V rozpočtu Státního pozemkového úřadu kap. IX. předloženého rozpočtu při úvěru na provádění pozemkové reformy dospíváme k značnému rozdílu potřeby a úhrady oproti minulým rokům. Rozdíl tento vznikl následkem sestavení rozpočtu v § 3 >Provádění pozemkové reformy> na podkladě fondového hospodaření ve smyslu §u 79 zákona náhradového ve znění novely ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n.

K rozpočtu ministerstva národní obrany dovoluji si poznamenati toto: Jednou z nejpalčivějších otázek v každém státním rozpočtu jest jistě zajištění úhrady ve státním rozpočtu pro náklady spojené s vydržováním vojska.

Náklady tyto posuzovati jest s toho stanoviska, že slouží k zabezpečení oněch obětí, kteréž byly vynaloženy na intelektuelní statky národa. Prostředků k zabezpečení a obraně státu převzala republika při svém vzniku velice málo a velmi nedokonalých. Bylo třeba usilovné práce a značných finančních obětí, aby bylo opatřeno to nejnutnější. Nynější její stav pak nám ještě daleko nedovoluje, abychom klidně založili ruce v klín. Poznávám mnohé nedostatky naších opatření. Proto nutno ve vybudování naší armády, jež nám jistě slouží jen k zajištění míru a pokoje, co nejintensivnějí pokračovati. Nebylo by proto možno nákladů na armádu tak redukovati, jak by to snad odpovídalo našim mírumilovným snahám, aniž bychom se vydávali v nebezpečí, že tím ohrozíme bezpečnost našeho státu.

Věnuje se proto na armádu z celkového státního rozpočtu okrouhle 2,300 mil. Kč. Proti roku 1923 je potřeba tato nižší o 475.2 mil. Kč. Doufáme proto, že i při tomto snížení podaří se ministerstvu národní obrany veškeré potřeby náležitě opatřiti a armádu naši na výši udržeti a zdokonaliti, neboť snížení ono dedukuje se ze zlevnění všech potřeb oproti době uplynulé.

V ministerstvu pošt a telegrafů jeví se oproti r. 1923 v rozpočtu na r. 1924 stoupnutí procenta připadajícího na osobní náklady; naproti tomu pokleslo procento celkové potřeby na výdaje věcné. Stoupnutí osobních výdajů má hlavní příčinu v tom, že v rozpočtu na r. 1924 je zařazena celá potřeba na osobní náklady, kdežto v rozpočtu na rok 1923 nebyly obsaženy dřívější nouzové výpomoci. Snížení věcného nákladu jest umožněno hlavně podstatným poklesem ceny všech potřeb provozních i kancelářských proti poměrům v r. 1922, kdy byl sděláván rozpočet na r. 1923.

Pokud se týče ministerstva železnic, jeví se podle návrhu státního rozpočtu pro rok 1924 výdaje tohoto resortu částkou 4.174,517.870 Kč, kdežto pro rok 1923 byly výdaje preliminovány částkou 4,206,081.040 Kč; podávají se tedy pro rok 1924 rozpočtově menší výdaje o 31,563.170 Kč, K lepšímu posouzení tohoto poměru nutno však dodati, že v rozpočtu na r, 1924 jest jíž pamatováno na výdaje dvou velkých drah, v poslední době sestátněných, totiž dřívější dráhy Ústecko-Teplické a dráhy Buštěhradské, které v rozpočtu na r. 1923 nepřicházely. V příjmech naproti tomu docíleno je zvýšení asi o 348,5 mil. Kč.

Na rozpočet ministerstva železnic mají značný vliv též výdaje investiční, učiněné v posledních letech železniční správou, protože dílčí rozpočet ten nutno zatížiti též úrokem a postupně též úmorem vynaloženého investičního kapitálu. Ježto již jen zúrokování investiční půjčky dopravní, dále zúročení a úmor investičního úvěru anglického a konečně zúročení státních pokladničních poukázek, vydaných za účelem úhrady investičních potřeb, způsobuje pro železniční správu podle návrhu rozpočtu na r. 1924 zatížení ve výši bezmála 212 mil. Kč, jest zřejmo, že napříště bude nutno postupovati v investičních opatřeních s největší zdrženlivostí, protože by jinak úrok a úmor investičních nákladů v příštích letech příliš stoupal a stěží by mohl býti vyrovnán zvýšenými příjmy; nutno zajisté uvarovati se toho, aby rentabilita našich drah nebyla takovým zatížením, pro budoucnost ohrožena.

Pokud se týče ministerstva zemědělství, činí výdaje podle státního rozpočtu pro r. 1924 655 mil. Kč a jsou u srovnání s rokem 1923 menší celkem o 118,6 mil. Kč, ač byly zvýšeny podpory pro zemědělské a lesní družstevnictví, zejména pro Slovensko, na 18 mil. Kč ze 3,5 mil. Kč v r. 1923 a zařazena nová položka 12,6 mil. Kč na podpory okresům postiženým živelními pohromami, jako splatný dluh do státního melioračního fondu.

Pokračování v sestátňovací akci pohraničních lesů omezí se na míru nejmenší, naproti tomu přistoupí se k akci směny státní půdy polní za lesní půdu, jíž stát nabude podle zákonů o pozemkové reformě. Část úvěrů na tyto akce zařazena je do rozpočtu státních investic.

Příjmy ministerstva zemědělství preliminují se na 526 mil. Kč, celkem o 147 mil. Kč méně než v r. 1923. Zejména očekává se menší výnos ve statcích školních v provozu státních lesů a statků vůbec z důvodu poklesu cen hospodářských plodin a dřeva následkem nepříznivého stavu dřevního vývozu do sousedních států.

U ministerstva veřejných prací zmíniti bylo by se o tom, že výdaje na hospodaření uhlím proti roku 1923 podstatně se snižují, neboť preliminovaný náklad pro r.1923 per 3,268.520 Kč snižuje se pro r. 1924 na 1,184.816 Kč, což souvisí s tím, že státní hospodaření uhlím blíží se svému zlikvidování.

Naproti tomu státní strojní a elektrotechnická služba vykazuje poměrně značné zvýšení potřeby na vzduchoplavbu, a to z toho důvodu, že jest nutno rozšířiti leteckou službu na dosavadních letištích a zavésti nové linky letecké a zvýšiti peníz na subvencování leteckých společností a na výkup pozemků pro letiště, jakož i na stavby na letištích. Na event. účast státu na leteckých podnicích zařazen a jest v rozpočtu investičním částka 9 milionů Kč.

Státní báňské a hutnické závody - titul 16 - vykazují proti r. 1923 podstatný pokles nejen na výdajích, nýbrž také v příjmech, čehož hlavním důvodem jest jak snížení cen hmot potřebných k výrobě, tak snížení ceny prodávaného zboží. Neboť při státních báních a hutích činily podle rozpočtu v roce 1923 výdaje 480,616.479 Kč, příjmy 518 mil. 908.180 Kč, tedy rozpočtový přebytek v r. 1923 38,291.701 Kč, v rozpočtu na r. 1924 preliminují se výdaje 382,787,365 Kč, příjmy 457,736,480 Kč, tedy podává se rozpočtový přebytek 74,949.115 Kč.

K rozpočtu ministerstva sociální péče dovoluji si poznamenati, že podle zákonů o stavebním ruchu bylo do konce r. 1922 přislíbeno a uděleno podpor hlavně ve formě státních záruk na stavby domů se stavebním nákladem okrouhle 3 milliard Kč, což vyžaduje roční částky 168 milionů Kč, počítá-li se s průměrnou 80% podporou a s úrokováním a umořováním průměrně 7%. Stavební náklad, který v r. 1923 již vznikl a ještě vznikne, lze odhadovati asi na l miliardu Kč a příslušnou roční anuitu asi na 40 milionů Kč; bude tudíž třeba po dobu průměrně 35 až 40 let ročně do státního rozpočtu zařaďovati úhrnem částku okrouhle 200 milionů Kč, což znamená veliké zatížení státního rozpočtu, přihlíží-li se jednak k době, po kterou zatížení to potrvá, jednak k tomu, že ustálením hospodářských poměrů vzroste kupní síla koruny a toto finanční břemeno bude tím těžší.

Poměrně velmi značný náklad - 546 mil. 506.520 Kč - do rozpočtu pro r. 1924 na péčí o válečné poškozence na kap. 21 a 21 A zařaděný, jest způsoben tím, že okruh osob, jimž dostává se požitků, jest velmi široký. Požitků dostává se totiž nejen invalidům, vdovám a sirotkům po padlých vojínech, nýbrž i vlastním i nevlastním rodičům, pěstounům a sourozencům padlých vojínů, dětem invalidů a sirotkům až do 18. roku, a jsou-li neschopni k výdělku, až do 24. roku. Rovněž počet invalidů beroucích požitky jest velmi značný, neboť nároky na tyto požitky počínají se již při snížení výdělečné schopnosti o 20 %, kteréžto snížení bylo, vzhledem k tomu, že při jeho stanovení bylo postupováno dosti blahovolně, jakož i vzhledem k tomu, že nějaký malý neduh utrpěl téměř každý, kdo prodělal válku jako vojín, přiznáno téměř každému, kdo se jako invalida přihlásil. Tím dá se také vysvětliti, že invalidů, jichž výdělečná schopnost snížena byla o méně než 55 %, jest téměř 80 % všech invalidů, a ozývají se již požadavky z řad invalidů samotných, hlavně těžších, aby tito lehčí invalidé podrobeni byli novým prohlídkám a vyloučení z nároku na invalidní důchod, čímž by se uspořily značné částky a mohla býti věnována větší pozornost a péče invalidům těžkým, pomocí skutečně potřebujícím. (Zcela správně!)

V ministerstvu školství a národní osvěty ve věcných výdajích mimořádných mohlo býti docíleno nižšího preliminování, ježto jednak na vnitřní zařízení škol všech kategorií v minulých letech byly vynaloženy značnější částky, takže ústavy a školy mohly již přiměřeně býti zařízeny, rovněž tak tomu jest při položkách na učebné a vědecké potřeby.

Jinak v tomto ministerstvu zvláštních škrtů děláno nebylo.

V letošním rozpočtu je nová kapitola, a to o likvidací repatriačních nákladů čs. příslušníků bylo by uvésti, že do rozpočtu pro r. 1924 bylo třeba v nové kapitole XXV, zařaditi částku 110 milionů Kč, které bude potřebí k uspokojení nejnaléhavějších likvidních požadavků Finanční správy ruských legií. Tato správa postarala se vlastními prostředky o repatriaci čs. příslušníků z Vladivostoku do vlasti. Protože náklady repatriační čs. příslušníků jdou na účet republiky, bylo státem v letech 1919 až 1922 uhrazeno 134,247.142 Kč. Neuhraženou zůstává částka okrouhle 330 milionů Kč, která bude postupně splacena a preliminována v řádném státním rozpočtu v kapitole XXV.

Dovolte, abych se zmínil také o samotném ministerstvu financí. V ministerstvu financí snížena byla vydání o 215 milionů Kč, ač i zde jako u všech ministerstev zařazeny jsou osobní výdaje i s přídavky pro r. 1923 upravenými a do rozpočtu tohoto roku nepojatými. V pokladní správě provedeno uspořádání, vypuštěny mnohé průběžné položky, a zařazeny některé nové.

Příjem finančního resortu tvoří sám o sobě většinu všech příjmů státních a preliminován jest na r. 1924 úhrnem 9077 milionů Kč, t. j. proti r. 1923 méně o 1360 milionů. Příčina tohoto, značného úbytku spočívá v tom, že s ustálenějšími hospodářskými poměry jeví se klesající tendence napiatého výnosu finančních příjmů, zejména na daních spotřebních.

Nově zařazen zde příjem státu z účasti na prodeji zdaněného lihu v částce 280 milionů Kč podle § 5 nařízení z 1. srpna 1923 č. 173 Sb. z. a n. Zisk z ražení drobných mincí v r. 1924 počítá se částkou přes 15 milionů.

Refundace nákladu na vybírání dávky z majetku zařazena nižší částkou vzhledem k tomu, že hlavní práce ukládací byly již z největší části provedeny.

V tabákovém monopolu jest vzrůst příjmů znatelný. Ač hrubý příjem poklesl o 18 milionů - důsledek to snížení cen tabákových tovarů -, mohl býti přes to čistý příjem v rozpočtu na r. 1924 stanoven na l miliardu, což umožněno jest jen redukcí vydání, a to o 161 milionů Kč. Připomínám, že v tabákové režii jest již téměř úplně uplatněn obchodní systém, a jak z výsledku lze viděti, dobře se osvědčuje.

Proto finanční správa naléhá na jeho postupné provedení i ve druhých složkách státního hospodaření a mohu sděliti, že pro hutní a důlní odbor ministerstva veřejných prací jsou dokončeny směrnice tohoto hospodaření. Doufám, že záhy i ministerstvo železnic vstoupí do řady státních podniků, jež řízeny budou zásadami správného obchodníka a poté že následovati budou i jiné.

Touto cestou, myslím, že nejrychleji dospějeme k úplnému odstranění deficitu ve státním hospodářství a že zrychleným tempem bude zvýšen státní příjem a zmenšen státní výdaj, abychom mohli přistoupiti ke zmírňování daňových břemen poplatnictva a tím ku všeobecnému zlevnění všech potřeb.

Dovolte mi, abych ku konci svých vývodů poznamenal ještě toto. Rozvaha i pevná vůle stát náš milujících činitelů ochránila nás před důsledky poválečných chorob okolních států a na nich nejlépe vidíme, co to znamená, a jaké hospodářské důsledky rozvrácených poměrů dopadají tam na jednotlivce i na celé stavy.

Vnitřní poměry našeho státu jsou v klidném vývoji. Dnes předložený rozpočet je důkazem další konsolidace našeho státu a jsem jist, že schválením tohoto rozpočtu slavnou sněmovnou bude upevněna vůle státotvorných stran jíti v semknutých řadách nezadržitelně za prospěchem státu a ku spokojenosti národa a tím dojde k plné platnosti zásada, jíž se dovolával nesmrtelný dr. Rašín: >Blaho republiky budiž nejvyšším zákonem!< (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh pana sen. Svěceného a spol. podle §u 65 jednacího řádu, aby debata o tomto vládním prohlášení zahájena byla společně s projednáváním státního rozpočtu na rok 1924.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Naznačený návrh je přijat.

Ke slovu se dále přihlásil pan ministr zahraničních věcí. Uděluji mu je.

Ministr zahraničních věcí dr. Beneš: Slavný senáte! Od posledního mého výkladu o zahraniční politice v plenu sněmoven sběhla se řada politických událostí, o nichž jsem povinen dáti vám zprávu. Učiním to pokud možno stručně a doplním zprávu svou dle diskuse dodatky a vysvětleními, ukáže-li se toho potřeba.

V červenci jsem byl na politické cestě v Paříži, Londýně a Bruselu, na to byla schůzka ministrů Malé Dohody v Sinaji, pak jsem měl politické vyjednávání v Itálii a ztrávil celý měsíc v Ženevě při zasedání Společností národů. K jednáním těmto připojila se pak událost rázu vysoce politického: zájezd pana presidenta do Paříže, Londýna a Bruselu.

Červencová cesta na západ měla za účel vyřešit řadu našich otázek. Vláda maďarská požádala reparační komisi krátce před tím o svolení k uzavření půjčky a osvobození od hypotéky národního jmění maďarského; měl to býti první krok k rekonstrukci Maďarska. Malá Dohoda, majíc ve věci svá určitá práva, rozhodla se otázku tu rozřešiti na společné schůzi v Sinaji. Chtěje znáti podrobně stanovisko západních mocností, použil jsem právě červencové cesty, abych v otázce Maďarska podrobně se informoval, jak dívají se na ni ti, kdož mají hlavní právo spolurozhodovati.

Při jednání v Paříži a v Londýně poznal jsem také pravý stav nazírání na otázku Javoriny a v důsledku toho dal jsem souhlas k tomu, aby věc byla předána k právnímu dobrozdání mezinárodnímu smírčímu soudu. Otázka je tím odpolitisována a doufám, že bude definitivně skončena. Důsledkům nestranného výroku soudů podrobí se jistě mlčky obě strany.

Při cestě této šlo mně přirozeně dále také o to, znáti přesný názor Londýna, Paříže a Bruselu o stavu reparační politiky, jež se nás tolik dotýká. Jako dříve i nyní neopomenul jsem zdůraznit, nemíchaje se nijak do věcí, jež nás se netýkají a do nichž nemáme právo mluviti, že skutečnou podmínkou míru v Evropě je dohoda anglo-francouzská a trvání Dohody. Evropa nezhyne, když Dohoda by netrvala. Ale boj nás všech o definitivní mír byl by delší a těžší.

Další předmět mé cesty byla jednání obchodně politická. Dojednal jsem, jak známo, principy a zásadní linie naší obchodní smlouvy s Francií, jež pak komisemi expertů byla v podrobnostech vyhotovena a jež bude co nejdříve sněmovně předložena k schválení. Dojednal jsem a zároveň hned podepsal s lordem Curzonem naši obchodní smlouvu s Anglií a dominiemi, čímž jedna z nejdůležitějších kapitol našeho obchodního jednání byla skončena. Jednal jsem s vládou belgickou o vyřešení obchodně-politických sporů, jež mezi oběma našemi státy vznikly. Dodávám, že o týchž věcech jednáno bylo i při zájezdu p. presidenta do Bruselu. V politické diskusi s belgickým ministrem zahraničních věcí bylo zdůrazňováno, jak oba státy jsou si blízké svými zájmy i přes hospodářskou konkurencí, podobné svými politickými cíli a potřebami na plnou spolupráci odkázané. Jednání toto, doufám, bude míti značný vliv na vztah obou zemí a na jejich spolupráci v budoucnosti. Chceme býti s Belgií opravdovými, a věrnými spolupracovníky a přáteli.

Konečně jsem měl při cestě té za úkol dojednati návštěvu pana presidenta v hlavních městech naších západních spojenců.

Schůze Malé Dohody v Sinaji navazovala přímo na tato jednání na západě. V Sinaji dohodly se státy Malé Dohody o své nové politice k Maďarsku, o politice rekonstrukce a spolupráce, jestli ovšem vnitřní podmínky Maďarska dovolí tuto politiku prováděti. Československá republika, Jugoslávie a Rumunsko se shodly na podmínkách hospodářských a politických, za jakých bylo by možno souhlasit s odstraněním hypoték na jistou část maďarského národního jmění a na jistou dobu. Žádána byla finanční kontrola, aby peněz nebylo zneužito, žádáno, aby Spojenci, kteří učinili koncese platové Maďarům, vzali stejně ohled na platové povinnosti všech tří států Malé Dohody, žádány garancie se strany Maďarska, že povede nadále loyální a mírovou politiku k sousedům, žádáno o definitivní vyřešení otázky odzbrojení a podepsání politického protokolu, obdobného rakouskému protokolu ženevskému, majícímu za cíl znovu zavázati Maďarsko i státy ostatní k loyální mírové politice.

Na základě těchto sinajských dohod jednáno bylo pak dále jednak se spojenci, jednak přímo jsem měl možnost jednati v Ženevě s ministerským předsedou maďarským hrabětem Bethlenem. Ve většině otázek docíleno bylo dohody ve smyslu právě naznačeném. V řadě otázek zbývajících dosud se jedná. Rekonstrukci Maďarska má prováděti Svaz Národů společně s reparační komisí. Jednání v Sinaji mělo tentokráte, důležitý politický význam i po jiné stránce. Upevnilo svazky Malé Dohody, ukázalo na řadu nových politických problémů, zejména ve vztahu k Balkánu a k Rusku, a dotýkalo se i otázek hospodářských, jimiž bude se zabývati příští schůze Malé Dohody v Bělehradě podrobněji. Ukazuje se stále, že Malá Dohoda jest a jistě zůstane důležitým politickým faktorem evropské politiky. (Předseda ujímá se předsednictví.)

Cesta do Itálie ke konci srpna vyvolána byla dvěma důvody. Jednak stejně tak jako v Londýně a Paříži bylo nutno i v Římě se dohodnouti o společné politice ve věcí rekonstrukce Maďarska, jednak měli jsme řadu otázek specielních, italskočeskoslovenských, jež bylo třeba vyříditi. Jak je známo již ze zpráv časopiseckých, jednáno bylo především o upravení obchodních styků italsko-československých podle nových potřeb obchodní smlouvy s Francií, jež následkem klausule o nejvyšších výhodách má své důsledky i pro Itálii.

Byl smluven termín, právě pro konec října, pro jednání o smlouvu tarifní mezi námi a Itálií, byl dále dohodnut postup o vyřízení otázky našeho válečného dluhu Itálii. V té věcí přijat princip, jenž má pro nás i Itálii značnou důležitost; dosavadní úmluva o válečném dluhu nebude ratifikována a dohodnuto, že Itálie bude postupovati vzhledem k nám v této otázce stejným způsobem jako Anglie vzhledem k Itálii. Jinými slovy, náš válečný dluh zařazen je tak do celkových dluhů mezispojeneckých. Ježto i Francie zaujímá toto stanovisko, budou naše válečné dluhy řešeny pravděpodobně v komplexu všech mezispojeneckých dluhů válečných.

Vedle toho jednáno o otázkách méně důležitých. Většinou jsou to věcí rázu obchodně-finančního, mající vztah k různým klausulím St. germainského míru. Dojednaná řešení v Římě prakticky se nyní provádějí buď cestou diplomatickou nebo komisemi specialistů.

Cesta do Říma měla pro nás také dosah politický. Byl to první přímý kontakt s novým ministerským předsedou Mussolinim po známém převratu v Itálii. Ministerský předseda Mussolini zabýval se našimi věcmi před válkou a pomáhal naší národní věcí za války, bylo tudíž snadné dohodnouti se o celkových liniích naší společné politiky. S naší strany bylo zdůrazněno, že budeme prováděti v centrální Evropě a vzhledem k Itálii onu politiku, jež byla naší společnou linii za války, tutéž politiku spolupráce a loyální součinnosti pro klid a mír, jež prováděli jsme až dosud vzhledem k italskému národu.

Naše politika k Itálii má již svou tradici válečnou a poválečnou. Tradice ta dá se vyjádřiti těmito slovy: a) Přátelství založené na společenství zájmů v poslední válce a na citech vděčnosti za pomoc ve válce mám poskytnuté; b) Loyalita a opravdovost v poměru k národů, s nímž většinu zájmů máme společných a jen menší otázky nás mohou dělit, c) Přímá a otevřená dohoda o společenství zájmů v Centrální Evropě, kde jsme takřka přímými sousedy a kde by mohly vzniknouti zájmy protichůdné.

Dodávám, že dosud tak důkladně a jasně se žádnou italskou vládou neměli jsme příležitost probrat naše politické vztahy, pohovořit o spoluprácí ve Střední Evropě a zdůraznit, že trvá jednak dřívější naše dohoda o Habsburcích, jednak že budeme vždy společně provádět v Centrální Evropě politiku uplatnění mírových smluv v jejich duchu i v jejich slově.

Vedle těchto všeobecných otázek politických docíleno bylo jednoty ve většině otázek týkajících se rekonstrukce Maďarska. Nedohodnuté věci skončeny pak byly jednáním v Ženevě.

Značnou kapitolu v naší zahraniční politice posledních měsíců zaujímá zasedání Shromáždění Svazu Národů v měsíci září v Ženevě.

Pro nás má důležitost třemi hlavními otázkami: 1. Sporem italsko-řeckým; 2. naší účastí v pracech plena i komisí, 3. volbou do Rady Svazu Národů.

Jest známo naše stanovisko ve sporu italsko-řeckém. Nebyli jsme pro Itálii nebo pro Řecko, byli jsme pro Svaz Národů. Od počátku naše delegace zdůrazňovala, že je lhostejno, kdo vyřeší problém, zda Svaz nebo konference velvyslanců. Nám šlo jen o to, aby politické principy, uložené v podepsaném statutu Svazu národů nebyly porušeny a aby malé národy neztratily důvěru v instituci, která je pro ně přece jen mravní a částečně i materielní zárukou míru, klidu a jisté mezinárodní spravedlnosti. To jsme také otevřeně a upřímně veřejně řekli. Ostatně Rada Svazu národů jednomyslně se souhlasem Itálie i Řecka předala zkoumání právě, této otázky sboru právníků a uvidíme, zdali postup náš byl správný či nikoliv. V pracích Svazu účastnil se účinně dr. Osusky v otázkách finančních a budgetních, já sám v otázce odzbrojovací. V komisi odzbrojovací hájil jsem známý princip uzavírání parcielních smluv jako prostředku k snazšímu a okamžitému obhájení malých států a přímé ochraně míru v okamžicích kritických.

Nikdy nebyl princip tento podroben tak důkladné a opravdové kritice jako v této komisi i v plenu Shromáždění Svazu národů. Nikde, myslím, nebyl také úspěšněji obhájen nežli právě v tomto sboru. Všecky důvody proti principu tomu dají se shrnouti v jediný; je prý to stará politika aliancí. Také všechny důvody pro dají se vyjádřiti v jediné větě: Za dnešních politických a hospodářských mravně rozvrácených poměrů je to jediná ochrana zejména malých států proti politice, jež chce svět stavět násilně před hotová fakta a proti politice, jež má zájem na soustavném rušení klidu, aby konsolidace nových právních a politických poměrů poválečných nenastala.

Aby však tento princip nemohl vybočit ve zneužívání staré politiky válečných aliancí, hájil jsem a hájím stanovisko, že Svaz národů má být oním mravním a politickým tribunálem, který má zkoumati a kontrolovat tyto nové parciální regionální dohody, aby skutečně sloužily jen míru a konsolidaci nových poměrů, aby nebyly uzavírány tajné dohody s nejasnými politickými cíli (Sen. Matuščák: Ale to se děje stejně!) Veliká většina států zastoupených ve Svazu národů stanovisko toto uznala a přijala. (Sen. Matuščák: To je jen staré kopyto! Veselost.)

O odzbrojení samém zatím nelze mnoho se šířiti. Práce ve Svazu jsou ve stadiu přípravném, Svaz připravuje garanční smlouvu mezistátní, na základě jíž by všechny státy navzájem si slíbily pomoc pro případ útoku s některé strany, což by pak mělo za důsledek omezení zbrojení všech těch, kdož by k smlouvě přistoupili. Problém bude předložen vládám, ty v otázce té ještě se vysloví a příští shromáždění Svazu znovu ji projedná a pak teprve vstoupí do konkrétnější fáze. Pak bude jistě možnost podrobněji také zde se jí zabývat. Věcnost a vážnost, s jakou otázka ta byla projednávána ve Svazu, pokládám pří vší oprávněné reservě za pokrok a zároveň i za doklad reelnosti prací Svazu národů.

Zvolení Československa do Rady Svazu národů bylo výsledkem pětileté práce naší zahraniční politiky. Bylo úspěchem Československa jako člena Malé Dohody a tím také vůbec úspěchem Malé Dohody a její politiky. Pokládám za svou povinnost poděkovat zde znovu za spolupráci v této věci našim přátelům a spojencům, Jihoslovansku a Rumunsku. Byl to také výraz uznání vnitřní konsolidační práce našeho státu v prvním pětiletí jeho existence. Nepřeháníme však při tom svůj politický význam a jsme si dobře vědomi míry svých sil a svých možností.

Během zasedání Svazu projednávány byly otázky týkající se našich dvou sousedů, Maďarska a Polska. (Sen. Matuščák: A Německa?) Jsme pro hospodářskou spolupráci s Maďarskem a pro rozumný a slušný politický stav k němu. Jsme sousedy, již jsou odkázáni do značné míry na sebe. Předpokládá to, aby Maďarsko definitivně opustilo principy i metody své dosavadní politiky a zaujalo k svým sousedům stanovisko loyálního plnění mírových smluv a všech ostatních svých závazků, jakož i aby se řídilo důsledně zásadami mezinárodního práva o vztahu dvou sousedů, zejména principem loyality a korektnosti. My tuto politiku k Maďarsku důsledně děláme a dělat ji bez všech ohledů budeme. Ve věcí rekonstrukce Maďarska jsme se rozhodli z důvodů principielních pomocí Maďarsku za podmínek dříve již , uvedených. Nechceme žádné jeho ponižování, chceme slušné a loyální vyrovnání s minulostí a záruky o slušném oboustranném postupu do budoucnosti. Zdůrazňujeme, však při tom, nechtějíce se míchati do vnitřních věcí uherských, že v Uhrách musejí pochopiti, že dobrý poměr k sousedům bude zajištěn také tím, dají-li možnost doma uplatnit se také oposici demokratické a zejména i emigraci. Upozorňujeme-li na to, je to jen v zájmu definitivního dobrého poměru mezi jimi a námi.