Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

120 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr Dolanský, Udržal.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi p. sen. dr Daxnerovi, pro dnešní a zítřejší schůzi p. sen. dr Vlčkovi, dr Schmidtovi.

Navrhuji, aby byla udělena dovolená p. sen. Ferd. Jiráskovi do 16. července, p. sen. Löwovi na l měsíc, p. sen. Fahrnerovi na dva měsíce, p. sen. dr Krouskému do 12. července, p. sen. Kadovi na dobu 14 dnů.

Kdo s navrženou dovolenou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Dovolená se uděluje.

Páni interpelanti odvolali pilnost u interpelací čís. 1349. a 1351., které se vykládají jako interpelace obyčejné, a jsou to:

Tisk 1349. Senátora Zimáka a súdruhov na vládu Československej republiky v záležitosti znehodnocovania potravin a poživatin a mýlného aplikovania rakúských predpisov na slovenské územie.

Tisk 1351. Senátora Zimáka a súdruhov na vládu Československej republiky v záležitosti církevných daní a povinností, tak zvaných koblín alebo rokovín zavedených na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.

Žádám p. senátního tajemníka, aby přečetl, co bylo tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1353. Návrh sen. inž. Kliniko a spoločníkov na poskytnutie pomoci pohorelcom obce Ruská Nová Ves, okres Prešov, župa Šariš.

Tisk 1354. Návrh senátora Lisého a spol. na prominutí příspěvků na opatření

strojených hnojiv obcím, okresům, župám, zemím a drobným vlastníkům půdy.

Tisk 1355-1355/6. Interpelace sen. Hartla a soudruhů na pana ministra financí ve příčině konečné úpravy pensijních požitků bosensko-hercegovinských pensistů, kteří jsou československými státními občany.

Tisk 1355/1. Interpelace sen. Hartla a soudruhů na veškerou vládu stran liknavého a nepořádného vyplácení příslušných požitků státním úředníkům v činné službě a na odpočinku.

Tisk 1355/2. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudruhů na pana ministra financí o použití anglického úvěru.

Tisk 1355/3. Interpelace sen. dr Herzigové, Hartla a soudruhů na ministra obchodu ve příčině dovozu čerstvé zeleniny do okresu libereckého.

Tisk 1355/4. Interpelace sen. dr Herzigové a soudruhů na pana ministra pošt a na pana ministra obchodu ve příčině seznamu majitelů poštovního šekového konta.

Tisk 1355/5. Interpelace sen. dr Spiegela, dr Mayr-Hartinga a soudruhů na vládu ve přičíně porušení jazykového zákona železniční správou.

Tisk 1355/6. Interpelace sen. Spiese a soudruhů na pana ministra financí ve příčině vyplácení náhrady za bankovky s padělanými kolky.

Tisk 1356. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2107), kterým se upravuje placení náhrady při trvalém ubytování vojska v roce 1921 a 1922 (tisk 3602).

Tisk 1357. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3552) o vyplácení úroků státního předválečného nezajištěného dluhu (tisk 3609).

Tisk 1358. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, (tisk 3559) o dani výdělkové pravovárečných měšťanstev (pravovárečných komunit) (tisk 3607).

Tisk 1359. Vládní návrh zákona, jímž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 24. července 1919, čís. 446 Sb. z. a n., dále nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 25. listopadu 1919. č. 8428 pres. a zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 480 Sb. z. a n. o úpravě promlčení práva k vyměření a vymáhání daní a dávek na léta 1921 a 1922.

Tisk 1360. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3527), kterým se zmocňuje vláda, aby poskytla úvěr republice Rakouské (tisk 3687).

Tisk 1361. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, (tisk 563) o úpravě požitků pro mužstvo čsl. vojska, jemuž není vojenská služba povoláním (tisk 3650).

Tisk 1362. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3589), jímž se mění některá ustanovení zákona o dani z cukru (tisk 3672).

Tisk 1363. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu poslanců Langra, Bezděka, Biňovce, inž. Bečky, Dubického a soudruhů (tisk 3308) na mimořádné opatření bytové péče (tisk 3675).

Tisk1364. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3539) o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími (tisk 3680).

Tisk 1365. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3553) o úpravě právních nároků a závazků československých státních příslušníků vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918 a znějí na měnu jinou, než korunovou (tisk 3681).

Tisk 1366. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tlač 3338), ktorým sa predkládá ke schválemu Národnému shromaždeniu obchodná úmluva uzavřená dna 20. ríjna 1921 vo Varšave medzi republikou Československou a Polskom (tisk 3686).

Tisk 1367. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 3544), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezí republikou Československou a Německou říší o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, jakož i smlouva mezi Německou říší a Československou republikou o právní ochraně a právní pomocí ve věcech daňových a závěrečný protokol, podepsané v Praze dne 31. prosince 1921 (tisk 3729).

Tisk 1368. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 3586), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezí republikou Československou a republikou Rakouskou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění, podepsaná ve Vídni dne 18, února 1922 (tisk 3721).

Tisk 1369. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, (tisk 3699) o výkupu Ústecko-Teplické dráhy státem (tisk 3733).

Tisk 1370. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (tisk 3590) o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 3715).

Tisk 1371. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3652), jímž se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů, které vydá hlavní město Praha do úhrnné výše 1,500.000 liber šterlinků a 7,500.000 dolarů, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, pak platiti cla slosovanými titry a splatnými kupony (tisk 3716).

Zápisy o 116. a 117. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 23. května a 24. května 1922.

Těsnopisecké zprávy o 116., 117., 118. a 119. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 23., 24., 31. května a 1. června 1922.

Z cizích parlamentů ročník III. číslo 5. a 6.

Zápis o 118. a 119. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

výboru iniciativnímu:

Tisk 1353. Návrh sen. inž. Klimko a spoločníkov na poskytnutie pomoci pohorelcom obce Ruská-Nová-Ves, okres Prešov, župa Šáriš.

Tisk 1354. Návrh sen. Lisého a spol. na prominutí příspěvků na opatření strojených hnojiv obcím, okresům, župám, zemím a drobným vlastníkům půdy.

Podle §u 3 zákona ze dne 15, dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n.:

výboru rozpočtovému a živnostensko-obchodnímu:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. května 1922, č. 157 Sb. z. a n., jímž se mění seznam přepychových předmětů, připojených k zákonu ze dne 12. srpna 1921, čís. 321 Sb. z. a n.

Výboru národohospodářskému:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. května 1922, kterým se pozměňuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. července 1921, čís. 237 Sb. z. a n. o uvolnění a hospodaření sklizní z roku 1921.

Předseda: Přistupuji k projednávání denního pořadu:

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezí republikou Československou a královstvím Španělským, uzavřená výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království španělského za dne 19. listopadu 1921. Tisk 1337.

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Lukeš, za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Lisý.

Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor zahraniční sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Náš mladý stát má čilé obchodní styky s král. Španělským přes to, že království toto jest od nás poměrně dosti vzdáleno. Tak vyvezeno bylo v roce 1920 do Španělska od nás okrouhle zboží hlavně průmyslového asi za 40,000.000 Kč a dovezeno ponejvíce surovin a polotovarů za 21 milionů Kč. Až do 21. května m. r. platila u nás obchodní smlouva uzavřená mezi říší byv. Rakousko-Uherskou a mezi král. Španělským, kterážto přestala ve zmíněný den 21. května 1921 platiti. Bylo proto zapotřebí uzavříti se Španělskem smlouvu novou. To se stalo výměnou not mezi vyslancem naším a zahraničním ministerstvem španělským dne 18. a 19. listopadu r. 1921, Smlouva tato uzavřena byla na základě nejvyšších výhod a vstoupila ve Španělsku ihned v den, ve kterém byla publikována, t. j. 25. listopadu 1921 v platnost. V republice Československé vstoupila sice smlouva tato také ihned v platnost, avšak pouze zatímní a stane se definitivní, jakmile bude schválena Národním shromážděním. Poslaneckou sněmovnou obchodní dohoda tato již schválena byla. Smlouva obchodní skládá se z vlastní obchodní smlouvy a mimo to 3 příloh, které tvoří dohromady jeden celek. V příloze prvé uvedeno jest zboží, které v neomezeném množství může do naší republiky ze Španělska a jeho držav býti dováženo. V příloze 2. a 3. uvedeno je zboží, které pouze v určitém množství může k nám býti dováženo. Pokud se týká přílohy 2. vychází zde vláda naše Španělsku s největší blahovůlí vstříc.

Zahraniční výbor senátu projednal obchodní smlouvy ve schůzí konané dne 21. května t. r. a shledal je věcně správnými a pro náš stát výhodnými. Mohu proto jménem zahraničního výboru senátu doporučiti též slavnému senátu tuto obchodní dohodu ke schválení.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji výboru živnostensko-obchodního sen. Lisému.

Zpravodaj sen. Lisý: Vysoký senáte! Španělská vláda vypověděla dne 21. května r. 1921 obchodní smlouvy s jednotlivými státy a uzavřela pouze přechodné dohody. Tím jsme se octli vůči Španělsku v bezesmluvním poměru a naše posice na tamním trhu byla vážné otřesena, ježto naše zboží podléhalo pak sazbám prvého sloupce španělského celního tarifu, t. j. sazbám generálním, průměrně o 2000% vyšším, než byly sazby minimální. Tento stav ještě zhoršil se královským nařízením španělským ze dne 3. června r. 1921, kdy byly zavedeny zvláštní přirážky na zboží, Docházející ze států se znehodnocenou valutou. Tím samozřejmě byl náš vývoz do Španělska téměř znemožněn a zdárný vzestup našeho obchodu se Španělskem zaražen. Stoupající výkonnost našeho průmyslu vyžadovala co nejrychleji úpravu vzájemného obchodního poměru, abychom ve Španělsku zejména byli postavení na roven státům s námi konkurujícím. Za této situace byla uzavřena dne 18. a 19. listopadu m. r. výměnou not mezi československým vyslancem v Madridě a španělským ministrem zahraničních věcí obchodní dohoda, obsahující 3 články s třemi přílohami. Na základě této dohody poskytuje nám Španělsko celý svůj minimální tarif, v kterékoliv době platný, my pak zaručujeme Španělsku nejnižší platné sazby dle zásady nejvyšších výhod, s výjimkou eventuelních zvláštních celních úmluv, které bychom snad uzavřeli ve smyslu článku 222 mírové smlouvy Saint-Germainské s Rakouskem a dle článku 205 mírové smlouvy Trianonské s Uhrami. Vzhledem k tomu, že 11 nás dosud je v platnosti státní kontrola dovozu a vývozu, hledělo si Španělsko zajistiti k nám určitou možnost dovozu svého zboží už také proto, že samo nijak neobmezuje dovoz zboží našeho. Usnesení o této možnosti dovozu jsou obsažena ve článku 2. a 3. a k nim náležející přílohy 1-3. Ustanovení těchto článků jsou rázu čistě administrativního.

Dohoda byla uzavřena na tři měsíce a po uplynutí této doby prodlužuje se dohoda automaticky až do jednoho měsíce po tom, kdyby jednou z vlád byla vypovězena. Ve Španělsku úmluva vstoupila v platnost 21. listopadu r. 1921. Výhody smlouvy pro nás spočívají v tom, že - jak již bylo řečeno - používáme ve Španělsku minimálního celního tarifu, kdykoliv platného, což umožňuje nám konkurencí na španělském trhu. Naproti tomu úlevy, které nám Španělsko poskytlo, nemohou nijak dotknouti se naší výroby, ježto se týkají většinou výrobků, kterých my nemáme, jako jižní ovoce, šafrán, paprika a pod. Tam pak, kde poskytlo by Španělsko určitý kontingent na dovoz výrobků průmyslových, nemohou tyto nijak ohroziti naši výrobu vzhledem k vysoké vyspělostí našeho průmyslu, který španělské konkurence u nás naprosto se neobává.

Poslanecká sněmovna schválila dohodu tuto 5. května t. r. ve své 136, schůzi, živnostensko-obchodní výbor senátu pojednal o této dohodě ve schůzi dne 11. května t. r. a navrhuje vysokému senátu Národního shromáždění, aby udělil citované obchodní dohodě ústavní své schválení.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Lisý: Nepřeji.

Místopředseda Kadlčák: Ne, prosím tedy pány, aby zaujali svá místa. Budeme hlasovat.

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením lak, jak je obsaženo v usnesení poslanecké sněmovny vyznačeném v tisku číslo 1307, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, uvedené ratifikační usnesení se schvaluje ve čtení prvém.

Přistoupíme k následujícímu odstavci denního pořadu:

2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1311), týkajícím se vládního návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřená v Praze dne 4. května 1921, se závěrečným protokolem, jakož i a) příloha k článku XII.: >úlevy v pohraničním styku<; b) příloha k čl. XII.: >úmluva vzájemné podpory při celním odbavování<; č) příloha k §u 8 (2); >ustanovení o předběžném sloučení československých a rakouských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů<; d) příloha k čl. XII.: >dohoda o nákazách zvířecích<; e) příloha k čl. XII.: >dohoda o vzájemném uznání vysvědčení o zkouškách zboží<; i) příloha k čl. XII.: >dohoda o vzájemném uznávání zkušebních značek na ručních střelných zbraních<, (Tisk 1338.)

Zpravodajové: za výbor zahraniční sen. dr Krupka, za výbor živnostensko-obchodní sen. Lisý.

Uděluji slovo p. sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Osamostatněním našeho státu objevila se potřeba upraviti blíže hospodářské styky se sousedním Rakouskem, jež jednak z valné části hraničí s naší republikou, jednak tvořilo s ním před tím jednotné území celní. Bylo proto nutno bráti zřetel k této poslední okolnosti, ku zakořeněným tradicím hospodářským, jakož i staleté obapolné závislosti hospodářské obou států, při čemž přihlížeti slušelo neméně k postavení pohraničního obyvatelstva a jeho vzájemným stykům.

Směrnice v těchto naznačených směrech stanoveny jsou mírovou smlouvou St. Germainskou a respektovány celkem též ve přítomné smlouvě, při čemž vyzdvihnouti dlužno, že zejména při propůjčení výhod vývozních, dovozních a průvozních v zájmu blahovolného vzájemného obchodování opuštěna byla zásada článku 220 mírové smlouvy o kompensacích, kteréž v tomto případě stát náš poskytovati principielně povinen nebyl.

My tedy poskytli výhody, za něž jsme výhody obdrželi, ačkoliv jsme výhody státu Rakouskému propůjčovati nebyli povinnými. Po různých poradách a postupem času učiněných úmluvách dospělo se konečně dne 4. května 1921 ke přítomné dohodě, jež schválena byla poslaneckou sněmovnou dne 6. dubna 1922.

Přes přípověď dřívější vlády, že předloženy budou senátu napřed mezinárodní smlouvy obchodní, čímž měla se zejména též rozvrhnouti účelněji parlamentárněji práce obou sněmoven, jak časově tak i technicky, neučiněno, bohužel, tak a ocitá se senát následkem toho opětně v situaci schvalovati dohodu po lhůtě více nežli jednoroční.

Co do formální stránky skládá se smlouva tato z vlastní obchodní dohody, obsahující 26 článků a závěrečného protokolu z téhož dne z 4. května 1921, obsahující bližší podrobnosti a výklady této dohody, jakož i z 5 příloh a) b) d) e) f) ke článku XII. obchodní dohody, konečně ze přílohy k §u 8 závěrečného protokolu, litera c.

Vlastní obchodní dohoda staví ve příčině provozování obchodu příslušníky naše úplně na roven příslušníkům státu druhého, obsahuje obvyklá ustanovení ve příčině té, zejména pokud se týče nastupování živností a obchodu ve státě druhém a konečně důležité rámcové ustanovení, dle něhož zvláštními úmluvami zajištěna má býti dělnictvu a zřízenectvu jedné smluvní strany zaměstnaným na území strany druhé dle možnosti rovnocennosti v nakládání s domácími, a to jak dle oboru ochrany pracovní, tak i sociálního pojištění; spočívá pak na základě nejvyšších výhod, jakož i na systému parity tam, kde vzájemné praktické potřeby toho vyžadují, a obsahuje zejména úlevy ve příčině dovezu a vývozu, zvláště vývozních povolení, znenáhlé uvolňování v této příčině, a to za tím účelem, aby téměř všechny druhy zboží, na jejichž dovozu, resp. vývozu máme zájem, byly uvolněny buď vůbec anebo do výše určitých kontingentů, při čemž dlužno míti na zřeteli, že kontingenty vyčerpány býti nemusí, takže i v tomto směru hájeny jsou zájmy našeho státu plnou měrou.

Dohoda pak nabývá účinnosti 10. dne po výměně listin ratifikačních, jest co do času neomezena a pozbývá účinnosti po třech měsících, kdy byla výpověď druhé straně oznámena.

Přílohy zmíněné upravují obchodní a zahraniční styky podrobným způsobem a týkají se, a to příl. lit. a) přepravních styků pohraničního obyvatelstva co do úlev od průkazů dávek z překročení hraníce, jak co do osob, zejména dělnictva, polního hospodářství, dobytka, výrobků hospodářských, průmyslových, léků atd., při čemž bylo vzorem ujednání již dříve mezi starým státem Rakouským a Německem uzavřené.

Příloha lit. b) má čeliti podloudnictví a týká se t. zv. celního kartelu, t. j. vzájemné podpory při celním odbavování, při zamezování stihání a trestání přestupků celních předpisů a vzájemné právní pomoci v celních záležitostech trestních, k čemuž dlužno podotknouti, že stíhání a řízení připouští se i proti příslušníkům druhého státu, pakli stalo se na území vlastním, avšak pouze s omezením na toto území a ve formě v tomto státě platné s účinkem pro druhou smluvní stranu.

Příloha c) upravuje podrobně sloučení celních a pohraničních pasovních úřadů kontrolních ve společné budově za účelem usnadnění a urychlení přepravy cestujících jakož i zboží, jak to zejména též se stalo při obchodní smlouvě s Rumunskem a jeví se podrobným provedením §u 8 přílohy předchozí.