Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, debata odpadá. O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Není námitek proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tudíž tak pokračovat.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy vy. borové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona jest přijata ve čtení prvém.

Dále jest bod

7. zpráva rozpočtového výboru o návrhu členů senátu Jos. Hucla, dr Horáčka a soudr. na částečnou změnu zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o přímých daních osobních zvýšením odpočitatelného maxima za pojišťovací prémii v pojištění životním a důchodovém od zdanitelného příjmu (tisk 499).

Zpravodajem jest p. sen. Klečák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. KIečák: Slavný senáte Rozpočtový výbor znovu pojednal o podaném návrhu na změnu zákona. Přítomný zástupce ministerstva financí v poslední schůzi rozpočtového výboru žádá, aby o podaném návrhu jednáno nebylo, a sice z toho důvodu, že vláda samotná připravuje zákon, jenž má pojednati o návrhu, podaném senátory kolegou Huclem a prof. dr Horáčkem. Rozpočtový výbor po bedlivém uvažování dospěl k názoru, že bude přece jen správným, když návrh kolegy Hucla a prof. dr Horáčka stane se skutkem.

Při projednávání samotného návrhu bylo vyhověno všem požadavkům, pokud byly kladeny z určitých kruhů, které zajímaly se o podání návrhu samotného. Zejména bylo vyhověno, pokud bylo žádáno, aby vzal patřičný zřetel na pojistky, které byly uzavřeny před válkou. a na pojistky, které byly uzavřeny během války u pojišťoven, které nebyly ve státě starém domovem, nýbrž které ponejvíce, bohužel jak na úkor státu minulého, tak po většině také na úkor státu našeho vlastního, dosti často měly celou řadu pojistek, ze kterých ovšem stát minulý i stát náš ne. měl prospěchu naprosto žádného. Přes to. aby nikdo nemohl býti poškozen, pokud jde o pojistky staré, rozpočtový výbor v ohledu tomto samotný návrh pozměnil a doporučuje, aby vzal se patřičný zřetel i na pojistky z doby minulé.

Pokud se týkalo náhledu zástupce ministerstva a financí, že navrhované částky, které v minulosti obnášely 300 až 600, v přítomné době obnášejí 2000 až 4000 Kč, jsou příliš značné, zejména oproti cizině na př. Belgii, Itálii, Francii, kde podobné výše v zákonech se nenalézají, rozpočtový výbor přišel k tomu názoru, že bude jenom správným, když konečně jednou přestaneme se ohlížeti stále jen na cizinu a budeme konati to, co vyžadují zájmy našeho lidu.

Rozpočtový výbor dbal plně toho, zejména pokud se týká návrhu samotného, aby necítili se býti dotčenými ti, kteří uzavřeli. pojistky v době minulé, poněvadž nám musí jíti o to, aby mohly prosperovati naše pojišťovny - dodávám, bez rozdílu národnosti - dále, aby mohly prosperovati pojišťovny, pokud bylo přiznáno jim státem naším, že mají právo pojišťovnictví u nás obstarávati. Po této stránce dbali jsme toho, aby z toho prospěch finanční měl náš stát, nikoliv snad, aby ten prospěch finanční odnášela si celá řada pojišťoven.

Jest třeba vzíti ohled na to, aby podaný návrh byl schválen již z toho důvodu, že se nám jedná o podporování pojišťování domácích a pokud možno znemožnění pojišťování u pojišťoven cizích.

Dbáme toho tím, že navrhujeme, aby úspěch z podaného návrhu zákona měli také i ti, kteří byli pojištěni teprve dnem 31. prosince 1921. Tedy my béřeme ohled i na přítomnou dobu, aby se nám nemohlo činiti žádných výčitek, a poněvadž předpokládáme, že navrhovaný zákon má znamenati, že znovu chceme nabádati náš lid k tomu, aby byl pamětliv těch, kteří přijdou po nás, prosím slavný senát, aby návrh podaný senátory kolegou Huclem a prof. dr Horáčkem byl přijat s tou jednomyslností, s jakou byl přijat v rozpočtovém výboru. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. O osnově zákona, nadpisu jakož i o úvodní formuli dám hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové v prvém čtení, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona je v prvém čtení přijata.

Nyní přikročíme k projednávání odloženého předmětu, totiž ke

2. zprávě rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o ražbě drobných mincí (tisk 516).

Zpravodaj je pan sen. dr Horáček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Když byl projednáván letošní rozpočet, byla také přijata resoluce, aby co možná nejdříve bylo odpomoženo nedostatku drobných mincí ražbou nových mincí drobných. Proto jsme uvítali s potěšením usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým mají býti nové drobné mince raženy, a sice z různých důvodů.

Především je všeobecně známo, že skutečně v posledních dvou, třech letech se objevoval u nás nápadný nedostatek drobných mincí. Ta věc by byla vysvětlitelna, pokud se týká takových drobných mincí, které sestávají z cennějšího materiálu, jako byly zejména naše dřívější drobné mince bronzové a niklové, a sice proto, poněvadž znehodnocení naší měny dostoupilo tak hlubokého stupně, že i tyto drobné mince niklové a bronzové, které jinak za normálních poměrů nebyly plnohodnotné - a při ražení drobných mincí bylo zásadou, že nemají nikdy míti hodnotu. kterou representují, z toho důvodu, poněvadž stát si musí hraditi na drobných mincích vysoké náklady ražební, které drobné mince vzhledem k malé hodnotě vyžadují - že i tyto drobné mince měly nakonec přece větší vnitř - hodnotu, než hodnotu nominální. Následkem toho byly thesaurovány a byly prostě prodávány jakožto kov, ze kterého právě sestávají.

Ale méně to bylo ovšem vysvětlitelno při železných surogátech, které během války, jak známo, vznikly, při těch dvacetihaléřích, poněvadž o tom železe se přece nedá tvrditi, že by mělo větší hodnotu, než náš dvacetihaléř. A přece i tyto dvacetihaléře z oběhu zmizely. To se dá vysvětiti jen jakousi psychosou obyvatelstva, které myslí, že když má v ruce něco tvrdého, kovového, že jest to na konec něco lepšího, než špinavý umouněný papír Tak nastal nedostatek drobných mincí, který měl nepříznivé účinky. Počalo se platiti poštovními známkami, které se ovšem k tomu absolutně nehodí, poněvadž poštovní známka není určena k tomu, aby obíhala, ježto se zamaže a zničí. Další nepříznivý účinek byl ten, že při nedostatku drobných mincí nedostává se při placení drobných, a často se stává, že přichází ten, kdo jest nucen platiti většími mincemi, na př. korunami, ke škodě tím, že prodavač řekne, že nemá zpět a kupující mu tedy drobné, které mu mají býti vráceny, ponechá, jako se to dělo u pokladen na drahách, na elektrické dráze a pod.

To jest jedna příčina, proč skutečně potřebujeme nových drobných mincí.

Druhá příčina je právě opačná. Nyní při velkém rozdílu hodnoty naší valuty a valuty sousedních států, jež povstaly z bývalého Rakouska, poněvadž máme drobné mince až dosud společné - zejména 20ti. haléře máme společné s Rakouskem, Maďarskem atd. - ty naše dvacetihaléře platí mnohem více, snad 4krát. 5krát tolik, než dvacetihaléře rakouské a maďarské, a jsou to přece tytéž dvacetihaléře. To zavdává podnět k zavlékání těchto rakouských a maďarských dvacetihaléřů k nám, poněvadž ten, kdo je sem dopraví, vydělá na tom 4krát až 5krát tolik. Ovšem ve velikém množství se to nemůže dobře díti, poněvadž nějaké pytle těchto dvacetihaléřů bude těžko pašovati, ačkoliv byla také zpráva v novinách, že na celých vozech dvacetihaléře byly sem dováženy. Tedy přece jen může se tento podloudný dovoz díti ve značném množství a náš stát mohl by tím býti značně poškozen. Proto je třeba, aby tyto dvacetihaléře železné byly vyměněny za dvacetihaléře nové, aby pašování přestalo. Konečně je to i důvod prestiže našeho státu, jeho suverenity v mezinárodním postavení, aby měl vlastní mince kovové. Jako má své peníze papírové, má míti i své mince. Ovšem přáním je, aby stát náš měl nejen drobné mince vlastní, nýbrž i mince kurentní, stříbrné, po případě zlaté. To je věc, kterou ovšem dnes nemůžeme rozhodovati, ale pokud se týče drobných mincí, musíme učiniti počátek.

Že až dosud nemáme vlastních drobných mincí, toho příčinou jsou obtíže technické. Máme sice mincovnu v Kremnici, ale ta byla po převratu úplně vyloupena, nebyly tam zanechány žádné stroje a my jsme musili s velkými obtížemi a náklady ty stroje opatřiti. Přípravy k tomu pokročily tak daleko, že skutečně můžeme přikročiti k ražení nových drobných mincí, ale poněvadž je to státní regál, tedy výsostné právo státu, je k tomu třeba zvláštního zákona, který vláda předložila poslanecké sněmovně a který poslanecká sněmovna vyřídila. Rozpočtový výbor se věcí tou zabýval, ale usnesl se provésti v usnesení poslanecké sněmovny některé věcné a formální změny. Zejména postrádal rozpočtový výbor, že sice mají býti raženy nové dvacetihaléřové, padesátihaléřové a jednokorunové drobné mince. ale že nemají býti raženy nové nižší drobné mince, a tu zejména postrádá rozpočtový výbor 10tihaléřové mince.. Jestliže nebudeme míti dostatek 10tihaléřových mincí, je nebezpečí, že se nám pro nejdrobnější platy nebude dostávati drobných mincí a že následkem toho ceny budou zaokrouhlovány do výše alespoň nejméně dvacetihaléřů. Je ovšem pravda, že za dnešních drahotních poměrů za 10tihaléř málo toho dostaneme, ale přece jednou snad nastane. jisté zlepšení a musíme alespoň to umožniti, aby předměty denní potřeby bylo lze dostati také za tak malý obnos, jaký representuje dnes 10tihaléř. Kdybychom neměli takovýchto 10tihaléřů, pak je zde ovšem nebezpečí, že budou ceny zvyšovány, že 20tihaléř bude asi opět nejdrobnější kolující mincí.

Z toho důvodu navrhuje rozpočtový výbor, aby § 1 byl změněn tím způsobem, aby mimo 20tia 50tihaléřové a korunové drobné mince byly současně raženy 10tihaléřové drobné mince.

Dále učinil rozpočtový výbor změnu v § 3, kde bylo stanoveno. že drobné mince - jak je to při všech drobných mincích - nemusí v soukromém obchodě bez omezení býti přijímány, tedy aby někdo chtěl platiti 10.000 K ve 20tihaléřích. Státní úřady ovšem musí je neobmezeně přijímati, ale v soukromém obchodě tato povinnost není. Tu bylo stanoveno, že má zákonná povinnost přijímání drobných mincí při korunových mincích býti omezena na 100 korun, při 20tihaléřích a 50tihaléřích na 20 K.

Rozpočtovému výboru se zdálo, že tyto obnosy jsou ještě příliš značné. 100 K v drobných mincích bude vážiti 3/4 kg a tu měl rozpočtový výbor za to, že když by každý byl povinen přijímati tolik drobných mincí, že je to příliš mnoho a že by stačila polovina, a proto omezil to tak, aby korunové mince musel každý přijímati jen do 50ti korun a 20ti a 50tihaléře do 10ti korun. Dále provedl rozpočtový výbor některé stylistické změny, zejména změny v §u 5, ve kterém původně stálo, že se vláda zmocňuje, aby vzala z oběhu dosavadní drobné mince a upravila směnu za mince nové. Rozpočtový výbor nahradil slovo ťupravilaŤ výrazem ťprovedlaŤ, poněvadž se mu zdálo, že v tom slově ťupravilaŤ mohlo by býti obsaženo něco více, než-li je směniti za stejný obnos. Proto navrhuje rozpočtový výbor, aby výraz ťupravilaŤ nahrazen byl výrazem ťprovedlaŤ, poněvadž by pak nemohly staré mince býti směňovány ve zmenšené nějaké relaci..

To jsou změny, které rozpočtový výbor provedl a je tím ovšem způsobeno to, že se věc musí vrátiti do poslanecké sněmovny. Věc je však jednoduchá a může býti v několika dnech vyřízena, takže ve věci samé nenastane průtah tak závažný, abychom nemohli přece jen tímto způsobem zákon opraviti.

Rozpočtový výbor doporučuje, aby senát přijal toto jeho usnesení ve formě, v jaké je předloženo. (Potlesk.)

Předseda: Zahajuji debatu. K slovu je přihlášen zástupce ministerstva financí pan min. rada Plocar a z pánů senátorů pan sen. Zimák..

Uděluji slovo panu zástupci ministerstva financí.

Zástupce ministerstva financí min. rada Plocar: Slavný senáte! Ujímám-li se k po. dané zprávě slova, činím tak jedině a prostě z toho důvodu, abych doplnil věcný základ, na kterém spočívá zpráva rozpočtového výboru. Je přirozeno, že nebyl-li úplný, věcný podklad podané zprávy, tedy předpoklad k učiněnému úsudku. že také ten důsledek nemůže býti úplný. Proč se tak stalo, že věcný základ. který měl po ruce slavný rozpočtový výbor. nebyl úplným, spočívá na poměrech, jaké dnes ve všech ministerstvech a hlavně snad u ministerstva financí trvají. Já tou dobou, aniž bych byl věděl, že věc pokročila tak dalece, jednal jsem se zástupci v Podkarpatské Rusi jako jediný referent, který v Podkarpatské Rusi byl. Proto s upřímným politováním jsem musil konstatovati, že jaksi s mou osobou byla sloučena nahodile ovšem a zajisté bez mé viny tato neúplnost. A ta spočívá v tom, že v §u 1 usnesl se slavný rozpočtový výbor přičiniti k mincím, které se mají raziti navrhovány totiž byly 20ti-, 50tihaléřové a 1korunové - také desítihaléřové mince. Totéž intenduje ministerstvo financí, ale s otevřenou upřímností podávalo zatím dílčí návrh v tom rozsahu, o němž bylo přesvědčeno, že jest s to. technicky ho v krátké době provésti. Neboť zajisté široké vrstvy našeho lidu slyšely a budou slyšet ještě mnoho slibů, ale budou viděti poměrně méně skutků. A touto cestou nechtěli jsme jíti. My jsme chtěli do návrhu tohoto zákona, který nalézá se v rukou slavného senátu, pojati pouze to, o čem jsme byli poctivě přesvědčeni, že se dá v krátké době provésti. A pánové, tento malý plán - abych tak řekl -, který jsme my ve své důvodové zprávě nazvali dílčím, sám vyžaduje materiálu, hmoty celkem 108 vagónů. Jak již několikráte - a také v podané zprávě - bylo podotknuto. račte také uvážiti, v jakém stavu se nalézá nyní mincovna kremnická - řekl bych - v žádném. naprosto rozvráceném. poněvadž co nebylo možno odtamtud odnésti. bylo vše zničeno, nové objednati. pánové, bylo z počátku absolutně nemožno a později za takových krutých hospodářsky přímo protimyslných podmínek, že přece jenom bylo nutno vyčkati. až stroje byly alespoň za poněkud snesitelných podmínek dosažitelny. A na to isme musili ještě dodávati uhlí a toho slibu bylo užíváno. či vlastně zneužíváno takovým způsobem, že stroje nebyly dodány, ale uhlí pořáde musilo tam jíti. To jsou v krátkosti obtíže. jaké spočívaly v zařízení mincovny. Mincovna se nyní z části začíná doplňovat - úplně nebylo možno ji doplniti - poněvadž nebylo možno drahé stroje objednati, až když jsme měli záruku za to, že se budou skutečně raziti mince takové, jaké navrhujeme, poněvadž jinak bychom po případě byli měli stroje, kterých bychom nemohli užíti. A proto ten průtah ve věci. Když ráčíte uvážiti, že řídili jsme se malým plánem, to jest ražbou 20ti-, 50ti a 100-haléřových mincí, na něž jest nutno zpracovati 108 vagónů materiálu, tu ráčíte nalézti sami důvody, proč jsme 10tihaléře nepojali hned do tohoto zákona. My je máme ve svém plánu a nepojali jsme do něho pouze 10tihaléře, nýbrž také 5tihaléře po způsobu italském, francouzském, belgickém, t. zv. latinské unie. My chceme totiž dle celého ražebního plánu raziti nejen 2haléře, nýbrž i haléře prostě proto, aby existovala jednotka drobná, podle které počítáme, tedy víc bych řekl pro parádu, než pro potřebu; vždyť víte, že i za předválečných poměrů ani na mostě je nechtěli brát, vraceli je. Do celého našeho plánu patří haléře, dvouhaléře, pětihaléře i desetihaléře, tedy více, než je intendováno tou opravou, kterou provedl - zajisté v nejlepší snaze slavný rozpočtový výbor. Na příklad pětihaléři dosáhneme toho, že skutečně na haléře se bude počítat, ne na dvouhaléře. Tím se docílí opravdu matematické přesnosti ve vytýkání cen. Ale proto. že ten plán byl by býval více slibem, než skutečností, přicházíme se dvaceti a padesátihaléři a korunami a hlavně koncentrujeme, jak již bylo naznačeno v přednesené zprávě, svoji činnost v boj proti těm železňáčkům, dvacetihaléřům. Je možno uzavřít hranice a bránit se dovozu v historických zemích republiky Československé, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale, pánové, kdo jste byl kdy na Podkarpatské Rusi. hlavně v okolí Beregsásu a tam dále k Rakovu. v těch lesích karpatských, zajisté doznáte nám, že takové střežení hranic je věc absolutně nemožná anebo tak nesmírně drahá, že bychom potřebovali veliké armády. a za to ty železňáčky přece nestojí. My užíváme tohoto prostředku: My je vytlačíme mincí lepší. Ovšem musíme ji směňovat. Hned potom přijdu na tu souvislost úpravy §u 5, kde bylo změněno slovo ťúpravaŤ na ťprováděníŤ. Ale ještě něco k těm haléřům. Když byly pojaty do změněného návrhu ve slavném rozpočtovém výboru desetihaléře, přirozeně musilo být stanoveno také tak zvané číslo mincovní, t. j. počet kusů z jednoho kilogramu. A tam zcela přirozeně bylo stanoveno úměrné číslo 600, poněvadž dvacetihaléře mají 300. Ale je tu, pánové, jiná věc. a v tom spočívá velká část té neúplnosti věcného základu, jak jsem pravil z počátku, na němž s nejlepší vůlí činěný návrh rozpočtového výboru či zpráva spočívati nemohla. Technickými zkouškami bylo totiž zjištěno, že více než 400 kusů z 1 kg nelze poříditi s podmínkou, že by to byla mince, kterou můžeme dát do světa, jako důstojnou legitimaci našeho mladého státu. Dovolím si na doklad toho, že jsme jednak nezapomněli na desetihaléře, a jednak, že jsme dělali pečlivé zkoušky, přečísti několik slov ze zprávy, kterou jsem ochoten dát k disposici a která je datována 25. ledna 1921 z mincovny kremnické, podepsané naším ředitelem Petrovičem, který teprve počátkem roku nastoupil svou službu. Jest rodem Srb, řídí naši mincovnu kremnickou a býval také po dlouhá léta ředitelem mincovny vídeňské a zajisté tolik doznáme všichni - a jest to ostatně známo po Evropě - že mincovna vídeňská měla své dobré jméno. V tomto muži máme záruku, že budou naše mince po technické stránce mincovně dokonalým výrobkem. Od toho máme zprávu tuto: ťRažba 10tihaléřů v počtu kusů přes 450 z 1 kg jest vyloučenaŤ a to proto, poněvadž již při t. zv. okrajkovém stroji, při tomto malém množství kovu v tom kotoučku tenkém se mince kroutí. Když by se navrhlo větší číslo mincovní, nezbývá nic jiného, než mince zase rovnati, poprvé při okrajování, podruhé při prvém ražení na aversi, líci a po třetí na rubu. Jest veliká otázka, zda by tato mince - nehledě na to, jak by vypadala - to snesla, zda by vůbec kov nepopraskal. Mohlo by se ovšem namítnouti, že snad technika není dokonalá, ale jak jsem, pánové, pravil, máme technika vynikajícího, myslím, že střední Evropa nemůže míti lepšího, tak daleko mohu se svým vyjádřením jíti. závadou jest však, že vychozena ta věc nebyla. a to z toho důvodu. že jsme tuším první, kteří užíváme směsi, které doposud užito nebylo t. zv. svěže či bronzu niklového, totiž směs niku a mědi, jež obyčejně měla 75% mědi a 25% niklu. Ale to bývalo za míru. nyní jsou ceny daleko jiné. nikl jest nesmírně drahý. Proto byly snahy, také po této stránce přizpůsobiti se poměrům poválečným. Se stránky umělecké i se stránky mincovně-technické bylo doporučeno, že i směs lacinější, 20% niklu a 80% mědi, úplně vyhovuje poměrům. Já mohu pánům posloužiti. (Ukazuje mince.) Jsou to jen ukázky té směsi, aby nebylo nedorozumění, forma mince není ještě definitivní. Jak jest viděti, mince nebude nevzhledná, vyžaduje však technického zpracování a proto takový odborník na slovo vzatý, jako náš ředitel Petrovič, musel prostě dělati zkoušky. On nemohl říci: Ražte 500, 450, on prostě musel zkoušeti. Ukázky, které račte míti v rukou, daly se proto raziti, aby bylo viděti, jak okraj tloustne, když se z takového plechového kotoučku razí mince v určitých rozměrech. Je těžko oku necvičenému představit si ten obraz. To není možno, a tu ráčíte, pánové, viděti tu hlavní příčinu neúplnosti základu, když se slavný rozpočtový výbor usnášel. (Předsednictví převzal místopředseda Kadlčák.)

A teď bych s tím mohl spojit také tu úpravu §u 5, kde ministerstvo financí navrhovalo, aby bylo zmocněno upraviti směnu, a ve změněném znění se praví ťprovéstiŤ. Ministerstvo financí nemá příčiny, aby popíralo, či naopak otevřeně řeklo, že nevylučuje toto slovo jakousi devalvaci, ale pánové proč? Když vyloučíme tak zvanou devalvaci, máme za to, že by tím byla.vzata možnost ministerstvu financí, správě finanční, aby pro případ, že by hlavně z Maďarska. kde hranice absolutně není možno střežiti, jak je známo, ten dovoz nabyl takového rozsahu, že bychom ho nemohli jinak zmoci, sáhal k takovému poměru. Ale jako každý předpis zákona působí přímo, působí také nepřímo. Ten, kdo by dovážel, nebo chtěl dovážeti, vidí a. zákon připouští jen výměnu jedna za jednu -, že při tom podloudnictví by nemohl o nic přijíti, tedy byla by to již z předu jakási amnestie pro tyto pokusy. Proto se stalo, že bylo navrženo toto slovo ťupravitiŤ směnu.

Pokud jde o změnu, která se týká množství drobných mincí, zajisté je zcela odůvodněnou námitka, že váha drobných mincí za 100 korun je značná, ale my, pánové, šli za tím účelem: až nastane konkurence v drobném obchodě, takový hokynář, ten to nebude dělat, jako za války, aby řekl: ťkdyž je jim to drahé, tak to nechají a koupějí si to jindeŤ. Bude chtíti prodati, neodmítne toho kupce a neřekne: ťVy jste tu byl s hromadou drobných, já vám nic neprodámŤ. On prodá a výsledkem toho bude, že se mu těch drobných mincí nahromadí více, než za 50 korun a on nebude vědět, kam je má dát. Nesměl by je dát na příklad svému většímu dodavateli, když by řekl, že je nechce a že je povinen přijímati drobné jen do zákonem určené míry. Tedy my jsme intendovali jakousi ochranu pro ten drobný obchod a mimo to také jsme ji chtěli odůvodniti tím, že jsme uvažovali: Když starý mincovní zákon z roku 1892 měl 50 korun a když dnes důchod, mzda a podobné jsou průměrně 8krát větší, než byly před válkou, nebude to mnoho, když dáme pouze dvakrát tolik drobných, jako bylo uznáváno za dostatečné a přiměřené z doby předválečné.

Tyto všechny důvody jen zkrátka označené vedou mne k tomu, abych jménem vlády, jménem ministerstva financí prosil pana referenta sen. prof. dr Horáčka, aby laskavě uvážil tento věcný doplněk, a srovná-li to se svým přesvědčením, aby byl tak laskav a uvážil, nebylo-li by vhodno, aby návrh i zpráva podaná znovu se vrátila z důvodu této věcné neúplnosti do rozpočtového výboru, který by laskavě znovu o.tom uvažoval a v nejkratší době by podal slavnému senátu novou zprávu, doufejme doplněnou a takovou, na kterou by mohlo přistoupiti jako na svou.také ministerstvo financí. Doufám,. že tak mohu učiniti také proto, poněvadž věcně se nelišíme od zprávy podané slavným výborem nikterak, ani v jediné čárce, jen, jak pravím, v těch mezerách časových a v tom, co má ráz čistě technický, co se objevilo slavnému rozpočtovému výboru později.

Tím své doplnění končím.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Pan sen. Zimák vzdal se slova. Rozprava je skončena. Uděluji slovo k doslovu pana zpravodaji.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Lituji, že pan zástupce ministerstva financí teprve v plenu pronesl své vážné námitky proti znění zákona, jak je navrhuje rozpočtový výbor. Pan zástupce vlády ovšem zde odůvodnil, proč v rozpočtovém výboru snad vláda nebyla dostatečně zastoupena. Svědčí to zase o tom, k čemu jsem již několikráte poukázal, že přece je také třeba, aby vláda tak respektovala výbory senátu, jako respektuje výbory poslanecké sněmovny, aby k nim posílala vždy a včas své zástupce, aby se vyvarovalo takovým nepříjemnostem, jako zde právě máme, kde v plenu musíme slyšeti věcné námitky zástupců vlády, kterým by mohlo býti snad vyhověno v poradách výborových. (Souhlas.)

Co se týče těchto námitek, já bych zcela podstatnými nemohl všechny shledávati. Hlavní námitka zástupce ministerstva financí směřuje proti tomu, že rozpočtový výbor senátu zákon doplnil tím, aby byly raženy také 10haléřové drobné mince z důvodů, které jsem již uvedl. Ale myslím, kdybychom to i přijali, že by tím vláda nebyla ještě přísně vázána. Ona jest zde toliko zmocněna dáti raziti 10-, 20-, 50hal. a 1kor. mince. Kdyby zrovna nechtěla raziti 10haléřové mince, kdyby totiž shledala takové obtíže technické, že by 10haléře nemohla raziti včas, nebude je prostě raziti.

Pokud jde o věcnou námitku, že 10haléřové mince snad technicky by nebyly možné proto, že nelze raziti z 1 kg kovu 600 mincí, poukazuji jen k tomu, že v rakouské mincové soustavě jsme měli mince, jichž bylo raženo 600 z 1 kg. To byly ty jednohaléře - pánové se na ně snad pamatují - byly dost hezké, třeba trochu malé. Ale vidíme, že je možno technicky to provésti. Jestli se mně namítá, že to není možno zrovna z té směsi, která zde je navrhována, je jiná otázka. Ale tu zase já bych namítl, je-li opatrné voliti nějakou jinou směs, která dříve nebyla osvědčena, a dělati tedy jakési pokusy. To neshledávám správným, v takových věcech se nemá experimentovati a nemají se dělati pokusy se směsí, která není snad dostatečně vyzkoumána. (Německé hlasy: Zcela správně!) Kdybychom byli ponechali starou směs, bylo by to docela dobře technicky možno.

Pokud se týče ostatních změn, nejsou celkem podstatny. Co se týká toho, má-li býti při výměně provedena devalvace nebo ne, jest jiná otázka, ale já bych nebyl příznivcem toho, poněvadž, když dáme takové zmocnění vládě, nevíme jak to daleko bude sahati a v jakém poměru se devalvace provede. Různým nepřístojnostem, myslím, že vláda může čeliti jinak, aby toho nebylo spekulací využitkováno a nemusilo najednou býti příliš mnoho železných dvacetihaléřů vyměňováno.

Moje stanovisko je nyní ovšem těžké. Já bych vlastně měl trvati na tom, aby senát přijal to, na čem se rozpočtový výbor usnesl, a nemohu souhlasiti s tím, že bychom snad z nějakých důvodů časových a protože věc spěchá, měli to přijmouti tak, jak to přijala poslanecká sněmovna. To prostě nelze, aby se na nás činil jakýkoliv nátlak, abychom všechno musili přijímati bez jakékoliv změny, jak se na tom poslanecká sněmovna usnese. (Německé hlasy: Zcela správně!) Bylo kdesi řečeno, že senát nemá dělati politiku. Já nejsem toho náhledu a jsem přesvědčen, že i senát po případě má a bude také dělati politiku, když bude chtíti a na tom státi. Ale jestliže by neměl plniti ani tu skromnou úlohu, aby byl alespoň korektivem usnesení poslanecké sněmovny, kdyby měl všechno šmahem schvalovati, pak prostě nevím, jaký účel ten senát vlastně míti má. (Německé hlasy: Zcela správně!)

Ale, slavný senáte, nemám tvrdé srdce. a když pan zástupce vlády zde tak snažně žádal, abychom o věci ještě jednou jednali, nemohu se tomu uzavříti, souhlasím a navrhuji, aby celá věc byla znovu vrácena do rozpočtového výboru a přišla sem znovu do plena. (Sen. dr Spíegel [německy]: Do kdy je ještě lhůta, aby snad usnesení poslanecké sněmovny se nestalo zákonem?) To jest ještě čas.

Místopředseda Kadlčák: Pan zpravodaj navrhuje, aby předloha byla vrácena k novému projednání výboru.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

Návrh jest přijat a tím tento odstavec denního pořadu jest vyřízen.

Přerušuji projednávání denního pořadu a sděluji, že do kulturního výboru za sen. dr Vlčka nastupuje sen. Hrejsa a do výboru ústavně-právního za sen. Hrejsu sen. dr Vlček.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Jest schváleno.

Přikročuji k ukončení schůze a navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 22. února 1921 o 3. hod. odpol. s tímto

denním pořadem:

1. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravuji ustanovení o prohlášení za mrtvého (tisk 493).

2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (č. t. 350) jímž se mění § 7 uvoz. zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 a § 5 zákonného čl. XXXVII. (obchodního zákona) z r. 1875 (tisk 497).

3. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o návrhu členů senátu Josefa Hucla, dr Horáčka a soudr. na částečnou změnu zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z. o přímých daních osobních zvýšením odpočitatelného maxima za pojišťovací prémii v pojištění životním a důchodovém od zdanitelného příjmu (tisk 499).

4. Návrh, aby bylo zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1190) o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i poplatků přímo placených (tisk 515).

5. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 3. prosince 1920, čís. 632 Sb. z. a n. o nadkontingentním příplatku za dodané obilí (tisk 498).

6. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního a II. výboru národohospodářského o dodatečném schválení podle § 3 zák. z 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení z 28. září 1920. čís. 570 Sb. z. a n., kterým se upravuje obchod olejnatými plodinami a výrobky z těchto plodin (tisk 511).

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Zůstávají tedy v platnosti návrhy, jak jsem je právě přednesl.

Končím schůzi..

(Konec schůze ve 12 hod. 12 min. odpol.)