Návrh sen. Heckera, Hladika a soudr. k vládnímu návrhu č. t. 1305:

Paragrafy 10 a 11 se škrtají.

Návrh sen. Hladika, Heckera a soudr. k vládnímu návrhu č. t. 1305:

K §u 12 navrhuje se, bude-li zamítnut návrh podaný k §u 9:

Úvodní věta k odstavci 2 má zníti: >Zvýšení nájemného jest přípustno pouze pro výlohy tuto uvedené, pokud tyto výlohy ne-jsou kryty percentuelním zvýšením nájemného.<

Návrh sen. Hladika, Heckera a soudr. k vládnímu návrhu č. t. 1305:

K §u 31: Odstavce 2. a 4. se škrtají.

Návrh sen. Heckera, Hladika a soudr. k vládnímu návrhu č. t. 1305:

K §u 33: Na místo slov: >dnem 30. dubna 1923< nastoupí slova >dnem 31. prosince 1924<,

Návrh sen. Heckera, Hladika a soudr, k vládnímu návrhu č. t. 1305:

Ustanovení o zřízení a činnosti nájemních úřadů, obsažená v zákone ze dne 8. dubna 1920, čís. 275 Sb. z. a n., pojata buďtež do nového zákona.

Resoluční návrh sen. Hladika, Heckera a soudr.:

Vláda se vyzývá, aby Národnímu shromáždění bezodkladně předložila tyto návrhy zákonů:

1. Návrh zákona, kterým se zavádí stavební daň z bytů, odstupňovaná podle velikosti bytu, podle příjmů a počtu dětí nájemníkových (osob k užívání oprávněných), jejíž výtěžek přikázán bude obcím na stavbu nových bytů.

2. Návrh zákona o požadování bytů, jímž se obnovuje právo obcí požadovati a zabírati byty.

3. Návrh zákona, na ochranu dělníků a zaměstnanců, kterým zaměstnavatel z poměru pracovního a služebního přikázal byt, proti odnětí tohoto bytu pro zrušení poměru pracovního nebo služebního.

Resoluční návrh sen. dr Hilgenreinera, Fahrnera, Hartla, Friedricha a soudr.:

Vláda se vyzývá:

1. aby místní přídavky veřejných zaměstnanců a učitelů zvýšila v té výměře, v jaké v novém záhone o ochraně nájemníků jest za přípustné prohlášeno zvýšení činží;

2. aby v novém zákoně o ochraně nájemníků obsažené zvýšení činží z bytů, jež najali veřejní zaměstnanci a učitelé, kteří nemají jiného příjmu nežli své služné, podle zákona osvobodila od státních a jinakých daní a přirážek (obecních dávek), které vypadají na zvýšenou činži,

Předseda (zvoní): Pan senátor Kouša vyžádal si slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Já chápu, že zákon o ochraně nájemníků se nelíbí, hlavně kolegům z německého tábora. (Sen. dr Hilgenreiner [česky]: Ale všem! - [německy]: Nikdo není s tím spokojen!) To je pravda, že všem, ale není-li tento zákon dokonalým, tedy jistě nesou na tom vinu němečtí kolegové, že zkrátka negují veškeru práci zákonodárnou a naší republiku přímo svými počiny sabotují. (Výkřik sen. dr Hilgenreinera.) Já nemám v úmyslu polemisovati, ale v poslední chvíli zabarikádovati slavný senát opravnými návrhy, pokládám za dosti málo prozíravé, poněvadž v poslední chvíli nenechá, se na zákoně nic měniti.

Kol. Hladík ve své řeči prohlásil, že zákon má tendenci reakční. Reakci tu spatřuje v uvolnění ochrany nájemníků. On to sice dobře nevysvětlil, jestli ochrana byla jaksi uvolněna, že se to týká vlastně nájemníků zámožnějších, těch, kteří mají platiti o něco výše zvýšenou činži.

Ochrana nájemníků pro chudého nájemníka je zákonem zabezpečena, a nám šlo o ochranu v prvé řadě, a ta v zákoně je.

Pokud se týče nářku majitelů domů, bylo jim povoleno zákonem, aby si přirazili nájemné u zámožnějších nájemníků, takže v tomto zákoně lze spatřovati silný sociální rys.

Kol. Friedrich a Löw litují a těžce nesou, že zákon se nevztahuje svou ochranou na lázně (Hlas: A obchodní místnosti!) a obchodní místnosti. Ano, já jsem také toho názoru. Lázně bych vlastně nechránil, tam chudí lidé nejezdí, ani na léčení, na to nemají peněz, ale v tom případě nejsem takovým egoistou, abych nepřiznal ochrany i lázním. V poslanecké sněmovně, kde byl zákon stylisován, jistě mohli němečtí kolegové zasáhnouti, ale nezasáhli. To je chyba veliká, neboť mohli již tam způsobiti jistou opravu na tomto zákoně.

Pokud se týče obchodních místností, já sám také litují, že naší obchodníci a živnostníci nejsou chránění zákonem. Potkal jsem tento týden lékárníka Řídkého z Jindřišské ulice. Ten pán není socialistou. Já se také neptám na jeho politické přesvědčení - stěžoval si, že dostal od Stavitelské banky výpověď a jako lékárník má lékárnu vyklidil a musí se vystěhovalí. Jeho existence tím, když se vystěhuje, bude úplně zničena, V celé Praze nenalezne nového krámu, aby tam mohl zřídit novou lékárnu. Já sám jsem odevzdal žádost grémia lékárníků v poslanecké sněmovně a sám osobně jsem žádal, aby lékárny v zájmu veřejném byly chráněny zákonem, ale nestalo se to. Neznám příčiny a neměl jsem času, abych po příčinách pátral, ale v tomto případě se úplně shoduji s německými kolegy, že naší obchodníci a živnostníci mají být jako nájemníci zákonem chráněni.

Co se v Praze děje, vážené shromáždění, o tom by se mohla psát veliká kapitola. U nás koupí Pražská úvěrní banka na Můstku 5 domů a pražský magistrát dá povolení k rozbourání. Co bude s nájemníky, co bude s těmi dlouholetými obchodníky, o to se nikdo nestará. Jakási pojišťovna v Praze koupila velmi dobře zachovalý dům nárožní na Národní třídě v Jungmannově ulici v Praze-II, Pražský magistrát povolil ten dům zbourat - je to ten dům, ve kterém má knihkupectví firma Grossmann a Svoboda - ačkoli podle názoru odborníků mohl stát ještě 50-60 roků. (Sen. A. Friedrich: Poněvadž mají banky moc peněz! Vezměte jim to!) Kdyby to, pane kolego, šlo, vzít to bankám přímo z kapsy! Já neznám metodu, jak by se to mělo dělat. (Sen. A. Friedrich: Což o to, já bych jim to vzal!)

Pokud jsme mohli v rozpočtovém výboru o tomto zákoně mluviti, vytkli jsme nedostatky, ale mohli jsme se obírat jen tou stránkou finanční. K tomu jsem referoval.

Byla předložena resoluce kolegy Hladika a kolegů:

>Vláda se vyzývá, aby Národnímu shromážděni byly předloženy osnovy zákonů.< Resoluce má 3 odstavce. První zní:

1. Návrh zákona, kterým se zavádí stavební daň z bytů, odstupňovaná podle velikosti bytu, podle příjmů a počtu dětí nájemníkových (osob k užívání oprávněných), jejíž výtěžek přikázán bude obcím na stavbu nových bytů.

U tohoto odstavce této resoluce zastavil se rozpočtový výbor si. senátu. Řekli jsme si, že tu resoluci nemůžeme akceptovat. Na př. musím říci pánům kolegům z německé strany, že pražská obec zavedla již zvláštní dávku z nájemného, kterou vybírá; tak prosím, obce již vybírají dávku z nájemného. Jestli ne všechny v republice, záleží na těch obcích vedle Prahy, aby si dávku z nájemného zavedly. Ale tento odstavec měl by dalekosáhlé následky. Já si je dovolím slavnému senátu přednésti. Tuto daň by mohly vzhledem na její předpoklad vybírat jen berní správy. Práce s tím spojená byla by tak veliká, že by celá berní agenda, na jejíž zaostalost bývá přednášeno tolik stížností, byla hozena, o několik let nazpět, Berní správy mají dnes na 600-800 milionů nedoměrků. Kdybychom se konečně dočkali normálního stavu v berní agendě, račte laskavě uvážit ono nenávist, litera se dnes na všech stranách vyvíjí a je podněcována proti berním správám. Na př. loňského roku byl v Nové Pace úkladně zavražděn vrchní berní správce a máme i jiné příklady. Představte si pří tom, že by berní správy měly také ještě vybírat od nájemníků daň na vybudování nových bytů. Ve větších industrálních centrech je to věc zhola nemožná. Zde se dnes na berního úředníka plivá, tam prý se střílí, jako v Nové Pace. A výsledek? Bylo jednou vypočítáno, že by taková daň nevynesla v nejlepším případě ani 200, ba snad ani 150 milionů Kč. Na druhé straně však by ony dříve zmíněné nedoměrky existovaly dále, jako nevyřízené resty. Vláda nemůže presentovati 30 mil, podle zákona o ochraně nájemníků, podle §u 32, na vybudování nových bytů a nechati ještě resty státi v berních správách. Další důležitá věc je ta: Byla by to nová daň a nových daní dnes nesmíme zaváděti. Vláda republiky sama prohlásila, že další nové daně se nebudou zaváděti. Z té příčiny výbor rozpočtový hlasoval proti resoluci kol. Hladika a soudr. (Sen. dr Heller [německy]: Proč pak vaši strannici v parlamentě hlasovali pro to?)

Pokud jde o názor kol. sen. dr Hilgenreinera, mohu prohlásiti, že otázka úpravy místního přídavku vyřídí se zároveň s novým požitkovým systémem naší vládou pro státní zaměstnance chystaném, jenž bude pravděpodobně v podzimním zasedání předložen. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Vláda nepředložila ničeho, vláda odložila všechny úřednické předlohy!)

Pokud se týká dalších opravných návrhů, které přečetl zapisovatel p. sen. dr Krouský, prosím slavný senát, aby nejen resoluci, kterou jsem četl a kterou předložil p. sen. Hladík, nýbrž i další návrhy a návrhy opravné jednomyslně zamítl. (Potlesk. - Sen. dr Hilgenreiner [německy]: To víme, jako vždycky!)

Předseda (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

S ohledem na pozměňovací návrhy míním dáti hlasovati o osnově zákona takto:

O §u l podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové a pak o doplňovacím návrhu sen. Hladika,

O §§ 2-3 podle zprávy výborové,

O §u 4 podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §§ 5-7 podle zprávy výborové,

O §u 8 podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr. Bude-li zamítnut,

podle zprávy výborové.

O §u 9 podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové,

O §§ 10-11 podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr., aby totiž §§ 10 a 11 byly škrtnuty. Bude-li zamítnut, dám hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 12: 1. Podle eventuelního pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr. 2. Podle zprávy výborové,

O §§ 13-30 podle zprávy výborové.

O § 31 podle návrhu sen. Hladika a soudr., aby byl tento paragraf škrtnut. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 32 podle zprávy výborové,

O §u 33 podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §ech 34, 35, nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Potom dám hlasovati o povšechném návrhu sen. Heckera a soudr., o resolučním návrhu sen. Hladika a soudr. a o resolučním návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebylo námitek.)

Není jich. Budeme tedy tak pokračovati.

§ 1.

Kdo souhlasí, aby § l měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Hladika a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby § l měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § l jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Hladika a soudr, aby § l měl dodatek jím navrhovaný, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Doplňující návrh sen. Hladika a soudr. jest zamítnut.

Dám hlasovati o §§ 2-3.

Kdo souhlasí, aby §§ 2 a 3 měly znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. §§ 2 a 3 jsou přijaty podle zprávy výborové.

§4.

Kdo souhlasí, aby § 4 měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Hladika a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby § 4 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, § 4 jest přijat ve znění podle zprávy výborové.

§§ 5-7.

Kdo souhlasí, aby §§ 5-7 měly znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. §§ 5-7 jsou přijaty podle zprávy výborové.

§ 8.

Kdo souhlasí, aby § 8 měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Hladika a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby §' 8 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 8 jest přijat podle zprávy výborové.

Přikročíme k hlasování o § 9.

Kdo souhlasí, aby § 9 měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Hladika a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby § 9 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To jest většina. § 9 jest přijat podle zprávy výborové.

Budeme hlasovati dále o §§ 10-11.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Hladika a soudr., aby §§ 10-11 byly škrtnuty, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh sen. Hladika a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby §§ 10-11 měly znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. §§ 10-11 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Dám hlasovati o § 12.

Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem sen. Hladika a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pozměňovací návrh sen. Hladika a soudr. je zamítnut.

Kdo souhlasí, aby § 12 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 12 je přijat podle zprávy výborové.

Přikročíme k hlasování o §§ 13-30.

Kdo souhlasí, aby §§ 13-30 měly znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 13-30 jsou přijaty podle zprávy výborové.

§31.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Hladika a soudr., aby byl tento paragraf škrtnut, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh sen. Hladika a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby § 31 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 31 jest přijat podle zprávy výborové.

§ 32.

Kdo souhlasí, aby § 32 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 32 jest přijat podle zprávy výborové.

§33.

Kdo souhlasí, aby § 33 měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. Hladika a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Hladika a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby § 33 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 33 jest přijat podle zprávy výborové.

§§ 34, 35, nadpis zákona a úvodní formule.

Kdo souhlasí, aby §§ 34. 35. nadpis zákona a úvodní formule přijaty byly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. §§ 34. a 35. nadpis zákona, a úvodní formule byly přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s povšechným návrhem sen. Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Povšechný návrh sen. Heckera a soudr. jest zamítnut.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kouša: Tiskové chyby uvede zpravodaj sociálně-politického výboru kol. Ecksteinová.

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Na str. 5. § 9, odst. 1., vypustiti tu >1<, dále na str. 6. za slovem >jde-li o velké provozovny< místo tečky má býti středník. Dále na str. 8. § 12 poslední odstavec místo (3) má býti (8).

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, s textovými opravami nyní pí. zpravodajkou přednesenými také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí, jakož i s opravami přednesenými se přijímá ve čtení druhém.

Dám hlasovati o resolučním návrhu sen. Hladika a soudr.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem sen. Hladika a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Tento resoluční návrh je zamítnut.

Další návrh je resoluční návrh sen. dr Hilgenreinera a ostatních.

Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina. I tento resoluční návrh je zamítnut.

Tím jest tento předmět denního pořadu vyčerpán.

Sen. dr Heller (německy): Prosím o slovo k hlasování.

Předseda: Pan sen. dr Heller.

Sen. dr Heller (německy): Upozorňuji, že výbor sociálně-politický jednu z těch resolucí navrhuje, že jí podporuje, že se na ní usnesl. O tom zde nebylo hlasováno. Výbor sociálně-politický usnesl se na první ze tří resolucí, resp. na první části její, ale zde o tom nebylo hlasováno. Výbor rozpočtový resoluci zamítl, výbor sociálně-politický jí přijal, a proto musí býti o tom hlasováno.

Zpravodaj sen. Ecksteinová: K poznámce pana dr Hellera dovoluji si upozorniti, že jsem již na konci svého referátu oznámila, že resoluce pana kol. Hladika byla v sociálně-politickém výboru přijata. To jsem konstatovala. Tato resoluce, prosím, byla znova podána a bylo o ní hlasováno.

Předseda: K námětu pana sen. dr Hellera dovolují si upozorniti, že sociálně-politický výbor přijal jen první část tohoto návrhu - a to řekla pí. zpravodajka ve svém referátu - kdežto druhý a třetí bod byl zamítnut, takže následkem toho, poněvadž rozpočtový výbor navrhuje zamítnutí, dal jsem hlasovati a celá resoluce byla zamítnuta.

Sen. dr Heller (německy): Prosím, to není podle jednacího řádu přípustno. Jestliže výbor resoluci přijme, musí býti o tom ve sněmovně hlasováno. Už zpráva jest nesprávnou. Již v písemné zprávě měla býti resoluce uvedena, ale tam není ani slova o ní. Tam měla býti resoluce slovně uvedena a k přijetí doporučena. To jest pokus vyhnouti se tomuto hlasování. Konstatují, že tento postup se příčí jednacímu řádu.

Předseda (zvoní): Poněvadž tento návrh nebyl mně tiskem od výboru dodán a poněvadž pí. zpravodajka docela správně referovala o tom, jaký pochod byl v této resoluci, považuji hlasování za docela správné. (Hlasy: Tak jest! Výborně!)

Přerušuji projednávání denního pořadu. (Sen. dr. Heller [německy]: Nesprávná zpráva! Nesprávné hlasování!)

Sděluji, že do výboru národohospodářského nastupuje za vzdavšího se sen. Žďárského pan sen. dr Malínský, do výboru ústavně-právního za sen. dr Frantu sen. dr Brabec.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 28. dubna 1922 o 10. hodině s tímto

1. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se Hlavní puncovní úřad v Praze podřizuje ministerstvu veřejných prací. Tisk 1317.

2. Návrh, aby zkrácené projednána byla podle §u 55 jedn. řádu zpráva rozpočtového výboru o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23. Tisk 1321.

3. Zpráva rozpočtového výboru o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23. Tisk 1321.

4. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona, kterým se mění čl. XIX, zák. o celním sazebníku ze dne 13. února 1906, čís. 70 ř. z. a čl. XIX. uher. zák. čl. LIII. z roku 1907. Tisk 1320.

5. Návrh, aby zkráceně projednána byla podle §u 55 jedn. řádu zpráva výboru ústavně - právního a sociálně - politického o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu cís. nař. ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. z. Tisk 1319.

6. Zpráva, výboru ústavně-právního a sociálně-politického o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu cís. nař. ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. z.

7. Návrh, aby zkráceně projednána byla podle §u 55 jedn. řádu zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona stran provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské. Tisk 1324.

8. Zpráva výboru ústavně - právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona stran provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské. Tisk 1324.

Jsou námitky proti tomuto mému návrhu? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzí.