Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.

116 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda dr. Beneš; ministři: dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, Staněk, Šrámek, Udržal; za ministerstvo zemědělství odborový přednosta inž. Jánský.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Hartlovi, Spiesovi, Folberovi a Oberleithnerovi.

Navrhuji, aby byla udělena dovolená sen. Stanislavu Marákovi do svátků vánočních a sen. dr. Janku Mudroňovi do 15. ledna 1922 z důvodů zdravotních, sen. Josefu Žďárskému na čtyři neděle. Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Žádaná dovolená jest udělena.

Pan ministerský předseda sdělil, že pan president republiky jmenoval z terna pro člena navrženého senátem Národního shromáždění členem ústavního soudu dra Karla Baxu, starostu města Prahy. Současně jmenoval pan president republiky předsedou ústavního soudu člena ústavního soudu dr. Karla Baxu.

Konečně jmenoval z terna pro náhradníka navrženého senátem Národního shromáždění náhradníkem ústavního soudu za člena ústavního soudu dra Karla Baxu dr. Mořice Ecksteina, advokáta v Plzni.

Předseda: Prosím, aby byly přečteny zprávy, které byly rozdány tiskem.

Zástupce sen. tajemníka dr. Trmal (čte):

Tisk 1085. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. stran hrozící hospodářské krise a opatření proti ní, a o účastenství na t. zv. hospodářských sankcích vůči Německu (tisk 689).

Tisk 1086. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen, dr. Emy Marie Herzigové a soudr. ohledně zlepšení kinematografických představení k účelu lidové výchovy (tisk 874).

Tisk 1087. Odpověď vlády republiky Československé na interpelaci sen. V. J Klofáče a soudr. o přehmatech civilní správy v Podkarpatské Rusi (tisk 849).

Tisk 1088. Odpověď vlády republiky Československé na interpelaci sen. Hrejsy, Kroihera a spol. ohledně výkladu resoluce senátu N. S. R. Č. z 18. listopadu 1920 a resoluce poslanecké sněmovny z 25. listopadu 1920 o nouzové výpomoci duchovenstvu (tisk 794).

Tisk 1089. Odpověď ministrů sociální péče, financí a veřejných prací na interpelaci sen. Kouši a soudr. ohledně bytové krise ve Velké Praze (tisk 194).

Tisk 1090. Odpověď ministrů vnitra, financí a zahraničních věcí na interpelaci sen. Lisého a soudr. v záležitosti odškodnění obětí rakouské persekuce a postupu při vyplácení náhrady (tisk 687).

Tisk 1091. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Smrtky a druhů ve příčině užívání názvu škola občanská (tisk 855).

Tisk 1093. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n. o přeměně statku obecního ve kmenové jmění obecní (tisk 801).

Tisk 1094. Zpráva kulturního výboru o vládním návrhu zákona na zřízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního (tisk 763).

Tisk 1095-1095/5. Interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra zahraničních věcí ve příčině tajných smluv.

Tisk 1095/1. Interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra zahraničních věcí ve příčině vlivu na rozřešení hornoslezské otázky.

Tisk 1095/2. Interpelace sen. dr. Mayra-Hartinga a soudr. na p. ministerského předsedu ve příčině účastenství ministerských úředníků na soukromých výdělkových podnicích.

Tisk 1095/3. Interpelace sen. Knesche a soudr. na vládu ve příčině odstranění desátků.

Tisk 1095/4. Interpelace sen. Linka, Polacha a soudr. na p. ministra železnic ve příčině přeložení průvodčích v obvodu ředitelství olomouckého.

Tisk 1095/5. Interpelace sen. dr. Mayra-Hartinga, Hartla a soudr, na p. ministra sociální péče ve příčině ustanovení německých úředníků v ministerstvu sociální péče.

Tisk 1096. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy (tisk 865).

Tisk 1097. Zpráva I. výboru národohospodářského a II. výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 789).

Tisk 1099. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona o původcovu právu k literárním, hudebním, uměleckým a fotografickým dílům (tisk 227).

Tisk 1100. Zpráva imunitního výboru č žádostech krajského soudu v Liberci, zemského trestního soudu v Brně, hlavnoslužnovského úřadu ve Zvoleni, sedrie v Prešově, sedrie v Trenčíně a okresnímu soudu ve Svitavách za souhlas k trestnímu stíhání sen. Hanuše Bartla pro zločin pobuřování podle § 65a, b. tr. z., Josefa Luksche pro zločin pobuřování podle § 65a tr. z., Josefa Jelinka a Josefa Luksche pro zločin schvalování nezákonných skutků podle § 305 tr. z., Františka Jessera pro zločin pobuřování podle § 65 tr. z. a přečin podle § 302 tr. z., Václava Chlumeckého pro zločin pobuřování podle § 173 uh. zák. tr., Jura je Dúrčanského pro zločin pobuřování podle § 172 uh. zák. tr., a Julia Klimko pro zločin pobuřování podle § 172 uh. zák. tr. (Čís. předs. 3007, 2949, 2922, 2563, 2750, 1511/20 a 2323/21.)

Tisk 1101. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu týkajícím se zákona, kterým se upravuje povinnost vrátiti neb vydati věci movité ve prospěch cizích států k jich požadování oprávněných (tisk 1050).

Tisk 1102. Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje nařízení vládní ze dne 21. července 1921, čís. 240 Sb. z. a n. o úpravě užívání pozemků za podíl jich naturálního výnosu v Podkarpatské Rusi a opětně prodlužují lhůty stanovené článkem VII. tohoto nařízení.

Zápis o 70. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v pátek dne 12. srpna 1921.

Těsnopisecké zprávy o 71., 72., 73. a 74. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé dne 18., 25. a 26. října 1921.

Zápisy o 71., 72. a 73. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí. Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Na základě usnesení iniciativního výboru přikázáno:

výboru národohospodářskému:

Tisk 934. Návrh sen. Hybše a soudr. na uvolnění melasy z kampaně 1921/1922.

Tisk 990. Návrh sen. Švece a soudr. na používání lesního steliva a zachování slámy ke krmení dobytka.

Tisk 1092. Návrh sen. dr. Karasa a soudruhů na vydání vládního nařízení za účelem bránění lichvě životními potřebami.

výboru ústavně-právnímu a sociálně-politickému:

Tisk 936. Návrh sen. Hrejsy a soudr. na vyzvání vlády, aby zřídila komisi pro reformu státní správy a provedla revisi pensionování státních zaměstnanců.

výboru technicko-dopravnímu:

Tisk 910. Návrh sen. dr. Horáčka a spol. na zlepšení osobní místní dopravy na železničních tratích v okolí velkých měst.

výboru národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 935. Návrh sen. Hybše a soudr. na poskytnutí podpory zemědělcům v okresu mělnickém, postiženým krupobitím.

výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 1032. Návrh sen. R. Pánka, dr. Brabce a druhů na další odložení splátek na úvěry poskytnuté ve státní ošacovací akci.

výboru kulturnímu:

Tisk 987. Návrh sen. dr. Naegle, K. Friedricha a druhů.

Tisk 1041. Návrh sen. dr. Wiechowskiho, dr. Hellera a soudr. na vydání zákona o lékařských pomocných silách pří nemocnicích, případně léčebných a ošetřovacích ústavech, které souvisejí s lékařskými fakultami universitními.

výboru imunitnímu:

žádost okresního soudu v Šumperku za souhlas k stihání sen. Gustava Oberleithnera pro přestupek ve smyslu §§ 11, 14, 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z.;

žádost okresního soudu v Hanšpachu za souhlas k stihání sen. Josefa Reyzla pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Z předsednictva přikázáno podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. zák. a nař.:

výboru živnostensko-obchodnímu:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 20. října 1921, čís. 373 Sb. z. a n. o uvolnění obchodu melasou a osmosovou vodu a o zrušení Československé komise melasové. (Též výboru národohospodářskému.)

výboru rozpočtovému:

nařízení vlády republiky Československé ze.dne 27. října 1921, čís. 385 Sb. z. a n. o provedení likvidace Československé komise cukerní. (Též výboru národohospodářskému a živnostensko-obchodnímu.)

výboru sociálně-politickému:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 29. října 1921 o dočasném zvýšení a změně státního příspěvku vyživovacího. (Též výboru rozpočtovému.)

nařízení vlády republiky Československé ze dne 26. října 1921 o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu mobilisace.

výboru zahraničnímu:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. listopadu 1921 o výpomoci při škodách válečných.

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořádku.

Zpravodaj je p. sen. Havlena. Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Havlena: V § 9 ř. 2, má státi místo slova >souvisící< správně >související<.

Předseda: Prosím, račte zaujmout místa. (Děje se.) Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak jak přijata byla ve čtení prvém, s uvedenou, tiskovou opravou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.

Přikročíme k 2. bodu denního pořadu:

Připomínám, že za ministerstvo zemědělství je přítomen odborový přednosta inženýr Jánský. Udělují slovo. p. zpravodaji sen. Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte: Výboru národohospodářskému byly odkázány dva návrhy: jeden z české a jeden z německé strany, oba k tomu směřující, aby byl vydán v republice naší jednotný zákon o komassaci čili, scelování pozemků. Až posud platí v naší republice v této důležité a eminentně zemědělské záležitosti čtyři různé zákony, z nichž na základě centralistických zákonů vídeňských, vydaných ze dne 7. června 1883, č. 92, 93 a 94 ř. z. jsou vydány zemským sněmem moravským ze dne 13. února, roku 1884, doplněný zákonem ze dne 4. května roku 1910 a zemským sněmem slezským ze dne 28. prosince roku 1887 doplněný zákonem ze dne 18. května roku 1896.

V Čechách nebyl vydán vůbec žádný podrobný zákon o scelováni pozemků a proto také otázka tato v Čechách je nejméně uplatněna. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jsou platný dosud zákony scelovací z roku 1908 a nařízení vládní z roku 1909. V těchto územích republiky je otázka úpravy komassace stejně naléhavou jako v Čechách, ba snad ještě naléhavější, poněvadž zákony pro Slovensko a Podkarpatskou Rus jsou stejně zpracovány v duchu centralistickém a byrokratickém, vylučujíce úplně jakýkoli vliv samých interesentů, Scelováním pozemků zvýší se jednak velice značně produkce půdy, poněvadž odpadne na pozemcích komassovaných celá spousta půdy neplodné, jako meze, vodoteče a zbytečné cesty polní, které po scelení stejně slouží pěstování polních plodin jako pozemky ostatní, jednak docílí se však také značné úspory režie a tím přirozeně značně zlevní se výroba v produkci zemědělské - a na tom má jistě zájem obyvatelstvo veškeré, nejen zemědělské - poněvadž odpadá jednak, náklad na udržování zbytečných cest a vodotečí a pak zvláště s velikým úspěchem možno používati v polní ekonomii strojů v hospodářství polním, bez kterých dnes nelze si nějakou intensivní produkci zemědělskou ani představiti. Nebudu se ani šířiti o tom, že polní meze a cesty jsou ochranou a plemeništěm různých škůdců zvířecích i rostlinných a že scelením nepatrných namnoze parcel, z nichž mnoho není možno při stálém rozkouskování ani obdělávat, odpadnou velmi často příčiny k různým sporům mezi sousedy rolníky.

Národohospodářský výbor pojednav o všech těchto okolnostech a uznávaje důležitost scelování pozemků došel k přesvědčení, že je nutno vypracovati jednotný zákon, litery by vyhovoval potřebám rolnictva celé republiky a který by respektoval základní zásady intensivní výroby zemědělské a usnesl se proto na resoluci, kterou ministerstvu zemědělství se ukládá vypracovati podrobný návrh jednotného zákona o scelování pozemků, neboť jenom tím způsobem možno veledůležitý a nejdražší statek rolníka, totiž půdu upravující zákon o pozemkovém vlastnictví posunout ku předu, ale tento zákon musí býti prodchnut ušlechtilými zásadami, aby se strany rolnictva mohl býti považován skutečně za dobrodiní a nebyl persekucí, jíž snad bylo by nutno se podrobiti a aby půda rolníka dosáhlá toho, čeho nutně potřebuje k vykonávání svého úkolu, aby totiž byla živitelkou všeho obyvatelstva Československé republiky.

Resoluce, k níž připojeny jsou též zásady, podle kterých návrh zákona má býti vypracován, zní:

Ministerstvu zemědělství se ukládá vypracovati návrh jednotného zákona pro celé státní území Československé republiky:

I. O scelování (komassaci) pozemků polních a lesních,

II. o dělení společných pozemků (společenstev),

III. o úpravě užívacích a správních práv ohledně společných pozemků,

IV. o zaokrouhlování lesů a očišťování od enkláv.

Návrh jednotného zákona vypracován budiž na těchto zásadách;

1. Postup při scelování pozemků i ostatních operacích půdního majetku upraven budiž

jednak, cestou sebeurčení účastníků zřizováním scelovacích družstev a

jednak akcí státní, když zájem zemědělský a veřejný toho vyžaduje a zemědělskými institucemi jest úprava pozemkového vlastnictví doporučena, neb žádána.

2. Návrh zákona nechť upravuje postup přípravných prací, projektování, projednávání a provádění projektu spolu s vedlejšími pracemi i udržování v dobrém stavu.

3. Ze scelování vyjmuty buďtež zásadně plochy, které zaneseny jsou v regulačních plánech obcí jako pozemky stavební.

Pozemky položené v zátopách vodotoků buďtež sceleny a jako louky neb pastviny používány.

Zachování stávajících a umožnění nových pastvin a obecních rejdišť budiž vždy na zřeteli.

4. Při úpravě pozemkového vlastnictví operacemi v zákoně uvedenými podle vhodnosti a dané nutnosti provedeny buďtež současně meliorace.

5. Zvláštní péče věnována budiž v zákoně opatření hospodářských cest.

6. Úřady, provádějící úpravu pozemkového vlastnictví, buďtež vytvořeny jako součást >Zeměděl.-techn. úřadů<, které ministerstvo zemědělství míní organisovati v celém státním území.

7. K rozhodování sporných záležitostí pří úpravě pozemkového vlastnictví vzniklých zřízeny buďtež v zákoně >župní komise pro úpravu pozemkového vlastnictví< jakožto II. instance. Z rozhodnutí těchto župních komisí odvolání by šlo k ministerstvu zemědělství, kde >ministerská komise< stává.

8. Provedení zákona a podrobná organisace úřadu nechť přináleží ministerstvu zemědělství.

Doporučuji resoluci tuto slavnému senátu jménem výboru národohospodářského k laskavému přijetí. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo sen. dr. Ledeburovi.

Sen. dr. Ledebur-Wicheln (německy): Slavný senáte! K návrhu národohospodářského výboru, který dnes byl předložen ve příčině scelování pozemků a úpravy hranic zemědělských a lesních parcel, dovolují si podati několik dodatečných návrhů, ježto mne všeobecné poměry politické ku konci letního zasedání nedovolovaly zúčastniti se schůze sociálně-politického výboru; v němž tato věc byla projednávána. Pokud, věci šarme se týče, poukazuji na odůvodnění, které jsem připojil k osnově zákona, kterouž jsem v senátě podal pod č. t. 707. Nemám, co bych připojil k názorům tam vysloveným, trvají dnes nezměněné. Také dnes ještě vyvolává ztrnutí poměrů pozemkového vlastnictví, způsobené československými zákony pozemkovými, v kruzích, jež posud vzdáleny byly pozemkového vlastnictví, nezdravý namnoze hlad po půdě, právě tak jako prokazatelně národnostně-politická tendence československých zákonů o reformě půdy, jak můžeme dnes dokázati na stech příkladů, jest největší překážkou pro rozumné hospodářské scelování pozemků. Pokud pozemková reforma se již provádí, nutno pečovati o to, aby parcelace pozemků byla současně prováděna s komassací, aby se poměry pozemkového majetku neutvářily ještě nepříznivěji nežli nyní, aby mohl býti, uskutečněn pokud možno největší, vzestup produkce půdy. Tam, kde pozemková reforma ještě se neprovádí, kde máme ještě staré poměry vlastnické, nutno pečovati o to, aby scelování půdy podle možnosti bylo osvobozeno od vlivu pozemkového úřadu.

Zplna, souhlasím s návrhy národohospodářského výboru, jež přednesl velevážený pan řečník přede mnou, jakož i s názory, jimiž je dovodil, i se slovy, jimiž je provázel, i dovoluji si tyto názory, ještě v jednotlivých bodech doplniti.

Činím následující návrh (čte): Ministerstvu zemědělství se ukládá, aby při vypracování návrhu jednotného zákona o scelování pozemků vzalo v úvahu následující zásady:

1. Změny vlastnictví z tohoto zákona vyplývající jsou osvobozeny od státních poplatků;

2. pokud se při provedení scelování pozemků jedná o pozemky zabraného velkostatku, není v jednotlivých případech zapotřebí zvláštního povolení státního pozemkového úřadu, uznala-li >župní nebo okresní komise pro úpravu pozemkového, vlastnictví< hospodářský prospěch změny pozemkového vlastnictví. Státnímu pozemkovému úřadu budiž toliko o provedené změně pozemkového vlastnictví podána zpráva.

3. V župních nebo okresních komisích musí býti zastoupeny v případě, že se jedná o pozemky zabraného velkostatku - též zástupcové odborových organisací velkostatkářů.

4. K předběžným pracím týkajícím se shora uvedeného návrhu jednotného zákona o scelování pozemků buďtež ministerstvem, zemědělství povolány odborové organisace všech zúčastněných zájemníků ke spolupráci.

Poněvadž vyživovací poměry státu nutně potřebují zvýšení dnešní možnosti výživy a tím zvýšení zemědělské produkce a žádný jiný prostředek není tak spravedlivým a v tak vysoké míře způsobilým, aby zvýšil zemědělskou produkci jako scelování pozemků, poněvadž dále zaokrouhlení lesního majetku ve vysoké míře jest způsobilé, aby zvětšilo jmění národní, dovoluji si slavnému senátu doporučiti, aby přijal návrhy národohospodářského výboru, jakož i také návrhy mé. (Souhlas).

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo sen. Meissnerovi.

Sen. Meissner (německy): Slavný senáte! Stavím se úplně na stanovisko pana zpravodaje Hucla; ale dovolil bych si podati v zájmu selských usedlostí dodatečný návrh, jímž se vláda vyzývá, aby ve všech obcích, kde budou ještě dosavadní parcelované velkostatky rozdíleny na základě zákonů o pozemkové reformě, prováděno bylo současně v zájmu selských usedlostí bezplatně scelování pozemků.

Místopředseda Kadlčák: K slovu se přihlásil pan ministr Staněk. Uděluji mu slovo.

Ministr zemědělství Staněk: Slavný senáte! Ku zprávě národohospodářského výboru tisk 1083 mohu prohlásiti, že ministerstvem zemědělství byl již návrh jednotného zákona pro celé státní území republiky vyhotoven, který obsahuje operace zařaděné pod body I., II., III., IV. Touto předlohou ministerstvo snažilo se vyhověti všem seznaným přáním v kruzích veřejných a zemědělských zvláště, aby akce scelování pozemků i jiných operací byla dokonale a jednoduše prováděna.

Na základě říšského rámcového zákona ze dne 7. června 1883, čís. 92, 93 a 94, vydány byly zemské zákony pro Moravu, o nichž se pan referent zmínil, ze dne 13. února 1884, čís. 30, 31 a 32, ze dne 22. července 1892, čís. 65. ze dne 18. května 1896, čís. 57, a ze dne 14. května 1910, čís. 52 a 53. Pro Slezsko vydány byly zákony ze dne 28. prosince 1887, které pan referent citoval, čís. 12, 13 a 14 z roku 1888, ze dne 18. května 1896, čís. 35 a ze dne 7. listopadu 1912, čís. 66. V Čechách k vydání příslušných zemských zákonů nedošlo. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi upraveny jsou zákony komassační četnými zákony z roku 1836, 1840, 1871, 1908. Rakouské zákony ukládaly provádění agrárních operací zvláštním odborným úřadům, kdežto na Slovensku svěřeny byly komassace soudům (sedrie). V obou případech podřízeny byly komassace ministerstvu zemědělství s výjimkou Slovenska, kde na provádění komassací nemělo ministerstvo orby vlivu.

Předloha zákona ministerstvem zemědělství připraveného, která byla již rozeslána ministerstvům ku souhlasu, obsahuje:

1. Organisaci úřadu.

2. Župní scelovací výbory.

3. Scelování pozemků.

4. Dělení společných pozemků a úprava užívacích a správních práv.

5. Očišťování lesů od cizích pozemků a o vyrovnávání hranic lesů.

Pokud se týče jednotlivých bodů podané zprávy vyhovuje předloha požadavku, aby majitelé půdy cestou sebeurčení postupovati mohli a to scelovacími družstvy. Vedle toho ponechává se dosavadní cesta na základě přihlášky a nad to zavádí se postup nucený, když by toho zemědělské a státní ohledy vyžadovaly za jistých modalit předpokládajících souhlas veřejných a zemědělských korporací. Ku péči a propagaci komassací a k dozoru na komassační družstva zřízeny býti mají scelovací výbory, čímž vyhovuje se resoluci Národního shromáždění ze dne 13. května 1919.

Bodu II. předloha vyhovuje tím, že zavádí osvědčený postup v pracích přípravných projektování, projednávání, provádění i udržování prací v dobrém stavu. Ve spojení s komassacemi prováděny býti mohou meliorace, jichž je třeba, aby bylo možno odevzdati náhradně pozemky a dále učiněno jest opatření, aby soustavné meliorace celého území podle dané potřeby mohlo buď současně aneb bezprostředně následovati.

Bodu III. vyhovuje předloha tím, že zavádí zákon o scelování zemědělských pozemků. Tedy nikoliv pozemků stavebních, jichž je nezbytně třeba k regulačním plánům obcí. Pří scelování přihlíženo bude vždy ku pozemkům ležícím v zátopách, aby tyto mohly býti současně buď meliorovány aneb opatřeny regulačními zařízeními. V takovýchto případech vykonati může dobré služby nucený postup. Zřízení pastvin a obecních rejdišť v rámci provádění komassací vždy může býti dán náležitý důraz.

K bodu IV. dlužno uvésti, že scelování pozemků a meliorace s pozemkovou reformou spojovány býti mohou jenom za té podmínky, když tímto spojením nebude moci nastati naprosto žádné zdržení pozemkového přídělu zemědělcům.

K bodu V. dlužno podotknouti, že úpravě cest věnuje se pozornost při komassacích a dále že ministerstvo zemědělství vypracovalo a předložiti míní u projednání zvláštní osnovu zákona, kterým by umožněno bylo upravovati i zřizovati cesty neb i hospodářské silnice cestou svépomocí hospodářskými družstvy.

K bodu VI. uvésti dlužno, že tomuto požadavku osnova zákona komassačního v plné míře vyhovuje a že také již zákon o zemědělsko-technických úřadech jest vypracován a předložen bude ministerstvům.

Bodu VII. vyhovuje se tím, že zřizují se agrární komise jakožto první instance a jako druhá instance ministerstvo zemědělství. Tím nastane jednoduchý a urychlený postup, ježto podle osnovy komassační veškerá práce sesunuje se do úřadů nižších, tak aby v ministerstvu zůstalo rozhodování sporných záležitostí, evidence, kontrola a podporování komassací i prací s nimi spojených.

Lze předpokládati, že osnova zákona o scelování pozemků stane se důležitým krokem k uspořádání zemědělského zákonodárství a že přinese skutečně to, co od scelování pozemků očekává stát a zemědělství.

Jelikož veškeré předpráce, které zpráva národohospodářského výboru od vlády požaduje, jsou jíž vykonány, doufám, že tentokráte bude umožněno vládě, aby urychleně splnila přání slavného senátu, bude-li tato resoluce slavným senátem přijata. (Výborně! Pochvala.)

Místopředseda Kadlčák: Byl mi předložen náležitě podepsaný návrh sen. Ledebura-Wichelna. Prosím, aby byl přečten.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

>Návrh sen. dr. Ledebura-Wichelna a soudr.:

Ministerstvu zemědělství se ukládá, aby pří vypracování návrhu jednotného zákona o scelování pozemků vzhledem k návrhům sen. Hucla, Fr. Kroihera, tisk 685, sen. dr. Ledebura-Wichelna, tisk 707, vzalo v úvahy následující zásady:

1. Změny vlastnictví z tohoto zákona vyplývající jsou osvobozeny od státních poplatků.

2. Pokud se při provedení scelování po zemků jedná o pozemky zabraného velkostatku není v jednotlivých případech zapotřebí zvláštního povoleni státního Pozemkového úřadu, uzná-li >župní neb okresní komise pro úpravu pozemkového vlastnictví< hospodářský prospěch změny pozemkového vlastnictví, vyplývající ze scelení. Státnímu Pozemkovému úřadu budiž toliko o provedené změně pozemkového vlastnictví podána zpráva.

3. V župních nebo okresních komisích pro úpravu pozemkového vlastnictví musí býti zastoupeni v případě, že se jedná o pozemky zabraného velkostatku, též zástupcové odborových organisací velkostatkářů.

4. K předběžným pracím, týkajícím se shora uvedeného návrhu jednotného zákona o scelování pozemků, buďtež ministerstvem zemědělství povolány odborové organisace všech zúčastněných zájemníků ku spolupráci.<

Místopředseda Kadlčák: Byl mně podán resoluční návrh sen. Meissnera. Žádám o jeho přečtení.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

>Dodatečný návrh sen. Meissnera a spol. k bodu 2. denního pořadu, kterýmž se vláda vyzývá, aby ve všech obcích, kde ještě stávající parcelované velkostatky na základě zákonů o pozemkové reformě se rozdělují, zároveň v zájmu selských usedlostí scelování pozemků se provádělo bez výloh.<

Místopředseda Kadlčák: Oba tyto návrhy jsou součástkou jednání. Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! K podaným návrhům pana sen. dr. Ledebura zaujímám toto stanovisko: Pan dr. Ledebur žádá v odstavci prvním svého návrhu, aby změny vlastnické z tohoto zákona vyplývající byly osvobozeny od státních poplatků. To je jistě okolnost, kterou můžeme úplně schváliti, poněvadž tím, že majitelé pozemků hledí zlepšiti své pozemky, hledí je upraviti k lepší a výnosnější produkci, nesmí býti zdaňování zvláště proto, že se nezměnila podstata majetková, nýbrž jen hranice těchto pozemků. Tedy mohu se přimlouvati za to, aby i tento odstavec byl přijat do naší resoluce.

Pokud se týče odst. 2., kterým se žádá, aby při provádění scelování pozemků, když se jedná o pozemky zabraného velkostatku, že nemá býti zvláštního povolení státního Pozemkového úřadu vyžádáno, nýbrž, aby se jen oznámilo takové projektované scelování tomuto úřadu, nemohu s tím souhlasiti, poněvadž by se toto usnesení příčilo zásadám, na kterých pozemková reforma vlastně je zbudována. Nemůžeme přirozeně akceptovat tento požadavek, poněvadž bychom tím pozemkovou reformu přivedli ad absurdum. Na jedné straně státní Pozemkový úřad má možnost zabrané velkostatky parcelovati, na druhé, straně mohl by komassační zákon naprosto snahu Pozemkového úřadu mařiti. Tedy mám za to, že v zákoně bude pamatováno na to, aby se státním Pozemkovým úřadem na zabraných velkostatcích byla učiněna dohoda, pokud by byla ve prospěch komassace v dotyčném katastru oné obce, ale naprosto nemůžeme do zákona přímo takovouto zásadu přijmouti.