Zpravodaj sen. dr. Fáček: Nemám žádných.

Místopředseda Klofáč: Není jich. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí je přijata také ve čtení druhém.

Teď budeme ještě hlasovati o resoluci, která je tištěna. Páni jí mají v rukou. Kdo souhlasí s touto tištěnou resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Na denním pořadu je dále

Navrhuji, aby tato věc byla vyřízena v celkové lhůtě ¹/₄ hodinové. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Prosím pana zpravodaje zahraničního výboru sen. dr. Krupku, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Ve smyslu článku XIX. hospodářské dohody uzavřena byla smlouva mezi naší republikou a Německou říší dne 29. června 1920. Má za účel zameziti dvojí zdanění v obou státech. Sestává z vlastní smlouvy týkající se zamezení dvojího zdanění, smlouvy o právní pomocí ve věcech daňových a ze závěrečného protokolu ze dne 31. prosince 1921, obsahujícího jednak různé doplňky k řečeným smlouvám a bližší výklady. Účinnosti nabývá dnem ratifikace a pozbývá jí po šestiměsíční výpovědí uplynutím kalendářního roku.

Zásady, jež došly výrazu v těchto smlouvách, odpovídají celkem zásadám obvyklým, totiž jednak principu territoriality pokud se týče vázaného jmění na určitou oblast, jako dům, nemovitost atd., které se zdaňují v místě, kde jsou, a jednak principu osobnímu, bydliště, a když není bydliště, pobytem. Pokud se týče ostatních daní bude pří tom dlužno připomenouti, že Německo neuznává zásadu territoriality pro zdanění hypotekárních půjček a příjmů z nich, a proto uzavřen kompromis toho obsahu, že zásada territoriality zachována byla pro daň rentovou a dávku z majetku, kdežto pro daň z příjmu platiti má zásada bydliště, případně pobytu věřitelova. Ve věci vzájemné právní pomocí v daňových záležitostech trestních bude uzavřena teprve další smlouva.

Zahraniční výbor navrhuje schválení této smlouvy v doslovu vládní předlohy tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou. (Místopředseda dr. Soukup ujímá se předsednictví.)

Místopředseda dr. Soukup: Referentem za výbor rozpočtový je pan sen. dr. Procházka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Smlouva A, jak je pojmenována, uzavřená mezi naší republikou a Německou říší, má zásadně platnost pro daně válečné, tedy daň z válečných zisků od roku 1914, pro dávku z majetku a dávku z přírůstku majetkového ode dne, kdy příslušné zákony nabyly.účinnosti, a pro ostatní daně za dobu od počátku daňového roku 1920, a to proto, že říšské daně přímé zavedeny byly v Německu teprve rokem 1920.

Jinak navazuje smlouva, aby zamezeno bylo dvojí zdanění, pokud se týká daně z předešlých let, na mezistátní úmluvy daňové, které byly uzavřeny mezi bývalým Rakousko-Uherskem a jednotlivými německými státy, jichž dle čl. XX. smlouvy A má se užívati obdobně. Tím časově jest postaráno o uspořádání všech přímých daní ve smlouvě jako přímé stanovených.

Principy personality a territoriality co do subjektů a objektů daňových jsou ve smlouvě A kompromisně vyřešeny.

Pokud se týká smlouvy B o právní ochraně a právní pomoci ve věcech daňových, spočívá smlouva ta na základě reciprocity, totiž že s příslušníky jednoho z obou států, osobami fysickými i právnickými, bude v území druhého státu daňově stejně nakládáno, jako s příslušníky vlastními, a to nejen formálně, nýbrž i věcně. Smlouva B respektuje též úplnou suverenitu obou států, co do užívání státních řečí ve vzájemném úředním styku. Smlouva B obsahuje dále kromě ustanovení o formalitách obapolného úředního jednání též v čl. III. vysoce cenný závazek, že oba státy si budou vzájemně poskytovati úřední a právní pomoc ve všech věcech daňových a záležitostech úniku kapitálu a útěku před daní - a to jest náramně důležité - jak pří vyšetřování, stanovení (předepsání) daní a jistot, tak také v řízení opravném a při vymáhání.

Závěrečný protokol doplňuje a vysvětluje obě smlouvy v jednotlivostech.

Obě smlouvy i závěrečný protokol jsou velmi cenné a nutné pro techniku zdanění osob a předmětů daňových v naší republice, lze je proto jen vítati vzhledem na zabezpečení pořádku a právní jistoty ve zdaňování a lze je schváliti i s hlediska rozpočtového a finančního.

Dle čl. XIX. smlouvy A vyhrazeno jest, že nejvyšší finanční úřady obou států mohou sjednati další úmluvy ve smyslu této smlouvy A, tak zejména že mohou zvláště umluviti ustanovení o přiměřeném rozdělení příjmů provozoven téhož živnostenského podniku v obou územích.

Též dle čl. XIX. a XX. smlouvy B jest závazně ujednáno, že oba státy uzavrou dohodu o vzájemné právní pomocí v daňových věcech trestních, a že nejvyšší správní finanční úřady obou států mohou provésti další ujednáni ve smyslu této smlouvy B, zejména že mohou smluviti ustanovení o odvodu výtěžku z výkonů a určení průměrného kursu pro přepočítání částek, pro něž se má výkon provésti. Toto zmocnění je dle povahy smluv nutné, pročež ministru zahraničních věcí a ministru financí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinili další opatření, kterých je potřebí k provedení těchto smluv.

Rozpočtový výbor doporučuje proto senátu, aby přijal za svou usnesenou vládní osnovu na schválení obou předložených smluv A, B, jakož i závěrečného protokolu, podepsaného v Praze 31. prosince 1921 souhlasně, jak se usnesla na ní poslanecká sněmovna. (Pochvala.)

Místopředseda dr. Soukup: Debata je skončena, přistoupíme k hlasování.

Prosím pány a paní senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s vládním návrhem na schválení smlouvy, jak je obsažena v tisku 1387, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Smlouva je schválena ve čtení prvém.

Přikročíme k hlasování také hned ve čtení druhém. Jsou nějaké textové změny?

Sen. dr. Krupka: Ano. Buďtež předsevzaty tyto tiskové opravy: ve znění smlouvy v německém textu >smlouva A< ve čl. 1, 2. odst., 4. řádka, budiž za slovo >herangezogen< vložena čárka.

V článku 6, pátá řádka, přijde za slovo >Unterstützungen<, čárka a na řádce 9. za slovo >dergleichen< rovněž čárka. V čl. 14, pátá řádka, přijde za slovo >bestehen< čárka.

Ve čl. 17, 14. řádek, má státi místo >in Artikel< >im Artikel<.

Ve čl. 20, poslední odstavec, třetí řádek, státi má >vorangegangenen< místo >vorangegangen<.

Ve smlouvě B:

Ve čl. 6, odst. 2., řádka druhá, státi má >Schriftstück< místo >Schritfstück<.

Ve čl. 9, 2. řádka, má státi >Zustellungsanträgen< místo >Zustellungsantragen<.

Ve čl. 18, 3. a 4. řádka, má státi >aufgenommen< místo >aufgenomen<.

V řádce 6. přijde za slovo >sind< čárka.

Ve čl. 20, 2. řádek, má státi >können< místo >könnten<.

Dále v závěrečném protokolu k B) v bodu druhém, 7. řádek, státi má >Rechtsgrundsätzten< místo >Rechtsgrundsätzen<.

V bodu 4., 4. řádka, má býti za slovem >gegeben< čárka.

V bodu 3., řádka 3. schvalovacího usnesení budiž za slovem >opatření< vložena čárka.

Místopředseda dr. Soukup: Kdo souhlasí se zněním smlouvy s opravami navrženými p. zpravodajem také ve čtení druhém, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Smlouva se schvaluje také ve čtení druhém.

Přistoupíme k dalšímu bodu denního pořadu, totiž ke

Navrhuji, aby tato věc byla projednána v celkové lhůtě ¹/₄ hodiny.

Kdo s tím souhlasí, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Zpravodajem za výbor zahraniční je p. sen. dr. Krupka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Již článkem XI. úmluvy o způsobu, jak nakládati po stránce právní s výrobními a dopravními podniky, vyhlášené pod číslem 580 Sb. z. a n. z r. 1920 zavázaly se obě vlády k zjednání úmluvy v této příčině.

To bylo nutno, jelikož, jak víme, náš stát se osamostatnil a následkem toho Rakousko jest v poměru k nám nyní cizinou.

Zásady pojaté v tuto smlouvu jsou zase obvyklé jako pří smlouvě s Německem a ostatními státy. Zásada territoriality může se uplatniti podobným způsobem, jako ve smlouvě s říší Německou a zásada osobní (bydliště, po případě pobyt), zase byla jako při ostatních záležitostech daňových.

Smlouva nabývá účinnosti dnem ratifikace a potrvá potud, pokud nebude vypovězena, a to šest měsíců napřed, před 1. červencem toho kterého roku, ve kterémžto případě končí posledním dnem téhož roku kalendářního.

Pro případ možnosti dvojího zdanění přes tuto úmluvu, jakož i za účelem zamezení tvrdostí, které by mohly vzniknouti, uzavřeny mají býti administrativní úmluvy, měnící resp. doplňující přítomnou smlouvu.

Platnost má tato smlouva míti, pokud se týče daní, od roku 1919, pro léta předešlá pak vyměří se daně podle tehdy platných ustanovení zákonných.

Pokud se týče podniků železničních a plavebních, jež mají působnost svou na území obou států, bude teprve uzavřena zvláštní úmluva.

Pokud se pak týče závěrečného protokolu, obsahuje důležité ustanovení, že našim příslušníkům co do rakouské dávky z majetku propůjčeny budou veškeré výhody, které podle článku 249. lit. k) mírové smlouvy st. germainské přiznány budou příslušníkům mocí spojených a sdružených.

Zahraniční výbor navrhuje schválení této smlouvy v doslovu vládní předlohy tak, jak byla přijata sněmovnou poslaneckou.

Místopředseda dr. Soukup: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Cífka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Cífka: Vážený senáte! Rozpočtový výbor senátu jednal o smlouvě uzavřené mezi republikou Rakouskou a republikou Československou a vzav na vědomí, že ujednáním, jež podepsáno bylo ve Vídni, vlastně splněna byla povinnosť, jakou oba státy navzájem sobě se zavazují, že smlouvy takové vypracují, neměnil na smlouvě ničeho, a připojil se plně k usnesení výboru zahraničního, který stejnými důvody veden navrhl smlouvu schválenou poslaneckou sněmovnou také slavnému senátu k schválení.

Prosím tedy, aby senát smlouvu vzal na vědomí a udělil jí svoji sankci.

Místopředseda dr. Soukup: Debata je skončena, přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tímto usnesením, jak je obsaženo v tisku č. 1389, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím se toto usnesení přijímá ve čtení prvním.

Přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém, ve smyslu přiznané pilnosti. Pan zpravodaj má slovo k tiskovým změnám.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Buďtež předsevzaty tyto tiskové opravy, a to: V českém textu smlouvy v čl. IX., v 2. odst., v desáté řádce má státi >článků< místo >článku<.

V německém textu v čl. IX., v druhém odstavci, v 6. řádce má státi >Absatz< místo >Absazt<.

V odstavci 3., řádka 3. schvalovacího usnesení stůjž na místě >učinil< - >učinili<.

Místopředseda dr. Soukup: Kdo souhlasí s tímto usnesením a s textovými změnami, jak je navrhl pan zpravodaj, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento se přijímá také ve čtení druhém.

Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen a přikročíme k odst. 6., jímž je

Navrhuji, aby tato věc byla projednána v celkové debatě v trvání ¹/₄ hodiny. Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Slovo má pan zpravodaj sen. Klečák.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění projednav usnesení poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé ze dne 20. června 1922, jímž se mění některá ustanovení zákona o dani z cukru, jednomyslně doporučuje, aby toto usnesení bylo slavným senátem schváleno vzhledem k tomu, že vlastně platné nařízení vtěluje se v zákon.

Místopředseda dr. Soukup: Ke slovu není nikdo přihlášen, přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, nadpisu a úvodní formuli (má dva články), hodlám dáti hlasovati najednou. Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, jak jsou obsaženy v usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1362), ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Uvedená vládní osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty jsou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Klečák: Ve 4. řádce má býti: >uher. zák. čl.<

Místopředseda dr. Soukup: Kdo souhlasí s vládní osnovou zákona, s touto textovou změnou také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Vládní osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty také ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu, k projednávání

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní pan sen. dr. Procházka, za výbor rozpočtový p. sen. Kouša.

Navrhuji k projednání této věci lhůtu čtvrt hodiny.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh je přijat.

Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor ústavně-právní p. sen. dr. Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Ústřední správní komise pro sjednocenou Obec Pražskou usnesla se uzavříti u finanční skupiny Helbert, Wagg a Comp., Ltd. v Londýně zápůjčku 1,500.000 liber šterlinků a 7,500.000 dolarů na vybudování městských elektrických podniků, vodáren a plynáren. O této zápůjčce budou vydány 7¹/₂%ní dílčí dlužní úpisy, svědčící majiteli, znějící na libry šterlinků, pokud se týče na dolary.

Obec Pražská uzavírajíc tuto zápůjčku se zavázala, že ji zajistí hypotekárně v prvém pořadí na svých elektrárnách, pouličních drahách, plynárnách a vodárnách. Tyto hypotéky mají býti čas od času rozšiřovány na všechna zlepšení, rozšíření a zdokonalení řečených podniků, jakož i na všechny další podniky, pozemky, stavby a majetky, získané z výnosu této zápůjčky.

Dále se zavázala Obec Pražská, že se postará o to, aby Československý stát svolil, aby všechny dospělé kupony a slosované úpisy půjčky byly přijímány v nominelní hodnotě k placení cel a jiných podobných dávek a aby byl Národním shromážděním přijat zákon, udělující přítomné půjčce charakter papírů s pupilami jistotou.

Tento zákon podle vládního návrhu má býti právě projednán, a vláda také podává tuto osnovu zákona, aby tím bylo dílčím úpisům dlužním přiznána sirotčí jistota, jakož i další výhoda, že splatnými slosovanými dílčími úpisy a dospělými kupony smějí býti placena, cla československá.

Sirotčí jistota je dána, neboť o bonitě této zápůjčky nelze pochybovati, poněvadž zápůjčka bude zajištěna v prvé řadě na Pražských městských podnicích elektrických a jiných a kromě toho velká poplatní síla Velké Prahy dává úplnou záruku.

Pokud se týče cel, musí býti o tom zvláštní zákon, jelikož podle zákonných předpisů platí se cla zásadně zlatem.

Ústavně-právní výbor žádá, jelikož jsou dány veškeré podmínky k tomuto zákonu, aby se senát usnesl na tomto zákoně tak, jak jej přijala poslanecká sněmovna.

Místopředseda dr. Soukup: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Kouša. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Sloučením obcí předměstských nastala nutnost postarati se o řádné vybudování největších podniků obecních, totiž podniků elektrických, plynáren a vodáren. Náklad na nutné investice tyto bude velmi značný a peněžní ústavy tuzemské, s nimiž Obec Pražská nejprve jednala, prohlásily, že zápůjčku v té výší, jakou by Obec Pražská pro své podniky potřebovala, poskytnouti nemohou.

Proto zahájila Obec Pražská jednání s peněžními ústavy zahraničními, jež mělo příznivý výsledek. Spojené domy bankovní Helbert Wagg & Co. Ltd. London a Kuhn Loeb & Co. New York poskytly Obci Pražské zápůjčku 1,500.000 liber šterlinků a 7,500.000 dolarů na úrok 7¹/₂% v 30 letech splatnou.

Zápůjčka vydává se v dílčích dlužních úpisech znějících na libry šterlinků a dolary a na majitele a jest knihovně zajištěna na všech objektech obecních, tvořících městské podniky elektrické, společnou vodárnu a Pražské obecní plynárny.

Placení úroků i kapitálu díti se bude z vlastních příjmů těchto podniků, jež budou reorganisovány, a kdyby příjmy tyto nestačily, povinna jest Obec Pražská scházející částku doplatiti z důchodů obecních.

Zabezpečení zápůjčky této jest proto úplné a nemůže býti námitek proti tomu, aby dílčích úpisů, jež vydá hlavní město Praha na zápůjčku tuto do výše 1¹/₂ mil. liber šterlinků a 7,500.000 dolarů, užito býti mohlo k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů a za služební a obchodní kauce.

Podle § 2 vládního návrhu zákona usneseného poslaneckou sněmovnou dne 26. června t. r. budou splatné slosované dílčí dlužní úpisy a dospělé kupony zápůjčky této zápůjčky k placení československých cel. Ani proti tomu ustanovení nemůže býti námitek, poněvadž slosované titry, splatné a dospělé kupony jsou likvidními pohledávkami za obcí, rovnají se tudíž hotovým penězům, za něž obec musí je také při předložení titrů a kuponů vyměniti.

Ostatně znění §u 2 tohoto vládního návrhu zákona je doslovně převzato z §u 3 zák. ze dne 31. března 1922, č. 110 Sb. z. a n., kterým byl zmocněn ministr financí, aby sjednal také půjčky v cizí méně.

Z veškerých důvodů těchto navrhuji, aby návrh zákona, jímž povoluje se užíti dílčích dlužních úpisů hlavního města Prahy do výše 1¹/₂ milionů šterlinků a 7¹/₂ milionů dolarů k ukládání sirotčích a podobných kapitálů, pak platiti cla slosovanými titry a splatnými kupony, byl schválen ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou ve 155. schůzi.

Místopředseda dr. Soukup: Přikročíme k hlasování.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou, hlasování bude tak provedeno. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou uvedeny v usnesení poslanecké sněmovny vyznačeném v tisku čís. 1371, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Uvedená Vládní osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty jsou ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kouša: Rovněž ne.

Místopředseda dr. Soukup: Textových změn není.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Vládní osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou také ve čtení druhém.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je

Navrhuji, aby osnova byla projednána v celkové debatě v trvání ¹/₂ hodiny s řečnickou lhůtou ¹/₄ hodiny. Kdo s tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, je přijato.

Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. dr. Karas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Ve smyslu ubytovacích zákonů bývalého Rakouska a říše uherské má ministerstvo národní obrany vždy na každou dekádu předem stanoviti náhradu obcím za ubytování vojska v území obce. Roku 1921 ministerstvo národní obrany mělo stanovití tuto výši pro období 1921-1930. Ministerstvo tak neučinilo, neboť vzhledem na mimořádné poměry bytové, které v té době právě byly, nebylo praktické ani účelné, aby na celé desetiletí napřed stanovila se výše nájemného. Proto ministerstvo národní obrany předložilo tehdy Národnímu shromáždění osnovu zákona, aby tato výše stanovila se výminečně pouze na jeden rok, a vzhledem k tomu, že udržovací náklady stouply, měla se obcím tato náhrada zvýšiti o 40%. Národní shromáždění vloni osnovu nevyřídilo. Osnova byla předložena poslanecké sněmovně, která teprve letos v červnu ji vyřídila, přijavši vládní návrh zákona, ale zároveň rozšířila ji na rok 1922, takže se má tato na 40% zvýšená náhrada platiti po dvě léta 1921-1922.