Schůze zahájena v 11 hodin 25 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.
Zapisovatel: dr. Vlček.
114 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, dr. Hodža, inž. Novák.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi panu sen. Petříkovi a sen. dru Koperniczkymu.
Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 6 neděl sen. dru Wittovi a na dobu 4 neděl sen. inž. Klimkovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Dovalené jsou uděleny.
Tiskem rozdáno.
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
Tisk 1657. Zpráva ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona, ktorým sa rozširuje úradná pôsobnosť verejných notárov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tlač. 1633).
Tisk 1658. Zpráva I. ústavně-právního výboru a II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o ochraně čsl. měny a oběhu zákonných platidel (tisk 1607).
Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu. Prvním odstavcem je
1. Druhé čtení zprávy výboru ústavněprávního o návrhu sen. dra Krouského a soudr. (tisk č. 1562) na doplnění trestního řádu z 23. května 1823, čís. 119 ř. z., a na změnu zákona z l8. prosince 1919, čís. 1 Sb. z. a n. z roku 1920, o příslušnosti soudů trestních rozhodovati o výši nákladů soudních, jež se mají nahrazovati podle §u 393, odst. 3. trestního řádu. Tisk 1636.
Zpravodajem je p. sen. dr. Procházka.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr. Procházka: Žádné.
Předseda: Není tomu tak. Prosím, račte zaujmout místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou také ve čtení druhém.
Přikročíme k bodu dalšímu
2. Návrh, aby podle § 55 jedn. řádu zkráceně projednána byla zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1628) o vládním návrhu zákona o zcizení státního nemovitého majetku. Tisk 1651.
Jelikož záležitost tato má býti parlamentárně projednána dle ústavní listiny ve lhůtě v době nejkratší doprchávající, jest třeba, aby byla projednána jednáním zkráceným.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Zkrácené jednání jest přiznáno.
Přikročíme k dalšímu bodu
3. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1628) o vládním návrhu zákona o zcizení státního nemovitého majetku. Tisk 16 5l.
Navrhuji, aby byla věc tato projednána v celkové lhůtě půl hodiny se stanovením řečnické lhůty na čtvrt hodiny.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Můj návrh jest přijat.
Zpravodajem je p. sen. Havlena.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Usnesení posl. sněmovny týká se vládního návrhu, podle kterého má se dostati vládě zplnomocnění k odprodeji pozemků v katastru šesti obcí v okresu přeloučském v Čechách. Jde o takové pozemky, které byly svého času vykoupeny k účelům regulace Labe. Řada majitelů sama dobrovolně pozemky takové postoupila a byla jim také dána přípověď, že v tom případě, pokud pozemků těch nebude k regulaci Labe potřebí, dostanou pozemky zase zpět do jejich vlastnictví. Dalším kupcem je město Přelouč, které chce pozemků těchto upotřebiti k účelům veřejně prospěšným, a konečně jde o příděly malým zemědělcům. Pozemky jsou jen menšího rozsahu v jednotlivých katastrálních obcích a také by nemělo smyslu, aby stát, když pozemků již k regulaci Labe nepotřebuje, nadále podržel jejich vlastnictví. Vláda žádá za toto splnomocnění z toho důvodu, poněvadž podle článku 9. finančního zákona pro rok 1923 jest potřebí takového splnomocnění, jde-li o částku nad 100,000 K.
Poněvadž jest to věc samozřejmá, usnesl se rozpočtový výbor doporučiti slavnému senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno, a vládě aby se tohoto zmocnění k odprodeji pozemků dostalo.
Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.
O osnově zákona, jenž má pouze 2 paragrafy, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou snad námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou vyznačeny v usnesení poslanecké sněmovny tisk 1628 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem i úvodní formulí přijímají se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Pan zpravodaj má některé textové změny?
Zpravodaj sen. Havlena: Rozpočtový výbor doporučuje, aby v § 1, odst. 5 v předposlední řádce slova >celkem tedy pozemky ve výměře 38ha, 50 a, 2 m2 < vysazena byla na nové řádce, aby tak jasně vynikl pravý smysl, poněvadž jak jest to vytištěno, zdánlivě to vypadá, jakoby výměra pozemku týkala se pouze odst. 6, kdežto jest to vlastně celková výměra všech těch pozemků ve všech šesti odstavcích vyjmenovaných.
Předseda: Kdo souhlasí ve čtení druhém s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém i s tiskovou úpravou p. zpravodajem přednesenou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Další odstavec denního pořadu je
4. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu byla zkráceným řízením projednána zpráva výboru technicko-dopravního a výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1631) o vládním návrhu zákona o výkupu místní dráhy PočeradceVrskmany. Tisk 1652.
Jelikož záležitost tato má býti parlamentárně projednána dle ústavní listiny ve lhůtě v době nejkratší doprchávající jest třeba, aby byla projednána jednáním zkráceným.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost se přiznává.
Přikročíme tedy k bodu pátému, jímž jest
5. Zpráva výboru technicko-dopravního a výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1631) o vládním návrhu zákona o výkupu místní dráhy Počeradce-Vrskmany. Tisk 1652.
Navrhuji, aby věc tato byla projednána v celkové lhůtě půlhodinové se stanovením řečnické lhůty na čtvrt hodiny.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Zpravodajem za výbor technicko-dopravní je p. sen. Havlena, za výbor rozpočtový p. sen. Klečák.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor technicko-dopravní p. sen. Havlenovi.
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Schválením této předlohy má býti vláda zmocněna, aby převzala do vlastnictví státu místní dráhu Počeradce-Vrskmany a to s účinností od 1. ledna 1923. Dráha tato nalézá se v severozápadních Čechách, jižně od Mostu a Obrnic a spojuje trať státní dráhy Plzeň-Obrnice se sestátněnou dráhou Ústecko-Teplickou.
Délka trati činí 17.329 km. Trať vede bohatým uhelným obvodem, ve kterém otvírají se soustavně stále nové šachty a rozvoj této dráhy, výnosnost její je zabezpečena i pro budoucnost. K jamám uhelným vede také řada vleček z hlavní trati této místní dráhy. Pro stále rostoucí potřebu veřejného hospodářského života není však dráha tato dostatečně vypravena. Dosavadní majitel, akciová společnost, nemá dostatečných prostředků, aby mohla do podniku investovati potřebné kapitály a provésti nutné opravy a práce stavební, kterých je na této trati nevyhnutelně potřebí. Za nynějších poměrů úvěrových by společnost také nezískala úvěru za podmínek, ke kterým by mohla dáti souhlas státní správa, vzhledem na své právo výkupní. Jinak sluší poznamenati, že dráha je aktivní a výtěžky její až do roku 1919 rovnaly se 5tiprocentnímu zúročení základního kapitálu, 881.500 zlatých, zatím co dráhy garantované po většině musily býti podporovány z prostředků státních.
V rukou pánů senátorů nalézá se také již usnesení poslanecké sněmovny o sestátnění dráhy Buštěhradské se všemi tratěmi společnosti této náležejícími a bylo by nemyslitelným, aby pouze jedna poměrně velice krátká místní dráha náležela soukromé společnosti, když v okolí celá ostatní síť železnic bude - až bude převzata Buštěhradská dráha - v majetku státním.
Dráha Počeradce-Vrškmany nemá téměř žádného vlastního vozového parku a vlastní pouze 2 lokomotivy, 9 osobních vozů, 2 vozy pro zavazadla a 13 nákladních vozů. Provoz na této dráze děl se pomoci vozů a parostrojů vypůjčených a to po většině z parku drah státních. Provoz na dráze, o níž jde, vykonává státní správa železniční svým personálem podle úmluvy mezi akcionáři a generálním ředitelstvím státních drah rakouských z roku 1886.
Všechny tyto důvody mluví pro to, aby stát převzal dráhu do svého vlastnictví. Dráha může potom býti vybudována tak, aby mohla vyhověti potřebám veřejného hospodářství. Po sestátnění Buštěhradské dráhy bude docíleno ucelené sítě státních drah v tomto průmyslovém kraji Čech a bude potom dána možnost reorganisovati intensivněji dopravu po této dráze, při čemž, více než dosud, ušetří se na oklikách, zajížďkách na Most neb Obrnice. Také zájmy personálu, zřízenců a úředníků nebudou touto změnou majitele nijak dotčeni, poněvadž provoz prováděla státní správa železniční.
Z těchto důvodů podala vláda návrh na sestátnění této dráhy už v roce 1921 senátu Národního shromáždění. Od projednávání bylo tehdy upuštěno Pouze z toho důvodu, že náhrada podle koncesní listiny, podle které měla býti dráha vykoupena, ukázal se při propočítávání příliš vysokou a pro stát nevýhodnou.
Koncese byla akciové společnosti povolena listinou z 2. listopadu 1881, s platností na 90 let ode dne vystavení koncesní listiny.
Podle §u 9 této koncesní listiny měla státní správa právo odkoupiti železnici za náhradu, která se měla dostati koncesionářům tím způsobem, že cena odkupní by se stanovila vypočítáním čistého ročního průměrného zisku za posledních 7 let s odečtením dvou nejméně příznivých roků a takto vypočítaný průměr měl býti základnou pro vykoupení dráhy z vlastnictví akcionářů. Kdyby průměr takto vyhledaný nedosahoval 5% zúročení, mělo platiti za výkup toto 5% zúročení kapitálu po celou řadu let, pokud by měla platnost koncesní listina.
Do roku 1919 stačily provozní zisky sotva na krytí 5% zúročení základního kapitálu a očekávalo se, že výpočet průměru čistého zisku za posledních 7 let nebude
přesahovati minimální rentu, ale intensivním zvýšením dopravy v roce 1920 objevil se čistý zisk přes 1 milion Kč, v roce 1921 činil pak 1,245.237 Kč a nějaké haléře. Propočítání průměrného zisku na tomto základě bylo by znamenalo příliš vysoké zúročení základního kapitálu a pro stát by to bývalo bylo velice nevýhodno, protože by se to zúročení téměř rovnalo 20 % a bylo by se musilo toto zúročení vypláceti až do r. 1971. (Místopředseda Kadlčák převzal předsednictví.)
Státní správa tedy nastoupila jinou cestu k převzetí železnice a dohodla se s akcionáři v tom smyslu, že vykoupí všechny dosud neslosované akcie a zbylé požitkové listy, celkem 4139 kusů akcií v nominální hodnotě a 400 Kč, v kursovní ceně a 480 Kč a 361 kusů požitkových listů po 40 Kč, celkem tedy za 2,001.160 Kč. I kdybychom neměli zřetel k tomu, že jsou tam zařízena nádraží, a něco málo vozového parku, již z pouhé skutečnosti, že je to trať vedoucí bohatým průmyslovým obvodem, trať přes 17 km dlouhá, že dnes podle odborného odhadu není možno poříditi kilometr trati levněji než za 1 milion Kč, ba ještě dráže, je patrno, že tento způsob výkupu je pro stát velmi výhodný a ze všech těch důvodů, jak jsem je přednesl, jeví se vlastně převzetí dráhy v majetek státní nezbytným.
Sluší poznamenati, že operace tato jeví se výhodnou pro stát již také tím, že převzetím získává stát již výtěžky z r. 1921 a r. 1922. Čistý zisk za r. 1921 připadl již státu, dividenda a superdividenda činila v r. 1921 48 Kč. Následkem toho vlastně platilo se za akcii 32 Kč nad nominální hodnotu. Výtěžek za rok 1922, pokud je znám za první pololetí, vykazuje částku 267.620 Kč a dá se tedy předpokládat, že i rok 1922 bude příznivý po stránce finanční a dalším zvýšením intensity v dopravě dá se očekávat, že i v příštích letech bude se zvyšovat výtěžek této dráhy.
Přebytek odvedený státní pokladně za r. 1921 činil 224.553.18 Kč, s volnými fondy společnosti činí 203.613.97 Kč, a obě tyto položky v celkovém obnosu 428.167.15 Kč, bude možno použíti na úhradu těchto akcií. Při tom ještě ušetří se pro příští léta výdajová položka, na zvláštní správní vedení a tato položka činila v r. 1921 celých 45.000 Kč. To bude nyní ušetřeno, poněvadž správu trati povede státní správa železniční.
Poznamenati dlužno, že státní správa železniční bude míti jakousi újmu v pro- počítávání jednotného tarifu, poněvadž na soukromé dráze jako všude jinde je propočítávání zvláštní. Ale tato újma bude nahrazena mnohonásobně tím, že lze očekávati větší intensivnost v dopravě, v rozvoji hospodářském a tudíž i větší příjem dráhy. Ze všech těchto důvodů doporučuje výbor technicko-dopravní, aby senát připojil se k usnesení poslanecké sněmovny a převzetí dráhy Počeradce-Vrskmany za tak výhodných podmínek pro stát schválil. (Pochvala.)
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu referentovi sen. Klečákovi.
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu. Národního shromáždění republiky Československé v řádné schůzi konané dne 25. května usnesl se jednomyslně doporučiti usnesení technicko-dopravního výboru k přijetí slavnému senátu ve znění schváleném poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění republiky Československé.
Místopředseda Kadlčák: K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati.
O osnově zákona, který má 5 paragrafů, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou vyznačeny v usnesení poslanecké sněmovny tisk 1631 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Uvedena osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém,
Mají páni zpravodajové nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Havlena: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Klečák: Nemám.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Tím je tento bod denního pořadu vyřízen a přikročíme k bodu dalšímu, jímž je
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze za vydání sen. Klofáče, dr. Kloudy a Šťastného k trestnímu stíhání pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 6680/23). Tisk 1641.
Zpravodajem je pan sen. dr. Stránský. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Stránský: Slavný senáte! Případ, o který se jedná ve zprávě imunitního výboru o žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze za vydání senátorů Václava Klofáče, dr. Kloudy a Ferd. Šťastného k trestnímu stíhání pro přestupek proti bezpečnosti cti, je vlastně všeobecně znám. Nebudu tedy celou zprávu, která je trochu obšírná, opakovati a připomenu jen hlavní body této záležitosti. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Soukup.)
Vy víte, velectění, že když projednáván byl zákon na ochranu republiky, 4 členové československé socialistické strany, a to dr. Th. Bartošek, Václav Draxl, pí. Louisa Landová-Štychová a dr. Bohuslav Vrbenský, nepostupovali tak, jak se klub tehdy usnesl. (Hluk. - Místopředseda dr. Soukup zvoní.) Následek toho byl, že klub, resp. širší výkonný výbor oné strany se usnesl na tom, vyloučiti tyto 4 členy ze svého středu a zároveň prohlásiti, že se toto vyloučení děje proto, poněvadž jednali tito členové proti klubovním zájmům, a to z důvodů nečestných a nízkých. Na základě tohoto usnesení klubu podali jmenovaní čtyři členové poslanecké sněmovny na všechny členy širšího výkonného výboru oné strany žalobu pro urážku na cti. Mezi žalovanými jsou také tři senátoři a to pp. Klofáč, dr. Klouda a Ferdinand Šťastný. Na základě této žaloby pro urážku na cti žádá okresní soud pro přestupky v Praze za vydání těchto tří senátorů, aby mohli býti stíháni pro řečený přestupek proti bezpečnosti cti.
Imunitní výbor po zralém uvážení této záležitosti se usnesl nesvoliti k této žádosti a navrhnouti, aby řečení senátoři vydáni nebyli, a to hlavně z těchto důvodů. (Výkřiky sen. Chlumeckého.) Pane kolego! Stojí vám volno hlasovati proti tomu.... (Hluk.)
Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Pánové, prosím, račte zachovati klid!
Zpravodaj sen. dr. Stránský (pokračuje): .... a svému mínění má každý zde možnost zjednati průchodu. (Sen. Matuščák: Ať žije Vrbenský! - Veselost. - Sen. dr. Krouský: Ten bude míti radost, až se to dozví!)
Jedná se, velectění pánové a dámy o to, zdali skutečně v jednání řečených žalobců lze spatřovati nečestnost a nízkost anebo ne. (Sen: Chlumecký: Ne, práve, čestné jednanie to bolo, že jednali tak, jak to chcú voličovia!) No, to imunitní výbor nemohl zkoumati, poněvadž těch voličů je do statisíců a my jsme je nemohli vyslechnouti o té věci. To lze snadno tvrditi, že voličové jsou na jejich straně. To se ukáže, teprve o volbách, když budou ti pánové kandidovati. Budou-li míti většinu, jsou v neprávu ti, kteří je vyloučili a ne naopak. (Sen. Chlumecký: Jenže volby nikdy nebudú. Veselost.) Když budete mít trpělivost a budete zdráv, pane kolego, tak se jich dočkáte a možná že vás výsledek překvapí nemile. (Sen. Chlumecký: My chceme volby! Vy je nechcete! Bojíte sa ľudu. To je vaša demokracia!)
Imunitní výbor při řešení tohoto problému postavil se na určité stanovisko a praví: Jakmile koaliční strany dojednaly v té které otázce, v tomto případě v otázce zákona na ochranu republiky, dohodu a dojednaly zároveň, že se ten zákon nemá již v plenu měniti a že se má přijmouti tak, jak se výbor na něm usnesl, všichni členové každého klubu, který je zastoupen v koalici, byli tímto momentem vázáni, aby se chovali tak, jak zněla dohoda.
Nyní ovšem nastává otázka: Je to nečestné, jestliže někdo poruší takovýto závazek, či ne? Já, velectění přátelé, s politováním musím konstatovati, že nejen snad mezi těmi pány, kteří byli vyloučeni, nýbrž vůbec v naší veřejnosti zavládl velice falešný posudek o tom, co je čestné v politice a co ne. Dělá se totiž velmi rád rozdíl (Sen. Polach (německy): Rozhodující jest nejvyšší mravnost národních demokratů, nejvyšší mravnost Československa!) mezi čestností v politickém postupu a v politickém životě a mezi čestnosti v životě soukromém. Musím se vám přiznati, že já toho rozdílu nečiním. Nečestnost jest jen jedna. (Tak jest! Výborně!) V politickém životě musí býti zrovna tak čestnost jako v životě soukromém. (Hluk.)
Račte odpustiti, pánové, proč nemá naše veřejnost pro to pravého smyslu? (Sen. Polach [německy]: To jest prořeknutí!) Prosím, pánové, vždyť můžete se ujmouti slova po mně, račte mne nechati vymluviti. Proč nemá naše veřejnost dostatečného smyslu pro to, že je jenom jedna čestnost a jedna poctivost? Poněvadž u nás zavládl názor, že ideální statky mají menší cenu nežli statky hmotné. Když někomu někdo ukradne nebo zpronevěří 1000 Kč, každý souhlasí v tom, že je to nečestné. Ale, kdybyste se zeptali předsedy klubu Československých socialistů, kdyby byl postaven před eventualitu, že jim někdo má z jejich klubovní pokladny ukrásti 1 tisíc K, anebo zpronevěřiti 4 mandáty, co jim bude milejší, každý potvrdí, že poškození jejich bude daleko větší, když jim ukradne někdo 4 mandáty nežli 1 tisíc korun. (Sen. Polach (německy): Morální popudy nutí lidi ze strany vystoupiti!) Ano, pane kolego, >ze strany vystoupiti<, pak je to v pořádku, ale oni nevystoupili, a v tom je ta nečestnost. Ale račte prominouti, vzíti od někoho mandát, nechati se kandidovati na jeho kandidátní listině a přijmouti a zavázati se nota bene k tomu, že bude hájiti zásady programu a usnesení klubovní a porušiti klubovní disciplinu takovým způsobem, že potom nejenom zpronevěří mandáty této strany, nýbrž obrátí je za tím účelem, aby seslabil prestiž a moc jeho klubu, to je po mém názoru nečestné. (Hluk. Výkřiky. Místopředseda dr. Soukup zvoní). Pánové nerozeznávají... (Výkřiky. - Místopředseda dr. Soukup zvoní.) Pánové, kteří to nechtějí uznati....