Začátek schůze v 10 hod. 35 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč. Niessner. dr.Soukup

Zapisovatelé: dr Vlček, dr Stojan.

100 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Procházka, dr Šusta; zástupce ministerstva financi ministerský rada Plocar.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič. jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že jsem udělil dovolenou pro včerejší a dnešní schůzi p. senátorovi Roháčkovi. p. senátorovi Valouškovi, p. senátorovi Polachovi. Dále pro dnešní schůzi udělil jsem dovolenou p. senátoru Matuščákovi.

Tiskem bylo rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 495. Interpellácia sen. Walló a spoločníkov na p. ministra železnic o predaji na nádražiach.

Tisk 496. Interpellácia sen. Poliaka a súdruhov na pána ministra školstva a národnej osvety o nezdravých a československú vzájemnosť ohrožujúcích pomeroch na štátnom reál. gymnáziume v Ružomberku.

Tisk 505. Odpověď správce ministerstva financí na interpelaci sen. Havleny a soudr. ohledně odmítání českých dělníků a dělnic v továrně na tabákové výrobky v Lanškrouně (tisk 277).

Tisk 507. Odpověď správce ministerstva financí a ministerstva pošt a telegrafů na interpelaci sen. Hrejsy a soudr. stran jmenování úředníků VIII. a IX. hodn. třídy (tisk 307).

Tisk 512. Odpověď ministra vnitra a ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Karasa, Kadlčáka a soudr. v záležitosti stržení sloupu Nejsv. Trojice ve Slaném (tisk 126).

Tisk 514. Odpověď ministra vnitra.na interpelaci sen. dr Schmidta, Vettera-Lilie, Hartla a soudr. o nepřístojnostech při vystavování pasů a přecházení hranic (tisk 142).

Tisk 516. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o ražbě drobných mincí (tisk 491).

Zápis o 32. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 25. ledna 1921.

Zápis o 33. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 25. ledna 1921.

Těsnopisecká zpráva o 17. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 16. listopadu 1920.

Těsnopisecká zpráva o 18. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze ve středu dne 17. listopadu 1920.

Předseda: Zápisy o 36. a 37. schůzi senátu Národního shromáždění R. Č. řádně ověřené vyloženy byly v senátní kanceláři podle §u 72 jedn. řádu k nahlédnutí. Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Z předsednictva přikázáno:

výboru technicko-dopravnímu:

Tisk 504. Vládní návrh zákona, jímž se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě.

Předseda: K žádosti vlády navrhuji, aby o návrhu tom byla podána zpráva ve lhůtě 14denní.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Lhůta jest přijata.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

výboru ústavně - právnímu a technicko-dopravnímu:

Tisk 509. Vládní návrh zákona, kterým se zavádí 24hodinové měření času.

Předseda: K žádosti vlády navrhuji, aby o návrhu tom byla podána zpráva ve lhůtě

8denní.

Jsou proti tomu nějaké námitky. (Nebyly.)

Námitek není. Lhůta jest přijata.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

výboru rozpočtovému:

Tisk 515. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1190) o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i poplatků přímo placených (tisk 1523).

Předseda: Vláda navrhuje, aby o návrhu tom byla podána zpráva ve lhůtě co nejkratší.

Páni senátoři dr S p i e g e l a spol.učinili ke mně ve schůzi dne 8. února 1921 dotaz stran vlivu vlády na parlamentní projednávání vládních předloh, pokud jde o stanovení, kterému výboru se má předloha přikázati, a určení lhůty k podání zprávy výborem.

K dotazu tomu dovoluji si odpověděti, že předsednictvo plně sdílí názor pánů dotazovatelů, že určiti výbor, jemuž vládní předloha má býti přikázána, a stanoviti lhůtu, ve které má výbor o předloze podati zprávu, přísluší podle ustanovení §§ 20 a 35 jedn. řádu výhradně předsednictvu, pokud se týče plné schůzi senátu.

Vycházejíc z tohoto stanoviska, považuje též předsednictvo vždy podnět v tom směru vládou učiněný za pouhé přání, jehož důvody v každém jednotlivém případě podrobuje přezkoušení, dříve než rozhodne podle §u 20 jedn. řádu o přikázání předlohy určitému výboru nebo než učiní podle § 35 jedn. řádu plenární schůzi návrh, aby byla výboru stanovena lhůta k projednání předlohy a k podání zprávy.

Pokud zvláště jde o projednání některých vládních předloh zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu, sděluji, že vláda v žádném případě nenavrhuje lhůtu k projednání věci výborem, nýbrž vždy jen povšechně žádá aby výboru byla vzhledem k naléhavosti předlohy dána lhůta co nejkratší, takže o zasahování vlády do vnitřní činnosti parlamentu a do práv daných jemu odst. 3 §u 55 jedn. řádu nelze mluviti.

Mohu pány dotazovatele ujistiti, že předsednictvo je si plně vědomo svých povinností, pokud jde o přesné provádění jednacího řádu a hájení vážnosti parlamentu i jeho jednání, a že bude se i v budoucnosti tímto příkazem říditi.

Přikročím k projednání denního pořadu.

1. Druhé čtení zprávy národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona o povinném známkováni chmele (tisk 488).

Zpravodajem jest p. sen. Hybš.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Hybš: Ano, a to v § 17 na stránce 8 v posledním odstavci první slovo: na místo ťFormaŤ navrhuji ťZněníŤ a v důsledku toho v další řádce místo ťstanovenaŤ bude ťstanovenoŤ, dále pak v § 21 na stránce 9 v odstavci 2. řádka 4. místo ťbudiž opatření tohotoŤ má býti ťbudiž opatření totoŤ.

Předseda: Ještě byly podány resoluce panem senátorem Zulegerem a soudr. Prosím, aby byly přečteny.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. Zulegera a soudr. k zákonu o povinném známkování chmele.

1. ťVláda se vyzývá, aby v prováděcím nařízení stanovila klíč dle národnosti producentů podle osevných ploch.

2. V případě rozpuštění zemědělských rad bylo by zákonem stanoviti. kdo v tomto případě má zastupovati produkci chmele.Ť

Předseda: Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona (28 paragrafů) s opravami, které přednesl pan referent, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se s dotyčnými opravami tiskovými též ve čtení druhém.

Dám hlasovati o resoluci pana sen. Zulegera. Kdo souhlasí s přečtenou resolucí pana sen. Zulegera, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce je přijata.

Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž je

2. zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o ražbě drobných minci (tisk 516)..

Navrhuji, aby denní pořad byl přemístněn, a aby věc tato byla dána jako pozdější bod denního pořadu. Jest proti tomuto návrhu námitka? (Nebyla.)

Není; tento odstavec vyřaďuje se na místo pozdější.

Bod

3. návrh, aby byla zkráceně projednána zpráva výboru národohospodářského o vládním návrhu zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušeni odrůd kulturních rostlin.

Pilnost odůvodňuji tím, že se jedná o zákon bezprostředně dotýkající se ve svých důsledcích prvovýroby a otázky aprovisační. S tohoto hlediska jest pochopitelno, že jest svrchovaně důležito, aby účinky zákona mohly se projeviti v době co nejkratší. Jelikož pro prvovýrobu rozhodnou jest roční doba, jest vzhledem k blížícímu se zahájení jarních prací hospodářských zapotřebí, aby zákon tento co nejdříve byl ústavně projednán.

Kdo souhlasí s tím, aby tato věc projednávána byla jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Přikročíme k odstavci

4. zpráva národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin tisk 492).

Zpravodajem jest pan sen. Hybš.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Vládní návrh na uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí má v první řadě ten úkol, aby povzbudil chuť, touhu i snahu po pěstitelské a šlechtitelské činnosti v oboru rostlinářském u nás, za druhé má i ten úkol, aby také zapodpořil všechny tyto snahy, nesoucí se k ušlechtění našeho osiva a sádí, jak u jednotlivců, tak i podniků, a za třetí má také ten úkol, aby výsledek jejich práce zákonem chránil. Zákon o uznávání původnosti odrůd a osiva je ve svém celku jednoduchý, ale jistě každý přiznati musí, že jest velmi důležitý. Na tu důležitost poukázala vlastně a nejvíce léta válečná a léta poválečná. Léta válečná, léta poválečná, ta bída aprovisační, to vše jistě přičinilo mnoho k tomu, ze uznány a oceněny byly také důležitost a význam našeho zemědělství. Přes to přese všecko my víme, že u nás také právě ta léta válečná i poválečná mnoho rozporů vyvolala a utvořila dva tábory: producentů a konsumentů. Nechci o těchto rozporech mluviti. Jednou snahou bvli jsme vedeni všichni - a v tom jsme bvli jednotni - aby ta úroda, aby ten výsledek celoroční práce rolníkovv byl co největším ovocem také požehnán. Viděli jsme, když ta úroda bude co největší, že u nás bude také i v ostatních poměrech, nejen hospodářských, aprovisačních, ale i politických lépe.

My jistě také s ohledem na zahraničí musíme tuto otázku posuzovati. Víme, že se nalézáme teď v jakémsi područí dohody a že jsme od ní dosti odvislí finančně a všelijak. Myslím však, že nejpalčivější a nejdůležitější jest to, že tam my snad neprosíme jen o ten úvěr, ale že tam musíme prositi také i o kus chleba. A abychom se tohoto stavu zbavili, abychom aspoň pokud možná byli soběstačnými, to je jistě přáním nejen nás producentů. ale i také konsumentů. Nechci rozbírati všechnv ty příčiny poklesu výroby naší a uvedu jenom statistická data, která mám po ruce, abyste viděli, jak produkce zemědělská od dob mírových až do nynějška poklesla.

U pšenice po ha byl výnos

v roce 1904-1913... 17.4 q

1914... 17.7 q

1915... 12.8 q

1916... 10.7 q

1917. .. 8.2 q

1918. .. 8.6 q

a 1919... 12.4 q.

U žita řeknu jen ta konečná a ta nejdůležitější čísla:

Roku 1914 byl výnos u žita po ha 16 q, ale, prosím, roku 1917 byl již jen 7.5 q, roku 1918 pak 8.4 q a v roce 1919 11.3 q.

U ječmene v roce 1914 19.8 q, v roce 1917 7 q, v roce 1918 8.5 q, v roce 1919 13 q

Nejvíce význačno jest to u brambor.

V roce 1914 byl výnos po hektaru bramborů 116 q, kdežto v roce 1917 61 q, v roce 1918 60 q a v roce 1919 60 q.

Sledujeme-li také příčiny, které touto neúrodou jsou vinny a které jsou vinny také poklesem naší produkce, tu mezi jednu z nejpřednějších příčin můžeme počítati, že nemáme dostatek nebo vůbec dobrého osiva, ušlechtilého, vypěstovaného osiva a sádí. Byli jsme odkázáni i před válkou dosti na cizinu, hlavně na Německo a sem přicházela tak zvaná petkutská a propsteinská žita. U nás ta produkce ušlechtilého obilí byla v začátcích, ač již byla dosti dobrá, ale my ji musíme nyní ze všech sil podporovati. Račte povážiti, jak důležité jest ušlechtilé semeno, zvláště u brambor a pšenice. Máme své vlastní odrůdy dobré pšenice. máme svou dobrou červenou pšenici, červinku, která jest našeho původu, máme z ní také vznikající přesivku; tyto pšenice jsou daleko lepší jakosti, nežli pšenice, které přišly z Anglie přes Německo, které jsou sice bílé, ale přece jen křehčího zrna.

Máme i v našem ječmenářství dva druhy ječmene, náš staročeský a náš hanácký ječmen. Když naši pěstitelé uchopí se také těchto dvou původních druhů, můžeme si vypěstovati velice ušlechtilé a zdárné semeno. Jedno jest jisto: že když budeme míti dobré semeno. že také ten výnos budeme míti lepší. Račte uvážiti na příklad u brambor. které hrály důležitou a hrají snad nejdůležitější roli. Mnohdy se myslí u nás. když se pohlíželo na úrodu, že vypadá skvěle, když ji někdo soudí podle slámy nebo podle nati. ale ve skutečnosti to docela jinak vypadá. My víme, když u nás rolník sklidí brambory, třeba sklidil zdánlivě mnoho. nemůže říci. že těch bramborů bude dosti. neboť neví v době když je dává do sklepa nebo do krechtů, zda vydrží. To může říci po jednom nebo dvou měsících, poněvadž právě brambory jsou někdy náchylné k nákaze a tuto směsku že jsme měli. žádné původní semeno. to přispívalo ještě více k tomu, že byla degenerace úplná a že brambory jako zdegenerované a ne sortované. nýbrž pomíchané byly příliš náchylné k nemocem a k hnilobě..

V tom ohledu může již pěstitelská a šlechtitelská činnost u nás přinésti také velikou nápravu a můžeme také čekati, že výroba a produkce stoupne, poněvadž nechci říci, že kvalita podmiňuje kvantitu - ale kvalita má jistě jeden z největších vlivů na kvantitu toho obilí, a bude-li kvalita dobrá, bude i ta kvantita dobrá.

Proto v tomto ohledu národohospodářský výbor, který jednal o vládním návrhu o uznávání původnosti odrůd. projednal tento zákon a jednomyslně se také usnesl doporučiti slavnému senátu tento vládní návrh k přijetí. Já také doporučuji slavnému senátu, aby tento návrh byl jednomyslně přijat v zájmu všech, v zájmu budoucnosti, a já bych řekl, pánové, i v zájmu klidu, neboť jest jedno jisto, že ta aprovisace má velikou důležitost. To není jenom otázka hospodářská a národohospodářská, to jest otázka také velice politická. My jsme také viděli, že všechny ty chutě k převratům a puče jsou také jen, prosím, na tom konstruovány, zdali tu bude dosti anebo nebude dosti. Musíme si býti vědomi toho, že když bude klid v žaludku, že bude také klid v hlavách.

Proto z těchto všech důvodů dovoluji si slavnému senátu navrhnouti. aby tuto předlohu také přijal. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

O osnově zákona. jeho nadpisu, jakož i úvodní formuli dám hlasovati najednou podle zprávy výborové..

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, jakož i úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.).

To je většina, osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí, přijímá se ve čtení prvém.

Jelikož této osnově byla přiznána pilnost. podle § 55 jedn. řádu, dám vykonati ihned hlasování ve čtení druhém.

Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?

Zpravodaj sen. Hybš: Ano, a sice v paragrafu 16 řádek 3., za slovem "trestajíŤ má býti čárka. Dále 3. řádek od konce místo peněz ťsloženýchŤ má státi správně ťstrženýchŤ. Pak na stránce 5 odst. 3 4. řádek od konce, za slovem ťvydanýmŤ má býti čárka.

Předseda: Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, s tiskovými opravami panem zpravodajem přednesenými, také ve čtení druhém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, osnova zákona je přijata též ve čtení druhém.

Bod

5. zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jimž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého (tisk 493).

Zpravodajem jest sen. dr Veselý. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Vážený senáte! Zákonem, který byl dnes předložen senátu mají být přizpůsobena zákonná ustanovení potřebám našeho státu. Bývalý rakouský a bývalý uherský státní zákon nevystihují našich nynějších poměrů a proto předložila vláda zákon nový, kterým jednak úlevy při prohlášení za mrtvého mají být rozšířeny také na vojsko, které bojovalo proti Rakousku. kdežto podle dosavadních zákonů pouze vojáci centrálních mocností byli zúčastněni té. výhody, jednak naše ustanovení o nesporném řízení při prohlášení za mrtvého má být zavedeno na Slovensku, kdežto dosud řízení o prohlášení za mrtvého mělo povahu řízení sporného, při kterém byl vynášen rozsudek. Jde tedy o důležitou úlevu, která má býti na Slovensko také zavedena.

Poslanecká sněmovna se usnesla o zákoně a právní výbor senátu navrhuje vám některé změny při něm.

Jde nám zejména o to, aby článek I. mě! takové znění, aby se úlevy při prohlašování za mrtvého vztahovaly také na legionáře, kteří po roce 1919 se vrátili ze Sibiře, tedy teprve v roce 1920. Podle dosavadního znění by se tyto úlevy na dobu po roce 1919 nevztahovaly a týkaly by se jen těch vojáků, kteří do roku 1919 se stali nezvěstnými. Poněvadž doba návratu našich legionářů ze Sibiře skončila teprve skoro na podzim roku 1920, byla by tu jakási mezera a nám jde o to, aby tato mezera byla odstraněna, a proto jsme navrhovali znění, aby zde byla ponechána úplná volnost dobová, bez omezení.

Rovněž tak v čl. I. navrhuje ústavněprávní výbor, aby byla škrtnuta poslední věta ťa to alespoň rok od 1. července 1919Ť vzhledem k tomu, že tato lhůta je bezúčelná, poněvadž od 1. července 1919 uplynulo více než 1 rok.

Ve čl. III byl pak odstavec 2. §u 736 přizpůsoben tomu znění, jaké má platiti také pro Čechy, Moravu a Slezsko.

Hlavní změna, kterou jsme vůči poslanecké sněmovně provedli, spočívá v tom, že navrhujeme odstranění t. zv. defensora matrimonii, poněvadž to byla instituce již přežilá, která neměla vlivu na skutečně správné vedení řízení a působila jen obtíže, po případě výlohy.

Tedy to je základní změna, kterou senát pokládá za účelnou, a myslíme, že v tom se nerozcházíme s intencemi poslanecké sněmovny, která měla podle znění tamní zprávy jistě za.cíl zavésti zjednodušení, zlevnění a usnadnění tohoto řízení, nýbrž že jde jen o opomenutí, které v poslanecké sněmovně se stalo.

Nejdůležitější změnu navrhuje ústavněprávní výbor v čl. V. poslanecké sněmovny, kde výslovně žádá, aby bylo konstatováno, že ustanovení §§ 112-1 14 obč. zák. a § 277 o. zák. obč. pro vojíny, kteří se zúčastnili světové války, neplatí. Jde tu o důležité usnadnění dosavadního řízení, zejména vyhovuje tím ústavně-právní výbor žádosti Nejvyššího soudu, který dopisem z května roku 1920 poukázal na to, že soudy při prohlašování za mrtvého, pokud jde o zrušení manželství, požadují, aby byly podány důkazy, které vylučují všechnu pochybnost o tom, že nezvěstný vojín je mrtev. Tento přísný požadavek §u 112 působil velmi nepříznivě, a to v tom smyslu, že vojín byl sice prohlášen za mrtvého, jeho jmění bylo rozděleno, ale jeho manželka nemohla se vdávati, poněvadž soudy neměly takového důkazu, který by vylučoval všechnu pochybnost. Povstaly tím některé nesrovnalosti. Tak na př. ženy po nezvěstných mužích žily pak v konkubinátě, rodily se nemanželské děti v případech, kde jistě již nebylo pochybnosti o to, že otec, po případě manžel zemřel. Vyslovuje tedy nový zákon zcela určitě, že pro vojíny, kteří se zúčastnili světové války, se odstraňuje tento požadavek o podání důkazu, který by vylučoval všechnu pochybnost, a že pouhé prohlášení vojína za mrtvého již stačí k tomu, aby také manželství bylo prohlášeno za zrušené. Ovšem všecky tyto výhody, všechna tato usnadnění jsou omezena pouze na vojáky, kteří se zúčastnili světové války, a neplatí pro osoby občanské. Ale zde, myslím, není dosti naléhavých žádostí o změnu také pro osoby občanské, poněvadž případy, kdy osoba občanská by se stala nezvěstnou v době války jsou velmi řídké. Proto mohl ústavněprávní výbor, jako učinila poslanecká sněmovna, omeziti tuto platnost jenom pro účastníky války. Konečně škrtnuta byla v článku posl. sněmovny V. nyní VI. slova: ťpo právoplatném prohlášeníŤ, poněvadž není potřeba, aby manželka, která žádá o zrušení manželství, vyčkávala, až nabude rozhodnutí prvního soudu právní platnosti, nýbrž již po vydání usnesení I. stolice, než je rozhodnuto II. instancí, může žádat, aby manželství bylo prohlášeno za rozloučené. Doporučujeme proto váženému senátu, aby navržený zákon schválil. Zákon ovšem bude vrácen poslanecké sněmovně, ale doufám, že poslanecká sněmovna uzná, že změny, které v ústavně-právním výboru byly provedeny, jsou účelné a věcné a že se k nim přizpůsobí. (Výborně!)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata tedy odpadá a přikročíme k hlasování. O osnově zákona, jeho nadpisu jakož i úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitky nejsou, budeme tudíž tak hlasovati..

Kdo souhlasí, aby osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové byla přijata ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem jakož i úvodní formulí je přijata ve čtení prvém.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je

6. zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 350), jímž se mění § 7 uvoz. zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 a § 5 zákonného článku XXXVII. (obchod. zákona) z r. 1875 (tisk 497).

Zpravodajem je pan senátor dr Witt. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Witt: Slavný senáte!Obchodní zákon, který platí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a rovněž i obchodní zákon, který platí na Slovensku, rozlišuje dvě kategorie obchodníků a to obchodníky, na které se vztahuje ustanovení obchodního zákoníka o firmách, obchodních knihách a prokuře, a obchodníky, na které se tato ustanovení občanského zákoníka nevztahují..

Theorie označuje tyto dvě kategorie jako obchodníky plného práva a neplného práva. V běžné mluvě nazývají se tito obchodníci obyčejně protokolovaní a obchodníci neprotokolovaní. A toto označení je dosti vystižné, poněvadž ustanovení o firmách involvuje povinnost protokolování, takže obchodníci plného práva musí býti všichni protokolováni. Kdo je u nás a na Slovensku obchodníkem protokolovaným? Podle dosavadního ustanovení §u 7 uvoz. zákona k obch. zákonu jsou protokolováni vyjímaje podomní obchodníky všichni obchodníci, kteří platí jistou výdělkovou daň. Sazba této daně byla posléze v r. 1898 stanovena a třídí se podle počtu obyvatelstva.

Povinnost protokolování mají v místech s počtem obyvatelstva do 10.000 obchodníci, kteří platí nejméně 50 K ročně výdělkové daně, do 100.000 obyvatel nejméně 80 K a přes 100.000 obyvatelů 120 K. Tedy podle tohoto zákona platného v Čechách, na Moravě a ve Slezsku řídí se povinnost protokolování daňovou sazbou. Zákon platný na Slovensku má ustanovení jiné. Tam není rozhodující sazba daňová, nýbrž zákon platný na Slovensku a sice jest to § 5 čl. 38. zákona z roku 1875, který ustanovuje, že z kategorie protokolovaných obchodníků, tedy obchodníků plného práva, mají býti vyloučeni všeobecně hokynáři a podomní obchodníci; při ostatních obchodnících má se přihlížeti k rozsahu jejich živnosti. Přesahuje-li rozsah jejich živnosti rozsah živnosti maloživnostenské. pak mají obchodníci tito vesměs povinnost protokolování. Okolnost, zdali jest někdo protokolován, nebo ne, má v zápětí různé výhody, avšak netoliko výhody, nýbrž i značná břemena. Ve zprávě ústavněprávního výboru jsou všechny tyto výhody a všechna tato břemena blíže rozvedena nechci je zde opakovat. Ale jen na jedno břemeno chci poukázat, poněvadž při řešení této otázky, o níž dnes právě jednáme, hrálo jistě velmi důležitou úlohu.

Obchodník, který jest protokolován, jest povinen vésti knihy a vedeni těchto knih předpokládá netoliko větší inteligenci, nýbrž i jistý personál. Následkem devalvace bylo by nyní nutno největší část, nebo převážnou většinu obchodníků nutiti k zápisu do obchodního rejstříku. Tomu se však menší obchodníci brání právě proto, že nemohou snésti tohoto břemena, které spojeno jest s vedením knih. Byly podány četné žádosti od různých obchodních institucí a korporací k vládě, aby právě se zřetelem na změnu, nastalou ve valutě, pozměnila taktéž i ustanovení zákona, který zakládá povinnost protokolování. Všichni takoví živnostníci, kteří provádějí živnost v menším rozsahu, žádali, aby daňová sazba, která ukládá povinnost protokolování, byla co nejvíce zvýšena. Obchodní instituce ze Slovenska žádaly zase, aby bylo přihlíženo k dosavadnímu zákonodárství, tedy uherskému, a aby systém, který tam platí, zůstal i nadále zachován. V Národním shromáždění byl podán návrh poslance dr Rašína a soudr., který značně zvyšuje daňovou sazbu, ale jinak nezměňuje onen systém, který platil u nás. Vláda předložila senátu návrh zákona tisk 350 a v tomto svém návrhu chtěla zavésti smíšený systém. Systém ten totiž spočívá v tom, že generelně má býti předpokladem pro povinnost protokolování daňová sazba. Mimo to však má býti soud, jenž vede obchodní rejstřík, oprávněn, aby donutil k protokolování i obchodníka, který neplatí předepsané daně, a na druhé straně, aby i takové obchodníky, kteří platí předepsané daně, ze zápisu v obchodní rejstřík vyloučil. Mělo se tak státi z důležitých příčin. Jak v případě vyloučení, tak v případě zápisu měl soudce přihlížeti k jakosti, zařízení, velikosti obchodu a provozu, k počtu zřízenců, k výši daně a jiným rozhodným okolnostem, vlastnostem a poměrům. Při tom měl se říditi dobrozdáním živnostenského úřadu neb obchodní a živnostenské komory nebo příslušné odborové organisace, jež nutně bylo třeba vyžádati. Ústavně-právní výbor zamítl tento smíšený systém a setrval na dosavadním systému, dle něhož je povinnost protokolování závislá na jisté výši předepsané výdělkové daně. Ústavně-právní výbor vycházel z toho stanoviska, že není možno uložit soudům v dnešní době, aby konaly nějaká šetření o jednotlivých rozhodujících poměrech obchodníka, poněvadž dnešní soudy jsou tak přetíženy, že by se ani od nich nemohlo očekávati, že by ještě tuto práci mohly na sebe vzíti a tím méně, že by ji mohly zdárně vykonávati.

Ústavně-právní výbor dal přednost onomu systému, jenž byl prohlášen §em 7 uvozovacíha zákona k obchodnímu zákoníku, platnému v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, poněvadž tento systém basíruje na něčem pevném, totiž na jisté číslici. Ústavně-právní výbor přijal návrh vládní, dle něhož mají býti zavedeny jenom 2 kategorie mís t, a to s počtem obyvatelů do 10.000 a nad 10.000. Návrh vlády zvyšuje taktéž značně předepsanou výdělkovou daň a tento návrh vládní přijal ústavněprávní výbor proto, poněvadž tvoří jakýsi střed mezi všemi podněty, které byly vládě dány. Tím zůstanou soudy ušetřeny rozsáhlých šetření a práce, které by sotva v dnešní době mohly vykonat, a tím bude též nalezeno naprosto přesné a spolehlivé měřítko pro to, má-li býti někdo donucen k protokolování čili nic. Ústavně-právní výbor navrhuje proto, aby senát schválil návrh zákona v té formě, jak byl ústavněprávním výborem pozměněn a jak je obsažen ve zprávě tisk č. 497. (Potlesk.)