Schůze zahájena v 11 hodin 15 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Niessner, dr. Soukup.
Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.
101 senátor podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: inž. Bečka, dr. Hodža; odborový přednosta ministerstva financí dr. Vlasák.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzí.
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 1705. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 1698).
Tisk 1706. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících, společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále pří přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové (tisk 1701).
Tisk 1707. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužuje působnost některých právních předpisů v oboru nemocenského pojištění dělníků (tisk 1700).
Tisk 1708. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění (tisk 1702).
Tisk 1709. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví nová lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb, z, a n;, ve znění zákona, ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (tisk 1697).
Tisk 1710. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 1699).
Tisk 1711. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje úleva na všeobecné dani výdělkové na rok 1923, a o návrhu posl. dra Medingera a druhů na doplnění zákona ze dne 28. dubna 1922, č. 144 Sb. z. a n., o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23 (tisk 1696).
Na základě usnesení iniciativního výboru z 3. července 1923 přikázáno:
Výboru technicko-dopravnímu a rozpočtovému:
Tisk 1678. Návrh sen. Sáblíka, Hybše a spol. na snížení tarifů na místních drahách.
Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:
Tisk 1650. Návrh sen. Jelínka, dr. Spiegela, Fahrnera, dr. Naegle, dr. Mayra-Hartinga, Zulegera a soudr. na zavedení povinného starobního a invalidního pojištění samostatných živnostníků a obchodníků.
Tisk 1689. Návrh sen. Hartla, K. Friedricha, dr. Herzigové, Fahrnera a soudr., aby na roveň byli postavení všichni státní pensisté, vdovy a sirotci.
Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:
Tisk 1677. Návrh sen. Sehnala a spol. ohledně škod způsobených průtrží mračen na Hořicku.
Tisk 1679. Návrh sen. Donáta a spol. v záležitosti letošních živelních pohrom v různých krajích našeho státu.
Tisk 1680. Návrh sen. Šachla, Šabaty, Horáka a druhů na poskytnutí podpory krajům krupobitím, průtrží mračen a povodní postiženým.
Tisk 1681. Návrh sen. Lorence, Filipínského, Časného, Měchury a soudr. na poskytnutí okamžité a vydatné pomoci zemědělcům okresu uh.-hradišťském, boskovickém, šternberském a litovelském, kdež byla úroda, stromy a mnohé domy úplně zničeny a poškozeny krupobitím a průtrží mračen. Ornice byla odnesena a půda zanesena kamením a bahnem. Prudkým příbojem vody bylo strženo mnoho dobytka, který zahynul.
Tisk 1682. Návrh sen. Hybše, Hucla a spol. na výpomoc postiženým při krupobití na okresích Mladá Boleslav, Jičín, Nová Paka a Lomnice nad Popelkou.
Tisk 1683. Návrh sen. Lažo a soudr. na poskytnutí okamžité vydatné pomoci zemědělcům v okresu Bardiov Svidnik, kdež byla úroda, stromy a mnohé domy úplně zničeny a poškozeny krupobitím a průtrží mračen. Ornice byla odnesená a půda zanesena kamením a bahnem.
Tisk 1686. Návrh sen. Luksche, Jelínka a soudr. stran živelních škod, jež způsobeny byly v jednotlivých obcích okresů mikulovského a hustopečského průtrží mračen a krupobitím.
Tisk 1688. Návrh sen. Luksche, Jelínka a soudr. stran živelních škod, způsobených průtrží mračen a krupobitím v jednotlivých obcích okresu Moravská Třebová.
Tisk 1690. Návrh sen. Knesche a soudr. stran živelních škod, průtrží mračen způsobených v obcích okresu Teplice nad Metují.
Tisk 1693. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí rychlé a vydatné pomoci obcím, jež v okresu Horšově Týně těžce byly postiženy živelní pohromou.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru rozpočtovému:
Účetní závěrka nejvyššího účetního kontrolního úřadu za rok 1922 a dodatečná závěrka téhož úřadu za r. 1920.
Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu, a to k bodu
1. Druhé čtení zprávy výboru sociálně-politického, branného a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1639) o vládním návrhu zákona, jímž se mění, po případě doplňují, některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků čsl. vojska ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla propočítání služební doby vojenským gážístům podle zásad, stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., a prováděcího nařízení, vydaného k tomuto zákonu. Tisk 1694.
Zpravodajem za výbor sociálně-politický je p. sen. dr. Reyl, za výbor branný p. sen. Kouša, za výbor rozpočtový p. sen. Klečák.
Táží se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Klečák: Ve čl. II. za slovy >z vojenské akademie< vynechá se čárka, v čl. IX. vloží se za slova >není povoláním< čárka a v další řádce za slovy >bez hodnosti< se čárka vynechá, ve čl. XIII, opraví se věta, a to >... provede jej ministr národní obrany i financí< na >... provedou jej ministři národní obrany a financí...<.
Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo souhlasí, aby byla přijata osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve čtení druhém.
Bod další:
2. Druhé čtení zprávy výboru sociálně-politického a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1645) o vládním návrhu zákona, kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací. Tisk 1695,
Zpravodajem za výbor sociálně-politický je p. sen. Pánek, za výbor rozpočtový p. sen. Klečák.
Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Klečák: Ne.
Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů, jednotlivých částí a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů a částí a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Dám hlasovati o resolucích výborů 1.-4. otištěných ve zprávě tisk 1695.
Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tyto se schvalují.
Dále je bod
3. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu projednána byla usnesení poslanecké sněmovny:
a) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje úleva na všeobecné dani výdělkové na rok 1923, a o návrhu poslance dr. Medingera a druhů na doplnění zákona z 28. dubna 1922, č. 144 Sb. z. a n., o všeobecné daní výdělkové pro období 1922/23, tisk 1696;
b) o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví nová lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., tisk 1697;
c) o vládnom návrhu o prozatýmnej úprave obchodných stykov s cudzinou, tisk 1698;
d) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných, tisk 1699;
e) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje působnost některých právních předpisů v oboru nemocenského pojištění dělníků, tisk 1700;
f) o vládním návrhu zákona o poplatkových a dalších daňových úlevách pří splynutí (fusi) nebo pří přeměně právního útvarů podniků veřejně účtujících, společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále pří přeměně pravovárečných měšťanstev ve společností akciové, tisk 1701;
g) o vládním návrhu zákona o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění, tisk 1702 a
h) zpráva ústavně-právního a branného výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodností a přeložení do výslužby řízením správním, tisk 1703.
Běží o věcí, které jest třeba s hlediska státního v brzku vyříditi. Vzhledem k době, jež jest pro parlamentní projednání stanovena, nutno je projednati jednáním zkráceným.
Kdo souhlasí, aby byla všem těmto věcem přiznaná pilnost podle §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost těmto věcem se přiznává.
Přistupujeme k bodu dalšímu, jímž je
4. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1696) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje úleva na všeobecné daní výdělkové na rok 1923, a o návrhu posl. dra Medingera a druhů na doplnění zákona ze dne 28. dubna 1922, č. 144 Sb. z. a n., o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23. Tisk 1711.
Navrhuji, aby byla věc tato projednána v celkové lhůtě 1/4 hodinné se stanovením řečnické lhůty na 1/4 hodiny.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Můj návrh je přijat.
Zpravodajem je p. sen. dr. Fáček. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Fáček: Vážený senáte! Všeobecná výdělková daň ze všech přímých daní, které jsme zdědili po Rakousku, prodělala v našem zákonodárství největší přeměny. Byla často měněna, ale její úprava bohužel pořád ještě není uspokojivá. Všeobecná daň výdělková byla původně daní kontingentní a repartiční. Sazba její byla pevná, nikoliv percentuelní. Když jsme přišli následkem poklesu valuty do soustavy vyšších čísel, kde ceny zboží a výnosy stouply, nebylo možno tuto původní sazbu udržeti, ale snad by se potřebám bylo vyhovělo o mnoho lépe, kdyby byla zvýšena prostě nějakým násobkem sazba i část kontingentu, který připadal na naše země z celého kontingentu rakouského. Byla volena jiná cesta, kontingent byl úplně zrušen a tím bylo zvyšování daní uvolněno a dáno do rukou vyměřujícím úřadům. Od té doby se ozývají ze všech stran veliké stesky, že vyměřování všeobecné daně výdělkové není stejnoměrné pro všechny poplatníky téhož okresu, a ještě větší byly stesky do nerovnosti mezi různými okresy, poněvadž každá berní správa postupovala jinak. I to vodítko, které dal zákon berním správám, aby totiž vedle objektivních znaků průměrné výnosnosti živností, které byly dříve rozhodnými, přihlížely také ke skutečnému výnosu živností, toto vodítko bohužel zmatek nenapravilo a nemohlo také napraviti, poněvadž se tu do daně, která byla předpisována na základě objektivních známek, vpravoval cizí živel, prvek daně kvótové, a bylo velmi obtížno administrativě tyto dva principy spojití. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Soukup.)
Byl tenkráte interně jako pomůcka berním správám dán jistý klíč pro sazbu daní a v zákoně z roku 1922 byla na ochranu poplatníků zavedena percentuální maximální sazba, stanoveno procento výnosu, kterého neměla daň přesahovati; ale ani tím nepominuly stesky.
Tato maximální sazba, která z maximální se stala vlastně pevnou sazbou, stoupá od 1/2 % až do 4 %. To by ještě samo o sobě mnoho neznačilo, ale tato progrese se stupňuje, do nemožnosti tím, že k ní přistupuje válečná přirážka, jejíž progrese byla rovněž sesílena proti dřívějšku a že k ní přistupují samosprávné přirážky se svým ohromným a nestejnoměrným vzestupem. To má za následek, že stejné živnosti v různých obcích se provozují za velmi nestejných podmínek daňových.
Všeobecná daň výdělková má také tu zvláštnost, že se předpisuje vždy na 2 léta na základě poměrů živností zjištěných v roce předcházejícím. To bylo možno tehdy, pokud byla tato daň čistě výnosovou daní, opírající se o objektivní znaky průměrné výnosnosti, bylo to možno v době ustálených poměrů, kde se výnosnost živností mnoho neměnila. Ale v dobách poválečných, ze kterých jsme ještě dosud nevyšli, se tento způsob neosvědčil. Proto ve dvouletí r. 1920, 1921 bylo zvláštním zákonem připuštěno, aby sazba daně pro r. 1921 byla změněna v tom případě, když výnos živnosti v r.1920 oproti r. 1919 se změnil, klesal nebo zvýšil.
Zákon, o kterém se máme usnášeti, přináší podobnou remeduru pro vyměřování daně jako roku 1923. Tentokráte, poněvadž jsme v době hospodářské krise, kdy výnosy živností klesají, jedná se výhradně jen o ochranu proti tomu, aby poplatník neplatil příliš vysokou daň na základě poměrů v roce 1921, kdy ještě jeho živnost lépe prospívala. Proto se mu dává právní nárok, aby daň pro rok 1923 byla snížena tím, že bude za základ vzat výnos jeho živnosti v roce 1921. Ovšem je to připuštěno jenom s jistým omezením, které je dáno zájmem fiskálním, aby snižování nešlo příliš daleko. Zákon ustanovuje, že minimální sazba od 1/2 % do 4 % má i zde platiti jako krajní nejnižší mez, pod kterou se nesmí se snižováním jíti, a dále je stanoveno, že snižování nesmí jíti pod polovinu daně, která byla na rok 1923 podle všeobecného zákonného předpisu, tedy podle poměrů živností v roce 1921 právoplatně vyměřena.
Opatření, které se tímto zákonem provádí, je tedy zase jenom jakousi záplatou pro jeden rok, která odstraňuje a to jenom částečně nesrovnalost, vyplývající z jedné vady všeobecné daně výdělkové v nové její úpravě. Ale rozřešení všech ostatních vad, o kterých jsem se zmínil, je odsunuto až do všeobecné reformy všech našich daní přímých, která se připravuje v ministerstvu a která podle ujištění, jež nám bylo dáno vládním zástupcem v rozpočtovém výboru, má vejíti v účinnost 1. ledna 1925.
Navrhuji jménem rozpočtového výboru, aby slavný senát přistoupil k usnesení poslanecké sněmovny, jímž byl tento vládní návrh zákona o všeobecné dani výdělkové pro rok 1923 schválen. (Pochvala.)
Místopředseda dr.Soukup: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Přikročíme ke hlasování.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. (Nebylo námitek.) Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Táži se p. zpravodaje, má-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr. Fáček: Nikoliv.
Místopředseda dr. Soukup: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení druhém.
Přikročíme k dalšímu bodu pořadu, jímž jest:
5. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1701) o vládním návrhu zákona o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi) nebo pří přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících, společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále pří přeměně pravovárečných měšťanstev ve společností akciové. Tisk 1706.
Navrhuji, aby věc tato byla projednána v celkové lhůtě 1/4 hodiny se stanovením řečnické lhůty na tutéž dobu.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Můj návrh je přijat.
Zpravodajem je p. sen. dr. Fáček, jemuž uděluji k této zprávě slovo.
Zpravodaj sen. dr. Fáček: Vážený senáte! Považuji za zbytečno dokazovati znovu, že soustřeďování, koncentrace průmyslových podniků, je věcí hospodářsky užitečnou a tím i státu prospěšnou. Koncentrace v obojím směru, horizontálním, kde se podniky, sloužící témuž účelu, sdružují, a koncentrace tak zvaná vertikální, kde si jeden výrobní podnik přivtěluje podnik druhý, který pro něj vyrábí suroviny, anebo zpracovává dále jeho výrobky. Tato otázka, je-li žádoucno soustřeďování průmyslové podporovati, byla rozhodnuta v zásadě již zákonem ze 12. srpna roku 1921, č. 243, který právě, aby umožnil u nás podobné hospodářské soustřeďování průmyslových podniků, prominul pro jednotlivé jeho nejvýznačnější případy tak zv. likvidační daň, která podle zákona o osobních daních přímých má býti v případě fuse podniku, případně jeho zániku spojením s podnikem jiným, dodatečně předepsána z těch reserv bilančních, záloh a jiných přebytků, které ve smyslu předpisů o dani výdělkové podniků veřejně účtujících nebyly doposud zdaněny. Zákon z r. 1921 prominul toto dodatečné zdanění. Ale ukázalo se, že toto osvobození od likvidační daně samo nestačí, aby v našich poměrech umožnilo úspěšné slučování podniků, poněvadž byla zde ještě celá řada dalších veřejnoprávních břemen, která v tomto případě podniky postihovala měrou přímo nesnesitelnou. Musil se nejenom platiti značně vysoký poplatek z nové společenské smlouvy, nýbrž musil se platiti také převodní poplatek z nemovitosti, který činí 7 % ve vyšších posicích, musila se vedle toho platiti obecní dávka z přírůstku na hodnotě nemovitosti, která činí až 25 % rozdílu v ceně nabývací a v ceně prodejní. A mimo to, když podnik zanikající převáděl na druhý podnik své zásoby zboží, surovin a polotovarů, považovalo se to za kup a musila se platiti ještě daň z obratu, po případě daň přepychová. Bylo tedy potřebí i tyto překážky odstraniti, měla-li se koncentrace průmyslových podniků prováděti. To je úkol, který je uskutečněn zákonem, o němž se máme usnésti. On promíjí všecky další dávky a poplatky, o kterých jsem se zmínil, aspoň pro nejhlavnější případy přeměny a fuse podniků. Zejména se podporuje přeměna ve formu společnosti akciové, která je hospodářsky nejúčinnější.
Litovati je, že je tu jakási inkongruence mezi zákonem srpnovým, který promíjel likvidační daně, a mezi tímto zákonem, který povoluje slevu jiných dávek. Okruh případů, pro které má úleva platiti, není v obou případech stejný. Budeme míti případy fusí, resp. přeměn, které budou požívati výhody podle letošního zákona, ale nebudou účastny výhod loňského zákona. Úplné sjednocení obou zákonů bylo by prospělo zákonodárné úpravě celé materie.
Navrhuji jménem rozpočtového výboru, aby osnova zákona, na které se poslanecká sněmovna usnesla podle vládního návrhu, byla slavným senátem schválena. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Debata je skončena. Budeme hlasovati.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v tisku 1701, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Táži se p. zpravodajů, mají-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr. Fáček: V tištěném usnesení poslanecké sněmovny jsou některé chyby tiskové. Prosím, aby byly opraveny.
V § 6 poslední 4 řádky mají tvořiti samostatný odstavec, tedy místo středníku má býti puntík, a další věta má tvořiti nový odstavec.
V § 9 odpadá čárka v druhé řádce za slovem >k převodu<.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, i se změnami p. zpravodajem přednesenými také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, její nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Nyní přikročíme k bodu dalšímu, jímž je
6. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1697) o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví nová lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č.142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. Tisk 1709.
Navrhuji, aby byla věc tato projednána v celkové lhůtě půl hodiny se stanovením řečnické lhůty na čtvrt hodiny.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Můj návrh je přijat.
Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický p. sen. Ackermann, za výbor rozpočtový p. sen. dr. Karas,
Udělují slovo p. referentovi sen.Ackermannovi.
Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Zákonem ze dne 12. srpna 1921, čí. 310 Sb. z. a n., bylo stanoveno, že lhůta pro přihlášení se o uplatnění nároků na zaopatřovací požitky stanovena byla dne 31. prosince 1921.
Při projednávání uvedeného zákona se zdálo, že lhůta v zákoně stanovená úplně postačí a že všichni ti, kteří činí nárok na požitky podle citovaného zákona ve lhůtě zákonem stanovené, také přihlášky své uskuteční, zejména když citovaným zákonem byla již, na základě nabytých zkušeností prodloužena lhůta k přihláškám k zákonu podle §u 28 zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců. Jelikož se tak nestalo a prodloužení lhůty nevyhovělo úplně skutečným poměrům a potřebám, nejširších kruhů válečných poškozenců, předložila vláda návrh zákona, který právě projednáváme.
V roce 1922 docházely ministerstvu sociální péče a podřízeným úřadům žádosti válečných poškozenců ponejvíce z Podkarpatské Rusi, ze Slovenska, z Čech, Moravy, Slezska, a v některých případech í z ciziny a ve mnoha případech i žádostí vdov a sirotků, v nichž odvoláváno se bylo na odlehlost bydliště od středisek státní správy, kam známost zákonů a nařízení ani k obecním úřadům nepronikla; docházely přihlášky osob neznalých ani čtení, docházely přihlášky invalidů zcela neschopných jakékoliv práce. Sama důvodová zpráva uvádí, že přichází přibližně v úvahu ještě 10.000 vdov, 15.000 sirotků a asi 8000 předků, celkem asi 33.000 válečných poškozenců, z nichž větší počet připadá na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Mohlo by se namítnouti, že výmluva na neznalost zákona neměla by býti brána v úvahu. V těchto případech však, kde se jedná o sociální otázku a existenci lidí, kteří stali se výdělečně neschopnými vlivem jiné moci, nelze zákon tak příkře vykládati. Poměry válečných poškozenců jsou velmi bídné i u těch, jimž se důchodu dostává, poněvadž přiznaný důchod nikdy plně neuhrazuje ztrátu dělnosti, kterou váleční poškozenci jsou postiženi.
Vedlo by příliš daleko, kdyby měly býti přednášeny všechny stížnosti do provádění zákona v těch případech, kde důchod jíž je přiznán a jaké toho jsou následky v postižených rodinách válečných poškozenců. Není-li spokojenosti a klidu u těch, jimž důchod je přiznán, jaké utrpení pak je u těch válečných poškozenců, kterým přiznání důchodu se odpírá z důvodu, že se včas podle zákona nepřihlásili.
Velice bolavá stránka je také, že není věnována náležitá péče válečným poškozencům v těch případech, kde uchází se o přidělení trafik, aneb při vybudování výrobních družstev. Při zadávání trafik úřady prodlužují houževnatě řízení o předání trafik a rozhodují dosti často v neprospěch válečných poškozenců. Nejinak se chovají úřady k výrobním družstvům invalidním pří zadávání dodávek, kde dává se přednost soukromokapitalistickým podnikům, i když družstva invalidní cenou i jakostí mohou dostáti ofertním podmínkám.
Z uvedených důvodů, jelikož běží o lidi, kteří trpí nezaviněně, i když provedení navrhovaného zákona vyžádá si nákladu 25,000.000 Kč, který musí býti uhrazen pro rok 1923 dodatečným úvěrem, doporučuje sociálně-politický výbor vládní návrh tak, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou, ke přijetí.
Sociálně-politický výbor zabýval se také otázkou, že by bylo potřebí, aby mu byly předloženy zprávy o výsledku činnosti zemských úřadů pro válečné poškozence a přijal tuto resoluci:
>Ministerstvo sociální péče se vyzývá, aby ve smyslu usnesení sociálně-politického výboru poslanecké sněmovny ze dne 6. prosince 1922 předložilo zprávu o činnosti nejenom zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Čechách, ale všech zemských úřadů pro válečné poškozence v republice, zejména pokud se týká vyměřování důchodů.<
Doporučuji také jménem sociálně-politického výboru tuto resoluci k přijetí. (Výborně!)
Místopředseda dr. Soukup: Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. sen. dr. Karas.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Zpravodaj výboru sociálně-politického již pravil, že o důchod bude se ucházeti asi 33.000 osob a že na ukojení nároku toho bude potřeba ročně asi 25 milionů korun. Pro letošní zbytek roku bude potřeba pravděpodobně asi 10 milionů korun. Předloha vládní pravila, že se bude vláda ucházeti o dodatečný úvěr ke krytí této položky také letošního roku, ale při projednávání v rozpočtovém výboru zástupce vlády učinil prohlášení, že tohoto zbytku bude možno docíliti úsporami v jiných položkách ministerstva sociální péče, takže vláda nepřichází a nepřijde se žádným dodatečným úvěrem pro letošní rok. Na příští rok bude to pojato do rozpočtu.
Rozpočtový výbor pozastavil se nad tím, že ministerstvo sociální péče - právě následující bod programu dnešního, bod 7., jedná o překročení rozpočtu - žádá o nový úvěr, a zde se říká, že má ministerstvo sociální péče úspory, že někde 10 milionů uspoří. Tedy je viděti, že ten rozpočet byl sděláván aproximativně a ne reelně, ale my jsme vzali s povděkem na vědomí prohlášení vlády, že není potřebí nového úvěru a že úvěr pro tuto položku bude v úsporách v dotyčné kapitole XXI. letošního rozpočtu, a proto rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu přijetí této osnovy zákona. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Soukup: Zahajuji debatu. K slovu je přihlášen p. kol. Friedrich Albert, jemuž uděluji slovo.
Sen. Albert Friedrich (německy): Slavný senáte! Předložená osnova zákona odstraňuje velikou krutost ze zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142. Následkem neznalostí §u 28 bylo nebezpečí, že značný počet oprávněných vdov, sirotků a předků po padlých, nezvěstných a zemřelých vojínech světové války - mluví se o počtu asi 35.000 - by přišel o důchod, poněvadž zameškali zákonitě stanovenou lhůtu přihlašovací. Vzhledem k okolnosti, že dnes již máme červenec 1923, bylo by prodloužení přihlašovací lhůty do konce 1923 poněkud příliš krátké, z kteréhožto důvodu by se doporučovalo prodloužiti lhůtu do 30. června 1924. Dovoluji si v té příčině podati návrh a prosím za jeho přijetí.
Paragraf 2, který přihlášku pro pozůstalé po účastnících války dovoluje jen výjimečně a u válečných poškozenců jen tehdy, je-li tu 50%ní výdělečná nezpůsobilost, jest pro nás naprosto nepřijatelný. Navrhneme škrtnutí §u 2.
O zákoně všeobecně dlužno říci, že se vykládá a že se ho používá velmi úzkoprse, že poukazování důchodů ve velmi mnohých případech trvá dlouho, takže mnohé rodiny se octnou v kruté bídě a nouzi. Dále jsou důchody ve většině případů zcela nedostatečné, čehož důkazem jest množství zmrzačelých válečných poškozenců, které tak často vídáme na ulicích a na náměstích dovolávati se milosrdenství kolemjdoucích a prositi o malou podporu. Tyto ubohé politováníhodné oběti světové války jsou těžkou žalobou proti společnosti, pro kterou obětovali to nejlepší a nejdražší, co měli, totiž svoje kvetoucí zdraví, a která za vděk nechává je nyní hladověti a zmírati. Žádáme, aby přikazování důchodů se dělo v takové výměře, aby tyto politováníhodné oběti světové války zmizely z ulic a náměstí, kde se dovolávají veřejné dobročinnosti. V případě neschopnosti k práci musí obdržeti důchod, ze kterého by mohly žíti; totéž platí pro vdovy a sirotky. Nuže, bude se mně namítati, že kritika se strany oposice jest velice snadná, ale jde-li o to, odkud vzíti prostředky na odstranění vytýkaných nedostatků, pak že jest oposice zticha. Nikoli, velevážené dámy a pánové! Pokud budete za militarismus miliardy v pravém slova smyslu vyhazovati, poněvadž přece každý halíř za militarismus jest zbytečně vyhozen, poněvadž slouží neproduktivním účelům, dotud nemohu vás sprostiti výtky, že pro účely péče o válečné poškozence vynakládáte příliš málo, a že bychom uvolnili obrovské sumy pro produktivní výdaje, kdybychom zanechali drahé hry na vojáky. My sociální demokraté jsme již jednou zapřísáhlými nepřáteli každého militarismu. Potíráme jej co nejvášnivěji (Souhlas na levici.) poněvadž obrovskými výdaji, které pohlcuje, hlodá na samých základech života národů, ničí blahobyt, vyvolává nebezpečí nových válek; obzvláště však proto, poněvadž militarismus ve své dnešní podobě jest v rukou panujících tříd prostředkem k potlačení pracujícího lidu. Máme dnes v Evropě o jeden milion vojáků více než před válkou. Militarismus jest organisovaná hromadná vražda a povážíme-li, jak ohavnými, krutými prostředky, jako jedovatými plyny atd., budoucí války mají býti vedeny, pak zbývá nám jen jediné: >Pryč s militarismem, zaveďme lidovou obranu.< Pak budete mít také dosti peněz pro vydatnou péči o válečné poškozence. (Sen. dr. Karas: Kdo ten militarismus tak vystupňoval? Němečtí sociální demokraté s ním souhlasili. Ti ho tak vystupňovali! - Výkřiky: Kde pak? - Sen. dr. Karas: V Německu za války vystoupili proti militarismu? Ti si vymyslili jedovaté plyny. -- Sen. dr. Heller (německy): Zaměňujete sociální demoraty s klerikály v Německu!) Ale pane doktore! V Německu nemáte dnes žádný militarismus. A co pak to musíte po nich dělati? (Sen. dr. Karas: Kdyby měli peníze, tak tam bude zas!) Nebude! Budeme hlasovati pro zákon a pro resoluci sociálně-politického výboru. (Potlesk.)