Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Zakládání pozemkových knih na Slovensku.

Odůvodnění, které bylo připojeno k rozpočtu na rok 1925, zůstává ve všeobecných údajích v platnosti v plném rozsahu i pro rok 1926. Postupem zeměměřických prací zvýšila se i potřeba vložkářských komisí.

Pro rok 1926 bude nutno ustaviti v bratislavském obvodu mimo šest nyní již pracujících komisí ještě dalších šest, dotovaných po dvou silách, aby bylo provedeno zakládání pozemkových knih v obcích, pro něž již byly vypracovány katastrální operáty. V obvodu soudní tabule v Košicích bude potřeba rozmnožiti komise nejméně o tři, čímž se zvětší počet zaměstnanců o šest a mimo ta bude třeba přijati sedm výpomocných sil pro asistování již hotových vložek. Na celém území Slovenska bude tedy potřeba rozmnožiti počet vložkářských sil o dvacet pět. Tyto síly třeba opatřiti nově, neboť při zmenšeném osobním stavu u soudů po restrikci nelze přidělovali pro vložkářské práce žádné síly osobního stavu soudů.

Je požadavkem hospodárnosti, aby komise byly zřízeny všude tam, kde jest provedeno snové zaměření, ježto zastarání operátů má za následek nutnost, aby zeměměřické práce jednou již vykonané byly znovu přehlédnuty, což vyžaduje nepoměrně vysokého nákladu.

Poručenská agenda a sirotčí pokladny.

Poručenská agenda na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zůstane i pro rok 1926 svěřena samostatným správním úřadům (poručenským úřadům), které jsou podle zákona z 13. července 1922, č. 246 Sb. z. a n., zatímně podřízeny ministrovi spravedlnosti. Tato jejich samostatná povaha projevuje se vlastní organisací osobní i věcnou tak, že poručenské úřady mají své zaměstnanectvo a uhrazují veškeré věcné a osobní náklady ze samostatného rozpočtového úvěru. Pouze přednostové úřadů jsou ustanovováni z řad soudcovských (§ 6. nař. vlády č. 326 1922) a z úsporných důvodů u úřadu menšího rozsahu je svěřována peněžní agenda úředníkům soudní kanceláře a tuto mimořádnou správní agendu jsou soudcové i kancelářští úředníci soudní podle míry svého zatížení zvláště odměňováni (§ 37 cit. nař.).

Ve srovnání s rokem 1925 nenastanou u poručenských úřadů ani co do počtu zaměstnanectva ani co do věcných výdajů v roce 1926 změny a poukazuje se proto na odůvodnění, které bylo připojeno k rozpočtu na rok 1925.

Pokud jde o sirotčí pokladny, nebylo třeba zatěžovati rozpočet položkami na sanaci. Sirotčí pokladny v Čechách jsou sice pasivní, a to, vychází-li se z poslední přezkoušené závěrky z r. 1922, asi částkou 20,000.000 Kč, avšak převodem válečných půjček na čsl. státní papíry, přílivem úroků z nich, zataví se zase tak, že v době asi 7 let bude lze čítati s umořením deficitu. Na Moravě a ve Slezsku byly sirotčí pokladny již od r. 1923 aktivní. Přípravné práce pro rearganisaci sirotčích pokladen dosud skončeny nejsou.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi bylo ukládání sirotčího jmění do sirotčích pokladen odstraněno zákonem z 20. prosince 1922, č. 391 Sb. z. a n. Likvidace sirotčích pokladen se zde připravuje. Prostředky k tomu cíli potřebné budou rozvrženy na řadu let.

Výkaz o počtu vězňů.

Koncem červeno 1925 bylo ve věznicích sborových soudů obvodu vrchního zemského soudu

Ke kapitole XX.

Ministerstvo veřejných prací.

Správa státních budov a pozemní stavby.

Ministerstvo veřejných prací, sledujíc úspornou tendenci vyplývající z nutnosti krajního omezení všech státních výdajů, postupovala tímto způsobem i při prelimináři správy státních budov kap. XX. a kap. XX. A., tit. 14, pro r.1926, kterýžto preliminář byl proti roku 1925 snížen o cca 3,300.000 Kč, ač počet budov nově do státní správy přešlých, stále vzrůstá, a to zejména též vybudováním státních obytných domů pro státní zaměstnance.

V rozpočet kap. XX., tit. 15 "Pozemní stavby" byly navě zařazeny náklady na provádění nejnutnějších novostaveb a koupí budov a nemovitostí, kteréžto potřeby v rozpočtu na rok 1925 byly preliminovány odděleně ve zvláštním rozpočtu státních investičním vysvětluje se zvýšená potřeba tohoto titulu oproti rozpočtu na r. 1925.

Náklady na tyto investiční potřeby týkají se jmenovitě dostaveb obytných domů pro státní zaměstnance, jež byly zahájeny již v letech minulých, a které se provádějí a dokončují v různých místech postižených bytovou tísní.

Dosavadní výsledek akce stavby státních obytných domů jeví se takto:

Silnice a mosty.

Státní silnice republiky československé mají nyní celkovou délku okrouhle 8400 km, ze které připadá poměrně značná část - asi 37,5 km - na mosty.

Vozovka státních silnic jest z největší části štěrkovaná, pauze asi 3% celkové délky státních silnic jest dlážděno, na některých mostech jest vozovka z dřevěných mostin. Jiné druhy zpevněných vozovek jako vozovky betonové, z dehtových nebo asfaltových makadamů aj. se na našich státních silnicích v delších tratích nevyskytují, konají se však s nimi zkoušky na krátkých pokusných tratích.

Rep. Čsl. převzala po býv. rakousko-uherské monarchii státní silnice ve stavu velmi zanedbaném, neboť se jim nedostalo za války ani dostatečného množství krycích hmot, ani potřebné péče lidskou rukou. Tak na př. kleslo množství štěrku dodávaného na 1 km silnic z normálního průměrného množství asi 40 m³ koncem války až asi na 5 m³ a v témž poměru asi omezeny byly také ostatní věcné potřeby a všechny pracovní výkony na státních silnicích.

Ministerstvo veř. prací snaží se sice uvésti udržování silnic do normálních kolejí a zabrániti tak dalšímu opadání celkového jejich stavu, muže tak ovšem činiti pokud to dovoluje postupné zvyšování řádné dotace, rozmnožování počtu silničních válců a jiných mechanických zařízení. R. 1925 bylo možno dodati na 1 km státních silnic průměrně asi 28 m³ štěrku.

Následek toho, že řádná dotace zůstává již od r. 1914 značně pod normální potřebou pro udržování silnic a v době války a v prvních letech naší republiky byla jen nepatrným zlomkem skutečné potřeby, byl přirozeně ten, že celkový stav státních silnic proti tomu, jaký byl před válkou, značně upadla v některých tratích byl přímo překážkou pravidelné dopravy. Ministerstvo veřejných prací snaží se tyto závady odstraňovati, může tak ovšem činiti jen ve skrovné míře, pokud k tomu stačí mimořádná dotace. Dosud bylo rekonstruováno válcováním asi 355 km státních silnic, tj. okrouhle asi 4,1%.

Ministerstvu veřejných prací nastává však i další povinnost přizpůsobiti aspoň ponenáhlu způsob zřízení a udržování silničních vozovek, které, jak vpředu řečeno, až na nepatrný zlomek jejich délky jsou jen štěrkované, zvýšeným požadavkům nynější intensivní a to hlavně automobilové vazby a tím i působiti k zlevnění nynějších udržovacích nákladů a zmírnění tvoření se bláta a prachu. Dosavadní činnost v tomto směru omezovala se z nedostatku peněz na vydláždění ponejvíce krátkých úseků průběžných tratí ve městech.

Náklady na udržování a úpravy státních silnic snaží se ministerstvo veřejných prací zlevniti co možno nejvíce hojným používáním strojů. Z 15 parních a benzinových; státních silničních válců, které byly v Čechách, na Moravě a ve Slezsku před válkou k disposici, bylo během války pro účely vojenské rekvírováno a již nevráceno 11 válců. Rovněž počet státních silničních válců zbylých na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byl úplně nedostatečný. Byl proto celkový počet válců postupně rozmnožován, takže jest roku 1925 již k disposici 18 válců parních a 22 benzinových. Mimo to má ministerstvo veřejných prací 1 parní dehtovací stroj, 6 drticích souprav na výrobu štěrku a 11 nákladních automobilů. Tento park mechanických zařízení musí býti ještě postupně dále rozmnožován.

Činnost ministerstva veřejných prací v oboru státních silnic směřovala dále k doplnění sítě státních silnic stavbou nových tratí.

Vybudování sítě státních silnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku možno považovati v celku za ukončené. V budoucnu půjde snad jen o doplnění sítě těchto silnic, pokud by toho vyžadovaly dopravní, hospodářské a správní poměry.

V Čechách byla r. 1923 dokončena stavba státní silnice z Benešova do Neveklova v délce 10,95 km nákladem 1,823.000 Kč, jiná státní silnice stavěna nebyla.

Na Moravě byly dostavěny po státním převratu Krasové silnice v délce 17.607 km nákladem 1,814.000 Kč; s jich stavbou bylo započato již před válkou.

Již od státního převratu zabývá se ministerstvo veř. prací otázkou doplnění státních silnic na Slovensku a na Podkarpatské Rusi a byl vypracován povšechný program, podle něhož má býti provedena stavba 4 hlavních silnic ve směru od západu k východu (tzv. magistrál) a některých spojovacích silnic hospodářsky neb vojensky důležitých. Celkem jde o stavbu a přestavbu 2838 km silnic, jež by podle nynějších cen vyžadovaly nákladu asi 940 milionů Kč.

V rámci tohoto programu byly již některé stavby provedeny, nebo se dokončují tohoto roku v celkové délce asi 88 km o stavebním nákladu 24 miliony Kč.

Jsou to stavby:

Kromě toho byla provedena na státních silnicích celá řada staveb a přestaveb ve všech částech republiky.

V Podkarpatské Rusi byl hlavní zřetel obrácen na výstavbu státní silnice Tiačevo - Bočkov, co náhradní silnice dřívější, která definitivním ustanovením státních hranic mezi Podkarpatskou Rusí a Rumunskem připadla v úseku Tiačevo - Marm. Sziget Rumunsku. Dosud vystavěna jest část mezi Bedevljí a Terešvou v délce 3 km o stavebním nákladu 1,179.000 Kč, úsek Marmarošská Solotvina - Bočkov v délce 10,6 km stavebním nákladem 6,700.000 Kč. Letošního roku bude dokončena stavba úseku Tiačevo - Bedevlje v délce 5 km stavebním nákladem asi 900.000 Kč, dále pak úsek v Bočkově o délce 1,4 km stavebním nákladem asi 650.000 Kč. Jest naděje, že v roce 1927 bude dokončena výstavba celé státní silnice mezi Tiačevem a Bočkovem.

Doplňování sítě nestátních silnic a jich zlepšováni ponechává se iniciativě oněch korporací, v jichž správě a udržování jsou tyto komunikace. Ministerstvo veřejných prací omezilo se při tom jen na udílení subvencí, šlo-li o stavby prováděné jako stavby nouzové k čelení nezaměstnanosti.

Největší činnost v tomto směru byla vyvinuta v letech 1919 až 1922, kdy bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zahájeno celkem 729 různých silničních staveb v úhrnné délce 1783 km o rozpočteném nákladu 210 mil. Kč. K stavbám těm byly povoleny státní subvence v celkové částce okrouhle 69,000.000 Kč.

Ačkoli částečným oživením činnosti v některých průmyslových a obchodních oborech zlepšily se poměry na trhu práce a zmenšila se nezaměstnanost dělnictva během roku 1923, přece tím nebyla zažehnána nezaměstnanost v takové míře, aby mohlo býti upuštěno úplně od podporováni nouzových staveb silnic, jak bylo očekáváno. Aby aspoň částečně bylo odpomoženo nezaměstnanosti, bylo ministerstvo veřejných prací nuceno povolovati i v letech následujících státní subvence k nestátním stavbám.

Roku 1923 bylo podporováno:

R. 1924 bylo podporováno celkem 74 staveb o délce 158419 km, stavební náklad byl rozpočten na 29,312.000 Kč, povolené státní subvence činí 13,006.000 Kč.

Z toho připadá na:

R. 1925 podporováno bylo až do konce srpna celkem 49 staveb o celkové délce 96923 km. Stavební náklad byl rozpočten na 17,573.000 Kč a povolené státní subvence činí 5,868.000 Kč.

Z toho připadá na:

Pokud jde o stavby silničních mostů, pokračuje ministerstvo veřejných prací ve snaze odčiniti následky válečné doby i na tomto poli stavebnictví. Tak na př. r. 1924 povolilo stavbu 40 státních silničních mostů, jejichž stavební náklad byl rozpočten úhrnnou okrouhlou částkou 6,500.000 Kč, a to v Čechách 11 mostů, ve Slezsku 2 mosty, na Slovensku 16 mostů, na Moravě 3 mosty, v Podkarp. Rusi 8 mostů, celkem 40 mostů.

Mimo to povolilo v témže roce obnovení nátěru železných nosných konstrukcí u 10 státních silničních mostů.

Letošního roku byly dále povoleny v dechách, na Moravě a ve Slezsku stavby 14 státních mostů, na Slovensku 5 a v Podkarp. Rusi 11.

Z význačnějších státních mostních staveb byly v poslední době dokončeny: v Čechách stavba mostu přes Jizeru ve Svijanech - Podolí (staveb. náklad 1,950.000 Kč), přes Jizeru v Tuřici (stav. náklad 1,210.000 Kč), přes Divokou Orlici v Helvíkovicích (stav. náklad 690.000 Kč). Na Moravě přes Jihlavku v Třebíči (stav. náklad 700.000 Kč). Ve Slezsku přes Bílou v Šir. Brodě (stav. náklad 570.000 Kč). Na Slovensku přes Oravu v Dlhé (stav. náklad 2,020.000 Kč), přes Vláru v Nemšové (stav. náklad 2,620.000 Kč).

Dále podporuje ministerstvo veřejných prací z důvodů dopravně-hospodářských, jakož i ve snaze čeliti nezaměstnanosti dělnictva zřizování nestátních silničních mostů poskytováním státních příspěvků k jejich stavbě.

Tak povolen byl státní příspěvek na př. r. 1924 26 nestátním stavbám mostním, a to v Čechách 9 mostů, na Moravě 12, na Slovensku 3, v Podkarp. Rusi 2 mosty. Tyto státní příspěvky činí dohromady asi 4 miliony Kč.

Letošního roku udělilo ministerstvo veřejných prací státní podporu celkem 21 mostním stavbám. Z nákladnějších staveb mostů, k nimž byl poslední dobou povolen příspěvek, třeba uvésti mot přes Lužnici v Bechyni, most přes Vltavu v Kralupech, most přes Labe v Litou, most přes Hron v Báň. Bystřici, dále zamýšlí ministerstvo veřejných prací financovati znovuzřízení župního mostu přes Tisu u Vyškova (rozp. stavební náklad 2,500.000 Kč), v kterémžto případě vlastník mostu, tj. župa marmarošská, vzhledem k svému dosud rozvrácenému finančnímu hospodářství není s to tento projekt z vlastních prostředků uskutečniti. Konečně jsou v proudu jednání s vládami rumunskou a maďarskou týkající se rekonstrukcí pohraničních mostů přes Tisu u Vyškova a přes Dunaj v Parkáni a Komárně.

Letectví.

Rozvoj civilního letectví bržděn jest, pokud jde o zakládání nových mezinárodních linií i provoz linií již existujících, obtížemi, které způsobuje Německo tím, že nedovoluje pravidelnou dopravu přes své území. Touto okolností znemožněno bylo dojednání smlouvy s Anglií o linii Praha - Londýn a rovněž tak bržděna jest doprava mezinárodní společnosti pro vzdušnou dopravu CIDNA (dříve Franco-rumunská společ.), která musila upustiti od provozu na úseku Štrasburk - Praha přes německé území a musela zavésti dopravu tu okliku ze Štrasburku přes Basilej, Curych, Insbruck a Vídeň do Prahy přes terén značně obtížný. V r. 1925 jednalo m. v. p. o leteckou dohodu s Polskem, v poslední době pak s král. SHS a s Italií. Jednání ta jsou složitá, avšak je naděje, že budou úspěšně skoncována, takže bylo by pak lze uskutečniti linii Praha - Brno - Krakov, jejíž pozdější pokračování by vedlo do Ruska a jednak linii Praha - Bratislava - Záhřeb do Terstu.

Vzhledem k nemožnosti realisovati nyní projektované zahraniční spojení z uvedených důvodů, klade m. v. p. proto důraz na rozvoj vzduchoplavby vnitrozemské a připravuje její rozšíření. Tuto dopravu provozují Čs. státní aerolinie na trati Praha - Bratislava - Košice (v r. 1926 bude linie ta prodloužena do Užhorodu); současně vybudováním letiště v Brně umožněno je přistávání v Brně. Aby rozšíření dopravy vnitrozemské bylo možno, pracovalo se v r. 1925 jednak na zřízení letišť nových, jednak na rozšířeni letišť již existujících. Letiště v Praze bylo rozšířeno přikoupením nových pozemků, staví se nový železobetonový hangár, skladiště pro Čs. státní aerolinie, obytná budova pro zaměstnance na letišti, počne se ještě v roce 1925 se stavbou dílen pro Čs. státní aerolinie, zřízen byl vodovod, připraven je projekt vodárenské věže, která sloužiti bude současně jako maják, zakoupeno bylo zařízení k osvětlení letiště k vůli umožnění přistání při nočních letech a připraven byl projekt kanalisace. V r. 1926 budou postaveny další 2 hangáry železobetonové. V Brně byly v r. 1925 zakoupeny pro letiště potřebné pozemky, příp. potřebné plochy z části najaty, staví se 1 železobetonový hangár, úřední budova, dílny, skladiště a bude započato se stavbou domků obytných pro zaměstnance na letišti. Projekty kanalisace i vodovodu jsou připraveny, práce ty provedeny budou v příštím roce spolu se stavbou dalších 2 hangárů. Letiště v Bratislavě bude do konce t. r. značně rozšířeno, pozemek pro letiště hledá získati m. v. p. směnou s nynějšími majiteli za pozemky jiné, staví se železobetonový hangár, v r. 1926 bude postaven další hangár a budovy pro zaměstnance, jakož i zřízeny dílny. Letiště v Košicích bylo rozšířeno a uzpůsobeno úpravou terénu pro potřeby civilní dopravy, v r. 1926 bude postaven nový hangár, úřední budova, dílny i skladiště. Pro letiště v Užhorodě vyvlastňuje m. v. p. potřebnou plochu a připravilo projekty nutných staveb. S provedením úpravy pozemků započato bude v běžném roce. Současně vyhledalo m. v. p. plochu pro letiště u Mor. Ostravy, zahájilo jednání o výkup pozemků a započne s úpravou pozemků a potřebnými stavbami počátkem r. 1926. Pro potřebu spojení Praha - Berlín nalezeno bylo letiště u Hřenska; jedná se o výkup příslušných pozemků. Mimo to připravilo m. v. p. projekty nouzových letišť pomocných a za účelem orientace provedlo podle pokynů CIDNY (Société Internationale de navigation aérienne) na 40 místech označení terénu nápisy z betonu. Veškerá tato činnost směřuje k rozšíření leteckých spojení vnitrozemských a vybudováni letišť, která by později event. sloužila i pro sestupy na liniích mezinárodních. Dále objednalo m. v. p. v r. 1925 pro dopravu nutná letadla a to 1 letadlo Farman - Goliath pro 14 osob, 1 letadlo De Havilland, 1 letadlo Junckers, 8 letadel Farman - Goliath vyráběných v licenci zdejšími továrnami, 7 aparátů typu Šmolík, čtyřsedadlových, a hodlá zakoupiti potřebná letadla další.

Za účelem propagace uspořádalo m. v. p. jednak svými odbornými úředníky, jednak úředníky z leteckých továren cyklus přednášek o letectví, majících za účel informovati veřejnost o dnešním stavu letecké vědy i prakse, účastnilo se na mezinárodních sezeních CIDNY, spolupracuje při leteckých kongresech a podporuje hmotně i mravně letecké kluby i korporace.

V r. 1925 byl vypracován a předložen návrh leteckého zákona, schválený Národním shromážděním. M. v. p. připravuje prováděcí nařízení k jmenovanému zákonu.

Elektrisace.

Nanejvýše důležitým úkolem státní správy jest péče o soustavnou elektrisaci státu, která má za úkol opatřiti levnou elektrickou energii pro osvětlování a pohon všemu obyvatelstvu. Dosud bylo založeno 23 všeužitečných elektrárenských společností, které provádějí za účasti veřejných činitelů soustavnou elektrisaci v přikázaných územích.

Společnosti vystavěly již 7.807 km vedení vysokého napětí a zásobují 1.719 obcí.

Obchodní výsledky činnosti všeužitečných podniků jsou celkem uspokojivé, přihlíží-li se k okolnosti, že společnosti byly založeny po většině v dobách drahých investic.

Kromě účasti na všeužitečných elektrických podnicích podporoval stát rozvoj elektrisace také tím, že sám nebo se zemí neb některým všeužitečným podnikem dohromady budoval vodní elektrárny.

Dosud byly uvedeny do provozu vodní elektrárny u Dvora Králové, v Nymburce, Albrechticích, Kroměříži, v Jelenci na Slovensku. Ve stavbě jsou vodní elektrárny v Přelouči, Střekově, v Kolíně, Miřejovicích a ve Starých Horách na Slovensku. Se stavbou dalších vodních elektráren bude započato.

Využitkování vodních sil.

Do převratu byly postaveny vodní elektrárny: na Labi v Hradci Králově, v Předměřicích, z části v Poděbradech a v Kolíně; na Vltavě v Praze (Těšnov a Štvanice).

Po převratu byly studovány výhodné vodní síly; byly přezkoumány vodohospodářské plány řek a toků s ohledem na využití vodních sil. Na základě výsledku této akce byla zahájena stavba některých hydrocentrál, a to za podpory státu neb státu a země. Některé hydrocentrály byly již dokončeny a odevzdány v provoz. Jsou to:

V Čechách:

1. u přehrady na Labi nad Dvorem Králové,

2. na Labi v Poděbradech,

3. na Labi v Nymburce,

4. na Orlici v Albrechticích;

na Moravě:

na řece Moravě v Kroměříži;

na Slovensku:

na Starohorském potoce v Jelenci.

Ve stavbě se nacházejí následující hydrocentrály:

V Čechách:

na Labi v Přelouči,

na Labi v Kolíně (dostavba),

na Vltavě v Miřejovicích;

na Slovensku:

na Starohorském potoce ve Starých Horách,

na potoce Jaseném u vsi Jasené.

V připojené přehledné tabulce vyznačena jsou data, týkající se těchto hydrocentrál.

Z tabulky jest patrno, že v 11 vodních elektrárnách, které byly dostavěny, nebo se staví, získá se 22.360 koňských sil (16.440 KW) a vyrobí se 71,49 mil. KW hodin.

Výroba dusíku.

Především jest konstatovati, že ministerstvo veřejných prací vložilo nově do rozpočtu položku na zahájení prací, spojených s řešením problému výroby dusíkatých látek v ČSR. Jest známo, že problém tento jest velmi důležitým v prvé řadě pro naše zemědělství; avšak i se zřetelem na aktivnost naší bilance jest domácí výroba dusíku vítanou. Sluší podotknouti, že dovoz těchto látek z ciziny, zvláště čilského ledku, obnáší průměrně ročně 10,000.000,- Kč.

Snahou ministerstva veřejných prací jest především opatřiti pro výrobu dusíkatých látek potřebnou elektrickou energii za ceny přijatelné.

Provoz výroben dusíkatých látek má býti v odborných rukách soukromých za případné účasti státu, a to jenom v tom případě, nebude-li se dostávati kapitálu soukromého.

K úhradě nákladů spojených s vyšetřováním v oboru výroby dusíkatých látek, dále i pohonných látek a vedlejších zplodin v plynárenství použito bude částky 100.000,- Kč.

Na případnou účast státu při novostavbě výrobny dusíkatých látek pamatováno v rozpočtu částkou 3,000.000,- Kč.

Ústav pro hospodárné využití paliv.

Ústav ten byl založen v roce 1922, aby povzneseno bylo jednak využití paliv po stránce tepelné, jednak aby bylo umožněno zhodnocení jejich jakožto chemické suroviny. Vysoké výrobní náklady v mnoha výrobních odvětvích spotřebujících uhlí, jakož i nedostatečné zásoby tekutých paliv, tj. nafty a jejích produktů, zejména benzinů; v našem státě, byly hlavním důvodem ke zřízení tohoto ústavu dle vzorů existujících ústavů cizozemských.

Ač u ústavů tohoto druhu výsledky práce se jeví vždy až po letech, přece možno říci, že po stránce tepelné, zejména menší závody průmyslové, začínají se obraceti na ústav a s ním spolupracovati. Pokud se týče chemického zpracování uhlí a jeho vedlejších produktů, byla dosaženo některých velmi nadějných výsledků, tak v extrakci uhlí, nízkotepelné destilaci a zejména v dalším zpracování dehtů na pohonné látky. Jak důležité je zpracování uhlí po této stránce, jest patrno z toho, že se do republiky doveze ročně nejméně za půl miliardy Kč tekutých paliv. Doufá se, že se časem podaří zachovati hodnoty tyto státu a že budou odstraněny obavy, jež působí případné ztížení dovozu tekutých paliv z ciziny, ať již z jakýchkoli příčin, jakož i že bude lze zužitkovati značnou část uhelné těžby hospodárnějším a účelnějším způsobem než dosud.