Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Klofáč, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.

125 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda: dr Beneš; ministři: dr Dérer, dr Dolanský, Fajnor, Habrman, Aug. Novák, Srba, Staněk, dr Šrobár, Tučný, dr Vrbenský.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro tento týden sen. dr Schmidtovi, pro dnešní schůzi sen. Lažovi, dr Stojanovi a Lippertovi, pro dnešní a zítřejší schůzi sen. Svrakovi.

Prosím, aby byly přečteny věci, které byly poštou rozeslány.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1333. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny tisk 1312 o vládním návrhu zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 19. března 1876, čís. 28 ř. z. o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními.

Tisk 1336. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru živnostensko-obchodního, III. výboru rozpočtového o zprávě sen. dr Soukupa, jako člena čsl. delegace o VII. mezinárodní parlamentární konferenci obchodní v Lisaboně.

Tisk 1339. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny, tisk 1313, o návrhu posl. Dietla a soudr. a o návrhu posl. Patzela a soudr. na změnu §§ 85 a 100 hlavy I. zákona z 13. ledna 1914, č. 13. ř. z. a z 23. ledna 1914, č, 13 ř. z. o daní výdělkové.

Tisk 1340. Zpráva ústavno-právneho výboru o usneseniu poslaneckej snemovne (tisk 1309) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa čiastočně zrušuje zák. čl. LXIII. z r. 1912 o výnimečných opatreniach a menia sa niektoré opatrenia dla neho vydané.

Tisk 1323. Návrh sen. dr Krejčíka a spol. na vydání nařízení o úpravě vyučování v němčině na školách středních.

Tisk 1325. Návrh sen. dr Witta. Smetany a soudr. o nové úpravě uhelné dávky.

Tisk 1326. Návrh sen. dr Krejčího a spol. na vydání zákonu o zřízení hudebnických komor.

Tisk 1327. Návrh sen. Hrejsy, Cholka, Šťastného a druhů na další provádění zákona ze dne 11. června 1901, ř. z. č. 66. o stavbě vodních drah a provedení úpravy řek.

Tisk 1330-1330/3. Interpelace sen. Konečného a spol. na pana ministra školství a národní osvěty, na pana ministra vnitra, na pana ministra sociální péče a na pana ministra zahraničí ve příčině verbování a posílání nezkušených dívek, článek t. zv. Mariánské družiny žen a dívek při kostele Redemptoristů sv. Michala v Brně, Dominikánská ul. 7. do kláštera Božsk. Srdce Páně (Benedictine convest of the sacred heart) v Lisle, ve státě Illinois, U. S. A. Z t. 1330/1, 1330/2, 1330/3.

Tisk 1331. Návrh sen. Fahrnera, K. Friedricha, dr Hilgenreinera, dr Herzigové a soudr. na změnu živnostenského řádu.

Tisk 1332. Zpráva I. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, II. výboru sociálně-politického a III. výboru rozpočtového ke vládnímu návrhu zákona o potírání pohlavních nemocí.

Tisk 1334. Zpráva, rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví spotřební dávka z tabáku, sloužící za základ ku vyměřování trestu při důchodkových přestupcích tabákových.

Tisk 1335. Zpráva. I. výboru zahraničního a II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona o úpravě osvobození osob exteritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek.

Tisk 1337. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a královstvím Španělským, uzavřená výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království Španělského ze dne 19. listopadu 1921.

Tisk 1338. Zpráva I. výboru zahraničního, II. živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny, týkajícím se vládního návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřená v Praze dne 4. května 1921, se závěrečným, protokolem, jakož i a) příloha k čl. XII.: >úlevy v pohraničním styku<; b) příloha k čl. XII.: >úmluva vzájemné podpory při celním odbavování<; č) příloha k §u 8: >ustanovení o předběžném sloučení československých a rakouských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů<; d) příloha k čl. XII.: >dohoda o nákazách zvířecích<; e) příloha k čl. XII.: >dohoda o vzájemném uznání vysvědčení o zkouškách, zboží<; f) příloha k čl. XII.: >dohoda o vzájemném uznávání zkušebních značek na ručních střelných zbraních<.

Tisk 1341. Návrh sen. Fahrnera a soudr. na poskytnutí dovolené učedníkům a mladistvým pomocným dělníkům.

Tisk 1342. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládají ke schválení Národnímu shromáždění osnovy hospodářských ujednání, uzavřených v Praze dne 29. června 1920 mezi republikou Československou a říší Německou.

Tisk 1343. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu, ktorým sa predkládá Národnému shromáždeniu úmluva stanoviaca definitívný dunajský statut, podpisaná v Paríži dňa 23. červenca 192.

Tisk 1328. Naléhavá interpelace sen. Fahrnera, dr. Naegle, dr Mayra-Hartinga, Zulegera, Jelínka a soudr. na vládu ve příčině použití sankcí proti Německu.

Tisk 1329. Naléhavá interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra věcí zahraničních ve příčině použití sankcí proti Německu.

Těsnopisecké zprávy o 112., 113., 114. a 115. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé.

Zápisy o 112., 113., 114, a 115 schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé byly vyloženy podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláří k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádné písemné námitky podány, dlužno zápisy ty pokládati za správné a dají se do tisku.

výboru iniciativnímu:

Tisk 1289. Návrh sen. Šachla, Šabaty a soudr. stran změny zákona ze dne 17. března 1918, čís. 82 Sb. z. a n. o prozatímní ochraně lesů.

Tisk 1323. Návrh sen. dr. Krejčího a spol. na vydání nařízení o úpravě vyučování němčině na školách středních.

Tisk 1325. Návrh sen. dr Witta, Smetany a soudr. o nové úpravě uhelné dávky.

Tisk 1326. Návrh sen. dr Krejčího a spol. na vydání zákona o zřízení hudebnických komor.

Tisk 1327. Návrh sen. Hrejsy, Cholka, Šťastného a druhů na další provádění zákona ze dne 11. června 1901, ř. z. č. 66, o stavbě vodních drah a provedení úpravy řek.

Tisk 1331. Návrh sen. Fahrnera, K. Friedricha dr Hilgenreinera, dr Herzigové a soudr. na změnu živnostenského řádu.

Tisk 1341. Návrh sen. Fahrnera a soudr. na poskytnutí dovolené učedníkům a mladistvým pomocným dělníkům.

Z předsednictva přikázáno podle §u 3 zákona, ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. zák. a nař.:

výboru národohospodářskému:

nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. dubna 1922, č. 127 Sb. z. a n., jímž se pozměňuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 7. dubna 1921, č. 148 Sb. z. a n. o ochraně proti zavlečení rakoviny bramborů a jejím potírání.

výboru imunitnímu:

žádost vyšetřujícího soudu v Bratislavě za svolení k stíhám sen. Frant. Zimáka pro přečin pomluvy a urážky na cti dle §u l a 2 zák. čl. XLI. ai 1914.

Žádost sedrie v Ružomberku za svolení k trestnímu stíhání sen. Julia Klímko pro přečin pomluvy a urážky na cti dle §u 33 trest. zák. a § 40 T. P.

Předseda: Přikročují k projednávání denního pořadu. Prvním bodem jest

l. Zpráva ústavně-právního výboru o usneseniu poslanecké snemovne (tisk 1309) o vlád. návrhu zákona, ktorým sa čiastočne zrušuje zák, čl. LXIII z r. 1912 o výnímečných opatreniach a menia sa niektoré opatrenia dľa neho vydané. Tisk 1340.

Navrhuji, aby k projednání tohoto odstavce stanovena byla celková lhůta 2¹/₂ hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh je přijat, budu se podle toho říditi.

Zpravodajem je pan sen. dr Daxner. (Sen. Matuščák: Ten zákon je ostudou demokracie.)

Uděluji slovo p. zpravodaji sen. dr Daxnerovi. (Sen. Matuščák: Na Slovensku je to hezké!)

Zpravodaj senn dr Daxner: Ctěný senáte! Ústavno-právny výbor prejednal vo svojom zasedaní dna 12. kvetna t. r. vládny návrh zákona ohľadne zákonného článku bývalého uhorského zákona, z r. 1912, zákonný článok LXIII, ktorým sa čiastočne zrušuje jeho ustanovenie a menia sa niektoré opatrenia dľa něho vydané. Zákon tento stojí v mnohých protivách so zákonom naším, ktorý bol donesený pod č. 300 z r. 1920 a preto musí sa na ňom premena stať potažmo musí byť čiastočne zrušený. Bohužiaľ nemôže byť tento zákon úplné zrušený z tej príčiny, že mnohé ustanovenia jeho sú ešte následkem nariadenia vlády v platnosti a záujem štátu požaduje, aby ešte za čas a dočasné na přechodný čas zostaly v platnosti.

Menovite tretia hlava jeho môže byť zrušená, lebo sú to len záverečné ustanovenia, hlava druhá tohoto zákona musí zostať v platnosti, poneváč je integrujúcou čiastkou trestného rádu platného na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Hlava prvá môže byť zrušená a má byť zrušená, ale len s tými výhradami, že ustanovenia vlády, ktoré ona na základe tohoto zákona doníesla a ktoré sú v mnohom chlade dôležité, že tie musia ešte za čas zostať v platností. Medzi týmito ustanoveniami a medzí zrušením ustáleným na ostatný december 1930. kratší termín k tomu je nemožný. Myslím, že ctený senát bude zaujímať ta otázka, z ktorých ustanovení vládnych pozostávajú tie opatrenia, ktoré dočasné ešte májú zostať v platnosti. I v novinách, i v prejednávaniach poslaneckej snemovne povstala otázka ktoré že sú to ustanovenia a poneváč nebolo možno ich vypočítať, tak povstalo isté rozhorčene z rozličných stráň oproti samému návrhu vlády, lebo povstala obava, že vláda chce len stanné právo a podobné utiskovacie ustanovenia ďalej predržovať, kdežto tomu tak nebolo, lebo tieto ustanovenia, ktoré dočasné zostanú v platnosti, sú v mnohom chlade dôležité a potrebné. Ony pozostávajú z následujúcich:

Jedno nariadenie ministerstva z 15. brezna 1911 je o zákazu oslav, jedno je o moratoríu, o vojenskej diktature, ktorá je zrušená, o sbieraní zbraní potažmo odmena z vyjavenia takého pádu u koho sa nachádzajú zbrane, o potlačení poplašných zpráv na Slovensku. Tento punkt nemá žiaidneho významu a je to už i zrušené. Nariadenie o dočasnom zrušení odsúdenia v kontumácíi takých, ktorí sa k sudu nedostavili, to bolo modifikované tým spôsobom, že sa sud zastaví za ten čas, až sa bude môcť postaviť k sudu. O trestnom stíhaní občanov, ktorí s maďarskými bolševiky išli do Slovenska, to je zrušené už zákonom o štátnom občianstve, Ďalšie nariadenie bolo o pátraní pomocou okresných súdov, pomocou pohraničnej policie, v ďalšom nariadení bolo určené sudu bratislavskému v takom prípade, keby zákon určoval budapešťanský sud. Ďalšie nariadenie bolo o uplatnení nárokov štátu oproti vlastizrádcom a v tomto páde bol určený za príslušný sud v Trenčíne, ďalej bolo nariadenie o sbieraní zbraní, ktoré boly ukryté, ďalšie nariadenie o obmedzení odsúdení, prenajmutie a obtíženie nemovitostí, čo je integrujúcou čiastkou zákona číslo 64 z roku 1918. Nariadenie ďalšie bolo o Slovenské pokladnici pre hospodárských robotníkov, jedno nariadenie bolo o smenkách, obchodných, poukázkách a skladných listoch, ďalšie nariadenie je o vývoze umeleckých památok. Ďalšie nariadenie jest o zabezpečení práva shromažďovacieho na Slovensku, nakolko bolo obmedzené nariadením maďarskej vlády v tomto ohlade. Nariadenie o stannom práve: Toto nariadenie je už od toho času, jak poslanecká snemovna o tom pojednávala, zrušené. Ďalej doplnenie nariadenia o vývozu umeleckých památok a doplnení predešleho nariadenia o shromažďovaní na území stanného práva, ktoré je už zrušené, a konečné nariadenie ohladom zriadenia hospodárského úradu pre Slovensko a o rozhodčích súdoch delnických.

Jak ráčíte videť, sú tu mnohé ustanovenia, ktoré sú velmi doležité a ktoré zrušiť krátkým spôsobom je nemožné, dokial o tom zákon nerozhodne a tuto otázku neusporiada.

Ďalej poňatíe zaslúží, že vládnym návrhom zákona, ktorý práve prejednávame, uskutečňuje sa prepotrebná unifikácia zákonov, a sice úplné sa prevádza ohľadom vynimečného práva, vynimečných opatření a ohľadom tlačových záležitostí. Ohľadom stanného práva ale nebolo možná tuto unifikáciu previesť z tej príčiny, že je roznosť práva trestného na Slovensku, Podkarpatskej Rusi a v Čechách, Morave a Sliezsku.

Následkom všetkého tohoto uznávajúc všeobecnú potrebu tohoto zákona a potažne prijatiu vládneho návrhu zákona, ústavno-právny výbor odporučuje slávnemu senátu, aby tento návrh zákona bol prijatý tak, ako ho poslanecká snemovna prijala vo svojom zasedaní zo 4. apríla 1922.

Předseda (zvoní): Zahajují debatu. K slovu jest přihlášen pan sen. Polach, sen. dr Kovalik, sen. dr Naegle, sen. Matuščák a sen. dr Brabec.

Uděluji slovo prvnímu řečníku p. sen. Polachovi.

Sen. Polach (německy): Slavný senáte! Článek LXIII. uherského zákona, kterým se zabývá vládní návrh nám dnes předložený, byl vytvořen v roce 1912, v době, ve které jsme se, jak víte, nalézali v nebezpečí války, války balkánské. Nic nebylo by samozřejmějším a pochopitelnějším, než kdyby dnes, ve čtvrtém roce po skončení světové války ukončeno bylo jakékoli výjimečné zákonodárství, aby zejména, učiněn byl konec jakémukoli výjimečnému zákonodárství v oné části státu, která k Československu přibyla a kterou pro Československo také duševně si získati by bylo jednou z nejdůležitějších úloh politického rozumu. Víme však, ačkoli ministerský předseda dr Beneš prohlásil svého času v ústavně-právním výboru poslanecké sněmovny, že veškerá výjimečná opatření na Slovensku a v Podkarpatské Rusi brzo budou zrušena, že jediné, co v tomto směru posud se stalo, jest toto zdánlivé zrušení výjimečného stavu a výjimečných opatření. Neboť o více nežli o zdánlivé zrušení v tomto zákoně se nejedná. Snaha po unifikaci, kterouž tento zákon jest vykládán, přinesla posud ve všech jiných oborech ještě velmi málo ovoce. Máme dnes na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ještě velmi pochybné provádění zákona tiskového, zákona spolkového a zákona shromažďovacího. Dnes na Slovensku a v Podkarpatské Rusí není ještě možno oposičním stranám politicky se uplatňovati, ať již to jsou strany občanské anebo socialistické. Dnes ještě nemáme řádné kontroly správy na Slovensku. Jeví se tudíž na Slovensku den ze dne stále vzrůstající úkaz zápasu tak zvaných vykoupených a vysvobozených proti jejich vykupitelům a osvoboditelům.

S touto skutečností se nevypořádáme, domníváme-li se, že tento úkaz a toto hnutí musíme odbýti slovem >velezrada<. Pro někoho, kdo zná světové dějiny - a nyní, kdy ještě pociťujeme dech světových dějin, musíme se na tyto věcí dívati se stanoviska světových dějin - jest tvrzení o velezradě samo sebou směšností. Toto tvrzení bylo by přirozeně především odsouzením sebe sama. Veškeré dějiny jsou, jak jistý zesnulý vůdce rakouské sociální demokracie řekl, vydlážděny velezradou, a tím, čemu tak říkáme >velezrada< a co světové dějiny sankcionovaly, i nebylo by vůbec žádného přetvoření věcí, žádného vzniku států a především ovšem ani vzniku Československého státu. S policejním pojmem velezrady nemůžeme ovšem ničeho začíti se stanoviska vyšší politiky.

Velevážení! Obyvatelstvo Slovenska touží a žádá sobě vzrůstající měrou autonomie, i znamená to velmi špatnou politiku, jestliže tato snaha po autonomií s policejního hlediska jest posuzována, denuncována a osočována. Nemůžete se světa sprovoditi skutečnost, že na Slovensku sedláci a dělníci vzrůstající měrou sobě žádají, autonomie a že tento požadavek jest nutným zjevem u všech oněch tříd, které vstupují do dějin. Dějinný vzrůst tříd projevil se ve všech státech v silném požadavku po samostatnosti, v silném požadavku, po ohledu k jejich zájmům. S tohoto hlediska tedy, abyste snáze mohli potírati autonomní snahy, které ovšem odporují falešné státní myšlénce panujících, předložili jste nám tento neuvěřitelný zákon, který pod zdánlivým zrušením výjimečných poměrů sofistickým způsobem zachovává podstatu výjimečného stavu a to právě v charakteristických věcech. Praví se v prvém článku tohoto zákona, že všechna na základě zákona učiněná opatření zůstanou zachována. Jíž toto ustanovení, že ze zákona, jak se praví, větší část se zrušuje, totiž prvý a třetí článek, naproti tomu, že opatření na základě tohoto zákona vydaná mají zůstati v platností, jest něčím, proti čemu se stanoviska právnické a ústavně-právní přesností, jasností a upřímností dlužno velmi rozhodně se postaviti. Otázku další působností zákona v opatřeních, ačkoli zákon sám jest zrušen, lze se stránky právnické a se stránky právní filosofie označiti jako skutečnost nepřirozenou a ne zcela upřímnou.

Tím však není ještě vyčerpána komplikovanost a sofistika tohoto zákona. Praví se: Zákon se zrušuje. Pak se ale praví: Ačkoli se tento zákon zrušuje, zůstávají v platnosti opatření, jež na základe tohoto zákona byla učiněna. Na těchto opatřeních však zase činí změny, to znamená, že se netoliko tento zákon zrušuje, kdežto opatření zůstávají V platností, nýbrž že z těchto opatření zase některá tak se pozměňují, že se skorém zrušují. Věc jest tedy nesmírně komplikována. Něco se popírá, z popřeného však část zase zůstává v platnosti a tímto způsobem ponechává se úmyslně nejistota o tom, že jest úmyslem zrušiti podstatná ustanovení, opatření učiněná na základě tohoto zákona, ona ustanovení, která by mohla působiti svobodomyslně, ovšem ve formě, která se zdá rovnati zrušení a která takovéto zrušení předstírá.

Čím ospravedlňuje se tento v ohledu zákonné techniky a politicky tak složitý aparát? Tvrzením, že kdyby se zrušila opatření, která na základě tohoto zákona byla vydána, tím také že by se zrušila zároveň celá řada sociálně-politických opatření, jichž pro výjimečné doby jest zapotřebí. Panuje domněnka, že tím zrušena by byla také opatření o zásobování lidu v dobách válečných a jiná sociálně-politická opatření, i ospravedlňuje se reakcionářská povaha tohoto zákona jeho zdánlivě sociálně-politickým obsahem. Právem poukazovali naší političtí přátelé v poslanecké sněmovně na analogii s §em 14 starého rakouského zákona, o němž se absolutisté a reakcionáři domnívali, že jej mohou také vždy ospravedlniti tím, že tímto §em 14, jenž znamenal zrušení ústavy, přenesení příliš veliké mocí na vládu, sem a tam také učiněno bylo některé sociálně-politické opatření, a to tehdy, nebyl-li parlament shromážděn anebo byl-li poslán domů. Ale obsah zákonitého ustanovení, byť by bylo sebe blahodárnější, nemůže ospravedlniti absolutistickou povahu, která v něm spočívá. Ustanovení takové tím méně lze ospravedlniti, ježto také mohl tu býti úmysl anebo možnost, provésti sociálně-politická opatření v jiné formě a beze spojitosti s jinými opatřeními vlády, která projevovala skutečný její úmysl, nikoli tedy ve formě zmocňovacího zákona.

Nuže, nemůžeme přece míli pochybnosti o tom, že spolknete také tento zákon, jako jiné zákony. Přece však dáváme vám příležitost, abyste alespoň projevili účinnou lítost, přijavše pozměňovací návrh, který jsme podali a podle kterého hospodářská opatření tohoto zákona zůstávají v platností, policejní a jinaká ustanovení jeho však se škrtají. Předkládáme vám pozměňovací návrh a doufáme, že demokratičnost vašeho přesvědčení a vaše bdělost, pokud jde o ústavnost a kontinuitu ústavního zákonodárství, vás pohnou k tomu, abyste hlasovali pro tento náš návrh.

Popatřme na opatření, která z oněch opatření se mění, jež na základě zákona byla učiněna a která jinak zůstávají zachována. Ve dvou bodech předsevzali jste změnu opatření, jež zákon umožňuje. Pozměnili jste § 11 zákona, jenž se vztahuje na tiskovou censuru, to znamená, že jste na místě předpisů o censuře, jež platila dle uherského článku zák. LXIII., postavili ustanovení rakouského tiskového zákona z r. 1873 a §§487 až 494 trestního řádu. Jedním slovem: oslabili jste odrakouštění, kterým se při každé příležitosti chlubíte, tím, že jste jeden z nejvíce reakcionářských zákonů a starý rakouský trestní řád, pokud jde o censuru, postavili na místo mnohem liberálnějšího zákona a na místo liberálnějšího provádění uherského zákona. Použili jste příležitosti zákonodárné činnosti v československém parlamentě k tomu, abyste oslavili půlstoleté jubileum starého rakouského tiskového zákona. Domnívali jste se, že musíte také v důvodové zprávě poukázati obzvláště na to, že konfiskace dosud přicházely příliš pozdě. Dle dosavadního zřízení bylo tomu tak, že podřízený orgán, chtěl-li provésti konfiskací, mu-sil nejdříve navrhnouti tuto konfiskaci u vyšetřujícího soudce, resp. u okresního soudu vůbec. Poněvadž však tiskárna byla oprávněna ihned pří odeslání povinného výtisku státnímu návladnictví předsevzíti též rozšiřování listu samotného, přiházelo se ovšem velmi často - ale pro to monarchie nezahynula - že novinářské zprávy dostaly se do rukou čtenářů, ačkoli dodatečně, v praxí však příliš pozdě, státní zastupitelstvo spatřovalo v tom zločin vele-zrády anebo některý jiný zločin. V důvodové zprávě poslanecké sněmovny k této předloze, která na místě tohoto postupu staví větší bezpečnost předchozí censury, výslovně se to ospravedlňuje tím, že se praví, že konfiskační praxe byla by ilusorní, neboť konfiskace nastala příliš pozdě. Ve většině případů tudíž přišlo se o celou pečení konfiskace některé té >velezrady

Ale, velevážení, to jest jen jedno ustanovení, kterým měníte opatření učiněná na základě zák. čl. LXIII. Druhá změna vztahuje se na § 12 o trestním řízení stanném. Podařilo se poslanecké sněmovně zmírniti v některých bodech původní požadavek vládní předlohy. Poslanecká, sněmovna, jak chci přiznati, zde a onde předsevzala malé zlepšení. Trestní řízení stanné zůstává ovšem zachováno - a to jest druhá změna v zákoně - tato změna ovšem zase jest pozměněna, vidíte tedy, co velkolepých právnických kliček již technicky v tomto zákoně jest obsaženo - že trestní řízení stanné z pravidla může býti prohlášeno jen na základě usnesení veškeré vlády. Ale - a nyní přijde čertovo kopýtko - je-li nebezpečí, že by usnesení veškeré vlády nemohlo býti včas prohlášeno, může na Slovensku výjimečně prohlásiti stanné právo, jak se výslovně praví, také ministr s plnou mocí pro správu Slovenska, v Podkarpatské Rusi guvernér v dohodě s předsedy soudních tabulí a vrchním státním zastupitelstvem v jednotlivých obvodech, v naléhavých případech však také jíž župan. Tedy naprosto podřízený orgán v dohodě s přednostou soudního dvora prvé instance. Z pravidla, praví se sice, veškerá vláda, ve výjimečných případech, v nutných případech dokonce župan! To bylo tak silné, že se to samotným přívržencům vlády, politikům vládních stran, zdálo příliš silným. Zde poslanecká sněmovna přinesla zlepšení, že totiž rozsudek v takovémto trestním řízení stanném, jež župan prohlásil, nemůže ihned býti proveden, že naopak vyčkáno býti musí potvrzení vlády, a že nedojde-li toto potvrzení do osmi dnů, stanné právo implicite jeví se býti zrušeným. Přes to však zůstává skutečné zhoršení, i závisí to od dočasné vlády, jak na případ pohlíží, zdali jej považuje za naléhavý, zda-li se domnívá, že si nelze jinak pomoci. A musíte věděti, že každá vláda dovede si konstruovati případ a upraviti si ho tak, že jest dán výjimečný případ, na který ona pomýšlí, že tedy výjimečný případ se stane pravidlem. A když jste podali čertu malíček - odpusťte, že označuji vládu jako čerta - bude chtíti celou ruku.

Ve článku II., odst. 1. se praví, že tento znamenitý zákon, jenž ve skutečností přes tvrzení v úvodu obsažená jest výjimečným zákonem, takže přes veškeré ujišťování tvoří protivu k unifikační politice, neslýchaným, způsobem až do 31. prosince roku 1930 má míti platnost. Velevážení! Je podivno, že na jednom místě ve vaší důvodové zprávě, kde chcete vzbuditi představu, jako by tento zákon byl pokrokem a zrušením výjimečného stavu, mluví se o konsolidovaných poměrech na Slovensku^ tam však, kde má býti prokázáno, že má býti dovoleno tato výjimečná opatření ponechati v platnosti ještě 8 a půl roku ode dneška, odvoláváte se na nekonsolidovanost poměrů na Slovensku. Tam, kde se vám to hodí, anebo se domníváte, že můžete klamati, mluvíte o konsolidaci, tam však, kde nelze již dále ospravedlňovati bezpráví a špatnou politiku, jež nesporně v tomto zákoně jsou obsaženy, domníváte se, že můžete poukazovati na nekonsolidované poměry na Slovensku, Jedním slovem: chcete stejnou dobou dokazovati jedno i druhé. V politice nazýváme to obyčejně dvojakostí a dvojakost v politickém životě a v politické činnosti demokratického státu vždycky se vymstí. Celý zákon jest klamem a přes důvodovou zprávu, přes všechny pokusy řečníků věc odůvodniti, řečníků, kteří měli smutnou odvahu zastávati se v poslanecké sněmovně tohoto zákona, není pochybností o tom, že pohnutka tohoto zákona jest politická, že jest to zákon pro udržení politiky, kterou pěstujete na Slovensku, kterouž však to, čeho byste rádi chtěli, dosáhnouti nemůžete, totiž lásky a příchylnosti obyvatelstva ke státu, politiky, kterouž musíte nutně rozmnožiti počet tak zvaných velezrádců.