Schůze zahájena v 15 hod. 35 min.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.
94 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Brdlík, dr. Fajnor, dr Fatka, dr Kovařík, dr Popelka.
Z kanceláře senátní: zástupci senátního tajemníka dr Bartoušek a dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Dovolenou udělil jsem pro tento týden p. sen. arcibiskupovi dr Stojanovi.
K žádosti navrhuji, aby byla udělena 14denní dovolená sen. Al. Jiráskovi. Kdo z pp. senátorů s udělením této dovolené souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Dovolená se uděluje.
Tiskem bylo rozdáno:
Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):
Tisk 664. Interpelace sen. dr Hellena, Niessnera a soudr. na p. ministra věcí zahraničních ve příčině repatriace uprchlíků a osob vypovězených.
Tisk 902. Odpověď ministra pro zásobování lidu a správce ministerstva průmyslu, obchodu a živností na interpelaci sen. Luksche a druhů o úpravě mlecího řízení na hranicích rakouských (tisk 666).
Tisk 918. Interpelace sen. MUDr Přikryla a soudr. na p. ministra pošt a telegrafů v záležitosti rekonstrukce telefonní sítě v Prostějově.
Tisk 919. Interpelace sen. MUDr Přikryla a. soudr. na p. ministra železnic v záležitosti přestavby nádraží severní dráhy v Prostějově.
Tisk 920. Interpelace sen. MUDr Přikryla a soudr. na p. ministra pošt a telegrafů v záležitosti stavby poštovní budovy pro poštovní a telegrafní úřad II. v Prostějově.
Tisk 921. Interpelace sen. MUDr Přikryla a soudr. na pana předsedu ministerstva v záležitosti ochrany českých menšin ve východní Moravě.
Tisk 922. Interpelace sen. Časného a soudr. na p. ministra financí ohledně nízké výměry pozemkové daně u severomoravských velkostatků.
Tisk 923. Interpelace sen. MUDr Přikryla a soudr. na p. ministra veřejných prací v záležitosti regulace mlýnské strouhy v Prostějově.
Tisk 928. Interpelace sen. Fahrnera, Hartla, dr Herzigové, dr Spiegela a soudr. na vládu stran událostí, které se sběhly v Ústi n. L. dne 31. července t. r.
Tisk 930. Interpelace sen. dr Wiechowskiho, dr Hellera a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty a na p. ministra vnitra ve příčině neudržitelných poměrů na německých universitních klinikách, jež umístěny jsou v zemských ústavech.
Tisk 932. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1626) o povinném známkování chmele (tisk 858).
Tisk 934. Návrh sen. Hybše, a soudruhů na uvolnění melasy z kampaně 1921/22.
Tisk 935. Návrh sen. Hybše a soudr. na poskytnutí podpory zemědělcům v okresu mělnickém postiženým krupobitím.
Tisk 938. Zpráva I. technicko-dopravního výboru a II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2444), (usnesení senátu tisk 2038) o vládním návrhu zákona (tisk 1466), kterým se pozměňují ustanovení §§ 32, 33, 34, 35, 40, 45, 48 a 49 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství (tisk 860).
Tisk 939. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2179) k vládnímu návrhu zákona (tisk 1865), jímž se žádá povolení úvěru 10 milionů Kč ke tlumení moru a nákaz zvířecích (tisk 881).
Tisk 940. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2225) o vládním návrhu zákona (tisk 1736), jímž se povoluje státní příspěvek na provedení zajišťovacích a opravných prací nouzových na mor. vodotocích (tisk 883).
Tisk 941. Zpráva I. výboru technicko-dopravního a II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2529) k vládnímu návrhu zákona (tisk 2091), kterým se povoluje úvěr k úhradě potřeby státní správy železniční na opatření vozidel v roce 1921 (tisk 904).
Tisk 942. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2647) o vládním návrhu zákona (tisk 2369), kterým se mění ustanovení § 96 zákona ze dme 25. října 1896, č. 220 ř. z. o osobních daních přímých (tisk 905).
Tisk 946. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (tisk 2680) o dani zo zapalovadel (tisk 906).
Tisk 947. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 2288) o vládním návrhu zákona (tisk 1773), kterým se mění některá ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělníků (tisk 857).
Tisk 948. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2223) na poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 2596).
Tisk 949. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 546) o doplnění článku IX. zákona o celní sazbě z 13. února 1906, čís. 20. ř. z. a uher. zák. čl. LIII. z roku 1907 (tisk 2506).
Tisk 950. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu poslanců Tayerle, Geršla, Kleina a soudr. (tisk 1258) na změnu § 6 zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n., kterým nově upraveny válečné přirážky k poplatkům a změněna některá ustanoveni o poplatcích, dále o návrhu posil. Patzela, Knirsche a druhů (tisk 1594) na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n., o poplatkové povinnosti a o petici č. pet. 922 (tisk 2534).
Tisk 951. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2009), kterým se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo (tisk 2591).
Tisk 952. Usnesení poslanecké sněmovny a vládním návrhu (tisk 2361), kterým se zřizuje »Nadání Arnošta Denise« (tisk 2714).
Tisk 953. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2653), kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům (tisk 2794).
Tisk 954. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1201), jímž se mění některá ustanovení uher. zák. článků o dani z příjmu (dôchodkové) (tisk 2797).
Tisk 955. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 1121) o válečných přirážkách ku přímým daním (s vyjímkou daně z příjmu) na rok 1921 mimo Slovenskou a Podkarpatskou Rus (tisk 2815).
Tisk 956. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu poslance, Čuříka, Bezděka, Vrabce, dr Mazance, dr Dolanského a soudr. (tisk 49) na vydání zákona proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních (tisk 2832).
Tisk 957. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Bechyně, dr Frankeho, dr Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. (tisk 2807) na změnu zákona ze dne 20. prosince 1918, č. 98. Sb. z. a n. o platu presidenta republiky Československé (tisk 2828).
Tisk 958. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. dr Kramáře, dr Lukavského, dr Rašína a spol. (tisk 222), na vydání zákona o zřízení úsporné komise parlamentní (tisk 2824).
Tisk 959. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1360) o dani z vodní síly (tisk 2639).
Tisk 960. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2811) o státní výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství (tisk 2833).
Tisk 961. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2652), kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n. o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku (tisk 2826).
Tisk 962. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2092) jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí, stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n. (tisk 2715).
Tisk 963. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Brodeckého a soudr. (tisk 1240), jímž se mění zákon ze dne 16. února 1919, č. 89 Sb. z. a n. o zařadění oficiantů do úřednických tříd hodnostních a platových (tisk 2648).
Tisk 964. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1542), jímž se mění některá ustanovení zákonů o solním monopolu (tisk 2699).
Tisk 965. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1203) o změně některých ustanovení zákona o osobních daních přímých týkajících se daně důchodové a daně z příjmů (tisk 2741).
Tisk 966. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Dubického, Koudelky, Drobného, Kaderky, Hackenberga, Mikulíčka, Zavřela a Zierhuta jako členů subkomitétu pro vyřízení návrhů (tisk 161, 331, 278 a 1005) ve věci drobných zemědělských pachtů (tisk 2779).
Tisk 967. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1200), o dani z obohacení a z převodu nemovitostí (tisk 2785).
Tisk 968. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tlačivo 1122), ktorým sa pre Slovensko a Podkarpatsku Rus ustanovujú válečné prirážky ku priamym daniam (s výminkou dane dôchodkovej) na rok 1921 a dočasne sa zrušujú nítektoré ustanovania o priamych daniach (tisíc 2834).
Tisk 969. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1398), kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní (tisk 2825).
Tisk 970. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 2365) o záměně 6% státních pokladničních poukázek za bony Československé republiky (tisk 882).
Tisk 971. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 907) o vládním návrhu zákona (tisk 1197), kterým se blíže upravuje dávka (z majetku a z přírůstku na majetku) u majetku zabraného (tisk 2681).
Tisk 972. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1196), kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 65.8 Sb. z. a n., a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převody statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové (tisk 2713).
Tisk 973. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2651), kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou (tisk 2827).
Tisk 974. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1601) o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv Československému státu. (tisk 2816).
Tisk 975. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2735) o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 2835).
Tisk 976. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (tlač. č. 2318), ktorým pozmenujú sa niektoré ustanovizne zákonného čl. I z r. 1890, jednajúceho o verejných hradských (silniciach) a mýtach na Slovensku a Podkarpatskej Rusi (tisk 2790).
Tisk 936. Návrh sen. Hrejsy a soudr. na vyzvání vlády, aby zřídila komisi pro reformu státní správy a provedla revisi pensionováni státních zaměstnanců.
Z předsednictva přikázáno:
výboru iniciativnímu:
Tisk 934. Návrh sen. Hybše a soudr. na uvolnění melasy z kampaně 1921/22. Tisk 935. Návrh sen. Hybše a soudr. na poskytnutí podpory zemědělcům v okresu mělnickém postiženým krupobitím.
Tisk 936. Návrh sen. Hrejsy a soudr. na vyzvání vlády, aby zřídila komisi pro reformu státní správy a provedla revisi pensionování státních zaměstnanců;
výboru imunitnímu:
Žádost hlavnoslužnovského úřadu Zvoleň z 25. července 1921, čís. 2520 za vydání k policejnímu trestnímu stíhání sen. Václava Chlumeckého;
výboru rozpočtovému;
Žádosti ministerstva spravedlnosti, předsednictva poslanecké sněmovny, předsednictva senátu Národního shromáždění za svolení k překročení rozpočtu na rok 1921.
Předseda: Stálý výbor Národního shromáždění podle § 54 ústavní listiny konal dne 5. srpna 1921 ustavující schůzi. Zvoleni byli: předsedou předseda poslanecké sněmovny František Tomášek, I. místopředsedou senátor dr Cyril Horáček, II. místopředsedou poslanec prof. Jan Šrámek. Zapisovateli byli zvoleni senátoři: dr Klouda, Niessner a dr Witt.
Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.
Prvním bodem je
1. zpráva kulturního výboru o návrhu sen. dr Krejčího a druhů ve příčině pohřbívání ohněm. Tisk 868.
Zpravodajem je sen. dr Krejčí. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Krejčí: Vážený senáte! Návrh zákona, o němž mám čest referovati jménem kulturního výboru, nevyžaduje žádného principielního rozhodování a doufám, že nevyvolá tedy žádných zásadních diskusí. O věci jest rozhodnuto již v revolučním Národním shromáždění. Zákonem ze dne 1. dubna 1919 jest fakultativně pohřbívání ohněm dovoleno a praktikuje se na základě ministerského nařízení ze dne 18. září 1919 skoro po 2 léta. Ale toto nařízení bylo sděláno s takovou úzkostlivou, abych tak řekl, důkladností, že se stalo nejasným a připouští různé výklady, z čehož vznikly při provádění zmatky a obecenstvu nepříjemnosti, které v pochopitelné náladě smuteční dotýkaly se nitra jeho tím trapněji. Sám jsem měli bohužel, příležitost o tom se přesvědčiti. V četných stížnostech spolek Krematorium a některé městské obce obracely se zvláštními přípisy a podáními na ministerstvo zdravotnictví, žádajíce o změny a doplnění tohoto nařízení. Z té příčiny podán byl v senátě návrh na změnu nařízení a kulturní výbor, jemuž byl návrh ten odkázán k vyřízení, vyhověl doopravdy potřebě, když po důkladných poradách se usnesl nařízení to nahraditi přímo zákonem, kterým by nesnáze a nedorozumění, na něž si bylo dosud stěžováno, staly se nemožnými. Dovolil jsem si ve zprávě tištěné naznačiti, jakým způsobem kulturní výbor si v této příčině vedl, aby dosáhl toho, co si předsevzal, totiž stylisace co možná bezvadné formálně i věcně. Doufám, že jména pánů znalců, kteří byli povoláni k poradě a osvědčené síly odborné ze všech skoro ministerstev, které s tím mají co činiti, jsou zárukou, že cíle bylo dosaženo a jsou také svědectvím, že nebylo ničeho opomenuto, co je podmínkou svědomité práce zákonodárné. Změny, které byly učiněny a doplňky, které k tomuto nařízení jsou navrhovány, zejména vzhledem k tomuto nařízení dosavadnímu, jsou rovněž vytčeny ve zprávě tištěné, tedy je nebudu zvláště uváděti. Omezuji se jen na to, abych je doporučil dávnému senátu ke přijetí. K návrhu zákona je také připojen návrh resoluční, kterým se vláda vyzývá, aby umožnila příbuzným zjištění totožnosti mrtvoly bezprostředně před zpopelněním. Možnost takovéhoto zjištění závisí na okolnostech, které nelze všeobecnou formulí zahrnovati do zákona, dokud nebudou prováděcí nařízení vydána. Tedy omezili jsme se na resoluci v této příčině. Já žádám slavný senát za přijetí jak zákona, který jest navrhován, tak i resoluce, která k němu jest připojena. (Pochvala.)
Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
O osnově zákona (22 §§ů), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitek není. Budeme tudíž tak hlasovati.
Žádám pp. senátory, kteří s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak navržena jest výborem kulturním, souhlasí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, jakož i úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.
Předseda (zvoní): Přikročujeme k druhému odstavci denního pořadu, jímž jest
2. zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. Kadlčáka, Klofáče, Niessnera, dr Soukupa a druhů na změnu zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n. o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu. Tisk 937.
Zpravodajem jest sen. Dědic. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Dědic: Vážený senáte! Podávám zprávu výboru ústavně-právního o návrhu pp. sen. Kadlčáka, Klofáče, Niessnera, dr Soukupa a soudr. na změnu zákona ze dne 15. dubna 1.920, č. 328 Sb. z. a n. o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu.
Osnova tohoto zákona byla projednávána ve dvou schůzích výboru ústavně-právního. Uvažovány byly dosavadní právní stav, jakož i momenty, jež vedly předsednictva obou zákonodárných sborů v uváděné společné schůzi k souhlasnému usnesení v tom směru, aby byla navržena změna dosud platného zákona.
Ústavně-právní výbor uznal, že dosavadní zákon jest neudržitelný, což také uznáno bylo zástupci vlády, kteří byli těmto schůzím výboru ústavně-právního přítomní. Uznáno bylo, že nelze dále snášeti, aby předsednictva sborů zákonodárných byla odvislá od moci výkonné a že jest tedy třeba ― již z důvodu prestiže předsednictev, nehledíme-li ani k nesnázím, jež zákon tento co do úpravy právních a hmotných poměrů zaměstnanců Národního shromáždění způsobil ― aby tak, jako jest tornu v ostatních demokratických státech evropských, i v naší republice myšlenka suverenity zákonodárných sborů vůči moci výkonné byla uskutečněna.
Zástupcové ministerstva vnitra i ministerstva financí učinili při jednáních výboru ústavně-právního svoje pozměňovací návrhy, jimiž se právní vztahy sněmovních zaměstnanců přesněji vymezují. Tyto návrhy výbor ústavně-právní přijal. Jest tedy osnova zákona, kterou výbor ústavně-právní senátu ke schválení předkládá, výsledek nejen společné porady, nýbrž i dohody též se zástupci vlády.
Vzhledem k tomu doporučuji váženému senátu, aby navrženou osnovu přijal.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přikročíme k hlasování.
O osnově zákona (VII. článcích), jeho nadpisu a formulí úvodní míním dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo tudíž s navrženou osnovou zákona, (VII článků) jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém.
Navrhuji, aby odstavec třetí denního pořadu byl přesunut na konec dnešní schůze. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Není jich. Můj návrh jest přijat.
Přikročíme k bodu
4. zpráva výboru ústavně-právního o nařízení vlády republiky Československé za dne 18. února 1921, č. 65 Sb. z. a n. o prodloužení promlčecí lhůty pro některé pohledávky. Tisk. 886.
Zpravodajem jest pan sen. dr Veselý. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Veselý: Vážený senáte! Podle novely k občanskému zákonu mají se některé pohledávky promlčovati již ve 3 letech. Mezi ty pohledávky patří hlavně pohledávání obchodníků, řemeslníků, advokátní a notářské účty, vůbec pohledávky, které v drobném životě jsou nejčastější. Poněvadž válečné poměry zamezovaly obchodníkům a řemeslníkům, udělati také pořádek mezi svými dlužníky včas vyupomínáním své pohledávky a po případě je vymáhati, i rakouská vláda od roku 1916 prodlužuje tuto promlčovací lhůtu o rok. A stejně také vláda naší republiky prodloužila v roce 1919 a v roce 1920 i nyní lhůtu promlčovací do roku 1922. Prodloužení této lhůty stalo se nařízením vládním, poněvadž se vláda domnívala, že vyřízení zákonné předlohy ve sněmovně poslanecké a senátu by vyžadovalo příliš mnoho času a že by nebylo včasně provedeno. Pohnutkou k tomuto odkládání promlčovací lhůty byly žádostí obchodních, advokátních a notářských komor, které poukazovaly na to, že se všecko obyvatelstvo ještě nevrátilo, že množství legionářů a zajatců jest po světě roztroušeno a že hromadné vymáhání pohledávek jednotlivými věřiteli způsobilo by u soudů přetížení. Myslím, že vláda vyhověla právem těmto žádostem, ale zároveň se domýšlím, že by už nyní dalšímu odkládání zákona zněla učiněna býti přítrž, a to proto, že zákon jest vydán v roce 1915 a jest vydán proto, aby byl plněn a ne aby byla stále a stále jeho účinnost odsunována. Naše obecenstvo si musí zvyknouti konečně na to, že tento zákon vstoupí v platnost. Za tím účelem by bylo záhodno, aby ministerstvo spravedlnosti upozornilo již nyní právě ty orgány, které žádají o odsunutí lhůty promlčovací, tedy obchodní, notářské a advokátní komory, že nemíní nadále odsunovati účinnost tohoto zákona, nýbrž že asi příštího prvního dubna nastane účinnost zákona, a že tato lhůta nebude nadále odsunována. Máme ještě 8 měsíců do doby promlčovací. Kdyby již nyní byly příslušní činitelé upozorněni, že tato lhůta jest poslední, že dále odsunována nebude, měli by dosti času, aby včas své knižní pohledávky a účty vymáhali a nemusili by žádati o další odsunutí zákona.