Místopředseda Kadlčák: Byl podán návrh. Žádám, aby byl přečten.

Sen. tajemník dr. Šafařovič (čte): Návrh senátorů dr. Brabce, dr. Franty a spol:

Podepsaní navrhují, aby 2. odst. § 1 návrhu usneseného poslaneckou sněmovnou (tisk 315 senátu N. S.) byl vypuštěn, tak že bude §: 1 zníti: Ministr vnitra se zmocňuje, aby pro dobu, nežli bude právoplatně zvoleno a ustaveno ústřední zastupitelstvo hlavního města Prahy podle zákona ze dne 6. února 1920, č. 115 Sb. z. a n., jmenoval ústřední správní komisi pro sjednocenou obec pražskou o šedesáti členech. Z nich budiž současně jmenován předseda, dva místopředsedové a dalších 17 členů do užší správní komise.Ť

Místopředseda Kadlčák: Debata jest skončena, přikročíme k hlasování. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.) Dám hlasovati následujícím způsobem: 1. O odst. 1. § 1 ve znění podle zprávy výborové, pak 2. o návrhu dr. Brabce, Franty a soudr., aby byl vypuštěn druhý odstavec navrženého paragrafu 1. Bude-li zamítnut, o odstavci 2. § 1 ve znění podle zprávy výborové; 3. o §§ 2 až 6, nadpisu a úvodní formuli zákona ve znění podle zprávy.výborové. Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitek nebylo.) Námitek není, budeme podle toho pokračovati. Kdo souhlasí s odst. § 1 ve znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Odstavec 1. je přijat. Kdo souhlasí s návrhem sen. dr. Brabce, dr. Franty a soudr., aby byl vypuštěn druhý odstavec navrženého § 1, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.) To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí, aby odstavec ten schválen byl podle zprávy výborové prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.) To je většina, návrh je přijat. O §§ 2 až 6, o nadpisu zákona a úvodní formuli budeme hlasovati ve znění podle zprávy výborové. Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.) To je většina. Paragrafy ty jsou přijaty. Tím je zákon tento přijaty prvém čtení. Má pan zpravodaj nějakých textových změn?

Zpravodaj senátor dr. Soukup: Nemám.

Místopředseda Kadlčák: Nemá. Přikročíme tedy podle § 55 jedn. řádu k hlasování ve čtení druhém. Kdo souhlasí se zákonem, přijatým ve čtení prvém, tak jak byl schválen, s nadpisem a úvodní formulí, také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl schválen také ve čtení druhém a tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen. Přikročíme k dalšímu odstavci dnešního denního pořadu a tím je

1. zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o daní z lihu. Tisk 314.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Vážený senáte! Poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění schválena osnova zákona, jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z Iihu, stanoví roční alkoholový kontingent a provádí jeho rozdělení. Líh u nás zdaněn jest dvojím způsobem: Sazbou 12 K a sazbou 12.20 K. Sazba nižší ustanovena jest pro tak zvaný líh kontingentovaný, určený k výrobě lihovarů hospodářských, sazba vyšší 12 K 20 h ustanovena pro lihovary průmyslové. Jak jsem již pravil, nižší sazba přísluší výhradně lihu, vyrobenému v hospodářských lihovarech. Důvodem pro přiznání této nižší sazby jest umožniti výhodné zpracování zemědělských surovin na líh, neboť takový hospodářský lihovar má zpracovati ty výrobky hospodářské, které v území, jak zákon stanoví do 10 km nejdále se urodí, a odpadky lihovarů mají zároveň sloužiti ku prospěchu vlastně výživě hospodářského dobytka na témž statku, po případě k mrvení. Množství lihu, jak byl rozdělen mezi líh kontingentovaný a nekontingentovaný, platilo až do letošního roku tak, jak bylo za rakouského státu dříve rozvrženo, neboť náš zákon z měsíce prosince 1919 ponechal si toto rozvrhnutí i na minulý rok. Dřívější kontingent lihu byl na osobu a rok asi v množství 3.81 litru. Spotřeba za války a v době poválečné velmi poklesla, neboť líh jest velice drahý a také kulturně se pracuje k tomu, aby konsum lihu byl co možná restringován. Tedy dnešní změněné poměry vyžadují, aby tento kontingent byl nižší. Proto také připojená osnova stanoví kontingent pouze na 524.000 hektolitrů alkoholu. kdežto dosavadní kontingent byl 585-000 hektolitrů, tedy přes 60.000 hektolitrů méně. Zároveň také tato zákonná osnova jej odstupňuje podle výměry pozemků jednotlivým lihovarům patřících. Toto měřítko nutno uznati jedině správným, ježto rozměr lihové výroby říditi se může pouze rozlohou pozemků s lihovarem spojených a počtem dobytka, k jehož výkrmu užívá se výpalků odpadajících při lihovaření. V souvislosti s přidělením alkoholového kontingentu jde instituce hospodářských lihovarů, která liší se od dosavadní jen v jednotlivostech nezávažných, jak toho vyžadovaly změněné poměry výrobní a zkušenosti po dlouhá léta nastřádané. Ostatní v zákoně obsažená ustanovení nedotýkají se zájmu všeobecnosti, nýbrž uvádějí dosavadní zákonné předpisy v soulad se změnami provedenými zákonem z 2. prosince 1919, čís. 643 Sb. zák. a nař., a upravují finanční kontrolu. Zmínky zasluhuje článek III. projednávaného zákona, kterýž zavádí zvláštní přirážku 2 K ke státní dani z lihu ve prospěch zemského fondu. Toto opatření, jež nijak nezatěžuje konsum, sloužiti má částečně sanaci zemských financí. Poněvadž zákon ten plně béře zřetel k změněným poměrům dnešním, navrhuje rozpočtový výbor, aby slavný senát osnovu tu schválil tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou. (Výborně!)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena. Přeje si pan zpravodaj doslov? Zpravodaj sen. dr. Karas: Nikoliv.

Místopředseda Kadlčák: Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.) Hlasování provedeme následujícím způsobem: Dám hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli osnova obsahuje čtyři články a součástí -její jest návod pro individuelní rozdělení ročního alkoholového kontingentu - najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.) Není jich, budu tedy dle toho pokračovati a přikročím k hlasování. Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem, úvodní formulí, jakož i s návodem souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina, zákon jest schválen v prvém čtení. Má pan zpravodaj nějaké textové změny? Zpravodaj sen. dr. Karas: Nemám žádných poznámek k textu. Místopředseda Kadlčák: Přikročím tedy k hlasování ve čtení druhém podle §u 55 jedn. ř. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, úvodní formulí a s návodem tak, jak byl přijat ve čtení prvém, též ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina, osnova zákona jest přijata také ve čtení druhém. Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen a přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž jest

2. zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o změně zákona ze dne 17. října 1919, čís. 572 Sb. z. a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích a zákona ze dne 25. září 1919, čís. 533 Sb. z. a u., o všeobecné dani nápojové (tisk 321).

Zpravodajem jest pan sen. dr. Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Vážený senáte! Víno a nápoje vínu obdobné byly u nás dosud zdaněny podle zákona ze dne 17. října 1919 t. zv. zvláštní dávkou z vína a podle zákona ze dne 25. září 1919 o všeobecné dani nápojové. Tedy, co se týče vína, přirozeně byla daň dvojí: tzv. všeobecná daň nápojová a zvláštní dávka z vína. Obyčejně se užívá názvu vína luxusního. Tomuto zdanění vína luxusního podrobeno bylo víno stáčené v láhvích, když cena takového vína byla alespoň 10 K za sedm desetin litru. Intencí zákona jest, vyhověti žádostem interesentů, aby obyčejné víno stolní, prodávané v lahvích bylo osvobozeno od zvláštní dávky z vína, takže by se tato dávka dnes nebo. pro budoucnost vztahovala pouze na vína skutečně luxusní nebo na vína, která v různých zábavných místnostech bývají podávána jako luxusní, třeba mají jen etiketu drahých vín. Avšak musilo býti. učiněno opatření, aby nahražena byla újma, která právě z toho vznikala fiskálně pro stát, neboť fakticky dosud podléhalo veškeré víno, jakmile bylo stočeno ze sudů do lahví, zvláštní dávce z vína, poněvadž kriterium pro okolnost, které víno podléhá zvláštní dávce, tvořila až dosud cenová hranice 10 korun láhve 710 litru. Dnes destikorunová láhev vína nenajde se vůbec nikde, tedy dnes každé víno platí za luxus a z každého by se měla platiti luxusní dávka vedle všeobecné dávky zvýšené na 40 hal. na 1 litr. Dnešní osnova zákona ustanovuje, že na příště má podléhati té zvláštní dávce z vína pouze víno v lahvích adjustovaných, ťpo obchodnickuŤ upravených, nebo jinak unikne dávce všechno víno luxusní, které nebude v takových adjustovaných láhvích. Zvláště to bude víno stolní, podávané ve vinárnách ne přes ulici, neboť zvláštní dávka pro budoucnost postihne skutečně jen víno luxusní. Proto byla učiněna s interesenty, t. j. těmi, kdož právě podléhají všeobecné dávce nápojové s hostinskými a obchodníky vínem - dohoda, že se zvýší všeobecná daň nápojová na víno ze 40 hal. na 80 hal., a u ovocného moštu z 20 hal. na 40 hal. na jeden litr. Při tom se interesentům povolují jisté výhody, že se osvobozují od daně za nápoje zkažené, jichž se používalo na ocet, nebo určené k průmyslovému zpracování neboť dle dnešního stavu zákonodárného i ze zkaženého vína se musela platiti plná dávka - nebo že se vrátí dávka zaplacená z vína, kterou obchodník zaslal konsumentu a ten je nepřijal.. Z toho je patrno, že předloha nesleduje zájmy fiskální, nýbrž má čistě vyhovovati daným poměrům, zejména zvýšení všeobecné dávky z vína. Dvojnásobné zvýšení bude míti za následek. že na tom zvýšení budou participovatl zároveň obce, neboť autonomní svazky vybírají, ovšem se svolením příslušného úřadu, dávky do 25% státní daně, tedy v částkách po 10 případně 5 hal. na jeden litr ve prospěch obecních pokladen, a bude-li zvýšena obecná dávka z vína na dvojnásobnou výši, tedy příjmy obcí v tomto směru stoupnou. Poněvadž tato osnova má právě za účel, aby některé nesrovnalosti starého zákona byly odstraněny, aby skutečný život obchodní se jevil také ve změněném tomto zákoně a poslanecká sněmovna zákon tento schválila, navrhuje rozpočtový výbor, aby osnova ta, schválená poslaneckou sněmovnou, byla také schválena slavným senátem. (Výborně!)

Místopředseda Kadlčák: K rozpravě není žádný další řečník přihlášen, je tedy rozprava ukončena a přikročíme k hlasování. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.) Provedeme hlasování následujícím způsobem: Dám hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli - obsahuje jen tři články - najednou. Jsou snad námitky proti tomu? (Nebyly.) Není jich,budem tedy podle toho pokračovati. Kdo s návrhem osnovy zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí v prvním čtení, nechť zvedne ruku.. (Děje se.) To je většina, osnova zákona je přijata ve čtení prvém. Má zpravodaj nějaké textové změny? Zpravodaj sen. dr. Karas: Nemám žádné.

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme tedy k hlasování ve čtení druhém podle § 55 jedn. řádu. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Osnova zákona je přijata též ve čtení druhém a tím je tento odstavec vyřízen. Přikročíme k dalšímu bodu denního pořádku a to je

5. zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje clo na automobily. Tisk 322.

Zpravodajem je pan senátor Lisý. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Návrh zákona, jímž se upravuje clo na automobily, je ochranou našeho průmyslu automobilového před konkurencí ciziny. Dne 4. listopadu byla podepsána obchodní smlouva Československé republiky s Francií. Podle smlouvy může Francie k nám za běžný rok dovézt 3000 automobilů. Kdyby se dovoz stal za nynějších celních poměrů skutkem, kdy Francie při převozu k nám platí jenom hodnotné clo 7.5%, naproti tomu my při exportu do Francie jsme zatížení clem 45%, tedy nepoměrností cel ohrožena je naše soutěž a náš vývoz. (Předseda Prásek ujal se předsednictví.) Stav tento vyvolal by další škody v automobilovém průmyslu a proto nejen průmyslníci, nýbrž i dělnictvo se dovolává zákonné ochrany. Dosud chráněn byl náš automobilový průmysl před přívozem tím, že ministr zahraničního obchodu k 7.5% cla na dovozu stanovil v červnu 25% dovozní poplatek, čímž byl dovoz zatížen poplatky a clem, činícím více než 1/3 hodnoty. Mimo to obchodní smlouva s Francií nebyla publikována. Tento stav nemůže déle trvati, musí býti upraven zákonem, kterým se stává celní poměr náš rovnocenným s francouzským. 9. listopadu byl návrh zákona tohoto vládou připraven, ale pro zvláštní poměry v posl. sněmovně teprve 17. prosince schválen, kterýmžto odkladem byly již našemu automobilovému průmyslu způsobeny značné škody. Navrhuji slavnému senátu, aby návrh zákona, jímž se upravuje clo na automobily, byl přijat jako v poslanecké sněmovně. (Výborně!). Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Dám hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpise a úvodní formuli najednou. Jsou snad proti tomuto hlasování námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou. Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule je přijata ve čtení prvém. Přeje si pan zpravodaj slovo k textové změně?

Zpravodaj sen. Lisý: Nikoli. Předseda: Dám hlasovati ve čtení druhém podle § 55 jedn. řádu. Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí, jak byla přijata ve čtení prvém, též ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (.Děje se.)

Osnovo zákona je také přijata ve čtení druhém. Dále je

8. zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se opravuje § 7 opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, č. 583 Sb. z. a n. o měně na Československém Těšínsku (tisk 320).

Zpravodajem je pan senátor dr. Karas. Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Předmět tento souvisí s předmětem, o němž jsem měl čest referovati již ráno, a to při onom opatření Stálého výboru o měně na Těšínsku. V § 7 stala se tisková chyba. V § 7 vytištěném ve Sbírce zákonů a nařízení bylo datum, že kdo chce přihlásiti své pohledávky pro náš nový stát, musí tak učiniti do 31. října 1920. Když Stálý výbor o této osnově opatření jednal již v polovici října, bylo patrno, že ta lhůta bude velice krátká, že nebudou ji moci použíti všichni občané na Těšínsku, a proto Stálý výbor se usnesl, že lhůta má zníti do konce listopadu 1920, ale ve Sbírce zákonů a nařízení vyšla lhůta s původním chybným datem do konce října. Při reparování této vady v poslanecké sněmovně bylo shledáno účelným, aby lhůta do konce listopadu byla prodloužena do konce prosince 1920, a s touto změnou poslanecká sněmovna ten § 7 přijala.

Poněvadž ustanovení to jest úplně odůvodněno danými poměry, navrhuje výbor rozpočtový, aby toto usnesení poslanecké sněmovny bylo zároveň i senátem schváleno. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování. Dám hlasovati o celé osnově zákona, o jeho dvou paragrafech s nadpisem a úvodní formulí najednou. Jsou námitky proti tomu hlasování. (Nebylo jich.) Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina, osnova jest přijata v prvém čtení. Přeje si pan zpravodaj.slovo? Zpravodaj sen. dr. Karas: Nemám žádných poznámek.

Předseda: Dám hlasovati o osnově ve čtení druhém podle §u 55 jedn. řádu. Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí též ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina,. osnova zákona jest přijata též ve čtení druhém. Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, ke

12. zprávě výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 24. července 1919, č. 446 Sb. z. a n., o úpravě promlčení práva při vyměření a vymáhání dávek na rok 1920 (tisk 317).

Zpravodajem jest pan sen. dr. Karas.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Jak jest váženým členům slavného senátu známo, právo státu předpisovati daně a po případě předepsané daně vymáhati promlčuje se v jisté lhůtě tím, že stát tuto daň nepředepsanou, ačkoliv ji mohl předepsati, nevymáhal na liknavých poplatnících, poněvadž orgány státní, které mají předepsanou daň vymáhati, byly za války zatíženy zcela jinou funkcí, takže by stát přišel o tu daň, na kterou měl nárok. Proto byla vydána známá nařízení během války, že toto promlčení se stavilo. Toto nařízení císařské vlády rakouské byla na zakročení vlády naší republiky zákonem ze dne 24. července 1919 rozšířena i na naši republiku a u nás až do konce roku 1919 bylo prohlášeno také stavení lhůt promlčení dávek anebo vymáhání dávek již předepsaných. Poněvadž poměry, pro které úřady finanční nemohly dávky všechny včas předepsati anebo vymáhati, trvají neztenčeně i pro letošní rok - považte jen ono množství práce, jež berní úřady mají zmoci, k těm přihlášeným daním přistupují dávky z majetku, osobní daň z příjmu, zejména amnestie udělená v příčině přiznání měla za následek spoustu nových přihlášek tedy jest zcela pochopitelno, že vláda vědouc, že úřady její nemohou všechny dávky během letošního roku předepsané, zmoci, přichází se žádostí, aby promlčení dávek těchto neb jejich vymáhání i pro letošní rok bylo zákonnou cestou staveno a proto předložila osnovu zákona, kterou poslanecká sněmovna přijala a nám k dalšímu usnesení předložila. Rozpočtový výbor navrhuje, aby tato osnova zákona, jímž se promlčení ono má prodloužiti i pro rok 1920, byla slavným senátem přijata. (Výborně!) Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, dám hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli, najednou. Jsou námitky proti tomu hlasování? (Nebyly.) Není jich. Kdo s navrženou osnovou zákona souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina, osnova zákona jest přijata ve čtení prvém. Přeje si pan zpravodaj slovo k těmto změnám?

Zpravodaj sen. dr. Karas: Nikoliv.

Předseda: Dám hlasovati o návrhu podle §u 55 jedn. řádu ve čtení druhém. Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak byla přijata ve čteni prvém, souhlasí též ve čtení druhém, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina, zákon jest přijat ve čtení druhém. Tím jest denní pořad vyčerpán. Do výboru sociálně-politického deleguje se na místě senátora Klečáka senátor Pánek, do výboru národo-hospodářského na místě senátora Hyrše senátor Hucla do výboru rozpočtového místo senátora Pánka senátor Klečák. Slavný senáte! Zákonodárná činnost senátu Národního shromáždění jest dnešním dnem v roce 1920 skončena. Pohlédnem-li zpět na vykonanou práci senátu, mohu s potěšením konstatovati, že senát za prvé, třebaže krátké období svého podzimního zasedání osvědčil se sborem zákonodárným plodným a důstojným svého poslání, které mu zákonodárce určil. Nemohu jiného nic učiniti, než při této příležitosti poděkovati všem dámám a p. senátorům za jejich práci, loyalitu a klidnou rozvahu, kterou dali najevo i při projednávání nejchoulostivějších otázek našeho veřejného života. Jednání, zvláště pak debaty byly vždy klidné a pohybovaly se v.rámci důstojnosti zákonodárného sboru, jakým jest a musí býti senát Národního shromáždění. a můžeme směle říci, že naší pracovníci v senátě stáli vždy na výši doby. Právě dnes přijaté osnovy zákonů, mezi nimiž nescházelo ani sporných, jasně svědčí o porozumění a rozvaze vysokého senátu. Nicméně musí však vámi zvolený předseda protestovati se vším důrazem a myslím, že i vaším jménem, proti tomu, že nebylo senátu dopřáno času, aby mohl všechny tyto osnovy zákonů, přijaté poslaneckou sněmovnou, věcněji a důkladněji prozkoumati. (Výborně! Potlesk.) Jedině však zájem státu a zájem širokých vrstev lidu přiměl nás, abychom pro tentokrát - třeba že s velikým sebezapřením - všechny tyto zákony urychleně projednali. Budu se snažiti a prosím vás všecky o vzácnou vaši podporu v této mé snaze, aby do podobné situace senát Národního shromáždění nikdy se již nedostal. (Výborně! Potlesk.)

Děkuji všem politickým stranám v senátě zastoupeným, všem jednotlivým členům senátu za vzácnou podporu, kterou předsednictvu senátu v těžké jeho zodpovědnosti a práci poskytli, a přeji vám všem ze srdce, abyste v kruhu svých milých příjemně strávili prázdniny vánoční a novoroční a tak načerpali nových sil k plodné zákonodárné práci v příštím roce. (Výborně! Potlesk.)

Navrhuji, aby předsednictvo senátu podle § 40 jednacího řádu zmocněno bylo svolati příští schůzi písemně se sdělením příslušného denního pořadu. Jsou proti tomu mému návrhu námitky? (Nebyly.) Námitek není, měj návrh je přijata svolám příští schůzi písemně se sdělením denního pořadu.

Končím schůzi. (Výborně! Potlesk.)