Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, debata je skončena.

Byla mi podána resoluce senátorů Linka a soudr.; prosím, aby byla přečtena.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte): "Resoluce senátorů Linka a soudr. k bodu 2. denního pořadu.

Vláda se vyzývá, aby při vyjednávání, které se bude konati o vydání předmětů s vládami cizích států, způsobem co nejobsáhlejším použila práva, kteréž jí dle mírových smluv (článek 297., lit. f), odst. 3. mírové smlouvy versailleské přísluší, poskytnouti totiž náhradu na místo odňatého majetku."

Předseda: K slovu přihlásil se pan zpravodaj.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavný senáte! Předešlí páni řečníci každý s jiného stanoviska kritisovali oprávnění předlohy zákona, o kterém jednáme. Pan kol. Link zejména poukazoval na to, že zákon má ustanovení, kterými by lnářský průmysl a jiné podniky podobné mohly býti ohroženy, kdyby se důsledně prováděla jeho ustanovení. Myslím, že především musíme dbáti toho, že jsme k jistým věcem vázáni mezinárodními smlouvami, které jsme podepsali; závazky jsme přijali a jsme povinni závazky ty plniti i tehdy, kdyby snad nám to eventuelně přivodilo nějakou škodu. Ale i na to jsme dbali při stylisaci a úpravě zákona, aby co možná průmysl byl chráněn. Proto jest v § 2, odst. 3., ustanovení, že, jde-li o věci, jichž jest k dalšímu provozování živnosti nebo podniku nezbytně třeba, má býti dbáno toho, aby provoz podniku vydáním věcí netrpěl. Tedy zde již v zákoně samotném projevena podobná snaha, arciť v mezích těch našich mezinárodních smluvních závazků, chrániti co možná nejvíce průmysl a nevydávati věci tak překotně, aby nenastalo nějaké porušení výroby atd.

Myslím, že zde jde zákon velmi daleko a že tímto ustanovením náš stát splní jen svoji povinnost, starati se o udržení našeho průmyslu v chodu a o zamezení, aby snad vydáváním věcí, které jinak jsme vydati povinni, nevznikla zbytečně nezaměstnanost.

Mimo to, jak jsem se vyjádřil již o resoluci pana kol. Linka a soudruhů, jest dána jistá rukojeť, abychom při vrácení věcí se starali o to, bychom po případě i věci samé vraceti nemusili, nýbrž abychom za ně mohli poskytnouti náhrady. Od ukončení války již uplynula vlastně léta a to řízení samo bude vyžadovati celé řady měsíců ne-li let, a já myslím, že ten průmysl v cizích zemích nebude chtíti tak dlouho čekati na to vrácení našich věcí v mezích našeho státu se nacházejících a že už si dávno opatřil jiné výrobní prostředky a rád přijme tu peněžitou náhradu, takže teď se dá velmi dobře operovati s těmi ustanoveními mírových smluv, aniž bychom potřebovali svou povinnost mezinárodní nějakým způsobem porušovati. Zdá se mi, že tyto obavy pana kol. Linka jsou poněkud přehnané. Já se sice naprosto tomu nedivím, ale když si celou věc představím, jak takové úřední řízení vypadá, jak dlouho takové vyšetřování trvá a to vyjednávání sem a tam, dohoda se státy spojeneckýma, dorozumění s Německém atd. Ty případy zde budou a myslím, že není tedy náš průmysl žádným způsobem ohrožen a že je dostatečně chráněn tím odstavcem § 2, který jsem, právě jakožto doklad, citoval, že zde je této povinnosti péče o udržení průmyslu v chodu dostatečně vyhověno.

Co se týče námitek, přednesených panem prof. Spieglem, ty jsou ovšem rázu zásadnějšího. On pokládá předlohu tu za zbytečnou nebo předčasnou, ale mám za to, že velmi neprávem. Já s ním souhlasím, že již by měly býti mezinárodní smlouvy uveřejněny v naší Sbírce zákonů a nařízení. To je náš starý požadavek. Já nevím proč se již tak nestalo, snad jsou to technické překážky; že by to byla ta překážka, že snad to ještě není přeloženo, ta překážka je mi málo pravděpodobná a projevoval bych jistě stejné a stejně důrazné přání, aby vláda tak co nejrychleji učinila, poněvadž tyto smlouvy vlastně pro vnitrozemí tak dlouho neexistují, dokud ve Sbírce zákonů a nařízení nebyla uveřejněna tak, jako jiný zákon. Ovšem ale se stanoviska mezinárodního těmi smlouvami, není-li pravda, vázáni jsme, jakmile jsme je podepsali. To jest věc, kterou dlužno uznati, a také ústavně-právní výbor toto stanovisko stejným způsobem zaujal a myslím, také jemu dal dříve výrazu. Tak asi nastalo uspíšení uveřejnění aspoň smlouvy versailleské. V tom jistě není mezi námi žádného sporu, že by nebylo správné to odůvodnění, jak jsem si dovolil napsati do důvodové zprávy a jak jsem je přednesl zde, že to nebylo mínění ústavně-právního výboru, že by eventuelně té náhrady mohlo býti použito také na opatření jiných strojů, eventuelně na zavedení jiných moderních pracovních metod, v tom musím panu profesorovi odporovati. Já jsem tím způsobem pojmul jednání naše ve výboru a myslím, že také můj úmysl aspoň většina výboru správně vystihla. Tedy na tom plně zůstávám a odvolávám se na obsah naší debaty, kde jsme o všech těchto možnostech ve výboru podrobně mluvili.

Tím, tuším, by byly ty nejdůležitější námitky předešlých pp. řečníků zodpověděny. Já myslím, že není potřebí, abych dále se o té věci šířil a vracím se jen k svému navrhu, aby slavný senát předlohu schválil tak, jak ústavně-právním výborem byla upravena a předložena. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Prosím zaujmouti místa.

O osnově zákona míním dáti hlasovati najednou (má pouze 8 paragrafů). Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Námitek nebylo.) Nejsou.

Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova jest přijata ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Velectěné dámy a pánové! Prosil bych, aby byly vzaty na vědomí tyto tiskové chyby:

V §u 2 odst. 2. v první řádce slovo "věcí" má zníti "věci", s krátkým "i", tedy v jednotném čísle.

V §u 3 v 2. řádce za slovem "požadované" má odpadnouti čárka.

V §u 5 schází číslování odstavců. Jsou 2 odstavce, a sice to číslování odstavců v závorkách, tedy 1.), 2.).

Konečně v §u7 jest tisková chyba v předposlední řádce, místo "podle období" má znít "podle obdoby", to jest analogie. Prosím, aby tyto změny byly schváleny.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak byly přijaty ve čtení prvém, a s opravami p. zpravodaje také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona jest přijata také ve čtení druhém.

Dám hlasovati o tištěné resoluci výborové.

Kdo souhlasí s resoluci tištěnou, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce jest přijata.

Nyní dám hlasovati o resoluci p. sen. Linka.

Kdo souhlasí s resoluci p. sen. Linka, která byla přečtena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Resoluce jest zamítnuta.

Přikročíme k projednávání bodu

III. Zpráva výboru národohospodářského a ústavně-právního o vládním návrhu zákona stran Plodinové bursy v Bratislavě a zákazu termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1097.

Zpravodajem za výbor národohospodářský je sen. Hucl, za výbor ústavně-právní sen. dr. Krupka.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský p. sen. Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! S potěšením můžeme konstatovat, že poměry národohospodářské v naší republice se lepší den ode dne a že vláda podle možnosti tomu také účinně napomáhá. Válkou velice byl poškozen veškerý obchod i všechno soukromé podnikání, ale nejvíce snad rozvrácen byl obchod obilím a obchod výrobky moučnými a zemědělskými vůbec, poněvadž vázaným hospodářstvím státním činnost jeho byla úplně podvázána. Tím byla připravená o pramen příjmů nejenom celá řada těch, kteří by byli svými daněmi pomohli nésti břímě státních výdajů, ale zároveň i konsumenti byli také připraveni o příjemnější dodavatele, nežli bylo ministerstvo zásobování, anebo Státní obilní ústav, kteréžto - ačkoliv měly monopol obchodu obilím a moučnými výrobky, přece vykazovaly nám schodek miliardový, ačkoliv na druhé straně obchod soukromý byl by jistě vykázal značné zisky. Z toho je vidět, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž.

Předloženým zákonem na zřízení bursy v Bratislavě dokazuje se to, co jsem tvrdil na počátku, že totiž vláda nynější má vážný úmysl podporovat volný obchod a to tím více, že před nedlouhým časem byla také zřízena bursa plodinová v Olomouci pro Moravu. Zákon, který jest nám předložen, vlastně obsahuje zákony dva a to jeden o zřízení plodinové bursy v Bratislavě, o čemž pojednávájí paragrafy 1-17, a pak o zákazu termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Oba dva tyto zákony jsou velmi důležité. Zvláštní důležitost zřízení plodinové bursy v Bratislavě jest nejlépe patrná z toho, když přihlédneme k tomu, že Bratislava jest vlastně střediskem celého obchodu Slovenska a že již ta okolnost, že je v Bratislavě náš největší přístav na Dunaji, z kterého vyvěrají zase nové cesty do dálného Orientu, podporuje a odůvodňuje tuto důležitost. Kdyby bursa, plodinová v Bratislavě nebyla zřízena, tu jako doposavad celý obchod z jihovýchodu Slovenska gravitoval by do bursy peštské, event. vídeňské, což by bylo jistě na značnou škodu naši i po stránce obchodní i národohospodářské.

Zřízením bursy plodinové v Bratislavě soustředí se tam obchody, a je oprávněná naděje, že obchod slovenský, soustředěný v Bratislavě, dobře se přičlení obchodu a ostatním místům tržním v naší republice. Tím byla by jaksi odůvodněna s hospodářského stanoviska důležitost zřízení bursy v Bratislavě a jedná se o to, aby se odstranily všechny obtíže, které byly zřízení tomu na překážku tím, že uherské a rakouské zákonodárství v těchto burzovních věcech nemá stejná ustanovení. V Uhersku na příklad není zvláštního bursovního zákona a je tam ke zřízení bursy jenom třeba, aby statut bursovní byl schválen vládou. V Uhrách - tedy také na Slovensku - dnes posud není zakázán obchod termínový, což je u nás zakázáno a přísně se stíhá. Dále v Uhrách podléhají bursy ministerstvu obchodu a jsou docela jiného typu, typu všeobecného. Na tamních bursách může se obchodovati veškerým druhem zboží, u nás pak bursy plodinové podléhají ministerstvu.zemědělství. Poněvadž pak i u nás dojde asi k reformě bursovních norem, při čemž se jistě provede dokonalé sjednocení veškerých ustanovení pro jednotlivé bursy v celé republice, jde dnes vlastně jen o přechodnou formu, při níž nutno dbáti, našich poměrů, aby pak unifikace nečinila velikých obtíží, a zvláště zákaz termínového obchodu obilím a mlýnskými výrobky bylo nutno pojmout do tohoto zákona.

Osnova zákona tím, že je bursa označena jako bursa plodinová, na níž se mohou podle odstavce prvého obchodovati také jiné druhy zboží, umožňuje docela dobře vývoj bursy nejen v oboru zemědělských plodin, ale také i v okruhu jiného druhu zboží. Kde byla patrná výhodnost ustanovení dosavadních předpisů uherských, byly tyto předpisy ponechány v platnosti. V jednotlivých odstavcích zákona, je patrno, jak se uplatňovaly zkušenosti, kterých jsme nabyli na burse pražské, ale při tom se přihlíželo vždy k specielním okolnostem a poměrům Slovenska.

Proti vládnímu návrhu doporučuje se, aby v odstavci 6. a 20. byly provedeny nějaké změny, totiž aby peněžité pokuty a tresty v hořejší hranici byly zvýšeny. V odstavci 6. totiž se jedná čistě o zřízení bursy a jedná se také o přestupky na této.burse a v odstavci 20. peněžité tresty týkají se přestoupení zákona o obchodech termínových a navrhuje se, jak již v povaze věci samé je nutno, a také s ohledem na poměry dnešní, aby v odstavci 6. na místo 2000 Kč bylo 5000 Kč a na místě 200 Kč bylo vsunuto 500 Kč. V odstavci 20. pak aby bylo na místě 5000 Kč 20.000 Kč a v odstavci 2. a 3. na místě 20.000 Kč aby bylo vsunuto 50.000 Kč pokuty. Ku přání interesentů ze Slovenska je ustanoveno v tomto zákoně, že členové bursovní rady vykonávají svoji funkci jako úřad čestný, a je ustanoveno také k výslovnému přání interesentů slovenských, aby počet členů vládou jmenovaných pro bursovní radu byl stanoven na ²/₅ z celého počtu proti dosavadní zvyklosti u nás, kde je jmenována pouze ¹/₃ všech členů bursovní rady. Poněvadž pak na Slovensku není žádná správní instance, která by se rovnala naším zemským správám politickým, kterým teď u nás jsou bursy podřízeny, bude podřízena bursa bratislavská administrativně ministerstvu zemědělství i ve věcech odvolání z disciplinárních nálezů bursovní rady, kteréžto ustanovení nutno v zájmu věci a k výslovnému přání slovenských interesentů jenom schváliti. Kompetence policejní odevzdává se místní instanci správní, totiž županovi. Přesvědčili jsme se, že celá tato osnova zákona jest velmi bedlivě propracována dle osvědčených a z prakse převzatých poznatků a proto doporučuje výbor národohospodářský, aby s ohledem na to, že jest nejvyšší potřeba zřízení této plodinové bursy v Bratislavě a že jsou- pro tuto plodinovou bursu již všechny přípravné práce vykonány, aby slavný senát osnovu tuto schválil se změnami v odstavci 6. a 20., jak jsem uvedl. (Pochvala.)

Místopředseda dr. Soukup: Za výbor ústavně-právní jest přihlášen ke slovu pan referent dr. Krupka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: K referátu předešlého pana kol. zpravodaje jest mi přičiniti jako zpravodaji ústavně-právního výboru pouze několik slov. O důležitosti bursy v Bratislavě nebudu se dále šířiti, poněvadž zde pan zpravodaj již dostatečně vyčerpal příslušnou látku. Také slyšel jsem, že pan ministr zemědělství v této příčině několik slov hodlá zde promluviti. Mně zbývá pouze podati kratičkou zprávu jménem ústavně-právního výboru.a to se stanoviska ústavně-právního výboru byla zde otázka, zda bursa tato má býti uvedena v život na základě formálního zákona, nebo na základě pouhého nařízení. Předpisy v této příčině jak u nás v Rakousku starém tak i v Uhrách jsou různé a bylo také velmi mnoho předpisů v této příčině. Následek toho již se jevil. Máme také uniformovati tyto předpisy, které sahají do různých dob. Mimo to bylo potřebí, zejména pokud se týče rozhodčích soudů, poněvadž dnes běželo o úpravu kompetence soudní, také příslušné předpisy upraviti přece jenom zákonem, jak se to konečně u nás také stalo, příslušným uvozovacím zákonem k civilnímu řádu soudnímu v rozhodcích věcech bursovních. Také ústavně-právní výbor vyšel proto ze stanoviska, že jest nejúčelnějším, pakliže poměry na bratislavské burse a bratislavská bursa sama o sobě budou upraveny zákonem a tím také poměry této bursy právně uvedeny budou na pevný právní základ. Zákon sám je rozdělen, jak jsme již slyšeli, na tři oddíly. První oddíl jedná o organisaci bursy od §u l-13, druhý o rozhodčím soudu bursovním a o povaze, jakož i vyřizování obchodů bursovních v §u 14-17 a pak třetí oddíl § 18-20 o zákazu termínových obchodů a tresty. Pokud se jedná o slovo zákona, byly zde předsevzaty ústavně-právním výborem pouze změny stylistické, aby zákon byl jasnější a jednodušší. A proto jsem navrhl a také ústavní výbor se k tomu připojil, aby znění §u 2 bylo jiné, pokud možno kratšími slovy: "Bursa jest zřízena bursovní radou a podrobena státnímu dozoru ve smyslu tohoto zákona." V §u 4, odst. 3. za slovem "bursy" dlužno dáti čárku a slovo "je" škrtnouti a obě věty pak spojkou "a" sloučiti a slova "a jimž není na závadu" až "plodinové bursy" rovněž škrtnouti, ježto jsou obsažena již v §u l tohoto zákona a dotyčný § jest opětován.

V odstavci 6. téhož paragrafu ve třetí řádce na místě slov "má statut obsahovati" použito dikce "obsahujž statut".

V § 6 odst. 1. a 2., a v § 20 odst. 1.-5. - jak již bylo sděleno - zvýšeny byly pokuty se zřetelem k tomu, že zákony příslušné, na základě kterých byl sdělán tento nový zákon, datují se z r. 1903, kdy jsme měli starou valutu, která byla přece náramně nízká. Tedy poměrně v tom směru byly zvýšeny, aby odpovídaly poměrům nynějším.

Ve třetí větě v 1. odst. téhož § 6 nahrazena slova "může býti" případnější dikcí "bude potrestán". V tomto paragrafu, odst. B. slova "administrativní vrchnost" se za nynějších demokratických poměrů mnoho ve výboru nelíbila a byl proto tento obrat nahrazen obratem více přiléhavým "správní úřad", kterýmž jest míněn úřad na Slovensku politickou správu v první stolici obstarávající.

V § 8 odst. 2., řádka 4., vynecháno slovo "povšechně", poněvadž to bylo zbytečné. A v 6. řádce odpadla spojka "a" a v třetím odstavci pak škrtnou se slova "komisař bursovní má" a spojkou "a" utvoří se jediný odstavec druhý, takže ten dotyčný paragraf na místě jednoho anebo dvou odstavců má pouze jeden odstavec.

V § 20, odst. 4, dána k vůli souladu s předcházejícími odstavci slova "Pro přečin atd." až na konec věty.

Co se týče zevní úpravy tohoto zákona,.hleděli jsme k tomu, aby - jak to vždy bývá a jest to stálou zvyklostí ústavně-právního výboru - jednotlivé odstavce v příslušných paragrafech byly číslovány, poněvadž ta citace jest pak mnohem jednodušší a jasnější.

Nyní také ještě vzniká spor pokud se týče nadpisu tohoto zákona. Nadpis totiž nevystihuje úplně obsah zákona, zní totiž "o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi". Zákon pojednává však též o rozhodčím soudu a proto není tento nadpis úplně výstižným. Nicméně měl ústavně-právní výbor za to, ponechati původní nadpis a zejména trvati na dodatku o zákazu termínových obchodů, aby zákaz došel též pro kruhy širší veřejnosti na Slovensku zvláštním vyznačením jeho v čele zákona náležitého povšimnutí. Co se týče mé osoby, myslím, že tento nadpis není něco, nad čím by se měl vlastně rozbíti obsah celého zákona, a proto jsem - přes to, že jsem vlastně s tím nesouhlasil - připojil se v této příčině k ústavně-právnímu výboru. Navrhuji schváliti zákon tak, jak byl nyní přednesen. (Výborně!)

Místopředseda dr. Soukup: Slovo si vyžádal pan ministr zemědělství. Prosím, aby se ho ujal.

Ministr Staněk: Slavný senáte! Vládní návrh, jenž se dnes předkládá k projednání a usnesení, jest krom obyčejného významu nejen pro Bratislavu, nýbrž i pro Slovensko a celou východní oblast našeho státu. Byl poněkud zpožděn různým vyjednáváním a tím promeškána bohužel letošní sezóna.

Jde o to, aby do souboru obchodních a národohospodářských zařízení, jimiž až dosud bylo Slovensko vybaveno, zařazen byl jeden z nejdůležitějších článků, totiž plodinová bursa. Považuji po referátech obou pánů zpravodajů za zbytečno šířiti se o hospodářském významu plodinových burs vůbec, neboť v našich poměrech jest bursa něčím samozřejmým a tak vžitým, že nelze si ji z celku denního hospodářského života vůbec odmysliti. Vidíme to zřetelně zejména v ní, kdy se nám konečné podařilo setřásti aspoň částečně pouta vázanosti obchodu, neblahého to následku trudných dob válečných a kdy plodinový trh hledá orientaci ve spleti nejrůznějších zájmů a vlivů, přicházejících jak z věnčí tak i z vlastní.domácí oblasti. Tu jest bursa jedině povolaným forem nabídky a poptávky veřejné, soustřeďujícím živly nejvýznačnější a nejseriosnější a opravdu směrodatné. - Organisovanost a kontrola se strany správy státní, toť jsou právě ony momenty, jež kvalifikují bursu jako cenotvorné středisko, jako citlivé péro reagující i na nejjemnější záchvěvy obchodního a hospodářského vývoje, a upravující poměr i s trhem zahraničním.

A pokud na tomto zemědělském trhu účastní se naše družstevnictví, dá se očekávati, že i bursy stanou se tím, čím by měly býti, opravdovými regulátory mezi skutečným zbožím, a vymýtiti známé fingované obchody, keře byly cenotvornými, aniž zde ty předměty ve skutečnosti bývají.

Tím jasněji vysvítá nám nutnost plodinové bursy pro Slovensko, jež v tomto směru nese následky bývalého režimu, který jednostranně podporoval jen význam a váhu někdejšího hlavního města uherského. Budapešťská bursa byla v Uhrách na poli plodinového trhu faktorem váhy téměř naprosté a vliv její nedal se brzditi ani státními hranicemi uherskými. Je proto na bíle dni, že Bratislava, nebezpečně exponovaná mezi dvě tak mocná obchodní střediska, jakými jsou a vždy budou Vídeň a Budapešť, musí býti zajištěna na obranu i na nutný hospodářský rozmach zevnější, jak to žádá její položení na hlavní obchodní tepně východoevropské a v srdci hospodářsky nejdůležitější části Slovenska.

Tato samozřejmost hospodářská našla však závazné překážky po stránce právní. Kdyby byly bývaly i pro slovenské území v platnosti zdejší bursovní zákony převzaté ještě z éry rakouské, odbylo by se zřízení bursy v Bratislavě prostým správním aktem povolovacím, jak tomu bylo v případě zřízení plodinové bursy v Olomouci. Jak však slavný senát vidí již z důvodové zprávy, není bursovnictví v Uhrách zákonitě regulováno a nedošlo tam zejména ke zvláštnímu postavení plodinových burs.

Stav tento nebylo lze na Slovensku ponechati. Zřetele jak unifikační tak i prostě praktické žádají, aby plodinové bursy, jakožto důležitá složka obchodního života, byly na území celé republiky postaveny na jednotný základ právní. Ovšem ani pak není možno rozřešení prostým rozšířením předpisů u nás platných na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, neboť ani u nás není samostatně a přehledně vyhraněného zákona o plodinových bursách, nýbrž jest tu celý konglomerát norem všeobecných a specielních, jež by nebylo lze prostě přesaditi na půdu slovenského právního a zákonného stavu, kde dosud platí celá řada důležitých zákonů uherských. Do té míry nebyla zatím unifikace možnou.

Jediným východiskem jevilo se proto zřízení plodinové bursy v Bratislavě specielním zákonem. Zákon tento, jehož osnovu račte míti před sebou, jest ovšem kompilací. Shrnuje vše, co z norem u nás platných možno přenésti bez rozpaků na pole práva slovenského, při čemž jest vůdčí myšlenkou, aby plodinová bursa bratislavská hladce zapadla do obchodního organismu celostátního.

Zákon podává mimo hlavní organisační zásady směrnice pro bursovní statut, v němž lze v rámci bursovní autonomie podrobně upraviti podklad pro působnost bursy, ovšem za příslušného státního dozoru a schválení. To se týče zejména též organisace rozhodčího soudu bursy, jehož potřeba jest na Slovensku v pravém slova smyslu palčivá.

Jinak bylo pečlivě dbáno toho, aby se zákon v jednotlivostech přizpůsobil duchu doby a nazírání nových zákonů. Tak zejména postaveny ženy na roven mužům co do práva návštěvy bursy a nabytí členství bursovního, v kterémžto směru bude bratislavská bursa liberálnější, než pražská a olomoucká.

V jednom směru bylo třeba učiniti opatření jdoucí nad lokální rozsah bursy bratislavské a to pokud se týče zákazu termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky pro celé území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Aby tento zákaz, odpovídající právnímu stavu u nás platnému, byl zřetelně vyznačen, byl pojat výslovně již do nadpisu zákona.

Tím bude zabráněno veškerému pokoutnímu obchodu, který působí mnoho zla a roztrpčení v naší veřejnosti.

Dovoluji si ještě dodati, že osnova byla pracována... (Sen.dr.Kovalik:Nemělo by se na Slovensku nejprve vyzkoušet, zdaliž je to žádoucí, aby ženy navštěvovaly bursy?) Tam totiž nemusejí páni činitelé navštěvovati trhy, ale stává se velmi často, že ovdovělá paní zasáhne do obchodu, jak jsme byli ve válce svědky, velmi účinnou rukou.

Dovoluji si ještě dodati, že osnova byla pracována nejen v nejužším styku s veškerými věcně zúčastněnými ministerstvy a zejména též s ministerstvem unifikačním, nýbrž i ve styku s přípravným výborem bratislavským as bursovními kruhy pražskými, čímž jest dána dostatečná záruka, že bylo dbáno všeho, co jest v zájmu chystané bursy a hospodářského celku.

Dle mého soudu zřízením bursy v Bratislavě splatíme Slovensku starou pohledávku, kterou jí dlužil ještě starý uherský režim.

Já nepochybuji, jak vyzněly referáty obou výborů senátu, že slavný senát této naléhavé potřebě Bratislavy, Slovenska a Podkarpatské Rusi vyhoví řekl bych téměř jednomyslným schválením. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Soukup: K slovu není nikdo přihlášen. Přeje si někdo z pánů zpravodajů slova? (Není. tomu tak.)

Páni zpravodajové resignují na slovo. Prosím, aby páni zaujali místa.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo z pánů senátorů souhlasí, aby osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona přijímá se ve čtení prvém.

Přikročíme k jednání o bodu

IV. ústní zpráva výboru rozpočtového o vládním nařízení ze dne 14. dubna 1921, čís. 162 Sb. zák. a nař., jímž se doplňují předpisy o prozatímní úpravě poměrů průmyslu lihovarského a hospodaření lihem.

Zpravodajem jest pan senátor dr. Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Nařízením ze dne 7. května 1920, vydaným na základě zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, upravila vláda hospodářství lihem. Nařízením tím, daným na základě onoho zmocňovacího zákona, bylo autonomně svěřeno hospodářství lihem zvláštní komisi, utvořené ze zástupců průmyslu, konsumentů, obchodníků lihem a vlády. Toto nařízení, které podrobně stanovilo, že v té komisi mají míti zástupce lihovary, rafinerie, pak spotřebitelé, velkoobchod, průmysl likérnický a octárenský a vláda, zapomnělo se na ústřední palnice na Slovensku. Organisace jejich jest mohutná, výroba také značná, a tu bylo účelným, že vláda hleděla opomenutí toto napraviti a vydala nové nařízení, v němž mění pouze § 8 a 9 tím, že, v plné schůzi lihové komise přiznává jednoho zástupce palnic slovenských, pak předsednictvu jednoho jednatele taktéž těmto palnicím dává. Vláda předkládá ve smyslu onoho zmocňovacího zákona nařízení to vysokému senátu, aby nařízení to dodatečně schválil.

Poněvadž opatření vlády úplně vyhovovalo daným poměrům a mělo jenom odstraniti nedostatky prvního nařízení, navrhuje rozpočtový výbor, aby toto nařízení vládní bylo slavným senátem schváleno.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Táži se pana zpravodaje, zdali si přeje doslov?

Zpravodaj sen. dr. Karas: Ne.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem rozpočtového výboru, aby uvedené vládní nařízení bylo schváleno, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Toto nařízení se schvaluje.

Sděluji, že do imunitního výboru nastoupil na místo sen. Sabaty sen. dr. Procházka.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 29. listopadu 1921 o 17. hodině s tímto

1. Druhé čtení zprávy výboru národohospodářského a výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona stran plodinové bursy v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1097.

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona o původcovu právu k literárním, hudebním, uměleckým a fotografickým dílům. Tisk 1099.

3. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy. Tisk 1096.

Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.)

Nejsou, návrh můj se přijímá. Končím schůzi.