Místopředseda Kadlčák (zvoní): Rozprava jest skončena. Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. dr Fáček: Odpověděl bych jen na některé námitky pana předřečníka, pokud souvisejí s naším vlastním předmětem. Nepovažuji za svůj úkol, jako referent, abych bral v ochranu soupisovou akci, známou pode jménem tehdejšího ministra dr Rašína,. proti výtkám, které se činí. Jenom bych chtěl konstatovati, že je zde jedna věc hmatatelná všem, která zůstala jako dobrý výsledek této soupisné akce a našeho oddělení od měny rakouské, totiž cena naší koruny u srovnání s rakouskou. Mám za to, že i voličové pana profesora by se poděkovali, kdyby dnes místo naší koruny měli v rukou koruny rakouské, kdyby jednota měnová nebyla bývala rozvázána. Pan profesor vytýkal, že k této věci není vlastně potřeba zákona, poněvadž povinnost zjistiti titry předválečných dluhů jest obsažena již v mírové smlouvě. Vláda se dívala na věc jinak a mám za to, že správně, poněvadž mírová smlouva není zákonem, ze kterého by se mohla přímo pro jednotlivé občany odvozovati povinnost. Také by vláda nebyla ani oprávněná, na základě mírové smlouvy sama hned vydávati nařízení, kterým by občanstvu ukládala určité povinnosti s tímto zjišťováním dluhopisů spojené.

Ale na druhé straně není potřebí, aby v tomto zákoně samém ty povinnosti byly uváděny, stačí úplně, když tu jest zmocnění pro vládu, aby zjištění provedla. To v sobě již involvuje oprávnění, nařízením uložiti příslušné povinnosti občanstvu.

Bylo uváděno, že soupis těchto titrů prováděl se již při dávce z majetku a že není třeba nového soupisu. Bohužel tomu tak není, poněvadž tenkráte nebyla zjištěna čísla, ale pro reparační komisi ve smyslu mírových smluv jest potřebí udati přímo čísla dotyčných dluhopisů.

Co se týká omezení disposice vlastníkovy, tím jsme se v rozpočtovém výboru zabývali a zástupce vlády nás ujistil, že valného omezení disposice nebude, že na deponované titry bude vydána stvrzenka v takové formě, aby převodem takové stvrzenky mohlo býti vlastnictví dluhopisu převedeno a také ta okolnost, že někdo má svoje renty u peněžního ústavu v lombardu, nebude vaditi. On sám sice je nebude moci vyzdvihnouti a odevzdati v úschovu, ale příslušný peněžní ústav bude míti povinnost tyto renty odevzdati sám.

V § 32 ukládá se peněžním ústavům pracovní povinnost, ale rozsah této pracovní povinnosti nebude ani z daleka takový, jako byly povinnosti, které jim byly svého času uloženy při akci soupisové. Průtah se zjištěním se nedá popírati, ale jistě věc jest úplně omluvena návalem jiných prací zákonodárných a administrativních, kterými je naše finanční správa zatížena. Tento úkol nebyl tak pilný jako jiné. které mezi tím musely býti řešeny. Končím, a opakuji svůj návrh, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno. (Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se. )

O celé osnově zákona (4 §y), jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati na jednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona jest přijata ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Přeje si pan zpravodaj textové změny?

Zpravodaj sen. dr Fáček: V prvém paragrafu na 7. řádce shora byla v usnesení poslanecké sněmovny chyba. Místo ťválečného dluhuŤ stálo ťválečného druhuŤ. Ale v textu, který jest připojen k návrhu našeho rozpočtového výboru, jest tato chyba opravena.

Místopředseda Kadlčák: Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení druhém, s korekturou, jak navrhl pan zpravodaj, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona přijímá se též ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o resoluci. Kdo souhlasí s navrženou resolucí: ťVláda se vyzývá, aby předložila osnovu zákona o výplatě úroků z dluhů předválečných co nejdříveŤ, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Také resoluce navržená jest schválena.

Přikročíme k následujícímu odstavci denního pořadu, to jest:

15. Návrh na zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu o usnesení poslanecké sněmovny o vládní osnově zákona, kterým se mění § 4 zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 331 Sb. z. a n., o zemském správním výboru pro Čechy.

Jelikož osnova zákona má ve svých důsledcích zpětný účinek a jelikož se jedná o ukončení podzimního zasedání parlamentního,.jest třeba projednati tuto záležitost ještě v dnešní schůzi, což může se státi pouze podle §u 55 jedn. řádu.

Jest tedy třeba, aby projednání této věci přiznána byla pilnost podle §u 55 jednacího řádu, kterýž návrh také činím.

Věc bude projednána jako nejblíže následující odstavec dnešního denního pořadu.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To jest většina. Pilnost se přiznává.

Navrhuji, aby tato věc byla projednána v celkové době půl hodiny s řečnickou lhůtou čtvrt hodiny.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh je přijat. Budeme podle toho postupovati..

16. Zpráva ústavně - právního výboru stran usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 4 zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 331 Sb. z. a n., o zemském správním výboru pro Čechy (tisk 644).

Zpravodajem jest p. sen. Lukeš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Jest povinností vlády pokud možno unifikovati zákonodárství v našem státě. Avšak též upravovati jednotnou správu u nás i právní poměry veřejných orgánů. Dokud jsme měli v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemské sněmy, upravovaly tuto odměnu přísedícím zemských výborů. Poněvadž správa zemských sněmů přešla na vládu, mělo by náležeti též právo stanoviti odměny přísedícím zemského. výboru vládě, jak se tomu skutečně stalo podle zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 280 Sb. z. a n., na Moravě a podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 212 Sb. z. a n., ve Slezsku.

Právo to odůvodněno jest též tím, že schvalování zemských rozpočtů náleží nyní vládě, přešlo tedy ze sněmů na vládu a má tedy vláda právo kontrolovati zemské rozpočty a při tom zároveň povinnost zaujímati k nim své stanovisko a tím samým ku výši platů přísedících zemských výborů. Jinak tomu jest, slavný senáte, dosud v Čechách. Zde jsou platy přísedících zemských výborů stanoveny zákonem, tedy nikoliv vládou. A to stanoveny byly poprvé zákonem ze dne 13. listopadu 1918, čís. 38 Sb. z. a n., a na to zákonem ze dne 14. dubna 1920, čís. 331 Sb. z. a n. Ke každé změně platů přísedících zemských výborů bylo by zase potřebí nového zákona, ať již se jedná o zvýšení nebo o snížení, které v brzku přece jen můžeme očekávati.

To by bylo zbytečným zatěžováním Národního shromáždění, neboť k vůli každé změně by se musila předkládati osnova zákona na upravování těchto příjmů a mimo to ovšem ruší to jednotnou úpravu právního poměru přísedících stejných nejvyšších zemských autonomních korporací. Jest proto zájem jednotné správy státní, aby platy přísedících nejvyšší samosprávných zemských korporací, tedy zemských výborů upravovány byly ve všech zemích jednotně a sice, jak již se to na Moravě a Slezsku stalo, vládou. Navrhuji proto slavnému senátu, aby osnova zákona, tak jak jest navržena, byla slavným senátem schválena.

K zákonu tomu schváleny byly ústavněprávním výborem dvě resoluce. První resoluce zní:

ťVláda se vyzývá, aby se co nejdříve postarala o to, aby složení zemských správních výborů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku stalo se ze zástupců politických stran způsobem, jenž odpovídá výsledku voleb do Národního shromáždění.Ť

Druhá resoluce zní:

ťVládě se ukládá, aby předložila osnovu zákona podle něhož stanoveny by byly názvy nejvyšších autonomních korporací zemských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jednotně.Ť

Pokud se týče první resoluce, byla navržena proto, že v Čechách u zemského správního výboru dosud není žádných zástupců národa německého, který tvoří v Čechách silný zlomek obyvatelstva. Na Moravě jest již jakési zastoupení a pouze ve Slezsku by odpovídalo skutečně počtu obyvatelstva německého. Aby tedy ve všech zemích nastalo zastoupení jednotné, poměrné odpovídající volbám, resoluce navrhuje, aby v tom smyslu byly zemské správní komise doplněny.

Pokud se týče druhé resoluce, žádá se, aby zákonem byly názvy nejvyšších autonomních zemských korporací upraveny jednotně. Dříve totiž všechny tyto nejvyšší zemské autonomní korporace se nazývaly zemské výbory. Od převratu máme tři názvy: V Čechách Zemský výbor správní, na Moravě Zemský výbor, ve Slezsku Zemská správní komise pro Slezsko. Poněvadž jsou to korporace vybavené týmiž právy, jsou jaksi týmiž orgány ve státě, náleželo by jim též jednotné pojmenování. Z toho důvodu navrhuje resoluce, aby se uložilo vládě, by předložila osnovu zákona, by názvy těchto nejvyšších zemských autonomních korporací byly ve všech zemích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jednotné. (Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: K slovu jest přihlášen pan sen. dr Heller. Uděluji mu slovo.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Zákon, na kterém se máme dnes usnésti, nemá za obsah nic jiného, nežli změnu dřívějšího zákona, a má za účel, aby na příště příjmy funkcionářů české zemské správní komise neurčovalo Národní shromáždění, nýbrž vláda. Zpravodaj odůvodnil to tím, že řekl, že tento způsob určování příjmů by se měl díti jednotně, a protože na Moravě a ve Slezsku příjmy jsou určovány vládou, že by tomu mělo tak býti také tak v Čechách.

Hájím opačný názor. Soudím, má-li ve dvou zemích určovati příjmy vláda a ve třetí zemi Národní shromáždění, že bychom se měli usnésti na zákoně, že ve všech zemích určuje příjmy Národní shromáždění a nikoliv vláda. Neboť požitky všech úředníků, všech státních funkcionářů stanoví Národní shromáždění, a praví-li se, že je to obtěžováním Národního shromáždění, má-li po případě stanoviti zvýšení platu, pak poukazuji na to, že jsme obtěžováni zcela jinými věcmi, a soudím, že jest naší povinností zakročiti také zde, je-li toho zapotřebí; ale zříká-li se Národní shromáždění práva, které dosud mělo, a přenáší-li je na vládu, jest to zajisté věcí která v jiných zemích sotva by byla možnou. Jestliže členové zemského správního výboru se svými dosavadními požitky nevystačují, a rád připouštím, že tomu tak je, pak má vláda nám předložiti zákon, a nemám žádné pochybnosti, že by nikdo z nás takovému zákonu neodporoval. Neboť oni pracují a proto musí býti přiměřeně placeni. Ale že se věc dělá za zády, oklikami, je nedůstojno vlády a proto také nepřijatelné, neboť se tím upouští od práva Národního shromáždění ve prospěch vlády. Z tohoto zásadního důvodu nemůžeme hlasovati pro tento zákon, jenž obsahuje zkrácení práv Národního shromáždění.

Ale nemůžeme hlasovati pro tento zákon také z jiného, politického důvodu, a tu vznáším znovu žalobu proti vládě, nevím po kolikáté, že Němcům neposkytla v této zemi žádného zastoupení, v obou ostatních zemích pak přiměřeného zastoupení v zemských správních komisích, nebo jak se jmenují. Pánové! Hluboce nás roztrpčuje, že je zde v Čechách ještě stále nejvyšší zemský úřad a že přes opětovné sliby vlády Tusarovy a vlády Černého, přes opětovné sliby politických stran trvá tento stav do dnešního dne beze změny. V této zemské správní komisi rokuje se přece o našich nejdůležitějších věcech; naše školství, naše obce a okresy závisí z větší části od této komise, o všech našich humanitních ústavech, nemocnicích, silnicích, cestách, mostech, zkrátka o všem, čeho je potřeba k dennímu životu lidu, se v tomto úřadě radí a usnášejí, a my musíme vznésti těžké výtky proti tomuto úřadu, že ve všech těchto záležitostech zájmy Němců nehájí, že, ježto pracuje bez kontroly, naše zájmy v každém ohledu vždy znovu staví do pozadí. Pánové, vy mluvíte přece tolik a tak často o spravedlnosti, vaše ústa přetékají spravedlností, kterou nám chcete uděliti. Zde by byl býval případ, v němž byste mohli vykonávati spravedlnost od 21/2 roku; to vás nenapadlo, a ještě dnes, když již přece převážná část Národního shromáždění je hotova postoupiti nám tato práva, máte vy s pravé strany všechny možné vytáčky a výmluvy, abyste nám toto právo znovu brali. Tu na příklad přicházíte s poukazem na Moravu a Slezsko. Na Moravě jsou dva němečtí přísedící zemského výboru. Morava je vůbec klasickou zemí. Na Moravě je jedna část přísedících zemského výboru volena ještě starým moravským zemským sněmem, tedy úřadem, který přece revolucí všude sám sebou ztratil své životní oprávnění, úřadem, který je volen na základě nemyslitelného plurálního volebního práva. Zástupci velkostatků byli vyhozeni a na jejich místě jmenováni znovu jiní. Tak se skládá zemský výbor na Moravě z části ze členů, volených na základě již dávno neexistujícího zemského sněmu, a z části ze jmenovaných členů. A samospráva Moravy nedovoluje, to slýcháme stále, aby tomuto nemyslitelnému, tomuto zcela nerevolučnímu stavu byl učiněn konečně jednou konec a také tam byl zjednán pořádek s tímto zemským výborem, který již dávno ztratil oprávnění k životu a trvá jen proto, že pánové z Moravy musí míti vždy něco zvláštního. Mezi těmito zástupci jsou dva Němci, ale ani jediný zástupce německých sociálních demokratů na Moravě. Do dnešního dne nebylo možno tam uvésti jednoho zástupce naší strany, která je přece na Moravě velmi četně zastoupena. To je spravedlnost na Moravě. A ve Slezsku jsou mezi 10 členy zemského výboru pouze 3 Němci. (Sen. Lukeš [německy]: Kozdon je také Němec, tedy čtyři!) Skutečně jsou jenom 3 Němci, jak mi bylo řečeno. Podle počtu obyvatelstva a výsledků voleb mělo by tam býti nejméně 5 Němců. Tedy také tam neodpovídá počet zástupců, kteří jsou v zemském výboru, výsledkům voleb. Nuže, pánové, v žádné z těchto zemí nejednáte spravedlivě. Ale největší a nejtěžší křivdu pášete zde, v Čechách, kde dodnes není v této zemi, kde téměř jedna třetina volila německy, ani jediný Němec v zemské správní komisi a kde vaše vláda dané sliby vždy znovu zrušila a nikdy nedodržela. A tu žádáte, abychom měli důvěru ve vaši spravedlnost? O tom nemůže býti řeči, dokud nenapravíte tuto těžkou křivdu. Také z toho důvodu nemůžeme hlasovati pro tento zákon.

Podali jsme resoluci, která žádá, aby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - tam kde tomu tak již je, nemusí se nic měniti, jestliže ve Slezsku počet německých zástupců odpovídá výsledkům voleb, není třeba, aby se tam něco měnilo, to se velice snadno vypočítá s tužkou v ruce, - byly zemské správní výbory sestaveny politickými stranami podle výsledků voleb do Národního shromáždění. Myslím, že není spravedlivějšího, samozřejmějšího požadavku než tento, a týž měl také za pomoci českých sociálních demokratů ve výboru většinu, rovněž v poslanecké sněmovně, a jsem přesvědčen, že tato resoluce bude dnes přijata i zde. Ale když nyní žádáte, že se to má díti podle výsledků sčítání lidu, pánové, pak je to jen nový kámen v této velké stavbě nástrah, které nám kladete. Máme čekati 8 nebo 10 měsíců na výsledky sčítání lidu, abychom snad vstoupili do tohoto úřadu, kam dávno patříme. Kdyby byla ve vás jen jiskra citu pro spravedlnost, pak byste vy všichni museli hlasovati pro tuto resoluci. Podle poměru hlasů a podle toho, jak se k této resoluci zachováte, poznáme, jak dalece můžeme vašim slovům ještě důvěřovati. S napětím očekáváme výsledek, myslím, že není pochybnosti, že bude resoluce přijata, ale poměr hlasů, jak vy, kteří stále mluvíte o spravedlnosti, se zachováte k této resoluci. Zákon musíme zamítnouti ze zásadních důvodů, které spočívají v zákonu samém, a z důvodů politických. (Souhlas a potlesk německých senátorů.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. Pan zpravodaj k doslovu.

Sen. Knesch (německy): O nikoliv, já jsem byl přihlášen.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Na základě usnesení porady předsednictva uděluji slovo panu sen. Kneschovi.

Sen. Knesch (německy): Slavný senáte! My Němci prohlašovali jsme často až do omrzení, že v této republice může býti vůbec klid a pořádek jen tenkrát, jestliže se nám dostane našeho práva. Bojujeme od počátku tohoto zasedání náš boj o právo, a nemůžeme nikdy ochabnouti v tomto zápase, nikdy povoliti, neboť v právu, za které bojujeme, spočívá přece naše existence. Je zcela zvláštní, že dnes projednáváme ke konci zasedání předlohu zákona, která znovu jasně ukazuje, jak nesprávně se s námi smýšlí, jak málo jste nakloněni dáti nám naše práva. Leží před námi předloha zákona, která mluví o.dietách, ale nikoliv o osobách. Soudím, že diety přijdou teprve potom, nejdříve přece přichází otázka osob; a právě v zemském správním výboru nejsme my Němci zastoupeni. Ano, pánové, je to do nebe volající bezpráví, že nejsme vůbec zastoupeni v samosprávném sboru. V čem tedy spočívá ráz autonomního správního úřadu v porovnání se státním správním úřadem? V tom, že autonomní úřad je v mnohem užším styku, v mnohem bližším spojení s obyvatelstvem. Jak chcete upraviti spojení s obyvatelstvem, když my nejsme vůbec zastoupeni v samosprávném sboru? Obyvatelstvo to dobře pozoruje, vidí že je to ťfait accompliŤ, pozoruje úmysl a je rozladěno. A úmysl směřuje k tomu, aby Němci nebyli vůbec připuštěni ke slovu, takže v zemském správním výboru není vůbec Němec zastoupen. Říkáte, pánové, v starém Rakousku Habsburgové germanisovali. Ale Habsburgové nebyli přec vůbec národní, ne německo-národní! Měli sice velký zájem na jednotě náboženství, na pokatoličtění re. formovaných. Ale národních cílů Habsburgové přec vůbec neměli. Avšak v tom starém Rakousku, pod tou tolik tupenou správou Habsburgů nebylo by se nikdy přihodilo, abyste vy, pánové, Češi, nebyli bývali zastoupeni v autonomní správě, v zemském výboru v Čechách. To by se bylo nemohlo státi ve starém Rakousku. A tu povstává nová republika.... (Sen. Lukeš: Ve Slezsku jsme neměli žádného zastoupení!) O ano, v poslední době. Ale nyní, v republice, která je přece vybudována na svobodě a demokracii, ejhle zvláštnost, že my Němci nesmíme vůbec spolu rokovati, že my Němci nejsme vůbec zastoupeni ve správním výboru. To je do nebe volající bezpráví. A považte přece důležitost působnosti zemského správního výboru! Snad namítnete, že je rozdělení na župy přede dveřmi a že zemský správní výbor více méně odpadne. Předně tomu vůbec ještě tak není, také kdyby rozdělení na župy bylo, nebudete se z úplna tomu moci vyhnouti, abyste nemuseli utvořiti jakýsi druh zemského správního výboru. Máme v zemském správním výboru za prvé důležitou správu subvencí. To jsou přece peníze všech. Jak mají býti rozdíleny, nemají-li Němci také své zástupce? A mnohé jiné záležitosti, které zde přicházejí v úvahu; silnice, které byly přivedeny do tak špatného stavu za války, protože nebylo prostředků, aby se mohly udržovati náležitě, mají býti spraveny, mají se uvésti do téhož stavu, v jakém byly dříve. Ano, to je také důležitou věcí zemského správního výboru, a zde právě musí míti celé obyvatelstvo na tom zájem, aby tato záležitost, která je přece zase všem ku prospěchu, byla rovněž zastupována a upravena ve správním sboru, v němž jsme také my, Němci zastoupeni. Za druhé máme elektrisaci, která je v naší moderní době tak vysoce důležitou. Zde má nám býti také dovoleno mluviti, říci k tomu naše slovo. Heslem jsou také záležitosti dobročinné a zdravotnictví, které je tak důležité. To také patří do oboru zemského správního výboru a konečně škola. Jak důležité jsou školy, které spravuje zemský správní výbor. To jsou přece společné zájmy a těmto společným zájmům může se pouze prospěti a prosaditi je, když je zastoupen celý národ a když spolupracuje. V tomto ohledu je však zemský správní výbor jednostranný, jestliže není německý lid zastoupen. To je pouze požadavek spravedlnosti a této spravedlnosti se nám musí dostati.

Musíte nahlédnouti, že se nám děje zde hořké bezpráví, když sice musíme platiti na subvence, břemena spolu neseme, ale dále nesmíme nic mluviti a nemáme míti žádná práva. Věc je naléhavá, nesnese žádného odkladu, a my nemůžeme k tomu déle přihlížeti, že jsme v tomto důležitém správním úřadě úplně bez zastoupení. Proto bych rád rozhodně opakoval: Důležitějším, než otázka diet jest, aby v zemském správním výboru vůbec byli němečtí zástupcové, a aby německému lidu v Čechách se dostalo právo, kterého se musí nutně dožadovati. Pánové! Bojujeme za naše právo, budeme se vždy zasazovati za tento požadavek spravedlnosti a v každé době budeme vyžadovati. aby se nám dostalo našeho práva. Je to důležitým základem státu. Stát hyne, není-li vybudován na základě spravedlnosti. Vezměte anglický stát, jenž byl vybudován na ťbill of rightŤ a kde zajisté byla tu vždy snaha. poskytnouti spravedlnosti. Musíte nám dáti naše práva, musíte dáti vládnouti spravedlnosti v této věci. jakož i zajisté také ve věcech jiných. (Potlesk německých senátorů.)

Místopředseda Kadlčák: K doslovu uděluji slovo panu zpravodaji sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Vážený senáte! Z projevu pana dr Hellera a Knesohe vysvítá, že chtějí hlasovati proti tomuto zákonu a to jednak z důvodu, že v něm spatřují zúžení práva Národního shromáždění a za druhé, že se jim ještě nedostalo takového zastoupení v nejvyšších zemských autonomních korporacích, jaké jim podle jejich názoru náleží.

Pokud se týká prvního důvodu, totiž zúžení práva Národního shromáždění, musím p. dr Hellerovi říci, že podle ústavní listiny a zákona o zvláštních opatřeních v oboru samosprávy přešla práva zemského sněmu na vládu a vládě také náleží právo kontroly zemského rozpočtu a vláda schvaluje také zemské rozpočty. To je právo dřívějšího sněmu, které nyní přešlo na vládu. Jestliže vláda kontroluje a schvaluje zemské rozpočty, tím je povinna též zaujímati k rozpočtu a položkám, které se v rozpočtu nacházejí, určité stanovisko a specielně, pokud se týká odměn přísedících zemského správního výboru, neboť jim, jsou-li tito placeni ze zemských prostředků, náleží jejich platy do zemského rozpočtu, a když je vláda schvaluje, tím má zde již jisté právo, a tímto zákonem nic jiného nechceme říci, než že ta práva, která jsou jí ústavou a zákonem dána, jaksi doplňujeme.

Myslím, že skutečně Národnímu shromáždění velmi málo na tom by muselo záležeti, aby vidělo v tom právě, že může platy přísedících zvyšovati nebo snižovati, nějaké zvláštní právo Národního shromáždění. Tedy myslím, že o tom zúžení nemůže býti vůbec řeči.

Pokud se týká druhé námitky, že nebylo dáno zástupcům národa německého zastoupení v zemských výborech, jaké jim patří, tedy jsem povinen zde konstatovati, že nebylo jim zastoupení zde dáno proto, že se Němci stavěli oproti našemu státu nepřátelsky, že tvrdili, že oni budou zde u nás míti svůj stát tzv. ťSudetenlandŤ. Tedy popírali náš stát a při tomto jejich negativním stanovisku k našemu státu nebylo dobře možno, aby zároveň byli vzati do správy nejvyšších zemských autonomních korporací, stejně jako nebylo možno vzíti je do vlády a do ministerstev. (Sen. Jarolim [německy ]: Tak, to je vyšší spravedlnost ve vyšším Švýcarsku!) Já myslím, pane kolego, že jest vám dobře známo. že vy jste sami zamítli vstup do ministerstev. Tedy já niy víc netvrdím, než že vy s počátku jaksi nestáli jste o zastoupení ve vládě a tím tedy nepřímo i o zastoupení v nejvyšších správních korporacích.

Avšak vláda tam, kde toho negativního stanoviska nebylo. vyšla zástupcům národnosti německé úplně vstříc a já mohu říci, že Němci ve Slezsku mají v zemském výboru takové zastoupení, jaké jim podle početnosti náleží. (Sen. dr Heller [německy ]: Ale Němci nemají ve Slezsku jiného stanoviska. než v Čechách a na Moravě!) No ano, ale poněvadž pan kolega to řekl, jsem povinen na to reagovati.

Ve Slezsku tvořili Němci asi 38% všeho obyvatelstva a mezi 9 členy zemské správní komise mají 3 resp. 4, poněvadž Koždoň, který je tam jako zástupce Těšínska, prohlásil se za Němce; tedy měli by poměrně více zástupců, než by jim početně patřilo. Poněvadž to zde bylo řečeno, jsem povinen to vyvrátiti, neboť tam mají všechny české i německé strany, sociální demokraté i německý svaz a křesťanští sociálové po jednom zástupci. Mimo to bylo žádáno s německé strany zemské správní komise u vlády, aby dostali Němci i místopředsedu. Tím chci jenom říci, že tam se to již stalo. Uznávám nároky Němců, pokud se týká Čech i Moravy za spravedlivé a myslím, že se nikdo nebude proti tomu stavěti. ani naše vláda, a přál bych si, aby v době skutečně brzké byly uskutečněny. (Sen. dr Spiegel [německy]: Ale budete hlasovati proti resoluci!) Ne, nebudeme hlasovati proti tomu.

Tím myslím, že jest vyvráceno to, co zde bylo se strany německé tvrzeno, a abych to panu kolegovi vyvrátil, že my jsme nespravedlivější než Němci, řekl bych, že to není pravda, nýbrž naopak, že za celých 50 let, co zemský výbor ve Slezsku trvá, dostali jsme tam jen jednou jediného zástupce na krátkou dobu. (Sen. dr Heller: Od koho?) Pan dr Stratil tam byl, jiného zástupce jsme tam nikdy neměli. Tím chci říci, že jsme byli ze zemského výboru vyloučeni, ovšem nechci to schvalovati a nechci, abychom to snad opláceli. Já to jen konstatuji. Více co říci nemám. Jako zpravodaj navrhuji, aby jednak osnova zákona, o které se jedná, i resoluce byly schváleny. (Výborně!)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím, pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Dám o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (2 články), hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To jest většina. Osnova zákona jest přijata ve čtení prvém.

Podle přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj snad nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nemám.

Místopředseda Kadlčák: Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona je přijata také ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o navržených dvou resolucích. Budeme hlasovati odděleně. Prosím pana tajemníka. aby přečetl obě resoluce.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluce první: ťVláda se vyzývá, aby se co nejdříve postarala o to, aby složení zemských správních výborů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku stalo se ze zástupců politických stran způsobem, jenž odpovídá výsledku voleb do Národního shromáždění.Ť

Místopředseda Kadlčák: Budeme hlasovati o první resoluci. Kdo souhlasí, aby tato resoluce byla schválena, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.) Navrhuji, aby byl zjištěn poměr hlasů. Prosím pány zapisovatele, aby sečtli hlasy.

(Zapisovatelé sen. dr Krouský, Löw a Svěcený sčítají hlasy. Po sečtení hlasů.)

Resoluce je schválena 64 hlasy proti 31 hlasům. (Potlesk.)

Přikročíme ke hlasování o resoluci druhé. Prosím o její přečtení.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluce druhá:.. ťVládě se ukládá, aby předložila osnovu zákona, podle něhož stanoveny by byly názvy nejvyšších autonomních korporací zemských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jednotně.Ť

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí. s navrženou resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce jest schválena.

Tím je tento odstavec denního pořádku vyřízen a přikročíme k následujícímu, to jest:

17. Zpráva výboru rozpočtového stran usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o státní investiční půjčce dopravní (tisk 642).

Zpravodajem jest pan sen. dr Fáček.

Lhůta řečnická se ustanovuje na čtvrt hodiny při půlhodinném projednávání. Prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Ve státním rozpočtu našem na rok 1921 byly poprvé odděleny investice od běžných výdajů a bylo ustanoveno, že úhrada pro investice má se opatřiti úvěrem. Obnos těchto investicí činí 3 miliardy 53 miliony korun. Velmi mnohé z věcí, které byly do investičního rozpočtu tenkráte pojaty, jsou skutečně státní nezbytností, různé stavby a jiná zařízení, která musejí býti provedena ihned bez odkladu, a proto nám také nastala povinnost opatřiti potřebné prostředky úvěrem rovněž bezodkladně. Poněvadž přicházíme s tímto opatřováním peněz do doby, která jest pro vnitřní domácí půjčky velmi.nepříznivá, nezbylo než sáhnouti k opatřením mimořádným, jakým jest právě nucený charakter půjčky, o které se máme dnes usnésti. Naše vláda nezvolila pro opatřování peněz na investice formu jednotné půjčky,. jejíž výtěžek by se rozdělil na všechny súčastněné resorty, nýbrž přichází prozatím se specielní půjčkou dopravní, určenou pro investiční potřeby ministerstva pošt a železnic.

První jsou rozpočteny ve státním rozpočtu na 148 milionů; druhé na 1 miliardu 979 milionů. Podotýkám, že již před tím byla zabezpečena specielní úhrada pro další jistou část státních investic, totiž losovou půjčku bytovou, ze které také má býti část, pravděpodobně asi 300 milionů korun, reservováno na stavby obytných budov, které ministerstvo financí chce podniknouti pro své účely, jednak na byty pro státní úředníky vůbec. To jsou položky, které se v investičním rozpočtu vyskytují pod kapitolou ministerstva veřejných prací.

Otázka, jak si opatří potom prostředky druhá ministerstva, zejména ministerstvo veřejných prací, které figuruje v rozpočtu investičním cifrou 908 milionů korun, zůstává otevřenou a zůstává pochybno, podaří-li se těmto resortům, které přijdou poněkud pozdě na řadu, najíti pro svoji půjčku specielní způsob stejně pohodlný a účinný, jaký byl vyhledán pro tuto půjčku dopravní. Dopravní půjčka bude také vyložena jako veřejná půjčka k všeobecnému dobrovolnému upisování, ale hned od počátku bude také prováděna jako půjčka nucená. Tu nedá se upříti, že forma, která byla zvolena pro tuto nucenou půjčku, činí ji poměrně ztravitelnější, než byly všecky ty různé projekty všeobecných nucených půjček, jak se v naší veřejnosti vyskytovaly. Tato půjčka totiž přenáší se velmi obratně přes hlavní obtíž, přes kámen úrazu, o který nucené půjčky všeobecně ztroskotaly, totiž přes individuelní zjišťování upisovací schopnosti jednotlivých poplatníků. Tu nebude žádného vyšetřování, udávání a oceňování majetku, nýbrž jsou vybrány jisté akty, ve kterých se platební schopnost jednotlivce nesporně jeví, a na ty je navázána šablona, která je velmi jednoduchá a celkem spravedlivá.

Jsou to jisté skupiny interesentů naší poštovní a železniční správy, jimž se břímě povinného upisování půjčky ukládá. Jsou to abonenti telefonní v. oboru správy poštovní. Pro ně jest podle počtu jejich stanic a přípojek odstupňována povinnost upisovací, poměrně ve velmi silné progresi. Druhá skupina jsou závody průmyslové, které užívají zvláštních vleček, připojených k stanicím státních nebo i soukromých drah, potom majitelé složišť na otevřené trati a zasílatelé vagonových zásilek. Konečně čtvrtá skupina jsou ti, kdož následkem svého smluvního poměru s poštovní a železniční správou jsou. povinni skládati vadia a kauce Ti musí část těchto vadií a kaucí skládati v nové půjčce.

Jak jsem se již zmínil, mohly býti a byly ve výboru rozpočtovém vyslovovány obavy, že povinnost, která je uložena abonentům telefonních stanic je příliš vysoká. Ale celkem jsou bezpodstatný, uvážíme-li, že nejedná se zde o nějaký příspěvek dotyčného poplatníka, nýbrž o úpis půjčky poměrně velice výhodně zúrokované. Táž okolnost oslabuje i jinou výtku, která by mohla býti činěna, že ti, kteří již v tomto roce užívají dotyčných státních zařízení dopravních anebo kteří se o ně letos ucházejí, jsou v nevýhodě proti těm, kteří se budou o ně ucházeti v příštích letech. Povinnost upisovací je totiž omezena na letošní rok a pro investiční účele tohoto roku.

I tato nerovnost nepadá tak na váhu, uváží-li se, že se nejedná o placení příspěvků, nýbrž jen o upisování zúročitelné půjčky.

Zbývá otázka, mnoho-li půjčka vynese. Dle přibližného předběžného rozpočtu nelze počítati s větším obnosem než 1 miliardy korun z nuceného upisování. Z toho vyplývá požadavek, aby přece jen bylo vedle toho všemi prostředky usilováno o to, aby dobrovolné upisování nezůstalo pozadu. Úrok, který se upisovatelům nabízí - bude to pravděpodobně úrok 6%ní jest zajisté dostatečným lákadlem i pro ty, kteří nejsou přímo interessenty železniční a poštovní dopravy. Oni mají také tu výhodu, že úpisu dobrovolně převzatého mohou také ještě dodatečně použíti k účelům, pro které jest.stanovena povinnost upisovací, buď sami, nebo tím, že jej mohou přenechati jinému uchazeči. Ovšem nelze si činiti ilusí, že půjčka ta i s dobrovolným upisováním celého obnosu dvou miliard korun dosáhne, a bude třeba další část opatřiti si úvěrem zahraničním. To nám připomíná opětně povinnost, abychom všechno své jednání v tomto státě zařídili tak, aby cizí zahraniční úvěr stal se nám přístupným.

Končím svůj referát a doporučuji, aby vládní návrh zákona, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou, byl také slavným senátem schválen.

Jsou ještě nějaké opravy. Do textu původního vládní předlohy i usnesení poslanecké sněmovny se vloudila zřejmá chyba. V §u 2 bylo mluveno o tom, že půjčka jest osvobozena od daně ťdůchodkovéŤ. Zákonný i vědecký termín zní správně, daň ťdůchodováŤ. V návrhu, který předkládá rozpočtový výbor. jest tato chyba již opravena.

Při druhém čtení si dovolím opraviti ještě další tiskové chyby. (Potlesk.)