Schůze zahájena v 17 hodin 15 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, dr. Soukup.
Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.
113 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr. Dolanský, Udržal; za ministerstvo sociální péče ministerský tajemník dr. Rosenkranč a ministerský místotajemník dr. Greč.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. cafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že jsem udělil dovolenou na dnešní schůzi p. sen. dr. Naeglemu a pro tento týden p. sen. Barthovi.
Navrhuji, aby byla udělena dovolená na dobu 14 dnů sen. Klofáčovi.
Kdo souhlasí, nech> zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Rádaná dovolená jest udělena.
Tiskem bylo rozdáno:
Senátní tajemník dr. cafařovič (čte):
Tisk 1298. Návrh sen. cachla, Sabaty a soudr. stran změny zákona ze dne 17. března 1918, čís. 82 Sb. z. a n., o prozatímní ochraně lesů.
Tisk 1295, Návrh sen. inž. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, župa cáriš.
Tisk 1297. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1296) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona z 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.
Tisk 1298. Návrh sen. Polacha, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. ve příčině stabilisace mimořádných požitků státních úředníků, jakož i na roven postavení staropensistů s novopensisty.
Tisk 1299. Návrh sen. Lukeše a soudr. na stanovení nových předpisů, které osoby mohou býti v ošetřování v ústavech pro choromyslné.
Tisk 1300. Návrh sen. Lukeše a soudr. na stanovení minimálního počtu žactva pro normální třídu veřejných obecných škol vícetřídních, jakož i pro veřejné školy občanské, kde jest jích v obci více téhož vyučovacího jazyka.
Zápisy o 108., 109. a 110. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé byly vyloženy v senátní kanceláři podle §u 72 jedn, řádu k nahlédnutí.
Jelikož v stanovené lhůtě námitky proti nim podány nebyly, dlužno zápisy ty pokládati za správné a dají se do tisku.
Z předsednictva přikázáno:
výboru iniciativnímu:
Tisk 1295. Návrh sen. inž. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, župa cáriš.
Tisk 1298. Návrh sen. Polacha, A Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr, ve příčině stabilisace mimořádných požitků státních úředníků, jakož i na roven postavení staropensistů s novopensisty.
Tisk 1299. Návrh sen. Lukeše a soudr. na stanovení nových předpisů, které osoby mohou býti v ošetřování v ústavech pro choromyslné.
Tisk 1300. Návrh sen. Lukeše a soudr. na stanovení minimálního počtu žactva pro normální třídu veřejných obecných škol vícetřídních, jakož i pro veřejné školy občanské, kde jest jích v obci více téhož vyučovacího jazyka.
Předseda (zvoní): Přikročíme k projednávání denního pořadu, jehož prvním bodem jest
1. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1296) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 21. prosince 1921, čís, 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1297.
(Zvoní): Prosím o klid!
Navrhuji, aby záležitost tato byla projednána v celkové lhůtě dvou hodin.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Můj návrh jest přijat.
Zpravodajem za výbor sociálně-politický jest p. sen. Jakubka, za výbor rozpočtový p. sen. Havlena.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor sociálně-politický p. sen. Jakubkovi.
(Sen. dr. Witt: Kde je vláda? Kde jsou ministři?)
Zpravodaj sen. Jakubka: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor projednal návrh zákona, kterým se prodlužuje zákon o podpoře nezaměstnaných ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., pozměněný dne 21. prosince 1921, čís. 482 Sb. z. a n., na dobu, dokud nenabude účinnosti zákon ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře vyplácené odborovými organisacemi, nejdéle však do konce roku 1922. To znamená, že do té doby musí odborové organisace se přizpůsobiti tomuto zákonu, což bude pro ně velmi těžká zatěžkací zkouška.
Státní podpora nezaměstnaným v roce 1921 obnášela přes 100 milionů Kč. Odborové organisace za tutéž dobu vyplatily pouze asi 20 milionů při největším napětí svých sil. Znamená to, že podpora nezaměstnaným podle toho rozpětí sil byla hodně menší. Vůbec podpora podle systému gentského znamená zhoršení, ale zavede do vyplácení podpor pořádek.
Dnes poskytují odborové organisace podpory od 20 korun do 50 korun týdně po dobu 5 až 10 týdnů v roce. Stát od 48 korun do 108 korun týdně po dobu půl roku, a proto nemohly odborové organisace převzíti v těchto těžkých dobách vyplácení podpor, poněvadž státní příspěvek má obnášeti tolik, kolik vyplácí odborové organisace.
Dělnictvo přes to, že provádění systému gentského přinese pro něho zhoršení,, pro přechodnou dobu nestaví se proti němu, poněvadž očekává od něho odstranění určitých nesprávností, které při poskytování podpory nezaměstnaným se dějí. Tak svého času vydalo ministerstvo oběžník na politické správy, by považovaly 60tileté dělníky za práce neschopné a těmto podpory odmítaly, což bylo úplně nesprávné, poněvadž máme veliký počet 60tiletých dělníků úplně práce schopných a těm se podpora odmítá! Což také odporuje zákonu!
Dále odpírá se podpora těm, co mají chaloupky, namnoze zadlužené, které těmto neposkytují žádné obživy.
Dále odpírá se podpora pro celé odbory, které prý netrpí krisi, jako typografové a jiné a jiné odbory.
Tyto nedostatky by prostě pří gentském systému odpadly, ale dokud zákon nebude prováděn, je nutno, by ministerstvo dalo zákonu prováděcím nařízením takový výklad, by zákon prováděn byl spravedlivě.
Dělnictvo žádá v prvé řadě, aby mu byla poskytnuta příležitost k práci, poněvadž je přesvědčeno, že obnosy věnované na podpory, kdyby byly obráceny ve prospěch stavebního ruchu, byly by lépe investovány, nežli v podpoře v nezaměstnání; a proto sociálně-politický výbor doporučuje k přijetí nejen osnovu o prodloužení zákona o podpoře nezaměstnaných, ale také resoluci sen. Hrejsy, kterou se ukládá vládě poskytnouti dělnictvu příležitost k práci.
Předseda: Přeje si pan zpravodaj za výbor rozpočtový slovo?
Zpravodaj sen. Havlena: Nikoliv!
Předseda: Není tomu tak. Zahajují debatu. K slovu jsou přihlášeni pan sen. Heckera dr. Kovalik.
Sdělují, že za ministerstvo sociální péče jsou přítomni pan ministerský tajemník dr. Rosenkranc a pan ministerský místotajemník dr. Greč.
K slovu přichází první řečník pan sen. Hecker.
Sen. Hecker (německy): Slavný senáte!
Když jsme ke konci loňského roku mluvili o prodloužení platnosti zákona, který dnes máme před sebou, hájili jsme již tehdy stanovisko, že následkem celé mezinárodní hospodářské situace nezaměstnanost se ještě zhorší. Poukazovali jsme tehdy na nepostačitelnost nynější podpory v nezaměstnanosti. Čeho jsme se tehdy obávali, skutečně také nastalo: nezaměstnanost se v těchto posledních 4 měsících nejen zdvojnásobila, nýbrž vzrostla trojnásob anebo dokonce čtvernásob. Jestliže vláda svými statistickými číslicemi oznamuje, že počet nezaměstnaných v posledních 3 měsících stoupl ze 13,000 na 50.000, nutno při tom míti na zřeteli, že údaje vlády ani přibližně neobsahují veškerý počet nezaměstnaných, poněvadž vláda počítá jen ty nezaměstnané, kterým se od státu dostává podpory. Ve skutečností jest počet nezaměstnaných mnohem vyšší. Jest zvláštním zjevem, že čím více vzrůstá nezaměstnanost, to jest čím více bída a nouze se šíří mezi dělnictvem, tím více vzrůstá šikanování nezaměstnaných se strany vládní a podřízených jí úřadů. Přednášíme-li u ministerstva sociální péče stížnosti, že zákon jest falešně vykládán, pak se nám tam prohlásí: Ano, to jsou opatření podřízeného úřadu, okresního hejtmanství, Přijdeme-li na okresní hejtmanství, pak nám toto zase ukáže pokyny ministerstva sociální péče, dle kterých prý jest nařízeno učiniti ta neb ona opatření v neprospěch nezaměstnaných. Mluvím zde hlavně o mladistvých dělnících. Re se činí pokusy vyřaditi mladistvé dělníky vůbec z veškeré péče o nezaměstnané, nemá žádného důvodu, poněvadž dnes máme veliký počet mladistvých dělníků, kteří představují vlastní živitele rodin. Máme celou řadu případů. Chci uvésti jen jeden. Rena 68 roků stará má v továrně ještě jakési zaměstnání, podnikatel ji ponechává jaksi z milosti, má mzdu zmenšenou, poněvadž práci nemůže již zastávati tak, jako normální dělník. Tato 68 letá žena má dvě dospělé děti, které u ní bydlí. Dceru, 22 let starou a syna, 28 let starého. Tito byli zamítnuti s podporou v nezaměstnanosti, poněvadž prý matka dle zákona představuje živitelku rodiny.
Domnívám se, že vykládá-li se zákon takovýmto způsobem, že pak vůbec není řeči o ochraně nezaměstnaných. K nezaměstnaným samotným však nyní přistupuje ještě veliké množství dělníků po krátkou dobu zaměstnávaných, Udává-li vláda 50,000 nezaměstnaných, pak je jich 100,000, K tomu však ještě přistupuje, že ve velkém průmyslu dvě třetiny všech zaměstnaných dělníků jsou dělníci po krátkou dobu zaměstnaní, kteří pracují dva, tři, čtyři, nejvýš pět dní v týdnu a pro něž v zákoně ničeno není stanoveno. Pouze v textilním průmyslu jest učiněno opatření, že podnikatelé vyplácejí podporu v nezaměstnanosti a. část těchto nákladů kryjí z vlastního, stát potom uhrazuje zbytek. Máme nyní statisíce takovýchto dělníků, po krátkou dobu zaměstnávaných. Pracují-li plně, mají sotva tolik, aby uhájili holý život. Nyní pracují jen dva, tři, čtyři anebo nejvýš pět dnů, jsou následkem toho zkrácení na mzdě a pro ně není v zákoně ničeho stanoveno. Tu třeba konečně jednou říci: zde se jedná o stav, jenž udržuje hospodářsky stát alespoň stejnou měrou jako každý jiný stav. Horlíme právem nad tím, že státním úředníkům a učitelům zkráceny byly platy, jsme mravně rozhořčeni, jestliže nějaká obec nebo některý okres jest poškozen živelní pohromou, nemůžeme-li přiložiti ruce k dílu, abychom těmto trpícím pomohli. A přece se pomáhá, pokud nejde o veliké massy lidu anebo jedná-li se o místní nehody, Jedná-li se však o desetitisíce největších ubožáků, tu musíme sem přijíti každého čtvrt roku a ještě hájiti a zastupovati ten trošek, jenž se zde poskytuje. Ovšem, máme přece také strany, budou zastoupeny také v tomto domě, poněvadž přece také jsou zastoupeny naproti v poslanecké sněmovně, které vůbec prohlašují, že podpora v nezaměstnanosti má býti zastavena. A byli to právě agrární zástupcové v poslanecké sněmovně, kteří se všemi prostředky pokoušeli o to, aby podpory v nezaměstnanosti byly zastaveny. V souvislostí s tím bylo také poukazováno na to, že podpory v nezaměstnanosti přispívají k demoralisaci nezaměstnaných, kteří si zvykají lenošení, že nechtějí více pracovati atd. Zkuste to přece jednou a vezměte těmto největším ubožákům také ještě těch několik žebráckých korun, jež dostávají a podívejte se, kde pak zůstane morálka. Pak z nich učiníte úplně zločince, budou musit se státi zločinci, nebo> nouze železo láme, to jest staré přísloví,.Ale my víme, proč právě oni pánové z agrární strany se o to pokoušejí. Domnívají se, že když nezaměstnaní budou zcela ponecháni svému osudu, že potom snad budou nuceni vysílati pokud možno laciné síly pracovní. To však jest jinou věcí. Představte si jen jednou: požaduje se, aby nezaměstnaný za všech okolností musí přijmouti každou práci, požaduje se, aby mohl býti přibírán také k nejtěžším pracím. Vezměte nyní textilního dělníka, který od svého mládí nečinil nic jiného, nežli že pracoval s jemnými nitkami, a postavte tohoto člověka k nějaké těžké práci, a uvidíte, že především nedovede ničeho vykonati, a vrátí-li se potom ke svému povolání, že pak nebude již schopen své povolání tak vykonávati, jak toho podnikatel od něho žádá. Jděte do Německa, tam také při stanovení podpor v nezaměstnanosti prohlásili, že dělníků, kteří dle svých tělesných disposic sami o sobě nejsou pro těžkou práci, k takovýmto práčem nemá býti používáno, poněvadž tím stali by se neschopnými pro své povolání, ježto by pozbyli své zručnosti a ježto na druhé straně také fysicky by nebylí schopni tyto práce vykonávati. Objevuje se tu nyní jiný zjev, a tu chtěl bych poukázati na toto: mluví se nyní velmi mnoho o snižování mzdy, prý k tomu účelu, aby pomoženo bylo konkurenční schopnosti průmyslu a aby tím zmenšena byla nezaměstnanost. To mně připadá zrovna tak, jako kdysi to, co se nám vždy říkalo o vojenském zbrojení. Když jsme byli proti zbrojení, říkalo se nám vždy, že musíme zbrojiti, abychom udrželi mír. Jak tomu bylo, jak příklad světové války ukazuje, nepotřebuji blíže rozváděti. Právě tak jest tomu se snižováním mzdy. Snižujeme mzdy, abychom mohli konkurovati, a přirozeně učiní pak ostatní státy právě tak, takže nastane pouze světové snížení mzdy, aniž by z toho vyplynula nějaká schopnost konkurovati. Nebo> jestliže všechno snižuje mzdy, a příklad nám ukazuje, že se tak děje všude, pak ani toto snížení mzdy nemá vlivu na konkurenční schopnost, nehledě k tomu, že dnes mzda nestojí k výrobním nákladům v tom poměru, jak se často tvrdí. K tomu ještě přistupuje, že jest nyní všeobecná snaha po prodloužení pracovní doby. Také tím domníváme se, že přivodíme konkurenční schopnost a že zabráníme nezaměstnanosti. Mám za to, že jestliže v Anglii, v Americe, ve cvýcarsku, v Německu a také u nás pracovní doba bude prodloužena, že nezaměstnanosti ještě více přibude a že nepřibude při delší době pracovní na výkonnosti, jak se domníváte. Nebo> pak měli bychom třeba snad pro polovinu dělnictva jen deset až dvanáct hodin, kdežto druhá polovina musila by býti bez zaměstnání.
Není nám žádným tajemstvím, a vy všichni přece víte, že původ všech obchodních křísí, jakéž také zde máme, jakých jsme se dožili před válkou a jaké po válce máme neustále, leží v kapitalistickém systému. A my víme, že tato nezaměstnanost a tyto kříse přestanou jen tehdy, když tento systém zmizí. My tedy máme za to, že v době, kdy většině obyvatelstva nedostává se nejnutnějšího, kdy dělnictvo bydlí v bytech, liteře již nelze nazvati lidskými, kdy se nestaví proto, poněvadž to není v zájmu kapitálu, kdy následkem krise v textilním průmyslu tisíce dělníků jest bez zaměstnání, kdy pobíhají po světě statisíce lidí, jimž se nedostává nejnutnějšího oděvu, my víme, že vinu na všem tomto zlu má kapitalistický systém, i musí býti naší snahou tyto věci co možná nejrychleji ukončiti. K tomu ještě přistupuje, že ve státě, ve kterém žijeme, leccos by mohlo býti jinak, kdybychom byli pěstovali jinou politiku, kdybychom v obchodně - politických otázkách předem byli zaujali jiné stanovisko. Jestliže ale potom ještě ministr, jenž ve státě má pečovati o obchod, jako náš ministr obchodu, na jisté požadavky podnikatelů prohlásí: >Pak zavřete továrny<, jestliže takového něco se stane s autoritativní strany, pak přece víme, že tu je leccos shnilého.
Při této příležitosti dovolte mi, abych se ještě o něčem zmínil. Pokaždé, kdykoli pana ministra sociální péče interpelujeme, aby provedl tu neb onu úlevu pro nezaměstnané, vždycky se řekne: >Mám jen 75 milionů, a s těmi musím celý rok vystačiti!< Zjistili jsme předešlý týden naším soudruhem dr. Hellerem, že pří anglické výpůjčce jsme přišli vlastně o 250 milionů tím, že jsme místo 100 obdrželi pouze 90. Kdybychom byli - a to nelze dosti často opakovati - kdybychom bylí doma získali si důvěry obyvatelstva zaplacením válečných půjček atd., pak byli bychom tuto výpůjčku obdrželi doma, a kdyby se bylo použilo těchto 250 milionů korun, jichž by se bylo takto uspořilo, pro nezaměstnané, bylo by se tím zmírnilo mnoho bídy a nouze. Proto máme za to, že snižování mzdy, prodlužování doby pracovní, všechny tyto věci ničeho nepomohou. Zde musí celá hospodářská politika býti postavena na jiné základy. Pokud však tomu tak není, má dělnictvo právo, žádati od státu a společnosti, aby pro živobytí obdrželo tolik, co pro život potřebuje. Myslím, že podán byl resoluční návrh - alespoň byla o tom řeč v sociálně-politickém výboru - aby vláda regulacemi řek, melioračními stavbami čelila nezaměstnanosti. Jsme srozuměni, jen chtěli bychom ještě jednou opakovati, že se velice ohrazujeme proti tomu, aby snad textilní dělník z Liberce byl nucen k práci na venkově, kterou tělesně nemůže konati a která také, jak jsem již řekl, jest úplně cizí, dělníkovu povolání. Jsme srozuměni s tím, aby podnikány byly nouzové stavby. Rádáme dokonce, aby se tak stalo. Především však bude potřebí odstraniti nedostatek bytů. Víme, že stavební půjčka jako všechny ostatní půjčky neměla žádoucího výsledku z důvodů již často uvedených. Rádáme především stavbu bytů, aby tím veliká část nezaměstnaných byla zaopatřena.
Budeme hlasovati pro zákon, třebas má tolik nedostatků. Jen proti tomu - a lituji, že pan ministr sociální péče zde není - chceme se přísně ohraditi, aby snad - zákon, který máme před sebou, prodlužuje se do nového roku 1923 - mezi tou dobou přes hlavy odborových organisací nebyl zaveden zákon o nezaměstnanosti dle gentského systému, o kterém se stalo usnesení v červnu minulého roku. Prohlašovali jsme vždy, že forma podpory dle gentského systému jest pro normální doby. Nyní jsme ještě dále než kdy jindy vzdáleni od toho, abychom měli normální hospodářství. Kdybyste v takovémto okamžiku prováděli zákon, pokud se jedná o podporu ve smyslu gentského systému, zhoršili byste velmi značně to málo, co se dnes ještě děje pro nezaměstnané. Nyní může se státi, že rodina obdrží podporu v nezaměstnanosti 16 až 18 korun denně. Dle gentského systému však, jenž jest vybudován na podpoře se strany odborových organisací, bylo by to alespoň pro dozírnou dobu nemožným, a proto bylo by to zhoršením jak co do času tak také co do výše podpory.
Dále bychom ministru pro sociální péči pro dobu, kdy tento zákon ještě platí, doporučili, aby podřízené úřady dostaly rozkaz, aby při šetření nejednaly dále tak, jak to dnes většinou jest zvykem. V různých okresech projednává se to různé. Ve mnohých okresech bývá ten, kdo nevině upadl v nezaměstnanost, podroben jednání, které již nelze více nazvati slušným, že totiž, když nezaměstnaný již sám vyplnil dotazník a tento dotazník byl potvrzen důvěrníky podniku, podnikatelem, ba obcí, přijde do domu zvláště ještě četník, aby vyšetřil, zda-li také všechno souhlasí, zda-li snad ti, kdož mají dostati těch pár korun, nemají nějakého příbuzného, jenž snad má spořitelní knížku s několika sty korunami anebo starou boudu na spadnutí. Stalo se, že se řeklo, tvůj dědeček, tvůj bratr, tvá sestra, kteří mají samostatnou rodinu, mají ten neb onen majetek, následkem toho obra> se na ně. Rádáme, aby toto šetření pokud možno konalo se tak, jak to věci odpovídá. Pak ještě to dlouhé čekání. Dělník pracoval od čtvrt, od půl roku tři, čtyři dny a nyní jest zcela, bez zaměstnání. Nyní trvá šetření 3, 4, 5 neděl. Nežli nezaměstnaný obdrží svoji první podporu, nežli obdrží prvních několik korun, uplyne nezřídka jeden, až dva měsíce. Co však má tento člověk činiti mezi tím, nežli obdrží prvních pár krejcarů? (Sen. Jarolim [německy]: Je mu volno, aby se mezi tím oběsil!)
Pak ještě jiná věc. Jestliže vláda pokud se týče doby a výběru nezaměstnaných postupuje s takovou přesností, bylo by jí dáti dobrou radu, aby také jednou podnikatele upozornila na jejich zákonité povinnosti. Máme zákon o sprostředkování práce. Jděte na venek - a v Praze nebude tomu o mnoho jinak - kolik jest zaměstnavatelů, kteří se drží zákonem stanoveného sprostředkování práce? Přijímají, propouštějí, koho chtějí. Přikážeme-li jim někoho sprostředkovatelnou práce, prohlašují, že ho nelze potřebovati, že není ve svém oboru takový, jakého potřebují, takže se stává, že za jistých okolností dělník jest odsouzen býti mnohem déle bez zaměstnání, jen z toho důvodu, poněvadž podnikatel nešetří zákonitých ustanovení o sprostředkování práce. Tu bylo by již potřebí, aby také zde vláda vykonávala trochu více nátlaku.
Jiná věc. Tři nebo čtyři měsíce, jen mimo parlament, byl veden boj o to, co má býti se saisonními dělníky. Jsou to také dělníci. Máme veliké kategorie dělníků, kteří najednou jsou bez zaměstnání. Bylo možno provésti to pro stavební dělníky na 6 neděl. Doba šesti neděl uplynula koncem března. Prodloužením platnosti zákona, jež nyní provádíte, jsou také ti nyní bez pomocí, jsou-li bez zaměstnání. Také zde radili bychom ministerstvu sociální péče, aby jednalo pokud možno liberálně.
Jestliže shledáváme tak malý zájem přes všechny tyto nedostatky, přes to, že dnes tak veliké massy dělnictva, které jdou ne do desetitisíců, nýbrž do statisíců, se nalézají v nejtěžší bídě, pak jest to tím více povinností všech uznalých lidí a povinností zákonodárců, aby co nejvíce vykonali, pokud jde o zlepšení hospodářského života, pokud jde o odpomoc, aby však také nezaujímali malicherného stanoviska pokud jde o podporu těchto lidí, kteří nevinně upadli do bídy. Hlasujeme-li přes to pro tento zákon, pak činíme tak jen z toho důvodu, poněvadž nemůžeme na sebe vzíti odpovědnost za to, aby se snad pro tyto lidi neudělalo vůbec ničeho. Jak jsme se již krátce zmínil, jest přece snahou jisté části měš>áckých stran, zastaviti vůbec podpory v nezaměstnanosti, aby se pak s těmito neš>astníky mohlo činiti, co je libo. Budeme proto hlasovati pro tento návrh, doufáme však, že vláda bude tento zákon vykládati liberálně, že alespoň to, co tento zákon dělníkovi poskytuje, nebude mu tak úskočným způsobem bráno, jak se to dodnes většinou děje. Mladistvým, dále osobám, které mají malý majetek, které mají trochu majetné příbuzné, všem těmto osobám pokoušejí se nyní odejmouti podporu. Doufáme tedy, že alespoň bude šetřeno zákona a že nejchudší z chudých nebudou ještě o to málo připraveni. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Slovo uděluji sen, dr. Kovalikovi.
Sen. dr. Kovalík: Slávny senát! Aj naša strana uznáva potrebu podpory nezamestnaných, ale nemôže schvauova> postupovanie vlády v tom ohuade, že z tejto podpory na Slovensko tak málo sa dostáva.
Dovolím si to číslicami dokáza>. Ako som sa dovedieu, v januári dostali podporu v nezamestnaní spolu 21.000 Kč. Z týchto v Čechách 17.000 Kč, na Morave 3000 Kč a na Slovensku 1000 Kč. To je tedy nepomerne málo pre Slovensko. Nezamestnanos> javí sa na celom svete, jak je všeobecne známo, V našej republike odháda sa počet nezamestnaných asi na 1/2 miliónu.
Ja chcem hovori> len o nezamestnanosti na Slovensku a tu zdôrazni> musím, že by počet nezamestnaných na Slovensku mohol byt a mnoho menší, keby vláda väčšiu pozornos> venovala priemyslu slovenskému, ktorý sa zanedbáva, keby vláda podporovala priemysel a podniky slovenské a keby viac dobroprajností preukázala voči nim. Facta loquuntur! Skutky hovoria! Pre to dátami chcem dokáza> to, že opravdu zanedbáva sa priemysel na Slovensku, že mohlo by sa čeli> počtu nezamestnaných. Chcem to dokáza> nekoukými prípadmi a poukáza> na to, ako by vláda mohla odpomôct nezamestnanosti na Slovensku.
Ministerstvo národnej obrany vypísalo súbeh na dodanie 40.000 párov topánkov, obuvi a 8000 párov čižiem pre vojsko. Svojho času prosil som pána ministra národnej obrany, aby pri dodávkach štátnych zreteu bral na priemyslníkov slovenských. Pán minister to prisuúbil. Pri terajšom súbehu súčastnili sa i slovenskí priemyselníci, obuvníci., zo Riliny, z Rajca, z Považskej Bystrice. Sú to tedy všetko slovenskí priemyselníci. Podali offerty, poneváč však cena, v týchto offertoch určená, bola vyššia - bola držaná asi podua loňských cien - a poneváč iné offerty bolo o mnoho uavnejšíe, ministerstvo nemohlo vyhove> týmto offertom, ktoré boly aj odmietnuté. Musíme tu ohuad bra> na to, že naši slovenskí priemyselníci nie sú ešte na touko orientovaní o cenách a podmienkach pri offertoch potrebných. Preto, keď s jednej strany musím našich slovenských priemyselníkov upozorni> na to, aby zadržali podmienky offertné, s druhej strany však najdôraznejšíe znova a znova u ministerstva národnej obrany som sa zastával za to, aby pri tom všetkom slovenským priemyselníkom zadávané boly statné dodávky. Pán minister to prisuúbil a očakávame, že suub zadrží a že bude vyplnené to, čo sme očakávali. Hovorím teraz o menšom priemyslu, prejdem potom na väčší priemysel a väčšie podniky a továrny.