Předseda: dr. Horáček.

Místopředsedové: Klofáč, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Stojan, dr. Vlček.

121 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády; ministři: Habrman, dr. Meissner, Staněk, dr. Winter; zástupce ministerstva zahraničních věcí odb. přednosta prof. Dr. Hobza.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafářovič, jeho zástupce dr. Bartoušek.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi a konstatuji, že jest způsobilá usnášeti se:

Podle § 2 jedn. řádu obdrželi dovolenou, páni sen. dr. Franta, dr. Stránský a Fahrner na týden z důvodů zdravotních, páni senátoři Al. Jirásek a Ružiak na tuto schůzi, pan senátor Václav Lorenz pro dnešní a zítřejší schůzi.

Páni senátoři dr. Osvald, Dula žádají z důvodů zdravotních za udělení dovolené na čtyři týdny, příp. na neurčito, rovněž pan senátor Cingr.

Žádám pány senátory, aby podle § 2 jedn. řádu zvedli ruku, zda souhlasí s udělením žádané dovolené. (Děje se.)

To jest většina. Žádaná dovolená se uděluje.

Pan ministerský předseda zaslal presidiu senátu přípis z 20. června 1920 čís, 187/17, a žádám p. senátního tajemníka, aby jej přečetl.

Senátní tajemník dr. Šafarovič (čte):

Čj. 18717/20 m. r. V Praze, dne 25. června 1920.

Presidiu senátu Národního shromáždění v Praze!

President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 24. června 1920 žádostí ministra zemědělství Karla Práška za propuštění z úřadu ministra zemědělství a pověřil zatímní správou ministerstva zemědělství ministra obchodu Kuneše Sonntága.

O tom kladu si za čest presidium senátu Národního shromáždění vyrozuměti.

Ministerský předseda Tusar v. r.

Předseda: Ministerstvo železnic sdělilo sem přípisem ze dne 6. července 1920 čís. 34269, že stálým zástupcem parlamentním ustanovilo dr. Antonína Jarocha.

Tiskem bylo rozdáno:

Senátní tajemník dr. Šafarovič (čte):

Tisk 52. Interpelácia senátora Duchaja a spoločníkov na ministra peňažnictva ohľadom nedoručovanie zásielek, milodarov z Ameriky na Slovensko a zadržovania poslaných peňazí z Ameriky skrze tunajšie banky.

Tisk 57. Interpelace senátora dr. Vettera a soudr. na pana ministerského předsedu a pana ministra financí stran loterních půjček rakouské společnosti Červeného kříže, nalézající se v likvidaci.

Tisk 60. Interpelace senátora dr. Stojana a soudr. na pana ministra financí dr. Engliše ohledně zásilek amerických.

Tisk 61. Interpelace senátora dr. Stojana a soudr. na pana ministra financí dr. Engliše ohledně zadržení peněz pří okolkování.

Tisk 62. Interpelace senátora dr. Witta a soudr, na pana ministra spravedlnosti v záležitosti prakse rakouských soudů při soudním vyrovnávání.

Tisk 63. Interpelace senátorů dr. Mayr-Hartinga, dr. Spiegla a soudr. na ministra vnitra, týkající se složení nového zemského správního výboru pro Čechy.

Tisk 64. Interpelace senátora Cífky a soudruhů na ministra vnitra, ohledně prováděcích nařízení k zákonům ze dne 17. prosince 1919 o úpravě právních a hmotných poměrů obecních a okresních zřízenců.

Tisk 65. Interpelace senátorů Linka, dr. Hellera a soudruhů na všechna ministerstva, týkající se přenechání kasáren městům k odstranění bytové nouze.

Tisk 66. Interpelace senátorů dr. Karasa, Šabaty, Šachla, dr. Procházky a soudruhů na pana ministra školství a národní osvěty ohledně násilného zabírání církevního majetku

Tisk 67. Interpelace senátorů dr. Karasa, Šabaty, Šachla, dr. Procházky a soudruhů na pana ministra vnitra ohledně násilného zabírání církevního majetku.

Tisk 68. Interpelace senátora Klečáka a soudruhů na pana ministra školství a národní osvěty o nákladech na učitelské síly při pokračovacích kursech na školách občanských.

Tisk 69. Návrh sen. dr. Fáčka a soudr. na zrušení zákona z 25. června 1919, č. 370 sb. zák. a nař., kterým se upravuje ohlašování nájmu a pachtu a poplatek ze smluv nájemních a pachtovních, jakož i příslušného prováděcího nařízení ze dne 30. července 1919, čís. 432.

Tisk 70. Návrh sen. dr. Fáčka a soudr. na revisi minimálních cen předmětů podrobených dani přepychové podle zákona ze dne 11. prosince 1919, čís. 658 sb. zák. a nař.

Tisk 72. Návrh sen, Spiesse, Zulegera,. Knesche, dr. Naegle, Lipperta a soudr., týkající se zřízení německé zvěrolékařské fakulty.

Tisk 74. Návrh sen. Luksche a soudr. stran přikázání pozemků pro kolonisační účely vyžádaných.

Tisk 75. Odpověď ministra pro zásobování lidu na dotaz (tisk 11) sen. Trčky, Kotrby, Thoře a soudr. na pana ministra pro zásobování lidu ve příčině přídělu mouky k výrobě chleba pekařům a uvolnění prodeje chleba u pekařů na konsumní lístky.

Tisk 76. Interpelace sen. dr. Hilgenreinera, dr. Naegle, Zulegera, Hartla a soudr. na ministra školství a národní osvěty o hromadném uzavírání německých škol a školních tříd v Čechách.

Poštou tiskem rozdána:

Tisk 77. Zpráva Stálého výboru o vládním návrhu (tisk 23), aby schválena byla smlouva, uzavřená v Brně dne 7. června 1920 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o státním občanství a ochraně menšin.

Tiskem rozdáno:

Tisk 78. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se pozměňují ustanovení zákona ze dne 7. července 1871, čís. 112 r. z. o zkouškách a periodických přehlídkách parních kotlů.

Tisk 79. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona kterým se mění lhůta stanovená v § 18. zákona o sloučení sousedních obcí a osad s Prahou ze dne 6. února 1920, čís. 114 sb. zák. a nař.

Tisk 80. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o prodloužení lhůty stanovené v § 28., bodě 4. zákona o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace ze dne 22. července 1919, čís. 438 sb. zák. a nař.

Tisk 81. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se dostává přídavků a příplatků vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání, jejich vdovám a sirotkům, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým, vyjímaje válečné poškozence neb jejích pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, čís. 143 sb. Zák. a nař., a pak patentálním invalidům a osobám požívajícím pouze darů z milosti.

Tisk 82. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o mimořádné výpomoci vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání a jejich pozůstalým, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým, vyjímaje válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, čís. 142 sb. zák. a nař., pak patentálním invalidům a osobám, požívajícím pouze darů z milosti.

Tisk 83. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o mimořádné výpomoci státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 50. Návrh sen, Heckera, Reyzla a soudr, ve věci péče o nezaměstnané.

Tisk 54. Návrh sen. Meissnera a soudr., týkající se zrušení státního hospodaření zemědělskými produkty, zřízení jednotného způsobu vymílání a příslušejícího zvýšení výroby.

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu v Karlových Varech z 23, června 1920, čís, jedn. U V 326/20 za svolení k trestnímu stíhání senátora Václava Lorenze pro přestupek proti bezpečnosti cti § 487 trest. zák.

Z předsednictva bylo přikázáno podle § 3 zák. z 15. dubna 1920, čís. 337 sb. žák. a nař.

výboru ústavně-právnímu:

Nařízení vlády z 24,/VI 1920, kterým se prodlužuje platnost nařízení o úlevách pří placení úroků z knihovních pohledávek, daní a veřejných dávek.

Nařízení vlády z 24./VI. 1920 o převzetí pojištění cizozemských pojišťoven pojišťovnami domácími.

Nařízení vlády z 24./VI 1920, kterým se prodlužuje a částečně mění působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících z 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z. a obchodnímu zákonu, zák. čl. XXXVII z r. 1875.

Nařízení vlády z 25./VI. 1920, kterým se vydávají prozatímní ustanovení o vyklizení místností najatých a pod.

Nařízení vlády z 25./VI. 1920, kterým se prodlužuje příročí povolené nařízením z 27. června 1919 č. 352 sb. zák. a nař.

Výboru rozpočtovému:

Nařízení vlády z 24./VI. 1920, jímž se zrušuje nařízení ze dne 3. února 1919, čís. 95 sb. zák. a nař. o vykazování pokladničních hotovostí a vkladů;

výboru živnostensko-obchodnímu:

Nařízení vlády z 24./VI 1920 o úpravě výroby a obchodu s bavlněným zbožím;

výboru národohospodářskému:

Nařízení vlády z 24./VI. 1920, kterým se zrušuje po případě mění nařízení vlády z 9. března 1919, sb. zák. a nař. č. 646 a zákazu používání vajec k výrobě cukrových výrobků a vaječného koňaku.

Nařízení vlády 7. 25./VI 1920 o přejímacích cenách obilí, luštěnin a plodin olejnatých.

Nařízení vlády z 11./VI. 1920 o úpravě obchodu obílím, luštěninami, olejnatými plodinami a výrobky z nich, dále semenem jetele, vojtěšky a chmele.

Nařízení vlády z 25./VI 1920, jímž se mění některá ustanovení nařízení vlády ze dne 24./X. 1919, čís. 564 sb, zák. a nař. o obmezení výroby piva a o přípustné nejnižší stupnivosti pivní mladinky a ze dne 26./IV. 1920, čís. 301 sb. zák, a nař. o nejvyšších cenách piva.

Nařízení vlády z 25./VI. 1920, kterým se stanoví nejvyšší ceny jatečného skotu včetně telat a upravují se nejvyšší ceny hovězího a telecího masa.

Nařízení vlády z 24./VL 1920 o zrušení československé textilní komise a zřízení československé lnářské komise.

Nařízení vlády z l./VII 1920 o nejvyšších cenách droždí.

Předseda (zvoní): Ve schůzi 23. června 1920 zamítl výbor iniciativní návrh senátorů dr. Franty, dr. Brabce a ostatních ve příčině převzetí agend zemských samosprávných sborů vládou (tisk 2).

Pan senátor dr. Brabec navrhl podle § 23 jedn. řádu do 3 dnů písemným podáním, aby senát toto zamítavé usnesení iniciativního výboru změnil.

Dám o tomto návrhu hlasovati. Prosím, aby pánové zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem pana senátora dr. Brabce, aby zamítavé usnesení iniciativního výboru bylo změněno, prosím, aby zvedl ruku! (Děje se.)

To jest menšina. Návrh tento se tedy zamítá.

Dovoluji si oznámiti, že zápisy o 3. až 10, schůzi senátu řádně ověřené vyloženy byly v senátní kanceláři podle § 72 jedn, řádu k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Přikročíme k projednávání denního pořadu.

Na denním pořádku jest především

1. konečná volba předsednictva senátu, zapisovatelů a pořadatelů (§ 3 jedn. řádu).

Žádám pp. senátory, aby zaujali svá místa a usedli. (Děje se.)

Nejprve přistoupíme ke konečné volbě předsedy senátu a konstatuji, že je senát schopen se usnášeti.

Volbu jest vykonati podle §, 61 jedn, řádu hlasovacími lístky, jež budou sčítati jako skrutátoři páni zapisovatelé dr. Vlček, dr. Stojan, Svěcený a Löw, jichž současně žádám, aby dozírali na hlasování a sbírání hlasovacích lístků a pak mi sdělili výsledek volby.

Na právo sečte hlasy senátor dr. Vlček, na levo senátor Löw, ve středu na právo senátor dr. Stojan, ve středu v levo a na ministerské lavicí senátor Svěcený. Poznamenávám, že hlasovací lístky uloženy jsou v zásuvce každého p. senátora v obálce opatřené nadpisem >hlasovací lístky>.

Prosím, aby byly hlasovací lístky sebrány. (Po přestávce.)

Dovoluji si dotaz, zda všichni pp. senátoři odevzdali hlasovací lístky. (Hlasy: Ano!)

Předpokládám, že tomu tak jest. Prosím pány skrutátory, aby sečtli hlasy. (Po sečteni hlasujících:)

Dovoluji si oznámiti výsledek volby definitivního předsedy: Odevzdáno bylo celkem 126 hlasovacích lístků, z nichž 79 zní na jméno pana senátora Karla Práška. Následkem toho jest zvolen pan senátor Karel Prášek definitivním předsedou senátu.

Táži se pana senátora Karla Práška, zda-li volbu přijímá.

Senátor Prášek: Přijímám. (Potlesk.)

Předseda: Prosím pana senátního tajemníka, aby přečetl formuli předsednického slibu, a nově zvoleného předsedu, aby do mých rukou vykonal slib.

Senátní tajemník dr. Šafarovič (čte): Slibuji, že budu zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Senátor Prášek (podávaje ruku předsedovi): Slibuji.

Předseda dr. Horáček: Slavný senáte! Louče se s funkcí předsednickou, děkuji všem pánům senátorům za dosavadní jejich důvěru a prosím, aby mně zachovali příjemnou a vlídnou vzpomínku. (Výborně! Hlučný potlesk.) Žádám nově zvoleného p. předsedu senátu, aby se ujal předsednictví.

Předseda Prášek (ujav se předsednictví): Slavný senáte! Byv poctěn důvěrou býti zvolen za předsedu tohoto zákonodárného sboru, považuji za první a milou povinnost, abych poděkoval zajisté nejen jménem svým, nýbrž i jménem vás všech odstupujícímu prvně zvolenému prozatímnímu p. předsedovi, nám všem milému člověku a kolegovi p. prof. dr. Horáčkovi za jeho objektivní činnost, za jeho poctivost, píli a milou povahu, s jakou on zajisté všem stranám vycházel vstříc. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)

Tentýž můj dík platí i ostatním p. místopředsedům, jakož i členům předsednictva a přidělenému úřednictvu a zřízencům, že v prvních těžkých začátcích s veškerou pílí, ochotou a obětavostí hleděli, aby senát stál na vysoké úrovni a výši doby, a proto i těm děkuji mnohokrát za jejích neúnavnou a pilnou práci.

Slavný senáte! Byv poctěn důvěrou vaší býti zvolen za předsedu tohoto slavného sboru, považují funkcí předsedy nejen jako funkci čestnou, nýbrž jsem si vědom důležitosti tohoto úřadu, jsem si plně vědom, jaké povinnosti tento úřad ukládá předsedovi. Vím, že tento zodpovědný úřad ukládá mi do budoucností povinnost nejen naprosté nestrannosti vůči všem, nýbrž také - dovolte mi, abych řekl - jistou politickou a nacionální shovívavost a nonchalantnost. To neznamená ovšem, že bych chtěl jako předseda senátu propadati v jistou slabost, naopak, budiž to zde již dnes řečeno, že chci jako předseda u hájení zákona a přivedení k platnosti jednacího řádu počínati si velmi energicky, ba že chci býti po případě i bezohledným proti tomu, ať by to vycházelo odkudkoliv, kdo by chtěl tento slavný sbor snížiti na sbor zákonodárný druhé řady, nebo jakýmkoliv způsobem oslabiti. (Výborně! Potlesk.) Celý vzdělaný svět pohlíží na naši mladou republiku, na její práci, naši přátelé s úzkostí, naší nepřátelé se škodolibostí, a jest na nás, abychom svou prací pro stát a lid - neboť tu ambici máte snad všichni, kteří zde sedíte, ať jest to na právo nebo na levo nebo ve středu - abychom pracovali ve prospěch státu, prospěch lidu. (Výborně! Potlesk.)

Již předem žádám o podporu všechny strany tohoto parlamentu, žádám o podporu předsednictvo, které bude zvoleno, jakož i úřednictvo a zřízenectvo a volám je ku společné práci a součinností. (Výborně! Potlesk.)

Dám provésti volbu dvou místopředsedů najednou.

Podle § 61 jednacího řádu, není-li námitek, může se volba provésti zvednutím ruky. (Námitek nebylo.)

Námitky nebyly dosud učiněny. Poněvadž se tak neděje ani nyní, přikročíme k volbě pozvednutím ruky.

Kdo souhlasí s konečnou volbou pp. senátorů dle návrhu a sice kol; Klofáče a kol. dr. Soukupa jako místopředsedů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, návrh jest přijat

Jsou tudíž zvolení místopředsedy v pp. kol. Klofáč a dr. Soukup.

Táži se jich, zda volbu přijímají. Kol. Klofáč?

Sen. Klofáč: Přijímám.

Předseda: Kol. dr. Soukup?

Sen. dr. Soukup: Přijímám.

Předseda: Odvolávaje se na jejich slib místopředsednický vykonaný dne 26. května 1920, žádám pp. místopředsedy, aby zaujali místa na tribuně místopředsednické. (Děje se.)

Dám provésti stejným způsobem volbu šesti zapisovatelů a čtyř pořadatelů najednou.

Žádám pp. senátory, aby zaujali svá místa a usedli.

Jako zapisovatelé zvoleni byli dosaváde sen. dr. Vlček, dr, Krouský, dr. Stojan, Svěcený, dr. Přikryl, Löw.

Kdo souhlasí s konečnou volbou jich jako zapisovatelů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To jest většina. Jsou zvoleni.

Jako pořadatelé byli zvoleni dosaváde sen. Lisý, Měchura, Hybš, Jílek.

Kdo souhlasí s konečnou volbou jich jako pořadatelů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To jest většina. Jsou zvoleni.

Žádám pp. zapisovatele dr. Vlčka a dr. Stojana, aby se ujali svého úřadu. (Děje se.)

Před přechodem k dalšímu odstavci denního pořadu vyžádal si slovo p. sen. Jelinek k jednacímu řádu podle § 44. Uděluji mu je.

Sen. Jelínek (německy): Poslední schůze senátu byla pod dojmem příhod v Jihlavě. Zde v senátě resp. v konferenci klubovních předsedů byl podán a přijat návrh na zvolení a vyslání parlamentní vyšetřovací komise. Samozřejmě, že máme na tom velký zájem, abychom zvěděli, zda-li se tato komise konala, jaký měla výsledek, a já žádám vládu, aby nám o provedení této komise a jejím výsledku laskavě podala zprávu. (Bravo! Potlesk německých senátorů.)

Předseda: Přikročíme k druhému bodu denního pořadu, kterým jest

2. zpráva Stálého výboru Národního shromáždění o vládním návrhu (tisk 23), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva uzavřená v Brně dne 7. června 1920 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o státním občanství a ochraně menšin.

Zpravodajem je sen. dr. Soukup. Uděluji mu slovo. (Hluk na levici. - Sen. Oberleithner [německy]: Pane presidente, odpovězte přece na tento dotaz! - Sen. Hartl [německy]: Co chcete učiniti, pane presidente, s tímto dotazem? - Sen. Oberleithner [německy]: My máme přece právo uslyšeti, co v Jihlavě bylo vyšetřeno! Proč se nám to neřekne? - Předseda zvoní.)

Zpravodaj sen. dr. Soukup; Vážený senáte! 10. září r. 1919 schváleny byly v St. Germain en Laye jednak mírová smlouva mezi čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými a republikou Rakouskou a jednak smlouva mezi týmž mocnostmi a republikou Československou. Obě tyto dvě smlouvy nabudou již během krátké doby platnosti, a to platnosti i na venek výměnou ratifikačních listin podle konečného závěrečného usnesení obou těchto smluv. Touto výměnou listin ratifikačních nabudou tyto smlouvy nejenom platnosti jako akty vnitřně státní, nýbrž nabudou také platnosti mezinárodní, a v tomto směru jevila se nutně potřeba, aby příslušnou smlouvou prováděcí mohly být také uvedeny v život.

Smlouvy tyto jsou velmi obsáhlé, a poněvadž jejích různá ustanovení jeví se býti pro naši terminologii jednak nejasnými, jednak kusými a neúplnými, bylo nutno učiniti potřebné kroky, aby tyto nejasnosti mohly býti vysvětleny a aby určitá právní nejistota, která z nich hrozila, byla odstraněna. Bylo to nutno zejména, pokud jde o otázku státního občanství a dále pokud jde o otázku ochrany menšin. Jevilo se býti nutným, aby v otázce státního občanství byly poměry příslušné přesně stanoveny a právní nejistota odstraněna, poněvadž posavadní předpisy umožňujíce dvojí státní občanství, také tím v sobě chovaly značné nebezpečí pro soukromé strany, poněvadž možnost dvojího státního občanství také v sobě chovala možnost dvojího zdanění, dvojí povinností branné a jiných povinností dvojnásobných, vyplývajících z práva soukromého i práva veřejného.

Také jevilo se nutným, aby otázka ochrany menšin, zejména otázka školská, byla konečně konkrétním způsobem rozřešena. Obě dvě tyto materie, které týkají se státního občanství a ochrany menšin, byly tak obsáhlé, že vyplňují celou literaturu, že by vyplňovaly celé knihovny, a je pochopitelno, že látka, která zde musila býti obsáhnuta, je také mimořádně veliká, mimořádně obsáhlá a také mimořádně odpovědná. Proto jevilo se nutným, aby byla zřízena zvláštní prováděcí smlouva mezi republikou naší a mezi republikou Rakouskou, a k tomu cíli také byla zvolena mezistátní komise ze zástupců republiky naší a ze zástupců republiky Rakouské, která zahájila své práce v měsíci lednu v Praze, pokračovala v nich v měsíci květnu ve Vídni a ukončila práce tyto 7. června letošního roku v Brně, na kteréžto konferenci také text této smlouvy byl zástupci obou republik schválen. Příslušný vládní návrh této smlouvy mezi republikou naší a republikou rakouskou byl pak předložen Národnímu shromáždění za účelem parlamentárního projednání a schválení. Poněvadž pak tato věc spěchala a bylo nutno, aby se vyřídila v řízení zkráceném, byl tento vládní návrh přikázán usnesením sněmovny poslanecké a korespondujícím usnesením také senátu Stálému výboru ku projednání a podání souhlasných zpráv oběma sněmovnám.

Naskytla se otázka, je-li Stálý výbor vůbec kompetentní, aby v době, kdy Národní shromáždění zasedá, o tomto vládním návrhu mohl vůbec jednati a své návrhy oběma sněmovnám činiti. O této otázce prejudicielní bylo velmi mnoho jednáno ve schůzi Stálého výboru a Stálý výbor se konečně postavil ve své většině na stanovisko, že ku projednání této vládní předlohy kompetentním jest přes to, že jednání se děje v době, kdy Národní shromáždění zasedá.

Důvody, které pohnuly Stálý výbor k tomu, aby toto stanovisko zaujal, spočívají jednak v zákoně ústavním samém, jednak v zákoně o jednacím řádu. § 54 ústavní listiny nevylučuje možnost, aby Stálý výbor mohl projednávati určité otázky nutné, také v době, kdy Národní shromáždění zasedá. Že k tomu je kompetentní, tomu nasvědčují nejenom motivy k ústavnímu zákonu samému, nýbrž také zákon o jednacím řádu sám. Ústavní výbor, když projednával § 54 ústavní listiny, ve svých motivech výslovně poukázal k tomu, že je nutno, aby v jednacím řádu bylo umožněno utvoření určité společné komise obou sněmoven za účelem rychlého řízení a podání souhlasné zprávy oběma sněmovnám, a proto tenkráte ústavní výbor ve svých motivech uznal účelným přenésti tuto funkci na Stálý výbor Národního shromáždění už i z toho důvodu, že během zasedání Národního shromáždění jest tento Stálý výbor pro tento účel volný. Když pak se uváží, že § 81 jednacího řádu posl. sněmovny a korespondující § 80 jedn. řádu pro senát praví výslovně, že souhlasným usnesením sněmovny resp. senátu může Stálému výboru Národního shromáždění býti uloženo, aby o naléhavé osnově vládní podal oběma sněmovnám o věci zprávu a že tato zpráva může býti podkladem jednání plné schůze sněmovní, jeví se býti odůvodněno stanovisko, že Stálý výbor v tomto případě skutečně ku projednávání této vládní předlohy kompetentním byl.

Důležitou jeví se otázka, je-li přípustno, aby uzavírána byla mezinárodní smlouva, která by mírové smlouvy již uzavřené a schválené doplňovala anebo je dokonce chtěla snad modifikovati. Poukazovalo se k tomu, že tato mírová smlouva mezi námi a republikou Rakouskou určitá data důležitá ustanovením smluv St. Germainských mění, modifikuje, a že proto v tomto případě je naprosto nepřípustno, aby u nás takováto smlouva mezinárodní mohla býti projednávána a schválena. Naproti tomu nutno uvésti, že tato smlouva, která se předkládá nyní senátu po ústavním projednávání, ve svém čl. 31 konstatuje výslovně, že ustanovení její zůstávají a zůstanou v platnosti po tak dlouho, pokud by příslušnými orgány nebylo rozhodnuto, že jsou v rozporu s ustanoveními mírových smluv St. Germainských. To znamená, že nemá býti tato smlouva ničím jiným, nežli výhradně a výlučně prováděcí smlouvou smluv mírových, a kdyby se ukázalo, že by se zdánlivě nějaký odpor během doby vyskytl, že pak příslušné orgány jsou způsobilé, aby tento odpor vyslovily, a vyslovením tohoto odporu nastoupí platnost prvotní, primérní ustanovení smluv St. Germainských.

Je pochopitelno, vážený senáte, že nebylo žádným lehkým úkolem tuto smlouvu zpracovat, přes to, že zpracování to jevilo se býti krajně nutným v zájmu hospodářském, v zájmu velkého počtu našich příslušníků v republice Rakouské, a vice versa také příslušníků republiky Rakouské u nás. Poukazuji k tomu, že i tam, kde se mluví o tom, že eventuelní spory, které by vzešly z výkladu této smlouvy, jsou odňaty foru stálého mezinárodního soudu a jsou přikázány foru zvláštnímu, nutno dáti tuto smlouvu zrevidovati, a sice zvláštní komisi smíšené, resp. stálému rozhodčímu soudu. Toto ustanovení se stalo z důvodů čistě ekonomických, aby se mohlo díti provádění této smlouvy v rychlejším tempu a nebylo odkázáno na neurčité časové distance, které by vzešly, kdyby to mělo býti ponecháno rozhodování mezinárodnímu výboru stálému. Smlouva tato, která se předkládá nyní ke schválení, je vlastně kompromisem uzavřeným mezi oběma státy, kompromisem, jehož vůdčím hlediskem bylo, aby suverenita obou států nebyla žádným způsobem tangována. A poněvadž jde o otázky mimořádně komplikované, o otázky neobyčejně složité, neobyčejně citlivé, neobyčejně ožehavé, které již v bývalé monarchii tvořily předmět nekonečných sporů, je pochopitelno, že také projednávání této smlouvy trvalo velmi dlouho a že musily býti překonány největší obtíže, nežli konečně bylo možno hoditi na papír alespoň tuto osnovu, která je prvním pokusem o utvoření takové smlouvy. Další pokusy budou následovati: se sousední německou říší bude muset být rovněž zřízena smlouva podobná.