Středa 30. května 1923

Činíme tedy návrh a učiníme tak u následujících imunitních případů stejně, aby totiž tato věc byla ještě jednou přikázána imunitnímu výboru k projednání. (Potlesk a souhlas na levici.)

Místopředseda sen. dr. Soukup: Debata je skončena, přeje si pan zpravodaj doslov? Pan zpravodaj sen. dr. Stránský má slovo.

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Dovolte, velectění, abych jen několika slovy reagoval na to, co právě pan kol. Niessner zde byl přednesl. Co se případu samého týče, totiž případů senátorů Václava Klofáče, dr. Kloudy a Ferdinanda Štastného, neuvedl pan kolega proti návrhu imunitního návrhu nic jiného, než že řekl, že to nejen není nečestné, když někdo podle svého nejlepšího vědomí a svědomí jedná všechno zahodí, celé své povolání opustí, ale že je to prý čestný člověk a ne nečestný. Ano, velectění, s tím já souhlasím, Ale on nezahodil to, oč se zde jedná, ten mandát, on mandát podržel a nelze tedy takovouto frásí tu věc jednoduše odbýti, >der alleshinwirt<. A proto myslím, že ta kvalifikace jejich skutků byla správná a že imunitní výbor nemohl jinak jednati.

(Sen. Niessner (německy): O tom nemá rozhodovati imunitní výbor, nýbrž soud! Sen. Polach (německy): To si vyjednejte se svými voliči! Nepokoj.)

Nyní dovolte, abych se dotkl také této výtky, která právě byla přednesena. Já prosím o klid, poněvadž je to otázka velice jemná. Páni stojí na stanovisku, že imunitní výbor není oprávněn meritorně zkoumati požadavek okresního, anebo jiného soudu, má-li býti někdo vydán nebo ne. Velectěné dámy a pánové, to je názor ideální a já bych ho velice rád sdílel. Ale náš zákon je jiný, náš zákon připouští výslovně, že může imunitní výbor, zkoumaje přípustnost vydání nebo ne, vyslýchati svědky. (Sen. dr. Heller (německy): Ale jen o tom, jedná-li se o politickou věc nebo ne!)

Když tedy může vyslýchati svědky, je tím jasně řečeno, že on zkoumá také věcně přípustnost té které žaloby podané proti senátoru nebo poslanci. To jest rozdíl mezi zákonem naším o imunitě a mezi zákonem bývalého rakouského státu. Tam ovšem neměl imunitní výbor právo vyslýchati svědky ve věci samé. A za druhé ti páni musejí sami připustiti - a už často s jejich strany se to stalo, že žádali, aby referenti imunitního výboru dříve vyslechli je, nežli učiní nějaké usnesení.

Tedy myslím, že nelze v tomto případě rozhodnouti jinak, než jak to imunitní výbor učinil. Když si vezmete tu zprávu do rukou a přečtete ji bedlivě, tedy seznáte, že jsem si dal větší práci než s jinou záležitostí. Proč? Poněvadž jsem si řekl, když 4 členové poslanecké sněmovny žalují pro urážku na cti a žádají za vydání tří senátorů, že musí ta věc býti řádně odůvodněna, když to vydání se zamítá. Když prostudujete tu zprávu, musíte uznati, že tam není ani slova, které by nebylo správně odůvodněno.

(Sen. Niessner [německy]: Kde jsou ty >nízké< motivy? - Hluk.)

Místopředseda. dr. Soukup (zvoní): Pan referent již mluvil o této věci.

Zpravodaj sen. dr.Stránský (pokračuje): Já jsem mluvil o tom, ale chci ještě něco dodati. Náš zákon skutečně má zbytečné to slovo >nízké<, poněvadž co jest nečestné, je už také nízké. (Tak jest!) A myslím, že, by se mělo říci v ústavních zákonech >z důvodů nečestných aneb nízkých<. Zákon ovšem praví >Z důvodůnečestných a nízkých<. Ale já jsem přesvědčen, že jsme tehdy vycházeli z názoru, že je to jedno a totéž. A já také neznám žádného takého rozdílu, a proto stačí, když dokáži, že někdo jedná z důvodů nečestných. Nečestné už je také nízké. (Hlas: O tom rozhodl volební soud.) Ano. (Sen. Niessner [německy): Nízké je něco jiného než nečestné!) Já ten rozdíl neznám, musím se přiznat, že neznám.

Konečně musím se dotknouti ještě jedné věci. Pan kol. dr. Niessner vytkl zde imunitnímu výboru, že prý jedná nestejně, a sice že jedná jinak, když se jedná o oposičního senátora a jinak, když se jedná o senátora koaličního. Musím rozhodně jménem imunitního výboru proti tomuto podezřívání protestovati. Já osobně vás mohu ubezpečiti, že, bych se domníval, že si zamaži své ruce a že se dopustím nečestného skutku, kdybych jen proto, že někdo přináleží k oposici, hlasoval pro jeho vydání, a abych proto, že někdo přináleží ke koalici, hlasoval pro nevydání. Jsem zodpovědným jen za ty referáty, které podávám.

Co se týče imunitního výboru, neračte přehlédnouti, že je to korporace, že já nemohu jako předseda viděti do nitra každého, z jakých motivů hlasuje tak nebo onak. A jestliže v poslední době se nahromadily 4 věci oposičních senátorů, kde imunitní výbor navrhuje vydání, ujišťuji vás svým čestným slovem, že jsme nepomýšleli na politický motiv, nýbrž že je to náhoda, poněvadž páni z oposice na veřejných schůzích a ve svém jednání se chovají tak, že zavdávají podnět ke stíhání soudnímu a budou míti vždy těch případů více, než kolegové z koaličních stran. (Sen. Niessner [německy]: Pane zpravodaji, čestné slovo není žádným argumentem, proto jest u nás přece jen ten dojem!)

Pardon, já Vás nežádám, abyste na mé čestné slovo co dával. (Sen. Niessner [německy]: Říkám, to není žádný argument!) Není to argument, ale já přece musím říci, proč hlasují tak nebo onak, a když se mi řekne ne, musím říci, že protestuji proti tomu. Já zde nemám jiného argumentu, nemohu zde přísahati, musím ubezpečiti svým čestným slovem, že bych se cítil zamazán, kdybych hlasoval z takových důvodů proti těm oposičním poslancům. (Sen. Niessner [německy]: Jest návrh, aby všichni oposiční senátoři byli vydáni!) Řekl jsem, že je to náhoda, že se sešly takové věci, které právě se týkají pánů z oposiční strany.

Ještě jednou navrhuji přijetí návrhu imunitního výboru. (Výborně!)

Místopředseda dr. Soukup: Debata je skončena, provedeme hlasování.

Dám nejdříve hlasovati o návrhu pana sen. Niessnera v tom směru, aby zpráva pana referenta byla vrácena imunitnímu výboru.

Kdo souhlasí s návrhem pana sen. Niessnera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby senátoři Klofáč, dr. Klouda a Šťastný nebyli vydáni, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh tento se většinou hlasů přijímá.

Přikročíme k dalšímu bodu:

7. Zprávy výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Teplicích-Šanově za souhlas k vydání a stíhání sen, dr. K. Hellera pro přestupek podle §u 487 tr. z. (č. 6704/23). Tisk 1653.

Zpravodajem je pan sen. dr. Stránský, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Slavný senáte! Dr. Karel Stradal, advokát v Teplicích, měl 4. dubna t. r. v jakési civilní záležitosti líčení před okresním soudem v Teplicích. Jednalo se o nějakou bytovou otázku. Při tomto líčení obvinil sen. dr. Heller dr. Stradala z bytové lichvy. Na to podal dr. Stradal žalobu na dr. Hellera pro urážku na cti. A v této záležitosti žádá okresní soud v Teplicích za vydání dr. Hellera. Poněvadž není žádné příčiny, aby této žádosti vyhověno nebylo, jelikož dr. Heller jednal v této věci jako advokát a nikoliv jako senátor a také nelze tvrditi, ani míti podezření, že by byl stíhán jen proto, že by mu byla znemožněna činnost senátorská, usnesl se imunitní výbor, navrhnouti slavnému senátu, aby žádosti okresního soudu v Teplicích-Šanově za vydání sen. dr. Hellera pro urážku na cti bylo vyhověno a aby dr. Heller byl vydán.

Místopředseda dr. Soukup: Slovo má pan sen. Niessner.

Sen. Niessner (německy): Pánové! Chci říci jen slovo, abych odůvodnil návrh naší strany na vrácení věci výboru. Navrhli jsme také v tomto případě vráceni věci výboru, poněvadž v imunitním výboru podali někteří členové návrh, aby právě tak, jako v případě Lažo slyšeni byli svědci, zkoumán byl materiál, zkoumána byla žaloba, zdali tu skutečně není souvislosti této skutkové podstaty s politickou a senátorskou činností pana sen. dra Hellera. Imunitní výbor zamítl návrh na zkoumání této věci, zdali právem či neprávem, nechci zde zkoumati. Ve skutečnosti máme také zde zase před sebou nestejné jednání, dvojí loket, a aby konečně jednou v imunitním výboru nastala jednotná praxe, navrhujeme, aby také tento případ byl ještě jednou přikázán imunitnímu výboru k přezkoumání. (Souhlas na levici.)

Místopředseda dr. Soukup: Uděluji slovo p. zpravodaji sen. dr. Stránskému.

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Já musím, velectění, vysloviti se proti tomu návrhu,poněvadž není žádného důvodu, proč by tato věc měla býti odročena. I kdybychom ji vyšetřovali a chtěli vyslechnouti svědky z Teplic, zdali to bylo řečeno nebo ne...

Sen. dr. Wiechowski [německy]: O to se nejedná, nýbrž o to, zdali to nesouvisí s politickou činností dra Hellera. V jiných případech jste přece v té příčině svědky vyslechli!

Mám zde všecky ty spisy, celý fascikl. Jedná se o zcela obyčejný civilní proces v nějaké pozůstalosti. Ti dva pánové, dr. Strada a dr. Heller, to jste viděli z jednoho případu, se patrně nemají rádi a urazili se, a nota bene, oni se urazili vzájemně. Vždy ten dr. Stradal podal senátu žádost, ve které prosí, abychom zavčas, aby se to nepromlčelo, dr. Heller a vydali, a v té žádosti se dopouští zase urážky dra Hellera. Jsem přesvědčen, pánové, že p. dr. Heller si to opsal, a že už tu žalobu na dr. Stradala podal. Kdybychom ho nevydali, stane se, že dr. Stradal bude odsouzen jako že bude odsouzen za to, co napsal ve své žádosti senátu - a dr. Heller by odsouzen nebyl, poněvadž by ho senát nevydal.

(Sen. Niessner (německy): Jedná-li se o soukromou urážku na cti, jsme také my pro vydání, ale my chceme, aby bylo zkoumáno, není-li věc politickou.)

Já jsem ty spisy četl. Pan dr. Heller tam byl jako zástupce jisté strany; to nemá s jeho senátorskou činností co dělati. Když se uváží, že je v senátě a v poslanecké sněmovně velmi mnoho advokátů, kteří, jak známo, velmi často proti sobě vystupují a kdybychom to měli vždycky pokládati za senátorskou nebo poslaneckou činnost, to by advokát směl vynadati komu chce, když je poslancem nebo senátorem.

Já prosím, aby se odročovací návrh zamítl. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Debata je skončena, budeme hlasovati, Pan sen. Niessner navrhuje vrácení této žádosti imunitnímu výboru. Kdo souhlasí s návrhem pana sen. Niessnera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh tento se většinou hlasů zamítá.

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby pan sen. dr. Heller k trestnímu stíhání byl vydán, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je tento návrh také schválen.

Přikročíme k dalšímu bodu a to:

8. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Prešově ze dne 6. dubna 1923, č. T. 1379/1923/3, za souhlas ku stíhání sen. Matuščáka pro přečin podle §u 2. zák. čl. z r. 1914 (č. 6692/23). Tisk 1655.

Zpravodajem jest pan kol. dr. Stránský, jemuž tímto uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Slavný senáte! Dne 2. února byla skonána v Prešově jakási železničářská schůze spolku Union, a tu při této schůzi Andrej Fábri, který je prešovský železničář, kolegu Matuščáka, jenž se dostavil k této schůzi a podle tohoto spisu měl zájem na tom snad, aby tato schůze nezůstala klidnou, urazil na ctí. To se nedá upříti, poněvadž podle jeho žaloby mu tam vyčtl, že prý vykradl peníze spolku Union. Na jeho vyzvání, >či sahore uvedené výrazy na moju osobu vťahuje<, zase určitým >ano< odpověděl Fábri, ba ještě i výrazy opětoval a žádal ho, aby opustil místnost. Na to prý kolega Matuščák na téže schůzi v té místnosti na něho vykřikl, když Fábrí je vyzval, aby opustil místnost a schůze nerozbíjel, >vozgrivy zasraný soplak mnerozkazovat nebude<. (Hlučná veselost. Výkřiky sen. Matuščáka.)

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Pane kolego Matuščáku, budete mít slovo.

Zpravodaj sen. dr. Stránský (pokračuje): Kolega Matuščák podal na Fábriho žalobu pro urážku na cti. Nyní ovšem, když mělo dojíti k líčení, Andrej Fábri podal protižalobu pro ta slova, která jsem právě byl uvedl. Podle zákona trestního, dosud na Slovensku platného, musí, když se podá protižaloba, soudce zastaviti řízení, až může obě žaloby projednati společně. Jelikož se zde jedná o senátora, žádá okresní soud v Prešově, aby byl vydán kolega Matuščák, aby soud mohl obě žaloby projednati.

Imunitní výbor stojí na stanovisku, že není žádné námitky. Proč by neměl býti vydán, že to není věc, o které se může tvrditi, že se mu chce znemožniti jeho senátorská činnost, že by byl nevinně persekvován. Proto navrhuje, aby byl vydán. (Sen. Niessner (německy): Zde je přece souvislost s politickou činností vyložena. Ve schůzi se mu vynadá podvodníků a jest obviněn z krádeže.) Ano, pak může žalovat, ale nesmí nadávat.

(Sen. Niessner: Pane doktore, kdyby Vám bylo něco takového řečeno, kdyby Vás vyhazovali, užil byste také příkrých slov.)

Místopředseda dr. Soukup: Slovo má p. sen. Matuščák.

Sen. Matuščák: Slávny senát! Čo sa týče mojej osoby o žiadosti prešovského okresného súdu, že požaduje moje stíhanie, aby som bol vydaný zo sonátu, ja proti tomu vôbec žiadnej námietky nemám, len jednu poznámku urobím: Poneváč sa tu moji pánovia kolegovia smejú tomu, že takéto blbé výrazy sú tu vo zpráve, pripomínám k tomu, že nebolo to fakticky tak vyslovené, ako tu ich máte, ako zpravodaj to tu práve prečítal a neriekol som nič takého rázu, ako je to blbé na papieri. Preto žiadam slávny senát, aby sa usniesol pre moje vydanie.

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Debata je skončena, přikročíme k hlasování. Přeje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Nikoliv.

Místopředseda dr. Soukup: Pan sen. Niessner navrhuje, aby také v tomto případě byla zpráva pana referenta vrácena imunitnímu výboru k dalšímu projednání.

Kdo souhlasí s tím, aby zpráva pana referenta byla vrácena imunitnímu výboru k dalšímu projednání, jak navrhuje kol. Niessner, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh se většinou zamítá.

Kdo souhlasí nyní s návrhem výboru imunitního, aby sen. Theodor Matuščák trestnímu stíhání vydán byl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se schvaluje.

Přikročíme dále k projednávání posledního bodu dnešního denního pořadu:

9. žádost poslanecké sněmovny za prodloužení lhůt ve smyslu §u 77 jedn. řádu k projednání usnesení senátu:

a) č. t. 1099 o původcovu právu k literárním, hudebním, uměleckým a fotografickým dílům, o dalších 7 měsíců,

b) č. t. 1472, kterým se mění ustanoveni trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení, o dalších 7 měsíců,

c) č. t. 1517 stran vládního návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe, o další 4 měsíce,

d) č. t. 1598 o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz, o další 4 měsíce.

Kdo souhlasí, aby bylo vyhověno žádosti poslanecké sněmovny na prodloužení uvedených lhůt ve smyslu §u 43 ústavní listiny ke projednání naznačených usnesení senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Žádosti se vyhovuje.

Sděluji, že do výboru branného nastupuje za zemřelého sen. Fritsche sen. Hübner, do výboru národohospodářského za sen. Šachta dr. Karas,

do výboru imunitního za sen. Kiesewettera sen. Niessner,

do výboru technicko-dopravního za sen. Löwa sen. Lorenz a za sen. Oberleithnera sen. Luksch, do výboru kulturního za sen. Knesche sen. Lippert,

do výboru pro veřejné zdravotnictví za sen. Knesche sen. Franke,

do výboru iniciativního za sen. Oberleithnera sen. dr. Naegle a do výboru živnostenského za sen. Oberleithnera sen. Hartl.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek 7. června o 16. hodině s tímto

denním pořadem:

1. Zpráva výboru zahraničního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1577) k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení protokoly o změnách úmluvy o Společnosti národů dané v Ženevě dne 5. října 1921. Tisk 1609.

2. Zpráva výboru technicko-dopravního a zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1543), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení >Úmluva o úpravě vzduchoplavby< sjednaná v Paříži 13. října 1919 s dodatečným protokolem z 12. dubna 1920. Tisk 1614.

3. Zpráva ústavno - právneho výboru o vládnom návrhu zákona (tlačivo 1608) o trestnom pojednávaní, konanom podľa trestného poriadku zák. čl. XXXIII, z r. 1896, proti neprítomným osobám. Tisk 1635.

4. Zpráva výboru ústavno - právneho o vládnom návrhu zákona (tlač. 1633), ktorým sa rozširuje úrodná pôsobnosť verejných notárov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1657.

5. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1607), o ochraně čsl. měny a oběhu zákonných platidel. Tisk 1658.

6. Zpráva výboru sociálně-politického o návrhu sen. Filipínského, Zimáka, Cholka a soudr. (tisk 1491) na prodloužení lhůty pro přihlášky válečných poškozenců. Tisk 1627.

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Plané ze dne 16. dubna 1923 U 118/23/2 za vydání sen. Starka ke stíhání pro přestupek dle § 312 tr. z. a §u 1 zák. ze dne 12. srpna 1921, čís. 309 Sb. z. a n. (č. 6693/23). Tisk 1654.

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti zemského soudu v Opavě ze dne 6. dubna 1923 za souhlas ke stíhání sen. Linka pro přečin dle § 300 a 305 tr. z.a pro přestupek dle § 308 tr. z. (č. 6613/23). Tisk 1656.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Námitek není, návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 13 hod. 5 minut.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP