Z uvedených důvodů vyslovuji se proti předloze. Procentní sazba, kterou se stanoví výdělková daň, nesmí při dnešním procentu přiráželi za žádných okolností přesahovati 2% výnosu, jinak je podnik v nebezpečí, že se stane passívním. Proto jsem proti předloze. (Souhlas na levici.)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Prosím p. zpravodaje, přeje-li si doslov.

Zpravodaj sen. dr. Fáček: Nemám co připomenouti.

Místopředseda Kadlčák: Prosím pp. senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Přistupujeme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.) - Nejsou.

Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, otištěnou v tisku č. 1306, souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má p. zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Fáček: Nemám.

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jest přijata také ve čtení druhém ve znění tisku č. 1306.

Přikročíme k hlasování o resolucí výboru rozpočtového. Kdo souhlasí s navrženou resolucí výboru rozpočtového, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je schválena. Tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen.

Navrhuji, aby odstavec IV. denního pořadu byl přesunut na poslední místo dnešního denního pořadu.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou, návrh je schválen.

Přikročíme tedy k dalšímu odstavci, kterým jest

5. Návrh, aby ve smyslu §u 55, jedn. řádu byla projednána zpráva výboru ústavně-právního a sociálně-politického o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu, cís. nař. ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. z.

Poněvadž se jedná o změnu zákona, jímž mají býti nynějším hospodářským poměrům přiměřené peněžní částky stanoveny, navrhuji, aby věc tato projednávána byla jako pilná a to tím spíše, že se vlastně jedná o hlasování v obou čteních týž den.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost této věci byla přiznána.

Navrhuji, aby tato věc projednána byla jako VI. odstavec dnešního denního pořadu v jediné debatě a to ve lhůtě l hodiny se stanovením řečnické lhůty na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat. Následujícím bodem jest

6. Zpráva výboru ústavně-právního a sociálně-politického o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu cís. nař. ze dne 10. prosince 1914, čís. 337 ř. z. Tisk 1319.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest p. sen. dr. Procházka, za výbor sociálně-politický p. sen. dr. Fáček.

Uděluji slovo panu zpravodajovi sen. dr. Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Pro urychlení věci odvolávám se na zprávu, kterou jsme podali a podotýkám krátce:

Konkursní řád platný pro Čechy, Moravu a Slezsko dle císařského nařízení z roku 1914 přiznává v §u 51, čís. 2 pohledávkám zaměstnanců za úpadcem do výše 2400 K pořadí prvé třídy. Jsou to jednak služební požitky těchto zaměstnanců posledního roku, pak nároky těchto osob z důvodů předčasného zrušení služebního poměru, pokud nepřevyšují obnos úplaty z posledního roku, dále pohledávky obchodních jednatelů za pánem obchodu na zaplacení provise a na náhradu hotových výloh, takže se tu jedná o nároky, které v posledním roce před vyhlášením úpadku byly nabyty nebo staly se splatnými. Všechny tyto nároky s tím obmezením, že nepřevyšují obnos 2400 K pro každého jednotlivce, byly vřaděny do prvé třídy konkursních věřitelů. Měli jsme původně dle dřívějšího rakouského konkursního řádu z roku 1868 v prvé třídě konkursní mzdu pracovní nezaplacenou za poslední rok před vyhlášením úpadku osob trvale přijatých do domácnosti, hospodářství neb živnosti úpadcovy, a to bez obmezení její výše. Cis, nařízením citovaným vzhledem na stálou praxi rozšířeno bylo toto přednostní právo na pohledávky všech zaměstnanců, tedy i kvalifikovaného personálu, a to jak na služební požitky dříve uvedené, tak také na nároky z důvodu předčasného zrušení služebního poměru a pak ovšem také, jak jsem již dříve uvedl, na nároky obchodních jednatelů.

Na druhé straně nový konkursní řád obmezil práva na nejvyšší obnos 2400 K. Tento obnos neodpovídá dnešním drahot-ním poměrům, a tedy z důvodů sociálních - aby byli chráněni tito sociálně slabí zaměstnanci - byl tento obnos zvýšen.

Vláda navrhovala pateronásobné zvýšeni. Vzhledem k tomu, že dle dnešní doby ceny potravin zvýšeny průměrně 12tinásobně, šatstva, obuvi a jiných potřeb 15 až 20tinásobně, ústavně-právní výbor měl za to, že toto pateronásobné zvýšení nedostačuje a zvýšil tento obnos desetinásobně na 24.000 Kč. Poukazují, že ve zprávě podané stala se tisková chyba, kde se praví, že ' >Hranice 2400 Kč stačí úplně<. Správně má státi: >Hranice 24.000 Kč stačí úplně, aby chráněny byly nároky zaměstnanců sociálně slabých, zejména dělnictva, služebnictva, zřízenců a úředníků nižších kategorií, jakož i nároky ostatních zaměstnanců, resp. obchodních jednatelů, pokud jejích výše je odůvodněna.

My nikterak nechceme chrániti nároky, které přesahují 24.000 Kč, jež snad případnou továrním ředitelům, ředitelům závodů, nebo vyšším úředníkům, nebo nároky, které by si mohli napočítati obchodní jednatelé, takže by tím, kdyby se vzala výše neobmezená, jako to bylo ve výboru navrhováno a nebylo přijato, stalo by se, že by práva ostatních konkursních věřitelů byla tím citelně dotčena a nemohlo by se určitě počítati s touto výši. Na druhé straně by to vedlo k určitým nepravidelnostem a podporovala by se tím způsobem nepořádnost ve výplatě služebních požitků resp. provisí, 24.000 Kč stačí úplně chrániti sociálně slabé, poněvadž tím způsobem je právě umožněno, aby oni uhájili svoji existenci než najdou nějaké jiné místo, kdežto kdyby byl ten obnos větší, mohlo by se říci: >Vy jste vlastně svěřovali tento obnos svému službodárci a obnos tento by patřil pak do III. třídy konkursní. Samo sebou se rozumí, že pokud nároky převyšují 24.000 Kč patří do III. třídy konkursních věřitelů. Rovněž tak i při vyrovnávacím řízení podle §u 23 čís. 3. také patří tyto nároky do 24.000 Kč do pořadí pohledávek, které mají právo přednostní.

Ta změna §u 51 čís 2, konkursního řádu a §u 23 čís. 3. vyrovnávacího řízení týká se právě těch požitků zaměstnanců a obchodních jednatelů. Další změna je, že se rozšiřuje zde v §u 93 odst 2. pravomoc konkursního komisaře co se týká propůjčování práva hlasovacího tím, že obnos 2500 Kč se zvyšuje na 10.000 Kč, a přesahuje-li pohledávka 10.000 Kč, rozhoduje senát, což je zjednodušení a ulehčení pro soud. Dále správce konkursní podstaty je oprávněn, aby ve věcech, které mají cenu větší než dříve 2500 Kč, nyní 10.000 Kč, si vyžádal schválení věřitelského výboru za podmínek uvedených v §u 115, 116 a 117 konkursního řádu. Dále, se zde zvyšuje hranice pro tak zvané bagatelní, nepatrné konkursy z 5000 Kč na 10.000 Kč a kromě toho se zde ještě uvádějí přechodná ustanovení, která jsme také rozšířili ve prospěch pohledávek těchto věřitelů konkursních resp. při řízení vyrovnávacím tak, že je lze přihlásiti až do ukončení konkursu resp. vyrovnání a uplatňovati.

Vláda navrhla původně, aby zákon platil jen do 31. prosince roku 1923, ale ústavně-právní výbor se usnesl na tom, a doporučuje ke schválení, aby nějaké časové omezení se zde nestalo, jelikož toto časové omezení má své nevýhody. Jednak nutno se novým zákonem usnášeti o prodloužení, jednak potrvají-li poměry drahotní bylo by nespravedlivo, aby snad menší obnosy opět vstoupily v platnost, a konečně jsou zde také ustanovení ohledně pravomoci samosoudců podle zákona z 1. dubna 1921, která skončí 30. dubna roku 1923 a která pravděpodobně budou prodloužena.

Z důvodů těchto byl právě oproti vládnímu návrhu změněn ústavně právním výborem návrh zákona v tom směru, že co se týká pohledávek zaměstnanců zvyšuje se částka z 12.000 na 24.000 Kč, pak že ustanovení § l platí v konkursním a vyrovnávacím řízení zahájeném a že zákon nabude účinností dnem vyhlášení.

Jménem ústavně-právního výboru navrhuji, aby tato vládní osnova v tomto znění jak ji upravil ústavně-právní výbor byla senátem přijata.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo p. zpravodaji výboru sociálně-politického sen. dr. Fáčkovi.

Zpravodaj sen. dr. Fáček: Jménem výboru sociálně-politického připojují se k návrhu pana referenta výboru ústavně-právního a nemám k věci čeho připomenouti.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu dále není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Táži se pánů zpravodajů, přejí-li si doslov.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr. Fáček: Nikoliv.

Místopředseda Kadlčák: Prosím, aby páni senátoři zaujali svá místa. (Děje se.) Přistoupíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda-li má nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Nemám.

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

Tím by byl vyřízen tento bod denního pořadu dnešní schůze a přistoupíme k dalšímu? jímž jest

7. Návrh, aby zkráceným jednáním podle §u 55 jedn. řádu projednána byla zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona stran provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech dle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské.

Poněvadž zřízení mezinárodních smíšených rozhodčích soudů jest důsledek mírových smluv, jest nutno co nejdříve uzákoniti předloženou vládní osnovu zákona.

Navrhují z toho důvodu, aby věc tato byla projednána jako pilná.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby věc projednána byla jako VIII. odstavec dnešního denního pořadu v jediné debatě ve lhůtě l hodiny se stanovením řečnické lhůty na ¹/₄ hodiny.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat. Budeme podle toho postupovati.

Přistupuji k projednáni tohoto 8. bodu, jimž jest

8. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona stran provádění ustanovení o mezinárodních smíšených rozhodčích soudech podle čl. 304 mírové smlouvy Versailleské, 256 mírové smlouvy St. Germainské, 239 mírové smlouvy Trianonské a 188 mírové smlouvy Neuilleské, Tisk 1324.

Zpravodajem jest p. sen. dr. Procházka. Uděluji mu slovo.

Sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Jest nutno, aby ustanovení o mezinárodních smíšených soudech, jež obsahují mírové smlouvy Versailleská, St. Germainská, Trianonská a Neuilleská byly uvedeny v platnost a provedeny. Dle těchto mírových smluv mají býti zřízeny smíšené rozhodčí soudy mezi každou z mocností spojených nebo sdružených a tudíž také mezi československým státem se strany jedné a Německem, Rakouskem, Maďarskem a Bulharskem a to s každým jednotlivým z těchto států se strany druhé, a mají rozhodovali jednak o sporech, spadajících do jejich příslušností podle oddílů III., IV., V. a VIL. pokud jde o Bulharsko také dle oddílu VIII. dotyčných mírových smluv, kromě toho mají rozhodovati spory jakéhokoliv rázu, týkající se smluv, uzavřených dříve, než nabyla působnosti každá z uvedených smluv, vyjma spory, které podle zákonů té které mocnosti neutrální spadají pod příslušnost státních soudů těchto mocností.

Dále má se rozhodovati těmito smírčími soudy dle uvedených mírových smluv, jestliže v jakémkoliv sporu za války byl vynesen rozsudek anebo exekutivní nález německým soudem, anebo soudem bývalého mocnářství rakousko-uherského anebo Bulharska proti příslušníkům mocností spojených anebo sdružených, v některé instanci, v níž onen příslušník, v daném případě příslušník československého státu, nemohl se hájiti, a tomuto příslušníku se takto stala újma a on pak požaduje náhradu, která bude určena smíšeným rozhodčím soudem. Konečně bude tento smírčí rozhodčí soud též příslušným, jestliže některý státní soud vynesl anebo vynese rozsudek ve věci uvedené v oddílech III., IV., V. a VIL mírových smluv, a jestliže se rozsudek takový nebude shodovali s ustanovením řečených oddílů, takže může dotyčný příslušník žádati náhradu, když tím trpí újmu.

K provádění těchto nálezů, usnesení atd. smírčích soudů jest potřebí, aby jím byla právě poskytnuta právní pomoc, a o to se jedná v předloženém zákoně, kde se stanoví, že soudy a jiné úřady jsou povinny vyhověli dožádáním smíšeného rozhodčího soudu, resp. československého zástupce při těchto soudech ustanoveného o právní pomoc, a to jmenovitě při doručování a sprostředkování zpráv, tak zvané notifikaci, jakož i pří sbírání a provádění důkazů. Podrobnosti další jsou uvedeny pak v §u 1.

Jedná se zde o provedení zajišťovacích opatření, opatření dle §u 2, pak o výkon rozsudků, kteréžto rozsudky smíšených rozhodčích soudů nepodléhají opravným prostředkům a mají účinek konečného právoplatného rozsudku. Jelikož každý smírčí mezinárodní soud ustanoví svůj personál a může zasedati v té neb oné zemí smluvní, je nutno, aby členům tohoto soudu, pokud jsou příslušníky jiného státu, vláda vyhradila členům těchto rozhodčích soudů, sekretářům a jiným osobám při nich zaměstnaným, pokud jsou zástupcové cizího státu, jejich pomocníkům a zaměstnancům, aby mohli používali diplomatických výsad a osvobození. O tom má ustanovení § 4 zákona.

Konečně se jedná o závěrečná ustanovení, aby vláda případně byla zmocněna, když bude potřebí, což se stane ve velmi řídkých případech, anebo snad vůbec nikdy nepřijde v úvahu, aby, pokud by jednání před smíšeným rozhodčím soudem, kde by jejích nařízení a provádění mírových smluv toho vyžadovalo, vzhledem ke všem anebo jen k jednotlivým smírčím rozhodčím soudům doplnila nařízením jednotlivá ustanovení tohoto zákona.

Podotýkám, že již máme takový rozhodčí smírčí soud s Německem, a to podle vyhlášky ministerstva zahraničních věcí z 2. ledna 1922 č. 1 Sb. z. a n. a tento smírčí soud si také stanovil svůj jednací řád. který je právě touto vyhláškou uveřejněn. Věc je tedy aktuelní a velice pilná a já žádám, aby vážený senát přijal osnovu vládní ve znění, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna dne 5. dubna t. r. Tehdy staly se jen malé změny pokud se týká odstavce 5, že vláda je zmocněna jen k doplnění uvedených záležitostí resp. nařízení a provádění a nikterak nebyla zmocněna ke změně jejích. Jinak byla přijata osnova poslaneckou sněmovnou tak, jak vláda navrhovala, a já tudíž opětuji svůj návrh, aby ve znění poslaneckou sněmovnou přijatém osnova vládní také senátem byla přijata. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena, budeme hlasovat. Prosím pp. senátory, aby zaujali svá místa.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve znění obsaženém v tisku čís. 1308 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má p. zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Nikoliv.

Místopředseda Kadlčák: Nemá. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a

úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

Tím tento předmět denního pořadu je vyřízen. Přistoupíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž jest:

4. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona, kterým se mění čl. XIX, zák. o celním sazebníku ze dne 13. února 1906, čís. 20 ř. z. a čl. XIX. uher. zák. čl. LIII. z roku 1907. Tisk 1320.

Zpravodajem je p. sen. Ackermann.

Ve smyslu již přiznané pilnosti navrhuji, aby celá věc projednána byla v jediné debatě ve lhůtě l hodiny se stanovením doby řečnické na 10 minut.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat. Uděluji slovo p. zpravodajovi.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Zákonem, vládou senátu předloženým, má se měnit ustanovení článku XIX. zákona o celním sazebníku ze dne 13. února 1906 č, 20 ř. z. a článek XIX. uherského zákona čl. LIII. z r. 1907, co činí skladné za 100 kg hrubé váhy a den uložení, jež lze při mimořádném návalu zboží až na 5 haléřů zvýšiti. Výměra tato neodpovídá nikterak dnešním našim poměrům, poněvadž jsou to sazby předválečné a nekryjí nijakým způsobem výlohy spojené s udržováním, V důvodové zpráva uvádí ministerstvo financí, že na příklad na Masarykově nádraží v Praze platí se podle druhu zboží 15, 5 a l Kč za 100 kg a den uložení. To samotné se opětuje jinde. Ministerstvo financí odůvodňuje také zvýšení těchto tarifů, což skutečně zakládá se na pravdě, tím, že celá řada firem, nežli by skládala zboží ve svých závodech, vkládá je do celních a nádražních skladišť a je tím kryta také i pojištěním, takže potom, když se snad stane nějaký malér, na př. požár anebo něco jiného, přirozeně jest tím státní pokladna velmi zatížena.

Z těchto důvodů obchodné-živnostenský výbor, uváživ, že osnova zákona ve vládním návrhu navržená skutečně zakládá se na pravdě a skutečnostech, nečinil změn v návrhu, poněvadž kdyby snad byl měl učiniti nějaké změny v navržené osnově zákona, bylo by se tím jenom protáhlo celé jednání. Tedy živnostensko-obchodní výbor doporučuje, aby vládní návrh zákona, kterým se má měniti čl. XIX, zákona o celním sazebníku ze dne 13. února 1906, čís. 20 ř. z. a čl. XIX. uherského zákonného článku LIII. z roku 1907, byl schválen.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Debata je skončena. Přeje si pan zpravodaj ještě doslov?

Zpravodaj sen. Ackermann: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli - který má pouze dva paragrafy - míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda-li má nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Ackermann: Nikoliv.

Předseda: Nemá. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata je také ve čtení druhém.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Křižkovi a sen. Roháčkovi.

Sdělují, že do výboru imunitního nastupuje na místě sen. Cífky sen. Kreppenhofer, za sen. Koušu sen. Zavadil.

Do výboru iniciativního za sen. Ackermanna sen. Folber, za sen. Svěceného sen. Cífka.

Do výboru kulturního za sen. Lorence sen. Špera, za sen. Zimáka sen. Chlumecký.

Do výboru národohospodářského za sen. Ferd. Jiráska sen. Lažo, za sen Měchuru sen. Průša.

Do výboru technicko-dopravního za sen. Koušu sen. Měchura.

Do výboru ústavně-právního za sen. Folbera sen. dr. Witt, za sen. dr. Vlčka sen. dr. Daxner.

Do výboru zahraničního za sen. Ferd. Jiráska sen. dr. Witt, za sen. Cholka sen. Zimák.

Do výboru zdravotního za sen. Endlichera sen. Babka.

Do výboru živnostensko-obchodního za sen. Ackermanna sen. Mudroch.

Do výboru pro prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru za sen. Havlenu sen. Hnátek, za sen. Babku sen. Filipínský, za sen. Cífku sen. Jakubka, za sen. Folbera sen. J. Procházka.

Do výboru národohospodářského nastupuje na místě sen. Sáblíka sen. Hucl.

Do výboru technicko-dopravního za sen. Sáblíka sen. Sehnal.

Do výboru sociálně-politického za sen. Smrtku sen. Rozkošný.

Navrhuji, aby předsednictvo bylo zmocněno, ve smyslu §u 40 jedn. řádu svolati příští schůzi písemně neb telegraficky a stanoviti její denní pořad.

Jsou námitky proti tomuto mému návrhu? (Námitky nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.