Schůze zahájena ve 4 hodin 20 minut.
Přítomni:
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.
Zapisovatelé: dr. Přikryl, Löw.
103 senátoři podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji schůzi.
Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi p. sen. Meissnerovi, dodatečně pro obě včerejší schůze p. sen. Dulovi.
Navrhuji, aby byla udělena dovolená na dobu 14 dnů p. sen. Huclovi.
Kdo s udělením této dovolené souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Žádaná dovolená se uděluje.
Tiskem rozdáno:
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Tisk 1374. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o bratrských pokladnách.
Tisk 1375. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecních a občanských.
Tisk 1376. Usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o potírání pohlavních nemocí.
Z předsednictva přikázáno:
výboru zahraničnímu a ústavně-právnímu:
Tisk 1372. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a říší Německou o ochraně právní a právní pomocí ve věcech občanských, podepsaná v Praze dne 20. ledna 1922.
výboru zahraničnímu a živnostensko-obchodnímu:
Tisk 1373. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu na ratifikaci >Mezinárodní úmluvy o zřízení Mezinárodního Ústavu zimného<.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu. Na denním pořadu jako prvý bod jest:
1. Druhé čtení zprávy výboru zahraničního a živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezí republikou československou a královstvím Španělským, uzavřená výměnou not vyslanectví republiky Československé v Madridu ze dne 18. listopadu 1921 a ministerstva zahraničních věcí království Španělského ze dne 19. listopadu 1921. Tisk 1337.
Zpravodajové za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor živnostensko-obchodní sen. Lisý.
Uděluji slovo p. zpravodajovi Lukešovi.
Zpravodaj sen. Lukeš: Navrhuji, aby byla předloha schválena také ve čtení druhém.
Místopředseda Kadlčák: Páni zpravodajové nemají oprav textových, jest tedy tím tato záležitost ukončena. Přikročíme k hlasování v druhém čtení. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Ratifikační usnesení přijímá se také ve čtení druhém, čímž tento odstavec denního pořadu jest vyřízen.
Dalším bodem jest
2. Druhé čtení zprávy výboru zahraničního a živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny týkajícím se vládního návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřena v Praze dne 4, května 1921 se závěrečným protokolem, jakož i a) příloha k čl. XII.: >úlevy v pohraničním styku<; b) příloha k čl. XII.: >úmluva vzájemné podpory pří celním odbavování<; c) příloha k §u 8 (2): >ustanovení o předběžném sloučení československých a rakouských pohraničních celních pasových kontrolních úřadů<; d) příloha k čl. XII.: >dohoda o nákazách zvířecích<; e) příloha k čl. XII.: >dohoda o vzájemném uznání vysvědčení o zkouškách zboží<; i) příloha k čl. Xll.; >dohoda o vzájemném uznávání zkušebních značek na ručních střelných zbraních<. Tisk 1338.
Zpravodajové za výbor zahraniční sen. dr. Krupka, za výbor živnostensko-obchodní sen. Lisý.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny, anebo opravy?
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Ne!
Zpravodaj sen. Lisý: Nikoliv! Není žádných!
Místopředseda Kadlčák: Není tomu tak. Přikročíme ke hlasování ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Ratifikační usnesení přijímá se také ve čtení druhém.
Přikročíme k 3. odstavci denního pořadu, jímž jest:
3. Druhé čtení zprávy výboru národohospodářského a zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládají ke schválení Národnímu shromáždění osnovy hospodářských ujednání, uzavřených v Praze dne 29, června 1920 mezi republikou Československou a říší Německou, Tisk 1342.
Zpravodajové jsou za výbor národohospodářský sen. Lisý, za výbor zahraniční sen. dr. Krupka.
Táži se pánů zpravodajů, zda-li mají nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Lisý: Nemám.
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Textové změny jsou a to v usnesení ratifikačním
se navrhuje v odst. 2. na 1. straně: Ministr financí se zmocňuje, učiniti na základě zákona z 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., cestou nařizovací nutná opatření ku provedení ustanovení bodu 3. přílohy E >tohoto< na místo slova >přiloženého< hospodářského ujednání.
Místopředseda Kadlčák: Budeme hlasovat.
Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém s těmi navrženými textovými opravami, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Ratifikační usnesení přijímá se také ve čtení druhém.
Přistoupíme k hlasování o resolucích výboru zahraničního. Pan zpravodaj má slovo.
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Resoluce tyto zní:
>Vláda se vyzývá, aby úlev ve čl. IX. dohody, jakož i v příloze F uvedených, pokud se týče malého styku pohraničního, použila obdobně též u dělníků, bydlících v tuzemsku a pracujících v Německu, by těmto umožněn byl nákup a bezcelní dovoz nejnutnějších předmětů denní potřeby<. To jest první resoluce.
Druhá resoluce:
>Vláda se vyzývá, aby ujednání o sociálním pojištění příslušníků obou států (čl. XX. dohody) dle možnosti urychlila, berouc při tom zřetel na Německé pokladny bratrské<.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Dám hlasovat o obou resolucích. Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se schvalují.
Tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen. Přistoupíme k následujícímu, jímž jest:
4. Zpráva výboru ústavně-právního a technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny týkajícím se vládního návrhu zákona, kterým se doplňují ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, čís. 305 Sb. z. a n., jenž se týká prozatímních opatření na ochranu vynálezů a mění některá ustanovení zákona ze dne 11. ledna 1897, čís. 30 ř. z., jenž se týká ochrany vynálezů (zákon o patentech). Tisk 1344.
Zpravodajové jsou za výbor ústavně-právní sen. dr. Krupka, za výbor technicko-dopravní sen. Poliak.
Uděluji slovo panu zpravodajovi dr. Krupkovi.
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Přítomná osnova rozšiřuje v první řadě působnost zákona patentního na území od bývalé říše Německé oddělené, na Hlučínsko a Ratibořsko, pak na území od bývalého mocnářství Rakousko - Uherského oddělené, Vitorazsko a Cmuntsko, přikazuje agendy dotyčné, připadající dle rakouského zákonodárství ministerstvu veřejných prací, ministerstvu obchodu a doplňuje zákon patentní ze dne 11. ledna 1897, č. 30 ř. z., jehož působnost rozšířena byla zákonem ze dne 27. května 1919, č. 305 Sb. z. a n., na celé území republiky Československé. Tento zákon, jenž částečně již změnil a přizpůsobil různá ustanovení patentního zákona rakouského poměrům naší republiky, doplňuje a případně mění opětně některá ustanovení jak rakouského, tak československého zákonodárství v bodech některých více méně podstatných, a to na základě žádostí ínteresen'ů z kruhů obchodních i živnostenských a za účelem rozřešení sporů o výklad jednotlivých ustanovení, jakož i účinnější ochrany vynálezců.
Řeší se zde sporné výklady toho kterého ustanovení patentního zákona, aby v této příčině nevznikaly další spory. Ve smyslu mírové smlouvy versailleské podrobeno právní ochraně též nabytí přednostních práv k tak zv. vzorkům užitkovým, kteréhož naše zákonodárství nezná. Nabytí těchto práv ke vzorkům užitkovým, je našemu zákonodárství neznámo a nabývá působností pouze pokud se týče tohoto národního území, a jelikož tvoří mixtum compositum dotyčný vzorek užitkový jednak mezi patentním právem, jednak mezí právem na ochranu známek, budou posuzovány dotyčné poměry buďto dle práva patentního anebo podle práva známkového podle toho, který zákon se na dotyčné poměry hodí.
Jakási změna způsobena byla pokud se týče obsazení patentního úřadu. Dříve v čele patentního úřadu stál právník. Nyní k žádosti interesentů může státi v čele patentního úřadu právník anebo technik. Je-li však technik předsedou, musí býti náměstkem právník a naopak. Konečně bylo za účelem právní ochrany patentní řízení ve věcech posuzování patentů vzneseno na soudy, kdežto dříve náleželo pravomoci politických okresních úřadů jakožto úřadů živnostenských.
Ježto zákonná osnova vyhovuje přáním jednak obchodních kruhů, jednak vyhovuje též předpisům zákona, navrhuje ústavně-právní výbor schválení její ve smyslu usnesení poslanecké sněmovny, obsaženého v čísle tisku 1164. (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji výboru technicko-dopravního sen. Poliakovi.
Zpravodaj sen. Poliak: Slavný senát! Jménom technicko-dopravního výboru dovolujem si doporučiti návrh zákona ke schválení tak, ako bol prijatý v poslaneckej snemovne. (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Námitek nebylo.) Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona tak, jak je obsažena v usnesení poslanecké sněmovny tisk číslo 1164 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, osnova zákona se přijímá ve čtení prvém, a tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen.
Přistoupíme ku projednávání dalšího bodu pořadu schůze, jímž jest:
5. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona o upotřebení částí správních přebytků hromadných sirotčích pokladen. Tisk 1345.
Zpravodaji jsou za výbor ústavně-právní pan sen. dr. Procházka, za výbor rozpočtový pan sen. dr. Karas. Udělují slovo prvému zpravodaji, panu sen. dr. Procházkovi.
Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Hromadné sirotčí pokladny mají za účel, aby peníze sirotků a opatrovanců, zejména menší obnosy, společně zužitkovaly tím způsobem, že zapůjčí se peníze i majitelům nemovitostí, hlavně malým, na úrok a hypotéku.
Slouží tudíž zájmům poručenou a opatřovanců jakož i ku podpoře zemědělského reálního úvěru, na nějž všeobecně působí nízkou mírou úrokovou.
V novější době připojila se k těmto účelům též sociální působnost, jelikož částí správních přebytků použilo se ku podpoře chudých sirotků, pak dítek zanedbaných neb opuštěných,
Zákon ze dne 3. června 1901, čís. 62 ř. z. stanovil pak, že částí správních přebytků sirotčích pokladen má býti použito ku podpoře chudých sirotků, pak dítek zanedbaných neb opuštěných.
Nahromadily se totiž u těchto pokladen časem dosti značné správní přebytky, které tvořily reservní fond určený především ku krytí případných ztrát.
Zákon z roku 1901 omezil na léta 1901 až včetně 1910 povinnost hromadných sirotčích pokladen, aby odváděly každoročně z úhrnů svých správních přebytků, které podle schválených ročních výkazů na jevo vyjdou až do konce příslušného druhého předchozího roku, percentuální kvótu příslušným zemím.
Platnost tohoto zákona byla však po roku 1910 neustálé prodlužována, zejména v naší republice zákonem ze dne 29. ledna 1919. čís. 51 Sb. z. a n., do 31. prosince 1915 a posledně zákonem ze dne 6. dubna 1920, čís. 217 Sb. z. a n., do 31. prosince 1920.
Jelikož však dle §u l zákona z 3. června 1901, čís. 62 ř. z., jedná se tu o odvádění čistí správních přebytků, jež se zjistí dle ročních výkazů až do konce příslušného drahého předchozího roku, vztahoval se zákon ze 6. dubna 1920 jenom na percentuální kvótu správních přebytků do konce roku 1918. Dle předložené osnovy zákona má býti odvedena příslušná část správních přebytků za léta 1919 až 1921.
Kvota ta činí dle osnovy vládní tak jak činila dle zákona z roku 1901 o 11/10 méně nežli činí úroková míra sirotčí pokladny ve výkazovém roku platná. Tudíž pří 4% úrokování činí kvóta 3.9%. Z částek takto vypočtených odečte se režijní příspěvek 2% a zúčtuje se jako státní příjem. Toto vše stanoví osnova souhlasně s ustanovením zákona z roku 1901.
Hromadné sirotčí pokladny odvedou percentuelní kvotu příslušným zemím, totiž Čechám, Moravě a Slezsku.
Částek podle §u l zemím přidělených budiž (dle §u 2 osnovy) upotřebeno k ošetřování a vychování chudých sirotků až do dokonaného 18. roku věku, jakož i zanedbaných a opuštěných dítek.
V tomto směru obsahoval zákon z roku 1901 ještě ustanovení, že zevrubnější ustanovení o použití zemím odvedených obnosů vyhrazuje se zemskému zákonodárství.
Ku provedení zákona z r. 1901 byly též usneseny zemské zákony, a to: na Moravě z 21. ledna 1902, čís. 29 z. z., ve Slezsku z 24. října 1902, čís. 58 z. z., a v Čechách z 29. října 1902, čís. 78 z. z.
V zákonech těchto stanoveno, že z přebytků těch mají se utvořiti zvláštní zemské sirotčí fondy, jichž se má použíti pro péči chudých sirotků, pak dítek zanedbaných (spustlých), jakož i dítek opuštěných - v ústavech, ochranovnách resp. polepšovnách neb v soukromé rodinné výchově se nacházejících - konečně ku podpoře takových ústavů obecních, spolkových neb soukromých.
Máme zde tudíž již zemské fondy sirotčí a ustanovení, jak země Čechy, Morava a Slezsko odvedené jim části správních přebytků použijí, takže v tomto směru není potřebí nějakého opatření ve vládní osnově.
Navrhovaný zákon není pouhým prodloužením zákona z roku 1901, nýbrž zákonem samostatným, přizpůsobeným novým poměrům státním.
Ježto však dle §u l osnovy zákon má se vztahovati jen na správní přebytky, které budou zjištěny za léta 1919 až 1921, nejsou ustanovení §u 3 vládní osnovy, ohledně úhrady ztráty reservním fondem nekryté, časově obmezena a budou míti účinnost až do nové úpravy zákonné.
Osnova vládní vztahuje se jen na země historické (Čechy, Moravu a Slezsko). V těchto zemích bylo koncem roku 1921 sirotčích pokladen a to v Čechách 226, na Moravě 82, ve Slezsku 20.
Za správní rok 1918 bylo letos odvedeno zemským sirotčím fondům ze správních přebytků hromadných sirotčích pokladen a to v celku 781.084,41 Kč.
Správní přebytky sirotčích pokladen za rok 1918 obnášely celkem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 20,224.327,20 Kč.
Ze správních přebytků těchto připadá tudíž zemským sirotčím fondům podíl rovnající se 3,9% (4%-0,1%) po srážce 2% na režii ve prospěch státní pokladny. Tento režijní poplatek činí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 15.940 Kč 11 h.
Na Slovensku a na Podkarpatské Rusí jsou sirotčí pokladny upraveny zákonným článkem XX z roku 1887 (§§ 285 a násl.) a pozdějšími novelami a prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Spravovány jsou sirotskými stolicemi (vrchnostmi), které podléhají ministerstvu vnitra. Rozšířiti platnost navrhovaného zákona i na Slovensko a Podkarpatskou Rus jest okamžitě nemožno. Agenda jejich není upravena jednotné. Vedle toho jmění řady sirotčích pokladen bylo při převratu převezeno do Budapešti. K podobné úpravě, jako v ostatním území je zavedena a jež předloženým návrhem zákona má býti pro léta 1919 až 1921 provedena, bylo by lze přikročiti teprve, až bude správa sirotčích pokladen na Slovensku sjednocena a jmění do Uher převezené navráceno.
Navrhovaný zákon má značnou důležitost pro sociální péči o chudé sirotky a děti zanedbané neb spustlé.
Doporučuje proto ústavně-právní výbor, aby senát schválil návrh zákona ve znění uvedeném ve zprávě výborové.
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo za výbor rozpočtový panu sen. dr. Karasovi.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Státní finance tímto zákonem nejsou nijak tangovány. Stát dostává 2% z přebytků sirotčích, pokladen na svou režii a zbytek vydáván jest zemím na účely péče o mládež. Tyto částky jsou však pro země vlastně danajským darem, neboť země jsouce zavázány zákonem z r. 1901 použíti peněz pro péči o mládež, zařídily v širokých mezích agendu dotyčnou a když peníze státem poskytované pro sirotčí pokladny nestačily, přispívaly země ze svých pokladen částkami stále většími a většími, ale příděly státní z přebytků sirotčích pokladen nerostly úměrně s potřebami tohoto fondu, takže příspěvky zemské musí každoročně stále více stoupat a dnes činí již dosti značnou částku, na př. zemský výbor český v loňském roku 350.000 Kč přispíval k těmto účelům.