Máme v zákoně také ustanovení, že za okolností musejí okresní zastupitelstva převzíti ručení. Za okolností bude zapotřebí, aby to okresní zastupitelstva učinila, obzvláště dnes v socialisované době, kdy družstva chtějí stavěti elektrárny atd. Právě venkovské záložny mají zájem na tom, aby se takovéto podniky podporovaly poskytováním úvěru. Tu jest ovšem zapotřebí, aby okresní zastupitelstva převzala také jistou záruku. To jest také nyní zákonem stanoveno, že také okresní výbory mohou a musí v jistých případech převzíti záruku, aby se dosáhlo poskytnutí úvěru. Také to pokládám za velice důležité.
Nyní přicházím k jiné otázce. V §u 37 jedná se o svazu všech okresních hospodářských záložen v zemi. Tento svaz existuje dnes ve dvou skupinách, ve svazu německém a českém. Otázka okresních hospodářských záložen není žádné politikum, není žádnou národnostní spornou otázkou. Já alespoň nevidím v tom žádné politikum. Praví-li se tedy v §u 37, že se všechny okresní hospodářské záložny slučují ve svaz, tož jsem s tím srozuměn. Ale nyní přicházím k tomu >ale<. Poněvadž němečtí sedláci zpravidla neumí česky a mnozí čeští sedláci neumí německy, dovolil jsem si jak ve výboru tak také nyní podati resoluční návrh, který směřuje k tomu, aby ve stanovách tohoto svazu, kterých posud neznáme - stanovy nejsou ještě připojeny k zákonu - jen z důvodu účelnosti, z důvodu, abychom se snáze dorozuměli, bylo stanoveno, aby německé záložny se scházely a radily v jednom odboru, kdež by ovšem také měl býti přítomen úředník zemského výboru s hlasem poradním, a právě tak aby české - pokud vím, máme 123 českých a 43 německých záložen - se scházely a mezi sebou radily. Sice povstane zmatek, jeden nerozumí druhému, nic z toho nevzejde. Navrhuji to jen z důvodů účelnosti, abychom si snáze rozuměli. Oba odbory mají míti výkonný výbor ve společném svazu, jak tomu jest dnes u zemědělské rady, kde se zástupcové německého a českého odboru scházejí v jednom výboru. Viděli jsme, že to podstatně přispívá k tomu, abychom se sobě přiblížili a abychom si lépe rozuměli. Jak by ale ta společnost vypadala, kdyby tam zasedalo 123 Čechů a 43 Němců, kdyby jeden druhému nerozuměl. Nemyslete si jen, že by se státu mým návrhem děla újma, kdybychom se sešli v poradním sboru, abychom se radili v zájmu okresních hospodářských záložen. Nebudeme tam pěstovati žádnou velezrádnou politiku (Veselost.), nemějte strachu. Ostatně bude tam přece také seděti úředník zemského výboru. Tam nemáme pěstovati žádnou politiku, jest to čistě hospodářská organisace pro sedláky, kteří v tomto státě bojují o svoji existenci. Tam máme jiné starosti a jiné povinnosti nežli politiku. Tu pravím ještě jedno: tyto organisace jsou povolány, aby podporovaly hospodářskou existenci svých příslušníků. Ony přinášejí mír a dorozumění. Politika jest boj, boj jest válka, válka ničí. Poněvadž toho nechceme, dovoluji si podati resoluční návrh, který jsem již kanceláři odevzdal, aby se při sepsání stanov vzal zřetel na můj návrh, aby se Němci a Češi scházeli v jednom poradním shromáždění, a aby mezi sebou byli spojeni výkonným výborem. Prosím oba pány zpravodaje, kolegy Hucla a Hybše, aby můj resoluční návrh přijali, abychom mohli s důvěrou hlasovati pro zákon. (Výborně! Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda: K slovu přichází pan sen. dr Karas:
Sen. dr Karas: Slavný senáte! Přítomná předloha zákona, o níž slavný senát jedná, náleží k oněm několika vzácným vyjimkám, při nichž celá slavná sněmovna jest společného názoru. Vidíme, jak také příslušníci druhého národa zde v Čechách v principu souhlasí s touto předlohou. Jest to předloha čistě hospodářská a právě tato hospodářská předloha má veliký význam. Ona svědčí o velikém pokroku národohospodářského života, který prodělaly naše ústavy v Čechách. Tyto záložny jsou obrazem finanční síly nejširších vrstev našeho národa a právě tato finanční síla spojená s kulturním povznesením národa, jest nejlepším základem pro sílu národa i státu. Záložny hospodářské jsou nejskvělejším bodem naší autonomie předválečné, jenž ukazuje, co autonomie vložená do rukou poctivých a pilných občanů, řádně pochopená a také prováděná, za jedno půl století skutečně vytvořila.
Tato předloha zaslouží skutečně v mnohých směrech zvláštní naší pozornosti. Jednak unifikuje veškerá ustanovení o záložnách, která dosavad, byla roztroušena v několika různých zákonech, jak v §u 47 zákona podrobně je citováno, a zároveň umožňuje rozmnožení kapitálu kmenového, který byl dosud kamenem úrazu pro záložny tím, že to zákonem nucené procento čistého zisku musí býti přiraženo ke kapitálu základnímu a že připouští rozšíření dobrovolné. To je právě odůvodněno těmi velikými požadavky, které se na hospodářské záložny kladou.
Zákon umožňuje i vstup nových podílníků, jak se již byl zde pan kol. Lisý zmínil, jednak korporací, obcí, které mohou přistoupiti bez výhrady, jednak podílníků jednotlivců právě vzhledem na nové nabyvatele půdy zemědělské, a u těchto jednotlivců je tam ovšem jisté omezení. Kdo má jen nějakou míru pozemku, nemá ovšem naprosto nároku na přijetí, kdo má aspoň 1 hektar pozemků, musí býti přijat. Ale i ti malí zemědělci mají ještě možnost ochrany u vyšší instance, kam se mohou obrátiti, kdyby je ředitelství nepřijalo. Jest zajisté dostatečná garance, že záložny hospodářské nebudou v rukou jedné politické strany, nýbrž že budou skutečně rozšířeny na veškeré občanstvo, totiž na veškeré zemědělce v dotyčném okrese.
Zákon ten také rozšiřuje velice obor působnosti těchto záložen, což jest ve spojení, s tím velikým rozkvětem našeho národohospodářského života. Zákon z nich činí skutečné banky, a je tedy přirozeno, když jim dává takový veliký obor působnosti, že zároveň také stanoví i jisté garancie, aby ony snad přílišným vrhnutím se na bankovní, častokráte riskantní obchody, snad nepoškodily jednotlivé vkladatele, po případě podílníky, po případě okres, který za ně do jisté výše ručí, a tedy i veškeré podílníky v okrese.
Jestliže pan kol. Zuleger stěžoval si do toho, že dosud hospodářské záložny byly ve své působnosti omezovány a nemohly se vyvíjeti, jak by si bylo přáti, radil bych mu, aby se s touto stížností obrátil na své spolukrajany. Sněm království Českého už před 20 léty dal zemskému výboru rozkaz, aby připravil novou osnovu, která by rozšířila působnost okresních hospodářských záložen. Zemský výbor český té povinnosti vyhověl a r. 1908 předložil tu osnovu. Ale obstrukční činností právě poslanců německé národnosti byla činnost zemského sněmu znemožněna, a osnova, ačkoliv byla předložena před 15 léty, přichází tedy teprve teď k ústavnímu projednávání. Tedy na té straně je vina, že záložny během posledních 15 let nemohly se vyvíjeti, jak by zájem jejich vyžadoval.
Byla již učiněna zmínka o tom, že okresní zastupitelstva jistým percentem ručí za vklady. Zcela správně! Neboť jestliže přijímá záložna vklady ode všech občanů obvodu a ty vklady občanů po případě se octnou v nebezpečí tím, že na př. záložna udělá bankrot, je zcela správné, aby celý okres ručil vkladatelům z celého okresu za jejich bezpečnost. Tím se povznese jen důvěra k těmto záložnám. Tedy je to rozumné ustanovení. Zákon vytvořuje zároveň ze záložen jistý jednotný Svaz pro celou zemi českou. A je zase zajímavo, že pan kol. Zuleger, jaksi by si přál, aby i ten svaz měl 2 sekce, nebyl tedy jednotný. Odůvodňuje to jazykovými, nechci říci nedostatky, ale neznalostí v širších vrstvách národa, jak českého tak německého, druhého jazyka. Bylo by prý vhodnější, aby každá sekce pro sebe se radila. Proti tomu mohu namítnouti, že sám Svaz německých hospodářských záložen, totiž všecky hospodářské záložny německé se vyslovily pro ten jed notný svaz a nežádaly dvojí sekce. A jestli v jednotném svazu zástupci německých i českých záložen budou jednati společně, seznají se osobně a to právě, myslím, spíše bude brzditi ten boj, který snad mezi těmi národnostmi bude. Bude to vhodnější pro klid ve státě, když ti lidé tam se seznají navzájem a budou se vzájemně raditi, nežli když každý odbor se bude raditi zvlášť a jen výsledky si sdělí.
Jednotný svaz spíše povede k vzájemnému seznání a k ulomení hrotů, které by se zde snad vyskytovaly. V tom směru nesdílím obavu kol. Zulegera a jsem pro jednotu, která zabezpečuje stejné velení všech záložen v celé zemi. A tu hlavně obracím se proti poslednímu 48. paragrafu tohoto zákona, který praví: >až vejde v působnost zákon župní, přenese se příslušnost okresních výborů - okresní správní komise dnes - stran okresních hospodářských záložen na okresní úřad a působnost okresních zastupitelstev na okresní výbor a příslušnost zemského správního výboru přenese se na úřad - úřady -, které určí vláda nařízením.<
Slavný senáte! Jistě to vyvolá obavu, aby vláda dohled ve vyšší stolici nepřikázala župám. Opatření takové neodpovídalo by naprosto dosavadnímu vývoji záložen, neboť právě jednota u jejich vedení a jednotný dozor zabezpečil jejich sílu. Neboť opatření takové by umožnilo, aby jednak záložny byly snad svěřeny centrálnímu úřadu, ministerstvu, nebo těm jednotlivým župám. Při nynějším rozdělení župním podle dnešního stavu by to bylo devět úřadů dozorčích, které by vykonávaly nad těmi okresními záložnami dozor. Župám dostalo by se ve většině případů jen nepatrného počtu záložen. Představme si, že by malá župa pardubická, která jich má relativně málo, nemohla by vyvinouti takovou odbornou činnost, jako župa velká, pražská, která by jich měla velký počet. Taková malá župa nemohla by si vydržovati odborně vycvičeného úředníka, zejména inspektora, který vykonává revisi a dozor nad záložnami. Ten vyvíjí se ve velikého odborníka teprve tím, že má velký počet záložen po ruce, že seznává důkladně jednotlivé jejich odstíny a zvláštnosti: a tak vycvičí se na znamenitého odborníka, jaké dnes zemský výbor v tomto ohledu má. Tento nejvyšší dohledací úřad má podle §u 42 vydávati závazné předpisy pro záložny. Kdyby těch dohledacích úřadů bylo v Čechách devět, jak docílíme jednotnosti těch předpisů, kdyby nevycházely jen z jednoho úřadu? Vždyť již dnes zákonem nařízen bude jediný svaz pro celou zemi českou, pro všech devět žup. Svaz záložen by byl jeden, ale dozorčích úřadů by bylo devět. Svaz podle osnovy bude jediný a, jak jsem již pravil, je z toho již patrna centralisace. Neboť která župa mohla by jinak takový výbor té okresní hospodářské záložny rozpouštěti, co může dělati dnes svaz, po případě zemský výbor? Která župa by mohla schvalovati potom změny stanov jednotlivých záložen? Každá župa by to činila jinak, nebylo by jednotnosti, jako jest tomu dodnes. Svaz musil by se dohodnouti s 9 župními úřady nebo zastupitelstvy a což, kdyby každý z úřadů těch vyslovil jiný názor? Nutno se rozhodnouti pro jediný úřad, který by bděl nad záložnami a to buď pro ministerstvo vnitra nebo zemědělství, nebo zemský župní svaz. Aby však zemský župní svaz mohl vykonávati oprávnění, jež nyní i podle osnovy náležejí zemskému správnímu výboru, musila by ustanovení o něm v zákoně o župním zřízení býti přiměřeně změněna. Poněvadž se zdá, že k novelisaci župního zákona dojde, bylo by na místě, aby tam o tuto jednotnost podle zákona bylo postaráno. Centralisace agendy v ministerstvu byla by přílišným zatížením celého. úřadu tohoto agendou podružného řádu. Proto jest si přáti, aby agenda ta zůstala i nadále ústřednímu úřadu zemské mu, jehož zásluhou jest, že důvěra k hospodářským záložnám spočívá v prvé řadě na dozoru a ingerenci zemského výboru.
Konečně dlužno tuto velikou zásluhu zemského výboru a konsolidaci ústavu bezvýhradně uznati a - jak pan referent Hybš již učinil - vzdáti mu dík za tu píli a svědomitost, s jakou se tohoto oboru národního života v dobách nejpohnutějších ujal a je na dnešní výši povznesl.
Ze všech těchto důvodů bude naše strana pro tuto předlohu a návrh výboru hlasovati. (Souhlas.)
Předseda: Než udělím slovo pánům zpravodajům, prosím, aby byl přečten resoluční návrh, který podal pan sen. Zuleger.
Zástupce senátního tajemníka dr Bartoušek (čte):
>Resoluční návrh sen. Zulegera a soudr. k §u 37 vládního návrhu č. 1629 o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních:
Odst. 2.: >Bližší ustanovení o účeli, prostředcích a organisaci svazu mají obsahovati stanovy svazu.
Podávám k tomu návrh, aby do stanov tohoto svazu pojato bylo ustanovení, že tento svaz z praktických důvodů snazšího dorozumění se členů rozdělen býti má ve dva oddělené odbory, t. j. odbor český a německý.<
Předseda: K doslovu vyžádal si slovo pan zpravodaj za výbor národohospodářský sen. Hybš.
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Mám jako referent snadnou úlohu, poněvadž všichni páni řečníci, jak se strany české, tak se strany německé vyslovili se pro návrh zákona o okresních hospodářských záložnách. Mnohé, co bylo zde mluveno, nebylo promluveno se stránky odborné proti okresním hospodářským záložnám, nýbrž mělo spíše tak trochu politickou příchuť. A tu mi slavný senát promine, že já na toto pole nepůjdu, poněvadž zákon o okresních hospodářských záložnách je zákon čistě hospodářský a já nechci vyvolávati nějaké politické rekriminace. Podotkl bych jenom k jednotlivým vývodům toto. Bylo-li panem sen. Lisým řečeno, že jest třeba opatrnosti při poskytování úvěru společenstvům, mohu říci, že si přejeme, aby jim byl poskytován, poněvadž to znamená podporování zemědělství a zemědělského podnikání. Báti se však nemusíme, poněvadž dohlédací úřady, jak okresní výbory, tak zemský výbor, podle své dosavadní praxe dojista se přičiní o to, aby výše úvěru nebyla překročována. Klademe na to veliký důraz, aby právě našim společenstvům svépomocným a družstvům byl poskytován úvěr, a přirozeně trpce se nás do týkalo, když mnohdy byly vydávány fermany, že půjčka, která se povoluje družstvům ve značnější míře, povoluje se na odpovědnost členů řiditelstva atd. Byl bych proto, aby se povoloval úvěr takový, jakého je družstvo schopno.
Chci se ještě zmíniti o malých zemědělcích, jichž se dotkl také pan sen. Lisý.
Pánové, tato osnova liší se od staré osnovy už v §u 1. Ve staré osnově stálo, že se má poskytovati úvěr malým statkářům, v této osnově je v §u 1 zřejmě vyznačen účel, aby se poskytova1 úvěr zemědělcům, tedy všem, i těm drobným a nejmenším. Mohu uvésti, že právě našim drobným zemědělcům se poskytuje úvěr v nejvyšší míře, a oni participují nejvíce na úvěru osobním, směnečném. V tomto ohledu myslím, že si nemůže na naše okresní hospodářské záložny jistě také nikdo stěžovati, a myslím také, že nikde v našich hospodářských okresních záložnách se úvěr poskytuje nebo neposkytuje podle politické příslušnosti. V tomto ohledu můžeme se jak na autonomní členy, tak i na naše úředníky hospodářských okresních záložen spolehnouti, že úvěr dají tomu, kdo úvěru je schopen, ať je jakéhokoli politického přesvědčení.
Chci též říci, že o okresní hospodářské záložny není se třeba obávati. Račte uvážiti, že okresní hospodářské záložny ve svém celku mají 60 % mobilního kapitálu. Okresní hospodářské záložny požívají stále více všeobecné důvěry. Podívejte se, když se zde poukazuje na četné kalamity, které se staly v různých bankách, co bylo viděti u okresních hospodářských záložen? Vklady u nich vzrostly právě v tom loňském kritickém roce, jakož i v letošním, a to ve značné míře. A, pánové, nám zemědělcům právě toto přibytí vkladů u finančních orgánů dělá někdy obtíže, poněvadž berní úřady to využitkovávají proti nám a říkají: Podívejte se ve vaší okresní hospodářské záložně bylo loňského roku 12 milionů vkladů a letošního roku je tam 16 milionů, z toho jest viděti, že se vám sedlákům a zemědělcům nevede zle, že máte peněz dosti, když si můžete stále ukládati. Prosím, tak to není, pánové, právě ty kalamity těch bank přivedly ne zemědělce, ale ostatní obyvatelstvo z ostatních vrstev k tomu, že ukládá peníze svoje u okresních hospodářských záložen. Kdyby záložny naše právě dělaly ve své bilanci rozdíl a řekly, mnoho-li tam přibylo vkladů z venkova a mnoho-li z měst a od ostatních vrstev, myslím, že bychom přišli k něčemu jinému.
Také není se třeba báti ručení okresů. Dokud nebude 10 % zajišťovacího kmenového jmění, je dle propočítání celý obnos veškerého ručení u všech okresů v Čechách něco přes 2 miliony. Uvedl jsem předešle, že okresní hospodářské záložny dovedou si pomoci samy, jako si také už pomohly. Bylo to viděti právě u okresní hospodářské záložny v Soběslavi, kde učinili svépomocnou akci, kterou vyřídili si své věci bez obtěžování veřejnosti.
Chci se ještě zmíniti o tom, co říkal pan sen. president Zuleger. Částečně již od pověděl kol. dr Karas. Mohu jen slova dr Karasa potvrditi a prosím, aby pan kol. Zuleger vzal na vědomí, že právě o této věci jednal jak český tak i německý Svaz. A předsedou toho Svazu, tuším, že je zrovna předseda okresní hospodářské záložny žatecké, tedy z okresu, ze kterého je pan sen. Zuleger. A ti s panem tajemníkem Svazu projednávali tuto záležitost a shodli se, že budou trvati na jednotném Svazu. Já rozumím, co míní pan kol. Zuleger těmi dvěma odbory. To vyžaduje také jistého nákladu peněžního a bylo by to jistě zatěžování okresních hospodářských záložen německých, kterých je méně. Proto jsme se také řídili podle usnesení Svazu, kde se pánové dohodli, obě strany, jak Češi tak i Němci, na jednotnosti svazu. Ostatně myslím, že v tomto ohledu mezi sebou se dohodneme vždycky i při té jednotnosti a že tam nebudou projednávány, jak to správně řekl pan kol. Zuleger žádné politické věci, nýbrž věci rázu čistě finančního a hospodářského.
Jsem tomu skutečně rád, že najde osnova tato porozumění u celého senátu a že bude schválena také celým senátem. Říkám, že je tím splácen dluh okresním hospodářským záložnám, které ke svému rozkvětu potřebují zákona, který by je postavil na to místo, jaké jim jejich postavením v našem národohospodářském organismu jest určeno. (Výborně! Potlesk.)
Předseda: Pan zpravodaj za výbor ústavně-právní si slova nepřeje.
Debata je skončena, dám hlasovati. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)
O osnově zákona budeme hlasovati najednou. Osnova zákona je v plném textu otištěna vždy na pravé straně příslušné zprávy jako >návrh výborů<.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Není jich, budu tedy tak pokračovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Dalším bodem denního pořadu je:
2. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Donáta a spol. v záležitosti letošních živelních pohrom v různých krajích našeho státu (tisk 1679), o návrhu sen. Šachla, Šabaty, Horáka a druhů na poskytnutí podpory krajům krupobitím, průtrží mračen a povodní postiženým (tisk 1680), o návrhu sen. Lorence, Filipínského, Časného, Měchury a soudr. na poskytnutí okamžité a vydatné pomoci zemědělcům v okresu uh. hradištském, boskovickém, šternberském a litovelském (tisk 1681), o návrhu sen. Hybše, J. Hucla a spol. na výpomoc postiženým při krupobití na okresích Mladá Boleslav, Jičín, Nová Paka a Lomnice nad Popelkou (tisk 1682), o návrhu sen. Lažo a soudr. na poskytnutí okamžité vydatné pomoci zemědělcům v okresu Bardiov Svídník (tisk 1683), o návrhu sen. Luksche, Jelínka a soudr. stran živelních škod, způsobených průtrží mračen a krupobitím v jednotlivých obcích okresu Moravská Třebová (tisk 1688), o návrhu sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí rychlé a vydatné pomoci obcím, jež v okresu Horšově Týně těžce byly postiženy živelní pohromou (tisk 1693), o návrhu sen. Knesche a soudr. stran živelních škod, průtrží mračen způsobených v obcích okresu Teplice nad Metují (tisk 1690), o návrhu sen. Sehnala a spol. ohledně škod způsobených průtrží mračen na Hořicku (tisk 1677), o návrhu sen. Luksche, Jelínka a soudr. stran živelních škod, jež způsobeny byly v jednotlivých obcích okresů mikulovského a hustopečského průtrží mračen a krupobitím (tisk 1686), o návrhu sen. Donáta a společníků na poskytnutí podpory zemědělcům okresu dobříšského, který loňského roku postižen byl katastrofálním suchem (tisk 1583), o návrhu sen. Hrubého a spol. na poskytnutí vydatné a rychlé pomoci zemědělcům v obcích Buková, Pičín, Kotenčice, Rosovice, Dlouhá Lhota, Obořiště, Suchodol, Občov, Hluboš, Paseky, Drahlín, Lhota v okresu Příbram a Dobříš (tisk 1661), o návrhu sen. Hrubého, Donáta, Hucla a spol. na poskytnutí dostatečné pomoci zemědělcům v okresích: Kouřím, Benešov, Vlaším, Kutná Hora, Český Brod, Blatná, Plzeň, Písek, Milevsko a Strakonice (tisk 1662), o návrhu sen. Donáta, Hybše a spol. v záležitosti živelních pohrom v obci Vracovicích, okres Vlaším (tisk 1663).