Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.

111 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: Habrman, Aug. Novák, Staněk, dr Šrobár; president nejvyššího účetního kontrolního tirádu dr Körner.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal,

Předseda: Zahajují schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Ferd. Jiráskovi, sen. Šperovi a sen. Filipínskému.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1294. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny Národního shromáždění, týkajícím se vládního návrhu zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal výpůjčky také v cizí měně (tisk 1290).

Tisk 1296. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3436), kterým se prodlužuje účinnost zákona, z 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n. o podpoře nezaměstnaných (tisk 3458).

výboru rozpočtovému a zahraničnímu:

Tisk 1291. Vládní návrh zákona o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek.

Předseda: K žádosti vlády má býti o návrhu tomto podána zpráva ve lhůtě nejkratší.

Jsou námitky? (Nebyly).

Není jich, lhůta je přijata.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

výboru ústavně-právnímu:

Tisk 1292, Vládní návrh zákona, kterým se Hlavní puncovní úřad v Praze podřizuje ministerstvu veřejných prací;

výboru rozpočtovému:

Tisk 1293. Vládní návrh zákona o ražbě dalších drobných mincí.

Předseda: K žádostí vlády má býti o návrhu tomto podána zpráva ve lhůtě 14tí denní.

Jsou proti této lhůtě námitky? (Nebyly.) Nejsou, lhůta je přijata.

Přikročíme k projednávání denního pořadu. Prvním bodem jest

l. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se zmocňuje ministr financí k uzavření výpůjček také v cizí měně. Tisk 1294.

Navrhuji, aby byla stanovena k projednání celková lhůta tří hodiny.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh jest přijat, budu se dle toho říditi.

Uděluji slovo zpravodaji panu sen. dr Horáčkovi.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Není pochybnosti, že nejlépe je na lom ten, kdo není nikomu nic dlužen a kdo nemusí dělat žádné dluhy vůbec. To platí nejen o jednotlivci, platí to zajisté i o státech, a já proto pro svou osobu nemohu sdíleti nějakého zvláštního radostného nadšení, když snad na kursovních listech cizozemských burs se objevíme jakožto mezinárodní dlužníci. Ale ovšem je známo, že v dnešním hospodářském životě ani státy neobejdou se bez úvěru, neboť je to docela přirozeno, že úhrada potřeb mimořádných nemůže býti hrazena příjmy řádnými, totiž daněmi, nýbrž příjmy mimořádnými; a nejdůležitějším takovým mimořádným příjmem jest ovšem dnes úvěr státní.

Nicméně musíme přece jenom rozeznávati při státních výpůjčkách mezí výpůjčkami domácími a zahraničními, a to zejména proto, že výpůjčky zahraniční mají vždy do sebe cosi povážlivého. Jednak po té stránce, že znamenají přece jenom odvislost celého domácího národního hospodářství od cizího kapitálu, tedy odvislost v první řadě hospodářskou, ale v druhé řadě i odvislost politickou. A za druhé, že takový úvěr cizozemský má za následek, že pravidelně pak musí úroky, které se platí cizím věřitelům, odplývat každoročně ze země, a tím ovšem, zhoršují naši mezinárodní platební bilanci. To je jistě passivum, které pak zhoršuje tuto bilanci. Proto bylo by tedy dát přednost v každém případě úvěru domácímu. Hned po převratu vypisovali jsme první výpůjčku svobody a tu jsme snad udělali tenkráte chybu, že jsme ji limitovali jen na výší půl miliardy. Kdybychom tenkráte vypsali výpůjčku neomezeně, možná, že by se nám sešlo několik miliard a tylo miliardy byly by nám Kývaly v budoucnosti dobré, (Sen. Lippert [německy]: Kdyby byly válečné půjčky splaceny, mohli byste obdržeti peníze i nyní!) Není to tak jisté, prosím. Ale ty pozdější naše výpůjčky se už nesetkaly s takovým nadšením a úspěchem a nastalo jakési úpěti domácího kapitálu naproti státu. Já se dobře pamatují, když jsem byl ministrem financí, jak trapně to na mne působilo, když jsem v srpnu 1919 vypsal druhou výpůjčku státní a viděl jsem, s jakou liknavostí se ta výpůjčka subskribuje, kdežto na emise akcií různých společností byly přímo fronty a lidé se o ně takřka drali. A můžeme ten úkaz stále ještě nyní pozorovat, že je tu jistý, řekl bych, ne dosti důvěrný a přátelský poměr mezi domácím kapitálem a státem, že je tu jistá nedůvěra. Snad příčiny této nedůvěry jsou na obou stranách, jak na straně kapitálu, tak snad i na straně vlády, ne snad vždycky všechny kroky naší finanční politiky byly takové, aby tu důvěru obecenstva a soukromého - kapitálu dovedly upevnit a sjednat takový poměr, jaký by zde měl být. My tedy jsme dnes pohříchu odkázáni na úvěr cizozemský. Ale také takový úvěr cizozemský není žádným neštěstím. Záleží ovšem na účelu a na podmínkách, za jakých úvěr cizozemský jest sjednáván. Jestliže ten úvěr je ryze produkční, jestliže stát, tak jako soukromník vypůjčí si z ciziny peníze, platí za ně třeba 10% úroku a vydělá s nimi 15%, pak jistě je v tom prospěch. A tu ovšem musíme zkoumat, k jakému účelu úvěr, o který nyní jde, t. j. těch 10 milionů liber anglických šterlinků, vlastně slouží.

My, vážení pánové, si vypůjčujeme 10 milionů liber dle přepočítacího kursu 250 Kč za l libru. Tedy to znamená asi půl třetí miliardy, t. j. 2.500 milionů. My nedostaneme ale těch celých 10 milionů liber, nýbrž dostaneme je v přepočítacím kursu 90, Tu jen mimochodem podotýkám, že to, co bylo psáno o tak zvaném emisním kursu 95, se nás netýká, to se týká subskribentů, kteří budou výpůjčku v Anglii subskribovat. Nám bude vyplaceno jenom asi 90%, jak nám sdělil pan ministr financí, po srážce všech různých provisí a výloh. Tedy to by znamenalo jenom 9 milionů liber a v našich korunách 2.250 milionů, které nám mají být vyplaceny ve lhůtách. Ale z této částky ještě přijde k sražení to, co jsme dlužni v Anglií za mouku, kterou nám kdysi dodali, a to jsou 2 miliony liber šterlinků, tedy celkem 500 milionů, takže zbude vlastně jenom 7 milionů liber šterlinků v hodnotě 1.750,000.000 Kč, Tedy my vidíme, že celá ta výpůjčka vlastně neslouží k produktivním účelům, poněvadž jsme vlastně 2 miliony liber šterlinků jíž snědli z této výpůjčky. To, co zbývá, má sloužiti především k investicím. Pokud tyto investice podle našeho investičního programu jsou skutečně produktivní, čili nic, jest zase další otázka, neboť jsou tam, jak známo, jisté investice, kterým nemůžeme přiznati povahy přímé produktivnosti. Z těchto 1.750,000.000 Kč podle sdělení pana ministra financí něco bylo již napřed vydáno z běžných výdajů, ačkoliv původně, jak známo, když jsme investiční rozpočet schvalovali, bylo nám slibováno, že investice nebudou nikdy dříve prováděny, dokud nebudeme míti úvěru na ně. Ale na druhé straně třeba uznati, že jsme nemohli s těmito investicemi čekati a že tyto investice na náš hospodářský život dobře působily, Tedy to, co bylo již vydáno, to je obnos podle pana ministra financí asi 500,000.000 Kč, které musí býti nyní refundovány státní pokladně, takže by zbývalo ještě asi 1.250 milionů Kč, které mají býti vynaloženy na investice příští. Ovšem, v těch 1.250 milionech Kč je zase zahrnuta jistá kvóta výpůjčky, již poskytneme republice Rakouské a která obnáší 500 milionů Kč, ale která částečně má býti hrazena ve zboží a jenom částečně hotově. Tak se to má asi s použitím této zápůjčky. Vidíme, že to není ryze produktivní účel, ale jisté částky musili jsme ovšem také upotřebiti k účelům spotřebním.

Pokud se týká podmínek této výpůjčky, jest všeobecně známo, že tyto podmínky nejsou nikterak lehké. Předně, my nedostaneme celou výpůjčku, nýbrž, jak jsem řekl, jenom ⁹/₁₀, tedy 10% nám vůbec nebude vyplaceno a za druhé lato výpůjčka bude zúročena 8%, tedy úroková míra, která je jistě dosti vysoká. Víme, že naše domácí výpůjčky vydáváme nyní na 6% a když se při této cizí zápůjčce vezme při-počítací kurs, tedy to vyskočí skoro na 9%. Vedle toho jedno procento umořování, takže zápůjčka má býti splacena v 25 letech, při čemž ovšem je vyhrazeno, že může býti splacena i dříve, po 10ti letech, po případě konvertována.

Konečně je v podmínkách ještě jedno ustanovení, které nemá ani tak významu tíživého po stránce hospodářské, jako spíše po té stránce, řekl bych, prestiže naší, a to je to ustanovení, že za správné zúročení a splácení této zápůjčky musíme dáti do zástavy některé své státní příjmy a myslí se tu zejména na příjmy celní a na monopol tabákový. (Sen. Maruščák: V nejbližší době bude celá republika zastavena Anglii! Veselost.) To je ovšem jistá podmínka, která nám je velmi nepříjemná, ale na konec musíme se s ní smířiti vzhledem k tomu, že skutečně dnes na mezinárodním trhu státům menším a mladým, ano i státům starým a velikým, jako na příklad Japonsko, se za jiných podmínek zápůjčky neposkytují a musíme se snažiti, abychom svým závazkům dostáli, aby toto ustanovení nestalo se nijak tíživě praktickým. Co se týče ostatních podmínek této zápůjčky, neobsahují nic zvláštního, zejména pokud se týká osvobození daňových a poplatkových úroků této zápůjčky a pokud se týká placení cla touto zápůjčkou, jejími kupony a jejími titry.

Po formální stránce by vlastně celého tohoto dnešního zmocnění nebylo ani ústavně zapotřebí z toho důvodu, poněvadž ministr financí jest již zmocněn k uzavírání výpůjček ať domácích nebo zahraničních, a to jednak finančním zákonem z 19. prosince 1921 a jednak zvláštním zákonem ze dne 12, srpna 1921, čís. 308 Sb. z. a n., kde toto zmocnění generelně, všeobecně jest mu jíž dáno a dnešní naše usnesení má jen ten účel, abychom vyhověli výslovnému přání těch bankovních kruhů anglických, které si ještě výslovně přejí, aby zvláště pro tuto zápůjčku bylo takové zmocnění cestou zákonodárnou uděleno.

Rozpočtový výbor ve včerejší své schůzi jednal o tomto zákoně, jak byl usnesen v poslanecké sněmovně. Uznával různé jeho tvrdosti a vady, a do jisté míry by býval mohl snad souhlasiti s některými změňovacími návrhy, které zejména byly dány se strany německé. Ale na konec přece jen dospěl přesvědčení, že tyto změňovací návrhy nejsou tak podstatné, abychom mohli riskovati nějaké usnesení, které by se nesrovnávalo s usnesením poslanecké sněmovny, čímž celá tato záležitost by musela se zase vrátiti, poněvadž, jak známo, v takových věcech každé otálení je spojeno s jistým nebezpečím a mohlo by snad vésti ku zmaru celé výpůjčky. Proto většina rozpočtového výboru usnesla se přijati tento návrh zákona v tom znění, jak byl usnesen sněmovnou poslaneckou. Pokud se pak týká resolučního návrhu, který byl podán s německé strany a který měl ten smysl, že pro budoucí výpůjčky, které v mezích tohoto zmocněni mají býti uzavírány, má býti zapotřebí předběžného schválení Národního shromáždění, zaujala většina rozpočtového výboru stanovisko, že bychom tím přece jen snad příliš vázali ruce finančního ministra, kdyby on měl ještě ve stadiu vyjednávání všechny podmínky, o které se jedná, napřed předkládati vždy k usnesení oběma zákonodárným sborům. Proto většina rozpočtového výboru změnila tuto resoluci tak, jak je zde uvedena, t. j. že se ukládá ministru financí, aby pří budoucích výpůjčkách v rámci tohoto zákona uzavíraných podmínky těchto výpůjček sborům zákonodárným pouze sdělil, aby tedy o nich byly zpraveny.

Jménem rozpočtového výboru doporučuji tedy schválení usnesení poslanecké sněmovny ohledně cizozemského úvěru, jakož i přijatou resoluci a vyslovil bych jenom ještě přání, abychom s těmito úvěry, pokud budou k disposici, skutečně dobře hospodařili, abychom jich skutečně užilí k účelům, jež oplodní celé naše národní hospodářství, a abychom v budoucnosti tam dospělí, abychom byli i na polí úvěrním soběstačnými, abychom nepotřebovali se doprošovati úvěru z ciziny, nýbrž abychom své mimořádné potřeby mohli hraditi výsledky vlastní pilné práce a domácího kapitálu svého obyvatelstva. Tím zabezpečíme nezávislost svou hospodářskou i nezávislost politickou. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Zahajují debatu. K slovu jsou přihlášeni p. sen. dr Heller, Jesser, dr Spiegel a dr Ledebur. Uděluji slovo prvnímu řečníku proti, panu sen. dr Hellerovi.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Musíme dnešní debatu - a bylo to vlastně věcí pana zpravodaje - zahájiti slovy díků anglickému bankovnímu domu, jenž tuto půjčku poskytuje. Ale nikoliv proto, poněvadž nám tyto peníze půjčuje, nýbrž proto, poněvadž nám anglický bankovní dům vůbec umožnil, abychom o věci zde mluvili. Kdyby to bylo záviselo jen na vládě a na stranách většiny, byl by si mohl pan ministr financí tyto peníze - a nejen těchto 10 milionů liber anebo 2¹/₂ miliard Kč, nýbrž asi 6 miliard Kč a ještě více - vypůjčiti v cizině, aniž by Národní shromáždění, zákonodárné sbory, směly k tomu promluviti jediné slovo, ani o podmínkách, ani o účelu. Věcí to, jež oboje zde pan zpravodaj přednesl. Tedy především vřelý dík anglickému bankovnímu domu za to, že nám umožnil, abychom zde o tom mohli mluviti. Z toho však již můžete viděti, jak se v Anglií rozumí zásadám demokracie na rozdíl od Československa, kde se spokojujeme všeobecným zmocněním ve dvou paragrafech pro vládu, aby sjednala cizozemské výpůjčky, kdežto v jiných, skutečně demokraticky spravovaných státech netoliko vlády, nýbrž dokonce i banky žádají, aby zákonodárné sbory daly své svolení k dotyčné půjčce.

Pan zpravodaj zcela, správně se zmínil o tom, že pří posuzování takovýchto výpůjček v úvahu přichází především účel výpůjčky, účel, k jakému se jí má použíti, a za druhé podmínky, za kterých se tyto výpůjčky poskytují. Musím zde prohlásiti zcela, otevřeně, že bychom rádi byli hledali a nalezli nějakou cestu, abychom této výpůjčce anebo jiné výpůjčce mohli dáti své svolení, a to hlavně s ohledem na účel výpůjčky. Neboť jsme naprosto o tom přesvědčeni, že jest nutno, aby sobě tento stát opatřil peníze, by mohl dle možností zabrániti stávající a ještě větší měrou hrozící hospodářské křísí a dle možnosti jí zmírniti. Avšak pánové, přes všechnu naši dobrou vůli a přes okolnost, že kdyby na druhé straně tu bylo bývalo alespoň trochu dobré vůle, že také my bychom bylí mohli dojíti k sjednocení, bylo nám znemožněno hlasovati pro tento zákon, tak jak vypadá, a to z dvojích důvodů: předně z důvodů ústavně-právních a za druhé z důvodů materielních.

Nuže, k důvodům ústavně-právním! Pánové, pan zpravodaj nám vypravoval, že tímto zákonem se povoluje učiniti výpůjčku 10 milionů liber v Anglii, Prosím mnohokráte za prominutí, ale toto zpravodajství nezdá se mi býti správným. V tomto zákoně není řeči o výpůjčce 10 milionů liber, v tomto zákoně nemluví se o tom, že tato výpůjčka se děje za přepočítacího kursu 95% není řečí o tom, že dalších 5% odpadá za jiné výdaje, kolky, provise atd., takže skutečný přepočítací kurs, skutečný efekt výpůjčky pro nás obnáší pouze 90 místo 100; není řeči o tom, že se dává v zástavu tabákový monopol a cla za tyto výpůjčky. O této výpůjčce 10 milionů liber v Anglii není v tomto zákoně zmínky ani slovem, nýbrž, že o tom víme, vděčíme především naším novinám, z nichž jsme se o tom nejdříve dozvěděli, a za druhé výkladu, kterýž pan finanční ministr podal ve výboru a v plenu poslanecké sněmovny a včera večer ve výboru senátním. Avšak z tohoto zákona nikdo, kdo jej čte, neshledá, že se zde jedná o výpůjčku 10 milionů liber v Anglii. Nedočte se ani slova o podmínkách této výpůjčky a nedočte se ani slova o tom, k jakému účelu této půjčky právě bude použito. To, pánové, jest jedna okolnost, která nás k tomu vede a vésti musí, abychom tento zákon zamítli. Neboť tento zákon není ničím jiným, nežli novým zmocňovacím zákonem, novým rámcovým zákonem, jenž pana ministra financí zmocňuje, aby v rámci zmocnění, jež udělena byla zákony ze dne 19. prosince 1921 a ze dne 12. srpna 1921, prováděl úvěrní operace. Bližší ustanovení přece jen praví - a také to bylo teprve později v poslanecké sněmovně vloženo - že pokud se jedná o výpůjčky v Anglií nebo ve Spojených Státech, počítá se kurs l libry šterlingů 250 Kč a l amerického dolaru 50 Kč. O tom mel se rozhovořiti pan zpravodaj; že tak neučinil, přičítám jemu za hřích opomenutí. Měl říci, že tímto zákonem se finanční ministr zmocňuje, aby v cizině sjednal výpůjčky 6400 a několika čtyřiceti milionů Kč, aniž by v budoucnosti v rámci těchto dvou zákonů, které jsem vám před tím uvedl, musel si opatřiti svolení Národního shromáždění o účeli, o zúročení a o podmínkách výpůjčky.

Prosím, pánové, nenapadá mně panu ministru financí nějak nedůvěřovati. Ale jest dle mého názoru skutečností zcela mimořádnou, v parlamentárně spravovaných státech a obzvláště v demokratických státech zcela vyloučenou, aby se finančnímu ministrovi udělovalo zmocnění tak dalekosáhlé, aniž by parlament do celé věci - prosím, jde o úvěr 6 miliard Kč - jediným slovem zasáhnouti. Ano, kdyby to bylo záviselo od naší vlády a od pánů ze stran většiny, nebyli bychom se usnášeli ani o tomto zákoně, nýbrž pan ministr financí byl by, aniž by nám řekl o tom slova, uzavřel tuto anglickou výpůjčku a v nejbližší době, jak jsme přece dnes četli v novinách, švýcarskou výpůjčku, pak snad holandskou, pak americkou, vše dohromady 6¹/₂ miliard Kč, aniž by se Národní shromáždění o tom bylo úředně slovem dozvědělo.

Byli bychom měli potěšení čísti v našich novinách, ale my jako poslanci a senátoři nebyli bychom se o tom dozvěděli slovem. To tedy bylo účelem našich pozměňovacích návrhů, jež jsme podali v poslanecké sněmovně a zde, abychom alespoň zjistili účel těchto výpůjček; a jestliže pan zpravodaj dnes míní, že to není tak podstatné, co jsme navrhovali, aby tím způsobem byl snad odklad 4 nebo 5 dnů - kdyby návrh byl býval přijat již v poslanecké sněmovně, nebyl by nastal odklad vůbec - pak shledávám, že vaše názory o kontrole vlády parlamentem jsou velice podivné, že jsou takové, že nikdo se k ním nemůže přidati, kdo klade důraz na režim demokratický.

Svými návrhy měli jsme na myslí toto: Především chtěli jsme najisto postaviti, k čemu smí vláda použíti úvěru v cizině zjednaného. Navrženou změnou §u 5 nechtěli jsme nic jiného, než-li říci: tohoto úvěru jest v prvé řadě použíti k investicím na zmírnění nebo odstranění hospodářské krise, dále na zvelebení stavebního ruchu a, pokud stačí, pro ostatní účele. Mám za to, že tyto naše návrhy jsou velice podstatné a že by byly vládu zavázaly použíti těchto úvěrů pro ty účele - a pan zpravodaj sám vytkl, že účel použití jest velice důležitým momentem při posuzování výpůjčky - použíti těchto úvěrů pro ty účele, pro něž jsme chtěli, aby jich bylo použito. Podali jsme dále resoluční návrh, ve kterém jsme žádali, aby vládě bylo uloženo, před sjednáním budoucích půjček v rámci tohoto zákona, tudíž před sjednáním výpůjček v celkovém obnosu asi 4 miliard, opatřiti sobě svolení Národního shromáždění ve příčině všech podmínek těchto výpůjček. Také tuto resoluci jste odmítli s tímto tak chatrným odůvodněním, jež pan ministr podal včera ve výboru, že by totiž bylo možno, že by věc byla velice naléhavou a že by parlament právě nezasedal, svolení parlamentu tudíž by nebylo lze opatřiti, odůvodnění to, které v době železnic, telegrafů, letecké pošty přece jen jest trochu zvláštní, v dobách, ve kterých lze svolati Národní shromáždění ve dvou až ve třech dnech, říkati: co potom, bude-li se výpůjčka uzavírati v době, kdy Národní shromáždění nezasedá? Byli jsme již svoláváni k účelům mnohem méně důležitým a bylo by možným činiti tak také zde. To právě jest spolu jedním základním zlem tohoto státu, toto bujení, toto vzmáhání se vlivu a moci správy nad zákonodárstvím. To právě jest, co potíráme a co vy byste ve vlastním svém zájmu měli s námi potírati, aby ministerstva neměla tohoto obrovského vlivu, této obrovské moci, kterou dnes mají, ministerstva, která nemají býti ničím jiným, než-li výkonným orgánem zákonů, na nichž se Národní shromáždění usneslo a nikoliv orgánem, jenž vlastně vykonává moc zákonodárnou, tím, že jako zde v tomto jednotlivém případě, stanoví podmínky pro nové výpůjčky zcela, libovolně, svévolně, bez přibrání Národního shromáždění. To jsou dle mého názoru - a jsem v té příčině ve velmi silném rozporu s panem zpravodajem - velice podstatné a naprosto nikoli nepodstatné požadavky, jež jsme kladli; odmítnutí těchto požadavků shoduje se třeba se směrem vaší politiky, ale neshoduje se se směrem demokratické politiky, politiky, která pozvednouti chce vliv parlamentu oproti správě.

Nyní k výpůjčce samotné. Výpůjčka - pravím ještě jednou, nevyplývá to ze zákona, musíme se spolehnouti na to, co nám řekl pan ministr financí - obnáší 10 milionů liber, Z těchto 10 milionů liber odpadá předem l milion liber, tudíž obnos 250 milionů Kč za přepočítání, kolky, provise a všechny možné věcí, jež zde přicházejí v úvahu, takže dluhovati budeme 10 milionů liber aneb 2500 milionů korun, ale obdržíme pouze 9 milionů liber, tedy 2250 milionů korun. Splatiti musíme samozřejmě celých 10 milionů liber, tedy 2¹/₂ miliardy korun. 250 milionů korun ztrácíme předem, ty mizejí předem ve velikých kapsách anglických věřitelů a ve velikých kapsách anglického státu v kolcích atd. 250 milionů korun musíme předem zaplatiti za to, že se nám poskytuje půjčka 10 milionů liber. Ze zbývajících pak 2¹/₄ miliard musíme do Anglie splatiti půl miliardy, tedy 500 milionů korun. To jsme dlužní Anglii za mouku, kterou nám dodali, a jednou z podmínek, jichž oznámení vděčíme laskavosti pana ministra financí - v zákoně o tom zase není ani slova - jest, že splatíme v Anglii dluh za mouku částkou 500 milionů korun.

Jako veliká výhoda zahraniční půjčky se vždy vychvaluje - a také pan ministr financí tak učinil ve výboru - že jí nemá býti použito k nákupu zboží, nýbrž že celým obnosem přichází k dobru zemí, která si jej vypůjčuje. Nuže vidíte, že z těchto 2¹/₂ miliard již ³/₄ miliardy, tedy 750 milionů korun ihned zase putuje zpět do Anglie, z části za jisté poplatky, za přepočítací kurs, z části za pět set milionů, které jsme dlužní, takže ohledně velice značné částky výpůjčky léto veliké výhody zde není. Zbývá ještě jedna a tři čtvrtě miliard na investice, Z těchto použije se asi 500 milionů -, také tento údaj vděčíme ovšem pouze ochotě finančního ministra - na zaplacení již předsevzatých investic. To znamená, že stát objednal vagóny a nezaplatil, anebo jen z části zaplatil z běžných příjmů, myslím, že z valné části vůbec nezaplatil - alespoň říkají veliké továrny na vagóny, že nemohou pracovati proto, že stát ničeho nezaplatil, že zůstal dlužen - z části použil stát těchto obnosů z běžných příjmů, jež musily býti refundovány, 500 milionů tudíž odpadá za předsevzaté již investice.

Jest příznačno, že nikdo neřekl, jaké to jsou investice. Byli bychom si přáli, aby se nám sdělilo v číslicích, jaké to jsou investice, bychom mohli posouditi, zdali se tu jedná o investice produktivní nebo ne-produktivní. Jako neproduktivní bychom především označili stavbu kasáren, něco, co po našem názoru jest investicí naprosto neproduktivní, i obávám se, že tu také takové věci spolu jsou obsaženy, jak v těch 500 milionech, tak také v této 1¹/₄ miliardy, jež ještě zbývá pro nové investice. Jest zvláštní, že stát, jenž má zákon, který má na myslí odbourávání militarismu, neustále staví nové kasárny v místech, kde posud nebylo vojska, a my protestujeme z tohoto místa proti používaní investic k účelům militarismu. (Souhlas na levici.)

Co se nyní týče našeho stanoviska k této výpůjčce, byli bychom si přáli, aby nejen poloviny veškeré výpůjčky, jak tomu má býti - ani celé poloviny, poněvadž odpadnou ještě jiné obnosy - nýbrž převážné většiny této výpůjčky bylo použito na investice. Nechci se šířiti o tom, zdali pro dělnictvo má veliký význam, vypůjčí-li si stát peníze v cizině nebo doma, zdali tedy se stane závislým od cizozemských anebo domácích kapitalistů a zdali dělníkům působí větší potěšení pracovati pro některého anglického anebo pro československého kapitalistu, o tom nechci šířiti slov, myslím, že jemu, dělníku, je to dosti lhostejno. Zajisté však jsou podmínky výpůjčky v cizině mnohem těžší - vrátím se k tomu ještě - než-li při výpůjčce domácí.

Ale ať je tomu tak nebo onak, velevážení pánové, my potřebujeme bezpodmínečně peněz pro investice, neboť naše hospodářství ukazuje v posledních měsících tak hrozivé známky kritického stavu, že stát musí zasáhnouti a učiniti vše, aby pokud možno zmírnil hrozící nám hospodářskou křísí a nezaměstnanost. Víme velmi dobře, že hospodářská krise v tomto státě souvisí se všeobecnou hospodářskou křísí světovou, že tento stát netvoří ostrova v moři kapitalismu, nýbrž že také jest odvislým od všeho toho, co se děje ve světě, a že kletba, která na celém světě spočívá, kterouž na celý svět přivodily mírové smlouvy Versaillská a St. Germainská ve formě reparací, také nás postihuje, i když se pan zpravodaj tomu směje. Hladoví čí dělníci venku a nezaměstnaní, kteří to pociťují na vlastním těle, ti se nesmějí. (Sen. dr Horáček [německy]: Mírová smlouva Versaillská to je váš kolovrátek!) Vy mluvíte o kolovrátku, ale na konec jsou mírové smlouvy Versaillská a St. Germainská příčinou strašlivé situace, do které jsme se dostali. (Sen. dr Horáček [německy]: Ale vaší vinou a, vinou Německa!) Ale to přece jest zcela lhostejno, nezaměňujte přece věcí mezí sebou! Tyto mírové smlouvy St. Germainská a Versaillská působí také zpět na nás. (Sen. dr Horáček [německy]: Dne 8. srpna 1914 hlasovali také dělnici pro vyhlášeni války!) Tehdy také vy byste bylí hlasovali pro válku, kdyby byl v Rakousku parlament zasedal, právě všichni zástupci strany, ku které vy patříte; nevypravujte nám přece žádné romány, bylo vašim štěstím, že Stürgkh tehdy parlament nesvolal, kdyby jej byl svolal, byli byste vy bývali prvními, kdož by byli hlasovali pro válku. Nenamlouvejte nám přec ničeho, nejsme přec děti! To můžete vypravovati na schůzích lidu, ale ne nám zde. A to ostatně není také směrodatným; směrodatným jest, že těmito mírovými smlouvami byla ústředním státům, hlavně Německu, uložena obrovská břemena, pod nimiž klesají, a že tato břemena účinkují jaké na náš stát. O to se nám jedná. Chcete snad zapírati, že poklesem německé marky, jenž souvisí s reparacemi, nestává se náš průmysl neschopným konkurovati? Můžete to zapírati? Tu nepomůže žádné zapírání a žádný pokus, vtahovati do věci otázku viny, zde jest skutečnost a o této skutečnosti mluvíme. A já pravím, že tato okolnost přirozeně má světový hospodářský význam a že se také dotýká Československa a že se spolu dotýká našeho průmyslu a našeho dělnictva. Ovšem postihuje zahraniční politiku tohoto státu, která se opírá o tyto mírové smlouvy, spoluvina na tom, že tak daleko mohlo dojiti. A v této příčině jsou panující třídy v tomto státě spoluvinny na těchto reparacích, na poklesu našeho průmyslu, spoluvinny na tom, že jsme se octli v této nesmírné krisi.