Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.

122 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Švehla; ministři: inž. Bečka, dr Beneš, dr Dolanský, dr Franke, dr Hodža, Malypetr, dr Markovič, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek, Tučný, Udržal; odborový přednosta ministerstva vnitra dr Bobek,

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Předsednictvo senátu obdrželo přípisy předsedy vlády z 18. října 1923, čís. 7644, 1096 a 7645/1096, o zasedání senátu.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Přikryla, aby je přečetl.

Zapisovatel sen. dr Přikryl (čte):

>President republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 6. října 1923 podle § 30 ústavní listiny zasedání Národního shromáždění za ukončené dnem 21. října 1923.

President republiky svolal podle § 28. ústavní listiny rozhodnutím ze dne 6. října 1923 senát Národního shromáždění k podzimnímu zasedání na den 30. října 1923 do jeho sídla Prahy.<

Předseda (zvoní): Slavný senáte, dámy a pánové! (Shromáždění povstává.)

Jest mi smutným úkolem učiniti slavnému senátu sdělení o těžkých ztrátách, které náš sbor utrpěl během letošní letní prázdně.

Dne 19. září zemřel v Brně p. sen. Alois Konečný, řídící učitel, člen klubu československé strany socialistické.

Strana ztrácí v něm význačnou postavu, Morava věrného syna, český národ uvědomělého a neúnavného zastance svých národních a politických práv, chudí a trpící obětavého přítele.

Senátor Konečný byl člověk nejušlechtilejší povahy, a pracovník ve věcech národních a pokrokových takový, že mužů jeho druhu bylo na Moravě pořídku. Veřejnosti moravské byla známa jeho vzorná a nezištná píle již jako mladého učitele.

V povolání svém soustředil všecky své snahy na kulturní povznesení lidu. Byl si plně vědom toho, že svoboda hmotná i politická musí býti založena na svobodě kulturní a proto jeho snahy politické i národní byly vždy vedeny zorným úhlem vzdělávání širokých vrstev lidových. V politické a osvětové činnosti jeho nezviklala jej ani persekuce, jejíž obětí jako národní učitel se stal.

Vznik celé řady škol, kulturních a menšinových spolků a hospodářských podniků vděčí jeho podnětu a usilovné spoluprácí. Rovněž lidumilné korporace nalézaly v něm štědrého příznivce.

Byl místopředsedou prvního Národního shromáždění, v našem sboru naležel k nejváženějším a nejpilnějším členům, dokud zákeřná choroba jeho tělesné i duševní síly úplně neochromila.

Dne 29. září zemřel v Olomoucí pan sen. arcibiskup dr Antonín Cyril Stojan, metropolita moravský, člen klubu československé strany lidové.

Odešel muž ryzího srdce, hluboké víry a ušlechtilé myslí, skutečných křesťanských cností, opravdový kněz vlastenec a nadšený Slovan. Celý svůj život, všecky své síly a šlechetné snahy postavil nezištné a obětavě do služeb vlasti, jeho lidu a církvi.

V náboženském ohledu byl zaníceným šiřitelem myšlenky Cyrillo-methodějské a působil vždy pro náboženské, ideové a národní sblížení slovanské, Velehrad a Hostýn zůstanou trvalými pomníky jeho neúnavného náboženského-obrodného působení mezi moravským lidem.

Druhým základním rysem jeho vznešené povahy byla nekonečná dobrota srdce a láska k bližnímu. Vyšed sám ze skromných poměrů, měl vždy otevřeno srdce lidem malým, chudým a trpícím. Jeho křesťanská láska jevila se nesčetnými skutky dobročinnosti a vzestup jeho ve vysokých hodnostech církevních až ke stolici svat. Cyrilla a Methoděje, na který pro všestranné zásluhy své byl povolán, byl mu vždy jen další vzpruhou k tomu, aby tím usilovněji pokračoval ve skutcích lidumilství a milosrdí. Bohatstvím svého zlatého srdce získal si obecné úcty a lásky a moravský lid bude vždy s vděčností vzpomínati svého dobrého pastýře.

Jako politik vystupoval vždy přímo a otevřeně, nebyl nikdy pro vášnivé zápasy stranické, nýbrž nabádal spíše k smířlivosti a vzájemné snášenlivosti.

Přesvědčivě zastával zájmy středního stavu a vřele podporoval všecky kulturní snahy. V menšinách vykonal záslužnou národní prácí.

Ve své straně byl čelným pracovníkem, v našem sboru až do poslední doby účinně pracoval ve výboru kulturním a výboru živnostensko-obchodním.

Veliké pole činnosti ve věcech kulturních, národních i sociálních osiřelo jeho odchodem a ztráta jeho bude ve všech vrstvách lidu dlouho a těžce pociťována.

Senát zachová oběma svým drahým zesnulým členům vděčnou čestnou pamět.

Sděluji, že jsem udělil dovolenou pro dnešní schůzí sen. dr Mudroňovi, Dúrčanskému, Barinkovi, Dulovi, inž. Klimkovi.

Navrhuji, aby byla udělena dovolená na dobu dvou týdnů sen. Walló, 4 týdnů sen. Zulegerovi, 7 týdnů sen. dru Kovalíkovi, 4 týdnů sen. Barthovi, 6 měsíců sen. dru Naeglovi.

Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Žádaná dovolená se uděluje.

Předseda: Prosím, aby byly přečteny spisy, které byly rozdány.

Senátní tajemník dr Šafařovíč (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 1712. Vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 17. února 1922, č. 75 Sb. z. a n., upravujícího organisaci odborných škol pro ženská povolání a právní poměry učitelstva těchto škol v republice Československé.

Tisk 1713 - 1713/1. Interpelace sen. Hucla, Donáta a spol. p. ministrovi školství ohledně paušálního obviňování rolnictva z lichvy v učebnicí dějepisu pro ústavy učitelské prof. dr. Františka Nováka, schválené výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 24. února 1923, čís. 21.418.

Tisk 1713/1. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra sociální péče stran rozhodnutí nejvyššího správního soudu o závodních výborech, a o povinném nemocenském pojištění pomocníků v domácnostech.

Tisk 1714-1714/14. Odpověď ministra zahraničních věcí a ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. ve příčině uzavření smluv o právní pomoci se státy, které pro vývoz přicházejí v úvahu (tisk 1513).

Tisk 1714/1. Odpověď ministra vnitra na interpelací sen. dr, Mayra-Hartinga a soudruhů ve příčině nezákonného požadavku okresní správy politické ve Vrchlabí, aby tamní hostinští zavedli české vývěsní štítky (tisk 1553/11).

Tisk 1714/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Spiegela a soudr. stran vytlačení německého jazyka ze styků školních rad (tisk 1563/1).

Tisk 1714/3. Odpověď ministrů železnic a financí na interpelaci sen. Jelinka a druhů stran výplaty 5%ních priorit Ostravsko-Frýdlantské dráhy (tisk 1587/5).

Tisk 1714/4. Odpověď ministrů spravedlností, veřejného zdravotnictví a veřejných prací na interpelaci sen. Donáta, dr Franty, Zavorala, Svěceného a spol. o snížení tarifů advokátů, notářů, lékařů, lékárníků a civilních geometrů (tisk 1563/8).

Tisk 1714/5. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Spiegela, dr Naegle, dr Mayra-Hartinga a soudr. stran neustálého zasahování do vysokoškolské samosprávy (tisk 1687/10).

Tisk 1714/6. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla, dr Herzigové, Fahrnera a soudr. stran samovolného disponování zemské správy politické městským divadlem v Liberci (tisk 1687/14).

Tisk 1714/7. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelací sen. Hrubého a spol, ve příčině germanisace českých dětí na německé soukromé škole jednotřídní v Železném Brodě (tisk 1563/9).

Tisk 1714/8. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Přikryla a druhů stran různých nesrovnalostí a protizákonností v německém školství v kraji Mor. Ostravském (tisk 1687/2).

Tisk 1714/9. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Roháčka a spol. o podporách v nezaměstnaností a invalidních rentách (tisk 1687/3.)

Tisk 1714/10. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Chlumeckého, Průši a soudr. v záležitosti sebevraždy vojína Antonína Argaláše ve Zvoleni (tisk 1687/12).

Tisk 1714/11. Odpověď vlády na interpelaci sen. Jelinka, dr Naegle a soudr. stran požitků svobodných živitelů rodin (tisk 1594/6).

Tisk 1714/12. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Jarolima, Löwa a soudr. stran prodloužení působnosti nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících (tisk 1659).

Tisk 1714/13. Odpověď ministra veřejných prací na interpelací sen. Fahrmera a soudr. stran provádění voleb do závodní rady na dolu Kateřiny v Radvanicích (tisk 1687/7).

Tisk 1714/14. Odpověď vlády na interpelaci sen. Fahrnera a soudr. stran poškození správce panství Hanuše Kirschneka ve Fichtenbachu u Domažlic dobrovolným prodejem panství Fichtenbachu městské obci domažlické (tisk 1687/8).

Tisk 1715. Vládní návrh zákona, jímž se povoluje užíti komunálních dluhopisů vydaných akciovou společností >Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik< k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Těsnopisecké zprávy o 169. až 172, schůzi senátu Národního shromážděni republiky Československé ze dne 2., 3. a 4. července 1923.

Ročenka Národního shromáždění republiky Československé rok 1922-1923.

Z cizích parlamentů. Ročník IV, č. 7 - 9.

Zápisy o 169.-172, schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Výboru národohospodářskému, živnostensko - obchodnímu a rozpočtovému:

Vládní nařízení ze dne 12. července 1923, č. 140 Sb. z. a n., jímž se stanoví přejímací ceny za surový líh a odměna za jeho rafinování pro výrobní období 1922/1923.

Vládní nařízení ze dne 1. srpna 1923, č. 173 Sb. z. a n., kterým se činí opatření pro přechodné hospodaření lihem.

Výboru brannému a sociálně-politickému:

Vládní nařízení ze dne 7. srpna 1923 o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani v roce 1923.

Výboru imunitnímu :

Žádost trestního soudu v Opavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Herzigové pro přečin dle § 14 č. 5 zákona na ochranu republiky a pro přestupek dle § 491 tr. z. a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. ex 1863.

Žádost hlavního státního zastupitelství v Bratislavě za svolení k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin urážky na cti spáchaný tiskem podle § l, § 3 odst. II, č. l a 2, § 9 č. 6 zák. či. XLI z r. 1914,

Předseda (zvoní):

Předsednictvo senátu obdrželo přípisy ministerstva vnitra z 5. října 1923, čís. 66038, a z 8. října 1923, čís. 68314, o nových členech senátu a přípis volebního soudu v Praze z 20. října 1923, čís, 1.008, o jejich volitelnosti.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Přikryla, aby tyto přípisy přečetl.

Zapisovatel sen. dr Přikryl (čte):

>Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.

Na místě zemřelého senátora pana Aloise Konečného, zvoleného ve volebním kraji VI. z kandidátní listiny čs. strany socialistické povolává ministerstvo vnitra na základě ustanovení §u 56, řádu volení do poslanecké sněmovny ve spojení s §§ 2, a 11, zákona o složení a pravomocí senátu pana Josefa Holého, profesora a spisovatele v Brně, za člena senátu, vydává mu ověřující list opravňující jej ke vstupu do senátu a činí zároveň opatření za účelem uveřejnění této skutečnosti v Úředním listě.

Ministr: Malypetr v.r. <

>Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.

Za zemřelého senátora pana dr Antonína Cyrila Stojana, zvoleného ve vol. kraji VI. z kandidátní listiny československé strany lidové, povolává ministerstvo vnitra na základě ustanovení §u 56. řádu volení do poslanecké sněmovny ve spojení s §em 2. zákona o složení a pravomoci senátu pana Bohuslava Koukala, ředitele I. dělnického výrobního družstva stolařského v Brně, za člena senátu, vydává mu ověřující list opravňující jej ke vstupu do senátu a činí zároveň opatření za účelem uveřejnění této skutečnosti v Úředním listě Československé republiky.

Ministr: Malypetr v.r. <

>Předsednictvu senátu v Praze.

Volební soud ve svém zasedání dne 20. října 1923 podrobil svému zkoumání po rozumu §u 8. č 2. a §u 10. zák. ze dne 29. února 1920. čís. 125 Sb. z. a n., volitelnost senátora

1. Josefa Holého, profesora a spisovatele v Brně, nastoupivšího za zemřelého senátora Aloise Konečného,

2. Bohuslava Koukala, ředitele I. dělnického družstva stolařského v Brně, nastoupivšího za zemřelého senátora dr Antonína Cyrila Stojana.

Ježto proti jejich volbě nebyla podána stížnost a neshledáno zákonných překážek volitelnosti, bylo usneseno v plenární schůzi volbu těchto senátorů ověřiti.

O tom se dává věděti podle §u 22. zák, ze dne 29. února 1920, čís. 125 Sb. z. a n., předsednictvu senátu.

Dr Pantůček v.r. <

Předseda: Nově zvolení členové senátu pánové Josef Holý a Bohuslav Koukal dostavili se do dnešní schůze a vykonají ústavní listinou předepsaný slib.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Přikryla, aby jim přečetl formuli slibu a pány senátory Holého a Koukala, aby vykonali slib podáním ruky a slovem >slibuji<.

Zapisovatel sen. dr Přikryl (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Předseda: Předsednictvo senátu obdrželo přípis Stálého výboru z 10. července 1923, čís. 14.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Přikryla, aby jej přečetl.

Zapisovatel sen. dr Přikryl (čte):

>Panu předsedovi senátu N. S. R. Č. v Praze.

Stálý výbor Národního shromáždění R. Č. podle §u 54 ústavní listiny konal dne 9. července 1923 ustavující schůzi.

Zvoleni byli:

Předsedou: předseda poslanecké sněmovny N.S.R.Č. František Tomášek,

I. místopředsedou: sen, JUDr. Cyril Horáček,

II. místopředsedou: posl. JUDr. Mořic Hruban,

zapisovateli byli zvoleni poslanci:

Frant. Zeminová, prof. dr Fr. Spina a dr Antonín Hajn.

Předseda Stálého výboru N.S.R.Č.:

Tomášek v. r. <

Předseda: K slovu se přihlásil pan ministr financí inž. Bečka. Uděluji mu je.

Ministr financí inž. Bečka: Slavný senáte! K předloženému státnímu rozpočtu na rok 1924 dovoluji si připojiti některá vysvětlení a současně uvésti a odůvodniti zásady, podle nichž byl rozpočet sestaven:

Je mně potěšením, že mohu při tom jasně konstatovati, že pro celou vládu byla vhodná šetrnost vedoucí ideou a že jednotlivá ministerstva vedena byla snahou přivésti výdaje ve shodu s příjmy. Ministerstvu financí pak připadla úloha přihlížeti k tomu, by každý jednotlivý výdaj byl prokázán jako skutečná potřeba a aby vymýtěny byly ony položky, jež by mohly býti zálohovými položkami pro >strýčka Příhodu<, nebo jež by v běžném roce nebyly pravděpodobně vyčerpány a které se přenášejí buď zcela anebo částečně do rozpočtu let následujících.

Nejsprávnějším vodítkem pro rozpočet jsou nesporně výsledky státního hospodaření za uplynulé měsíce běžného roku, resp. roku předcházejícího. Již v prvních měsících letošního roku objevily se důsledky skutečnosti, že koncem r. 1922 vstoupili jsme do klesající hospodářské konjunktury. Zračilo se to ve výnosu daní a dávek poklesem o mnohé procento proti předešlému roku. Výnos daní a dávek klesal nejenom oproti předešlému roku, nýbrž klesl namnoze i pod částky preliminované v rozpočtu na rok 1923. Z toho důvodu ovšem ministerstvo financí naléhalo na největší šetrnost ve výdajích a ministerská rada stanovila, že mají býti odsunuty neb na více let rozděleny výdaje, jež to snesou. Z těchto důvodů již v roce letošním bylo zahájeno částečné hospodařství anuitní, jež dochází ještě většího výrazu v rozpočtu na rok 1924, a to zejména ve stavbách a potřebách obozu ministerstva železnic, dále ve stavbách ministerstva veřejných prací a v pracech ministerstva pošt a telegrafů. (Sen. Matuščák: Ministerstvo národní obrany také?) Zajisté!

Nutno též přihlížeti k tomu, že náklady určené pro zdolání bytové nouze značně stouply. Poněvadž povinností z toho plynoucí, jež stát na sebe přijímá, splaceny jsou anuitami, budou se jeviti důsledky tohoto sociálního opatření dlouhou řadu let ve státním rozpočtu.

Klesající příjmy z výnosu daní a dávek nutí k největší obezřetnosti, neboť nelze poplatnictvu ukládati nová břemena neb dosavadní podstatně zvyšovati. (Tak jest! Ano.) Nemůže být o tom sporu, že nezbývá, než přistoupiti k pronikavému snížení státních výdajů, jež by odpovídalo poměrům vytvořeným ustálenou hodnotou čsl. koruny a jež by umožňovalo přiblížiti se rovnováze ve státním rozpočtu i (Zcela správně!) v létech slabších konjunktur a umožňovalo snížení daňových břemen, poplatnictvu ukládaných, na základě zvýšených příjmů v létech konjunktur dobrých.

Samozřejmě není možno snížení výdajů prováděti určitým procentem ve všech rozpočtových položkách. Snížení takové vyloučeno jest u všech vydání, jež stanovena jsou zákonem nebo právními závazky, a položek takových jest ve státním rozpočtu veliké množství. Přes to však podařilo se v návrhu státního rozpočtu značné zmenšiti výdaje na rok 1924. A je to vidět, že, kdežto v roce 1922 výdaje dosáhly vrcholného bodu 19.812 milionů Kč a v roce 1923 činily ještě 19.371 milionů Kč, klesly v předloženém rozpočtu má 16.994 milionů Kč. K tomu dlužno poznamenati, že v rozpočtu na rok 1924 obsaženy jsou všechny zákonem upravené přídavky státních zaměstnanců, tedy i drahotní přídavky, jež v rozpočtu 1923 obsaženy nebyly a jichž výše dostoupí nejméně 1.500 milionů Kč. Činí proto skutečné snížení výdajů oproti rozpočtu 1923 částku 3.877 milionů Kč. V procentech dosahují tedy škrty 18,5 % celého rozpočtu. Jistě škrty to velmi značné.