Předseda (zvoní): Ke slovu přichází pan sen. Thoř.

Sen. Thoř: Vážený senáte! Vzhledem k ohromnému materiálu, který jest na poradě dnešního jednání, omezím se prostě na to, že jsem nucen protestovati proti zpětné platnosti zákona. Prostě z toho důvodu, poněvadž živnostnictvu nebylo možno zakalkulovati vyšší jeho sazbu. Prosím, aby takové zákony, které dělají na jedné straně ohromnou sociální nespravedlivost, pro příště dělány nebyly. Tím končím. (Hlas: Vždyť jste to, živnostníci, zakeťasovali!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není více nikdo přihlášen, debata jest skončena.

Uděluji slovo k doslovu paní sen. Ecksteinové.

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Vážení pánové! K provedené debatě nemám žádné poznámky, ani k doslovu. Navrženou resoluci pana sen. Jarolima a soudr. doporučuji ku přijetí.

Předseda (zvoní): O osnově zákona (4 články), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budem tudíž tak hlasovati. Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvednou ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Poněvadž přiznána byla pilnost projednávání této věcí, přikročíme ve smyslu §u 55. jedn. řádu ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce se přijímá.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce je přijata. Děkuji!

11. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle §u 55. jedn. řádu zpráva výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě. Tisk 980.

Touto osnovou zákona má býti obstaráno provozování československé obchodní plavby po Dunaji a zřízení centrálního orgánu pro tuto záležitost. Povaha věci žádá, aby i tato věc vyřízena byla urychleně v tomto zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, můj návrh jest přijat.

12. Zpráva výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 2438), jímž se zřizuje Ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě. Tisk 980.

Zpravodajem je pan sen. Roháček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Roháček: Slavný senáte! Na jaře 16. března senát již odhlasoval utvoření ředitelství československého dunajského plavebního úřadu. Poslanecká sněmovna ve svém zasedání urobila některé změny, a to l. června 1921 v §u 2 přijala poslanecká sněmovna jako třetí odstavec toto znění:

>Čtvrtročně předkládá účet československému plavebnímu úřadu, ministerstvu obchodu a Účetnímu kontrolnímu úřadu.<

Technicko-dopravní výbor neschvaluje toto usnesení poslanecké sněmovny ohledně skládání čtvrtročních účtů, poněvadž jest to prakticky neproveditelno. Plavební poměry na Dunaji ustálily se ve všech místech během doby v tom smyslu, že plavební sezóna každého roku končí koncem února. Proto uzavírání účtů jednotlivých společností na Dunaji, které si během roku různými službami vypomáhají, provádějí lepší uzavírání účetnické a kontrolujíce je, vyrovnávají je v tomto čase. Tyto cizozemské společnosti budou sotva ochotny vyúčtovávati čtvrtletně ředitelství československé státní dunajské plavby. Předkládání bilance 3měsíční nemělo by tedy praktického významu, poněvadž by byla bilance neúplná a nemohla by po žádné stránce podávati alespoň trochu jasnější obraz o hospodářské činnosti podniku.

Vlek jde zcela volně a na cestu z Bratislavy do Braily a nazpět, vyžaduje alespoň 12týdenní plavby. Znamenalo by tedy předkládání takovéto bilance na jedné straně předkládání papírů popsaných bezvýznamnými ciframi a za druhé znamenalo by to zvýšení režie pro úřad, poněvadž by musel zaměstnávati k tomu alespoň dva úředníky, což by dělalo ročně asi 50 tisíc korun.

Usnesením senátu ze dne 16. března 1921 stanovené předkládání každoroční bilance odpovídá lepšímu a praktičtějšímu životu a prosím, aby slavný senát zůstal při svém prvotním usnesení.

Poslanecká sněmovna změnila usnesení senátu v tomto odstavci též v ten smysl, že ředitelství československé státní dunajské plavby má předkládati bilanci svoji mimo ministerstvo obchodu též i Účetnímu kontrolnímu úřadu, což senát opravuje na Nejvyšší účetní kontrolní úřad, který již tento titul nese.

Poněvadž činnost tohoto úřadu podle zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 315 Sb. z. a n. jest upravena, není dosti jasno, proč v otázce čistě obchodní, jako jest předkládání bilance, má ředitelství československé státní dunajské plavby podle zákona podřízené přímo ministerstvu obchodu, předkládati ještě bilanci plavebnímu úřadu, když schválení bilance patří jedině ministerstvu obchodu a plavební úřad jest jen jako instance podřízená a nemůže ani vykonávati nějakého vlivu. Ustanovení toto znamenalo by rozšíření kompetence plavebního úřadu, vymezené mu zákonem ze dne 15. dubna. Prosím tedy, aby v tomto bodu senát z důvodů právě uvedených ustanovil, že účty roční se mají předkládati ministerstvu obchodu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

Další změnou usnesení poslanecké sněmovny by bylo vsunutí odstavce 4. k §u 2.

V technických a technickohospodářských věcech řídí se ředitelstvo předpisem §u l 10. odst. nařízení z l. jůla 1920, č. 416.

Navrhuji opravu místo >technickohospodářských< správným výrazem >technicko-administrativním<, a přistoupiti na znění poslaneckou sněmovnou přijaté, přes to, že by se dalo namítati se stanoviska právní theorie, že není úplně správným přijímati do zákona část ustanovení nějakého nařízení, které tímto stává se zákonem bez vůle zákonodárce.

K §u 3 navrhla poslanecká sněmovna změnu v tom smyslu, že při jmenování ředitele a správního personálu spolupůsobiti má ministerstvo s plnou mocí.

Navrhuji, aby senát ku znění poslaneckou sněmovnou přijatému se připojil s tím, že při jmenování ředitele má spolupůsobiti ministr s plnou mocí na místo ministerstvo.

Dále technicko-dopravní výbor přijal následující resoluci, kterou mám čest slavnému senátu přečíst (čte):

>Vysoká vláda vyzývá se, aby použila všech svých čistých zisků z činností ředitelství československé dunajské plavby získaných, jedině na vybudování plavebního podniku na Dunaji.<

Prosím slavný senát, aby si tyto důvody laskavě osvojiti ráčil.

Předseda: Byla mi podána dostatečným počtem podpisů opatřená resoluce sen. dr Wiechowskiho. Prosím, aby byla přečtena.

Zástupce sněm. tajemníka dr Trmal (čte): Resoluce k tisku 980 stran zřízení ředitelství československé státní dunajské plavby v Bratislavě.

>Vláda jest vázána, aby před zrušením ředitelství československé státní dunajské plavby, o němž se jedná v poslední větě §u l, vyslyšela názor Národního shromáždění. V Praze, dne 12. srpna 1921.<

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Roháček: Prosím slavný senát, aby resoluce dr Wiechowskiho byla přijata.

Předseda (zvoní): O osnově zákona se 4mi paragrafy, jeho nadpisu a úvodní formulí míním dáti hlasovati najednou. Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona se 4mi paragrafy, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, prosím aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona se 4mi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí jsou přijaty ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročím k hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Roháček: Nemám žádných změn.

Předseda (zvoní): Poněvadž senát v prvém čtení změnil usnesení poslanecké sněmovny, jest třeba podle §u 59 jedn. ř. ve čtení druhém hlasovati podle jmen.

Páni senátoři mají na svých stolcích hlasovací lístky a žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatými ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť odevzdají hlasovací lístky označenými slovem >ano<.

Žádám pány zapisovatele, aby sečtli hlasy. (Děje se.)

Předseda (zvoní): Sdělují, že ve druhém čtení o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli, přijaté ve čtení prvém, hlasovalo ve čtení druhém 84 senátorů. Osnova zákona je tedy přijata ve čtení druhém.

Nechám hlasovati o resoluci.

Kdo souhlasí s resolucí výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce výborová jest přijata.

Kdo souhlasí s resolucí sen. dr Wiechowskiho, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

I tato resoluce jest přijata.

Přikročíme k dalšímu bodu:

Osnova tato má za účel podpořiti snahu o životní pojišťování a čeliti důsledkům, jež znehodnocení měny projevilo také i v pojišťování životním a důchodovém. Sociální ráz této osnovy vyhledává urychleného vyřízení ještě v tomto zasedání.

Kdo souhlasí, aby této záležitosti přiznána pilnost podle §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

14. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu sen. Hucla, dr Horáčka a spol., na částečnou změnu zákona z 25. října 1896, č, 220 ř. z., pokud se týče novely z 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o přímých daních osobních zvýšením odpočitatelného maxima za pojišťovací prémií v pojištění životním a důchodovém od zdanitelného příjmu. Tisk 933.

Zpravodajem jest pan sen. Klečák, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění republiky Československé projednav znovu ve schůzi, dne 4. srpna 1921, návrh senátorů Hucla, dr Horáčka a soudr., na částečnou změnu zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pokud se týče novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o přímých daních osobních zvýšením od zdanitelného příjmu odpočitatelného maxima pojišťovací prémie životní a důchodové, usnesl se doporučiti senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny ze dne 30. června 1921, která neschválila usnesení senátu ze dne 22. února 1921, bylo přijato ve znění, jak schváleno bylo poslaneckou sněmovnou.

Jelikož pak vláda republiky Československé sama podala návrh na změnu některých ustanovení zákona o osobních daních přímých (tisk posl. sněm. č. 1203), a týž návrh také schválen byl výborem rozpočtovým poslanecké sněmovny Národního shromáždění, doporučuje rozpočtový výbor senátu, aby senát schválený výše uvedený zákon spojil s vládním návrhem zákona, přijatým rozpočtovým výborem poslanecké sněmovny (tisk č. 2741). Takto schválený pak návrh zákona bude v §u 160, č. 3 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., pro berní léta 1921-1923 zníti následovně: > V §u 160, č. 3 nahrazují se částky 300 Kč a 600 Kč částkami 1.200 Kč a 2.400 Kč.<

Předseda: Byla mi podána resoluce pana senátora dr Hellera. Žádám, aby byla přečtena.

Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte): >Vláda se vyzývá, aby co nejrychleji vyřídila žádosti za koncese, jež předložily cizozemské pojišťovací ústavy a aby při tom pečovala o to, aby dostatečně chráněny byly zájmy domácích pojištěnců, jakož i zájmy zřízenců těchto ústavů.<

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, závěrečné slovo dávám panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Klečák: Doporučuji, aby resoluce sen. dr Hellera byla odkázána k projednání rozpočtovému výboru.

Předseda: O osnově zákona, dvou článcích, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, dvěma články, jakož i jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, dva články, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty podle zprávy výborové ve čtení prvém. Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ku hlasování ve čtení druhém.

Přeje si pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení druhém.

Kdo souhlasí, aby resoluce senátora dr Hellera byla přikázána výboru rozpočtovému, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce se přikazuje výboru rozpočtovému. Děkuji!

15. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle §u 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o záměně 6% státních pokladničních poukázek za bony Československé republiky.

Touto osnovou zákona mají býti zjednány prozatímní prostředky ke splácení pokladničních poukázek. Jedná se tedy o opatření finanční v zájmu státu a jest tedy třeba pokud možno urychleného vyřízení této záležitosti.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

Zpravodajem je pan senátor Klečák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění ve schůzi, konané dne 4. srpna 1921, jednomyslně usnesl se doporučiti senátu ku přijetí vládní návrh zákona (tisk 2365 poslanecké sněmovny, tisk 882 senátu) o záměně 6% státních pokladničních poukázek za bony Československé republiky, a to přesně ve znění, schváleném poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění republiky Československé ve schůzi 73., dne 15. července 1921 konané.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, 3 §, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Námitky nejsou? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona (3 §), jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilností přikročíme k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty také ve čtení druhém.

17. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů východočeské 5% zemské investiční zápůjčky elektrisační z r. 1921 v úhrnné jmenovité hodnotě 30 mil. korun k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů.

Osnovou touto má býti umožněno rozšíření do zemského vlastnictví převzaté východočeské elektrárny. Ohled na podpoření elektrisační akce vyhledává urychleného vyřízení této osnovy.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána této záležitosti pilnost podle §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

18. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů východočeské 5% zemské investiční zápůjčky elektrisační z roku 1921 v úhrnné jmenovité hodnotě 30 milionů korun k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Tisk 986.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je senátor dr Brabec, za výbor rozpočtový senátor Klečák. Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor rozpočtový panu senátorovi Klečákovi.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna Národního shromáždění Československé republiky schválila v 75. schůzi dne 22. července 1921 vládní návrh zákona (tisk 1621), jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů východočeské 5% zemské investiční zápůjčky z roku 1921 v úhrnné jmenovité hodnotě 30 milionů korun k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Rozpočtový výbor senátu N. S. R. Č. pojednav o návrhu ve schůzi, konané dne 4. srpna 1921, jednomyslně se usnesl, doporučiti senátu přijetí výše uvedeného návrhu vzhledem k důležitosti a významu projektu, pokud jedná se o dokončení investic ve Východočeské elektrárně v Poříčí.

Předseda! Udělují slovo panu referentovi za výbor ústavně-právní.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Rozpočtový výbor pojednal o téže záležitosti ve své schůzi dne 9. t. m. a shledal, že žádost zemského správního výboru, aby titrům této zápůjčky přiznána byla sirotčí jistota, jest odůvodněna, poněvadž zápůjčka ta bude zajištěna na východočeské elektrárně a bude z výnosu jmenovaného podniku uhrazena jak potřebná částka, na úroky, tak i na umořování. Mimo to jde též o zápůjčku zemskou, při kteréž jest země Česká přímou dlužnicí. Je tudíž jistota zápůjčky této nad veškeru pochybnost povýšena a možno tudíž přisvědčiti tomuto požadavku, aby v titrech jmenované zápůjčky byly ukládány peníze sirotčí.

Ústavně-právní výbor připojuje se proto ke zprávě výboru rozpočtového a navrhuje rovněž, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona (2 paragrafy), jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty jsou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Navrhují páni zpravodajové nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Ne.

Zpravodaj sen. Klečák: Ne.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty jsou také ve čtení druhém.

19. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů, jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50 mil. Kč k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů.

Touto osnovou zákona mají býti zjednány finanční prostředky brněnskému zastupitelstvu ke zmírňování povážlivé bytové nouze. Povaha této osnovy sama žádá za urychlené vyřízení. Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla lhůta řečnická stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina. Můj návrh jest přijat.

20. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Tisk 985.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest pan sen. Smetana, za výbor rozpočtový pan sen. Klečák.

Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor ústavně-právní p. sen. Smetanovi.

Zprav. sen. Smetana: Vážený senáte! Ústavně-právní výbor pojednal ve své schůzi dne 9. srpna 1921 o zákoně tomto tisk č. 898, týkajícím se dílčích dluhopisů města Brna ve jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč a usnesl se doporučiti ctěnému senátu schválení zákona tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna ve své schůzi dne 22. června 1921.

Předseda: Uděluji slovo p. zpravodaji za výbor rozpočtový.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Druhé hlavní město republiky Československé, Brno na Moravě, v zájmu dalšího rozvoje v době přítomné i budoucí, bude vždy vyžadovati vydatné pomoci státu až stát bude tak finančně vybaven, že tuto povinnost bude moci na sebe převzíti. Než se tak stane, nuceno jest městské zastupitelstvo města Brna plně se snažiti, aby rozvoj města v přítomné době nebyl nikterak překažen.

Za tím účelem vydáno bylo za souhlasu vlády republiky Československé a podle usnesení městského zastupitelstva ze dne l. října 1920, schváleného zemským výborem v Brně ze dne 16. října 1920 a ze dne 28. prosince 1920, dílčích dluhopisů v úhrnné jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč. Dluhopisů smí býti použito ku výstavbě obytných domů.

Vláda republiky Československé podala návrh zákona (tisk 1866 posl. sněmovny, tisk 898 senátu), jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Poslanecká sněmovna Nár. shromáždění republiky Československé schválila ve schůzi 75., konané dne 22. července 1921 výše uvedenou osnovu zákona.

Rozpočtový výbor Nár. shromáždění republiky Československé ve schůzi, konané dne 4. srpna 1921, jednomyslně usnesl se doporučiti senátu přijetí navrženého zákona ve smyslu usnesení poslanecké sněmovny.

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.

O osnově zákona (2 §y), jeho nadpisu a úvodní formuli ve znění navrženém výbory míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona (2 §y), jeho nadpisem a úvodní formulí podle znění zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty jsou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Mají páni zpravodajové nějaké textové změny? (Nebyly.)

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Smetana: Rovněž ne.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty jsou ve čtení druhém.

21. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se blíže upravuje dávka (z majetku a z přírůstku na majetku) u majetku zabraného.

Touto osnovou zákona mají býti vyrovnány neshody v zásadách, podle kterých určuje se cena přejímací za zabraný majetek pozemkový a podle kterých se ukládá dávka z majetku a přírůstku. Tento národohospodářský a finančně-politický účel vyhledává, aby byla tato osnova vyřízena ještě v tomto sněmovním zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

22. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku a majetku zabraného. Tisk 971.

Zpravodajem je p. sen. Kouša. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Rozpočtový výbor slavného senátu přijal usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1197), kterým se blíže upravuje dávka z majetku a přírůstku na majetku u majetku zabraného. Tisk 907.

Tento vládní návrh má význam sociální, jakož i národohospodářský. Má na zřeteli, aby přejímací cena půdy se blížila ceně mírové. Osnova má předejíti jistým nesrovnalostem, které by mohly nastati mezi určením ceny přejímací a odhadu základu pro dávku. Rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby tuto osnovu zákona přijal v plném znění, na jakém se usnesla poslanecká sněmovna.

Předsedá: Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.

O osnově zákona (9 §ů), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty jsou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilností přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kouša: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou ve čtení druhém.

23. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového a sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona na poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze.

Touto osnovou zákona má býti umožněno po stránce finanční, humanní poslání tohoto ústavu. Sociální ráz této osnovy vyžaduje urychleného vyřízení.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitostí přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)