Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Přehled důchodců - válečných invalidů podle procent ztráty výdělečné schopnosti k 31. prosinci 1924.

Výkaz částek vyplacených na péči o válečné poškozence od roku 1919 do června 1925.

Výkaz výdajů na péči o nezaměstnané za II. pololetí 1924.

Výkaz výdajů na péči o nezaměstnané za I. pololetí 1925.

*) V částkách za tento měsíc vykázaných jsou též nedoplatky jednak na podpory v nezaměstnanosti státem vyplácené, jednak na státní příspěvek na nouzové práce. (§ 15 zákona čís. 322/21.)

Přehled nouzových prací v republice Československé.

*) Z roku 1920 není podrobnějších záznamů.

**) Data předběžná.

Zpráva o provádění zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti (tzv. gentský systém).

Zákon tento vstoupil v účinnost dne 1. dubna 1925. Podle předpisů o zúčtování státního příspěvku vypláceného odborovými organisacemi mají býti účty odborových organisací předkládány ministerstvu sociální péče k náhradě vždy čtvrtletně, po případě měsíčně do 23. dne každého měsíce po právě uplynulém období, jehož se účet týče. Vzhledem k tomu v prvních měsících platnosti zákona nemůže se projeviti v hospodářství státním skutečný náklad. Tou dobou ze 121 svazů, kterým bylo povoleno zprostředkovati výplatu státního příspěvku, předložilo pouze 71 svazů vyúčtování o skončených případech podpůrných a toto vyúčtování týče se pouze období za duben, květen a v některých případech také za červen a červenec.

Většina odborových svazů, kterým bylo povoleno zprostředkovati výplatu státního příspěvku, mohou podle svých stanov zřizovati místní skupiny po celém území Československé republiky a proto úvěr k tomuto účelu povolený nelze rozděliti na obvod jednotlivých zemí. Pouze pokud se týče Podkarpatské Rusi bylo odborovým svazům uloženo, aby výplatu státního příspěvku členům z tohoto území účtovaly odděleně. Případů tohoto druhu jest však jen nepatrný počet, poněvadž síť místních skupin odborových svazů jest v Podkarpatské Rusi velmi řídká.

Ke kapitole XXI.

Ke kapitole XXI.

Znázornění počtu nezaměstnaných podle stavu 1. každého měsíce roku 1923 a 1924 a prvé čtvrtině roku 1925.

Ke kapitole XXII.

Ministerstvo pro zásobování lidu.

Pohyb cen.

I. Index velkoobchodních cen.

II. Index maloobchodních cen.

Cenová hladina nejdůležitějších životních potřeb se celkově vzato ustálila tak, že se platí za potraviny asi 9¹/₂krát, za průmyslové výrobky asi 10¹/₂krát předválečné ceny. Slabší domácí úroda chlebovin v r. 1924 a spekulace zejména na obilních bursách Spojených Států, odkud bylo nutno hraditi náš obilní schodek, vyhnala ceny obilnin ke konci r. 1924 a na počátku r. 1925 do takové výše, že byla vláda nucena zakročiti. Po příkladu jiných států dala vláda zakoupiti větší množství obilí a mouky a zajistila si tak určitý vliv aspoň na cenový vývoj domácího trhu.

Ministerstvo pro zásobování lidu provedlo v r. 1924 a 1925 rozsáhlé zjišťování zásob obilí a mouky, vydalo směrnice o kalkulacích cen chleba a bílého pečiva na základě cen obilí a mouky. Aby byl co možno zmenšen dovoz cizozemského obilí a moučných výrobků a vymílací proces obilí co možná zjednodušen a zlevněn, byly konány pokusy s jednomletou moukou. Na základě těchto praktických pokusů provedených za přítomnosti zájemců podá konečný posudek příslušná komise odborníků.

Ministerstvo pro zásobování lidu věnuje také značnou pozornost úpravě našeho městského tržnictví a snaží se, aby zejména ve velkých městech bylo tržnictví vybudováno tak, aby vyhovovalo zájmům městského obyvatelstva. V tomto ohledu podporovalo všude i finanční snahy měst nebo korporací po řádném vybudování jatek, tržních budov, chladíren a zdravotně nezávadných lidových prodejen. Aby však i vnitřní hodnota vyráběných a prodávaných potravin byla úměrná jich ceně a zdravotně nezávadná, provádí ministerstvo neustále přísný dohled nad výrobou a prodejem potravin nebo jich náhražek. Provedlo rozsáhlé šetření jakosti mléka ve všech oblastech republiky a snaží se zameziti jeho falšování. Prostřednictvím politických správ regulují se neustále ceny nejrozmanitějších zemědělských a průmyslových produktů, zvláště moučných výrobků, mléka, másla, masa, tuků, zeleniny, ovace, pokrmů, ceny hotelových a lázeňských pokojů atd. Tam, kde nelze docíliti úmluv nebo ústupků se strany výrobců, vyhlašují se výjimečně maximální nebo směrné ceny. Také podloudnému vývozu potravin byla věnována pozornost, zejména o Německa a Rakouska a vývoz ten pokud možno zamezován.

Vlastní vyživovací činnost ministerstva pro zásobování lidu omezila sej na Podkarpatskou Rus. Zde provádí se jednak stravovací akce dětí, jednak podpůrná akce přídělem kukuřice s cenovou slevou nebo zadarmo.

Stravování dětí provedeno v r. 1924 prostřednictvím divise Čsl. Červeného kříže v Mukačevě nákladem 1,700.000 Kč. V 74 stravovacích stanicích vydáno bylo asi 950.000 porcí; podpůrná akce vyžádala si nákladu 200.000 Kč, za něž přiděleno 56 vagonů kukuřice zlevněné a 3 vagony zadarmo. Obě akce měly plný úspěch.

Nedůvěra místního obyvatelstva úplně přestala a podvratné živly, které původně proti této akci pracovaly, ustaly ve své činnosti, když sociálně bědné vrstvy obyvatelstva Vrchoviny se přesvědčily o seriosních cílech této akce, která vojen po stránce sociálně zdravotní, ale i všeobecně politické přispívala k ozdravění poměrů na Podkarpatské Rusi.

V obou akcích bylo nutno pokračovati také v r. 1925, protože úroda obilnin v r. 1924 byla zvláště na Podkarpatské Rusi velmi špatná.

K stravování jest určeno 1,600.000 Kč, na podpůrnou akci kukuřičnou 1,000.000 Kč.

Obě akce nejsou ještě ukončeny.

Činnost úřadů pro potírání lichvy.

Pokud jde o činnost úřadů pro potírání lichvy v r. 1925, byla tato přes omezený počet personálu značně rozsáhlá. Tak ihned na počátku t. r., kdy nastala na cizozemském domácím trhu spekulace s obilím a moukou a došlo k nemírnému zvyšování cen, zahájily lichevní úřady intensivní protispekulativní činnost. Lichevními orgány bylo zasahováno v každém oboru hospodářského podnikání a ve všech oblastech Československa. Od 1. ledna t. r. do 1. září t. r. bylo úřady pro potírání lichvy učiněno 24.736 trestních oznámení, a to pro předražování 5.592, pro řetězové obchody 306, pro bytovou lichvu 2.039, pro neoprávněné obchodování 1.323, pro jiné přestupky 15.382. - Vedle toho bylo provedeno nejrozmanitějších šetření 32.944, revisí obchodů a skladišť 27.285. Prohlídek mléčných obchodů bylo provedeno 4.008. Z odebraných 571 vzorků bylo uznáno 569 jako vadných s obsahem až 50% vody. Na pokutách za dobu 7 měsíců bylo státní pokladně odvedeno 628.115 Kč, tudíž nepoměrně více než činí preliminovaný příjem 220.000 Kč na celý běžný rok. Pokutní obnos odvedený finančním pokladnám a chudinskému fondu v této částce obsažen není, ježto není veden ve zvláštní patrnosti.

Ke kapitole XXIII.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví.

Zpráva o státních nemocnicích a léčebných ústavech.

Od předložení poslední zprávy k rozpočtu na r. 1925 třeba se zmíniti o těchto změnách, jež nastaly ve státních ústavech léčebných a humanitních a ve fondovní všeobecné nemocnici v Praze.

1. Zákonem ze dne 26. března 1925, č. 68 Sb. z. a n., připojena byla ke všeobecné nemocnici v Praze posádková nemocnice na Karlově náměstí. Faktické připojení a z něho očekávané rozmnožení lůžek ve všeobecné nemocnici pražské nastane ovšem až po vybudování nové armádní nemocnice v Praze. V tomto směru vyjednává již ministerstvo národní obrany o koupi stavebního místa a pracuje o stavebním programu.

Nově zřízená obytná budova ve všeobecné nemocnici byla již svému účelu (ubytování lékařů, diplomovaných sester a ošetřovatelek) odevzdána. Nová prádelna jest celkem stavebně hotova a jde ještě hlavně o pořízení strojového zařízení, takže pravděpodobně bude odevzdána koncem r. 1925, resp. počátkem r. 1926 do provozu. Pak bude přikročeno ke stavebnímu dohotovení nové kuchyně, jež jest podmíněna zbořením dosavadní staré prádelny.

Pokud jde o filiálku pražské všeobecné nemocnice v Tuchoměřicích, vede se jednání s ministerstvem školství a národní osvěty ohledně dalšího zabezpečení budov pro účely všeobecné nemocnice; prozatím zabezpečeno jest používání tuchoměřické filiálky do října 1926.

2. Státní nemocnice na Král. Vinohradech. V r. 1925 dokončena byla stavba infekčního pavilonu, tzv. pavilonu F, v němž bude umístěno 66 postelí. Na vnitřní zařízení tohoto pavilonu bylo vypsáno ofertní řízení. Dále bylo započato s adaptací pavilonu E, čím se rozšíří tento pavilon o 25 - 30 lůžek. Mimo to stanoven byl celkový zastavovací program pro nové stavby nemocniční, jež mají býci umístěny na pozemku, prostírajícím se na východ od nemocnice, směrem ke hřbitovu vinohradskému. Na vyhotovení náčrtku na stavbu kotelny a prádelny byla již vypsána soutěž. K vybudování dojde pravděpodobně v r. 1926, současně se stavbou pavilonu pro nemoci venerické (80 lůžek).

3. Státní nemocnice na Ostravsku. Stavební pozemek v Zábřehu n. O. byl zakoupen a jedná se o jeho využití. Nástavba I. patra na pavilonu třetím oddělení v Zábřehu n. O. byla letošního roku provedena a získáno místo pro nových 22 lůžek. Do nově získaných místností opatřuje se vnitřní zařízení. Pro ubytování personálu byl opatřen přenosný dřevěný pavilon.

4. Státní nemocnice v Bratislavě. Po zakoupení tzv. Grandsanatoria v Bratislavě, zřízeno byla v budově této oddělení orthopedické, jež jest v plném provozu a jest jedním z nejmodernějších oddělení, resp. klinik celé nemocnice.

Na infekční pavilon nemocnice bratislavské byla postaveno I. patro, čímž získáno místu pro 50 lůžek. V těchto dnech dokončuje se zařízení, aby lůžka tato mohla býti řádně obložena. Určena jsou pro kliniku oční (hlavně pro trachom). Dále pokračuje se velmi usilovně na stavbě obytné budovy pro lékaře, úředníky a personál, čímž se velkou měrou odstraní nynější krise bytová, pokud jde o zaměstnance nemocniční.

5. Státní nemocnice v Košicích. Letošního roku doplňuje se zařízení jednotlivých pavilonů a počítá se ještě s vybudováním hospodářských budov.

6. Státní nemocnice pro choroby ženské a porodnice v Košicích a státní nemocnice v Žilině s filiálkou v Bytčici. V ústavech těchto není celkem změn. Další vybudování nemocnice žilinské odloženo na vhodnější dobu.

7. Státní nemocnice v Lučenci. Projektuje se výstavba nové nemocnice v Lučenci, na tzv. Tuháru. Vypracován byl stavební program, stavba sama však podmíněna jest vyřešením otázky zásobování vodou a kanalisace pro město Lučenec, a to buď v rámci projektu města Lučence, neb zřízením samostatného vodovodu nemocničního.

8. Státní lékařská poradna a ošetřovna pro matky a kojence v Bratislavě. Proponuje se připojení tohoto celkem malého ústavu ke státní nemocnici bratislavské. Tím ušetří se hlavně na režii administrativní.

9. Státní dětský léčebný ústav Šrobárův v Dol. Smokovci. V r. 1925 odstraněn byl nezpůsobilý starý infekční pavilon a buduje se nový pavilon dřevěný o 3 odděleních, jenž bude v nejbližší době dohotoven.

Projednává se dále otázka výstavby nového ústavu, místo však dosud definitivně nebylo zvoleno, vzhledem k různým obtížím, zvláště pokud jde o získání dostatečného množství vody. Přes to bylo reservováno z výnosu zdravotní přirážky k účelu tomu cirka 1,000.000 Kč.

10. Státní nemocnice v Mukačevě. V poslední době zřízeny nové lehárny, dále nový Doeckerův pavilon a projektuje se nový chirurgický pavilon. Stavební program i plány pro tento pavilon byly již vyhotoveny. Zahájení stavby jest však podmíněno positivním ukončením expropriačního řízení ohledně části staveniště.

11. Státní ústav pro zubní lékařství v Praze. Ohledně nového státního ústavu pro zubní lékařství, v němž dojdou umístění též obě zubní kliniky pražské, dohodnut byl mezi súčastněnými ministerstvy (ministerstvem financí a školství) stavební program a přikročuje se k vypracování ideových náčrtů zastavovacích.

Péče o choromyslné.

V poslední době stal se citelným nedostatek lůžek pro choromyslné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Na rozdíl od poměrů v zemích historických, kde pro umístění choromyslných je postaráno v samostatných zemských ústavech pro choromyslné, nebylo a není na Slovensku a v Podkarpatské Fusi zvláštních samostatných veřej pých ústavů pro choromyslné, nýbrž ústavy podobné přičleněny jsou k veřejným nemocnicím. Ve státní nemocnici bratislavské jest zřízeno psychiatrické oddělení se 161 lůžky. Mimo to 13 lůžek pro nervově choré jest zabezpečeno v nemocnici Milosrdných bratří v Bratislavě. Při státní nemocnici v Košicích jest rovněž zvláštní oddělení psychiatrické zřízené na 205 lůžek.

Pokud jde o ostatní veřejné nemocnice, jest zvláštní oddělení pro choromyslné při všeobecné veřejné župní nemocnici v Nitře o 112 lůžkách, mimo to postaráno jest o umístění cirka 120 choromyslných v tzv. domácí opateře v Pogranici a Geste, kamž dirigováni jsou pacienti k tomu vhodní z nemocnice nitranské. Při nemocnici v Rimavské Sobotě jest pro choromyslné 10 lůžek, při všeobecné veřejné městské nemocnici v Komárně 16 lůžek, při všeobecné veřejné župní nemocnici v Trenčíně 24 lůžek. V ostatních všeobecných veřejných, městských a župních nemocnicích na Slovensku není zvláštních oddělení pro choromyslné, nýbrž v nemocnicích těchto jsou toliko nutné místnosti pro přechodné umístění pacientů před dodáním jich do řádného ústavu. V Podkarpatské Rusi jest při všeobecné veřejné městské nemocnici v Užhorodě oddělení pro choromyslné zařízené na 120 postelí.

Nedobytné ošetřovací náklady za příslušníky Slovenska a Podkarpatské Rusi v ústavech pro choromyslné ošetřované, hradí se ve smyslu zák. čl. XXI. z r. 1898 ze státní pokladny. Za příslušníky Čech, Moravy a Slezska hradí se léčebné z příslušných zemských fondů.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví umísťuje choromyslné též na základě zvláštních ujednání v existujících již ústavech jiných, jež pro to za vhodné byly uznány. Značnými částkami z výnosu zdravotní přirážky podporována jest akce měst a žup nesoucí se k tomu, aby při městských a župních veřejných nemocnicích byla vybudována přiměřeně velká oddělení pro choromyslné. Naléhavé nouzi odpomoženo bylo i tím, že byl letos získán, jako filiálka bratislavské nemocnice, ústav (býv. lázně) v Pezinku, jejž majitel dal řádně adaptovati a kdež umístěno bude cirka 100 nemocných. Podobným způsobem sjednána byla odpomoc pro státní nemocnici v Košicích, a to smlouvou s majitelem Blumova ústavu v Plešivci, kdež jest místo asi pro 100 choromyslných. V tomto ústavě umístěno jest již nyní asi 70 choromyslných ze státní nemocnice v Košicích a jedná se právě s majitelem ústavu o řádnou adaptaci a zvýšení počtu lůžek, jež by byla rovněž reservována pro ošetřovance státní nemocnice v Košicích. Mimo to značnou subvencí poskytnutou župě trenčínské z výnosu zdravotní přirážky umožněno bylo zbudování nového pavilonu pro choromyslné při všeobecné veřejné župní nemocnici v Trenčíně. Se stavbou započne se letos a bude počátkem příštího roku hotova.

Podobným způsobem má se postupovati ohledně veřejných nemocnic v Levoči, v Šahách, v Komárně a Prešově a jsou příslušná jednání v proudu.

I tu bude ministerstvo zdravotnictví, majíc po ruce prostředky ze zdravotní přirážky, pokud možno, podporovati vydatně zřizování oddělení pro choromyslné v těchto nemocnicích. Samozřejmě neodepře ministerstvo veřejného zdravotnictví finanční podpory k ev. projektu samostatného ústavu pro choromyslné na Slovensku, jejž by bylo záhodno vybudovati ve středním Slovensku. Jako další přechodnou odpomoc nedostatečnému obložnímu prostoru pro choromyslné na Slovensku a částečně v Podkarpatské Rusi, volen jest postup, podle něhož na podkladě příslušných smluv se zemským výborem moravským v Brně resp. zemskou správní komisí v Opavě jsou umísťováni dotyční příslušníci na účet ministerstva veřejného zdravotnictví v jednotlivých ústavech pro choromyslné na Moravě resp. ve Slezsku (hlavně v Kroměříži, Šternberku, Opavě).

V státních ošetřovatelských školách pražských změn nenastalo.

Pokud jde o veřejné nemocnice nestátní na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jimž ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na podkladě zák. čl. XXI. z r. 1898 hradí nedobytné léčebné za příslušníky slovenské a podkarpatoruské a nad nimiž mu tudíž náleží vrchní dohled, vykonává ministerstvo tento dohled samozřejmě šetříc autonomní pravomoci žup resp. obcí, při čemž pokud jde o sazby ošetřovací, jež vyměřuje, postupuje s nutnou obezřetností tak, aby finanční rovnováha nemocnic byla zajištěna.

Boj proti lidovým a sociálním chorobám v r. 1925.

I.

Z tzv. chorob sociálních největšího pozoru vyžaduje tuberkulosa, ježto je nejen nejrozšířenější z nich, nýbrž i nejnebezpečnější. Protože nemáme zákonem nařízeného ohlašování tbc onemocnění, můžeme si o jejím rozšíření v naší republice učiniti představu pouze z počtu úmrtí, zaviněných tuberkulosou. Poslední takovouto úplnou statistiku sestavenou Stát. úřadem statistickým máme z r. 1923. Úmrtnost tbc toho roku činila 26.626 osob. Číslo to u srovnání s dřívějšími částečnými statistikami jeví potěšitelný úbytek proti letům předešlým, ale přece jen se z něho dá soudit, že v našem státě trpí tuberkulosou asi na 213.000 lidí, z nichž nejméně 25.000 je nakažlivých. Nelze tedy v boji proti tuberkulose ustávati, nýbrž nutno jej stále rozšiřovati a prohlubovati. Boj ten je nutným v nejvlastnějším zájmu státním, neboť tuberkulosa je choroba mladého a mužného věku a snižuje i ničí tudíž nejen pracovní, nýbrž i obranné síly národa.

Vezmeme-li v úvahu základní jednotku tohoto boje, tj. poradnu (dispensář), byl počet velkých dispensářů, které nazýváme Lidové ústavy zdravotně-sociální péče (a které ovšem pracují také proti jiným lidovým nemocem), rozmnožen o 2 ústavy (Beroun a Brno), z nichž jeden - brněnský - už existoval jako poradna Masarykovy ligy. Takovýchto ústavů máme dnes celkem 18; mnohé mají účelné vlastní budovy, jsou pěkně vypraveny a konají velmi dobrou práci profylaktickou a evidenční. Co se týče menších dispensářů; mohla Masarykova liga proti tuberkulose založiti 20 nových stanic (poraden), a to hlavně na Slovensku. Mimo to založen jeden dispensář ve Slezsku (Bruntál), takže máme nyní celkem u nás 135 protitbc poraden. Korporace, tyto poradny vydržující; nemohou obejíti se bez státní pomoci, a proto ministerstva veř. zdravotnictví se snažilo přiměřenými podporami provoz jejich udržeti i v r. 1925. Některým poradnám umožnilo zdejší ministerstvo lépe se vybaviti Roentgenem a pod. (Vršovice, Karlín, Ústí n. O., Opava atd.), jiným pak získati nebo vybudovati si potřebné vhodné místnosti (Strakonice, Trutnov, Jihlava atd.). Z Lidových ústavů si opatřil letos za pomoci ministerstva veř. zdravotnictví vlastní budovu ústav v Berouně a připravuje si místnosti budoucí ústav v Přerově na Moravě.

II.

S prací dispensářovou úzce souvisí prevenční práce v ozdravovnách, ve kterých mají děti a vůbec osoby tuberkulosou ohrožené nabýti nové odolnosti vůči této chorobě. V tomto směru podstatně rozšířena za státní pomoci pěkně prosperující ozdravovna pro děti v Železném u Lipt. Sv. Mikuláše na Slovensku, kde po adaptaci budov zotavovalo se letos v létě na 75 dětí; ozdravovna pak stavbou nové budovy bude ještě rozšířena.

Letos byla také otevřena ozdravovna pro pracující dorost (učně) ve Strnadech u Zbraslavi, náležející spolku Péče o pracující dorost v Praze, o 71 lůžkách, na kterou ministerstvem zdravotnictví byla povolena větší subvence.

Rovněž Čsl. Č. kříž zřídil novou stálou ozdravovnu pro děti ohrožené v Horním Smokovci v Tatrách.

Rozšířena pak byla lesní letní denní ozdravovna v Petřvaldě (60 lůžek) pro děti z Mor. Ostravy; náleží něm. spolku proti tuberkulose tamtéž.

O zřízení celoroční velké ozdravovny pro takovéto děti na Čeperce v Unhošti se začalo letos jednati.

Aby zcela malé děti (batolata) tuberkulosou ohrožené bylo lze ochrániti před nákazou, učiněn za pomoci ministerstva zdravotnictví Krajinským odborem Masarykovy ligy protitbc v Brně letos prvý pokus, napodobiti tzv. Oeuvre Grancher, které se ve Francii osvědčilo, a umísťovati malé děti z rodin tuberkulosou zamořených v rodinách zdravých.

III.

V oboru léčebné péče protitbc úsilí ministerstva veř. zdravotnictví neslo se i letos k tomu, aby se náležitě využilo úvěrů k dobudování a k doplnění našich plicních léčeben. Léčebny ty jsou napořád novějšího data, a ježto byly budovány buď ve válce nebo v kritických pro stavební průmysl létech poválečných, jsou vesměs nehotové nebo musejí neustále býti upravovány a opravovány. Ježto pak ošetřovací sazby jejich nemohou již býti z zvyšovány, nemohou vydržovatelé, ať už jsou to korporace soukromé (spolky), nebo veřejné (obce, okresy, země) nésti náklady tyto bez pomoci státní. Podpory - hlavně stavební a zařizovací - byly letos opětně uděleny na plicní léčebny na Pleši, v Žamberku, Prosečnici, Jevíčku a Žárech. Velmi potěšitelným zjevem byl krok okresní nem. pokladny ve Fryštátě ve Slezsku, která koncem r. 1924 zakoupila u Jablunkova velkou usedlost a v ní zřídila menší lidovou léčebnu plicní jednak pro své členy, jednak i pro ostatní obecenstvo. Léčebnu převzal pak od ní letos spolek Slezská Humanita v Orlové, která v ní provedla další adaptace, takže má nyní na 60 lůžek, a kromě toho předložila projekt na stavbu nového pavilonu.

Na projektu nové tbc nemocnice pracuje letos také Spolek pro stavbu nemocnic na Slovensku v Bratislavě; jeho uskutečněním dostalo by se Slovensku ústavu nadmíru potřebného.

IV.

Léčení a isolaci případů pokročilejších mají sloužiti hlavně větší oddělení a pavilony pro tbc při všeob. nemocnicích. I v tom docíleno jakéhosi pokroku tím, že letos dobudován takový pavilon při zem. nem. v Olomouci, opraven pavilon při měst. nemocnici v Třebíči, adaptována budova pro pavilon ženský při zemské nemocnici v Opavě a dokončuje se pavilon při župní nemocnici v Lipt. Sv. Mikuláši.

Letošního roku hnuto i otázkou asylů (chorobinců) pro nevyhojitelné tuberkulosní, které je těžko umísťovati při všeobecném nedostatku lůžek v ostatních ústavech léčebných. Věci se ujal Český zemský pomocný spolek pro nemocné plicními chorobami v Čechách, a jedná za pomoci ministerstev veř. zdravotnictví a soc. péče, Masarykovy ligy a zemského správního výboru o získání 2 menších zámků v Čechách, ve kterých by umístil 2 chorobince pro muže a ženy tuberkulosní. Způsob tento velmi se osvědčil v Norsku a jistě by přispěl i u nás k tomu, aby šíření infekce těmito nemocnými bylo omezována.

V.

Dnes máme na 200.000 pacientů tuberkulosních, asi 7.000 lůžek a přece mnohá z nich zůstávají neobložena. Pouze místa volná, nebo levnější jsou neustále obsazena. Naproti tomu lůžka, za která nutno platiti celé ošetřovné, které je v plicních léčebnách poměrně vysoké, mohou býti obložena jenom s podporou dobročinných korporací. Velkou zásluhu o tuto podpůrnou činnost si zjednala Mas. liga proti tuberkulose. Ministerstvo samo poskytuje volné a levnější léčení pro tuberkulosní děti ve státním dětském léčebném ústavu Šrobárově v Dol. Smokovci, dále na 30 volných lůžkách v Zemské Masarykově osadě dětské v Šumperku, dává podporu k tomuto účelu Sociální ochraně státních zaměstnanců a umožňuje spolu s ministerstvem sociální péče volnou dopravu nemocných dětí nemajetných po drahách do ústavů.

VI.

Ministerstvo veř. zdravotnictví umožňuje praktickým lékařům zvláštními stipendii externování v plicních léčebnách v turnusech tříměsíčních. Stipendia taková byla propůjčována v 8 léčebnách. Dále poskytlo ministerstvo k podobnému účelu podporu pořadatelstvu i účastníkům kursu o tuberkulose, konaném v září až říjnu 1925 odbočkou tatranskou Čsl. vědeckého spolku protitbc v Tatrách. Konečně bylo letos opětně povoleno 9 cestovních stipendií do ciziny lékařům, zapracovaným již v oboru tuberkulosy, aby jim bylo umožněno poznati tamější pokroky v léčbě i organisaci zdravotně-sociálního boje proti tuberkulose.

VII.

V oboru chorob venerických je cesta boje proti nim dána zákonem o potírání pohlavních nemocí ze dne 11. července 1922, a příslušnými nařízeními a výnosy. Ministerstvo veř. zdravotnictví snažilo se i letos v jeho intencích zřizovati buď při Lidových ústavech sociální zdravotní péče, nebo samostatně poradny, při nemocnicích pak zvláštní oddělení neb pavilony, ve kterých by zvláště nemajetní nemocní nalezli kdykoliv přijetí. V Praze sjednány podmínky pro spolupůsobení policie s magistrátem při provádění zákona. Město Praha pak snaží se opatřiti si potřebná zařízení pro plnění úkolů, které mu zákon o potírání pohlavních nemocí ukládá. Samostatný pavilon pro pohlavní nemocné postaven za vydatné státní pomoci při okresní nemocnici v Mostě a vyjednává se o zřízení zvláštního oddělení při nemocnicích v Pardubicích, Turč. Sv. Martině, Zvoleni, Zl. Moravcích aj. Pro mravně vadné dívky zřízen byl deskou zemskou komisí pro péči o mládež útulek v Ledcích - Šternberku a jedná se o zřízení podobných ústavů v Dol. Počernicích a v Bratislavě. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi provádí se léčení potřebných luetiků v nemocničních ambulatořích na státní útraty, a v Podkarpatské Rusi koná se v jednotlivých obcích soustavné vyšetřovaní obyvatelstva, aby mohlo býti léčeno, a zařízena jiná vhodná opatření. Tak zřízeny ambulatoře v Dol. Apši (státní) a v Dolze.