Schůze zahájena ve 3 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák , Klofáč, Niessner a dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

106 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Brdlík, dr Fajnor, dr Šusta; zástupce ministerstva financí odbor. přednosta dr. Groš a ministerský rada Leipert.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal

 

Předseda: Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi senátoru dr Kovalíkovi, pro tento týden senátoru Kroiherovi. K žádosti navrhuji, aby byla udělena dovolená 14 dní p. senátoru Duchajovi a Drábovi. Kdo s navrženou dovolenou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Dovolená se uděluje.

Tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovic (čte):

Tisk 419. Odpověď předsedy vlády na interpelaci sen. A. Friedricha a soudr. o parcelaci Schwarzenberského velkostatku Citolib u Loun (tisk 224).

Tisk 431. Interpelace senátora Folbera a soudr. na p. ministra zahraničních věcí ve věci nucených dělnických legitimací pro příslušníky Československé republiky v Německu.

Tisk 447. Interpelace senátora Spiese a soudr. na p. ministra pošt a telegrafů ve příčině zřízení poštovního a telegrafního ředitelství pro západočeský obvod lázeňský v Karlových Varech.

Tisk 449. Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci člena senátu Hrubého a soudr. stran nezákonného postupu při vyvlastňování akumulátorů a neplnění převzatých závazků firmy Tudor (tisk 289).

Tisk 452. Odpověď ministrů pro zásobování lidu a železnic na interpelaci sen. inž. Oberleithnera, Meissnera a druhů o zprávách časopisů, že zmrzly brambory na severní Moravě a ve Slezsku (tisk 205).

Tisk 460. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů (tisk 412).

Tisk 461. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterýmž se mění § 54 odst. 1. zákona ze dne. 23. května 1883, č. 83 ř. z., o evidenci katastru daně pozemkové (tisk 362).

Tisk 462. Interpelácia sen. Lažo a súdruhov na pána ministra školstva a národnej osvety v záležitosti obsadenia ruských biskupských stolíc v Československej republike.

Tisk 463. Interpelace sen. Jílka, Ševčíka, dr Stojana a soudr. na p. ministra pošt a telegrafů ohledně nedostatečných a tmavých místností na poštovním úřadě v Třebíči.

Tisk 464. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk 1038) o oběhu československých státovek na Hlučínsku, Vitorazsku s Valčickem, Československém. Těšínsku, Podkarpatské Rusi a Slovensku, pokud na těchto dvou územích okolkování bankovek podle zákona z 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., provedeno nebylo (tisk 413).

Tisk 465. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu (tisk 275) o dani z obchodu cennými papíry (tisk 394).

Tisk 466. Interpelácia sen. Walló a spoločníkov na p. ministra železníc ohľadom vyzdvihnutia peňazí z nákladnej pokladnice pri železnici pre svoje súkromné obchodovanie železničných úradníkov.

Tisk 467. Interpelácia sen. Walló a spoločníkov na p. ministra zemedelstva v záležitosti upravenia alkoholového zákazu.

Tisk 470. Vládní návrh zákona o dopravních daních.

Tisk 471. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 968), kterým se doplňuje resp. mění odst.. 1., č. 1. zákona ze dne 11. března 1919, čís. 140 Sb. z. a n., o zřízení poštovních úřadů šekových pro území státu Československého (tisk 1310).

Tisk 472. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 530), kterým se předkládá ke schválení N. S. mezinárodní smlouva, schvalující ujednání přijatá na mezinárodní konferenci práce ve Washingtoně roku 1919 (tisk 1292).

Zápis o 26. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v pátek dne 17. prosince 1920.

Zápis o 27. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 21. prosince 1920.

Zápis o 28. schůzi Národního shromáždění republiky Československé v Praze ve středu dne 22. prosince 1920.

Seznam členů senátu a senátních výborů Národního shromáždění republiky Československé podle stavu k 31. prosinci 1920.

Z předsednictva přikázáno:

podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., výboru národohospodářskému:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. ledna 1921 o příplatku rychlostním za dodané obilí,

nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. ledna 1921, kterým se zrušují předpisy o omezení spotřeby masa a tuků,

nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. ledna 1921, jímž se uvolňuje obchod zvěří..

Předseda: Přistupuji k projednávání denního pořadu..

1. Druhé čteni zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví dodatek ke státnímu rozpočtu na rok 1920 (tisk 441).

Zpravodajem je p. senátor dr Horáček.

Přeje si pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Nikoliv.

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Přikročíme k hlasování ve druhém čtení.

Kdo z pp. senátorů souhlasí s příslušnými položkami dodatku ke státnímu rozpočtu na r. 1920, jakož i s osnovou zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak byly při jaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Dodatek ke státnímu rozpočtu na r. 1920 i osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jsou přijaty též ve čtení druhém.

Nyní přikročíme ke hlasování o resolucích (1-6) na stránce II. zprávy rozpočtového výboru. dále o resoluci sen. Vettera a soudr., sen. dr Hilgenreinera a soudr.. sen. Lisého a soudr. a resolučním návrhu sen. Zulegera a soudr.

Prosím, aby byly resoluce přečteny jednotlivě a po každém přečtení dám o resoluci hlasovat.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluce č. 1.:

ťVláda se vyzývá, aby přehnanou přísnost při zkoumání běžných správních potřeb zemí, kterážto přísnost zbytečně omezuje dosavadní.činnost zemských správních výborů, nahradila větší benevolencí a přenecháním větší samostatnosti - a současně i odpovědnosti - dotyčným zemským správním výborům.Ť

Předseda: Kdo souhlasí s právě přečtenou resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se schvaluje.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluce čís. 2.

ťMinisterstvo národní obrany se vyzývá. aby za účelem urychlení akce zjištění ne. zvěstných mrtvých vojínů v zájmu jejich pozůstalých dalo potřebné síly vojenským dotyčným tělesům u zemských vojenských velitelstev.Ť

Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou druhou resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

Také tato resoluce je přijata.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluce čís. 3.

ťMinisterstvo národní obrany se vyzývá aby věnovalo pozornost stravovnám důstojnickým, které neuspokojují důstojnictvo v poměru požadovaných cen a skytaných za ně pokrmů.Ť

Předseda: Kdo souhlasí s touto 3. resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluce čís. 4.

ťMinisterstvo školství a národní osvěty se vyzývá, aby tělocvičné síně ve státních budovách přenechávalo za stejných podmínek pokud možno ochotně a nestranně všem tělocvičným spolkům, které se o ně přihlásí.Ť

Předseda: Kdo souhlasí s touto 4. resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina; resoluce je přijata.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluce čís. 5.

ťVláda se vyzývá, aby budoucně při sestavování rozpočtu šetřila všech opatrností, jež by pokud možno zamezily předkládáni rozpočtů dodatečných.Ť

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluce čís. 6.

ťNejvyšší účetní kontrolní úřad se vyzývá, aby vypracoval návrh novely k zákonu o Nejvyšším kontrolním úřadě, kterouž by bylo znemožněno překročiti rozpočet bez jeho svolení.Ť

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluce senátora dr Vettera a druhů.

ťVláda se vyzývá, aby stejně jako jiné státy, nevyčkávajíc. rozhodnutí reparační komise. co nejdříve zavedla úrokovou službu z dluhů předválečných. Súčtování s jinými státy sukcesionářskými může se státi po rozhodnutí reparační komise, aniž by tím věřitelé státu utrpěli škody, která by v nesčetných případech byla nenahraditelnou.Ť

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí sen. dr Vettera, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce jest přijata.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluční návrh sen. dr Hilgenreinera a soudr.

ťVláda se vyzývá, aby peníze v státním rozpočtu na rok 1920 na požitky válečných poškozenců preliminovaného pro péči o válečné poškozence skutečně použila a k tomu účelu dodatečný zákon předložila.Ť

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce jest přijata.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte): Resoluční návrh senátora Lisého, dr Horáčka, dr Franty, Zavorala a soudruhů k dodatku ke státnímu rozpočtu roku 1920.

ťVláda se vyzývá, aby předložila v nejkratší době hospodářský plán pro přechodné hospodářství z nynějšího vázaného do normálního hospodářství s výrobky zemědělskými i průmyslovými.Ť

Resoluční návrh senátora Zulegera a soudruhů k dodatku k státnímu rozpočtu roku 1920.

ťVláda se vyzývá, aby předložila v nejkratší době hospodářský plán pro přechodné hospodářství z nynějšího vázaného do normálního hospodářství výrobky zemědělskými i průmyslovými.Ť.

Předseda: Obě tyto resoluce jsou shodné, dám tedy o nich hlasovati najednou. Není proti tomuto způsobu námitek? (Nebyly.).

Není námitek, učiním tak, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s resolucí jednak pana sen. Lisého, dr Horáčka, dr Franty, Zavorala a soudr., a jednak sen. Zulegera a druhů, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, obě tyto shodné resoluce jsou přijaty.

Přikročíme k bodu druhému, k

2. zprávě výboru zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení smlouva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (tisk 435).

Zpravodajem jest za výbor zahraniční dr Krupka, za výbor živnostensko-obchodní dr Přikryl. Dávám slovo panu zpravodaji za výbor zahraniční dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Jako zpravodaj zahraničního výboru dovoluji si podati zprávu o obchodní smlouvě prozatímně ujednané jednak mezi republikou Československou s jedné a Jugoslávií s druhé strany..

Zahraniční výbor navrhuje následující ratifikační usnesení: Senát Národního shromáždění republiky Československé se usnáší:

1. smlouva s Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o prozatímní úpravě obchodních styků se schvaluje,.

2. schvaluje se dále, aby tato smlouva byla předložena presidentu republiky k ratifikaci podle §u 64 č. 1 ústavní listiny, (tisk 435),

3. vládě se ukládá, aby ratifikovala smlouvy uveřejněné ve Sbírce zákonů a nařízení a

4. ministerstvu věcí zahraničních se ukládá, aby v dohodě se zúčastněnými ministerstvy učinilo další opatření, jichž jest třeba k provedení této smlouvy.

Zákonem totiž ze dne 25. listopadu 1919 byla vláda zmocněna, aby upravila a v platnost uvedla obchodní smlouvy s cizími státy, a to na podkladě největších výhod, - ovšem nemají v těchto smlouvách výhody celní se strany naší poskytnuté zpravidla přesahovati výhody dle stavu ze dne 1. července 1914, které stanoveny byly ještě starým rakouským celním tarifem z roku 1906. Na základě tohoto zákona zmocňovacího upraveny pak poměry obchodní mezi Jugoslávií úmluvou v Bělehradě ze dne 9. září 1919. Nynější smlouva jest rozšířením této úmluvy a ovšem opětně na podkladě největších výhod. Jest ovšem na krátkou dobu uzavřena, jak to za nynějších politických a hospodářských poměrů nejistých jinak možno není, jest uzavřena s prozatímní platností pouze na 3 měsíce, totiž ode dne ratifikace do konce června 1921.

Co se týče otázky smluv s největšími výhodami jest ovšem spor o to, zdali účelné jest takové smlouvy uzavírati. Než musíme uvážiti, že smlouvy ty uzavřeny byly jednak na základě zmocňovacího zákona, tedy zákonného imperativu prakticky vyzkoušeného a pak také tu okolnost, že smlouva uzavírá se vlastně prozatím jen na 3 měsíce. Mimo to nejsou také výhody, které nám tato nová smlouva skýtá, nemalé. Platí to zejména ve příčině ušlechťovacího řízení pasivního, při kterémž máme značné výhody celní, kteréž umožňují dopravu surovin z Jugoslávie, jako na př. vlněných látek a kůží pro výrobu potřeb vojenských.

I pokud se týče dopravy jest krok ku předu. Zavázala se totiž jihoslovanská vláda postarati se o její zrychlení, poněvadž tam vlaky jezdily velmi pomalu a poněvadž doprava tam byla velice neutěšená a pak také u nás transit byl ztěžován rakouskou vládou. I v té příčině zavázala se Jugoslávie učiniti náležitá opatření. Osvědčí-li se pak smlouva tato, prodlužuje se automaticky opět na 3 měsíce, nebude-li 3 měsíce napřed dána výpověď.

Navrhuji schválení této smlouvy. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přeje si pan zpravodaj výboru živnostensko-obchodního slova?

Zpravodaj sen. dr Přikryl: Prosím.

Předseda: Uděluji mu je.

Zpravodaj sen. dr Přikryl: Slavný senáte! Se stanoviska obchodního jest smlouva ze dne 18. října 1920 důležitým krokem k urovnání poválečných obtíží, jimiž náš průmysl i obchod těžce trní a jimiž výživa našeho lidu jest ohrožována, zvláště v této době, kdy výrobní krise zasahuje do všech dílen, do všeho průmyslu. Neboť smlouva usnadní k nám dovoz zemědělských výrobků i průmyslových surovin a současně otevře hlavní bránu našemu průmyslu na jih. Dle statistiky o zahraničním obchodě vykazuje Jugoslávie z roku 1919 dovoz 2.982 milionů dinárů a za první pololetí 1920 vývoz jen za 465 mil. dinárů. Číslice tyto ukazují zřejmě, že Jugoslávie bude ještě po delší dobu odkázána na dovoz a že můžeme počítati na čilé obchodní spojení s ní. Náš dovoz do Jugoslávie nedosáhl dosud ani ¹/₄ miliardy korun, ač by při nynějších cenách lehce přesahovati mohl jednu miliardu ročně. Dovoz z Jugoslávie dosud byl něco přes 168 mil korun, ač by dovozem obilí a surovin dostoupiti mohl značné výše. Proto jest výhodou a potřebou obou států, aby co nejdříve definitivní obchodní smlouvu uzavřely. Předloha této prozatímní obchodní smlouvy jest pro ni východiskem i jejím základem, a ježto vyhovuje našim poměrům vývozním i dovozním, doporučuje se výborem živnostensko-obchodním ku přijetí.

Podle této smlouvy přiznávají oba státy vzájemnému obchodu svoji podporu a zaručují dovozu, vývozu, průvozu i celním řízením nejen mezinárodní výhody a práva, ale také různé přednosti.

Při provádění obchodu zaručuje se obchodníkům a průmyslníkům volný vstup do území druhé smluvní strany a právní ochrana stejná jako tuzemcům. Při zakládání živností zajišťuje se stejný postup jako pro příslušníky jiných států. Volný průvoz výrobků zaručuje se v rámci mezinárodních předpisů a stanoví se rychlá doprava zboží. Dopravní sazby mají míti stejné výhody jako jiné smluvní státy.

V článku 7. vzájemně se zajišťuje zasílání předmětů ke správce nebo dohotovení, možnost dovozu surovin ke zpracování ve výrobky nebo polotovary pro potřebu druhého ze smluvních států. Vzhledem na převahu našeho státu v průmyslu a zvláště na poměry průmyslového dělnictva jest ustanovení toto vítati. Pro její správný výklad ustanovuje se paritní komise. jejíž vysvětlení má moc a váhu smluvního závazků.

V závěrečném protokolu o smlouvě jest velmi cenné prohlášení, že v území druhé smluvní strany nebudou obchodníci, průmyslníci a živnostníci podrobeni žádným daním, platí-li daň ve své zemi. Proto výbor živnostensko-obchodní, oceniv prospěšnost smlouvy a považuje ji za základnu, na které bude lze pevně stavěti budoucí normální smlouvy obchodní, navrhuje senátu Národního shromáždění republiky Československé přijetí usnesení ratifikačního tak, jak bylo vládou a zahraničním výborem navrženo. (Potlesk.)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením dle zprávy výborové, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, ratifikační usnesení se schvaluje v prvním čtení.

Dalším odstavcem je

3. zpráva výboru rozpočtového o návrhu členů senátu Josefa Hucla, dr Horáčka a soudr. (tisk 265) na částečnou změnu -zákona z 25. října 1896, čís. 220 ř. z., pokud se týče novely z 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z., o přímých daních osobních zvýšením odpočitatelného maxima za pojišťovací prémii v pojištění životním a důchodovém od zdanitelného příjmu. Tisk 437.

Zpravodajem je pan sen. Klečák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte Rozpočtový výbor v řádné schůzi, konané dne 27. ledna, projednával jeden z vážných návrhů, předložených rozpočtovému výboru. Jednal o návrhu pánů senátorů Hucla a dr Horáčka na částečnou změnu zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., pokud se týče novely ze dne 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z., o přímých daních osobních zvýšením odpočitatelného maxima v pojištění životním a důchodovém od zdanitelného příjmu.

Návrh podán byl v důsledku znehodnocené měny. Znehodnocená měna nezůstala bez vlivu na výši pojištěných sum v pojišťování životním a důchodovém, a průměrná výše pojištěných kapitálů stoupla ve všech vrstvách pojišťujícího se obyvatelstva několikanásobně proti průměrné výši v době předválečné.

Obnosy 300 korun, byl-li subjekt daně pojištěn sám, a 600 korun, byly-li v rodině životní pojistky aspoň dvě, znamenaly v době předválečné značnou sumu, v přítomné době jsou jenom kapkou, neznamenající nic. Proto navrhovatelé mění tyto nedostatečné obnosy a navrhují, aby částka 200 korun byla nahrazena částkou 2.000 korun a obnos 600 korun aby byl nahrazen 4.000 korun. Současně doporučuji, aby pojišťovací prémie odpočitatelné při zjišťování zdanitelného příjmu odečísti se mohly pouze v tom případě, bylo-li pojištění sjednáno u některé domácí pojišťovny československé nebo u pojišťovny v republice Československé koncesované.

Zástupce ministerstva financí při projednávání tohoto návrhu ohlásil, že vláda připravuje zvláštní návrh, dotýkající se návrhu pánů senátorů Hucla a dr Horáčka, a to z toho důvodu, že navrhované částky 2.000 korun a 4.000 korun jsou příliš značnými.

Rozpočtový výbor neuznal stanovisko zástupce ministerstva, pokud se týče označených výší, za správné, a po podrobné debatě jednomyslně schválil navrženou změnu zákona, pozměniv pouze čl. 2. ve znění, které nalézáme v tisku čís. 437. Rozpočtový výbor doporučuje, aby plénum senátu návrh schválilo v doslovném znění.

Před zahájením schůze senátu bylo jednáno mezi členy rozpočtového výboru, aby návrh samotný byl vrácen rozpočtovému výboru. Z toho důvodu byl podán zvláštní návrh, který doporučuje, aby věc byla vrácena k novému jednání do rozpočtového výboru.

Já jako zpravodaj se plně k tomuto návrhu přidávám.

Předseda: Byl podán návrh senátorem Huclem, dr Horáčkem a soudr., ke kterému se přidává také pan zpravodaj, tohoto znění:

ťNavrhuji, aby tisk číslo 437 ťZpráva výboru rozpočtovéhoŤ byl k doplnění vrácen výboru rozpočtovému.Ť

Kdo souhlasí s vrácením této předlohy výboru rozpočtovému, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvaluje se, aby tato předloha byla vrácena rozpočtovému výboru.