Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Hlavní data uhelného hospodářství v letech 1919 až 1925 jsou zřejma z této tabulky:

Konjunktura uhelná měnila se v uplynulém pětiletí několikráte a vývoj situace trhu uhlí kamenného a uhlí hnědého nebyl vždy paralelní. Bylo to důsledkem jednak poválečné nouze uhelné, jednak poměrů vývozních a dovozních. Rok 1924 jest označiti jako velmi příznivý pro uhelný průmysl. Konjunktura uhelná od počátku r. 1925 se stále zhoršuje a vývoz - mimo brikety - klesá.

Vývoz činil v t:

Naproti tomu činil dovoz v t:

Stávky v hornictví rovněž nezůstaly - pokud zachvátily značnější oblasti a trvaly déle - bez vlivu na vývoj uhelného hospodářství. Byly to zejména generální stávka hornická v únoru 1922, stávka v hnědouhelném revíru severočeském a moravsko-ostravském v říjnu resp. v listopadu, dále stávka v revíru moravsko-ostravském v březnu 1923; všeobecná stávka od 20. srpna do 7. října 1923.

Počet stávek během let klesal (r. 1919 82, r.1920 128, r. 1921 95, r. 1922 42, r. 1923 19, r. 1924 16), intensita jejich však stoupala (zameškaných směn v r. 1921 277.865, r. 1922 1,568.667, v r. 1923 již 4,053.838, v r. 1924 naproti tomu jen 32.789).

Statistika stávek a výluk v závodech báňských (hutnických) v roce 1924 a v prvém čtvrtletí 1925.

Jaký vliv měly na vývoj uhelného hospodářství stávky a výluky v závodech báňských, dá se posouditi z příslušných zpráv státního úřadu statistického, který podává podrobnou zprávu o statistice těchto stávek a výluk v roce 1924 v čís. 75., ročník VI. (1925). Počet a rozsah stávek a výluk hornických v r. 1921 - 1923 jakož i podle čtvrtletí v roce 1924 jest patrný z této tabulky:

Kdežto intensita stávek, jak z uvedené tabulky patrno, stoupala až do roku 1923, nastává v roce 1924 pronikavý obrat k lepšímu, který potrval i r. 1924, kdy nehledě k jednotlivým nepatrným stávkám, jedině na Ostravsku vyskytla se větší hromadná stávka, trvající od 30. března do 8. dubna. Bylo jí postiženo celkem 58 závodů s 57.432 zaměstnanců, z nichž 41.033, tj. 71,4% stávkovalo a 355 nepracovalo v důsledku stávky. Příčinou stávky byly mzdové požadavky. Stávkující zameškali celkem 259.853 pracovních dnů a na mzdě ztratili 9,479.390 Kč. Nepracující v důsledku stávky zameškali celkem 2.516 pracovních dnů a na mzdě ztratili 85.388 Kč. Úhrnem tedy činila ztráta pracovní duby 262.369 dna a ztráta na mzdě 9,564.778 Kč.

Poměry mzdové upravené koncem roku 1923, zůstaly po celý rok 1924 a v I. pololetí 1925 celkem ustáleny. V r. 1925 větším počtem volných směn, vynucených nedostatečným odbytem stala se situace uhelného průmyslu nepříznivější. Tento stav jeví se trvalým úbytkem těžby, jenž přivodil i podstatné zmenšení počtu osazenstva.

Pojištění horníků pro případ nemoci, invalidity a úrazu bylo dále vybudováno hl. prováděním zákona o bratrských pokladnách hornických ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n.

Organisace revírních bratrských pokladen počtem 8 a Ústřední bratrské pokladny v Praze byla již z největší části provedena.

Součet ročních důchodů, které budou vyplaceny ústřední bratrskou pokladnou v roce 1925, činí podle stavu výplat v červnu tohoto roku přibližně 150,000.000 Kč.

Počet pojištěnců této pokladny na konci června 1925 činil 142.220, počet invalidů 39.884, vdov 29.179 a sirotků 14.108, tedy všech důchodců 83.171.

Státní báňské a hutnické závody.

Správa provádí se po rozumu zákona čís. 404 z r. 1922; podvojné účetnictví uvedeno bylo dle způsobu amerického a ve státním rozpočtu bilancován je každý závad samostatně a vedle toho celkový bilanční výsledek shrnut je v úhrnné podnikové bilanci.

1. Státní báňské ředitelství v Mostě.

Stát má v mosteckém hnědouhelném revíru 4 doly. Na dolech Julius II. a Julius III. doluje se ve hlubině, kdežto na dole Julius V. a Hedvika se uhlí dobývá jak dobýváním hlubinným, tak i v uhelných lomech (v odkrývkách).

Nadložní sloj je znečištěna proplástky, dobývá se ve vrstvách a proplástky jsou sypány nezužitkovány na odval, ač mají dosti značnou výhřevnost. Během roku 1926 bude dána do provozu elektrárna v Ervěnicích, vybudovaná na uhelném bohatství dolu Hedvika, kde bude toto dosud nezužitkované méně cenné palivo současně s drobným uhlím, na něž není odbytu, spalováno. Hlavní sloj, která proplástků neobsahuje, jest rubána strojně elektrickými nebo parními rýpadly. Státní důl Hedvika jest největším hnědouhelným dolem v republice Československé a těží denně až 450 desetitunových vagonů. Tato těžba může býti ještě zvýšena, aniž by bylo třeba jakéhokoli rozšíření strojního zařízení. Ježto důl Julius II. jest v hloubce již vyčerpán a též důl Julius III. svá největší pole z větší části již vydobyl, pamatováno v investičním programu na důl nový v Břešťanech, s jehož hloubením má býti brzo započato.

2. Státní báňské ředitelství v Příbrami.

V Příbrami začala se s dolováním již ve středověku. Prvé zprávy jsou z roku 1216, ačkoli se klade vznik dolů do VIII. století. Doly blížily se zániku, protože se zdály, hlavně za války značně vyčerpány. Teprve po převratu sledováním žil do hloubky přes 1.300 m přišlo se na pokračování rudných žil, které zajistilo doly skoro na 20 let. Výplň rudná do hloubky pokračuje, takže bylo lze novými investicemi závody zmodernisovati. Parní pohon, dosud značně drahý, byl proměněn z velké části na elektrický a závod připojen na elektrovodnou síť Jihočeských elektráren a Západočeského elektrárenského svazu. Tím bude využita vodní síla ve vybudovaných elektrárnách v Letošticích a v Kaplici na Želivce a na Rožmberce, čímž umožněn kraji příbramskému rozvoj náhradního průmyslu. Zmenšení ztrát kovů, unikajících kouřovými plyny do vzduchu, bude docíleno vybudováním elektrické kondensace plynů.

Elektrisace závodních zařízení byla již dokončena a má v zápětí snížení počtu zaměstnanectva a zlevnění výroby. Prosperita závodu závisí ovšem v prvé řadě na ceně stříbra a olova na světovém trhu a na tom, bude-li lze výrobní poměry v Příbrami přizpůsobiti výrobním nákladům v cizině, s níž nutno soutěžiti.

3. Státní báňská správa v Jáchymově.

V dolech jáchymovských, v nichž se dříve dolovalo na stříbrnou rudu, později na olovo, kobalt, arsen a vismut, dobývá se nyní výhradně smolinec uranový, sloužící k výrobě barev a nyní i radiových preparátů. Žíly obsahující smolinec částečně zjalověly a teprve po roce 1924, kdy byl odvodněn důl Svornosti, zatopený od poloviny min. staletí po proražení překopů v jednotlivých rudonosných žilách, byly nalezeny silnější žíly smolincových rud. Závod jest připojen na elektrárnu v Novém Sedle u Karlových Varů a jako reservu rozšířil v roce 192 vlastní hydrocentrálu. Radiová ruda se zpracuje ve vlastní továrně na uranové barvy a radiové soli. Na nově vybudovaném dole Svornosti zachycen pramen teplé, silně radioaktivní vody, kterou jsou lázně do budoucnosti zajištěny.

4. Státní báňské ředitelství v Báň. Šťávnici.

U závodů tohoto ředitelství bude i dále pokračováno v pracech výzkumných a sledných. Pro rok 1926 připravuje se zejména vyčerpání od roku 1917 zatopené dolejší části nejnadějnějšího dolního hodrušského závodu. Dosud jsou podnikány jen sledné práce, aby bylo zjištěno množství rudy, zaručující prosperitu závodu.

Též v řešení a zkoumaní otázek úpravnických nutno intensivně pracovati a budou učiněny v tomto směru přípravy, aby v případě kladného rozřešení otázky dostatečných dobrých rudných zásob alespoň některého závodu mohl býti co nejdříve zahájen normální provoz, tj. výroba stříbra, zlata a olova vedle mědi.

5. Státní báňské ředitelství v Báňské Šťávnici.

Podobně jako v roce předešlém a u závodů šťávnických budou i u závodů tohoto ředitelství v roce 1926 prováděny jen práce výzkumné a sledné za účelem otevření rudných polí, zejména u dolu Anenského.

Poněvadž dosavadní laboratorní louhovací pokusy se zdejšími rudami a koncentráty potkaly se s výsledkem, bylo koncem roku 1924 započato ze zřizováním pokusné louhovny v dřívější úpravně pro pokusy ve velkém. Vybudování této louhovny bude začátkem roku 1926 skončeno. Pokusná louhovna jest určena nejen pro pokusy s rudami kremnickými, ale i pro pokusy s rudami šťávnickými po př. i jinými.

Důl vypraven je moderní hydrocentrálou, která dodává proud i do Kremnice. Elektrovodnou sítí Středoslovenských elektráren bude spojena tato centrála s hydrocentrálou ve Starých Horách a docílí se i spojení s centrálami vodními v Podbrezové a v Jasené. Spojovací sítě budou dokončeny v roce 1926.

6. Státní báňské ředitelství v Rožnavě.

Následkem dalšího zajištění odbytu pražených ocelkových rud železných jak ze závodu v Nadabule, tak ze závodu ve Štítníku, lze doufati, že provoz těchto závodu nabude zcela normálního rázu a budu i dále, byť v malé míře výnosným.

V roce 1926 bude nutno uskutečniti některá zdokonalení v pražírnách, jejichž rentabilita jest zajištěna.

7. Státní báňská správa v Železníku.

Aby zajištěna byla další prosperita tohoto závodu, jest nutno získávati nová odbytiště pro železnou rudu ze Železníku.

Dopravní obtíže a náklady nutí k tomu, aby byla prodávána ruda co nejkvalitnější. Budou proto v roce 1926 provedeny potřebné změny a zdokonalení v pražírnách.

8. Správa státního elektrolytického ústavu v Báňské Bystřici.

Závod zpracuje elektrolysou surovou měď a částečně měděné odpadky, koupené od privátních podniků. Závod má býti rozšířen na zpracování měděných odpadků a využití i elektrické energie vybudovaných hydrocentrál na Starohorském potoce.

9. Ředitelství státních železáren a oceláren v Podbrezové.

V závodech zpracuje se na železné tovary a polotovary surovina z vysoké pece v Tisovci a surové a staré železo, opatřené nákupem. V přičleněném závodě v Hronci vyrábí se lité zboží a smaltované, železné lité a plechové nádobí. Závod byl od Maďarska převzat v zaostalém stavu, takže jest značně pasivní, nejsa s to zdolati konkurenci moderně vybudovaných hatí a železáren soukromých. I dopravně jsou železárny na Slovensku nevýhodně položeny, což oslabuje jejich konkurenční schopnost. Zdokonalení zastaralých a nehospodárně pracujících zařízení válcovny a rourovny jest podmínkou dalšího provozu závodů bez dosavadních značných schodků. Rovněž ocelárnu nutno zdokonaliti za účelem snížení výrobních nákladů. Se stavbou nové jemné válcovny na výrobu hlavně betonového železa bylo již započato.

10. Ředitelství státních železáren v Tisovci.

Nově přestavěná vysoká pec jest již v provozu a zpracuje železné rudy státních dolů v Rožnavě a Železníku a zakoupené privátní železné rudy. Vyrobená surovina dodává se hlavně do státních železáren v Podbrezové.

11. Správa státního solivaru v Solnohradě.

Nový solivar "President Masaryk" v Prešově byl dán v březnu 1925 do provozu.

V tomto roce byly zatopené solné doly v Solnohradě zbaveny vody a započato s přípravnými pracemi pro obnovení dolování. Za tím účelem čistí se důlní prostory a opravuje poškozená výdřeva jámy Leopoldovy a důlních chodeb; v pracích těchto bude pokračováno též v roce 1926. Vedle toho přikročí se k vyzdění jámy Leopoldovy, jež bude opatřena moderním těžným a čerpacím zařízením.

Obdobné práce, projektované na dolu Maria, odsunují se na pozdější léta.

U nového solivaru v Prešově bude třeba roku 1926 regulovati potok Sekče, který v dobách jarních velkých vodních přívalů zatopuje tovární pozemky.

12. Ředitelství státních naftových dolů ve Gbelech.

Skalní olej těží se ze sarmatských vrstev třetihorních z ložiska, jež jest přesně ohraničeno. V důsledku toho těžba pozvolna klesá. Kvalita oleje zůstává nezměněna a zpracuje se i nadále na různé deriváty strojních a mazadlových olejů. Za účelem opatření náhrady za vyčerpané ložisko provádí stát v blízkosti obce gbelské explorační práce na otevření nového ložiska, jež dle geologických poznatků lze ovšem teprve v hloubce přes 1000 m očekávati. Dosavadní pokroky těchto prací dávají naději v uspokojivý výsledek. Exhaustorová stanice, zhušťující současně zemní plyn pro osvětlování železničních vozů, dodává i plyn pro pohon jednotlivých strojů v závodě.

Vrtné a výzkumné práce posunuty byly i do okolí Gbel a Hodonína a pokračuje se v nich dle návrhu Poradního sboru geologů a geofysiků. V poslední době navrtala hlubinná vrtba G5 u Rudolfova (5 km vzdálená od Gbel) v hloubce 500 m mediteránní pískovce, které dávají ohromnou produkci plynů. Plyny ty budou zužitkovány. Na lehkou naftu hloubí se teď u Gbel 2 hlubinné vrtby.

13. Státní báňské ředitelství v M. Solotvině.

V době maďarské správy činila těžba, na obou dolech jen 16 až 18 vagonů soli denně. Po převzetí dolů do správy čsl. bylo toto poměrně malé množství těžby zvýšeno až na 45 - 50 vagonů denně a uskladňováno z největší části u solných mlýnů v Olomouci. V důsledku tam nahromaděných zásob musela býti uvedená zvýšená těžba opět omezena jen na běžnou spotřebu jedlé soli v ČSR., činící na 30 vagonů denně.

Dovoz cizozemské jedlé soli jest úplně zakázán, zato však jest dovoleno dovážeti ještě pro chemické velkozávody průmyslovou sůl, kteréž se dováží do našeho státu kolem 40 vagonů denně. Tuzemské soli nebylo možno dosud povšechně používati pro průmysl vzhledem na vysokou její výrobní cenu a drahou dopravu po dráze. Kdyby ČSR byla v tom směru úplně soběstačnou a tím i újma vznikající dovozem cizozemské průmyslové soli státním báňským podnikům a železnicím přestala, přikročí se v M. Solotvině k dobývání soli nalézající se blízko pod povrchem - odklizovým způsobem, tj. pod širým nebem v lomu. Přípravné práce byly již zahájeny a nutno jen většími investicemi, tj. strojním zařízením je levně provésti a co možná urychliti. Bude ovšem nutno vyřešiti i dopravní otázku, protože hlavní spotřebiště soli průmyslové leží v severních dechách, vzdáleno od solných dolů přes 1000 km.

Státní hornické a hutnické závody jsou podnikem, který je nucen zápoliti nejen s konkurencí domácí, ale v mnohých případech i s konkurencí na světovém trhu. Jako ostatní průmysl domácí stihla odbytová krise uhelná i doly státní. Dík moderním zařízením, kterými byly opatřeny státní doly uhelné po převratu, možno konkurenci snadno čeliti při značném zisku a mimo to možno počítati v r. 1926 i se zvýšenou těžbou v důsledku toho, že ústřední elektrárny, které jsou vybudovány na státním dole Hedvika, budou výhradním odběratelem drobného a odpadkového uhlí z tohoto dolu.

Odbytové poměry v železářském průmyslu se pozvolna zlepšují, takže státní železárny jsou dobře zaměstnávány. Ovšem v tomto oboru nestačí zaostalá provozní zařízení, aby železářské závody, hlavně v Podbrezové, pracovaly s prosperitou a v investičním programu je pamatováno na rekonstrukci provozních zařízení v státních železárnách, které mají za účel dosíci rentability těchto podniků.

Čilému odbytu těší se v tuzemsku železné rudy, takže doly na rudy železné vstoupily do řady aktivních závodů. Nutno podotknouti, že soukromé závody, hlavně na Slovensku pracují s mnohem nižšími mzdami, takže státní podniky mají při ostré konkurenci v tomto směru horší postavení.

Ke kapitole XXI.

Ministerstvo sociální péče.

Přehled výsledků činnosti zemských ústředí pro péči o mládež v roce 1924.

V příjmech a výdajích zahrnuty jsou částky ze státní akce pro ošacení a stravování dětí nezaměstnaných rodičů.

Přehled sociálních zařízení pro péči o mládež v republice Československé v roce 1924.

Udělené podpory podle zákonů o stavebním ruchu do konce srpna 1925.

Hotové a vyúčtované stavby do konce srpna 1925.

Zprostředkování práce v Československé republice v letech 1921 - 1925.

Povšechný přehled o válečných poškozencích podle jednotlivých zemí koncem prosince 1924.