Zvýšený náklad 40%ní činí ročně 2 mil. Kč. V rozpočtu letošním dotyčná částka je vložena, o krytí je tedy postaráno. Pro rozpočet loňský není v tomto směru úhrady, ale vojenská správa doufá, že zmíněné dva miliony bude moci v rozpočtu letošním úsporami na jiných místech ušetřiti a tím způsobem větší náklad krýti.

Vzhledem k tomu, že náklady udržovací na ubikace, liteře obce samy vojsku opatřují, v poslední době stouply tak, že celá náhrada za ubytování vojska nestačí ke krytí udržovacích nákladu na kasárny, takže vojenská správa musí svými silami sama jisté menší práce opatřovati, je zvýšení této částky o 40% zcela přiměřeno. Proto rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby zvýšení toto schválil.

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Zpravodajem za výbor branný je pan sen. Kouša. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Branný výbor připojuje se ke zprávě výboru rozpočtového a doporučuje přijetí téže vládní osnovy, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Zahajuji debatu. Řečnická lhůta byla stanovena - nebude-li námitek - na čtvrt hodiny. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Ke slovu je přihlášen pan sen. Link. Prosím ho, aby se uchopil slova.

Sen. Link (německy): Slavný senáte! Dle předlohy právě projednávané mají poplatky za ubytování a za mužstvo býti zvýšeny o 40%. Kdyby to bylo lze vyčísti z předlohy a kdybychom rozuměli řeči, mohli bychom se domnívati, že to jest skutečně zvýšení poplatků za ubytování. Celá věc jest klamem. Poplatky, které se nyní platí za pokoj pro vysoké důstojníky, mužstvo atd., jsou staré obnosy, které stávaly již za starého Rakouska, na základě zastaralých opatření vojenské správy, a tyto staré sazby se nyní zvyšují o 40%. To není skoro ničím, srovnáme-li to s velikými výlohami, jež obce mají. Páni důstojníci kladou vysoké požadavky, chtějí bydleti v hotelích a pokoj v hotelu stojí alespoň 10 až 15 korun, kdežto náhrada obnáší snad jednu korunu. Všechno ostatní musí platiti obec; všechny obce v pohraničním území, v nichž od převratu často části československé armády byly ubytovány, mají následkem tohoto ubytování veliké výlohy. Podali jsme prostřednictvím naší strany, klubem německých sociálních demokratů, návrhy na zvýšení těchto poplatků, a sice má za pokoj pro důstojníka býti placeno 10 korun, je-li třeba zatopiti, tedy 5 korun za to, v hostincích 10 korun za pokoj a je-li třeba zatopiti, náhradu skutečných výloh. V témže návrhu bylo také žádáno, aby se jako náhrada za obyčejného muže platilo denně 50 haléřů, za koně 90 haléřů, pří jednotlivém ubytování za muže 100 haléřů, za koně 200 haléřů, za osvětlení 50 haléřů, za otop 100 haléřů atd. Tyto návrhy byly naproti v poslanecké sněmovně na rozkaz >Pětky< přehlasovány. Podali jsme tyto návrhy předešlý týden opět v branném výboru. Vládní strany přehlasovaly také tyto návrhy a docílily tím toho, že výlohy pro obce trvají dále. Tento stav postihuje zadlužené obce, kterým válečná půjčka nebyla zaplacena a které jdou vstříc finančnímu úpadku. Přejeme si jen, aby vojenská správa při ubytování jednala trochu jinak. Nač potřebujeme tolik ubytování, obzvláště na hranicích, kde jako na př. ve Slezsku nyní tímto ubytováním tak strašně trpíme. Především obce a veškeré obyvatelstvo těmito novými výlohami jest zatěžováno, nastává nedostatek potravin, obyvatelstvo tím trpí, právě tak ale také mužstvo, jež následkem rozkazu bylo ubytováno. Jest přece všeobecně známo, že poplatky, které se nyní platí, nepostačují. Při polních cvičeních kladou se přece zvýšené požadavky na vojáky. A nyní máme nejčastěji vojenská cvičení ve Slezsku a v pohoří Praděda. Tam již od tří neděl se střílí den ze dne vyjímaje neděli neustále s těžkým dělostřelectvem, s francouzským střelivem. Nežli polní cvičení začlo, přivezlo se tam 30 vagónů střeliva. Vedle skladiště střeliva jest veliké skladiště benzinu na blízku obce Kleinmohrau a jiné osady. Jest to nesmírně nebezpečné, kdyby tam uhodil blesk, může letěti vše do povětří. Neuvádím to snad proto, poněvadž tak veliké výlohy jsou zbytečný. Uvádím to proto, poněvadž slezský lid, slezské obyvatelstvo na pólo vyhladovělo a poněvadž zvrácenou hospodářskou politikou ve všem nastala stagnace. V Moravské Ostravě zastaveno dolování uhlí, šichty se zkracují, železářský průmysl nemá zaměstnání, slezský textilní průmysl leží ladem, nemá žádných příjmů, dělníci nemohou býti zaměstnávání a ministerstvo sociální péče a zemská vláda v Opavě zkracují nám k tomu ještě stále zcela nepatrnou podporu v nezaměstnanosti. Mnoho venkovských obcí, kde bydlí textilní dělníci, jest vylučováno z podpor v nezaměstnanosti, poněvadž se říká, že tito dělníci nyní mohou býti zaměstnáni při zemědělství. Můžeme si představiti, jaké mínění panuje ve Slezsku a v severní Moravě o vojenské správě a o celém státě, když vidíme, že 30 vagónů střeliva - obrovský to výdaj - se vystřílí do vzduchu. Tak se spoří, kdežto ubožákům dává se jen zcela nepatrná podpora. Celý tento zákon, přináší nám velmi málo. Přece však nemůžeme hlasovati proti němu, přijmeme to málo, co se dává obcím a mužstvu. Považujeme tato polní cvičení, toto hraní sobě na válku za bezúčelné, poněvadž stát by těchto peněz lépe mohl použít. Naše návrhy na zvýšení platů mužstva se přehlasují, za to se však vystřílejí miliony do vzduchu. Mám za to, že zde třeba nápravy. Nepotřebujeme žádných vojenských hraček, nýbrž dorozumění ve státě. Můžete si uspořiti tato polní cvičení a toto veliké zbrojení pro militarismus, jestliže v tomto státě nastane řádné hospodářství. (Souhlas na levici.)

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr. Karasovi k doslovu.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! S jedné strany bylo namítáno, že

zvýšení je příliš vysoké a pan sen. Link zase namítá, že je zvýšení příliš nízké. Přiznejme, že je zvýšení skutečně nízké, neboť dosavadní náhrada byla stanovena roku 1910; přirozeně že nájem v hotelích dnes neodpovídá požadavkům dnešním. Vláda přichází se zvýšením pouze 40%ním. Při anketě, která byla při šetření tom zavedena, byly různé hlasy, které sice žádaly zvýšení vyšší, ale vzhledem k financím státním musila se vláda spokojit se zvýšením 40%, Souhlasím plně s p. sen. Linkem, že mnohé obce trpí ubytováním vojska, zejména na východě naší republiky, ve Slezsku a v Těšínském Slezsku. To byly loni a předloni výminečné poměry, kde právě neklid a nejistota ve Slezsku a v Těšínském Slezsku měly za následek, že vojsko bylo ve větší míře dislokováno, než v klidných dobách. Zákon, který upravuje náhrady za ubytování vojska jest zastaralý - je stár skoro 50 let - a proto rozpočtový výbor se usnesl na resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby co nejdříve předložila novelu, vlastně zákon nový, aby ubytování vojska bylo na jiných základech postaveno. Právě tuto resoluci předkládám slavnému senátu k schválení a prosím, aby byla přijata.

Vláda sice již slíbila, že se pracuje na novém zákoně o ubytování vojska, kde právě nejvyšší břímě bude sňato s beder obcí, které musí největší oběti přinášeti a že se rozdělení nákladu rozšíří po případě na celé země a celou říši. Rozpočtový výbor trvá na svém návrhu a prosí, aby slavný senát osnovu zákona schválil.

Místopředseda Kadlčák: K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány a paní senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v usnesení poslanecké sněmovny, vyznačeném v tisku čís. 1356, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jsou přijaty ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilností přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pani zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Karas: Tisková chyba je v §u 3 v poslední řádce místo >v dohodě s ministrem vnitra a financí< má státi >v dohodě s ministry vnitra a financí<.

Kdo souhlasí s navrženým zákonem, jeho nadpisem a úvodní formulí s opravou textovou právě navrženou p. zpravodajem také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jest přijata také ve čtení druhém.

Přistoupíme k hlasování o resolucích výboru branného.

Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce tištěné jsou schváleny.

Tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen a přistoupíme k následujícímu, to jest

Navrhuji, aby věc byla projednána v celkové debatě ¹/₂ hodinové s řečnickou lhůtou ¹/₄ hodiny.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se )

To jest většina. Návrh jest přijat, budeme podle toho postupovat.

Zpravodajové jsou za výbor branný pan sen. Filipínský, za výbor rozpočtový pan sen. Kouša.

Uděluji slovo p. sen. Filipínskému.

Zpravodaj sen. Filipínský: Vážený senáte! Zprávou o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, ohledně požitků pro mužstvo československého vojska, jemuž není vojenská služba povoláním, zabýval se branný výbor senátu ve své schůzi dne 30. června 1922 a schválil předlohu tuto v plném znění, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna.

Předloha tato neznamená nic nového, neboť co v ní je obsaženo, provádí se již dva roky. Jde tedy o schválení žoldu mužstva, kterému již dva roky tento žold se vyplácí. Předloha tato nadělala svého času hodně rozruchu, rozšiřovalo, mluvilo a psalo se, že se má vojákům žold snížiti, což ovšem pravda není. Žold zůstává nezměněn. Jak se počal v říjnu 1920 vojínům vypláceti, vyplácí se až dosud. Podle tohoto zákona stanoví se plat pro mužstvo bez hodnosti 50 haléřů, pro svobodníka 70, desátníka l K, četaře 1.50 K a pro záložního rotmistra 2 K denně. Vojínům, kteří slouží dobrovolně, vyplácí se ještě vedle denního platu přídavek, a to vojínům bez hodnosti a svobodníkovi 30 K, desátníkovi a četaři 40 K a záložnímu rotmistru 50 K. Dále se vyplácí - aby bylo dobře rozuměno - vedle těchto 50 haléřů zde shora uvedených drahotní přídavek, a to pro všechno mužstvo až četaře 2 K a pro rotmistra 4 K denně. Není to sice mnoho, samo sebou se rozumí, lépe by bylo kdyby polovice armády mohla jíti domů. To ovšem záleží ne jedině na naší republice, nýbrž tato otázka odzbrojování a posílání vojska domů bude musit býlí luštěna z celoevropského hlediska. (Sen. Matuščák: Kolik má francouzský důstojník platu? - Hlas: A kolik má ruský důstojník?)

Branný výbor navrhuje, aby slavný senát předlohu tuto přijal, a rovněž také přimlouvá se, aby byly přijaty ony dvě resoluce, na kterých se usnesla poslanecká sněmovna.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového p. sen. Koušovi.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Rozpočtový výbor pojednal o vládní předloze o úpravě platu vojska, o drahotních přídavcích a o tak zvaných prémiích, které se vyplácejí mužům, kteří déle slouží, a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby tuto předlohu přijal, rovněž i připojené resoluce.

Místopředseda Kadlčák: K slovu je přihlášen pan sen. Link. Uděluji mu slovo.

Sen. Link (německy): Slavný senáte! Touto předlohou, která jest nyní předmětem jednání, mají býti upraveny požitky mužstva. Jest velmi zajímavo, jak to chce vláda navléci ve spolku s vojenskou správou. Mohli bychom se domnívati, že mají býti zvýšeny požitky mužstva. Tomu však nikterak tak není, neboť požitky mužstva, které byly vypláceny na základě žádného zákona - neboť o tomto zákone se teprve nyní usnášíme - byly stanoveny vojenskou správou, aniž by tu pro to bylo bývalo nějakého zákona. (Německy: Slyšte!) Přítomný zákon podán byl již v roce 1920 v poslanecké sněmovně a při spěchu a honbě po nových zákonech zapomněla vláda a snad také vedení poslanecké sněmovny zcela na tento zákon, a nyní, v roce 1922, před uzavřením zasedání, předkládá se nám osnova zákona, aby zde byl základ pro požitky mužstva. Způsob, jakým zde vypláceny byly požitky a jakým zkracováno bylo mužstvo, aniž k tomu bylo nějakého oprávnění, dlužno zde skutečně přibíti na pranýř. Dle starých ustanovení měl vojín ze stavu mužstva dostati na požitcích jednu korunu denně. Bylo mu placeno pouze 50 haléřů, Svobodník měl obdržeti 150 haléřů, dostal jen 70 haléřů. Desátník místo 150 haléřů obdržel jednu korunu, závodčí místo 2 korun obdržel 1.50 K, šikovatel měl obdržeti 2.50 K, obdržel 2 K, Tedy efektivní poškozování veškerého mužstva, těchto nebožáků, kteří jsou nuceni ztráviti svůj čas u vojska. Domníváme se, jestliže každoročně do vojenského rozpočtu zařazujete miliony a miliony pro francouzské misse, pro vysoké důstojníky z Francie, že byste měli pak jako státní a vládní strany se starati také o vlastní mužstvo a stanovití jemu jeho požitky. Máme také ještě toto: jestliže obyčejný muž, voják jest disciplinárně potrestán, odejmou se mu jeho požitky. To jest bezpráví. Žádali jsme, aby všechny tyto nešvary byly odstraněny. Naše návrhy zde v branném výboru a v poslanecké sněmovně byly zkrátka odmítnuty. Navrhli bychom stranám ve vládě anebo >Pětce< nebo vládě nebo vojenské správě, aby snížen byl stav mužstva. Vždyť ničíte celé hospodářství a celý stát s těmito 150 tisíci vojáky. Spojené státy budou příštího roku míti 135,000 mužů u vojska, Československo s 13 miliony obyvately musí ovšem míti větší militarismus nežli Spojené státy. Nemůžeme k tomu dáti svého svolení, jest to zhoršení, budeme hlasovati proti tomuto zákonu.

Chci se ještě zmíniti o tom, jaké návrhy přehlasovávají vládní strany a k tomu ještě strany socialistické: navrhli jsme, aby vojín dostával místo 50 haléřů, jak to stojí v zákoně, denně jednu korunu, svobodník 140 haléřů, desátník 2 K, závodčí 3 K a šikovatel 4 K, Žádali jsme dále, aby se z požitků mužstva ničeho nestrhovalo, aby lidem těmto nebyl brán tabák atd. Nikoli, to všechno se zamítne. Vidíme tedy, že také v tomto ohledu není porozumění pro syny vlastního národa. Všechno podávání návrhů s naší strany jednoduše ničeho nepomůže. Přinášíte sice sliby, těmto však se nedostojí, jako jste také nedostáli slibu, že nám německým senátorům přeložíte každou předlohu, také naproti v poslanecké sněmovně neobstaráváte žádného překladu pro české předlohy. Vylučujíce takto právo kontroly, docházíte k tomu, že se dopouštíte takovýchto chyb; kdybyste oposici přiznali právo kontroly, mohli byste, když již těchto chyb nevidíte, na to býti upozorněni. Budeme tedy hlasovati proti tomuto zhoršení požitků pro mužstvo. (Potlesk na levici.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen. Přeje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. Filipínský: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kouša: Nepřeji.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí míním dáti hlasovati najednou. Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v usnesení poslanecké sněmovny, vyznačeném v tisku č. 1361, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kouša: Nikoliv.

Místopředseda Kadlčák: Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty také ve čtení druhém.

Budeme hlasovati o navržených resolucích.

Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, ať zvedne ruku. (Děje se.)

Navržené resoluce jsou schváleny.

Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen.

Dnes byly tiskem vyloženy naléhavé interpelace a to:

Tisk 1382. sen. Hartla, dr. Spiegela, dr. Mayr-Hartinga a soudr. na veškerou vládu ve příčině násilností českých vojínů a legionářů při německé turnérské slavnosti v Litoměřicích.

Tisk 1383. sen. Jelínka, dr. Mayr-Hartinga, dr. Naegle, Zulegera a soudr. na vládu ve příčině použití částky 2,500,000 Kč povolené parlamentem pro všeobecné účely lidového vzdělání.

Tisk 1384. sen. Knesche a soudr. na ministra sociální péče o nemocenské pojistné povinnosti vlastních příslušníků rodiny, kteří jsou zaměstnáni v hospodářství zemědělců.

Tisk 1414. sen. Perthenové, Kiesewettera a soudr. na pány ministry vnitra a národní obrany o událostech v Litoměřicích.

Ve smyslu §u 68 jedn. řádu jest bez rozpravy rozhodnouti zda a kdy jest o těchto naléhavých interpelacích zahájiti rozpravu.

Kdo souhlasí s tím, aby byla přiznána. naléhavost interpelacím tisk č. 1382 a 1414, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Naléhavost se zamítá.

Dále naléhavá interpelace tisk 1383.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána naléhavost této interpelaci, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Naléhavost se zamítá.

Naléhavá interpelace tisk č. 1384.

Kdo souhlasí, aby této interpelaci přiznána byla naléhavost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Také naléhavost této interpelace se zamítá. (Výkřiky německých senátorů. - Hlas [německy] Neudržitelno!)

Udělil jsem dovolenou pro dnešní a zítřejší schůzi sen. dr. Spiegelovi, pro tento týden sen. Lippertovi.

Sděluji, že do výboru rozpočtového nastoupí za sen. Ecksteinovou sen. Ackermann,

do výboru kulturního za sen. dr. Kovalika sen. Barinka,

do výboru národohospodářského za sen. Hucla sen. Slavík, a za sen. Hybše sen. Hrejsa,

do výboru zdravotního za sen. Pánka sen. Slavík.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v úterý dne 11. července 1922 o 16. hodině s tímto

1. Návrh vlády na obnovu vládního návrhu zákona o nemocenském pojištění státních zaměstnanců. Tisk 1062.

2. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. sociálně politického o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Langra, Bezděka, Biňovce, inž. Bečky, Dubického a soudr. (t. 3308) na mimořádná opatření bytové péče. Tisk 1415.

3. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (t. 3416) o bratrských pokladnách. Tisk 1416.

4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. ústavně - právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (t. 3531), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a říši Německou o ochraně právní a právní pomocí ve věcech občanských, podepsaná v Praze dne 20. ledna 1922. Tisk 1372.

5. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, II. zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (t. 3196) na ratifikaci >Mezinárodní úmluvy o zřízení Mezinárodního Ústavu zimného<. Tisk 1373.

6. Zpráva I. výboru zdravotního, II. sociálně-politického a III. rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu (t. 3598) k vládnímu návrhu zákona (t. sen. 764 a 1332) o potírání pohlavních nemocí. Tisk 1421.

7. Zpráva I. výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (t. 3590) jednajícím o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tisk 1420.

Jsou proti tomu návrhu námitky? (Nebyly.)

Nejsou, návrh můj jest schválen.

Končím schůzi.