Schůze zahájena v 11 hodin 30 min. dopol.
Přítomni:
Předseda: Dr. Horáček.
Místopředsedové: Klofáč, Dr. Soukup.
Zapisovatelé: Dr. Přikryl, Löw.
130 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Tusar; ministři: Prášek, Staněk, Stříbrný, Dr. Vrbenský.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník Dr. Šafařovič, jeho zástupci Dr. Bartoušek a Dr. Trmal.
Předseda (zvoní): Dovoluji si zahájiti schůzi senátu.
V předsednických sděleních oznamuji, že zástupci senátního tajemníka jmenováni byli usnesením předsednictva senátu ze dne 8. června 1920 odboroví radové kanceláře prvého Národního shromáždění Dr. Bedřich Bartoušek a Dr. Alois Trmal.
Týmž usnesením pověřen byl vedením kancelářských úřadů senátu vrchní ředitel František Rýva, jeho zástupcem ředitel Václav Páčal.
Dále ustanovení byli pro službu senátu týmž usnesením tito úředníci, pokud se týká zřízenci: Otakar Vejvoda, Růžena Paděrová, Hermina Smrčková, Božena Štěpánková, Božena Ranková, Peregrin Kapusta, Josef Pucek, Antonín Fiedler, který pověřen byl dozorem nad sluhy, Josef Černý, Čeněk Novák, František Trla, Emanuel Winter, Rudolf Špetla, Karel Topinka, Jan Dříza, Rudolf Šťastný, František Poncar (strojník), Čeněk Kopáček, František Quiatkovský, Jan Piš, Augustin Sandtner, Vladimír Volk, František Zápotocký, František Šťastný, Stanislav Jelínek, Marie Husáková, František Ondráček, dále pak ze řad legionářů: Čumpl, Vanoušek, Pekař, Sedláček, Adamíra, Cezenský, Josef Poncar, Pukl, Vosecký, Kubas, Mauder, Quaiser a Vecka.
Ve smyslu § 2., odst. 4. jedn. řádu udělil jsem dovolenou ze zdravotních důvodů panu senátorovi Dulovi a Dru. Mudroňovi na týden.
Dále se omluvil pro dnešní schůzi churavostí pan senátor Oberleithner.
Senátor Alois Konečný dopisem ze dne 29. května 1920 žádá na radu ošetřujícího lékaře o udělení čtyřnedělní dovolené.
Konstatují, že senát je způsobilý se usnášeti.
Ve smyslu § 2., odst. 4. jedn. řádu žádám pány senátory, kteří souhlasí s udělením žádané dovolené, aby zvedli ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená jest udělena.
Došel mne dopis presidia ministerstva národní obrany ze dne 31. května 1920 č. jedn. 5690 N. O. pres. pol. 2 stran návštěvy senátu Národního shromáždění republiky Československé ministerskými úředníky.
Žádám pana zapisovatele, aby tento dopis přečetl.
Zapisovatel sen. Dr. Přikryl (čte):
Panu předsedovi senátu N. S.
Dr. C. Horáčkovi
Praha III.
Sněmovna.
Jmenoval jsem pana ministerského tajemníka Dra. J. R. Nováka stálým parlamentním referentem ministerstva národní obrany i v novém Národním shromáždění.
V této funkci navštěvuje jmenovaný plenární i výborové schůze po rozumu § 46. bod 1. resp. § 27. bod 1. jedn. řádu, tvoří a udržuje styk ministerstva s předsednictvem, kluby i jednotlivými členy Národního shromáždění, poslanci i senátory, se stálým výborem Národního shromáždění podle § 54. ústavní listiny, jakož i s jejich orgány.
Jest oprávněn přijímati soukromé intervence, stížnosti i bezformální dotazy a interpelace klubů i jednotlivých pánů poslanců a senátorů a pečuje o jejich vyřízení, stejně jako o vyřízení dotazů podle § 67. jedn. řádu. Jest oprávněn podávati ústně nebo písemně žádané vysvětlivky a prohlášení za ministerstvo národní obrany, pokud neurčím pro některý konkrétní případ zvláštního referenta, který se pak musí vykázati písemným zmocněním ode mne.
Substitutem parlamentního referenta pro případ jeho zaneprázdnění jmenuji se stejnou kompetencí pana min. místotajemníka Josefa Johna.
Prosím, abyste zprávu o tom vzal laskavě na vědomí a neodepřel jmenovaným pánům své podpory, tak významné při jejich činnosti.
Přijměte, slovutný pane předsedo, projev mé dokonalé úcty a oddanosti.
Ministerský předseda a správce ministerstva národní obrany:
v z.
Chalupa v. r.
Předseda: Oznamuji, že bylo tiskem rozdáno v 3. schůzi senátu Národního shromáždění dne 9. června 1920. Prosím pana tajemníka, aby to přečetl.
Senátní tajemník Dr. Šafařovič (čte):
Tisk 2. Návrh senátora Dra. Franty a soudruhů ve příčině převzetí agend zemských samosprávných sborů vládou.
Tisk 3. Návrh senátorů Ševčíka, Valouška, Kadlčáka a soudruhů na zabezpečení výživy obyvatelstva Československé republiky z nové sklizně, na zrušení ústředen, rekvisičního systému a pozvolného uvolnění obchodu se všemi životními potřebami.
Předseda: Dovoluji si oznámiti, že v ustavující schůzi Stálého výboru Národního shromáždění podle § 54, ústavní listiny, konané dne 7. června 1920, byli zvoleni:
předsedou předseda poslanecké sněmovny František Tomášek,
prvním místopředsedou předseda senátu Dr. Cyril Horáček,
druhým místopředsedou poslanec Jan Šrámek,
zapisovateli: poslanec Dr. Ivan Markovič a senátor Vilém Niessner.
Dále sděluji, že se ustavily další kluby senátu a to takto:
l. Klub senátorů československé strany lidové zvolil předsedou opata Methoděje Zavorala, místopředsedy: Ing. Julia Klimko, děkana Frant. Valouška, zapisovatelem Dr. Adolfa Procházku, pokladníkem Dra J. Karasa.
2. Klub senátorů republikánské strany československého venkova. Předsedou zvolen ministr Prášek, místopředsedy: Križko a Sáblík, jednatelem Hybš.
3. Klub senátorů československé strany socialistické. Předsedou zvolen Klofáč, místopředsedou Dr. Krejčí, jednatelem Dr. Krouský, pokladníkem Rudolf Pánek.
Tím jsem hotov se sdělením předsednictva a přistoupíme k dennímu pořádku. Na denním pořádku je především rozprava o vládním prohlášení.
Dovoluji si oznámiti že jsou přihlášení následující řečnící proti:
pan Dr. Heller, Dr. Vetter, Hartl, Dr. Hilgenreiner, Dr. J. Spiegel, Jelinek, Dr. Naegle, Oberleithner, Valoušek, Dr. Kovalík, Jesser, Fahrner, Dr. Koperniczky, Meissner, Dr. Franta, Dr. Brabec, Ledebur-Wicheln, Jarolim;
pro: pan Dr. Soukup, Klofáč, Hucl, Lukeš, Hyrš, Trčka.
Pokud se týká postupu při debatě, činím návrh, aby ani pokud se týká doby, pokud jednotliví páni řečníci budou mluviti, ani pokud se týká počtu řečníků, nebylo žádného obmezení a aby ovšem postupovalo se při pořadí řečníka dle jednacího řádu, totiž, aby se střídali páni řečníci kontra a pro a při tom, aby vždycky všichni ti řečníci, kteří zastupují jednotlivé kluby, následovali po sobě, takže z jednoho klubu každý druhý řečník by teprve přišel ke slovu, když všechny kluby jsou již vystřídány.
Doufám, že proti tomu není žádné námitky. (Nebyly.)
Tím tedy zahajuji debatu a prosím prvního zapsaného řečníka, pana dra Hellera, aby se laskavě ujal slova. Udílím mu slovo.
Sen. Dr. Heller (německy):
Na příkaz klubu senátorů německé sociálně-demokratické strany dělnické prohlašuji, že programové prohlášení podané v poslanecké sněmovně posl. Seligerem bylo ujednáno za naší spoluúčasti a s naším plným souhlasem. Prohlašujeme, že stavíme se zcela na stanovisko tohoto programu a že zasadíme se v senátě o provedení všech tam podaných požadavků, zvláště tedy o socialisaci a vydobytí sebeurčovacího práva pro všechny v tomto státě bydlící národy a tím i pro národ německý.
Dámy a pánové! Pan ministerský předseda pronesl ve svém prohlášení podaném jménem vlády vyzvání ku všem politickým stranám, aby braly účast na vládě, nebo řekněme, na tvoření většiny, jinak řečeno prohlásil, že nechce vylučovati žádné strany ze spoluúčasti. Prohlášení pana ministerského předsedy nutí nás k přesnému a svědomitému zkoumání, zda pro nás, neboť dlužno předpokládati, že i na německé strany a na nás sociální demokraty tato výzva se vztahuje, - dány jsou věcné předpoklady pro spoluúčast na rozhodování této sněmovny a pro spolupůsobení na budování tohoto státu. Musí nám býti jasno, zda pro nás jsou dány skutečné předpoklady s hlediska hospodářského, ústavního a národnostního. O všech těchto otázkách musíme nabýti jasno a musíme zkoumati, zda s hlediska toho, co posud bylo učiněno bývalým shromážděním, které se pojmenovalo shromážděním národním, co vykonáno dřívější vládou, jež opírala se o tytéž strany, o které se i dnešní vláda opírá a která tedy do jisté míry může býti námi považována za pokračování dřívější vlády, zda vykonáno se strany všech těchto činitelů to, co pokládáme za vhodné v zájmu obyvatelstva vůbec a zvláště tříd obyvatelstva námi zastupovaných, dělnictva, čili nic.
Pan ministerský předseda promluvil ve svém prohlášení o socialisaci a mínil, že do jisté míry již dřívější vláda se socialisací počala; jako příklad o tom uvedl, co provedeno bylo na návrh vlády v otázce pozemkové reformy a socialisace dolů na uhlí a rudy. Můžeme prohlásiti, že celkem jsme s tím, co provedeno ohledně socialisace dolů na uhlí a rudy, srozumněni. Ale přirozeně můžeme to bráti jen jako počátek toho, co na tomto poli požadujeme a požadovati musíme. Na tomto poli musíme požadovati, aby se v socialisaci, v prvé řadě dolů na uhlí a rudy, pokračovalo a aby se nezůstalo státi na tom, co posud bylo vykonáno, totiž závodních radách, nýbrž, aby socialisace, t.j. převedení dolů na uhlí a rudy do vlastnictví společností z vlastnictví-soukromého také skutečně bylo prováděno, při čemž hned předem prohlašujeme, že pod socialisaci nerozumíme snad sestátnění, že bychom kladli sestátnění těchto dolů nejrozhodnější odpor. Chce-li pan ministerský předseda označiti to, co se posud stalo v otázce reformy pozemkové, jako pouhý začátek socialisace, pak musím přiznati, že v této otázce nemůžeme viděti počátek socialisace. Naopak, pánové, to, co posud bylo vykonáno v otázce reformy pozemkové, není než upevnění soukromého vlastnictví na pozemek a půdu, rozšíření tohoto soukromého vlastnictví. Spatřujeme-li v socialisaci převod soukromého vlastnictví, odstranění soukromého vlastnictví k výrobním prostředkům a sespolečenštění, převedení prostředků výrobních do vlastnictví celku, hledíme-li dále na pozemek a půdu jako na takový prostředek výrobní, - kterým také od přírody jest, - pak, pánové, nemohu pochopiti, že možno spatřovati socialisaci v takové pozemkové reformě, která cílí k rozkouskování velkého majetku pozemkového a k rozdělení tohoto rozkouskovaného majetku pozemkového mezi jednotlivce.
Tato reforma tvoří nové soukromé vlastnictví k pozemku a půdě, upevňuje tedy a rozšiřuje dosavadní soukromé vlastnictví k pozemku a půdě; možno se domnívati, že jest to dobré nebo není - to je věc, jak řečeno osobního pojetí - jest však naprosto nemožno tuto činnost označovati jako socialisaci (Souhlas německých sociálních demokratů.) Ba naopak připadá mi to jako činnost přímo proti soicialisaci namířená (Souhlas na levici.), jako činnost, která je schopna socialisaci pozemků a půdy způsobiti nejtěžší překážky, a proto musíme to, co dřívější vláda a Národní shromáždění v otázce reformy pozemkové vykonaly, co nejrozhodněji odmítnouti; musíme požadovati, aby tato reforma byla odvolána a na její místo nastoupila skutečná socialisace. Nepožadujeme to proto, ač děje se tak v prvé řadě, že chceme skutečnou socialisaci, nýbrž proto též že proti tomuto způsobu reformy pozemkové máme nejvážnější námitky se stanoviska našeho městského obyvatelstva, našeho spotřebitelstva, což jest skutečnost, které nemůžeme pominouti, která doložena jest zkušeností, že malé hospodářství pracuje méně racionelně než velkostatky. (Výkřiky německých senátorů.) Zcela pochopitelně. Malý hospodář nemůže nikdy použíti stejných technických pomůcek, které má pohotově velkostatkář, a co se týče píle a práce, to jest čistě osobní věc. Jsou líní malorolníci, jsou líní velkostatkáři. Ze skutečností pak, že tu a tam některý velkostatkář nebo nájemce velkostatku se zničil, nelze činiti závěry proti tomuto způsobu hospodaření. Rovněž nelze usuzovati ze skutečnosti, že tu a tam některý malorolník se zničil - a také se to stalo - že svůj majetek neobdělával s dostatečnou pílí a nutnou pozorností. Velevážené dámy a pánové! Samozřejmě nejsme pro zachování velkého majetku pozemkového v jeho dosavadní formě. Žádáme však, aby ona část velikého majetku pozemkového, která neleží v zaokrouhlené ploše, která nemůže býti vzdělávána pospolitě, byla přidělena malorolníkům a domkářům až do výměry, jakou rolník, domkář může sám neb s pomocí své rodiny užívati a vzdělávati. (Německý výkřik: Tu právě zůstává soukromé vlastnictví!) To jest právě ta představa nebo spíše agitační prostředek, který jste vymyslili, že žádali jsme odstranění soukromého vlastnictví ku všem pozemkům a veškeré půdě. To byl pro vás agitační prostředek, který však nikdy neodpovídal pravdě. Žádáme zachování soukromého vlastnictví k prostředkům výrobním všude tam, kde člověk může tyto výrobní prostředky sám nebo se svou rodinou držeti a zpracovávati. Žádáme však odstranění soukromého vlastnictví tam, kde spočívá na vykořisťování jiných lidí. (Souhlas na levici.) To jsme prohlásili již nesčetněkrát, a jestliže tvrdíte na svých agitačních schůzích opak, mluvíte vědomě nebo nevědomě nepravdu, O tom jest naše stanovisko tak jasné, tak nezvratné a jednoduché, že o tom vůbec není třeba řeči. Žádáme však, aby tam, kde jest zaokrouhlený a souvislý majetek pozemkový, tvořící určitý hospodářský celek, aby tento veliký majetek pozemkový v této podobě v celku byl zachován a na místo dosavadních soukromých majitelů, aby nastoupily dle možnosti obce, kde to není možné, společnosti, sestávající z malorolníků, domkářů a hospodářských dělníků s přibráním hospodářských úředníků, tedy z osob, které dovedou tento velký majetek pozemkový racionelně podle svých zkušeností odborně bezvadně vzdělávati, aby na jedné stane nebyla výnosnost pozemku a půdy snižována, na druhé straně však soukromé vlastnictví k pozemku a půdě aby bylo odstraněno. Proto nemůžeme v tom, co jste vykonali, nikterak spatřovati socialisaci pozemků a půdy. Varuji vás před tím, abyste prováděli také zákon tak, jak jste se na něm usnesli, neboť tím prodlužovali byste krisi vyživovací, ve které se dnes nalézáme, do nekonečna. Tím zhoršili byste nedostatek potravin, kterými dnes musíme strádati, tím nedosáhli byste toho, co pan ministerský předseda ve své řeči pověděl: >Bez rozmnožení výrobních prostředků nerozmnoží se blahobyt širokých vrstev lidových, není dobrých financí, není možno zlepšiti naší měnu.< Tím byste výrobu zmenšili, snížili, bylo by méně vyráběno, byli bychom více než dříve odkázáni na dovoz z ciziny, a ještě víc než dříve zhoršili bychom své národní hospodářství, ještě více než dříve zhoršily by se naše finance a naše valuta. Všechno to, co požaduje pan ministerský předseda, mělo by opačný účinek, budeme-li pozemkovou reformu prováděti tak, jak jste se na ní usnesli, a my postavíme se co nejsilněji a nejpříkřeji proti provedení této pozemkové reformy. Budeme žádati, aby tato pozemková reforma provedena byla ve smyslu skutečné, opravdové socialisace. O tom, zda tato socialisace, - jak se říká, - bude míti za následek zničení zemědělství, o tom nemáte naprosto žádných zkušeností. Vyslovujete tu tvrzení, jež nejsou potvrzena žádnými zkušenostmi. Dosud společenské hospodaření, společenské... (Sen. Hrejza: Podívejte se do Ruska!) Vy víte o Rusku právě tak málo jako já. Vážené dámy a pánové, varujeme vás, abyste tímto způsobem nesnižovali zemědělskou výrobu v zájmu našich městských spotřebitelů, jejichž zájmy tímto způsobem reformy pozemkové budou ohroženy nejhorším způsobem v takové míře, jako ještě nikdy a nikde. Způsobíte ji, že dosavadní strašný stav vyživovací ustavičně bude trvati, a že budeme odkázáni více než kdy jindy na dovoz z ciziny, což fest stav, jakého si zajisté nepřejete.
Pan ministerský předseda označil jako otázku tomto okamžiku nejpalčivější, otázku vyživovací, jedním slovem řekl o ní, že neutěšené situaci vyživovací musí býti věnována pozornost. Pánové, ve chvíli, kdy naší dělníci tam venku v naších německých krajinách, v továrnách hladem padají, kdy naše ženy a naše děti churaví z podvýživy a zmírají, ve chvíli, kdy denně hrozí to vybuchnouti následkem strašného postavení vyživovacího, v této chvíli označovati poměry vyživovací jako neutěšené, to zdá se mi, mírně řečeno, velmi eufemistickým výrazem, výrazem nevystihujícím pravé situace. Chci jen věřiti, že pan ministerský předseda jest o poměrech v naších německých krajích, - o těch mohu totiž pouze mluviti, - nesprávně informován. Jinak nemohl by jistě užíti tak mírného výrazu o dnešní vyživovací situaci. A následky nynějších vyživovacích poměrů pocítili jsme právě v posledních dnech, včera a předevčírem. Spatřili jsme, že desetitisíce dělníků zastavilo práci, protože nemohlo dále pracovati, ježto již nebyli fysicky schopni pracovati, takže zahájili stávku. Ovšem, když dělníci po celé týdny nedostávají ani oné skrovné dávky, která jim má býti přidělena, když po celé týdny jest dávka ta snižována na polovinu, a když konečně nedostanou vůbec ničeho, tu není správné mluviti o neutěšené vyživovací situaci. Nemůžeme vládu sprostiti obvinění, že zavinila tuto smutnou situací, do které jsme postaveni. My, němečtí sociální demokraté, jsme to byli, kteří jsme poukázali již v prosinci minulého roku na tyto poměry. My ukázali jsme vládě prostředky a cesty, které mohly vésti k východisku z tohoto postavení. Opakovali jsme své výstrahy dne 4. března t. r. a nestalo se ničeho, zhola ničeho, abychom bylí ochráněni proti těmto strašným poměrům. Bývalé československé Národní shromáždění vládne sice a spolu i její vláda, již půl druhého roku, zkušeností mohlo nashromážditi opravdu dosti, kdyby již zkušenosti, které učinil starý rakouský stát za války, nebyly stačily.
Požadovali jsme, aby především zavedeno bylo nucené obdělávání půdy, pak bychom se nebyli dožili, čeho jsme se dožíti museli, že četná pole jsou osázena, nikoliv však obilím, potravinami, nýbrž jinými rostlinami, jako řepkou a pod., a sice proto, že tyto slibují větší výnos, větší zisk pro dotyčného hospodáře. Mělo se především trvati na tom, aby v prvé řadě taková plocha pozemků a půdy byla oseta živinami, která by stačila naše obyvatelstvo alespoň z polovice uživiti. Ničeho však neslyšeli jsme o nuceném obdělávání. Vládě se ani v minulém roce nepodařilo zachytiti žeň v plném rozsahu a tak podloudný obchod, vyhánění cen potravin do výše nikde neslavily takových orgií jako v československém státě. (Souhlas.) Nevidíme také, že by letos něco vůbec bylo učiněno za účelem přesného zachycení žní, které dík pohodě v několika málo dnech nastanou. Ani letos nevidíme žádných opatření, aby sklizeň byla v plném rozsahu zachycena a použita pro spotřebitelstvo. A to všechno prožíváme zde v Československé republice, zatím co venku u naších sousedů v Německu brambory prodávají se ve volném obchodě a jest jich spousta, kdežto naši dělníci po mnoho týdnů brambor vůbec nevidí. Tam v Německu, v Sasku, brambory jsou nabízeny na vagóny ve volném prodeji za cenu 40 až 50 pf. za l kg a naši dělníci musí, pokud mohou, kupovati brambory pod rukou za 3 až 4 K, stejně pak musí platiti nové brambory. V tom spočívá zavinění této vlády, to by nebylo bývalo možné, kdyby vláda se nebyla stavěla k otázce vyživovací tak lhostejně a vlažně, kdyby přímo řečeno, nebyla v područí agrárníků. (Souhlas a potlesk.) Do konce i to chudé Německé Rakousko, ta země všude nazývána žebráckým státem - a k tomuto žebráckému státu zalétají přece ještě dnes naše srdce (Souhlas a potlesk německých senátorů.) - dokonce i ono dovedlo nyní alespoň z polovice uživiti své obyvatelstvo, rozděluje totiž, co příděl udává, a tento československý stát, stát vítězný, toho nedovedl.
To jest otázka, kterou nelze odbýti výrazem >neutěšené poměry vyživovací<, to jest otázka dnes nejpalčivější, kterou naše obyvatelstvo trpí tak strašně, že o tom vůbec nemáte ponětí. Nevíte ničeho o tom, že naše dítky na venkově po tisících churaví a hynou tuberkulosou, jak naše ženy podvýživou zmírají. A to chcete nazývati >neutěšené poměry vyživovací
Pan ministerský předseda mluvil také o tom, že od nynějška obchod musí býti postaven pod určitou kontrolu, zvláště obchod zahraniční, a dokonce, jak jsme slyšeli, bylo zřízeno nyní zvláštní ministerstvo k dozoru na zahraniční obchod. Nyní chcete krávu dojiti, když je z chléva venku! Tehda, když zahraniční obchod kvetl, když naší průmyslníci, aspoň velmi četní z nich, ze zahraničního obchodu těžili ohromné zisku, tu byla kontrola zahraničního obchodu velmi nedbalá. Nyní však, když konjunktura klesá, když následkem vzestupu naší valuty a z jiných ještě důvodů zahraniční obchod vázne kdy ztěží můžeme něco vyvážeti, nyní chcete stavětí vývozní obchod pod dozor! To zřejmě mělo se státi dříve, tu by se bylo nemohlo státi, co skutečně se přihodilo.
Opravdu, nevím, zda není vláda naše slepá. Což neví nic, což není o ničem informována? Co učinili naši průmyslníci? Založili z vlastních peněz v cizině společnosti, těmto zahraničním společnostem prodali za normální ceny vývozní zboží, a nyní prodali je v cizině za ohromné lichvářské ceny; valutu, peníze; liteře za ně stržili, ponechali v cizině. Tak vám přes vaše kontrolní opatření vytřelí zrak. Jest zcela správné, co řekl soudruh Skalák v poslanecké sněmovně, že všechna vaše opatření, vše ztroskotá o dlouhé úvahy, o rozvoj a úvahy našich průmyslníků, kteří zase snaží se vámi vydané zákony obcházeti a berní břemena na jiné převáděti. V této otázce dostali jste - odpusťte mí ten vyraz - políček, že až to nebylo hezké, a vláda buď o tom neví, nebo mlčky to trpí. Po celé měsíce viděli jsme ve všech výkladech luxusní předměty všeho druhu; hedvábné látky, pomeranče, čokoládu můžete ještě dnes všude viděti. Chcete pozdvihnouti svůj obchod a valutu tím, že dáváte dovážeti přepychové předměty všeho druhu? Vím, že z části byli jste k tomu nucení, ačkoliv jste státem vítězným, ačkoliv jste spojenci a přátelé. Avšak právě bylo to drážděním našeho obyvatelstva, že bylo viděti ve všech výkladech hedvábí a vše ostatní za nesmírné ceny, A ten chudák dělník, příslušník středního stavu, především úředník, nemohl si ani opatřiti šat, kterým by nahradil svůj zvetšelý. A vy dopustili jste dovoz těchto přepychových předmětů a přepychových potravin, drahých vín, drahých likérů a tím stále a stále více zhoršovali jste naši valutu. V poslední době, jak doufám, nastalo v tomto ohledu poněkud zlepšení, avšak ani v této otázce nepřipadli jste na správnou cestu.