Příloha d) jedná o dohodě při nákazách zvířecích, zejména o příslušných ochranných opatřeních; k ní připojena jest příloha zvláštní, stanovící podrobně způsob desinfekce železničních vozidel pro dobytek.

Příloha e) konečně uznává vzájemné vysvědčení státních úřadů a vědeckých ústavů co do zkoušek zboží za určitých podmínek, příloha f) zkušební značky na ručních střelných zbraních. Ježto smlouva vyhovuje v každém směru zejména hospodářským potřebám státu našeho, navrhuje zahraniční výbor schválení její i s jejími přílohami ve smyslu usnesení poslanecké sněmovny.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Lisému:

Zpravodaj sen. Lisý: První pokusy našeho státu o dorozumění s republikou Rakouskou spadají již do doby práce popřevratové. Neobyčejně čilá výměna statků nutila obě strany ku smluvní úpravě hospodářského styku. Po řadě kompensačních smluv sjednána byla 4. května 1921 obchodně-politická dohoda, jež upravuje obchodní styky způsobem, jaký byl obvyklý v pravidelných smlouvách předválečných. Základním jejím rysem jest uplatnění zásady o nejvyšších výhodách a tam, kde obapolné zájmy obou států toho vyžadují, přímo systém parity. Dle toho nesmí býti se zbožím, plodinami a průmyslovými výrobky příslušníky druhého státu nakládáno hůře než s příslušníky států třetích. Obě strany zabezpečují si vzájemně ochranu místního označení, původu piva a okrskových pojmenování ku označení původu vín a pálených lihových nápojů.

Podstatná část smlouvy věnována jest dopravě po železnicích. Obě strany přislibují si svobodu transitu, tarifní paritu. Za podklad pro přepravu zboží budou sloužiti úmluvy mezinárodní.

Do úmluvy pojato rámcové ustanovení, dle něhož bude zvláštními smlouvami zajištěno vzájemné stejné nakládání s dělníky a zaměstnanci, a to jak v oboru ochrany pracovní, tak sociálního pojištění.

Ve zvláštních přílohách upraven jest pohraniční styk, sjednány zásady pro zamezování, stíhání a trestání celních předpisů a vzájemnou pomoc v celních trestních záležitostech, dohoda o zvířecích nákazách, o vzájemném uznávání vysvědčení o zkouškách zboží a vzájemném uznání zkušebních značek na ručních a střelných zbraních. Zároveň s touto všeobecnou dohodou sjednána byla úmluva administrativní o vzájemné úpravě z dovozního režimu. Dohodou touto získali jsme velmi cenné úlevy pro vývozní odvětví našeho průmyslu do Rakouska a statistika zahraničního obchodu za rok 1921 jest obrazem toho, v jak značném rozsahu naše industrie sjednaných výhod využila.

Živnostenský výbor pojednal o schváleni této dohody poslaneckou sněmovnou ve své schůzí dne 6. dubna a navrhuje, aby tato dohoda byla senátem Národního shromáždění beze změny schválena.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Páni zpravodajové nepřejí si slova k doslovu? (Nebylo tomu tak.)

Prosím pp. senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením, jak jest obsaženo v usnesení poslanecké sněmovny vyznačeném v tisku č. 1311, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Uvedené ratifikační usnesení se schvaluje ve čtení prvém.

Tím jest vyřízen tento odstavec denního pořadu. Přistoupíme k následujícímu odstavci, to jest

3. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 869), kterým se předkládají ke schválení Národnímu shromáždění osnovy hospodářských ujednání, uzavřených v Praze dne 29. června 1920 mezí republikou Československou a říší Německou, Tisk 1342.

Zpravodajem za výbor národohospodářský jest pan sen. Lisý, za výbor zahraniční pan sen. dr Krupka.

Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Lisému.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Fakt, že na zahraničním obchodě bývalé monarchie participovalo Německo skoro 40%, jakož i okolností, že jest Německo důležitou naší zemí průvozní, vyvolal již záhy po politickém převratu řadu pokusů o dorozumění. K uzavření obchodní smlouvy došlo po dlouhých poradách 29. června 1920 a hlavní její obsah jest tento:

Průvoz a doprava zboží i osob nebudou v žádném ze smluvních států podrobeny omezením; výjimku tvoří předměty monopolní, S příslušníky jednoho ze smluvních států nebude ve státě druhém nakládáno hůře, než s příslušníky jiného cizího státu.

S loďmi a lodními náklady bude nakládáno dle principu parity, tedy jako s loďmi vlastními.

Obě strany postaví, pokud jde o sociální pojištění, na roven příslušníky druhého státu vlastním občanům.

Ve zvláštní příloze upraven je ve smlouvách obvyklým způsobem pohraniční styk a ve spojení s tím zavazují se smluvní strany potírati podloudný obchod.

Ve zvláštní části upravuje se vzájemná výměna uhlí.

V oboru finančním zajišťuje smlouva německým příslušníkům uvolnění zdejších uzavřených účtů a deposit cenných papírů, jakož i výplaty splatných požitků z takových papírů.

Ve zvláštní úmluvě upraveno jest provádění článku 297 mírové smlouvy Versailleské, dle níž použije československá vláda práva zadržeti a likvidovati německý majetek jen v oněch odvětvích, při nichž se pomýšlí na zvýšení státní ingerence nebo jež mají tvořiti předmět zvláštních sociálních nebo hospodářských reforem, jako železnice, doly, hutě a léčebné lázně,

Podstatnou částí úmluvy německé jest úprava dovozních a vývozních předpisů. Omluvou zabezpečili jsme našim vývozním odvětvím průmyslovým jednak dodávku surovin, jednak prosadili možnost vývozu tovarů. Tak zejména jsou to úlevy pro dovoz surovin a pomocných látek, pak chemikálií a sklářského písku pro průmysl sklářský, pak koncesse vývozní pro zboží skleněné a jablonecké, Z jiných oborů dlužno uvésti porcelán, knoflíky, minerální vody, slad, hudební nástroje, vlasové síťky a jiné věci.

Ačkoliv průmysl obou států v nejednom oboru si soutěží, byla přece hospodářskou dohodou dána základna pro vzájemné soužití, jež se zatím aspoň v části, kterou lze prováděti, velmi osvědčila.

Národohospodářský výbor pojednal o této úmluvě a navrhuje vysokému senátu, aby ji schválil beze změny.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Zahraniční výbor připojuje se ke zprávě a návrhu schvalovacímu národohospodářského výboru a navrhuje,

>1. Hospodářská ujednání, uzavřená mezi republikou Československou a říší Německou v Praze dne 29. června 1920, se schvalují i s protokoly o válečných půjčkách, výplatě kuponů z dluhopisů sestátněných dřívějších drah soukromých, jakož i se zvláštní úmluvou o provedení článku 297 mírové smlouvy Versailleské.

2. Ministr financí se zmocňuje, učiniti na základě zákona z 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a nař., cestou nařizovací nutná opatření ku provedení ustanovení bodu 3. přílohy E přiloženého hospodářského ujednání.

3. Vládě se ukládá, aby smlouvu tuto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.

4. Ministru věcí zahraničních se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření za účelem provedení těchto ujednání.

Po uzavření míru Versailleského objevila se potřeba upraviti hospodářské styky se sousedící s námi říší Německou, se kterouž již v době předválečné pěstěny byly měrou čilejší, a to tím více, ježto v době válečné i poválečné zavedena byla celá řada institucí povahy prohibiční a kontrolní, kteráž bránila hospodářskému našemu rozvoji.

Již zákonem ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby obchodní smlouvy s cizími státy uzavírané uváděla zatímně v platnost, pokud se jimi obchodní a dopravní styky upravují na základě největších výhod, uloženo jí však současně tímto zákonem za povinnost, smlouvy takto v platnost uvedené předložití ihned k ústavnímu řízení pro konečné schválení.

Vyhovujíc tomuto předpisu předložila vláda smlouvu svrchu zmíněnou dne 2. srpna 1921 k ústavnímu schválení senátem a uvedla ji zatímně v platnost nařízením ze dne 9. září 1921, prohlášeným ve Sbírce zákonů a nařízení č. 350.

Smlouva tato jest patrně rázu provisorního, má definitivně platnost nabýti ratifikací zákonodárnými sbory a výměnou ratifikačních listin a může býti kdyko1iv jednotí ze smluvních stran ve tříměsíční lhůtě vypovězena.

Důležité jest zejména ustanovení článku XXL., vedle kteréhož dohoda tato nemá vlivu na ostatní smlouvy mírové s Československou republikou již uzavřené anebo které by později byly uzavřeny a zejména na ustanovení smlouvy Versailleské, jejíž článkem 267 propůjčeny byly státu našemu veškeré největší výhody bez každých kompensací s naší strany.

Předloha přítomná skládá se z 5 částí a to z vlastní hospodářské dohody, Z úmluvy týkající se práva republiky Československé zadržeti a. likvidovati ve smyslu článku 297, mírové smlouvy Versailleské německý majetek, z protokolu o válečných půjčkách a kuponech, protokolu o zušlechťovacím řízení lnářském a ze smlouvy o státním občanství.

Poslední tato část byla mezí tím jako tisk 993. senátu ku schválení předložena a v 70. schůzí tohoto sboru ze dne 12. srpna 1921 k návrhu zahraničního výboru Již schválena, takže o tomto nyní zpráva odpadá.

Meritorní obsah těchto smluv ve směru hospodářském týče se vzájemného dovozu a vývozu, vzájemného zaručení nejnižších cen vývozních, z nichž mají vyloučeny býti státy třetí a tím zaručena, i bezprostřední výměna obojího zboží, vzájemné sestavení seznamu zboží, jež nemá býti obmezeno vývozním povolováním resp. jehož dovoz má býti vzájemně ulehčen.

U nás zejména potřeba anilínových barev z říše Německé, u této pak dovoz našeho dříví způsobil smlouvou vzájemné ulehčení, kdežto ve styku pomezním významným objevilo se ustanovení, že pohraničním obyvatelům jednoho státu nemá nastati dodávací povinnost druhého státu proto, že hospodaří na pozemcích tohoto státu.

Pozornost zasluhuje též úmluva, že přes ustanovení mírové smlouvy Versailleské, dle kteréž má náš stát nárok na jednostranné propůjčení největších výhod oproti Německu, co do obchodních styků i daní nakládá s německými příslušníky jako příslušníky jiného státu; mimo to pak i v oboru sociálního pojištění postavení příslušnicí obou států sobě na roven a vyhrazena v tom směru vzájemná úprava zvláštní. I ve směru nákupu a sbírání zakázek v cizině povoleno vzájemné daňové osvobození i usnadněno obchodování společností obchodních v obou státech tím, že žádati mají do 6 měsíců od účinností této smlouvy o připuštění.

Konečně učiněna býti mají zvláštní ujednání o poštách, telegrafech a telefonech, obapolné ochraně proti nákazám zvířecím, právní pomoci, vyhnutí se dvojitému zdanění atd.

Pokud se týče dopravy, položena byla za základ dopravně-právních styků Beruška úmluva mezinárodní a pro valutární obtíže vytvořeny sazby přímé alespoň pro nejdůležitější relace a druhy zboží, jinak pak dosavadní starý systém tarifní zachován, kdežto pokud se týče přechodu a výměny vozů pro technické obtíže zůstala v platnosti rovněž dosavadní úmluva mezinárodní.

Pro urychlenou přepravu zajatců přes Hamburk k nám projevena se strany Německa ochota; v otázce přepravy repatriantů k nám slíbeno blahovolné rozhodování.

Ve příčině dovozu a průvozu zboží zavázaly se následkem silného nedostatku vozů oba státy nežádati přepravních povolení a uvolilo se Německo připustiti v průchodních stanicích do Německa denně nejvýše 200 vozů.

Důležitou pro náš stát, jak řečeno, jest otázka, uhelná vůči Německu, ježto bychom musili zásobovati celou Moravu, Podkarpatskou Rus a Slovensko hnědým uhlím z našich pánví, kdežto Německo by musilo dovážeti své kamenné uhlí do Bavor a Saska.

Pro ušetření vozidel a usnadnění dopravy domluveno, že Německo dodá nám 105.000 tun slezského uhlí a koksu, kdežto republika naše uvolila se k dodání 202,000 tun českého uhlí hnědého a 4000 tun uhlí ostravského, za což však Německo se zavázalo dovézti k nám uhlí až na 15.000 tun ve vlastních vozech a veškeré naše hnědé uhlí odvézti si rovněž ve svých vozidlech.

Pokud se týká otázek finančních, tu z části p. zpravodaj výboru národohospodářského v té příčině podal vysvětlení Mně zbývá jen zmíniti se také ještě o válečných půjčkách.

Ohledně honorování válečných půjček přiznáno jako conditio sine qua non říšsko-německým příslušníkům postavení tuzemců potud, pokud prvnější v době upsání již v oblasti naší bydleli a v určité lhůtě po schválení tohoto ujednání přijati budou do našeho svazku státního.

Ustanovení hospodářská, zejména co do vývozu a dovozu, jež prováděti se měla cestou administrativní, provedena ihned po podpisu smlouvy, měla pak za následek hospodářské sblížení, jež výrazu svého došlo v podrobných poradách v únoru 1921 v Berlíně konaných, takže jako na př. v průmyslu knoflíkářském a chemickém schváleny dohody dotyčným průmyslem učiněné.

Zahraniční výbor navrhuje schválení této smlouvy.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): V rozpravě navrhuji lhůtu řečnickou čtvrt hodiny. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou, návrh můj je přijat.

K slovu je přihlášen p. sen. dr Heller. Uděluji mu je.

Sen. dr Heller (německy): Jak ze zprávy výboru vysvítá, byla tato hospodářská úmluva mezí Československou a Německou republikou uzavřena dne 29. července 1920 a Německem již v prosinci 1920 ratifikována, U nás však to trvalo bezmála na den 2 roky, než docházíme k ratifikaci smlouvy. Jaké podzemní vlivy byly směrodatnými pro to, že usnesení bylo tak dlouho odkládáno, není mi známo, ale mohu si je živě představiti. Musíme se těšiti, že konečně přicházíme k tomu, abychom tuto naléhavě nutnou smlouvu schválili. Její nutnost nepotřebují vysvětlovati. Při debatě o Janovské konferencí bylo dosti příležitosti mluviti o hospodářských poměrech a vztazích mezi Československem a Německem. To se stalo měrou dostatečnou. Budeme samozřejmě hlasovati pro smlouvu. Prosil bych obzvláště, aby přijaty byly resoluce, které byly přijaty v zahraničním výboru a které se vztahují na malý pohraniční styk a na poměry sociálně-politického pojištění. Bylo by naléhavě nutno, aby konečně jednou nastala dohoda mezi oběma vládami, čímž by lidé u nás, když pracují v Německu, a takových je na desítky tisíců, nebyli vydání bídě a nouzi, jak tomu je nyní následkem valutárních rozdílů. Třetí stížnost, kterou jsme Již jednou vyslovili při rozpočtové debatě, vztahuje se na vzájemnou právní pomoc. K této stížnosti bude v nejbližší době vzat zřetel, neboť návrh v této příčině byl Již v poslanecké sněmovně přijat. Přejeme si jen ještě, aby po této hospodářské úmluvě pokud možno nejdříve následovala celní a obchodní smlouva, která vyhovuje hospodářským vztahům s Německem, tedy nikoliv smlouva, jež je vystavěna na vysokých ochranných clech. Prohlašuji opětně, že budeme hlasovati pro tuto předlohu.

Bylo by opomenutím, kdybychom dnes nevzpomněli muže, jenž před několika dny jako ministr zahraničních věcí v Německu padl za oběť výstřelu zločinného bídníka. Dr Walter Rathenau byl oním mužem, jenž, aniž by náležel k naší straně, v mnoha bodech, v mnoha svých myšlénkách šel s námi. Především byl dr Walter Rathenau mužem sociálního cítění a věru, když se díváme na měšťácké politiky, nenajdeme mezi nimi mnohé, kteří by se tomuto muži vyrovnali. Dr Walter Rathenau byl také mužem, který nejen od té doby, kdy zaujal svůj úřad v Německu, nýbrž který již dříve celou svou moc, všechnu svou sílu věnoval zajištění míru a sice míru skutečného. Dr Walter Rathenau od vypuknutí války působil ve službách svého národa. Po válce působil pro smíření národů, a proto, že to činil, padl kulí bídníka. Neobviňuji zde nástroj, obviňuji původce tohoto zločinu, původce, kteří sedí ve všech zemích, v Německu jako zde, ony vyznavače známého lomeného kříže, svastiky, ony bídníky, kteří podobnými věcmi blaho především celého německého národa dávají v sázku, kteří od 3 let hlásají vraždu, ony, pod jejichž ocelí padli Rosa Luxemburgová a Karel Liebknecht, Hugo Haase a Kurt Eisner, pod jejichž ocelí padli Paasche, Gareis, Erzberger a Rathenau! (Obrácen k senátoru Meissneru:) Jsou lidé, kteří se při tom smějí, to jsou ti, kteří jsou tím vinni! (Výkřiky u něm. soc. dem.: Styďte se! - Sen. Meissner [německy]: Povídáte přec nesmysl, pane kolego!) Jsou lidé, kteří se dovedou nyní smáti. (Sen. Meissner [německy]: Ale to přece nepatří sem do senátu! Nebyl přec ani Vašim stranníkem! - Výkřiky u něm. soc. dem.: Ale byl řádným člověkem! - Sen. Meissner [německy]: Mluvil jste do větru!) Dámy a Dánové, je příznačné, že jsou ještě lidé, kteří hájí úkladnou vraždu. Proto, dámy a pánové, chceme dnes vzpomenouti tohoto velkého muže, jenž je ztrátou pro nás, pro německý národ, pro všechny národy. A doufáme, že německé dělnictvo nebude více jako dosud jen slovy demonstracemi vystupovati proti této zbabělé vražedné chátře, nýbrž doufáme, že všude tam, kde se odváží tato chátra na světlo, u nás jako tam, že všude bude proti ní vystoupeno skutkem. (Souhlas u něm. soc. dem.) Vůdce jedné strany zde řekl: >Republika je pro nás otázkou účelnosti<. Pro nás není republika otázkou účelností, jsme republikány od té doby, co naše strana žije, a republiku a republikánskou státní formu, kdekoliv se objevuje, budeme chrániti proti úkladům reakce, budeme jí chrániti proti úkladům monarchie, proti všem z pravá a z leva, odkudkoli bude ohrožována! Pánové, končím slovy, jimiž německý říšský kancléř v nedělí dokončil svou řeč: >Nepřítel stojí na právo!<

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Tím jest rozprava skončena. Ke slovu není nikdo přihlášen. Uděluji slovo panu zpravodaji dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Pokud se týče projevených přání panem senátorem dr Hellerem a učiněných příslušných návrhů ve výboru zahraničním, výbor zahraniční se s nimi úplně stotožňuje a navrhne vám je ke schválení při druhém čtení.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pp. senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením podle zprávy výborové, obsaženým v tisku 1106, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Uvedené ratifikační usnesení schváleno jest v prvém čtení.

Tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen.

Sděluji, že do výboru kulturního nastupuje za sen. Speru sen. Zimák a do technicko-dopravního za sen. Kiesevettera sen. dr Heller a do kulturního výboru za sen. dr Stojana sen. dr Reyl.

Navrhuji, aby příští schůze konala se dnes za 10 minut po této schůzi za účelem přikázání došlých usnesení poslanecké sněmovny příslušným výborům. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Návrh můj jest schválen. Budeme dle toho jednat.

Končím schůzí.