To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby lhůta řečnická stanovena byla na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

24. Zpráva výboru rozpočtového a sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona na poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze. Tisk 1025.

Zpravodajem za výbor rozpočtový jest p. sen. Klečák, za výbor sociálně-politický sen. dr Brabec.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový p. sen. Klečákovi.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Vláda republiky Československé předložila poslanecké sněmovně republiky Československé návrh na poskytnutí státní bezúročné zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze ve výši 8 milionů Kč k úhradě pensí a zaopatřovacích požitků úředníků a zřízenců tohoto ústavu a jich pozůstalých po tu dobu, pokud ústav nebude moci platiti je ze svých vlastních příjmů.

Poslanecká sněmovna Nár. shromáždění republiky Československé schválila týž návrh zákona ve schůzi konané dne 6. srpna 1921.

Rozpočtový výbor senátu Nár. shromáždění republiky Československé na základě usnesení doporučuje senátu schválení výše uvedeného zákona.

Předseda: K slovu přichází za výbor sociálně-politický pan sen. dr Brabec.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavná sněmovno! Jménem výboru sociálně-politického, který projednal tutéž záležitost ve své schůzi dne 11. t. m, mohu prohlásiti, že se plně připojujeme k návrhu výboru rozpočtového a doporučujeme slavnému senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny v plném znění bylo přijato a schváleno.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O osnově zákona (6 §ů), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jsou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme k hlasování také ve čtení druhém.

Navrhují páni zpravodajové nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Rovněž ne.

Předseda: Nejsou. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou také ve čtení druhém.

25. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o doplnění čl. IX. zákona o celní sazbě z 13. února 1906, čís. 20 ř. z. a uher. zákonného článku LIII. z roku 1907.

Aby podpořen byl dovoz strojů a zařízení pro specielní odvětví průmyslová, zavádí tato osnova zákona v tomto případě celní osvobození. Jedná se tedy o záležitost průmyslu a obchodu, jež jako taková vyhledává urychleného vyřízení.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku, (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

26. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o doplnění čl. IX. zákona o celní sazbě ze 13. února 1906, čís. 20 ř. z. a uher. zákona čl. LIII. z roku 1907. Tisk 1003.

Zpravodajem jest p. sen. Lisý. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lisý: Národohospodářský výbor pojednal o vládním návrhu týkajícím se doplnění čl. IX, zákona o celní sazbě z 13. února 1906, čís. 20 ř. z. a uher. zák. čl. LIII. z r. 1907. Poněvadž tato předloha je rázu hospodářského, má podpořiti nově vznikající průmysl nebo změny průmyslu, navrhuji podle usnesení národohospodářského výboru, aby beze změny byla schválena. (Místopředseda dr Soukup přejímá předsednictví.)

Místopředseda dr Soukup: K slovu není přihlášen nikdo, přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Lisý: Ne.

Místopředseda dr Soukup: Prosím, aby byla zaujata místa. (Děje se.)

O osnově zákona (2 §y), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s úvodní formulí a nadpisem přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme k hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Lisý: Nikoliv.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s úvodní formulí a nadpisem přijata jest také ve čtení druhém.

27. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Tayerle, Geršla, Kleina a soudr. na změnu § 6 zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 315 Sb. z. a n,, kterým nově upraveny válečné přirážky k poplatkům a změněna některá ustanovení o poplatcích, dále o návrhu posl. Patzela, Knirsche a soudr. na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 315 Sb. z. a n. o poplatkové povinností a o petici č. pet. 922.

Tato osnova zákona hledí vyloučiti dvojí zdanění příslušné skupiny zaměstnanců. Tato sociální povaha této osnovy vyhledává její vyřízení ještě v tomto zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána. Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

28. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Tayerle, Geršla, Kleina a soudr. na změnu §u 6 zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n., kterým nově upraveny válečné přirážky k poplatkům a změněna některá ustanovení o poplatcích, dále o návrhu posl. Patzela, Knirsche a druhů na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n. o poplatkové povinností a o petici č. pet. 922. Tisk 1007.

Zpravodajem jest p. sen. dr Fáček. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Při tomto usnesení běží o to, aby byl napraven jeden z výstřelků našeho republikánského zákonodárství. Zákonem ze dne 7. ledna 1920 byl totiž poplatek podle služebních smluv zvýšen z 1/2 % na 2 % a zároveň ustanoveno, že má býti placen ze všech smluv i z těch, které nebyly písemně uzavřeny, čehož dříve nebylo. Tím teprve stalo se nesnesitelným staré ustanovení podržované v platnosti, že při smlouvách služebních, uzavíraných na neurčitou dobu - a to jest normální případ - platí se poplatek z tříletého služného a nevrací se tehdá, když se zruší služební poměr před projitím tohoto tříletí. To vedlo k nesrovnalosti, že na příklad ze služebního poměru, který byl zrušen po půl roce, bylo by se platilo poplatku 12 % ročního služného a kdyby byl zrušen po čtvrt roku, 24 % ročního služného. Přirozeně byly proti tomu veliké stížnosti z kruhů úřednictva soukromého, jakož i zaměstnavatelských, poněvadž většinou zaměstnavatel platí tento poplatek za svého zaměstnance a to bylo příčinou návrhu podaného v poslanecké sněmovně a usnesení poslanecké sněmovny, kterým tato věc se napravuje, ale ovšem tak, aby státní pokladna neutrpěla újmy. Poplatek se vlastně nesnižuje, ale dává se mu jiná forma; místo poplatku jednou pro vždy, zavádí se poplatek běžný, který se platí každoročně ve výši 1/2 %, a jehož vybírání jest zjednodušeno tím, že zaměstnavatel platí jej paušálně z celé sumy vyplaceného služného. Kdo zaplatil 2%ní poplatek předem za tříletí, tomu se započítá přeplacený obnos.

Jménem rozpočtového výboru navrhuji, aby tento zákon, na kterém se poslanecká sněmovna usnesla, byl schválen také slavným senátem.

Místopředseda sen. dr Soukup (zvoní): K slovu přihlásil se pan senátor Hecker.

Byl mi podán dostatečně podporovaný návrh pana senátora dr Hellera a soudr. Prosím, aby byl přečten.

Zástupce sen. taj. dr Trmal (čte): >Návrh senátora dr Hellera a soudr. k tisku číslo 1007. V § l budiž škrtnuto slovo >všech< a místo něho vsunuto: >z požitků přes 15.000 Kč.<. V Praze, dne 12. srpna 1921. Dr Heller a podpisy.<

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Slovo má pan kol. Hecker.

Sen. Hecker (německy): Dámy a pánové! Předložený zákon o poplatku ze služebních smluv zaměstnanců znamená zajisté zcela rozhodně zlepšení starých ustanovení o tomto poplatku ze služebních smluv. Zákon pokouší se zmírniti množství krutostí, které obsahoval starý zákon, a jest zcela samozřejmé, že my jako sociální demokraté jsme se snažili, aby tato zmírnění také ještě ve vyšší míře se uplatnila. Hlavně následkem našeho úsilí došlo k tomu, že tento zákon se podrobuje reformě, že starý zákon se mění a zlepšuje. Nedopatřením v poslanecké sněmovně však nedošlo k projednávání návrhu našeho soudruha Hirsche, jenž obsahoval ještě některé další změny a zlepšení. Řekl-li jsem, že zákon zmírňuje množství krutostí, tož trvá v podstatě ještě jedna zvláštní krutost, a sice v tom, že poplatek bez ohledu na výši mzdy a služného jest stejně vysoký. Stojíme na stanovisku, které shledáváme také v zákoně o osobní dani z příjmů a také ještě jinde - a jedná se zde přece také o daň - že zaměstnanci, kteří mají příjem ne větší nežli 15.000 Kč ročně, od tohoto poplatku mají býti osvobozeni. Bylo by to jen sociálně spravedlivé stanovisko. Víte přece, že v kruzích zaměstnanců jest ještě množství kategorií, které podle tohoto zákona k tomuto poplatku jsou povinny, kterým však vzhledem k jejich příjmům ve srovnání k mnohem lépe postaveným se děje křivda. Navrhujeme tudíž, a prosíme vás, abyste přisvědčili resoluci, že zaměstnanci, jejichž roční příjem obnáší méně než 15.000 Kč, mají býti osvobozeni od placení tohoto poplatku ze služebních smluv. Prosím vás, abyste tento návrh přijali.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. dr Fáček: Ano.

Místopředseda dr Soukup: Uděluji slovo zpravodaji panu senátorovi dr Fáčkovi.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Návrh pana kolegy dr Hellera a soudr., který není resolučním, nýbrž pozměňovacím návrhem, považují za nepřijatelný, poněvadž zavedením takovéto hranice 15.000 Kč by se celá agenda tohoto poplatku rozštěpila a celá výhoda, která vyplývá ze zavedeného paušalování, by odpadla. Potom by se z platů nad 15.000 Kč, musily zase vyměřovati poplatky individuelně a platily by pro ně i docela jiné materielní předpisy, než pro platy pod 15.000 Kč,

Z těchto čistě technických důvodů pokládám věc za nepřijatelnou, nehledě k tomu, že jakákoliv změna na tomto zákoně, jehož se interesenti jíž netrpělivě dovolávají, měla by v zápětí, že by věc byla zase oddálena až do podzimu.

Prosím, aby pozměňovací návrh byl zamítnut a zákon byl schválen tak, jak jest připojen ke zprávě rozpočtového výboru.

Místopředseda sen. dr Soukup (zvoní): O osnově zákona míním dáti hlasovati takto:

O odstavci l. §u l podle pozměňovacího návrhu dr Hellera a soudr., aby na 5. řádce škrtnuta byla slova: >ze všech požitků< a nahrazena slovy: >z požitků nad 15.000 Kč.<

Bude-li tento návrh zamítnut, o odstavci 1. §u l podle zprávy výborové.

Pak bych dal hlasovati o odstavci 2. §u l. jakož i o §ech 2-12, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí se zněním odstavce l. §u l podle pozměňovacího návrhu dr Hellera a soudr., aby totiž slova na páté řádce >ze všech požitků< nahrazena byla slovy >z požitků nad 15.000 Kč< nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí se zněním 1. odstavce §u l, jakož i druhým odstavcem §u l a §§ 2-12, jakož i nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Paragrafy tyto, nadpis, jakož i úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilností přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj textové změny?

Zpravodaj sen. dr Fáček: Nemám.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

29. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového a branného o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje úvěr pro pořízení první částí augumentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo.

Tato osnova má činiti opatření pro pohotovost armády. Vyhledává tedy urychleného vyřízení ještě v tomto sněmovním zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tálo věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

30. Zpráva výboru rozpočtového a branného o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje úvěr pro pořízení první částí augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo. Tisk 992.

Zpravodajem za výbor rozpočtový je sen. p. dr Karas, za výbor branný sen. Kouša.

Prosím, aby se pan zpravodaj dr Karas ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Rozpočet ministerstva Národní obrany na rok 1921 měl na výzbroj a ošacení mužstva pouze položku na běžnou armádu. Na případ mobilisace nebo povolání vojska záložního nebylo pamatováno pro nedostatek peněz v tehdejší době, a proto vojenská správa hledí během letošního roku alespoň částečně doplniti zásoby šatstva a výzbroje pro mužstvo, které by mělo nastoupiti v případě mobilisace. Vojenská správa zamýšlí opatřiti tyto zásobní částky oděvu a výzbroje aspoň pro 110.000 mužů armády a pro částku tu podle dnešních běžných cen vyžaduje sumy 322 milionů korun. Vzhledem k tomu, že těchto zásobních částí oděvu a výzbroje je naprosto třeba pro pohotovost armády, rozpočtový výbor přiklonil se k usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje slavnému senátu, aby i senát usnesení poslanecké sněmovny schválil.

Ovšem výraz, jehož používá vojenská správa >augmentační<, zdá se mi býti pleonasmem. Nevím, zda-li odvozují to >aug< od slova >Augiášův<, ale doufám, že snad tomu tak není. Aspoň osobnosti, stojící v čele vojenské správy, požívají plné důvěry, že vojenská správa úvěru toho použije co nejúčelněji.

Místopředseda dr Soukup: Za výbor branný je referentem pan sen. Kouša. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Branný výbor z důvodů ve zprávě výboru rozpočtového uvedených připojuje se k návrhu výboru rozpočtového.

Místopředseda dr Soukup: K slovu není nikdo přihlášen. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O osnově zákona (3 §y), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, třemi paragrafy, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Navrhují pp. zpravodajové nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kouša: Nikoli!

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

31. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejích důchodům.

Osnova tato jeví se jako sociální opatření v zájmu válečných poškozenců. Jest tedy nutno již pro tuto povahu osnovu tuto vyříditi ještě v tomto sněmovním zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

Dalším bodem jest:

Zpravodajem jest pan senátor dr Reyl. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj senátor dr Reyl: Slavný senáte! Sociální péči o invalidy a pozůstalé upravuje zákon z 20. února 1920, čís. 42 Sb. z. a n. § 28 tohoto zákona nařizuje, že jest třeba, aby jak invalidé, tak i pozůstalí po nich se přihlásili během jednoho roku o svůj nárok důchodenský, to jest, do 15. března 1921. Národnímu shromáždění se zdálo, že lhůta jest dostatečnou, ale potom se shledalo, že zejména pozůstalí po válečných invalidech a padlých vojínech nemohou sehnati v pravý čas všechny doklady. Zejména velké obtíže se naskýtají s opatřením křestního listu. Tím se stalo, že mnozí, kteří nárok důchodenský mají, nepřihlásili se včas a následkem toho již od 15. března nemůže jim býti podpora důchodenská vyplácena. Proto vláda podala osnovu zákona, kterým se prodlužuje lhůta pozůstalým do 31. prosince t. r. To nařizuje § l této předlohy. Ovšem promeškání, které bylo snad zaviněno, neomlouvá. Jest třeba každé promeškání náležitě odůvodniti, § 2 této předlohy dovoluje prodloužení přihlášky i invalidům k lékařské prohlídce, zejména v těch případech, kde invalidé bydlí v cizině, v plebiscitním území, v Podkarpatské Rusi, tedy zkrátka v území, kde neměli příležitosti v čas se přihlásiti, § 3 této předlohy nařizuje, aby se všem, jak válečným poškozencům, tak i pozůstalým po nich příspěvky vyživovací vyplácely i tenkráte, dokud se jim ještě důchod nevyměří. Ovšem tyto příspěvky vyživovací budou odúčtovány od nároku důchodenského, takže není nebezpečí, že by přebrali více, než jim podle důchodů patří. To jest první oddělení této předlohy.

V druhém oddělení této předlohy v §u 4 se ruší vládní nařízení ze dne 25. října 1920, čís. 602 Sb. z. a n., kterým ministerstvo sociální péče chtělo šetřiti na drahotních přirážkách, které byly zákonem ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n. přiznány. Tímto vládním nařízením měla se 50ti% drahotní přirážka dávati pouze invalidům s 60%ní neschopností, ale shledalo se, že tito invalidé mají obtíže nejen s drahotními poměry, nýbrž že k tomu přistoupila také stagnace průmyslu a nezaměstnanost. A tak se vidí, že tato úspora jest naprosto nemožná, že jest nutno platiti 50% ní přirážku všem, ať mají jakoukoliv neschopnost výdělečnou. Proto v §u 4 se toto vládní nařízení zrušuje a v §u 5 se tato 50% ní přirážka přiznává všem a to počínajíc dnem 1. dubna 1921 až do konce t. r.

Co se týče úhrady, jest úplně kryta v rozpočtu v oddělení XXI. tit. 4 § 2, kde jest preliminována na celý rok v kapitole, týkající se ministerstva sociální péče pro invalidy řádná výloha 107,000.000 Kč, mimořádná 53,000.000 Kč - to jest právě ta 50%ní přirážka, pak pro vdovy, sirotky jest preliminováno 59,000.000 Kč a 50%ní přirážka 29,000.000 Kč. Tím nevzniká žádné zatížení našeho rozpočtu a proto sociálně-politický výbor doporučuje, abyste, pánové, přijali jeho usnesení v plném znění a tím ovšem usnesení poslanecké sněmovny úplně beze změny.

Místopředseda dr Soukup: Byla mi podána resoluce sen. Löwa.

Prosím, aby byla přečtena.

Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):

>Vláda se vyzývá, aby senátu bezodkladně předložila zákon, kterým se zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. rozšiřuje na všechny příslušníky invalidů, nezvěstných a padlých, jestliže tito prokazatelně byli v době narukování k výdělku neschopni a ještě jsou k výdělku neschopni a pouze na podporu invalidů, nezvěstných anebo padlých byli a ještě jsou odkázáni.<

Místopředseda dr Soukup: Pan zpravodaj má slovo k této resoluci.

Zpravodaj sen. dr Reyl: Jakoliv zde snad není velkých námitek proti meritornímu obsahu návrhu, přes to z formálních důvodů se přimlouvám, aby tato resoluce byla odkázána sociálnímu výboru k uvážení, aby nebyla v plenu přijata, neboť byla podána později. Jest škoda, že nebyla podána včas, aby se mohla projednati v sociálně-politickém výboru.

Místopředseda dr Soukup: K slovu není nikdo přihlášen, budeme hlasovati.

O osnově zákona (6 §ů), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly) Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona (6 §ů), jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. dr Reyl: Nikoli.

Místopředseda dr Soukup: Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o podané resoluci sen. Löwa. Pan zpravodaj navrhuje, aby tato resoluce byla přikázána výboru sociálně-politickému. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, návrh pana zpravodaje jest přijat.

33. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení uherských zákonných článků o dani z příjmu.

Osnovou touto má býti pro Slovensko a Podkarpatskou Rus zavedena škála daně z příjmu, jaká jest již zavedena v ostatním území Československé republiky. Jest třeba, aby i tato záležitost projednána byla ještě v tomto zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitostí přiznána pilnost podle § 55 jedn řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

34. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení uherských zákonných článků o dani z příjmu. Tisk 1023.

Zpravodajem jest pan sen. Klečák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Usnesením rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Národ. shromáždění republiky Československé o dani z příjmu pro Čechy, Moravu a Slezsko, byla naznačena též cesta pro úpravu daně z příjmu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Navržený zákon zakládá se na týchž zásadách, jako zákon o dani z příjmu pro historické země, z něhož převzata jak daňová stupnice, tak také čtená ustanovení, kterými se má poplatníkům ulehčiti (snížení daně při větším počtu členů rodiny, zdanění pracovního příjmu atd.), takže zatížení daní z příjmu bude v celém území republiky stejné.

Daně prostá částka se sice z dosavadních 10.000 Kč snižuje na 6.000 Kč, za to však se stanoví, že pro léta platnosti tohoto zákona se nevybírá ani daň majetková, která začínala sazbou půl promille a končila sazbou 0,6 % z čistého jmění, ani tíživá zárobková daň IV. třídy, která se platila ze služebních požitků a již při příjmu přes 12.000 Kč dosahovala výše 10 %. Rovněž odpadá všeobecná důchodková přirážka k zárobkové dani IV. třídy.

S hlediska rovnoměrného zatížení poplatnictva v celém státě bylo ovšem na druhé straně nutno zrušiti dosavadní osvobození soukromých služebních platů až do příjmu 20.000 Kč.

Přirážka pro méně zatížené domácnosti upravena stejně jako v historických zemích, což pro poplatníky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi znamená rovněž značnou úlevu.

Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění republiky Československé doporučuje na základě usnesení ze dne 11. srpna 1921, aby výše uvedený zákon, schválený poslaneckou sněmovnou Národ. shromáždění republiky Československé dne 6. srpna 1921, schválen byl slavným senátem beze změny.

Místopředseda dr Soukup: (zvoní:) Ke slovu není nikdo přihlášen. Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho 5 článcích, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoliv.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

35. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jed. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) na rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Finanční situace státu nutně vyžaduje, aby dosavadní válečné přirážky rozšířeny byly také ještě na rok 1921. Je proto nutno, aby i tato osnova zákona byla vyřízena v tomto sněmovním zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této věcí podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jedné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla řečníkům dána řečnická lhůta 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

36. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tisk 1020.