Pánové! Nežádáme nikterak opatření, poskytující výhody pouze jediné třídě nebo jedinému stavu. Žádáme jenom sociální spravedlnost, vybudování a ochranu hospodářské existence, a jen mimochodem chci poznamenati, že byl vládou - již dřívější rakouskou vládou - vyvolán v život tak zvaný pomocný fond úvěrní, který však nyní pro své nadmíru byrokratické úřadování neplní svého skutečného úkolu. Bylo by si velmi přáti, aby vláda zařídila, aby tento fond byl skutečně řízen samostatně organisacemi věřitelskými, samozřejmě za dozoru a kontroly vlády.

Jestliže tedy, velevážené dámy a pánové, Němci přes tyto smutné poměry, prese všecka tato opatření ve všech oborech, diktovaná potíže národnostním šovinismem, do tohoto sněmu vstoupili, jest předem jejich povinností požadovati úplné odstranění všech zákonů a nařízení, usnesených Národním shromážděním s úplným opominutím práv ostatních národů. (Sehr richtig!) Bude povinností Němců zasaditi se s veškerou energií a celou silou o právo sebeurčovací a hleděti k tomu, aby všude tam, kde bylo o našem osudu rozhodnuto, aniž kdo se nás ptal, byla opatřena na poli kulturním, hospodářském, sociálním a národním náprava ve znamení pravé demokracie podle charakteru tohoto státu jakožto státu národnostního. (Sehr richtig!) Ač Němcům válka a posledního půldruhého roku zasadily snad ve všech oborech výdělečných a ve všech povoláních těžké rány a způsobily trpká zklamání, ač vidíme, že máte v úmyslu nás ve všech oborech zkrušiti, v ohledu kulturním skrčením našeho školství, na poli hospodářském dáváním předností příslušníkům vašeho národa, přes velikou naší bídu žádáme předně zajištění naších národních práv a stálé uznávání našeho národa jako rovnoprávného činitele v tomto státě. (Potlesk na levici.) Dáte nám je snad s těžkým srdcem, budete však musiti nám je dáti, ne z lásky z přepjaté lásky k nám, nýbrž v zájmu svého státu. Neučiníte-li tak, kopete sami hrob tomuto státu. (Sehr gut!) A dějiny budou musiti o vás říci: >Bylo dopřáno českému národu rozbíti s pomoci mocných přátel starou říši, neměl však mravní síly, schopností, aby stát vybudoval a udržel.< (Sehr richtig! Potlesk německých senátorů.)

Předseda (zvoní): Bylo mi sděleno, že pan předřečník protestoval proti volání k pořádku, které se stalo panem místopředsedou Klofáčem panu sen. Dru. Vettrovi, a sice z toho důvodu, že pan sen. Dr.Vetter své prohlášení učinil nikoli jménem své osoby, nýbrž za celou stranu. Musím prohlásiti, že tento protest nemohu přijati, poněvadž náš jednací řád nezná nějakého volání k pořádku celé strany, nýbrž jenom onoho řečníka, který právě k tomuto volání ku pořádku dal podnět. (Hlasy: To jest správné! Výborně!)

Vzhledem ku pokročilé době dovoluji si přerušiti debatu o vládním prohlášení a oznamuji, než přikročím k dalšímu bodu denního pořadu, že slovo si vyžádal pan ministerský předseda Tusar. Udělují mu slovo.

Ministerský předseda Tusar: Slavný senáte! Dámy a pánové! Považuji za nutné k prohlášení vlády o otázce těšínské, jež jsem měl čest zde minulý týden přednésti, dodati vzhledem ke zprávám, jež se objevily ve veřejnosti, toto: Z Paříže přicházejí zprávy, že prý byla učiněna dohoda ohledně arbitráže ve věcí těšínské. Dle mých informací nezakládají se pařížské zprávy v plném rozsahu na pravdě. (Sen. Dr. Witt: Poláci byli vždy lépe informováni nešli my!) Fakt je, že po několikerém zakročení s české strany, v němž žádalo s provedení plebiscitu a zavedení pořádku v Těšínsku, a po odpovědi se strany polské jednak ve sněmu varšavském, jednak protesty předanými konferencí vyslanců, jednala konference vyslanců v Paříži o věci před několika dny a rozhodla obrátiti se na vlády ve Varšavě a v Praze a navrhnouti jim, aby problém těšínský rozřešen byl arbitráží. Mezi Polskem a Československem o věci přímo se nejednalo a nestalo se žádné dohodnutí. Otázka tato je jistě krajně důležitá a nedá se rozhodnouti jen prostou dohodou mezi delegacemi polskou a českou v Paříži, nýbrž je nutno, aby všechny zodpovědné kruhy mohly zaujmouti k této věci své stanovisko. (Výborně!) Jak se z Paříže dovídám, zaujímá ministr zahraničních věcí Dr. Beneš také toto stanovisko. Polský ministr zahraničních věcí Patek přijede dle posledních zpráv ve čtvrtek do Paříže, kde prý se sejde s Drem Benešem, aby spolu jednali o věcech těšínských. Dr. Beneš má v úmyslu navrátiti se hned po této rozmluvě do Prahy a sděliti kompetentním kruhům, jak tyto otázky v Paříži se vyvinuly a jaké jsou v této věci úmysly polské vlády. Z uvedeného je patrno, že zprávy o jakékoliv dohodě jsou naprosto předčasné. Na žádost ministra Dra. Beneše bude svolán zahraniční výbor v obou sněmovnách N. S. na čtvrtek příštího týdne, kde Dr. Beneš podá výklad o všech svých jednáních v Paříži a v Londýně. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Předseda: Přikročíme k dalšímu projednání denního pořádku, to jest

Došel mně návrh pana senátora Svěceného a soudr., který navrhuje, aby v dnešní schůzi zvoleny byly výbory počtem 17 členů. Dovoluji si dotaz, zda-li slavný senát souhlasí s tímto návrhem, aby počet členů těchto výborů byl 17. Kdo jest pro to, ať pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Přijímá se.

V konferenci klubovních předsedů stala se dohoda, aby volby vykonány byly dohodou z pléna.

Kdo souhlasí s tímto způsobem volby, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Navrhují se:

do výboru iniciativního páni senátoři Svěcený, Časný, Cholek, Petřík, Havlena, Dr. Franta, Dr. Kovalík, Dr. Krupka, Dr. Heller, Löw, Oberleithner, Knesch, Dr. Klouda, Hucl, Dr. Ružiak, Rozkošný, Dr. Hilgenreiner;

do výboru rozpočtového páni senátoři Ferd. Jirásek, Ecksteinová-Hniličková, Jaroš, Zimák, Kouša, Dr. Fáček, Kadlčák, Dr. Karas, Polach, Reyzl, Luksch, K. Fridrich, Sáblík, Hucl, Kotrba, Klečák, Jelinek;

do výboru imunitního páni senátoři Havlena, Kouša, Lorenc Jan, Cífka, Endlicher, Dr. Spiegel, Dr. Hilgenreiner, Dr. Herben, Dr. Mudroň, Dr. Procházka, Kiesewetter, Hrejsa, Křižko, Hrubý, Dr. Krouský, Zuleger, Hladík;

do výboru zahraničního páni senátoři: Folber, Ferdinand Jirásek, Dr.Witt, Cholek, Svěcený, Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Naegle, Valoušek, Sabata, Dr. Ružiak, Kroiher, Lukeš, Sokol, Klofáč, Dr.Heller, Niessner, Jesser;

do výboru branného páni senátoři: Dědic, Filipinský, Kouša, Dr. Witt, Ackermann, Dr. Vetter, K. Fridrich, Valoušek, Šachl, Dr. Vlček, Sehnal, František Pánek, Dr. Herben, Klofáč, Link, Dr. Wiechovsky, Fritsch;

do výboru kulturního páni senátoři: Zimák, Hybeš, Ecksteinová-Hniličková, Šťastný, Babka, Dr.Hilgenreiner, Hartl, Dr. Stojan, Dr. Kovalík, Smrtka, Kroiher, Dr. Vlček, Dr. Mareš, Dr. Krejčí, Dr. Wiechovski, Polach, Dr. Naegle, Špera;

do výboru ústavně-právního páni senátoři: Dr. Witt, Dědic, Dr. Soukup, Folber, Šáda, Dr. Spiegel, Dr. Mayr-Harting, Dr. Procházka,Dr. Mudroň, Lukeš, Hrejsa, Hrubý, Dr. Brabec, Dr. Veselý, Dr. Heller, Polach, Dr. Schmidt;

do výboru technicko-dopravního páni senátoři: Kouša, Procházka, Šáda, Cingr, Poliak, Jelinek, Oberleithmer, Ing. Klimko, Kadlčák, Roháček, Sáblík,Trčka, Dr. Brabec, Šťastný, Albert Friedrich, Löw, Dr. Ledebur-Wicheln;

konečně do výboru sociálně-politického páni senátoři: Jaroš, Zavadil, Jakubka, Ackermann, Ecksteinová-Hniličková, Hartl, Dr. Hilgenreiner, Dr. Reyl, Jílek, Duchaj, Hrejsa, Hrubý, Dr. Fáček, Rudolf Pánek, Jarolim, Hecker, Spiess.

Konstatuji, že senát jest schopen se usnášeti.

Prosím, kdo s navrženými souhlasí, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, právě přečtení páni senátoři jsou do těchto výborů zvoleni.

Poněvadž jsou tak výbory zvoleny, přikazuji výboru ústavně-právnímu, dnes zvolenému vládní návrh zákona, kterým se rozšiřuje počet členů předsednictva senátu (tisk 1.).

V návrhu se žádá, aby výbor podal o tomto návrhu zprávu ve lhůtě 24 hodin.

Kdo souhlasí s touto lhůtou, nechť ve smyslu § 35.jedn. řádu zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Lhůta jest přijata.

Dále přikazuji témuž výboru nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, kterým se upravuje správa veřejná mimo soudní správu a rozšiřuje působnost čsl. zákonů a nařízení z oboru oné správy na Hlučínsku, jež vydáno bylo na základě zákona ze dne 24, července 1917 č. 307 ř. z. a zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 76 sb. zák. a nař.

Výboru sociálně-politickému, dnes zvolenému, přikazuji nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920 o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění.

Zvolené výbory svolávám k ustavujícím schůzím:

na zítřek, ve čtvrtek dne 10. června, a to na 10 hodinu dopolední:

výbor iniciativní do místností čís. 14 v přízemí a pověřují řízením schůze pana senátora dra Ružiaka;

výbor rozpočtový do místností čís. 13 v přízemí a pověřují řízením schůze pana senátora Kadlčáka;

výbor zahraniční do místností čís. 15 ve II. patře a pověřuji řízením schůze pana senátora Šabatu;

výbor branný do místností čís. 12 v přízemí a pověřuji řízením schůze pana senátora dra Vlčka;

výbor ústavně-právní do místnosti čís. 7 ve II. patře a pověřuji řízením schůze pana dra Veselého;

na 11. hod. dop. zítra:

výbor imunitní do místnosti č. 12 v přízemí a pověřuji řízením schůze p. senátora dr. Herbena;

výbor kulturní do místnosti č. 6 v II. patře a pověřuji řízením schůze pana senátora dr. Stojana;

výbor technicko-dopravní do místnosti č. 16 v II. patře a pověřuji řízením schůze p. sen. Cingra;

výbor sociálně-politický do místnosti č. 10 v přízemí a pověřuji řízením schůze pana sen. Rudolfa Pánka.

Dále mne došel písemný návrh p. sen. Ackermanna a soudr., kteří navrhují, aby v zítřejší schůzi byly zvoleny tyto dva výbory a sice 17členné: 1. národohospodářský a 2. obchodně-živnostenský. Prosím pány cíleny senátu, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby pozvedli ruku. (Děje se.)

To je většina, návrh tento se přijímá.

Tím je dnešní pořad denní vyčerpán a přikročím k ukončení schůze. Navrhují, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek 10. června t. r. o 2. hod. odpol. s tímto programem:

1. Pokračování v rozpravě o vládním prohlášení.

2. Volba výboru národohospodářského a živnostensko-obchodního.

Souhlasí pánové s tímto dnem schůze a s tímto denním pořádkem?

Prosím, aby pozvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Tím je program vyčerpán a schůze skončena.