Předem bych konstatoval, že nejde vskutku o žádné nové zmocnění úvěrové, nýbrž jde jenom jaksi o to, aby bylo skutečně vysloveno, že zmocnění ve finančním zákoně obsažené, smí býti také vyčerpáno úvěrem v cizině. Je pravda, že snad při volném výkladu by mohl ministr financí uzavříti tyto úvěry bez tohoto výslovného zmocnění, někteří páni senátoři jsou však jiného názoru. Upozorňuji jenom, že již dříve na příklad anglický úvěr na mouku, ty dva miliony, byl uzavírán na základě všeobecného úvěrového zmocnění v cizině, aniž by proti tomu bylo činěno výtek. Materielně tedy jde v tomto zákoně o ten § 4, kterým mají býti za cizozemský úvěr poskytnuty garancie. Co se týče slova zmíněného panem senátorem Spiegelem >sjednati<, myslím, že jde o jisté nedorozumění, poněvadž tam bylo slovo, >aby uzavřel< a jenom z důvodů jazykových bylo to nahrazeno slovem >aby sjednal<. Není tedy správný překlad >verhandelt<, nýbrž >sjednat<, myslím, že je to totéž, co v němčině vyjadřuje slovo >abzuschliessen<.

Účel použití těchto peněz je stanoven finančním zákonem. Poněvadž nejde o nové úvěrové zmocnění, nemůže finanční ministr použíti.toho k ničemu jinému, než co je mu finančním zákonem předepsáno, co bylo oběma sněmovnami schváleno. O rámcový zákon jde proto, poněvadž vskutku se jeví, jak jsem již včera ve výboru poznamenal, v cizině zájem o československý úvěr - tedy nedopadá to s tou nedůvěrou tak zle, jak páni líčili - a poněvadž se může naskytnouti příležitost, že by mohla býti ta neb ona menší transakce úvěrová uzavřena za výhodných podmínek, ale ovšem jenom tehdy, jestliže ji bude možno uzavříti na krátkou lhůtu. Je přirozené, že v cizině nemůže býti náš papír vyložen k subskripci na dlouhou dobu, zde jde, o pevnou nabídku zpravidla, poněvadž ta cizí skupina se váže jistou nabídkou a je přirozeno, že nebude vždy státi ve slově s touto nabídkou pro dlouhou dobu, poněvadž poměry na peněžním trhu mohou doznat každého dne změny a risiko zkrátka je příliš veliké.

Ve finančním zákoně - jak jsem již poznamenal - nebylo vůbec žádného omezení, co se týče uzavírání těch kreditních operací. Je pravda, že tím širokým omezením je dána finanční správě veliká moc - jak zde bylo vyjádřeno - ale tím je dána také, veliká odpovědnost. A já jsem přesvědčen, že každý ministr financí, když by měl i použíti toho §u 4 - toho nejzávažnějšího - bude velmi bedlivě uvažovati, v jakém rozsahu ho má použíti, poněvadž musí si býti vědom své ústavní odpovědnosti.

Co se podmínek týče, je vytýkáno, že dnes dostáváme jen 90%. Velectění, to vyplývá z té povahy dlouhodobé zápůjčky. Snad by bylo možno uzavříti zápůjčku za 100%, ale pak musila by býti 9%. Je jisto, že v té otázce úroků je jistě kousek prestiže a konečně ani doma nevidíme nic jiného. Račte se dnes vypůjčiti u Hypoteční banky, u Zemské banky, České spořitelny na zástavní listy a budete viděti, že přepočítací kurs není také 100, nýbrž že je 90, ba 85%. Tedy to je tak v celém světě. Já jsem již ve výboru jmenoval celou řadu příkladů, že na př. 6% dánská půjčka byla ujednána za 90. Tedy stát, jistě mnohem starší než my, se spořádanými financemi, který ve válce vyzískal konjunkturou, musil také koncedovati nějakou srážku přepočítací, kterou polom musí zaplatiti, poněvadž je přirozeno, že titry musí býti zaplaceny plnou hodnotou jmenovitou.

Vytýká se nám dnes, že splácíme z toho úvěru 2 miliony liber za mouku - a byl to zrovna řečník strany sociálně-demokratické. Neračte zapomínati, v jakých poměrech se ta mouka tehdy kupovala, že byla kupována k udržení sociálního klidu, když zde ani výživy nebylo, že ano? (Výborně!) A dnes my chceme tímto §em 5, který tam jest - a byl tam dán na náš podnět - prokázati, že z tohoto úvěru investičního nechceme ani malou část použíti k účelům konsumním bez formálního oprávnění, poněvadž vydali jsme od 1. ledna 1921 na investice neméně než 1896 milionů korun, Z těch hrazeno výsledkem investičních zápůjček domácích, to jest dopravní a telefonní, okrouhle půldruhé miliardy. Zbývajících 1400 milionů je cifra, která je v zákoně jmenována a kterou máme právo refundovati pokladním hotovostem. A my z této refundace nepoužijeme víc, než je třeba k zaplacení moučného úvěru 500 mil. korun. Těch 900 milionů zůstává vyhrazeno na investice, což bylo umožněno jen tím způsobem, jak jsem si dovolil uvésti v poslanecké sněmovně, že následkem daňových příjmů z minulých let výsledek státního hospodaření utvářil se tak příznivě, že příjmy v resortu ministra financí, tedy daně přímé i nepřímé, cla, monopoly a poplatky vynesly 9.693 miliony a přepravní příjmy státních drah 3.873 miliony, úhrnem tudíž 13.566 milionů oproti preliminovaným 12,901 milionům. Jest tedy plus 665 milionů, čímž je schodek vykázaný dodatkovým rozpočtem 720 milionů téměř úplně už vyvážen.

Jelikož pak je jisto, že ne všechny úvěry preliminované jsou úplně vyčerpány, můžeme dnes říci, že rok 1921, nehledě k nákladům na investice, bude končiti nějakým malým přebytkem. (Výborně!) To je výsledek, na který republika jistě může býti hrdá (Pochvala.) a jsem přesvědčen, že je také uznáván v cizině. Kdyby nebyl uznáván, nebyli bychom tohoto úvěru vůbec dostali, poněvadž není správno, že teprve až Anglie snad se bude interesovat o tuzemské podniky, podívá se na nás z blízka. Myslím, že Angličané jsou tak dobří obchodníci, že se na to podívají dřív, než někomu půjčí. Myslím také, že se nemáme co bát, když se na to naše hospodářství budou dívat z blízka. My si to můžeme naopak jen přát, poněvadž budou vidět, že jsme elementem ve střední Evropě, který chce provozoval politiku státotvornou. (Výborně!)

Co se týče dluhů, které chceme zaplatit za vykonané práce, jde nikoliv o stavby kasáren. Mohu konstatovat, že z té sumy převalná většina, téměř plných pět set milionů, je za vagóny, tedy za investici jistě užitečnou, která také nám vynáší tu pověst ve střední Evropě, že jsme své dopravnictví dostali dál, než kdokoli z našich sousedů, s těžkými sice obětmi, ale aspoň tak, že netrpí náš průmysl těmi zly, jak je tomu ve státech sousedních.

Páni řečníci z oposice sami doznávají, že hospodářská kříse naše souvisí s krisí světovou. Je to následek zničení kapitálu, které bylo dlouho trvající válkou způsobeno, a je vidět, že ta Amerika, která leží daleko od Německa a Ruska, byla tím postižena nejprve. Tedy to zničení kapitálu se musí jeviti. Po válce byly dva druhy států: jedny žily z toho nedostatku zboží, který zde byl, z toho hladu po zboží, vyvolala se tam taková poválečná konjunktura, která ovšem nemohla dlouho trvati. To bylo jen potud, pokud ten první hlad nebyl nasycen. Ty druhé žily z inflace, poněvadž tiskly, tiskly a vyvolaly domnělou kupní sílu, což ovšem má také své konce. Tedy domnívám se, že kdyby se byli ve střední Evropě v našem sousedství všude snažili o takové hospodářství jako u nás, že by to vypadalo lépe, než to dnes před Janovskou konferencí vypadá.

Jeden z pánů řečníků uváděl, že je veliký rozdíl, k čemu použijeme těch peněz, jiný zase, že to je úplně lhostejno, zdali jich použijeme na investice nebo k účelům konsumním. Je vidět, že i zde v názorech oposice jsou značné rozpory. Na jedné straně se pánové domnívají, že uzavíráme půjčku za podmínek velice ti snivých, na druhé straně však líčí naše hospodářské poměry tak, že kdyby jim ta cizina věřila, nemohla by nám vůbec půjčit. (Souhlas.)

Pan senátor Ledebur se obává, že budeme při placení annuit zvedat korunu, abychom ty libry dostali levněji, To je úplně falešná dedukce. Když ty libry při splátkách budeme musit kupovat, spíše bychom naopak tlačili korunu dolů. My musíme na ty libry pamatovat při naší platební bilanci, A zrovna tak je nesprávné, co říká pan senátor Spiegel, když se domnívá, že získáním půjčky v cizině spíše podlamujeme svou korunu. Proč se všechny státy - to nejsme jenom my - namáhají o získání půjček v cizině? Aby si domácí trh kapitálové odpočal a aby cizina jim poskytla provozovací prostředky, aby si mohly to, co jim dnes schází pro další hospodářský život, rychle poříditi a v řadě let - v našem případě v 25 letech - odpracovat a vyříditi dodávkami zboží a výrobků. (Sen. Matuščák: Ale, prosím, pane ministře, proč nedal domácí kapitál půjčku a proč musíme do ciziny pro peníze?) Protože to, pane senátore, zde není a to není žádná nedůvěra. Poněvadž tu ty peníze nejsou, není to nedůvěra ke státu. Račte se podívati, když byste to odvozovali jenom z nedůvěry ke státu, jak vypadají kursy akcií - a to jsou podniky soukromé, existující dlouhou řadu let, jichž akcie dnes jsou v poválečných korunách vůbec na předválečné paritě a nesou 8%, To by znamenalo také nedůvěru k soukromému podnikání. Je to nedostatek kapitálu, je to zničení těch věcí, které nám v důsledku války scházejí, a je jich příliš mnoho.

Domnívám se, že třebaže páni kritisují naši předlohu velmi přísně, nebylo snad přece potřebí, aby len zákon byl vyhlašován jako nepoctivý. Je pravda, je to zákon rámcový, ale já se domnívám, že jsem včera ve výboru, co se týče dotazů a vysvětlivek, dal všechny možné detaily, a že nebylo se strany vlády nejmenší příčiny zakrývati i tu nejmenší maličkost. To byl jeden výraz, ale mnohem dále šla ovšem oposice v poslanecké sněmovně, kde jeden z pánů se dostal také na naši korunu a užil slovní hříčky: >Edelvalute - Eselsvalute<. Velectění pánové, já lituji, že tento výraz se nedostal do referátů denních listů, poněvadž by bylo nejlépe viděti, na jaké úrovni se kritika naší oposice pohybuje. (Výborně!)

Musím říci, že těch intervencí, aby někdo dostal svůj pensijní požitek v té >Eselsvalutě< je více se strany oposice, než se strany pánů ve většině. (Sen. dr Spiegel [německy]: Ale, ale, cožpak se smi zde urážeti oposice jiné sněmovny? To přece není přípustné! - Sen. Hrubý: My je pošleme pro ty požitky do Rakouska! - Sen. Lisý: To bude kilo za čtyrák, to je vaše valuta! - Sen. dr Spiegel [německy]: To je docela jedno, to přece nejde, aby s vládní lavice byla urážena oposice jiné sněmovny!)

Já nikoho neurážím, já jenom konstatuji, co bylo řečeno. Proč bych to nesměl zde konstatovati, co bylo se strany oposice řečeno. (Hlas: Proč jste to tam neřekl?) Poněvadž jsem to zjistil teprve ze stenografického protokolu, v denních listech tento výraz nebyl. Když jsem to slyšel, nechtěl jsem tomu věřiti, že to může někdo říci, až teprve když jsem se o tom přesvědčil. (Sen. Hrubý: Slušný člověk takového výrazu nepoužije! - Sen. dr Spiegel [německy]: Zde se nesmi urážeti oposice jiné sněmovny!) Ale, já nikoho neurážím, já jen konstatuji, že to bylo řečeno.

Předseda: Prosím o klid.

Ministr financí A. Novák (pokračuje): Bylo zde talie mluveno o nešťastných majitelích válečných půjček, což souvisí s valutou. Táži se, zda majitelé půjček rakouských a německých jsou šťastnější než u nás? (Sen. dr Spiegel [německy]: Jaké daně platí? Neplatí jich přece v československé valutě, nýbrž rakouské!) Ten kupon se vyplácí beze srážky daňové. Pánové, ale to jest to správné, co naznačil pan senátor dr Ledebur, že se chtěli majitelé vyhnouti tomu jhu, poskytnouti státu prostředky a já jsem přesvědčen, kdyby ten stát dělal co dělal, že nevyhoví, poněvadž není zde ochoty prostředky poskytnouti a proto jsme nuceni hledati je v cizině. (Sen. dr Spiegel [německy]: A proto se nevyplácejí válečné půjčky? - Sen. dr Heller [německy]: Neplatíme dani a nedáváme nováčků? - Sen. Hrubý: A při tom zpívají >Wachf am Rhein!< V Rakousku také platí daně! - Sen. dr Heller [německy]: Platíme daně nebo ne? - Sen. Hrubý: Já to nepopírám! - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Min. financí A. Novák (pokračuje): Prosím, pánové, od uskutečnění půjčky slibujeme si ulehčení domácího trhu, poněvadž, nejen co bude vydáno na nové investice, ale i co zaplatíme na tak zv, resortní dluhy, půl miliardy za vagóny dodané, přijde domácímu trhu k dobru. Vagónky použijí těchto částek k splacení závazků u bank, banky budou moci poskytnouti prostředky průmyslu a obchodu, který snáze bude s to, aby překonal dnešní hospodářskou krisi. Tedy zejména se stanoviska sociálního, myslím, že jest vítáno, aby tento úvěr se uskutečnil, a tím, budeme mocí zadáním různých prací státních přispěti přímo ke zvýšení zaměstnanosti. Já jsem řekl nepokrytě, že podmínky půjčky zdají se snad na první pohled tísnivými. Se zřetelem k těmto příznivým výsledkům jsem přesvědčen, že oběť státem přinesená nebude obětí nadarmo, nýbrž že přinese oživení celého obchodního podnikání, zvýšení zaměstnaností a proto přimlouvám se za schválení předlohy, jak byla poslaneckou sněmovnou a rozpočtovým výborem vašim usnesena. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Nikdo není k slovu více přihlášen, debata je skončena.

Byl mně podán pozměňovací návrh sen. dr Hellera, Reyzla a soudr. Žádám pana zapisovatele Svěceného, aby jej přečetl.

Zapisovatel sen. Svěcený (čte): Návrh sen. dr Hellera, Reyzla a soudr. k tisku 1294:

>1. V §u l buďtež škrtnuta slova >VI< a slovo >články< budiž nahrazeno slovem >článkem<.

2. § 5 má býti škrtnut a má zníti: Ministr financí se umocňuje, aby prostředků, kterých získá úvěrovými operacemi, použil k těmto účelům:

1. ku provedení investičního programu na rok 1922,

2. ku zvelebení a podpoře stavebního ruchu,

3. ke krytí schodku z moučného hospodářství podle §u l zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 308 Sb. z. a n.,

4. ke krytí záloh, které z běžných příjmů roku 1921 a 1922 byly poskytnuly pro účely investičního programu na rok 1921 a 1922.<

Resoluce sen. dr Hellera, Reyzla a soudr, k tisku č. 1294:

Ministru financí se ukládá, aby před uzavřením dalších výpůjček v rámci tohoto zákona Národnímu shromáždění ke schválení předložil podmínky těchto výpůjček,<

Předseda: Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! O mně je zajisté známo, že nejsem žádným horlivým advokátem vlády, že spíše jako referent držím se objektivnosti a kritičnosti a spíše vytýkám vady, než abych bezměrně chválil. Tím spíše pokládám za svoji povinnost tentokráte se skutečně ujati vlády proti tomu způsobu a tomu tónu, jakým dnes zejména se strany oposice se zde vládní návrh kritisoval. Pan sen. dr Heller začal tu ostrou tóninu a také jeho vývody se pohybovaly více v oboru politickém než v hospodářském. A také u všech ostatních pánů alfou a omegou celé jejich řečí, tou červenou nití, která se tím táhla, to je ten saint. germainský mír a versailleský mír. (Sen. dr Heller [německy]: To je to neštěstí! - Smích.)

Proto jsem učinil ten výraz. Pan sen. dr Heller zde vytýkal, že prý se dává vládě příliš široké ústavní zmocnění v tomto zákoně. Ale mnohem ještě širší zmocnění je přece v tom původním zákoně a to zde konstatoval pan sen. Spiegel. V tom si pánové tedy odporují. Pan sen. Spiegel nám říká, že v původním zmocnění už je vše obsaženo, co se dnes žádá. (Sen. dr Spiegel [německy]: Já jsem to nehájil!) A nyní pan sen. dr Heller zase vidí ještě v tomto příliš široké zmocnění. Ale pan ministr financí nás zde ujistil... (Sen. dr Heller [německy]: Dobrá, ale zákon je špatný! - Sen. Hrubý: Vy byste udělali lepší!).. ministr financí nás ujistil, že přece tento zákon se týká výhradně této zápůjčky 10 milionů liber v Anglii učiněné a že jeho ustanovení nebudou extensivně vykládána na nějaké nové úvěry, zápůjčky, že nebude dávati nové zástavy a nevím co všecko. Tím, myslím, že výtka pana sen. dr Hellera odpadá. My nemůžeme přece vázati vládu a ministra financí tak, abychom chtěli, aby s každou zápůjčkou, s každým vyjednáváním přišel sem do zákonodárných sborů a když svolíme jen o ¹/₂ , ¹/₄ nebo ¹/₈% více nebo méně a aby teprve potom mohl volně jednati. (Sen. dr Heller [německy]: To je samozřejmé!) Z řečí pana sen.dr Hellera jsem také vycítil, že on jaksi nám vytýkal, že nemáme dostatečného porozumění pro nynější nezaměstnanost, sociální bídu obyvatelstva, dělnictva atd. Prosím, to musíme odmítnouti. Nemá jen pan dr Heller monopol na sociální cítění, sociální cítění máme zde my všichni (Tak jest!) O tom mohu vás pevně ujistiti, (Sen. Jarolim [německy]: Zvlažte agrárníci!) Pokud se týká výtek, které byly učiněny z ostatních stran německý cit, zejména občanských, ledy pak poukazují na význačnou okolnost, že ve včerejším jednání rozpočtového výboru ani jeden zástupce občanských stran německých tohoto jednání se nesúčastnil, a dělá to tudíž na mne dojem, že pánové chtěli své výtky přednésti teprve zde a mluviti takto s oken. (Hluk.)

Jinak tomu nerozumím. (Sen. dr Spiegel [německy]: Nebyli jsme pozváni!) Prosím, pozvání byla rozeslána. (Sen. dr Spiegel [německy]: Ale my jsme je neobdrželi!)

Tedy, vržení pánové, nemohu jinak než jako zpravodaj dáti přece spravedlností průchod a žádati vás, abyste ty pozměňovací návrhy, které mají za účel jenom odložiti a možná zmařiti tuto výpůjčku, a také tuto resoluci, která je zde navržena, abyste ji zamítli a přijali návrh tak, jak byl usnesen. Já musím, bohužel, litovati, že se mně zdá, když zde ti pánové stále mluví o tom Rakousku a o tom Německu, že jím více to Rakousko a Německo leží na srdcí, než naše Československá republika. (Výborně!) Ten dojem musíme z těchto všech řečí míti. Navrhují, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo přijato. (Výborně! Potlesk. Sen. Pollach [německy]: To není loyální! Sen. Hrubý: Vy jste loyální!)

Předseda (zvoní): Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí míním dáti hlasovati tímto způsobem: (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid, pánové.

O § l podle pozměňovacího návrhu sen, dr Hellera a soudr. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 2-4 podle zprávy výborové.

O §11 5 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr. Bude-li zamítnut podle zprávy výborové.

O § 6, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Nejsou, budeme tedy tak pokračovati.

Hlasování v prvém čtení.

Kdo souhlasí, aby § l měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. dr Hellera a soudr., jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby § l měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § l podle zprávy výborové jest přijat.

Kdo souhlasí, aby § 2-4 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. §§ 2-4 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 5 měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest jest menšina. Pozměňovací návrh sen. dr Hellera a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby § 5, nadpis zákona a jeho úvodní formule byly přijaty ve znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 5, nadpis zákona a jeho úvodní formule jsou přijaty podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilností přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení druhém.

Dám hlasovati o tištěné resoluci výboru.

Kdo souhlasí s tištěnou resoluci výborovou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tato resoluce je přijata. Dám hlasovati o návrhu resolučním pana sen. dr Hellera.

Kdo souhlasí s touto resoluci, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce pana sen. dr Hellera je zamítnuta.

Přikročím k druhému bodu denního pořadu, jímž jest

Jelikož se jedná o záležitost, která s hlediska nynějších poměrů sociálních vyhledává pokud možno brzkého ústavního vyřešení, jest třeba záležitost tuto vyříditi jako naléhavou.

Kdo s pilností souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost se přiznává Přikazuji tuto věc výboru rozpočtovému a sociálně-politickému s tím, aby tyto výbory tuto věc vyřídily do nejbližší příští schůze v úterý dne 4. dubna 1922.

Sděluji, že do výboru sociálně-politického nastupuje za sen. Folbera a sen. Zavadila sen. Ackermann a sen. Ecksteinová a do výboru rozpočtového za sen. dr Ledebura sen. dr Mayr-Harting.

Navrhuji, aby se přísti schůze konala v úterý dne 4. dubna 1922 o 17. hodině s tímto

1. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1296) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n. o podpoře nezaměstnaných.

2. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se částečně zrušuje žák. čl. LXIII. z roku 1912 o výjimečných opatřeních a mění některá opatření podle něho vydaná.

Jsou námitky proti mému návrhu? (Nebyly.) Není tomu tak.

Končím schůzi.