Ještě je třeba, abych vytkl koleg. Kiesewetterovi, kde se zmínil o tom, že je snahou naší, českých stran ostatních získati německé dětí do českých škol. To jste na velikém omylu, (Sen. Jarolim: [německy]. To není žádný omyl! Máme sta důkazů!) naší snahou to nikdy nebylo, a také ne snahou ostatních stran českých. Pravíme, my chceme v českých školách míti jenom české děti, a nikdy nechceme, aby děti jiného národa, jiného jazyka byly mu odcizovány. My zabíráme Němcům školy přebytečné, ale nikdy ne školy pro německý národ potřebné. (Sen. Friedrich [německy]. Řeknu vám, kde jsou školy, jsou tam dvě dítky!) Já jsem si vyžádal slovo, abych promluvil v rozpočtové debatě o záležitostech, které v rozpočtech jiných států a ovšem i starého rakouského státu nebyly, položky, na které bych rád obrátil větší pozornost vaši. Je to náš rozpočet na potřeby lidové výchovy. Chci promluviti o tomto odstavci, o kterém ještě v této debatě rozpočtové zde v senátě promluveno nebylo, chci některé nedostatky uvésti o národním školství a pak o menšinových školách. Jsem tomu povděčen, že v této pozdní době jest přítomen pan ministr školství a národní osvěty a současně, že je také přítomen pan ministerský tajemník ministerstva školství a národní osvěty. Tyto stesky, které v ohledu lidové výchovy přednesu, myslím, že najdou ohlasu u pana ministra a že se postará o to, aby to, co plně učiněno není, se stalo. Co se týče oddílu Lidové výchovy je jich dosud 12. A ty se skládají z odborných úředníků, instruktorů knihovnických, župních referentů osvětových, knihovnických škol a kursů pro knihovníky, kursů pro vzdělavatele státní ústředny diapositivů, subvence pro kursy občanské výchovy, lidové školy a kursy vzdělávací, veřejné knihovny, lidové publikace, rekreační zařízení, pamětní knihy obecní a kinematografie. Mluvil jsem o Lidové výchově při rozpočtu pro rok 1921 a poukázal jsem na to, že položka, která k tomu účelu je věnována, daleko nestačí. Loni bylo rozpočteno pro lidovou výchovu 3,559.868 Kč, letos máme 4,384.687 Kč, to je více o 824.819 Kč. Tedy něco více nežli roku minulého. Uvážíme-li, slavný senáte, že přijdou na řadu ti, kteří letos vyjdou ze škol, kteří v počátku války roku 1914 začali školu navštěvovat, že to vyučování a všechny ty prostředky, které jim se podávaly, byly nedostatečné. Máme k očekávání, že těm, kteří teď vyjdou z té osmileté návštěvy školní, velice mnoho bude scházet na jich vzdělání a zejména pro budoucí jejich praktický život. A tu by bylo zapotřebí, aby pro tak důležitou výchovu, která dotýká se hlavně dělnictva, bylo od státu více učiněno, nežli se dosud činí a nežli pro tento rok jest stanoveno. Základem státu bezesporně - není to fráze, není to heslo, - je dělnictvo, které vykonává ty nejdůležitější a nejtěžší práce.
Dovolte, abych přikročil teď k těm 12ti oddílům, které jsou pro Lidovou výchovu stanoveny a abych ta zařízení citoval a o nedostatcích se zmínil.
Máme 9 odborných úředníků, instruktorů knihovnických, kteří mají v celé republice dozírati na provádění zákona o veřejných knihovnách obecních a šířiti knihovnické znalosti mezi venkovskými knihovníky. Máme 9 župních referentů osvětových, kteří mají býti rozděleni po župách, nejdříve na Slovensku, a. aby pečovali o činnost přednáškovou, o lidové školy a kursy knihovny, ochotnická divadla, biografy a uměleckou výchovu lidu. Dojde-li k župnímu zřízení, byli by součástí župních úřadů. Instruktoři i župní referenti mají mnoho jezditi, stýkati se s osvětovými spolky a poučováním oživovati osvětovou činnost tam, kde je zanedbána. Největší úkoly očekávají je na Slovensku: budou poučovati, jak zakládati spolky čtenářské, pěvecké, ochotnické, tělocvičné a vzdělávací, knihovny a jiná zařízení lidovýchovná. Přirozeně, že na tak veliké úkoly je 9 úředníků počet velice malý. že nemohou dostáti úkolu, který je na ně vložen. Dále máme odbor vzdělávací a pomůcky. Co se týče knihovnické školy a kursů pro knihovníky, podle zákonného ustanovení, může býti v obci s více než 2000 obyvateli jmenována knihovníkem osoba, která prošla aspoň školou měšťanskou a nabyla knihovnického výcviku v měsíčním kursu knihovnickém. Naší snahou jest jednotné školství, aby, každý který začne choditi do školy, mohl hned projíti - má-li jen přiměřené nebo částečné schopnosti - obecnými, tedy národními školami a školami měšťanskými a pak přirozeně bude dosti těch, kteří tohoto úkolu se mohou podjati. V městech o více než 10.000 obyvatelích má knihovník míti aspoň středoškolské vzdělání a roční výcvik na státní škole knihovnické. Česká je v Praze, německá v Ústí n. Labem. Tím, že se po vzoru americkém připraví zdatný stav knihovnický a že se ve velkých městech věnuje jistý člověk knihovnictví jako doživotnímu povolání, zajišťuje se výše našich veřejných knihoven, aby se staly opravdu školami lidu a knihovníci jejich jako učitelé lidu, opravdovými jeho vychovateli a rádci.
Náš moderní zákon knihovnický vzbudil pozornost v cizině (velmi pochvalně o něm psaly odborné časopisy v Německu a Americe). Jeho novotou jest, že se vztahuje nejen na města, nýbrž i na nejdrobnější vesnice. Roku 1920, v prvém roce provádění zákona v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přihlásilo se již přes 3000 obcí, že zřídily veřejné knihovny, čítající 11/2 milionů svazků.
Aby bylo dosti přednášejících podle zákona o organisaci lidových kursů občanské výchovy, pořádají okresní sbory osvětové nebo ministerstvo občasné kursy několikadenní, na nichž posluchače, obyčejně zapracované lidi, vynikající odborníci, na příklad vysoko školští profesoři a podobní, poučují z občanské nauky, dějin, sociálního zdravotnictví a pod. Dojíždějícím účastníkům poskytují se slevy na drahách a podpory na stravování.
Co se týče státní ústředny diapositivů, opatřují se občansko-výchovné série světelných obrazů. Základem ústavu jsou sbírky Hájkovy z Olomouce, který nám již před několika lety je sám při svých světelných produkcích a výkladech předkládal. Přednost se dává sériím poučným, kdežto cestopisy a zábavné přednášky v jiných půjčovnách převládající, ustupují do pozadí. Ke každé sérii přidává se lidový text přednášky psaný odborníkem. Dosavadní zásoby, asi 100 sérií, nestačí ještě na potřebu v celé republice. Zamýšlí se zříditi odbočka na Slovensku, později pak postupně v každé župě. Půjčují se za režijní poplatek každému, kdo se o přednášku přihlásí, nejvíce tedy spolkům. Nově vyrobené série: Masaryk, Komenský, Bitva bělohorská. 7. slet sokolský. (Při tom podotýkám, že schází tam naše Olympiáda, která přece prokázala zdatnost a dovednost, jež jistě přiblížiti se může 7. sletu sokolskému. Že do těchto sérii pojata není, je potřebí, aby bylo vyzvednuto.) Dále: Tuberkulosa, Pohlavní choroby, Dbejme svého těla, Otcovství a láska (pohlavní poučení mládeže), Skautování, Sport a tělesná výchova, Karel Havlíček Borovský, Jiráskovým světem. Chystá se: Československá republika, Hospodářské podnikání Československé republiky, Letem dějinami českými, Krásy Prahy, Poštovnictví naše, Železnictví, Školství, Soudnictví, Zemědělství, Finanční správa (daňová morálka), Čím se lidé šatí, Zábavné besídky (ilustrované humoresky Nerudovy, Stroupežnického, Kozmákovy a jiné).
Světelné obrazy jsou názornou pomůckou lidu a poslouží nejvíce, kde lid neumí ještě četbou čerpati vědomosti, na příklad v Podkarpatské Rusi a na Slovensku.
Ministerstvo dává okresním osvětovým sborům subvence na zakupování promítacích přístrojů, aby přenosný přístroj dostával se i na vesnice. Světelnými obrazy vzrůstá velice návštěva přednášek, proto jsou diapositivy znamenitým agitačním prostředkem lidové výchovy.
Co se týče subvence pro kursy občanské výchovy: Podle zákona o kursech občanské výchovy jsou zřízeny ve všech soudních okresech čsl. republiky okresní sbory osvětové, (nyní celkem přes 400). Ty se starají, aby v každé obci s nimi spolupracovala místní komise osvětová nebo - ve městech velikých - městský sbor osvětový. Tato tělesa pečuji o občanskou výchovu přednáškami, kursy, buď sama nebo prostřednictvím spolku. Na Slovensku, kde vzdělávacích spolků nebylo, tyto sbory konají průkopnickou práci. Okresní sbory osvětové mají všem, kdož se z obcí přihlásí, opatřovati řečníky a pomůcky, po případě konati odborné kursy, (řečnické, pro samosprávné činovníky, pracovníky závodních rad a jiné) pro celý okres; ministerstvu se vyslovují o žádostech subvenčních, podávají mu zprávy o činnosti lidovýchovné, o divadlech, biografech a jiné. Na činnost osvětovou a kancelářskou dostává se jim státní podpory. Ovšem bylo by potřebí, aby tato podpora byla vydatnější, nežli rozpočet pro lidovýchovu stanoví.
Lidové školy a kursy vzdělávací. Kdežto z předchozí položky poskytuji se podpory na celkovou organisaci a na drobnou činnost osvětových sborů, přítomná položka je určena spíše úkolům speciálním. Z ní se podporuji veliké spolky osvětové (Dělnická akademie, Svaz osvětový, Ústřední škola dělnická) a jiné lidové vysoké školy v Praze, Brně, Bratislavě, dále odborné kursy.
Tu stojí na prvém místě kursy mateřského jazyka na Slovensku, (hlavně pro analfabety, celkem 260 kursů), kursy cizích jazyků a četné kursy odborné, po různu pořádané spolky.
Veřejné knihovny: Subvence se poskytují nyní ve vázaných knihách, a to především menšinám a obcím hospodářsky slabým. Ze subvencí státních vzniklo již 1.500 knihoven. Pro menšiny se podporují t. zv. obvodové knihovny, odkud do jednotlivých obcí koluji ve skříňkách putovní knihovničky o 50 svazcích. Zamýšlí se založiti v župách ústřední knihovny, které budou půjčovati malým obcím putovní knihovny, velkým obcím kolekce knih poučných. Dovolí-li to finance státní, budou se poskytovati subvence také městům, aby zdokonalovala (modernisovala) zařízení svých knihoven a přiměřeně platila knihovníkovi.
Co se týče lidových publikací, je třeba toto: Z této položky rozesílá se zdarma všem okresním sborům sbírka Občanská knihovna (redigoval F. V. Krejčí, nyní Velemínský), obsahující spisy občansko-výchovné, jako pomůcky přednášejícím i četbu dorostu a dospělým. Dále se rozesílá zmíněným tělesům zdarma časopis Česká osvěta. Při jubileích a jiných oslavách rozesílá ministerstvo všem obcím přednáškové pomůcky zdarma (Jirásek, Masaryk, Bílá hora a jiné). Rovněž se rozdávají obcím příručky lidovýchovné, na příklad Příručka pro knihovníky, pro kronikáře obecní a jiné. Zamýšlí se vydávati, poučné spisy pro lid, které by se státní podporou rozšířily do knihoven i domácností. Tři nejlepší spisy Jiráskovy (Proti všem, Psohlavci a Temno), šíří se v levných vydáních, stejně Palackého dějiny. Bude následovati pravděpodobně Masarykova Česká otázka a jiné.
Co se týče rekreačního zařízení mohu říci toto: Z této položky se poskytují - bohužel drobné - podpory na osvětové zařízení lidových domů, přednáškových síní, vzdělávacích besed a jiných zábav lidových, na loutková divadla apod. Zejména se podporují loutková divadla na Slovensku, kde konají práci buditelskou i mezi dospělými.
Zákon o pamětních knihách ukládá obci, aby si založila kroniku. Z této položky rozešlou se obcím bezplatná poučení, jak vésti pamětní knihu.
Co se týče kinematografie: Na zdokonalení kinematografie se poskytnou podpory:
a) na zařizování školních kinematografů,
b) na přenosné stroje pro poučování filmem (na Slovensku!) hlavně na venkově,
c) na opatření poučných filmů;
d) na opatřování státního archivu filmového, v němž by se zachovaly důležité události národní a státní, slavné osobnosti a jiné.
Třeba že při skromných prostředcích finančních v tomto důležitém oboru není možno postupovati ani zdaleka tak vydatně, jak bychom potřebovali, přece i cizina povšimla si našich moderních zákoně lidovýchovných, jakých jinde nemají a rozsáhlé organisace lidovýchovné na nich vybudované.
Uvedené věci jsou počátky lidové výchovy. Až při ministerstvu Národní obrany docílíme zmenšeného vydání na armádu, a až na návrh poslance Hummelhanse, aby stav vojska byl snížen ze 150.000 na 80.000 bude uskutečněn, pak bude vláda moci pro lidovou výchovu učiniti tolik, kolik pro vzdělání lidu s hlavně dělnictva bude zapotřebí. Této doby jest úkolem občanstva, spolků a veřejných činitelů, aby čelily staré neřesti mezi lidem: pití lihových nápojů, karbanu, veřejných zábav a všeho, co duševně a tělesně jest pro člověka škodlivým.
Zejména zástupcové dělnictva cítí dvojnásob, jaké jsou osvětové potřeby širokých vrstev a jak nepatrné má prostředky na příklad Dělnická Akademie, která nyní zakládá tolik svých poboček. Koná stát vůči vzdělávacím korporacím, jako jest Dělnická Akademie, plnou povinnost svoji?
Pomocí státní mělo by se šířiti i mezi dělnictvem hlubší vzděláni politické a národohospodářské, kterého v denním životě tolik potřebují.
Tolik co se týče lidovýchovy. - Ohledně školství chci stručně říci jen toto:
Velmi neuspokojivé jsou položky na podporu tělesné výchovy školní mládeže a rekreační opatření hřišť a zábav. Nacházíme v rozpočtu pro to jedině 25.000 K. Na rukodělné vyučování, to jest dělnický požadavek pro praktické vychovávání ve školách, aby mohli žáci z malých věci pracovat, učiti se, nacházíme položku 60.000 K. Tento příspěvek na školní dílny jest velice malý a svědčí o tom, že reforma tolik žádaná se vážně nepodporuje. Na vyučování vaření máme v rozpočtu 10 tisíc korun pro celou republiku. To je jistě naprosto směšné. Můžeme říci, že na vyučování vaření je zapotřebí, aby byla stanovena potřebná položka. Když půjdeme do takových center průmyslových jako je Mor. Ostrava a jiná centra, tedy vidíme, že tam by bylo velmi zapotřebí, aby na toto vyučování bylo hodně pamatováno.
Na podporu pedagogického zkoumáni a pokusných škol máme 12.500 Kč. Na podporu mateřských škol a útulků Kč 20.000. To je příspěvek jistě zcela bezvýznamný. Rovněž nezpůsobilé jsou položky (str. 301): Subvence na školy pro slabomyslné 20.000Kč; nemám času a také slavný senát nemá potřebu detailování, ale pravím, že je to položka naprosto, naprosto nedostatečná. Pro hluchoněmé najdeme tam 10 tisíc Kč, pro slepé 10 tisíc korun, pro neduživé 5000 Kč. Nic více stát nedělá pro toto speciální vyučování mimo Slovensko. Ovšem ústavy pro hluchoněmé, slepé a jiné jsou podporovány ministerstvem pro sociální péči, ale jen jakožto internáty poskytující ubytování, nikoliv jako školy.
Dovolte, abych v krátkosti a stručně promluvil o školství menšinovém. Pan dr Procházka řekl ve své řeči, že o českých menšinách na základě ústavy není možno mluviti, poněvadž ústava českých menšin nezná, ale my ve skutečnosti české menšiny máme. Naše české školství v obcích s německými většinami není dosud ani kvalitativně ani kvantitativně tak vypraveno, jak patří se na stát národa Komenského. Ještě stále mnoho dětí českého původu jest nuceno choditi do škol německých, ještě dosud jsou přečetní. občané němečtí chtiví germanisace a užívají svých vlivů moci, majetku, zaměstnání na občany odvislé, vyhrožujíce jim zjevně i tajně odnětím práce, bytu, výživy aprovisace.
Umístění t. zv. našich "menšinových" škol je ještě v četných případech hrozné a nedůstojné, přímo křiklavé, zdraví děti a učitele škodlivé, prospěch školy ničící a státní autoritu u nečeských občanů poškozující. Mohl bych vás vésti do budov nejhroznějších, kde by ani v zaniklé říši nebyly úřady povolily školy soukromé, do Bartošovic u Příbora, do Ženklavy u Štramberka, do Heřmanic u Hranic, do Brodku u Konice, do Olešné u Šumperka, kde je česká škola již drahý rok v německé hospodě jako v Újezdě a v Renotech u Unčova, do Mírová u Mohelnice, do Slavoňova u Mohelnice, do Králové u Unčova atd. Tak nesmějí býti umístěny školy českého národa při jeho státní svobodě a samostatnosti! Těžkosti finanční ovšem nedovolují postaviti všude ihned nové školní budovy, ale administrativní a školní úřady jsou povinny postarati se o takové budovy a takové učírny, kde by česká škola netrpěla na svém vývoji a na svém poslání. Dosud zbudováno v oblasti naší olomoucké a ostravské župy několik školních budov: v Mariánském Údolí, v Kyselově, v Mohelnici, Suchdole a Chrnících. O nové stavby další žádáme pro rozvinuté školy aspoň v městech, jako ve Šternberků (trojtřídní škola) v Unčově (trojtřídní) Šumperku (4třidní), v Mírově (dvojtřídní) Fulneku (obecná a měšťanská), v Červené Vodě, Novém Jičíně a postupně dále. Pro tato místa nebudiž však trpěno odkladů se stavbami a přípravami k ním, které se někdy vlekou byrokratickými formalitami a odporem německých obcí.
Také výprava zmíněných menšinových škol učebnými pomůckami a potřebami je někdy nedostatečná, až macešská. Shlédli jsme školy, kde v druhém roce trvání není naprosto žádných pomůcek, obrazů, map, holé stěny, prázdné skříně, slovem: praubohý stav, v němž škola není ani myslitelná!
Leckde dalo by se lehce docíliti nápravy zákonnou redukci zbytečných tříd na škole německé, čímž by snadno a bez nákladů získány byly slušné učírny i pro školy české. Tu by mohli ukázati právě občané němečtí patřičnou porci dobré vůle k slušnému soužití obou kmenů a nevykřikovat otřepané fráse o "Schulraubech" a persekucích. Jen cestou skutečné a naprosté spravedlnosti a zásadou: "Každému, což jeho jest", budeme se přibližovati k rozumnému soužití obou národů a zde na těchto polích je nejlepší příležitost ukázat, jak to dovedeme my, a jak to dovedou oni. Mluvím-li již o těchto bolestech a potřebách, kterých nelze zakrývati, nemohu zamlčeti, že je třeba také řádné úpravy odděleni pro tyto školy v ministerstvu školství a národní osvěty, dostatečného počtu odborného úřednictva v tomto oddělení a věcné reformy celé úřední manipulace při zakládání a správě těchto škol, v poměru ministerstva k inspektorům atd. Očekáváme, že vláda se vynasnaží, aby českým menšinám dostalo se učelišť, školních pomůcek a potřeb, jaké mají míti národní školy.
Přirozeně, že budeme hlasovati pro státní rozpočet. ( Výborně! Potlesk.)
Předseda: Dále je k slovu přihlášena sen dr Herzigová. Uděluji jí slovo.
Sen dr Herzigová (německy): Pan ministerský předseda dr Beneš položil ve své programové řeči zvláštní důraz na vnitřní konsolidaci českého státu a v prvé řadě označil hospodářské a finanční vztahy jakožto takové, ku kterým hlavně dlužno přihlédnouti. Vláda chce ve všech těchto otázkách býti energickou a ve spoření neúprosnou. Máte nyní rovněž jako všechny ostatní státy, obzvláště Francie - to asi rozhodlo - také svoji parlamentární komisi. Ale obávají se, zajisté správně tušíce, pouze úředníci a obzvláště malí úředníci a pensisté, že vláda u nich začne a dokonce tam také přestane. Skoro bychom se domnívali, že pan ministerský předseda začne nejdříve ve vlastním resortu, nejdříve v ministerstvu věcí zahraničních, aby zářným příkladem šel napřed. Avšak napořád vyniká ministerstvo věcí zahraničních svojí nápadnou marnotratností, obzvláště pro účele representační. Naše ministerstvo věcí zahraničních jest jakoby u velkých států, ba nad ně. Nikde nejeví se překročení míry, kterouž dlužno národohospodářsky zodpovídati, větším nežli v ministerstvu věcí zahraničních, výdaje to na zevní lesk, jenom srovnání s jinými státy mohlo by přivoditi jasné poznání pro to, jak zbytečně často se representujeme. Švýcarsko na příklad má u nás pouze generální konsulát, my však máme ve Švýcarsku jednoho vyslance se 7 legačními úředníky v Bernu, po jednom konsulátu v Curychu s 9 a v Ženevě sil úředníky, k tomu delegaci u Svazu národů v Ženevě. V Německu, v této quantité negligeable, jest vyslanectví s 23 legačními úředníky, 2 generální konsuláty v Drážďanech a v Hamburku s 34, případně 44 úředníky, 6 konsulátů v Brémách, Kolíně nad Rýnem, Norimberce, Oppelnu, Kamnici a Vratislavě se 16, 15 atd., celkem 127 úředníky, 5 místokonsulátů v Dortmunde, Frankfurtu n. M., Královci, Lipsku a Štutgartě se 16, 10, 11, 13 a 10 úředníky. Což skutečně máme právě v Německu zapotřebí tolik zahraničního úřednictva, anebo obstarávají tito úředníci ssebou také zahraniční službu informační pro Malou a Velkou Dohodu? Celkový osobní náklad u nás v ministerstvu zahraničních věcí činí 187 milionů. Ale to daleko nestačí. Ministerstvo veřejných prací má 5 technických a ministerstvo národní obrany má několik vojenských attaché, kteří celkem stojí 31/2 milionu. Při tom jest v celé zahraniční službě pouze 5 Němců - to jen mimochodem. Nápadným musí býti dále věcný náklad na úpravu bytu pana ministra věcí zahraničních, kde, jak pro rok 1921, tak také pro rok 1922 uvedeno jest 250.000 K, mimo to na udržování representančních místností 250.000 K, pro službu hospodářské propagandy vydává se 7 a 3 až 10 milionů korun, na publikace s propagandou spojené vydává se na 5 milionů. Kancelář Svazu národů stojí 8 milionů. Odůvodnění všech těchto ressortních vydání jest velkorysé, ale bohužel příliš povrchní. O spořivosti nesvědčí také zařízení a udržování tolika ministerstev, jejichž působnost se často křižuje, 16 ministerstev, to jest rozhodně příliš (Souhlas.), méně jich bylo by lépe. I když na věc nazíráme s hlediska stran většiny, jest pohodlných ministerských křesel příliš mnoho, poněvadž přijdou příliš draze. (Výkřiky.) Že prý, jak pan ministerský předseda Beneš řekl, nemají správa a vláda spolknouti všechny daně. Jediným ministerstvem s úsporami, bílou vránou, jest ministerstvo sociální péče. Tyto úspory dějí se na útraty válečných invalidů. Jest to humánní? Na sociální péči vydává se 19,644.840 K, z toho 7,644.840 pro státní péči, pro ústavy pro péčí o mládež na Slovensku. To má svoji příčinu, poněvadž uherská vláda předcházela všechny ostatní země v péči o mládež, ba byla vzornou, a tyto ústavy, které existují ode dávna, musí býti zachovány, aby se hanbě předešlo. Na subvence pro všechna zařízení na ochranu mládeže v republice ustanoveno jest 10,525.000 K, příliš málo, přihlédneme-li k bídnému stavu většiny ústavů, kteréž válkou a následující drahotou velice utrpěly, neboť nemohly si ničeho pořizovati na prádle a domácím materiálu a většinou přišly na mizinu. Potřebují nutně nějaké subvence. Těmto ústavům pro péči o mládež bére se však také lacinější mouka a chléb, i jsou nuceny platiti vysoké ceny za to. To jest křiklavá protiva k intencím výměru o dodávání chleba a mouky osobám méně majetným. Nutným, naléhavě nutným z těchto vývodů jeví se býti zvýšení subvencí pro péči o mládež v ministerstvu sociální péče o 100%. Rozdíleti tyto subvence dle klíče obyvatel jest zajisté věcí spravedlnosti.
Ministerstvu zdravotnictví schází jakýkoli obnos pro tak nutné zřízení německé porodnice a škol pro ošetřovatelky kojenců. Jestliže poradna pro matky v Bratislavě má subvenci 291.000 K, pak jeví se přece obnos 200.000 méně 10.000 K pro poradny pro matky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku příliš nepatrným a v žádném poměru k obnosu věnovanému pro Bratislavu. Ministerstvo zdravotnictví má se také starati o školu pro ošetřovatelky nemocných a nejlepší by bylo zajisté, přičleniti ji k universitním klinikám, kteréž by potom vyškolení ošetřovatelek považovati mohly za věc cti. Považuji za správné, kdyby mezi českými v a německými školami pro ošetřovatelky nemocných nastalo jisté zápolení, neboť to přivodilo by jen vzájemný vzestup nároků a výkonů, nikoli však ovšem nemyslím nároků na rozpočet. Vzestup výkonnosti však bylo by jen vítati se stanoviska kulturního a se stanoviska lidové hygieny. Spojení českých a německých škol pro ošetřovatelky nemocných znamenalo by jen stlačení úrovně a pro nás také národnostní poškození. Jestliže zásilky nadace Rockfellerovy, jež byly věnovány německým universitním klinikám, nevydávají se beze cla, poněvadž deklarace o celním osvobození musí býti vyplněna v jazyce českém, německá universita však má německou úřední řeč, vidíme, že šovinismus vyhání nejkrásnější květy a doufám, že pro hrozící poškození mezinárodní pověsti republiky pan ministr financí tuto věc pokud možno brzo odstraní tím, že finančnímu zemskému ředitelství dá náležité poučení. Víme z dob mobilisace, že úřady německy umějí, že také daně u Němců se naleznou i při německém vedení knih a přiznání daní.
Hlavním pramenem příjmů u daní byl vždy průmysl a hlavním činitelem průmysl německý. Německý průmysl jest podstatnou součástí německého národního hospodářství a tento průmysl byl dodnes ve veliké míře utlačován, při přidělování surovin, při přidělování uhlí, herními šikanami, v každém způsobe dali si na tom záležeti, aby německý průmysl byl poškozen, i přišlo nyní samozřejmě k omezeni práce. Považuji poměr mezi průmyslníky a dělníky za úzké společenství pracovní, neboť skutečně dobrý podnikatel dovede si svého dobrého dělníka velice vážiti a bude také každým způsobem pečovati o jeho stáří. Vidíme-li však, že toto pracovní společenství má býti zničeno, spatřujeme v tom poškozeni německého národa a nepřímo veliké poškození Československého státu. Dělníci a podnikatelé tvoří jeden celek takovým způsobem, že poškození jednoho nemůže minouti bez poškození druhého. Němečtí podnikatelé však vháněni jsou následkem obrovských požadavků daňových, obrovskými výlohami provozními atd. do takové situace, že buď musí zahynouti, anebo jsou nuceni ucházeti se o cizí kapitál. A nyní nastává přesun, že na místo osobního podnikání nastupuje neosobní bankovní kapitál, velký mezinárodní kapitál jenž tím vším právě jest pěstěn. Tento velký mezinárodní kapitál, jejž pojati nuceni byly různé velké podniky nyní v hojné míře pocítí velice brzo vláda způsobem velice nepříjemným.
S tím však také nutně spojeno jest řešení otázky válečných půjček. Nechci se do toho pouštěti. Přijali jsme loni - také v těchto dnech - resoluci, která 'dokonce z vaší strany přijata byla se sliby, z níž jsme však nepocítili více toho nejmenšího. Musím říci, že následkem toho také všem resolucím vyhlížím vstříc s velikým pesimismem. Přes to musím říci, že my, zvláště já jako žena jsem nucena ujmouti se stavu, jenž zajisté patři také k nejvíce trpící části obyvatelstva, a to jsou majitelé malých rent. Tito mají ve svém držení předválečné dluhy, které by vlastně slušná vláda musela převzíti, poněvadž nelze převzíti všechny positivní kapitály, nýbrž samozřejmě také negativní zůstatky. A jestliže dnes tito majitelé malých rent třou bídu a skutečně pouze prodejem a zástavou svého malého majetku vůbec se mohou udržeti, pak mohu říci, že jest to důkazem pro to, že člověk může žíti z naděje, neboť-tito majitelé rent žiji jednoduše z toho, že doufají, že konečně jednou budou jim vyplaceny úroky jejich malých papírů. Musím říci, že doufám, že budete podporovati náš pilný návrh, jenž k tomu směřuje, neboť jest to smutná bída v našem státě, již by vlastně nebylo třeba, kdybychom právě měli ministerstvo, jež by mělo trochu svědomí. Nevěřím, že se politika dělá sentimentalitou. Vím, že se zde jedná o zápas moci Proto posuzuji všechny projevy moci obzvláště demokratické povahy s tohoto stanoviska. Ale konečně, když se slovo kultura a jiná krásná slova takto berou do úst, jest také zapotřebí ukázati, že máme srdce.
Zeměpisná poloha této země nutí nás od staletí ke společnému osudu. Půda jest vaším potem právě tak skropena jako naším a vaší krví právě tak nasycena, jako naší. Bylo by na čase, abyste si jednou předložili otázku, zdali pak skutečně máte kulturu tak čistě slovanskou, jak se stále domníváte. Není tomu tak naprosto. Nemusela bych snad příliš daleko sledovati rodokmen nás všech, a shledali bychom, že staletí nepřešla beze stop, ale jedná-li se o otázku, jak bychom se sobě měli přiblížiti, pak musíte rozhodně, chcete-li zůstati života schopni, řešiti otázku německo-slovanského kulturního společenství v této zemi. A všechny snahy počešťovací nejsou nic platny, to víte tak dobře jako my, že my jsme vás nemohli germanisovati, a tak jako my jsme z vás nemohli učiniti Germány, právě tak nemůžete vy z nás učiniti Čechy. Tím však naprosto není řečeno, že němečtí otcové s českými matkami plodí dětí, které se staly Čechy, to je tak jisté jako amen v otčenáši, ale mohu vám říci, že německá matka bude roditi pravé tak německé děti a všechny snahy počešťovací budou marny, pokud německé matky budou roditi německé děti. (Souhlas.) Nás poutá společný osud: Jsme nuceni v tomto státě a v této zemi v nás každý den nechat oživnouti zeměpis a dějiny staletí. Nutíte nás Němce v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku k zevnímu společenství s vámi. Pečujte o to, aby po tomto zevním společenství následovalo vnitřní spojení. (Sen. Walló: Tak by to mělo býti?) Jen tak konsolidujete stát, jinak se musí stavba uvolniti, poněvadž jest nepevná a bez niterné opory. Nedejte, aby heslo na znaku se stalo vám Méně Tekel. Neboť také pro nás platí: Pravda vítězí! (Potlesk na levici.)