Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Stojan, dr. Vlček.

104 senátoři podle presenční listiny.

Zástupce vlády: za ministerstvo financí: odborový přednosta dr. Vlasák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Fritschovi, pro schůzi dnešní a zítřejší sen. dr. Kovalikovi a sen. Dulovi, pro tento týden sen. Zavoralovi a sen. dr. Daxnerovi, sen. dr. Herzigové, sen. Jelinkovi a sen. Oberleithnerovi, dodatečně pro schůzi 96. a 97. sen. J. Procházkovi, pro schůzi 97. sen. Hnátkovi.

Tiskem rozdáno bylo:

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 1182. Zpráva rozpočtového výboru a sociálně-politického výboru o návrhu sen, R. Pánka a spol. na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n., kterým se nově upravují válečné přirážky k poplatkům a mění některá ustanovení o poplatcích (tisk 730).

Tisk 1207. Návrh sen. dr. Krejčího a druhů ve příčině úpravy vyučování němčině na středních školách.

Tisk 1208. Vládní návrh zákona, kterým stanoví se spotřební dávka z tabáku sloužící za základ pro vyměření trestu při důchodkových přestupcích tabákových.

Tisk 1209. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního a II. výboru zahraničního stran usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tlač. 2894), ktorým sa predkladajú k schváleniu Národnemu shromaždeniu: 1. smluva obchodná a plavebná, 2. záverečný protokol k obchodnej a plavebnej smluve s prílohami, 3. dohoda o výsadách a ulahčeniach v prospech československého provozu v terstskom prístave, 4. úmluva finančno-právna, 5. protokol o stanovení úveru Itálie na účet vlády československej za dodávky válečného materiálu a živín a 6. obchodná úmluva s protokolem, uzavrené dňa 23. brezna 1921 v Ríme medzi republikou Československou a královstvom Italským (tlač. 3341) (tisk sen. 1204).

Tisk 1210. Usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu (tisk 3222) k vládnímu návrhu zákona o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů obílím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusí (tisk 3347).

Tisk 1211. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3164), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní úprava o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsaná v Paříži dne 15. listopadu 1920 (tisk 3353).

Tisk 1212. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3151), jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, v moderních jazycích, v krasopise, v těsnopise a ve psaní na stroji (tisk 3349).

Tisk 1213. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 3165 a příloha), kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sbírky zákonů a nařízení a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic pro rok 1921 (tisk 3373).

Tisk 1214. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3319) o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů vyhotovených státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení (tisk 3379).

Tisk 1215. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákonu (tisk 3195) o výpovědi smluv nájemních a pachtovních, týkajících se některého ze statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, nebo majících za předmět těžbu užitků některého ze statků a majetku takového (tisk 3381).

Tisk 1216. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (tisk 3323) o obmezení pôsobnosti pôrot na Podkarpatskej Rusi (tisk 3383).

Tisk 1217. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 3262), jímž se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus stanoví válečné přirážky k přímým daním (s výjimkou daně důchodkové), za léta 1922 a 1923 a dočasně se zrušují některá ustanovení o přímých daních (tisk 3378).

Tisk 1218. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 3263) o válečných přirážkách k přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za léta 1922 a 1923 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 3377).

Tisk 1219. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Pohla, dra Haase, Brožíka, Draxla a druhů (tisk 3250), aby byl vydán zákon, jímž se zachovávají práva členů bratrských pokladen vystouplých ze zaměstnání (tisk 3374).

Tisk 1220. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 3086) na přistoupení Československé republiky k mezinárodní úmluvě o soustavě metrické, podepsané dne 20. května 1875 v Paříži (tisk 3376).

Tisk 1221. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3387) o soupisu právních nároků a závazků čsl. příslušníků vůči cizincům (tisk 3413).

Tisk 1222. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 2804), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva uzavřená v Paříži dne 18, ladná 1921 mezi republikou Francouzskou a republikou Československou o statcích, právech a zájmech soukromých (otištěná při svrchu citovaném vládním návrhu) - (tisk 3283).

Tisk 1223. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (t. 969), jímž se zřizuje hlavní finanční ředitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorode (tisk 3400).

Tisk 1224. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (t. 3364) o mimořádné župní přirážce na Slovensku (tisk 3406).

Tisk 1225. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3153), jímž se povoluje úvěr až do výše 500,000.000 Kč na opatření výzbroje, výstroje, zásob a různého vojenského materiálu (tisk 3370).

Tisk 1226. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3365), kterým se vláda zmocňuje, aby prozatímně zkrátila přípravnou službu soudcovskou (tisk 3388).

Tisk 1227. Usnesení poslanecké-sněmovny o vládním-návrhu zákona (tisk 3366), jímž se vláda zmocňuje, aby upravila odpočivné a zaopatřovací požitky státních zaměstnanců systému uherského a jich pozůstalých v Podkarpatské Rusi (tisk 3404).

Tisk 1228. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Landové-Štychové, Zemínové, Pechmanové, Sladkého, Slavíčka, Sajdla a spol. (tisk 1476), aby upravena byla organisace dívčích škol odborných a právní poměry učitelstva těchto škol v republice Československé (tisk 3395).

Tisk 1229. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3369), kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového (tisk 3408).

Tisk 1230. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2424) o vojenských požitcích zaopatřovacích (tisk 3401).

Tisk 1231. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3001) o vystěhovalectví (tisk 3389).

Tisk 1232. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3337), jímž upravuje se poměr československé státní správy k československým společnostem Labské a Dunajské (tisk 3405).

Jednací zápisy o 82. až 92. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 16., 17., 19., 20., 21, a 22. prosince 1921.

Těsnopisecká zpráva o 94. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 19. ledna 1922.

Tisk 1207. Návrh sen. dra Krejčího a druhů ve příčině úpravy vyučování němčině na středních školách.

Místopředseda Kadlčák: Sen. Meissnerovi udělena dovolená do příští schůze pro chorobu.

Přikročuji k projednávání denního pořadu, jímž jest za

1. Druhé čtení správy sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1154) o návrhu poslanců Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha a soudr. (tisk 3184), aby vydán byl zákon o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavem. na Slovensku a v Podkarpatské Rusí na peněžité požitky v některých případech vojenské povinností (tisk 3272). Tisk 1199.

Zpravodajem je pan sen. Cholek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Cholek: Vážený senáte! V § 1, poslední odstavec, doporučují, aby místo slova >už< bylo dáno slovo >již<. Pak aby novou větou, slovem >Tohoto< počínal nový odstavec. Jiných chyb jsem nenalezl.

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém i s těmi opravami, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jest přijata také ve čtení druhém.

Druhým bodem jest za

2. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok 1922. Tisk 1200.

Zpravodajem jest pan sen. Klečák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Navrhuji, aby v §u 2 ve 3. řádce slovo >uhraženy< bylo nahrazeno slovem >uhrazeny<.

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, i s navrženou opravou, také v čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jest přijata také ve čtení druhém.

Přikročíme k bodu

3. Druhé čtení zprávy I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení >Mezinárodní úmluva o dozoru na obchod zbraněmi a střelivem<, uzavřená dne 10. září 1919 v Saint-Germain en Laye. Tisk 1180.

Zpravodaji jsou za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Walló, za výbor zahraniční pan sen. Cholek. Uděluji slovo panu sen. Walló.

Zpravodaj sen. Walló: Slavný senát! K medzinárodnej smluve o obchodovaní strelivom a zbraniami nemám čoho pridať ani ubrať, a prosím, aby ju senát ráčil schváliť tak, ako sa schválila vo výboru.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo druhému zpravodaji, p. sen. Cholkovi.

Zpravodaj sen. Cholek: Připojuji se k vývodům pana sen. Walló.

Místopředseda Kadlčák: Račte zaujmouti místa, budeme hlasovati. (Děje se.)

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením obsaženým ve zprávě výborů tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Ratifikační usnesení přijímá se také ve čtení druhém.

Čtvrtým bodem jest

4. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle §u 55 jedn. řádu zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů a o návrhu poslanců dra Černého, dra Bartoška, dra Dolanského, dra Wintera a soudruhů na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu.

Pilnost této věci nebudu dlouho odůvodňovati a stačí, poukáži-li na to, že podle ustanovení ústavní listiny končí lhůta, ve které senát má tuto věc projednati dnem 1. února 1922, nemá-li usnesení poslanecké sněmovny státi se zákonem a že jedná se o úlevy a odstranění namnoze důtklivých nedostatků a nesnází, jimiž vykonávání advokacie za dnešních poměrů jest postiženo.

Kdo souhlasí, aby věc tato projednávána byla jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost se přiznává.

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v jediné debatě a to ve lhůtě půlhodinové. Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj jest přijat. Dalším bodem jest za

5. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona, kterým se smění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů a o návrhu poslanců dra černého, dra Bartoška, dra Dolanského, dra Wintera a soudruhů na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu. Tisk 1205.

Zpravodajem je pan sen. dr. Klouda. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Klouda: Slavný senátě! Důležitost a naléhavost úpravy advokacie dokumentována jest několikerým návrhem a několikerým usnesením, které tvořiti budou předmět dnešního našeho jednání. Byl především v poslanecké sněmovně podán pod číslem tisku 1964 návrh kolegů dr. Černého, dr. Bartoška, dr. Dolanského, dr. Wintera a soudr. na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu.

Tento návrh v podstatě své recipuje původní vládní návrh na prozatímní úpravu advokacie, kterýžto návrh stal se předmětem porad a diskusí v jednotlivých stavovských korporacích. Po vyslechnutí těchto korporací předložila vláda v senátě vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů (číslo našeho tisku 725 - návrh ze dne 6. května 1921). Tento návrh, který přizpůsobuje se již jednotlivým dobrým zdáním a pozměňovacím návrhům advokátních komor, byl v našem ústavně-právním výboru projednán a byl také schválen v plenu senátu dne 1. července 1921.

Senát projednávaje vládní návrh zákona pozměnil osnovu předloženou, doplnil ji v některých směrech a takto schválený návrh předložen byl poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna podrobila usnesení senátu podrobné kritice, její ústavně-právní výbor zvolil subkomitét, který vypracoval některé změny a doplňky, které byly přičiněny k návrhu usnesenému senátem, pokud však se týče věci samé, poslanecká sněmovna v usnesení svém přidržela se v rozboru látky i v jednotlivých zásadách ustanovení v senátě přijatých. Změny a doplňky přičiněné týkají se spíše upravení látky a podrobnějšího jejího vysvětlení. Následkem toho bylo usnesení poslanecké sněmovny předloženo znovu senátu k projednání a měli jsme v ústavně-právním výboru a máme dnes příležitost v plenu po druhé zabývati se touž látkou.

Vzhledem k tomu, že se věc projednává po druhé, lze zajisté předpokládati znalost věci, i když již uplynulo drahně času od původního našeho usnesení, a mohu se proto omeziti jenom na to, abych stručné vytknul jednak různá hlediska senátu a poslanecké sněmovny, jednak vysvětlil změny a doplňky, které k návrhu zákona námi usnesenému přijaty byly poslaneckou sněmovnou.

Ústavně-právní výbor, jehož jménem dnes podávám zprávu, uznal vhodnost i účelnost změn a doplňků, které byly poslaneckou sněmovnou k elaborátu senátu přičíněny, i navrhuji, aby slavný senát návrh v poslanecké sněmovně usnesený ústavně schválil. I když pak ústavně-právní výbor projevil námitky proti některým změnám v poslanecké sněmovně usneseným, a přes to doporučil schválení návrhu v poslanecké sněmovně přijatého, bylo důvodem proto, aby s konečnou úpravou, byť i jen prozatímní, částečnou a přechodnou, nebylo dále otáleno. Jsme si plně vědomi toho, že některé ze změn a doplňků, které přičinila poslanecká sněmovna, musí teprve v praxi prokázati a osvědčiti svoji životaschopnost, ale bude to lépe, než aby měl trvati dále dosavadní stav nejednotný a nejvýš neutěšený. Jednoho ovšem třeba se obávati: Projednáváme a schvalujeme provisorium. Již v původní debatě jsem projevil přání, aby toto provisorium nestalo se zase provisoriem na desítiletí. Kolikrát a kolikrát vyslovili jsme přání, abychom se odrakouštili! Právě tato předloha je novým výstražným příkladem, abychom to s odrakouštěním vzali doopravdy; vždyť právě t zv. prozatímní advokátní řád rakouský ze 16. srpna r. 1849 zůstal v platnosti až do 6. července r. 1868, tedy skoro 20 let, kdy byl nahrazen novým, definitivním advokátním řádem ze 6. července 1868, jenž nabyl účinnosti od 1. ledna 1869.

Když pak jsem toto předeslal, pokud se týče všeobecných hledisk, dovolíte mi, abych ve stručnosti poukázal na ony změny, kterými liší se usnesení poslanecké sněmovny od původního usnesení senátního. Jedna z těchto změn týká se ihned nadpisu; kdežto iniciativní návrh kol. Černého, Bartoška a soudr. zněl v nadpise: >Návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu<, kdežto vládní návrh a naše usnesení senátní znělo na návrh zákona, >kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů<, usnesení poslanecké sněmovny v nadpise svém zní: >Zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech<. S přísně vědeckého a právnického hlediska vzato, rčení >kterým se mění ustanovení o advokátech< neznamená ničeho. My můžeme měniti ustanovení jednotlivých zákonů, ale >ustanovení o advokátech< je rčení příliš všeobecné a tím právě málo říkající, než aby mu mohl býti přiznáván ten význam, který zákonu přikládati sluší. Ovšem poslanecká sněmovna již touto změnou nadpisu naznačila, že změnivši usnesení senátu ocitla se v důsledcích, kterých ani původní iniciativní návrh kol. Černého, Bartoška a soudr., ani původní vládní návrh nezamýšlel. Původní návrhy skutečně omezovaly se toliko na změny specielních zákonných ustanovení obsažených v advokátních řádech. Dnešní usnesení poslanecké sněmovny však zasahuje do několika zákonů, a to dosti hluboce a pronikavě; nejedná se jenom o oba advokátní řády, starý advokátní řád rakouský z r. 1868 a starý advokátní řád uherský z r. 1874, nýbrž mění se i jiné zákony, zejména civilní řád soudní ve svém § 31, kde obsažena jsou ustanovení o substituci kandidátů advokacie před sborovými soudy, mění se jím trestní řád, ve svém § 39, mění se jím dále zákon z 2 prosince 1919, Sb. z. a n. čís. 13 z r. 1920, o služební přísaze právních praktikantů, auskultantů, soudců, notářů a advokátů, mění se jím i zákon ze dne 16. března 1920 o prozatímní úpravě činnosti advokátních a notářských komor na Slovensku ve svém § 6, tedy mění se jím tolik zákonů, že poslanecká sněmovna měla velmi podstatné důvody k použití všeobecného nadpisu zákona: >kterým se mění a doplňují některá ustanovení o advokátech<. Stylisace tato není šťastnou, poněvadž není jasná.

V souvislosti s tím hned zároveň uvádím, že t. zv. salvatorní doložka, obsažená v § 9 předlohy usnesené poslaneckou sněmovnou, znějící: >Zákonem tímto nedotčená ustanovení dosavadních předpisů o advokacii zůstávají v platnosti<, jest v daném případě nadbytečná a naopak byla by se zde lépe hodila t. zv, klausule derogační, ve které by bylo uvedeno, že se platnost těch a těch zákonů tímto novým zákonem měněných zrušuje a že pozbývají tyto staré zákony, pokud jsem jejich jednotlivá ustanovení pravě citoval, platnosti.

Nestalo-li se tak, je to nedostatek formální, nedostatek ovšem, který při správné praxí bude bez významu.

Pokud se týče jednotlivých ustanovení zákonných, odchýlila se poslanecká sněmovna od návrhu přijatého v senátě ohledně doby uznání právnických studií a dosažení hodnosti doktorské na některých universitách, jsoucích mimo náš stát, Ústavně-právní výbor senátu a také senát oproti vládní předloze, která jako rozhraní pro uznávání studií, zkoušek a dosažení doktorátu stanovila den 28. října, šly dále: vidouce přílišnou tvrdost v tomto ustanovení, rozšířily uznávání studií, zkoušek a dosažení hodnosti doktorské o jeden semestr po 28. říjnu a stanovily jako rozhraní zimní semestr roku 1918-1919. Poslanecká sněmovna šla ještě dále a rozšířila dobu, ve které mají býti uznávána studia právnická, zkoušky státní a dosažená hodnost doktorská na celý první popřevratový rok, tedy studijní rok 1918-1919. S tímto rozšířením ústavně-právní výbor souhlasí z těch důvodů, které jsem si dovolil uvésti, tedy že uvedené stanovisko vládního návrhu bylo příliš tvrdé, nepřihlíželo ke skutečným poměrům, které po převratu nastaly a které pro praktický život jsou rozhodnými.

Druhou změnu provedla poslanecká sněmovna v § 1 odst. d) a v souvislých s tím ustanoveních paragrafů pozdějších, zejména § 6, kde na místo slov, že mají býti uznávány vykonané státní zkoušky a nabytá hodnost doktora práv >na některé československé universitě< vložila se slůvka, že mají býti uznávány zkoušky a hodnost doktora práv dosažená >na některé universitě v republice Československé<. Také toto je změna formální, přivoděná zejména přáním kolegů ze Slovenska, kteréžto přání týkalo se uznání zkoušek složených na právnické fakultě v Bratislavě. Ovšem poslanecká sněmovna tuto změnu neprovedla důsledně, zejména ponechala v § 1 odst, c) stylisaci >kdo vykonal studia právnická na některé československé universitě<. Talie tento lapsus je více podružného rázu a ústavně-právní výbor nepřikládal mu té důležitosti, aby proň snad předloha měla býti měněna a zase k novému projednání poslanecké sněmovně vrácena, čímž by se vyřízení této naléhavé věci opětně pozdrželo. Některé již podstatnější změny provedla poslanecká sněmovna v §u 2, který upravuje otázku způsobilosti k advokacii. Kdežto původní usnesení senátu vylučovalo ze způsobilosti k advokacii toho, kdo byl právoplatným rozsudkem soudu trestního vůbec odsouzen, usnesení poslanecké sněmovny omezilo tuto všeobecnou zásadu tím, že stanovilo, že advokacie nemůže dosáhnouti ten, kdo právoplatným rozsudkem soudu trestního odsouzen byl pro čin, pro který podle platných ustanovení nastává ztráta volebního práva do obcí, po dobu této ztráty.

Lze diskutovati o vhodnosti tohoto zákonného ustanovení, lze proti němu pronésti mnohé námitky, zejména také z toho důvodu, že ztráta volebního práva do obcí je důsledkem trestního činu, spáchaného z pohnutek nízkých a nečistých. Toto rčení >z pohnutek nízkých a nečistých< v právnických kruzích bylo podrobeno velmi mnohé, a řekněme, i oprávněné kritice, a nemůže býti nazváno šťastným, jestliže také do specielního zákona o úpravě advokacie tento živel se přijímá. Ježto se však jedná o úpravu zákona přechodnou, ústavně-právní výbor přes tyto pochybností se usnesl doporučiti senátu, aby také toto ustanovení schválil. Jeť toto ustanovení paralysováno dalším důvodem, pro nezpůsobilost dosáhnouti advokacie, uvedeným v §u 2, lit. e), ve kterém za důvod nezpůsobilosti k advokacii se uvádí: >kdo svým jednáním se stává důvěry nehodným<. Pro ten případ, kdyby někdo byl odsouzen pro trestní čin jiný, než který má v zápětí ztrátu volebního práva do obcí, dána je výboru komornímu, který povoluje zápis do seznamu advokátů, možnost, aby také přihlížel k tomuto dalšímu důvodu § 2 lit. e), a po případě pro nehodnost důvěry žadatelovy zápis jeho do listiny advokátů zamítl.

V §u 2 lit. c) vymezila poslanecká sněmovna důvody inkompatibility úřadu advokátského se státním úřadem, doplnivši usnesení senátu v tom směru, že inkompatibilním jest toliko státní úřad placený, při čemž stanovena byla výjimka pro úřad ministra a úřad učitelský. Úřad ministra jest slučitelným s vykonáváním advokacie a rovněž úřad učitele. Takto rozřešena kontroversa, která při projednání ústavy naší nebyla řešena, může-li ministr po dobu své funkce ministerské vykonávati advokacii čilí nic. Poslanecká sněmovna rozhodla se pro slučitelnost obou těchto funkcí, a ústavně-právní výbor, ačkoliv byly z důvodů ústavních i z jiných proneseny závažné námitky proti této slučitelnosti obou úřadů, z důvodů oportunity připojil se k usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje také tuto změnu ke schválení.