Vycházeje z těchto úvah podal jsem řadu pozměňovacích návrhů. Především navrhuji v pozměnění §u 2, že zkrácení důchodu nesmí se státi potud, pokud součet vlastního příjmu a důchodu nepřekračuje obnos 20.000 K. Tento krajní obnos, tak zvané existenční maximum, zvýšen budiž pro každou osobu, která s válečným poškozencem žije ve společné domácnosti a jím jest udržována, o 3000 K, dohromady však nejvýše o 12.000 K, Račte dobře uvážiti, že se zde nejedná o zvýšení důchodů, nýbrž pouze o zvýšení hranice příjmu, při které nastati má zkrácení důchodu. Co se týče výše invalidního důchodu, zvýšila vláda plný důchod z 1800 na 2400, ale vlastně jen pro těžce poškozené s nejméně 55%ní ztrátou výdělečné schopnosti. Neboť pro lehčeji zraněné přidržuje se důchodové základny 1800 K. Tím sice vláda zjednává jistých větších výhod těžkým invalidům, avšak konstrukce s dvojí základnou důchodovou jest nadmíru umělkovaná a neprůhledná. Snad to však také bylo úmyslem autora této novely.

Podle předlohy obdrží invalida k výdělku úplně nezpůsobilý 2400 K ročně i není zajisté třeba zvláštního odůvodnění, že tento obnos naprosto nestačí.

Můj návrh směřuje k tomu, aby základní renty invalidů vyměřeny byly v osmi třídách, odstupňovaných podle zmenšení výdělečné schopnosti od 720 K do 3840 K a aby těžce zraněným v pěti nejvyšších třídách poskytnuty byly stoupající přídavky od 120 K do 960 K, takže na příklad k výdělku neschopnému invalidovi přísluší důchod 4800 K, 3840 + 960. Nárok na invalidní důchod má počínati již při 15%ní ztrátě výdělečné schopnosti. Pro úplně slepé má býti základní důchod zvýšen o 100 %, pro bezmocné o 50-100%. Příplatky pro děti a pro ženu, stanovené v §u 10, nebuďtež vyměřeny 10%, nýbrž 20% základního důchodu invalidního. Invalidům, kteří se nacházejí v některém léčebném ústavě, budiž poskytována hotovost.

Nepostačitelnost důchodů, přijatých v osnově, ukazuje se také v zaopatření vdov a sirotků. Jest přece svědectvím veliké neznalosti poměrů, poskytuje-li se válečné vdově důchod 600 K, ještě k tomu s dodatkem v §u 16, že tento žebrácký obnos může býti zkrácen dle stupně výdělečné schopnosti. Toto omezení jest označiti přímo jako zavržení hodné a musí tudíž býti odstraněno. (Souhlas.)

Navrhuji, aby vdovský důchod byl stanoven 1800 K. Vdovy, které překročily 55. rok věku, anebo které nemohou si vydělati alespoň třetinu toho, co si vydělávají zdravé ženy ve stejném postavení, mají obdržeti přídavek 600 K. Vdovy, které nebyly rozvedeny vlastní vinou, jakož i matky nemanželských dítek po vojínech padlých, zemřelých anebo nezvěstných, mají nárok na vdovský důchod v §u 23 budiž zvýšen sirotčí důchod a v §u 25 důchod předkův ze 400 K na 900 korun. Souhrn důchodu vdovského, sirotčího a důchodu předkův budiž vyměřen 4800 K, v §u 25 a) 5000 K místo 2400 K. Velmi kruté ustanovení nalézá se v §u 26, podle kterého válečný poškozenec ztrácí nárok na důchod, opomenul-li ohlásiti svůj nárok zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence ve lhůtě tam ustanovené. Již z ohledu na válečné poškozence, kteří bydlí v odlehlých obcích a kteří o výměrech zemského úřadu jen ztěží se dovídají, musí toto ustanovení odpadnouti. S obzvláštním důrazem musím se také obrátiti proti §u 42, jímž vládě má býti přenecháno stanovení drahotních přídavků.

Dožili jsme se toho před rokem, že ministerstvo sociální péče, dokonce ještě protiústavním zasažením do moci zákonodárné, se pokusilo odníti drahotní přirážku invalidům s výdělečnou neschopností menší než 35%. Zůstalo ovšem při tomto pokuse a ministerstvo bylo nuceno pod tlakem rozhořčení mezi invalidy vzniklého své nařízení odvolati.

Tato vzpomínka nemůže nás přece pohnouti k tomu, abychom libovůli vládní ponechávali rozhodovati o drahotních přirážkách, které přirozeně tvoří velmi podstatnou část požitků válečných poškozenců.

Navrhuji tudíž, aby drahotní přirážky, které se mají vypláceti ku všem důchodům v tomto zákoně stanoveným, jakož i k příplatkům pro děti a, ženu, v §u 10 uvedeným, stanoveny byly pro rok 1922 50%. Pro následující léta budiž drahotní přirážka pokaždé před počátkem dotyčného roku určena zákonem.

Přednesl jsem podstatné body svých pozměňovacích návrhů. Pociťuji silně, že, budou-li tyto návrhy také přijaty, zvýšené tím důchody a přídavky daleko ještě nevyhoví oprávněným nárokům politování hodných lidí, kteří ve válce nejvíce trpěli, kteří pozbyli svého zdraví a schopnosti k výdělku, kteří ztratili manžela a otce a tím svého živitele. Držel jsem se právě v těch mezích, ve kterých, myslím, že mohu počítati na souhlas všech stran v této sněmovně.

V této víře doporučuji vám přijetí svých návrhů. (Souhlas.)

Předseda: Byly mně podány pozměňovací návrhy sen. Hartla a ostatních, jakož i pozměňovací návrhy sen. Jarolima, Bartha a ostatních, Heckera, Hladíka a soudr., Kiesewettera, Starka a soudr., Lorenze, Jarolima a soudr., Polacha, Reyzla a soudruhů, Friedricha, Heckera a soudr., Perthenové, Lorenze a soudr., Löwa, Hladíka a soudr., Hladíka, Starka a soudr., Friedricha, Polacha a soudr. Polacha, Bartha a soudr., Reyzla, Hladíka a soudr.

Žádám p. senátního tajemníka, aby je přečetl.

Zástupce senátního tajemníka dr Bartoušek (čte):

Pozměňovací návrhy sen. Hartla a soudruhů k vládnímu návrhu na novelisaci zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.

§ 1 má zníti:

Všeobecnou podmínkou nároku na důchod ve smyslu tohoto zákona jest státní občanství v Československé republice V případech zvláště pozoruhodných může ministerstvo sociální péče, dohodnuvši se o tom s ministerstvem financí, od této podmínky upustiti.

Obnáší-li zmenšení výdělečné schopnosti

alespoň 15% ale méně než 25%

alespoň 25% ale méně než 35%

alespoň 35% ale méně než 45%

alespoň 45% ale méně než 55%

alespoň 55% ale méně než 65%

alespoň 65% ale méně než 75%

alespoň 75% ale méně než 85%

alespoň 85% anebo více než 85%

§ 2 má zníti:

Má-li válečný poškozenec vlastní příjem, který jest menší nežli 20.000 K ročně, který však se základním důchodem, jenž mu podle §u 6 tohoto zákona přísluší, činí více nežli 20.000 K ročně, budiž základní důchod zkrácen na tolik, aby doplňoval vlastní příjem na 20,000 Kč ročně.

U válečných poškozenců, kteří obdrželi licenci (koncesi) na biograf, trafiku, prodejnu třídní loterie anebo jiný podnik, jejž ministerstvo sociální péče prohlásilo za rovnocenný, budiž příjem z tohoto plynoucí, započten pouze 80%.

(Odstavce 2. a 4. odpadnou.)

§ 3 má zníti:

Žijí-li s válečným poškozencem ve společné domácnosti osoby, k jejichž výživě válečný poškozenec jest povinen přispívá, a skutečně přispívá, zvyšuje se částka 20,000 Kč, v u 2 uvedená, za každou jednotlivou takovou osobu o 3000 Kč, dohromady vlak nejvýše o 12.000 Kč.

§ 4 budiž škrtnut, (Škrtnutím jednotlivých paragrafů, vyplývající nové očíslování následujících paragrafů jest v dalším textu označeno závorkami.)

§§ 7 a 8 buďtež sloučeny v

§ (6): Váleční poškozenci, jejichž výdělečná schopnost byla snížena alespoň o 15%, mají nárok na základní důchod, poškozenci, kteří pozbyli alespoň 45% výdělečné schopnosti, mají mimo to nárok na přídavek pro těžce zraněné podle následujících stupnic:

Základní důchod	Přídavek pro těžce zraněné
720 Kč
1128 Kč
1536 Kč
1944 Kč	120 Kč
2352 Kč	300 Kč
2760 Kč	480 Kč
3168 Kč	720 Kč
3840 Kč	960 Kč

Ztráta výdělečné schopnosti menší nežli 15% nezakládá nároku na invalidní důchod.

Snížení výdělečné schopnosti stanoví sociálně-lékařská komise.

Vložiti jest:

§ 7. Úplně osleplým invalidům přísluší přídavek pro osleplé ve výši 100% základního důchodu.

Invalidům, kteří jsou tak bezmocní, že potřebují stále péče cizí, budiž ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem financí přiznán přídavek pro bezmocné alespoň 50% a nejvýše 100% základního důchodu.

V §u 10 (8) má 1. odstavec zníti: Invalidovi přísluší za každé nezaopatřené dítě až do doby, kdy samo se může vydržovati, nejméně však do 18 roku, pokud invalida pečuje zcela anebo podstatnou měrou o jeho výživu, příplatek 20% k základnímu důchodu invalidnímu.

V odstavci 2. budiž škrtnuto: >i přes 18. rok, nejdéle však<.

V odstavci 3. (přídavek pro ženu) budiž místo 10% stanoveno 20%.

§u 11 (9) budiž připojen tento dodatek:

Po dobu pobytu v některém léčebném ústavě budiž invalidovi vyplácena hotovost. Výši této hotovosti stanoviti jest nařízením v dohodě s organisacemi válečných poškozenou.

K §u 13 (11) připojen budiž tento dodatek:

Vdovy, které nebyly rozvedeny z vlastní víny, jakož i matky nemanželských dítek po vojínech padlých, zemřelých anebo nezvěstných, mají nárok na plný důchod vdovský.

§ 16 odpadne.

§ 17 (14) má zníti:

Plný vdovský důchod činí ročně 1800 Kč.

Nemůže-li vdova anebo družka sama sebou anebo pro ošetřování a výchovu vlastních dětí vydělávati alespoň třetinu toho, co vydělají zdravé ženy ve stejném postavení, obdrží příplatek 600 Kč ročně.

Totéž platí o vdovách anebo družkách, které překročily 55 rok věku.

§ 20 (17) První věta má zníti:

Důchod sirotčí přísluší až do doby, kdy samy se mohou vydržovati, nejméně vsak do dokonaného 18. roku dětem padlého, zemřelého anebo nezvěstného otce, u něhož splněny jsou podmínky §u 1 zákona z 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n. jakož i dětem zemřelého válečného poškozence.

Ostatní část odstavce 1. má odpadnouti.

V konečné větě budiž škrtnuto: >pokud jsou úplně neschopny výdělku<.

§u 23 (20) budiž sirotčí důchod stanoven 900 Kč (místo 400 Kč).

§ 24 má vůbec odpadnouti.

V §u 25 (21), odst. 1. budiž

na místo 2400 Kč stanoveno 4800 Kč

a na místo 400 Kč stanoveno 900 Kč.

V §u 25 a (21 a) budiž

na místo 2400 Kč stanoveno 5000 Kč,

na místo 400 Kč stanoveno 900 Kč.

V §u 26 (22) má odpadnouti konečná věta:

>Neučiní-li tak, pozbývají nároku na důchod.<

§ 31 (27) má zcela odpadnouti.

§ 42 (38) má zníti:

Ke všem v tomto zákoně stanoveným základním důchodům invalidním, vdovským a. sirotčím, jakož i ku přídavkům pro dětí a přídavkům pro ženy invalidů, stanoveným v §u 10 (8), buďtež po dobu mimořádných drahotních poměrů poskytnuty náležité drahotní přídavky.

Výše těchto přídavků stanoví se pro rok 1922 částkou 50% dotyčných důchodu a přídavků.

Pro příští léta budiž tato výše pokaždé před počátkem dotyčného roku stanovena zákonem.

Návrh sen. Jarolima, Bartha a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a domnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V odstavci 1. §u 2 budiž místo 6,000 Kč stanoveno 16.000 Kč.

Návrh sen. Heckera, Hladíka a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

U §u 3, v řádce páté budiž místo 10% stanoveno 20%.

V řádce šesté a poslední budiž místo 4.000 Kč a 5.000 Kč řečeno 5,000 Kč a 6.000 Kč.

Návrh sen. Kiesewettera, Starka a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usneste, poslanecká sněmovna ve přičíně změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V §u 7 stanoven budiž na místě obnosu 2.400 Kč obnos 4.800 Kč.

Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte):

Návrh sen. Lorenze, Jarolima a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V §u 8, odst. 1. řádka třetí má bytí místo 2.400 Kč 4.800 Kč.

Návrh sen. Polacha, Reyzla a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V §u 8, odst. 2. předposlední řádka budiž místo 20 procent stanoveno 15 procent.

Návrh sen. Friedricha. Heckera a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V §u 17, odst. 1. má býti místo 600 Kč 1.800 Kč.

Návrh sen. Perthenové, Lorenze a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a domnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

§ 17, odst. 3. má zníti:

Vdově neb družce, jež jest zcela neschopen k výdělku nebo překročila 55 rok svého věku přísluší 50procentní přirážka k rentě základní.

Návrh sen. Löwa, Hladíka a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V §u 23, odst. 1. nahrazují se slova 400 Kč silový 900 Kč,

Návrh sen. Hladíka, Starka a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V §u 24, řádka, druhá, má býti místo 2.400 Kč 4,800 Kč.

Návrh sen. Friedricha, Polacha a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V u 25, druhá řádka má místo 2.400 Kč býti 4.800 Kč a ve třetí řádce místo 400 Kč 900 Kč.

Návrh sen. Polacha, Bartha a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V §u 25 a odst. I., třetí řádka má býti místo 2.400 Kč 4,800 Kč.

Návrh sen. Reyzla. Hladíka a soudr. k předloze tisk číslo 1198, na které se usnesla poslanecká sněmovna ve příčině změny a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.:

V §u 25 A, odst. 2., má býti místo 400 Kč 900 Kč.

Předseda: Závěrečný doslov má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! O významu této předlohy, myslím, že bylo dostatečně předřečníky promluveno, co znamená tato předloha pro válečné invalidy a pro válečné poškozence, tu máme činiti co s jistým zjevem. Představte si, že nám páni navrhovatelé předkládají dva pozměňovací návrhy. To není úkolem oposice. Úkolem oposice je docela něco jiného. Já bych řekl: >To je vlastnělicitace, Já nevím, který návrh teď je lepší a který bych měl, kdybych se chtěli připojiti k tomuto pozměňovacímu návrhu, vlastně slavnému senátu odporučiti.Já musím přirozeně vyslovit se proti všem pozměňovacím návrhům, a to z tohodůvodu, poněvadž si to oposice udělala vlastně velice pohodlně, ona sice navrhuje zvýšenívšech rent až o 100%, ne-li více, ale nestará se zde o úhradu a tím by se přirozeněcelý zákon prodloužil a dnes na to tisíce a tisíce válečných poškozenců s dychtivostíčekají, až ten zákon bude v účinnosti, aby byli jaksi podílníky dobrodinítohoto zákona.

Já bych prosil slavný senát, aby se řídil heslem: >Kdo rychle dává. dvakrátdává!< Nerad bych, aby se z toho důvodu předloha prodlužovala a z toho důvoduse vyslovuji proti všem pozměňovacím návrhům.

Předseda (zvoní): Nebude-li námitek, hodlám dát hlasovati o pozměňovacíchnávrzích najednou a učiním při tom opačnou zkoušku, kdo je >pro< a potom, kdo je>proti<. Kdo je proti tomuto návrhu? (Nikdo.) Není námitek. Budu tudíž takpokračovat.

Kdo souhlasí s pozměňovacími návrhy tak, jak byly p. senátním tajemníkemprávě přečteny, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

Kdo je proto, aby všechny tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuly, prosím, abypozvedl ruku. (Děje se.)

Tedy >pro< vyslovila se menšina, >pro< zamítnutí všech těchto pozměňovacíchnávrhů vyslovila se většina.

Jsou tedy tyto návrhy zamítnuty.

Nyní dám hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli tak, jak byla přijatavýborem.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí jest přijata ve čtení prvé.

Přikročíme ihned ve smyslu přijaté pilnosti v 87. schůzi k hlasování večtení druhém.

Má pan zpravodaj nějakých textových změn?

Zpravodaj sen. Pánek: Ano! Do předlohy vloudily se tiskové chyby. Na stránce3, prosím, aby věta v §u 5 zařadila se jako odst. 2, a aby byl § 5 vytištěn jakozvláštní věta.

Dále má stránce 5 prosil bych, aby za § 18 a vytištěn byl rovněž § 19 rovněžjako zvláštní paragraf. Konečně v §u 20 bych si přál určité stylistické změnya to: >... a to důchod sirotčí přísluší nezaopatřeným dětem, (čárka)nedokonavším 18 let padlého, zemřelého a nezvěstného otce.<

Dále jest zde změna v §u 25, v 2. řádce má býti místo >v odst. 3.< >v odst.4.<

To by byly všechny změny, které jsou změny čistě jen tiskové.

Předseda (zvoní): Přikročíme k hlasování. Kdo souhlasís osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata právěve čtení prvém, se všemi těmi změnami, které navrhuje pan zpravodaj, také ve čtenídruhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí, jakož i sevšemi opravami přednesenými panem zpravodajem, byla přijata ve čtení druhém.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý, dne 31. ledna o 15. hodiněodpoledne s tímto

denním pořadem:

1. Druhé čtení zprávy výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovnyo návrhu posl. Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha a soudr., aby byl vydán zákono nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení naSlovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případechvojenské povinnosti. Č. t. 1199.

2. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládnímnávrhu zákona, kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů, spojenýchs rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok 1922.Tisk 1200.

3. Druhé čtení zprávy výboru živnostensko-obchodního a zahraničního o usneseniposlanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení>Mezinárodní úmluva o dozoru na obchod zbraněmi a střelivem<, uzavřená dne 10.září 1919 v Saint Germain en Laye. Tisk 1180.

4. Návrh, aby byla zkrácené projednána podle §u 55 jedn. řádu zpráva výboruústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátuk vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanoveníadvokátních řádů a o návrhu posl. dr Černého, dr Bartoška, dr Dolanského, drWintera a soudr. na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanoveníadvokátního řádu.

5. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o usnesenísenátu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některáustanovení advokátních řádů a o návrhu posl. dr Černého, dr Bartoška, dr Dolanského,dr Wintera a soudr na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některáustanovení advokátního řádu. Tisk 1205.

6. Návrh, aby byla zkrácené projednána podle §u 55 jedn. řádu zpráva výborusociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládnímnávrhu zákona, jímž se prozatímně upravuje péče o invalidní vojíny ze stavu mužstvapo válce světové a o pozůstalé po vojínech ze stavu mužstva.

7. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovnyo vládním návrhu zákona, jímž se prozatímně upravuje péče o invalidní vojínyze stavu mužstva po válce světové a o pozůstalé po vojínech ze stavu mužstva. Tisk1206.

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Hanšpachu za vydáníčlena senátu Josefa Reyzla pro přestupek urážky na cti podle §u 496 tr. z. (č. 716Předs.).

Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není, návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze o 19. hodině 15 minut.)