Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr, Krouský, Svěcený.

106 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: Bechyně, dr. Dolánský, Habrman, dr. Markovič, Udržal.

Předseda: Zahajuji schůzi.

Slavný senáte! Jest mi těžkým úkolem sděliti se slavným sborem truchlivou zprávu, (Senátoři povstávají.) že dne 25. t. m. ve svém bydlišti moravském Suchdole v mužné ještě síle zemřel a tamtéž včerejšího dne byl pohřben senátor p. Jindřich Fritsch, člen německého svazu zemědělského.

Německé zemědělstvo severní Moravy ztrácí v zemřelém jednoho ze svých vůdčích mužů, který po několik desetiletí jeho zájmům dal do služby své bohaté zkušenosti a činorodou práci. Jeho vynikající vlastnosti osobní a široký rozhled v otázkách zemědělských postavili jej na vynikající místa v životě veřejném; jeho skromná a přímá povaha zjednala mu ve všech kruzích, s nimiž se stýkal, všeobecnou úctu a vážnost.

Byl předsedou německého odboru moravské rady zemědělské, členem moravské zemské školní rady, členem předsednictva ústředního svazu německých zemědělských družstev Moravy a Slezska a jiných organisací zemědělských.

Stejné vážnosti těšil se i v našem sboru, v němž byl činným ve výboru branném a před tím též ve výboru národohospodářském.

Se zemřelým odešel německému lidu horlivý zastánce zemědělských zájmů, našemu sboru zdatný, zkušený pracovník a všem nám milý, konsiliantní kolega, jemuž zachováme čestnou, paměť.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi p. sen. Kotrbovi, pro tento týden p. sen. dr. Schmidtovi, dodatečnou dovolenou pro poslední tři schůze p. sen. dr. Stojanovi, dodatečnou dovolenou pro schůzi dne 9. listopadu pí. sen. dr. Herzigové.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 1489. Návrh sen. dra Hellera, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. na novou úpravu výslužného a zaopatřovacích požitků obecním a okresním zřízencům, kteří byli dáni na odpočinek před účinností zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, po případě jich pozůstalým.

Tisk 1490. Návrh sen. dra Hellera, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. na novou úpravu výslužného a zaopatřovacích požitků obecním a okresním zaměstnancům, kteří byli dání na odpočinek před účinností zákonů ze dne 23. července 1919, č. 443 a 444 Sb. z. a n., případně jich pozůstalým.

Tisk 1491. Návrh sen. Filipínského, Zimáka, Cholka a soudr. na prodloužení lhůty pro přihlášky válečných poškozenců.

Tisk 1492. Návrh sen. Jessera a soudr., aby věnován byl obnos 50 milionů Kč na sanaci výdělkových a hospodářských společenstev, jež následkem hospodářské krise ve svém trvání jsou ohrožena..

Tisk 1493. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných a k čelení nezaměstnanosti vůbec (tisk 1486).

Tisk 1495. Zpráva I. výboru branného, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona o náhradě za vojenskou přípřež v míru v roce 1923 (tisk 1481).

Tisk 1496. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení o poručenstvu a opatrovnictví (tisk 1480).

Jednací zápisy o 129., 130., 131. a 132. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 24. října, 7., 8. a 9. listopadu 1922.

Těsnopisecká zpráva o 130. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 7. listopadu 1922.

Z cizích parlamentů ročník III. číslo 11-12 r. 1922.

Zápisy o 133. a 134. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí. Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

výboru iniciativnímu:

Tisk 1489. Návrh sen. dra Hellera, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. na novou úpravu výslužného a zaopatřovacích požitků obecním a okresním zřízencům, kteří byli dáni na odpočinek před účinností zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, po případě jich pozůstalým.

Tisk 1490. Návrh sen. dra Hellera, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. na novou úpravu výslužného a zaopatřovacích požitků obecním a okresním zaměstnancům, kteří byli dáni na odpočinek před účinností zákonů ze dne. 23. července 1919, č. 443 a 444 Sb. z. a n., případně jich pozůstalým.

Tisk 1491. Návrh sen. Filipínského, Zimáka, Cholka a soudr. na prodloužení lhůty pro přihlášky válečných poškozenců.

Tisk 1492. Návrh sen. Jessera a soudr., aby věnován byl obnos 50 milionů Kč na sanaci výdělkových a hospodářských společenstev, jež následkem hospodářské krise ve svém trvání jsou ohrožena.

Na základě usnesení iniciativního výboru ze dne 23. listopadu 1922 přikázáno:

výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 1477. Návrh sen. Trčky, Kotrby, Thoře a spol., aby senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se na resoluci stran vydání doplňujícího vládního nařízení k provedení zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.

výboru národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 1488. Návrh sen. Donáta a spol. na vydání zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr pro nouzové akce při živelních pohromách na rok 1922.

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Procházka.

Táži se pana zpravodaje, zda-li má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Navrhuji následující opravy tiskových chyb: V prvé větě článku I. přesunutí slov >zákonného článku<, takže to bude znít >§ 295 trestního řádu zákonného článku XXXIII.< a v článku II. místo >ukládá se ministru< má být >ukládá se ministrům<.

Předseda (zvoní): Přikročím k hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty, ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.

Dalším bodem je:

Zpravodajem jest pan sen. dr. Procházka.

Táži se pana zpravodaje zda-li má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak. Přikročím k hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.

Bodem následujícím je

Zpravodaji jsou za výbor ústavně-právní sen. dr. Daxner, za výbor rozpočtový sen. Zimák.

Uděluji slovo p. sen. dr. Daxnerovi.

Zpravodaj sen. dr. Daxnex: Slavný senát! Na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi není takých peňažných ústavov, ako sú sporiteľne v českých zemiach existujúce. Za čiasu maďarskej vlády boly také ústavy, tak zvané Úverné družstvá, ale to boly ústavy maďarisačné a preto ani v obecenstve nemaly účinku. Obecenstvo ich jmenovalo posmešne >koldúsbank< - >žobrálňa<, a preto sa ani neudržaly. Po prevrate, poneváč im zostalo ústredie v Budapešti, samy sebou zanikly bez prostriedkov, a co ešte tu zostalo, to sa teraz koncentruje v Ústrednom družstve bratislavskom. Ale to všetko len vegetuje. Týto okolnosti pri terajšej konkurencii nadužívajú privátné ústavy peňažné tým zposobom, že od pôžičiek berú úroky a provisie desieti, 12 až 16 i víace procentné. Vymlúvajú sa tým, že dlžnik si tu ztrátu vynahradí dobrými obchody. Ale tomu tak neni, lebo dobrých obchodov nieto a taký lichvársky úver vedie k ochudobneniu ľudu. Tu je potreba niečo urobiť. Bolo by potreba zakládať sporiteľne v smysle zákona čís. 302. Sb. z. a n. z r. 1920. Ale zakladanie nových ústavov má veľké ťažkosti. Je treba draho platiť úradníctvo, miestnosti, palivo, osvetlenie i tlačivá a všetky tieto náklady nove založené ústavy nezvládnu. A tak nezbýva nič iného, než podporovať nejakým spôsobom už existujúce sporitelne, alebo odbočky sporitelieň, ktoré sa na Slovensku založia. To má za účel tento návrh zákona a sice tým spôsobom, že vláda mieni podporovať takéto odbočky alebo sporiteľne vkladom, pri ktorém by úroková miera nebola vyššia ako 4%. Suma na to obetovaná obnášala by behom 3 rokov 1924 a 1925 po 5tich milionoch, tedy najviac 15,000.000. Vklad mal by sa vrátiť nejdľe behom 10tich rokov. Potrebný úver by vláda získala úvernou operáciou. Ztraty takto spôsobené na kapitálu alebo istine a na úrokových ztrátách by obnášaly len práve ten rozdiel medzi úrokom skutečným a medzi úrokmi požadovanými. Z toho je vidno, že je tento návrh zákona účinným podporovať veľmi blahodárne Slovensko a Podkarpatskú Rus. Vytýkať možno len dvoje: 1. že tento návrh zákona prichádza príliš pozde. Od 4 rokov mal byť zavedený už dávno, lež ale radšie pozde, ako nikdy. Lenže teraz už ozaj bez ďalšieho otálania. Vytýkať ďalej možno po druhé, že tento návrh zákona a táto akcia je príliš malicherným: 15 milionov pre dve veľké země! To je tady, ale i tu platí: že radšie málo, ako vôbec nič a konečné s rozhľadnosťou, a ochotou a dobrou vôľou i s malými prostriedky dajú sa docieliť uspokojivé výsledky. Ústavne-právny výbor tento návrh posúdil a s potrebnými opravami a premenami doporučuje vládny návrh slavnému senátu k schváleniu tak jak je obsažený v tlačive 1487. (Souhlas.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Zimákovi.

Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senát! Rozpočtový výbor zkúmal tento vládny návrh zákona so stanoviska zatíženia štátnej pokladnice. Jedná sa o celkový obnos behom troch rokov 15 milionov korun, tedy ročně o 5 milionov korun, ktorý sa má nie věnovať, ale len požičať na 10 rokov. So zreteľom na ďaleko sahajúci účel je tento obnos spíš nedostatečný, než neprimeraný. Medzi povinnosti štátu spadá tiaž práve na prvom mieste pečlivosť o národohospodárstvo, aby toto sa vyvíjalo v prospech všeobecnosti a nielen k dobru jednotlivcov, alebo hospodársky silných skupín. Doterajšie peňažné ústavy na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi sú založené len na podklade zárobkovom a jako takým chybí ím každá tendencia sociálna. Preto je vítaný vládny návrh zákona, ktorým sa má dávať možnosť vybudovať na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi sporiteľne toho druhu, aké sa osvedčily v udanom cieli v iných zemiach historických, ktoré podporujú komunálné verejno-správne podnikanie a sledujú tedy všeobecne užitočné účele. Obnosy, štátom poskytované, sú pri tom zaručené zakladateľkami, t. j. obcami, okresmi, župami a za filiálky touto pomocou vybudované budu ručiť materské ústavy, takže stát prinesie na obetiach vlastne len toľko, čo stoja a tvoria rozdiele úrokovej miery v dobe konjunktury špekulácie, ktorá sa ujíma v kruhoch súkromých, ziskov lačných, oproti dobe normálnych hospodárských pomerov. § l ustanovuje totiž, že státne vklady budu zúrokováné pozadu o jedno procento níž než je dočasná úroková sadzba eskomptová. Najvyšší úrok bude však 4 % - čo asi v normálnych dobách sa vyrovná.

Rozpočtový výbor sa usniesol vo svojej schôdzi konanej dna 9. listopadu doporučiť slavnému senátu predložený návrh zákona k schváleniu. (Pochvala.)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Budeme hlasovati. Prosím, pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má pouze 5 paragrafů) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme podle toho postupovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v tisku čís. 1487, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění ve čtení prvém.

Pan zpravodaj navrhuje resoluci, prosím, aby byla přečtena.

Zpravodaj sen, dr. Daxner: Slavný senát! Ústavný výbor si praje, aby takéto osobitné účty neboly vedené pri štáte, ale že by to vyšlo pri štátnom rozpočte do rozvahy a preto doporučuje tuto resolúciu: >Minister financí sa vyzýva, aby potrebnú peňažnú čiastku dľa § 2 citovaného zákona zaradil do štatného rozpočtu na koľko možno, tiež už do rozpočtu na rok 1923.<

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme k dalšímu bodu denního pořadu, jímž je

Zpravodajem za výbor branný je pan sen. Sehnal, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher. Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Sehnalovi.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavný senáte! Vláda pod tiskem čís. 1481 podala návrh, který má doplniti zákon, jenž končí rokem letošním. Náhrada totiž za vojenskou přípřež v míru byla určena posledním vládním nařízením ze dne 14. září 1921, čís, 348. Sb. z. a n., do konce roku 1922. Branný výbor zabýval se touto otázkou ve své schůzi dne 23. listopadu konané a došel k tomuto usnesení:

>Důvody, jimiž doprovází vláda tento svůj návrh, zejména její doznání, že jest přesvědčena, že navrhovaná výše náhrady plně neodměňuje výkon přípřeže, ale že považuje poskytování přípřeže podle zákona ze dne 22. května 1905, č. 86 ř. z. za veřejné břemeno, tedy za oběti, jež nutno státu přinésti, dále, že dlužno očekávati možnost dalšího poklesu cen krmiv, branný výbor plně uznává a proto doporučuje dle usnesení učiněného ve schůzi dne 23. listopadu 1922 slavnému senátu přijetí návrhu vládního beze změny a to tím spíše, jelikož platnost tohoto zákona končí jednoroční dobou.<

Proto jménem výboru branného prosím slavný senát, aby předlohu schválil tak, jak je vládou navržena.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Rozpočtový výbor probíraje vládní návrh zákona o vojenské přípřeži pro rok 1923 došel ke stejným úsudkům, jako výbor branný a navrhuje rovněž, aby zákon, jehož nám vláda navrhuje, byl schválen beze změny.

Vzhledem k tomu však, že vládní návrh zákona zmiňuje se také o přípřežích kravských, jejichž užívání nemá valného efektu, ale za to jest spojeno se značnou škodou pro drobné zemědělce, kteří výhradně kravského potahu užívají, usnesl se rozpočtový výbor navrhnouti slavnému senátu, aby přijal tuto resoluci: