Rovněž navrhujeme, aby vynechán byl § 9, poněvadž odporuje ústavní listině.

Pozměňovací návrh sen. dr. Hilgenreinera a soudr. k § 5:

Všichni zaměstnanci v činné službě, uvedení v tomto zákoně, platí, počínajíc 1. července 1922, pro účely pensijní příspěvek ve výši 4% pensijní základny, případně jiného, platnými předpisy stanoveného základu, jestliže již nyní neplatí pensijního příspěvku vyššího.

Resoluce dr. Hilgenreinera, Jelinka, K. Friedricha a soudr.:

Vláda se vyzývá, aby před koncem roku 1922 předložila návrh zákona, kterým se ustanovení § 3 novelisuje v ten smysl, aby nabytá práva autonomních zaměstnanců v ničem nebyla rušena, aby jim na služebních požitcích a i postupových a zaopatřovacích nárocích zachováno bylo aspoň všechno, co jim bylo zaručeno § 10 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 126 Sb. z. a n., a aby liberální úpravou přechodu z platového schématu zemského do státního vyvarováno se bylo každé tvrdosti vůči zaměstnancům zemským, zejména také, pokud jde o zařazení do hodnostních tříd a platových stupňů.

V řečené novele buďtež dále zaměstnancům zemským přiznány tytéž stavovské výhody, jakých požívají zaměstnanci státní. Předložení zmíněného návrhu budiž zařízeno do té míry včas, aby bylo možno slyšeti ve věci také zemský správní výbor.

Resoluční návrh sen. dr. Soukupa, dr. Krouského, Donáta, dr. Zavorala, dr. Franty, Trčky a soudr.:

Starost o vybudování a finanční rovnováhu státu ukládá všem českým stranám státotvorným mimořádnou zodpovědnost a mimořádné povinnosti. Svému mladému státu jsme všichni zavázáni přinášeti oběti, ale oběti ty musí býti úměrné podle prostředků a daných možností jednoho každého příslušníka státu. Na těžkém přechodu z mimořádných dob poválečných do poměrů normálnějších musí spolupomáhati všechny stavy a také břemena tohoto přechodu musí býti všemi úměrně nesena. Jen v tom je záruka, že tento přechod bude proveden bez vážných otřesů, že povede k trvalému všeobecnému zlepšení hospodářských poměrů. Nezáleží na cifře platu, jako na kupní síle našich peněz. Záleží na tom, aby za plat, jenž se zaměstnancům poskytuje, mohli si tito také opatřiti prostředky, jichž k lidskému životu nezbytně potřebují, S poslední úpravou výhod, poskytnutých státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů, musí proto býti spojena nejrozhodnější a všestranná akce proti drahotě.

Očekáváme proto, že vláda všemi prostředky, jež má po ruce, bude co nejpřísněji pokračovati ve svém úsilí o zlevnění všech životních, potřeb, že bude prováděti soustavné šetření ve všech oborech státní správy, že bude se vším důrazem dokročovati na všechny živly rušivé, že bude věnovati svou mimořádnou pozornost stabilisaci naší měny, řádnému rozvoji veškeré naši výroby a všem opatřením jiným, jimiž by kupní síla naších peněz a tím také životní úroveň všeho našeho lidu byla zvýšena Je to zájem státu a všeho jeho obyvatelstva, jenž opatření tato v míře svrchované neodkladně vyžaduje.

Návrh senátora dr. Hellera a soudr.: Navrhujeme, aby byly sečteny hlasy o zprávě menšiny sociálně-politického výboru (§ 58 odst, 3 jedn. řádu).

Návrh senátora dr. Hilgenreinera: Navrhuji, aby o §u 2 minoritního vota bylo hlasováno zvlášť.

Místopředseda dr. Soukup: Budeme hlasovati nejprve o prvním odstavci denního pořadu.

Nejprve dám hlasovat o minoritním votu, a to odděleně o §u l a pak §u 2 a konečně o zbytku minoritního vota. Bude-li zamítnut, pak o osnově zákona v odděleních vzhledem k pozměňovacímu návrhu dr. Hilgenreinera k § 5, Pak o podaných resolucích.

Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.)

Těchto námitek není.

Kdo, pánové, souhlasí s §em 1 minoritního vota, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Žádám, aby byl zjištěn počet hlasů, a kolegu Löwa a dr. Krouského, aby provedli sečtení hlasů. (Děje se.)

Pro § l minoritního vota se vyslovilo 43 proti němu 74 hlasy.

§ l minoritního vota je tím většinou zamítnut.

Kdo souhlasí, pánové, s § 2 minoritního vota, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Žádám, aby byl počet hlasů zjištěn. (Senátoři dr. Krouský, Svěcený a Löw sčítají hlasy. Po provedení skrutinia:) § 2 minoritního vota byl zamítnut 96 hlasy proti 21.

Budeme hlasovati o zbytku minoritního vota. Kdo souhlasí se zbytkem minoritního vota, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Prosím rovněž o zjištění poměru hlasů. Prosím, aby pánové, kteří hlasují pro minoritní votum, povstali. (Děje se. - Senátoři dr. Krouský, Svěcený a Löw sčítají Masy. Po provedeném skrutiniu:)

Zbytek minoritního vota byl zamítnut 73 proti 45 hlasům.

Kdo souhlasí s §§ 1-4 osnovy zákona podle návrhu výborů sociálně-politického, rozpočtového a ústavně - právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina, §§ 1-4 se přijímají podle návrhu uvedených výborů.

Kdo souhlasí, aby § 5 této osnovy měl znění podle návrhu sen. dr. Hilgenreinera a soudr., nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. dr. Hilgenreinera a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 5 osnovy měl znění podle zprávy uvedených výborů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To jest většina. § 5 se přijímá podle zprávy výborů.

Kdo souhlasí s §§ 6-10 této osnovy, s jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Uvedené paragrafy, nadpis zákona a jeho úvodní formule jsou přijaty podle zprávy výborové.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Přejí si páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. Jílek: Ne.

Místopředseda dr. Soukup: Kdo tedy souhlasí, aby osnova zákona s nadpisem a úvodní formuli podle znění, přijatého poslaneckou sněmovnou a tak, jak byla přijata teď ve čtení prvém, byla přijata také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Přijímá se také ve čtení druhém. (Sen Matuščák: Pravda vítězí!)

Kdo souhlasí, aby byla přijata resoluce sen. dr. Hilgenreinera, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Kdo souhlasí s resolucemi výboru ústavně-právního k § 4 osnovy zákona, nechť zdvihne ruku! (Děje se.)

To je většina. Resoluce výboru ústavně-právního jsou přijaty.

Kdo souhlasí s resolucí ústavně-právního výboru k § 9 osnovy zákona, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Kdo souhlasí s resolucí sen. dr. Soukupa a soudr., nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Resoluce jest přijata většinou hlasů.

Nyní budeme hlasovati o odstavci druhém.

Kdo souhlasí s návrhem sociálně-politického výboru, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat ve čtení prvém.

Poněvadž předloze byla přiznána pilnost, přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s návrhem sociálně-politického výboru tak, jak byl přijat ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je tento návrh přijat také ve čtení druhém.

Přikročíme k třetímu bodu denního pořadu, jímž je

3. Ústní zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona (tisk 3216) o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku (tisk 3257.) Tisk 1171.

Zpravodajem za výbor sociálně-politický je pan sen. Jílek. Prosím, aby se ujel slova.

Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 290 Sb. z. a n., jímž se poskytují k pensijním požitkům drahotní přídavky, přestává býti zákonem dne 31. prosince 1921. Aby ti lidé, kteří tyto přídavky k pensijním příspěvkům dostávají, nebyli o ně příštím rokem zkrácení a mohli je dále dostávati, návrhu i e sociálně-politický výbor, aby pensijní tylo příplatky na Hlučínsku byly pro r. 1922 dále vypláceny. Doporučuji tuto osnovu ke schválení.

Místopředseda dr. Soukup: Dále má slovo pan kolega dr. Procházka jako referent za výbor rozpočtový.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Váženy senáte! Jménem rozpočtového výboru připojuji se k návrhu sociálně-politického výboru, aby osnova zákona senátem byla schválena, neboť počet důchodů, které Zemská úřadovna všeobecného pensijního ústavu v Opavě bude vypláceti podle §u 8 vládního nařízení ze dne 4. května 1920, čís. 321, resp. nyní podle toho nového zákona, bude činiti okrouhle 1200 Kč. Drahotní přídavky v dosavadní výši budou činiti měsíčně nejvíce 50,000 Kč, tudíž na r. 1922 asi 600,000 Kč. Tento výdaj bude hrazen z úvěrové položky druhé, §u 2, tit. 1. kap. XXI. státního rozpočtu na r. 1922, totiž z položky pro sociální pojištění v částce 5,710.000 Kč. (Předsednictví ujímá se předseda Prášek.)

Předseda: Debata je skončena, přejdeme k hlasovaní. Prosím, račte zaujmout místa. (Děje se.) O návrhu obou výborů dám hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem výboru ve příčině naznačeného usnesení poslanecké sněmovny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výborů je přijat ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Přeje si pan zpravodaj slovo? Zpravodaj sen. Jílek: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s návrhem výborů tak, jak byl přijat ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výborů jest přijat také ve čtení druhém.

Přistoupíme dále k bodu čtvrtému, jímž jest

4. Ústní zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona (tisk 3215) o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 3256). Tisk 1142.

Zpravodajem je pan sen. Jílek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor pojednal o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3215), podle kterého se mají dále vypláceti drahotní přídavky k důchodům podle zákona o pensijním pojištění. Kdyby tyto příspěvky, které byly ukončeny též koncem tohoto roku 31. prosince, nebyly dále prodlouženy, přišli by tito lidé o tyto další příplatky.

Proto sociálně-politický výbor navrhuje, aby zákon tento byl prodloužen do konce roku 1922. Já bych doporučoval slavnému senátu, aby tento zákon byl přijat.

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, přikročím k hlasování; o návrhu výboru sociálně-politického hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem výboru v příčině uvedeného usnesení poslanecké sněmovny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh výboru jest přijat ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ku hlasování ve čtení druhém.

Přeje si pan zpravodaj slovo? Zpravodaj sen. Jílek: Není třeba.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s návrhem výboru sociálně-politického, tak jak byl přijat ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat také ve čtení druhém.

Dalším bodem je

5. Ústní zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona (tisk 3170), kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá 'jeho ustanovení (tisk 3253). Tisk 1143.

Zpravodajem jest pan sen. Jílek.

Zpravodaj sen. Jílek: Velevážený senáte! Sociálně-politický výbor připojil se k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk sněm. 3170), kterým se prodlužuje platnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení, Tedy totéž nebezpečí je zde, poněvadž tyto příplatky by též nemohly býti dále vypláceny. Dále zákonem tímto se mění některé paragrafy, kde zlepšuje se ten zákon, že tam totiž místo procent jsou psána již určitá čísla. Sociálně-politický výbor doporučuje ku schválení tuto předlohu a já bych prosil, aby ji slavný senát schválil.

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. K slovu se přihlásil pan sen. Hecker. Uděluji mu slovo.

Sen. Hecker [německy]: Dámy a pánové! Předložený návrh zákona pokouší se nejubožejší vrstvě obyvatelstva, mohlo by se lepe říci, nejnešťastnější vrstvě obyvatelstva, oněm lidem, kteří na bojišti průmyslu zanechali zdraví a život, opatřiti pro sebe a jich rodiny některá zlepšení. Přídavky k úrazovým důchodům, jak se zde v zákoně navrhují, neodpovídají nikterak samozřejmě přáním zúčastněných. Víte, že právě ti, kteří v průmyslu přišli o své zdraví, pří nichž důchody až do poslední doby byly vyměřeny tak, jako byly před válkou, neboť po celou dobu války nebyly tyto důchody přes nastavší drahotu zvýšeny, že tito nešťastní lidé drahotou a nezvyšováním důchodů snad ze všech lidí nejtíže spolutrpěli. V roce 1919 byla jim poskytnuta pomoc ve formě percentuelního zvýšení úrazových důchodů. Nyní byla již tenkráte jako ještě dnes závada, že byly percentuelně zvýšeny jen důchody, kdežto paušální částky, které nyní dostávají, a jež jsou rovněž přiměřeně nízce vypočteny, nejsou zvyšovány. Byli bychom si přáli, a naši kolegové v poslanecké sněmovně se marně o to pokoušeli v sociálně-politickém výboru, aby také pro důchodce s malými důchody, kteří měli menší roční průměrný výdělek, paušální částky byly zároveň zvýšeny. To bylo bohužel většinou odmítnuto a proto jsme upustili od toho, abychom podávali znovu tytéž návrhy. Výše paušálních částek nám naprosto neodpovídá, neboť víme, že nynější důchodové a paušální částky ani z daleka neposkytují existenčního minima. Nesluší se, abychom se stavěli na stanovisko: >Inu, jsou to důchodci, ti nemají tolik nároků na život.< Opak je pravdou. Právě proto, že většina těchto lidí jsou nemocní a mrzáci, musí na své,zdraví a své živobytí vydávati více, než zdravý člověk. Přes to většina zamítla návrhy našich soudruhů v poslanecké sněmovně, aby paušální částky, jež se nyní zavádějí, byly pro důchodce a jejích pozůstalé alespoň o třetinu zvýšeny. Poněvadž vidíme neúspěšnost, nepodali jsme, jak bylo řečeno, zde takových návrhů vůbec. Nyní je přece nepochybno, že tento zákon v nynějším znění, jež teprve má vstoupiti v platnost, znamená oproti starému zákonu zcela značné zlepšení, ač víme, že ani tímto zlepšením nedává se důchodcům ani v nejmenším to, čeho k životu potřebují. Důchodci budou musiti nyní jako před tím částečně připadnouti na obtíž chudinskému zaopatření, a jak to chudinské zaopatření před válkou vypadalo a nyní při rozvrácených obecních financích vypadá, o tom nepotřebuji teprve ztráceti slov. Stane-li se, že se na podpoře chudinské ještě dnes rozdílí na měsíc pravím pět korun, dokonce ve městech, a ve venkovských obcích nedá se téměř již vůbec mluviti o chudinském zaopatření, pak nemohou důchodci ani z této částky již žíti. Chudinské zaopatření je tak nedostatečné, že veliká část těchto lidí je prostě odkázána na žebráckou hůl. Již z těchto důvodů bychom si byli přáli, aby paušální částky jako důchody byly vůbec zvýšeny.

V souvislosti s tím zmínil bych se ještě, že stát a vláda musí míti na tom zcela zvláštní zájem, aby se ujala těchto nejnešťastnějších z nešťastných; tím spíše, že část z nich při práci, u strojů, přišla o zdravé údy. Mnoho jich při tom nalezne smrt. Jen v Čechách máme daleko přes 1000 lidí, kteří v nynější době požívají důchodů z úrazového pojištění, rovněž tolik, kde přihodily se smrtelné nehody, kde pozůstalí mají právo na důchod, a do vysokých tisíc jde počet oněch, kteří jsou přes 33¹/₂% neschopni k výdělku. Hledáme-li důvod, proč tolik lidí přišlo o zdraví a život, nepotřebujeme dlouho hledati, Víme, že to je nedostačující živnostenský dozor. Naše živnostenské inspektoráty mají obrovské okresy, máme 180,000 podniků ve státě, jež vlastně podléhají povinnosti úrazového pojištění, s daleko více než milionem lidí. Avšak živnostenské inspektoráty jsou příliš řídce rozsety, V celých Čechách, v této zemi na průmysl nejbohatší, kde více než polovina průmyslu celého státu je soustředěna, máme, vzpomínám-li si správně, šest živnostenských inspektorátů. Mluvil jsem o této věci již jednou v jiné souvislosti. Tyto živnostenské inspektoráty stěžují si všechny na to, že nemohou prováděti inspekce podniků, protože jsou administrativními pracemi tak přetíženy, že je jim nemožno vésti dozor nad sty a tisíci podniků jejich okrsku. Proto se přihází, že v mnohých podnicích právě ustanovení o ochranných zařízeních, o ochraně dělnictva, nejsou dodržována. Jděte do našich tkalcoven, jděte do našich prádelen, najdete tam v mnohých podnicích vše, jenom to ne, co je předepsáno v ohledu volné prostory mezi jednotlivými stroji, ochrany, atd. Může se snad říci, že vlastně stát mnoho tím zavinuje, ač nechci to klásti vše na účet československého státu; toto zavinění jsme převzali od starého Rakouska, kde jsme již 20 a 30 let žádali, aby živnostenské inspektoráty byly rozmnoženy, aby jejich oprávnění byla vybudována, aby byly nadány větší mocí výkonnou atd. Také zde na této kapitole se šetřilo, za to se ztratilo velkou měrou zdraví lidu, samozřejmě velkou měrou stoupla bída. Velikou část viny, že se přihází tak mnoho neštěstí, přičítáme této okolnosti, a chtěl bych, ač to nepatří k věci, přece upozorniti na to, aby konečně starý požadavek dělnictva po rozmnožení živnostenských inspektorátů a vybavení jich větší mocí výkonnou konečně jednou se stal pravdou. V ostatním jsem řekl, že zákon obsahuje některá význačná zlepšení, a protože víme, že se to pro tuto dobu jeví vyloučenými, aby jiné pojetí, nějaké ještě lepší porozumění zájmům těchto zúčastněných lidí bylo možným, budeme pro tento zákon hlasovati. Přejeme si však samozřejmě, aby se vyhovělo nárokům, oprávněným přáním dělnictva všeobecně a ne jenom těch dělníků, kteří pracují v podnicích, aby se jim, když již na bojišti průmyslu zírati zdraví a život, dostalo toho, aby také alespoň mohli říci, že společnost, že stát o ně pečuje, že mohou aspoň žíti jako lidé. (Souhlas.)

Předseda. Nikdo není k slovu přihlášen, debata je skončena, doslov má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Jest sice pravda, že důchod úrazový není takový, jak by snad měl býti, aby mohl býti dotyčný živ. Ale sociálně-politický výbor nemohl nic měniti na tomto zákoně, poněvadž se jednalo o prodloužení tohoto zákona o rok. Kdyby se na něm něco měnilo, musil by jíti zpět do sněmovny, a ti lidé od l. ledna přišli by o podpora. Tedy lépe je dáti lidem něco, než aby nedostali nic. Proto bych prosil, aby předloha byla přijata.

Předseda: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O návrhu výboru sociálně-politického dám hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s návrhem výboru v příčině uvedeného usnesení poslanecké sněmovny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh výboru jest přijat ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Přeje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. Jílek: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí tedy s návrhem výboru sociálně-politického tak, jak byl přijat ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat také ve čtení druhém.

Tím je denní pořad vyčerpán.

Z předsednictva přikázáno:

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

výboru sociálně-politickému:

Tisk 1154. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha a soudr. (tisk 3184), aby vydán byl zákon o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postaveni na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinností (tisk 3272).

Tisk 1155. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. inž. Bečky, Biňovce, Dubického, Langra, Bezděka a soudr. (tisk 3214) na prodloužení omezení práva stěhovacího (tisk 3287).

výboru rozpočtovému:

Tisk 1150. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3218), kterým se mění a doplňují zákonná ustanovení o směnečných poplatcích (tisk 3269).

Tisk 1153. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3183), kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok 1922 (tisk 3270).

Tisk 1151. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2439), kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích.

K žádosti vlády má býti o shora uvedených návrzích podána zpráva ve lhůtě co nejkratší.

výboru ústavně-právnímu:

Tisk 1152. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3139), jímž se prodlužují platnost čl. I., č. 3, 4 a 11 zákona ze dne 18. prosince 1919, čís. 1 Sb. z. a n. z roku 1920 a opatření Stálého výboru N. S. R. Č. podle §u 54 ústavní listiny ze dne 4. srpna 1920, čís. 480 Sb. z. a n, o změně některých ustanovení trestního práva, a jímž se mění další jeho ustanovení (tisk 2273).

K žádosti vlády má býti o shora uvedeném návrhu podána zpráva ve lhůtě c o nejkratší tak, aby mohl býti 1. lednem 1922 uzákoněn.

výboru rozpočtovému a technicko-dopravnímu a sociálně-politickému:

Tisk 1157. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Biňovce, inž. Bečky, Dubického, Bezděka, Langra a soudr. (tisk

3249) na vydání zákona o stavebním ruchu (tisk 3306).

Předseda: Navrhuji, aby se příští schůze konala dnes o 22. hodině s tímto

denním pořadem:

1. Ústní zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3207), kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Č. t. 1145.

2. Ústní zpráva výboru sociálně-politického a výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců pro rok 1922. Č. t. 1156.

3. Ústní zpráva, výboru branného a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3219), kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou. Tisk 3258. Č. t. 1149.

4. Ústní zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o správě sjednocené obce pražské po 1. lednu 1922. Č. t. 1158.

5. Ústní zpráva výboru rozpočtového a zdravotního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2061) o vybírání zdravotní přirážky k přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice Československé. Tisk 3243. Č. t. 1136.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 21 hodin 10 minut.)