Schůze zahájena v 17 hodin 10 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.
Zapisovatel: dr. Vlček.
82 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr. Beneš, dr. Dolanský, Habrman, Malypetr, Novák; za ministerstvo financí odborový přednosta dr. Vlasák.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi. (Shromáždění povstává.)
Vážený senáte! Před vstupem do dalších prací cítím povinnost sděliti se slavným senátem událost mimořádně truchlivou a bolestnou. Ministr financí dr. Rašín stal se obětí vražedného atentátu a stav jeho jest stále takový, že nás nezbavuje obav největších.
Událost tato nás naplnila hněvem a rozhorlením nad jiné hlubokým, tím hlubším, že, se zde jedná o atentát politický. Bylo vždy naší hrdostí, že jsme dosáhli svého osamostatnění mohutnou odhodlanou vůlí celého národa bez jediné krůpěje svévolně prolité krve, a bylo naší předností, že v demokratické republice naší bylo vždy možno každé násilí politické i hospodářské uplatňovati řádnou cestou parlamentární bez jakéhokoli zločinného násilí. Osudný útok na našeho ministra financí nezměnil jistě také ničeho na této naší tradici. Dnes víme ovšem, že tento atentát nebyl jen atentátem na jednotlivého ministra republiky, nýbrž současně také atentátem na demokratické a republikánské zřízení našeho mladého státu. A tu jsem přesvědčen, že republika s pevným odhodláním a největším urychlením učiní všechna nutná opatření na svoji ochranu, na udržení svých demokratických svobod a parlamentárních zřízení republikánských, na ochranu před každou diktaturou a před každým násilím ať z kterékoliv strany. (Výborně!) Republika naše - tolik mohu zajisté plným právem prohlásiti - jest do té míry zdravá, silná a odhodlaná, že odrazí a rozdrtí každý pokus o vyvolání jakéhokoliv násilného rozvratu a že znovu a tím důrazněji projeví svou vůli býti a zůstati republikou míru, demokracie, pravé lidskosti a svobody. (Výborně!)
Atentát na dr. Rašína se nás však dotkl nejenom se stránky politické, nýbrž i se stránky čistě lidské. Želíme, těžce želíme toho, že obětí atentátu stal se právě muž, jenž všem druhým mohl býti příkladem a jasným vzorem nejsvědomitějšího plnění převzatých povinností i hrdinné odvahy, v práci za uplatnění svého přesvědčení, jenž jenom náhodou unikl smrti z rukou katanů staré monarchie a jenž pro upevnění demokracie a hospodářské povznesení republiky a tím také pro zvýšení životní úrovně všech vrstev obyvatelstva obětoval vše, co měl; všechnu svou neúmornou pracovní energii, všechno bohatství svého ducha a všechny poznatky svých universálních zkušeností. Jsem přesvědčen, že zajisté mluvím z duše vás všech, když pravím, že v tomto okamžiku obracíme své zraky k našemu těžce trpícímu dr. Rašínovi, že mu v tragickém jeho osudu co nejhoroucněji přejeme brzkého uzdravení a že budeme šťastni, když se v krátké době bude moci vrátiti zase mezi nás, aby pokračoval ve své práci pro dobro a lepší budoucnost celé republiky. (Výborně! Potlesk.)
Byl mi zaslán tento telegram:
"Předsedovi senátu, Praha. Podatel Varšavský sněm. Souhlasně s votem pozdravu prvního senátu obnovené Popsky mám čest tlumočiti senátu republiky Československé upřímný a bratrský pozdrav. Maršálek senátu Trampczinski." (Výborně! Potlesk.)
Navrhuji, aby senát mne zmocnil vysloviti senátu Polsky srdečný dík za tento bratrský pozdrav.
Jsou proti tomu námitku? (Nebyly.) Není jich, pokládám zmocnění za udělené.
Sděluji, že jsem udělil dovolenou na osm dní p. sen. Dulovi, pro dnešní schůzi p. sen. dr. Krouskému a dr. Brabcovi, pro tento týden p. sen. dr. Schmidtovi a dr. Herzigové.
Navrhuji, aby byla udělena dovolená zdravotní šesti neděl p. sen. dr. Mudroňovi, zdravotní dovolená čtrnáctidenní p. sen. Huclovi a dvouměsíční p. sen. Dědicovi.
Prosím, aby byly přečteny věci, které tiskem došly.
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Příloha k tisku 1543. Úmluva o úpravě vzduchoplavy.
Tisk 1551. Návrh sen. Donáta a spol. na prodloužení platnosti zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 311 Sb. z. a n., do konce roku 1924.
Tisk 1552 - 1552/16. Interpelace sen. dr. Witta, Smetany a soudr. na p. ministra pro zásobování lidu v záležitosti zdražení mléka na Ostravsku.
Tisk 1552/1. Interpelace sen. dr. Naegle a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty ve příčině poměrů při obsazování míst v pražské universitní knihovně.
Tisk 1552/2. Interpelace sen. dr. Naegle a soudr. na p. ministerského předsedu ve příčině odškodnění československých státních občanů za válečné škody, utrpěné na italském území.
Tisk 1552/3. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministra vnitra ve příčině uveřejnění opravy o okresním hejtmanu v Lanškrouně.
Tisk 1552/4. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministra vnitra ve příčině protizákonného omezování práva svobodného projevu mínění.
Tisk 1552/5. Interpelace sen. Fahrnera, Luksche, dr. Hilgenreinera, Jelinka a soudr. na p. ministra sociální péče o prodloužení ochranných opatření pro repatrianty a o obmezení výpovědi služebních poměrů zaměstnanců, kteří podléhají zákonu o obchodních pomocnících.
Tisk 1552/6. Interpelace sen. dr. Malinského a spol. na p. ministra zdravotnictví a tělesné výchovy stran právních poměrů lékařů obecních a obvodních.
Tisk 1552/7. Interpelácia sen. Dulu a spol. k pánu ministrovi pôšt a telegrafov v otázke definitívneho prevzatia do úradov pri službe poštovej, telegrafičnej a telefonickej od viac rokov aplikovaných slovenských úradníkov.
Tisk 1552/8. Interpelace sen. dr. Fáčka, prof. dr. Mareše, Donáta, Slavíka, Zavorala, Kadlčáka a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty ohledně zrušení vládního nařízení ze dne 19. prosince 1921, č. 463 Sb. z. a n., o úpravě školného na středních školách.
Tisk 1552/9. Interpelace sen. dr. Krouského, dr. Soukupa a spol. na p. ministra školství a národní osvěty ve věci vydání a provádění vládního nařízení ze dne 19. prosince 1921, č. 463 Sb. z. a n., o školném na školách středních.
Tisk 1552/10. Interpelace sen. Hrejsy a spol. p. ministru financí ohledně složení zemské odvolací komise pro daň z příjmů v Brně a jejího postupu při vyřizování odvolání.
Tisk 1552/11. Interpelace sen. dr. Mayra-Hartinga a soudr. na p. ministra vnitra ve příčině nezákonného požadavku okresní správy politické ve Vrchlabí, aby tamější hostinští zavedli české vývěsní štítky.
Tisk 1552/12. Interpelace sen. dr. Mayra-Hartinga a soudr. na p. ministra vnitra ve příčině předvádění filmu "Apokalyptičtí jezdci".
Tisk 1552/13. Interpelace sen. dr. Herzigové a soudr. na vládu ve příčině výhradně českých nápisů u okresní správy politické, u berního úřadu a u okresního soudu v okresu královédvorském.
Tisk 1552/14. Interpelace sen. dr. Herzigové a soudr. na p. ministra vnitra a p. ministra obchodu ve příčině nařízení okresní správy politické v Trutnově ze dne 9. prosince 1922 o nápisech a vývěsních tabulkách v hostinské živnosti.
Tisk 1552/15. Interpelace sen. Polacha, Niessnera a soudr. na veškerou vládu ve příčině úpadku Moravsko-slezské banky v Brně.
Tisk 1552/16. Interpelace sen. dr. Naegle a soudr. na vládu pro znásilnění a znetvoření německého pravopisu ministerským nařízením.
Tisk 1553. Zpráva výborů I. sociálně politického, II. zahraničního, III. rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění československo-německá úmluva o převodu zaopatřování válečných poškozenců na Hlučínsku a závěrečný protokol, podepsané v Ratiboři dne 12. dubna 1922 (tisk 1511).
Tisk 1554. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění úmluva mezi vládami republiky Československé a republiky Rakouské, uzavřená v Praze dne 17. prosince 1921 o provedení úmluvy ze dne 10. srpna 1920 o uvolnění zadržených deposit a vzájemném uznání kontrolního označení cenných papírů (tisk 1524).
Tisk 1555. Vládní návrh zákona o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz.
Tisk 1556. Vládny návrh zákona, ktorým sa pre Slovensko a Podkarpatskú Rus upravuje spôsob počítania lehôt v súdnom pokračovaní a pri poručenských (sirotských) úradoch.
Tisk 1557. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o stavebním ruchu (tisk 1548).
Jednací zápisy o 138., 139., 140., 141. a 142. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 12., 13., 14. a 15. prosince 1922.
Těsnopisecká zpráva o 138. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 12. prosince 1922.
Zápisy o 143. a 147. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku,
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 1551. Návrh sen. Donáta a spol. na prodloužení platnosti zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 311 Sb. z. a n., do konce roku 1924.
Na základě usnesení iniciativního výboru ze dne 20. prosince 1922 přikázáno:
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 1491. Návrh sen. Filipínského, Zimáka, Cholka a soudr. na prodloužení lhůty pro přihlášky válečných poškozenců.
Výboru národohospodářskému, technicko-dopravnímu a rozpočtovému:
Tisk 1526. Návrh sen. Šťastného a druhů na novelisaci § 10 zák. ze dne 30. června 1921, čís. 242 Sb. z. a n., o daních dopravních.
Výboru sociálně-politickému a národohospodářskému:
Tisk 1527. Návrh sen. Pánka a spol., aby senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se na resoluci, týkající se prodloužení platnosti kolektivních smluv.
Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:
Tisk 1528. Návrh sen. Petříka, Jaroše, Štelcla, Švece a soudr. v záležitosti živelní pohromy v politickém okrese Kralovice.
Výboru ústavně-právnímu a národohospodářskému:
Tisk 1505. Návrh sen. dr. Hellera, Bartha a soudr. na změnu § 9 zákona z 11. června 1919, čís. 330 Sb. z. a n.
Výboru technicko-dopravnímu a rozpočtovému:
Tisk 1506. Návrh sen. dr. Herzigové a soudr. na odstranění závad telefonního zařízení v Liberci.
Z předsednictva přikázáno:
Podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n.
Výboru ústavně-právnímu:
Vládní nařízení ze dne 22. prosince 1922, jímž se prodlužuje a částečně mění vládní nařízení ze dne 19. prosince 1919, čís. 660 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních k ochraně peněžních ústavů.
Výboru rozpočtovému:
Vládní nařízení ze dne 7. prosince 1922, kterým se zrušuje oprávnění obcí na Hlučínsku ukládati obecní přirážky k dani z příjmu na berní léta 1923 a další.
Výboru sociálně-politickému:
Vládní nařízení ze dne 22. prosince 1922 o výpovědi služebních poměrů zaměstnanců, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z.
(Místopředseda dr. Soukup ujal se předsednictví.)
Z předsednictva přikázáno:
Výboru imunitnímu:
Žádost krajského soudu v Liberci za povolení k trestnímu stíhání sen. Hartla pro přečin podle §§ 300 a 302 tr. z.
Žádost sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka, pro přečin pomluvy tiskem dle §u 1, bod 1., 2., §u 9 bod 6. zák. čl. 41. z r. 1914.
Žádost sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin pomluvy tiskem dle §§ 1. 3, bod 1., 2. §u 9, bod 6. zák. čl. 41 z r. 1914.
Přípisem ze dne 30. prosince 1922, čís. 909 sdělil volební soud, že ověřuje volbu senátora Pavla Franke, ježto proti jeho volbě nebyla podána stížnost a nebylo shledáno zákonných překážek.
Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Přikročíme k projednávání denního pořadu, a to
1. Zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1523) o vládním návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje zvýšiti přechodně úrokové rozpětí stanovené v § 1 zákona ze dne 1. června 1889, č. 91 ř. z. o poplatkových úlevách pro úvěrní a záložní spolky (pokladny pro úspory a půjčky). Tisk 1539.
Zpravodajem je p. sen. Kroiher, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. Kroiher: Spořitelní a záložní spolky a jiné svépomocné organisace, pokud jsou zařízeny k tomu, aby poskytovaly obecenstvu příležitosti k šetření, případně aby mu poskytovaly zápůjček a záloh, požívají podle stávajících zákonů jistých úlev poplatkových a daňových, ovšem za podmínek, které jsou zákonem stanoveny. Mezi tyto podmínky patří také, že spořitelní a záložní spolek nesmí rozpětí mezi vkladovou úrokovou mírou a zápůjčkovou zvýšiti nad 11/2%. Toto rozpětí bylo v dobách mírových docela přiměřené, ale nyní v době poválečné je nedostatečné u mnohých spolků z toho důvodu, že v době války spolky přestaly téměř půjčovati a následkem toho veškerý jejich hrubý zisk spočíval výhradně v rozdílu mezi jejich úrokovou mírou vkladovou vlastní a mezi úrokovou mírou u Svazu, kterýžto rozdíl je po většině nepatrný. Nad to přemnoho spořitelních a záložních spolků zakrvácelo se tím, že utrpěly značné ztráty na válečných půjčkách, ke kterým byly nuceny. A konečně také i po převratu mnohé spolky, snažíce se vyhověti občanstvu ve svém okrsku, daly se do nakupování potřeb pro svoje členstvo, a poněvadž včas nepřestaly, utrpěly na zboží, které jim zůstalo, značné ztráty. Režie naproti tomu u všech takových organisací značně stoupla, poněvadž přirozeně pokladník nemůže býti placen tak, jako v dobách předválečných. Následkem toho není skoro jiného pramene příjmů, nežli zvýšení rozpětí úrokové míry, ovšem pouze na dobu přechodnou. Vládní návrh zákona, tak jak byl poslaneckou sněmovnou schválen, výslovně také mluví pouze o této přechodné době a stanoví případné zvýšení rozpětí této úrokové míry až na 3%. To je ovšem maximum, kterého podle mé zkušenosti nikde užíváno nebude, takže se domnívám, že nejvyšší úroková míra ve spořitelních a záložních spolcích bude obnášeti 6, nejvýše 61/2%. Tedy proti bankovnímu a jinému úvěru bude to úvěr vždycky ještě laciný.
Vzhledem k tomu, že je tu skutečně nutná potřeba, aby spořitelní a záložní spolky tímto způsobem mohly upraviti samy svoji existenci, přiklonil se rozpočtový výbor senátu k názoru poslanecké sněmovny a navrhuje, aby slavný senát ráčil schváliti předlohu zákona tak, jak ji přijala sněmovna poslanecká, a jak ji mají pánové uveřejněnu v tisku 1523. (Souhlas).
Místopředseda dr. Soukup (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Budeme tedy hlasovati.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou.
Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím osnova zákona, nadpis a úvodní formule se přijímají ve čtení prvém.
Přikročíme k dalšímu bodu denního pořadu, a to
2. Zpráva výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1452) o náležitostech vkladných listin, o výmazu starých pohledávek a o poplatkových úlevách při výmazu a při sestavování vložek na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1509.
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. sen. dr. Daxner, jemuž tímto uděluji slovo.
Zpravodaj sen. dr. Daxner: Slávny senát! Bývalé maďarské pravosúdie žiadalo všeobecne od občanov vystavovanie právnych listín v maďarskej reči, ktorá bola slovenskému a rusínskemu ľudu nesrozumiteľná.
Dlhoveké používanie nesrozumiteľnej reči v právnych listinách zrodilo u ľudu také ponímanie, že sama listina, jej podpísanie a overenie svedkami je len nej akou nutnou zákonitou formalitou a smerodajným je vysvetlenie obsahu listiny a ústny dohovor.
Konzervatívnosť ľudu už potom so sebou doniesla, že názor, takto pozerať na právne listiny, vôbec zostal i dnes, keď smluvy zhotovujú sa už v reči ľudu srozumiteľnej, lebo ľud je strašne konzervatívny, nekladie hlavnú váhu na samú listinu a zkúsenosť právnikov účinkujúcich na Slovensku a Podkarpatskej Rusi ukazuje, že ľud obracia sa i k ľudom nezkúseným k napísaniu právnych listín, ktorí potom napíšu do listiny mnoho zbytočného; mnoho potrebného vynechajú, mnoho sa zatají pri tej to príležitosti, mnoho sa povie nepravdivého a z toho potom povstávajú v národe mnohé stesky, súdne žaloby, pochôdzky a vôbec neistý právny stav. Menovite overenie podpisov listín len dvoma svedkami je naskrze nedostatočným, lebo hlavne z takej listiny, ktorá len dvoma svedkami je overená, nieto žiadnej zábezpeky v tom, že listina bola vystavená ozaj v tom čase, ktorý je naznačený v listine, nuž a presné označenie toho času má v právnych vzťahoch veľkú dôležitosť.
Takémuto ponímaniu musí sa urobiť prietrž, a preto - dľa návrhu zákona pri súkromných právnych listinách určených pre pozemno-knižný zápis - požaduje sa overenie podpisov verejným notárom alebo súdom, ktorý spôsob je i v iných krajoch už dávno používaný a zkúsenosťou ospravedlnený.
Pravdaže verejno-notárske overenie je obtiažnejšie a nákladnejšie, než púhe overenie dvoma svedkami, ale s druhej strany poskytuje úplnú vierohodnosť a úsporu mnohých žalôb a prvotných pokonávaní, čo je zase úsporou na čase a nákladoch. Dosavádny spôsob overenia len dvoma svedkami ponecháva sa len pri listinách menšieho dosahu a hodnoty, ktorá nesahá výš, než na 200 Kč. (Sen. dr. Kovalik: To je málo.) Ale i tu so shora uvedených príčin... (Hluk. - Výkřiky senátorů lidové strany.), keď to môže byt náhľad jednotlivcov a tiež právnici v tej to veci vypočítali inú mienku a zkúsenosť ukáže, ako je to potrebné, vtedy ponechaný je predošlý spôsob pri takých listinách, ako som zpomenul, ale i tu sa žiada vyučenie obecenstva správnosti a vôbec vážnemu ponímaniu. Tedy návrh zákona požaduje od svedkov, aby boli aspoň 20 ročný, potom aby do listiny vlastnoručne napísali a podpísali tú závierku, že osobne poznaj ú osobu pisateľa a že by udali miesto svojho postavenia, svoj vek a zamestnanie.
Na priechodnú dobu pre listiny podľa dosavádnych pravidiel urobených ponechaná bola doba 1/2 roka od času účinnosti tohoto zákona. Za ten čas je možno žiadať vklad do pozemkových listín, za tým sa povolí len záznam.
Pravidlá overenia listín verejných, listín súdom vystavených, taktiež i v cudzozemsku vystavených sa ponechávajú staré. Ostatné ustanovenia návrhu zákona vzťahujú sa na výmazy osobných práv, umorenie zastaralých pohľadávok a na úľavy kolkové a poplatkové pri výmazu pohľadávok, čo všetko je za tým cieľom potrebné, aby sa pozemkové knihy odľahčily od zbytočných zápisov, že by sa personálu manipulujúcemu pozemkovými knihami uľahčilo ďalšie vedenie pozemkových kníh a hlavne uľahčilo pokračovanie pri sostavení knihovných vložiek.
Zákon tento je v priechodnej platnosti a je uľahčením len pre Slovensko a Podkarpatskú Rus až do toho času, až bude zavedený jednotný pozemkový zákon.
Ohľadom účinnosti zákona ústavnoprávny výbor doporučuje, poneváč čas 1. januára 1923 už prešiel, aby účinnosť zákona nastúpila nie 1. januára 1923, ale ôsmeho dňa po vyhlásení.
Poneváč ustanoveniami návrhu zákona zaiste sa docieli väčšej právnej istoty, docieli sa uľahčenia vedenia pozemkových kníh i sostavovania knihovných vložiek a vôbec sa dá čakať blahodárny účinok na celom právnom živote národa a poneváč tie úľavy poplatkové a kolkové, ktoré zákon poskytuje, sú úplne ospravedlnené, sú primerané, srovnávajú sa so slušnosťou a spravodlivosťou, z tej príčiny ústavnoprávny výbor doporučuje prijatie vládneho návrhu ku schváleníu. (Pochvala.)
Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový jest p. sen. dr. Procházka.
Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Jednou z nejdůležitějších právních institucí jsou právě pozemkové knihy, neboť právě tam nemovitý majetek, jakož i na něm váznoucí pohledávky, jsou uvedeny na veřejnost a bezpečnost právní. Hypotekární pohledávky a břemena, která tam váznou jsou rovněž evidentní a též úvěry hypotekární právě se zakládají na knihách pozemkových. Kromě toho také knihy pozemkové slouží pro stát za základ k vyměřeni daně z nemovitosti. Proto jest zájem státu celostátní a zájem veškeré veřejnosti, aby stav pozemkových knih co do stavu svého odpovídal skutečnosti, aby odpovídal stav pozemkový stavu skutečnému. To vyžaduje především tzv. důvěry v knihy pozemkové. Technika pozemko-knihovní, která pozůstává na systému knihovních vložek a zápisů v těchto knihovních vložkách, jak co do vlastnictví, tak co do práv, břemen a pohledávek, vyžaduje toho, aby manipulace knihovní byla co nejjednodušší a nebyla zatěžována zbytečnými zápisy, zejména tzv. indebitně váznoucími pohledávkami. (Hluk.)
Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Prosím, pánové, o klid!
Zpravodaj sen. dr. Procházka (pokračuje): Aby se co nejvíce shodoval stav skutečný se stavem knihovním, byly povolovány již dřívějšími zákony různé úlevy kolkové i poplatkové, tedy u nás v zemích historických, pokud se týká výmazu tzv. malých a starých pohledávek.
Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pokračuje nyní zakládání knih pozemkových - jak tam říkají "sestavování pozemko-knižních vložek" - u nás v historických zemích je to již dávno provedeno. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byly dřívějšími zákony pro sdělávání těchto knihovních vložek povoleny různé poplatkové a kolkové úlevy, z nichž některé byly povoleny a poskytnuty právním jednáním časově omezeným, kdežto jiná ustanovení ohledně zproštění kolků a poplatků nejsou časově omezena. Aby mohlo býti nyní účinněji pracováno na tomto sestavování pozemkových knih na Slovensku a v Podkarpatské Rusi; je nutno, aby již dříve povolené poplatkové a kolkové výhody, které byly časově omezeny, byly znovu obnoveny, resp. aby převzatá ustanovení byla nově upravena.
Dále je nutno, jak již pan zpravodaj ústavně-právního výboru podotkl, aby za účelem rychlejšího pokračování v těchto pracích pozemko-knihovních byly vymazovány staré indebitně váznoucí závady a také aby k účelům těm byly povoleny poplatkové a kolkové výhody, jako se to stalo již v zemích historických.
Proto je nutno, aby ulehčen byl poplatkový a kolkový výmaz těchto malých, resp. starých pohledávek, dále aby mimoknihovní převody vlastnického práva, pokud byla dle dřívějších zákonů právní jednáni osvobozena od kolků a poplatků, za určitých předpokladů až do účinnosti navrženého zákona byly obnoveny, resp. povoleny, dále by z převodu majetku nebyly předpisovány zvýšené poplatky, resp. pokuty.
Navrhovaný zákon má v tom smyslu různá, velmi podrobná ustanovení, která zejména v §§ 5 a 6 týkají se výmazu malých pohledávek do 200 korun a břemen, která se neopakují, pak v §§ 11 a 12 mají ty kolkové a poplatkové výhody pro právní jednání, směřující k převodu nemovitostí a to dědictvím, resp. pro zápisnice, podání, rozhodnutí, vysvědčení, stvrzenky atd.
Podle navrhovaného zákona jsou soudy povinny působiti k tomu, aby pozemkové knihy byly co nejvíce očištěny od těchto starých a malých pohledávek a mají právě o tom strany vhodně poučovati a upozorňovati na úlevy, které tímto zákonem budou stranám dány. Zajisté budou soudy konati svoje povinnosti, jak jsou tomu vždy zvyklé, ale není potřebí snad, aby za tím účelem byla zaváděna praxe dříve vykonávaná, aby totiž soudy musily předkládati výkazy, třebas půlletně. To je zbytečné zatěžování agendy soudní a nemá to také účelu, nýbrž stačí při periodických prohlídkách soudů presidenty na tyto věci upozorniti.
Stát, jak jsem pravil, povoluje zde značné úlevy poplatkové a kolkové, a tu zajisté by bylo také potřebí, aby právníci, kteří se zabývají výmazem starých pohledávek, také v tom směru účtovali mírně své palmare, aby tak přicházeli obyvatelstvu vstříc. Mluví se, že nyní platné tarify advokátní a notářské budou po přání advokátských a notářských komor podstatně zmírněny. Zajisté odpovídá to také přáním obyvatelstva a zejména té celé tendenci, aby všechny vysoké ceny od dřívějška byly odbourávány. Bude v tom směru zajisté dobré, když i v těch nových tarifech, které vydá ministerstvo o advokátských a notářských poplatcích, zvláštním ustanovením bude pamatováno právě na tarify platné při výmazu malých a starých pohledávek.
Velevážení! Rozpočtový výbor prozkoumal osnovu a shledal, že je nutno, aby ty úlevy poplatkové a kolkové a různé ty výhody, které částečně v historických zemích jsou povoleny a mají se vztahovati na Slovensko a Podkarpatskou Rus, resp. tam trvají a mají býti obnoveny, byly zase ve prospěch obyvatelstva znovu zavedeny. Proto navrhuje rozpočtový výbor, aby slavný senát se usnesl tak, jak zákonná osnova byla ústavně-právním výborem schválena, a aby v tom směru učinil své usnesení. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Barinka, jemuž uděluji slovo.
Sen. Barinka: Slávny senát! V predloženom vládnom návrhu vidím veľké obťažovanie národa slovenského a národa v Podkarpatskej Rusi, obzvlášte v § 2, ktorý nakladá, aby podpisy svedkov boli uhodnovernené verejným notárom alebo súdom.
Vážený senát! To je hrozné obťažovanie, keď uvážime, že 20 km (Hlas: 40 km!), áno, až 40 km musia ľudia cestovať do mesta, kde je prvá železničná stanica a odtiaľ zase dráhou do Trenčína, do Žiliny alebo ta, kde vôbec verejný notár bude bývať.
S druhej stránky je toto aj nemožné. Nemožné je to preto, že mnohí ľudia majú 20 - 30 kusov dlžobných úpisov, ďalej niekoľko smlúv, na ktorých podpísaní svedkovia sú už mŕtvi. Toto donesú za základ vtelenia do pozemkovej knihy. Súd to odmrští, pretože to nezodpovedá terajšiemu zákonu. Čo ten človek má robiť? Kto mu uhodnoverní tých svedkov, ktorí mu to pred 5 rokmi podpísali, ale ktorí dnes už nežijú?
Ďalej však môže to byt tiež hodne drahé, poneváč v návrhu nie je ani slovom vzpomentué, kto že takéto trovy má znášať. V každom dlžobnom úpise stojí, že všetky intabulačné trovy znáša dlžník. Tu je tedy dvesto korunová pohľadávka. Ale ohodnovernenie svedkov, poťažne ich podpisov bude ho stať nie 200 Kč, ale 1000 Kč. To sa pripíše tam, kde je vynechaná rubrika pre trovy a bude sa intabulovať: 200 Kč pohľadávky, 1000 Kč trovy a snáď ešte iné trovy, ktoré môžu vzniknúť. S tohoto stanoviska nám tedy návrh zákona neodpovedá.
Ďakej sú také nutné, súrne smluvy, ktoré sa žiadnym spôsobom nemôžu dať súdom alebo verejným notárom uhodnoverniť. Stanú sa prípady, že manželka upozorní manžela na smrteľnej posteli: Ja mám 15.000 Kč, ktoré som ti doniesla do domu, ako mi ich zabezpečíš? - Umierajúci dá zavolať 2 svedkov, ktorých niekde v noci soberie a ktorí často ani písať nevedia. Keď však títo ľudia uslyšia, že to musí ísť k notárovi, tak za svedkov ani nepôjdu: V tomto smere tedy návrh uvaľuje veľkú ťarchu. Bolo by aspoň treba, aby v nutných záležitostiach nebola listina vyhlásená súdom za neplatnú na tom základe, na ktorom sa intabulácia previesť nemôže.
Z tej to príčiny som tak smelý a predkladám pozmeňovací návrh k § 2, v ktorom žiadam: "Za slová "ověřen zpravidla veřejným notářem anebo soudem", aby bolo dodané: "V páde nutnosti a súrnosti vystavenia listu stačí uhodnovernenie dvoch svedkov". (Souhlas.)