Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Hybš, za výbor rozpočtový sen. Kroiher.
Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor národohospodářský p. sen. Hybšovi.
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Národohospodářský výbor projednal návrhy na poskytnutí podpor postiženým jak krupobitím, tak ohněm a povodní. O návrzích těchto národohospodářský výbor vyslechl zástupce jednotlivých zúčastněných ministerstev, jak ministerstva vnitra, tak ministerstva zemědělství a tak i ministerstva železnic. Národohospodářský výbor zjistil, že všechny tyto návrhy, vyjma tří, byly politickými úřady vyšetřeny a že také, mimo ty tři, byly postiženým okresům podpory uděleny. Jenom tři ještě doposud nebyly vyšetřeny. Přimlouval bych se za to, aby tyto tři návrhy, které ještě nebyly vyšetřeny, byly také co nejdříve vyšetřeny, a aby se postiženým dostalo podpory, poněvadž, kdo rychle dává, dává dvakrát. Ale i vůči ostatním již vyšetřeným návrhům měl bych apel na všechna zúčastněná ministerstva, aby, ukáže-li se toho potřeba, že by nyní daná podpora nedostačovala, nechali ještě úředně vyšetřiti, zdali je potřeba ještě nějaké nutné pomoci, a v tomto případě, kdyby se vyšetřilo, že ano, aby jim podpora byla znovu poskytnuta. Račte povážiti, jak u nás s těmi podporami to vypadá. Měli jsme letos a zvláště i loni skutečně katastrofální pohromu krupobitím způsobenou. Úředně je vyšetřeno, že škody krupobitím a povodní způsobené za rok 1922 a za rok letošní obnášejí 2 miliardy 407 milionů. Na to bylo dáno postiženým okresům oběma zúčastněnými ministerstvy ani ne 17 milionů korun. Tito postižení jsou asi jenom v osmi procentech pojištění a ti ostatní vycházejí naprázdno. V této věci je potřebí, aby také stát již s nějakým návrhem přišel, aby ti, kteří jsou takovouto katastrofou postiženi, nemusili žebrati a prositi o almužnickou podporu.
Je potřebí zveřejnění živelního pojišťování. Ministerstvo zemědělství vypracovalo osnovu zákona o živelním pojištění. Nechci mluviti o meritu tohoto návrhu, v tom se můžeme různiti, ale chtěl bych jenom, abychom všichni hájili zásady, že je zde třeba učiniti ten krok, aby jednou u nás živelní pojišťování bylo zveřejněno. Když ministerstvo zemědělství vypracovalo osnovu živelního pojišťování a to osnovu proti krupobití a osnovu proti pádu dobytka, co jste najednou viděli u nás? Ihned povstal huronský křik našich pojišťoven. Jak tento křik se ozval, každý, kdo je jen trošičku zasvěcen, věděl, že se zde dělá něco správného, poněvadž, když soukromé pojišťovny křičí, byl uhozen hřebík velmi správně na hlavu, na pravé místo. (Sen. Časný: Malí rolníci to nechtějí!) Prosím nechci mluviti o zásadách, poněvadž to je jiná věc. Řeknu vám, pane kolego, jak pak by to nedělali, když poslaly pojišťovny ze své kanceláře řadu agentů, kteří jdou a tam vyzývají rolníky: >Jak byste se dávali pojišťovati, vždyť by to bylo nové zdanění!< Věřím, když je tak strašně rolník zdaněn a měl by platiti velkou premii, že se tomu brání, a toho pojišťovny využitkovávají. Toho ale neřeknou, že, když se chce dnes dáti náš rolník pojistiti proti kroupám, tak prosím platí od 3 % až do 6,5 % ze sta. Je to možné? Tato osnova, která je připravena, nemluví o žádných 3 % nebo 6 %, mluví docela o menších číslicích. Účelem zveřejnění je, aby bylo laciné. Nám při tom boji pojišťoven je nemilé jedno: že jsou v něm angažovány naše české vzájemné pojišťovny. A bylo by mi líto, nechci tomu věřiti, kdyby právě některé naše ústavy se postavily v čelo toho boje a dělaly berana cizáckým pojišťovnám, které z nás vyssávají takové velké peníze. (Předsednictví přejímá místopředseda Kadlčák.)
Mám jen prosbu, aby na zveřejnění pojišťování živelního bylo pracováno intensivně dále a vyšlo se také vstříc těm, kteří toho potřebují. Chtěl jsem se o tom jenom zmíniti, poněvadž to patří k této věci. Prosím slavný senát, aby usnesení národohospodářského výboru vzal na vědomí a schválil. (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Kroiherovi.
Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Za výbor rozpočtový mám čest sděliti, že jsme se rozhodli připojiti se v plném znění k návrhu výboru národohospodářského.
Místopředseda Kadlčák: K rozpravě přihlášen jest pan sen. Lisý. Uděluji mu slovo.
Sen. Lisý: Slavný senáte! Ke zprávě národohospodářského a rozpočtového výboru na podporu jednotlivých krajů postižených živelními pohromami chci poznamenati toto: Za Ústřední jednotu československých malozemědělců intervenovali jsme přímo u jednotlivých ministrů v záležitosti poskytnutí podpor krajům postiženým živelními pohromami. Nutno ale říci, že nynější způsob poskytování těchto podpor je naprosto nedostatečný a nevyhovující. Je také třeba poukázati na to, že při poskytování podpor postupováno jest někdy dosti libovolně. Stalo se na př., že při poskytování náhrady za dobytek padlý slintavkou a kulhavkou, byla zamítnuta celá řada žadatelů z řad domkářů, u nichž potřeba náhrady byla šetřením dokázána, a zamítnutí odůvodněno bylo nám tím, že fond na poskytování náhrad určený jest úplně vyčerpán. Přes to však, že fond byl úplně vyčerpán a že proto byli oprávnění žadatelé zamítnutí, stalo se, že z téhož vyčerpaného fondu byla nedávno ještě poskytnuta podpora l0ti žadatelům jen proto, že tito byli příslušníky jiné politické strany. Podpory nouzové nesmí v žádném případě býti používány k politické agitaci Podobný postup, proti němuž důrazně protestujeme, je skutečně libovolný a neměl by se vůbec objevovati. Značný počet návrhů, o kterých jedná zpráva národohospodářského a rozpočtového výboru, dokazuje, že jest třeba učiniti vhodné opatření, aby škody způsobené živelními pohromami byly dostatečně vyhovujícím způsobem hrazeny. Chystá se v tom směru osnova zákona o pojištění proti krupobití. Řešení původně navrhované nebylo dosti vhodné. Zdá se, že je to nyní uznáváno i autory a obhájci původního návrhu. O nuceném pojištování mluví se totiž již opatrněji. Připravovaná osnova jedná však pouze o pojištění proti krupobití a projednávané návrhy senátem žádají podporu i v jiných pohromách, jako jsou průtrže mračen, povodně, katastrofální sucha atd. Škody způsobené těmito živelními pohromami jsou mnohem větší, nežli škody způsobené krupobitím. Proto jest třeba najíti vhodný způsob získání dostatečných prostředků k hrazení škod způsobených těmito jinými živelními pohromami, než jest krupobití. Nesmí ale potom jíti pouze a zřízení ústavu, kterého by se mohlo použíti k jiným účelům politickým, nebo zabezpečení některých osob, nýbrž musí býti pracováno jedině k tomu, by ztráty živelními pohromami utrpené byly vhodně a dostatečně hrazeny, poněvadž jsou ztrátami národohospodářskými.
Místopředseda Kadlčák: K slovu není dále nikdo přihlášen, prosím pana zpravodaje, přeje-li si slova.
Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv!
Místopředseda Kadlčák: Budeme hlasovati. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem výboru národohospodářského a rozpočtového otištěném ve zprávě výborové tisk č. 1719, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh výboru je přijat, čímž tento odstavec denního pořadu jest vyřízen.
Přistupujeme k dalšímu odstavci, tj.
3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Třebíči za souhlas k trestnímu stíhání sen. Jílka pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 6782/1923). Tisk 1732.
Zpravodajem jest sen. dr Krouský. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Krouský: Slavný senáte! Imunitní výbor podává vám zprávu o žádosti okresního soudu v Třebíči za vydání sen. kol. Jílka pro přestupek proti bezpečnosti cti.
Kol. Jílek jest členem výboru místní organisace 1idové strany v Třebíči. Ve schůzi výborové sděloval, co mu vypravoval jistý jeho známý, když ho byl navštívit v nemocnici. Ten známý totiž stižen byl záchvatem šílenství, byl dopravován povozem, stážníkem a ošetřovatelem do nemocnice, a při tom byl přítomen a spoluúčinkoval jakýsi Jan Uhlíř, soukromý žalobce. Nemocný, když ho kol. Jílek navštívil v nemocnici, stěžoval si, že Jan Uhlíř s ním nakládal zle, že ho v tom voze spolíčkoval, až to zanechalo známky na těle. Jan Uhlíř to popírá a když kol. Jílek tento výrok ve výborové schůzi své strany pronesl, dověděl se o tom a žaluje kol. Jílka pro urážku na cti. Kol. Jílek tvrdí: Já vyprávěl jen to, nač si nemocný stěžoval, takový je stav věci.
Imunitní výbor pozastavil se nad tím, že z důvěrné výborové schůze vynáší se věc, která má býti podkladem trestního řízení, ale kolega Jílek prohlásil, že nemá žádných námitek, aby byl vydán, a jen z toho důvodu imunitní výbor se usnesl navrhnouti senátu, aby vyslovil souhlas s trestním stíháním kol. Jílka k žádosti okresního soudu v Třebíči.
Jménem imunitního výboru doporučuji návrh tento slavnému senátu k přijetí.
Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.).Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby pan sen. Jílek k trestnímu stíhání vydán byl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh imunitního výboru se přijímá.
Přistupujeme k bodu následujícímu, jímž je
4. Zpráva výboru národohospodářského o návrhu sen. Šachla, Šabaty a soudr. (tisk 1289), stran změny zákona ze dne 17. prosince 1918, č. 82 Sb. z. a n., o prozatímní ochraně lesů. Tisk 1722.
Zpravodajem jest pan sen. Šachl. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Šachl: Slavný senáte! Národohospodářský výbor projednal 14. listopadu 1923 návrh sen. Šachla, Šabaty a soudr. o změně zákona o ochraně lesů, v němž jedná se hlavně o pojmy, co se týče mýcení lesů a v témže smyslu podávání žádostí u politických správ za povolení kácení dříví vůbec.
Některé úřady politické, soudní a též četnictvo stíhalo dle tohoto zákona ze dne 17. prosince 1918, č. 82 Sb. z. a n., a ochraně lesů majitele malých lesních ploch, i když ze svého lesa vezl oschlé a podušené dříví. A stalo se též, že majitel 10 korců lesa, byv upozorněn lesním hajným, aby odvezl si dřevo, jež mu neznámý pachatel byl v lese porazil, byl při odvážení tohoto dřeva četníkem udán u okresního soudu a odsouzen na 48 hodin do vězení za to, že ze svého vlastního lesa si odvezl své vlastní dřevo.
Pánové, pro tyto pojmy o výkladu tohoto zákona bylo nutno, aby rozlišováno bylo, co to jest mýcení lesa, v jakém rozsahu možno bez politických úřadů dříví pro nutné potřeby ze svého lesa sobě odebrati, aby se předešlo nemilým výstupům se strany majitele lesa a nadřízených úřadů.
K tomuto podanému návrhu bylo stanoveno ve výboru národohospodářském, v jarním letošním zasedání, aby referent pojednal s ministerstvem zemědělství, aby o něm podalo dobrozdání, čemuž bylo vyhověno a navrženo, že ve smyslu podaného návrhu bude podán návrh vládní, v němž bude plně přihlíženo k závadám v návrhu ze dne 28. března 1922 obsaženým.
Na tomto podkladě vydalo ministerstvo zemědělství dne 27. července 1923 všem místním politickým správám a to v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě interní pokyny a nařídilo, aby všem okresním správám politickým a orgánům státní lesní služby dohlédací bylo dáno vyrozumění, aby pro nutnou potřebu vlastní a výseky oschlého a podušeného dříví podléhalo podávání žádostí u politických správ okresních jenom tehdy, když se majitelům malých lesních ploch jedná o porážku dříví k prodeji aneb k větším stavbám.
Po tomto sdělení referenta a zástupce ministerstva zemědělství, že tato úleva jest již ve vládním nařízení obsažena, což národohospodářský výbor vzal na vědomí, navrhuji:
Slavný senáte, račiž přes shora uvedený návrh přejíti k dennímu pořadu. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa, budeme hlasovati. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem výboru národohospodářského, otištěným ve zprávě výborové (tisk 1722), prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh výboru národohospodářského je přijat, čímž tento odstavec denního pořadu je vyřízen.
Přistupujeme k následujícímu, jímž je
5. Žádost senátu za prodloužení lhůty ku projednání usnesení poslanecké sněmovny (č. t. 1643) o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny.
Jelikož není možno senátu, aby o této věci učinil svoje usnesení ve stanovené lhůtě, je třeba, aby byla tato prodloužena podle §u 77 jedn. řádu o 2 měsíce.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno:
Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin pomluvy a urážky na cti (č. 4311/1922). Tisk 1739.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Sděluji, že do výboru technicko-dopravního za pana sen. Jana Procházku nastupuje sen. Lorenc a do výboru rozpočtového za sen. Starka sen. Jarolim.
Navrhuji, aby příští schůze se konala v úterý dne 4. prosince 1923 o 16. hodině s tímto
denním pořadem:
1. Druhé čtení zprávy I. národohospodářského výboru, II. ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1629) o okresních záložnách hospodářských kontribučenských fondech peněžních v Čechách. Tisk 1720.
2. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 1712), jímž se mění a
doplňují některá ustanovení zákona ze dne 17. února 1922, čís. 75 Sb. z. a n., upravujícího organisaci odborných škol pro ženská povolání a poměry učitelstva těchto škol v republice Československé. Tisk 1735.
3. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Bratislavě č. j. B 5762/1922/13 za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin osočování, spáchaný tiskem podle §§ 1 a 3, odst. II., č. 12, § 9 č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (uh. zák.) - (5982/1923). Tisk 1738.
4. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin pomluvy a urážky na cti (č. 4311/1922). Tisk 1739.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou, zůstane tedy při tom, jak jsem byl prohlásil.
Končím schůzi.
Konec schůze v 17 hod. 50 minut.