Schůze zahájena v 16 hodin 20 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.
105 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr Franke, inž. Novák, Tučný, Udržal; odborový přednosta ministerstva školství a národní osvěty Pižl, odborový přednosta ministerstva vnitra dr Bobek.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou na dobu jednoho týdne sen. Šádovi, dr Mudroňovi, Valouškovi, pro dnešní schůzi sen. dr Schmidtovi, dr Spiegelovi, Jesserovi, inž. K1imkovi a dr Ledebur-Wichelnovi.
Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 14 dnů sen. Duchajovi. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolená se uděluje.
Tiskem rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tisk 1740. Zpráva ústavno-právneho výboru o usnesení poslaneckej snemovny ku vládnemu návrhu zákona, ktorým predlžuje sa účinnosť zákona zo dňa 8. února 1922, č. 50 Sb. z. a n., o obmedzení pôsobnosti porôt na Podkarpatskej Rusi (tlač. 1726).
Tisk 1741. Zpráva ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona, ktorým sa mení § 113 odst. 3. uh. zák. čl. zo dňa 9. prosinca 1894, č. XXXI, o manželskom práve a §§ 51 a 59, odst. 2. uh. zák. čl. zo dňa 9. prosinca 1894, č. XXXIII, o štátnych matrikách, potom § 30 zákona zo dňa 22. kvetňa 1919, č. 320 Sb. z. a n. o obaradnostiach smluvy manželskej, o rozluke a o prekážkach manželstva (tlač. 1734).
Tisk 1742. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva a doplňují některá jeho ustanovení (tisk 1730).
Tisk 1743. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje užití komunálních dluhopisů, vydaných akciovou společností >Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik< k ukládání na dačních, sírotčích a podobných kapitálů (tisk 1715).
Tisk 1744. Návrh sen. Hartla, K. Friedricha, dr Herzigové a soudr., aby na roveň byli postaveni všichni státní pensisté, vdovy a sirotci.
Tisk 1745. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4253) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1924 (tisk 4300).
Jednací zápisy o 176. - 178. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru rozpočtovému:
Tisk 1733. Závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1920.
Výboru iniciativnímu:
Tisk 1744. Návrh sen. Hartla, K. Friedricha, dr Herzigové a soudr., aby na roveň byli postaveni všichni statní pensisté, vdovy a sirotci.
Na základě usnesení výboru iniciativního ze dne 29. listopadu 1923 přikázáno:
Výboru ústavně-právnímu:
Tisk 1717/4. Návrh sen. Pánka a spol. stran dosazení komisí pro zjednodušení státní správy a způsobu úřadování v úřadech státních, jakož i v podnicích a fondech státem spravovaných. (Viz čís. tisku 1105.)
Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:
Tisk 1717/1. Návrh sen. Pánka, dr Krejčího a spol. ohledně osnovy zákona o služební pragmatice pro státní zaměstnance. (Viz čís. tisku 140.)
Tisk 1717/2. Návrh sen. Pánka a spol. na změnu nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. února 1920, čís. 128 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry a denní platy (denní mzdy) výpomocných sluhů u státních úřadů a ústavů a stanoví normální obnosy, jež tvoří základ při vyměřování zaopatřovacích platů, a nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. února 1920, čís. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry a platy kancelářského pomocného personálu v státních úřadech a ústavech. (Viz. čís. tisku 837.)
Tisk 1717/3. Návrh sen. Pánka a spol. na úpravu služebních poměrů vrchních dozorců vězňů v trestnicích a věznicích soudů sborových. (Viz čís. tisku 838.)
Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.
Prvním bodem jest
1. Druhé čtení zprávy I. národohospodářského výboru, II. ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1629) o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách. Tisk 1720.
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský pan sen. Hybš, za výbor ústavněprávní pan sen. Hucl.
Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! Ve zprávě č. tisku 1720 buďtež provedeny tyto opravy tisku.
V § 1 ve 3. odstavci za slova >okresním záložnám hospodářským< budiž vsunuto slovo >jest< a ve 3. řádce za slovem >znaku< budiž vložena čárka.
V § 2 při slovech >obci Pražské<, >obec Pražská<, >záložen Karlínské a Smíchovské< budiž vytištěno malé počáteční písmeno.
V § 4 odstavec c) na místě slov (§ 15 g) budiž dáno (§ 15 a 24 g). V témže paragrafu odstavci 3. na místě slov >Kč 40< budiž dáno >40 Kč<.
V témže paragrafu odstavce 4. před slovem >forma< budiž škrtnuta pomlčka, a v odstavci počínajícím slovy >Kmenové jmění kontribučenských peněžních fondů< budiž v 2. větě za slovy >a jiné podobné fondy< škrtnuta čárka.
V § 5 ke konci 4. řádku za slova >v záložně< budiž dána čárka a ve 3. odstavci v 1. řádce místo >usedlosti< budiž dána >usedlostí<.
V § 7 odstavec 2. ke konci budiž dána čárka a rovněž tak v odstavci 3. za slovem >směnky<.
V § 9 buďtež dány čárky v odstavci d) 1. řádka za slovo >papíry< a v odstavci f) ve 2. řádce za slova pod b) a v témže odstavci předposlední řádka za slovo >vyšetřené<.
V § 12 odstavec 2., 2. věta počínající slovy >tímto způsobem< budiž vytištěna jako samostatný odstavec.
V § 17 v odstavci počínajícím slovy >Jiný způsob uložení< budiž ve 2. řádce za slovem >obchodě<, čárka škrtnuta a rovněž tak v § 21 ve 4. odstavci za slovy >800 Kč<.
V § 23 ve 3. odstavci předposlední řádka na místě slova >jímž< budiž vytištěno >jimž<.
V § 24. odstavec n) na místě slov >nebo zemským výborem< budiž dáno >zemským správním výborem< a právě tak v § 25 v odstavci 6. na místo >schválení zemskému výboru< budiž dáno >schválení zemského správního výboru<.
V § 33 v odstavci 1., 4. řádka za slovem >výboru< budiž škrtnuta čárka a rovněž tak v § 36 v předposledním odstavci ve 3. řádce za slovem >invalidity<.
Totéž platí o 3. odstavci v § 38 za slovem >záložny< (2. řádka).
Také v § 45 budiž škrtnuta čárka v odstavci 1., 6. řádka za slovem >fondů< a v § 46 v odstavci 2., 9. řádka za slovem >zastupitelstva<.
Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí, aby byla přijata osnova zákona jeho nadpis, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formule tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku..(Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí přijímají se ve čtení druhém.
Dám hlasovati o resoluci výboru ústavněprávního, otištěné v tisku 1720.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato se přijímá.
Nyní přikročíme k hlasování o resoluci navržené panem sen. Zulegerem.
Kdo souhlasí s resolucí navrženou panem sen. Zulegerem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce se zamítá.
Dalším bodem je:
2. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 1712), jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 17. února 1922, čís. 75 Sb. z. a n., upravujícího organisaci odborných škol pro ženská povolání a poměry učitelstva těchto škol v republice Československé. Tisk 1735.
V zastoupení ministerstva školství je přítomen pan odborový přednosta Pižl.
Zpravodajem je pan sen. Smrtka. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Smrtka: Slavný senáte! Zákon ze dne 17. února 1922, čís. 75 Sb. z. a n., týká se tak zvaných škol pro ženská povolání. Účelem těchto, škol, jest především připravovati dívky pro život rodinný a pokud třeba, také pro hospodářská povolání a případně i pro živnosti. Školy ty vznikly původně na základě zákona z roku 1897, ale zřizovaly se jen jako ústavy soukromé z iniciativy obcí nebo z iniciativy rozličných korporací, zejména spolků ženských. Tyto korporace ony školy také vydržovaly. Zákon ze dne 17. února 1922 na té věci změni1 tolik, že určil, aby tyto soukromé školy byly zestátněny, ovšem s tou podmínkou, že s tím budou souhlasiti jich zakladatelé, vydržovatelé a že se uvolí věcný náklad na tyto školy obstarávati dále, nebo že by jiné korporace tento náklad nesly. Stát uvolil se zákonem tím převzíti náklad osobní. Podle zákona toho měly býti všechny soukromé školy na tomto základě postátněny. Za uplynulý rok bylo postátněno 65 škol českých a 23 školy německé. Jest ještě celá řada škol, které postátněny nebyly. Postátnění to mělo se státi do 16. února 1924. Až dosud bylo systemisováno 431 míst a při tom pro příští rok 1924 jest přelimitováno systemisování dalších 76 míst učitelských. Náklad s tím spojený činil až doposud 73/4 milionu korun. V tom jsou 2 miliony korun nákladu mimořádného. Pro příští rok je preliminováno na 7 milionů korun, v tom je 1 mi1ion na postátnění dalších škol. § 4 zákona, o jehož novelisaci jde, ustanovoval, že to zestátnění mělo se státi do jednoho roku po uzákonění, tedy do 16. února příštího roku. Předpokládalo se ovšem při tom, že finance státu se budou zlepšovati a že sestátňovací akce bude tou měrou moci pokročiti. Hospodářství státní bohužel ukázalo, že tohoto cíle nelze tak snadno splniti, a proto uznala vláda za potřebné, aby navrhla novelisaci tohoto zákona, a to v ten smysl, aby lhůta k postátnění zbývajících škol by1a prodloužena o I0 let, tedy do roku 1934. Ovšem nevylučuje se, kdyby poměry byly příznivější, aby postátnění stalo se v době kratší. (Předsednictví přejímá místopředseda Kadlčák.)
Když se odhodlala vláda učiniti návrh na novelisaci, pokud se týče tohoto paragrafu čtvrtého, uznala zároveň za vhodné, aby na základě nabytých zkušeností vykonaly se v tom zákoně ze 17 února loňského roku potřebné některé změny, které mají za účel, aby se odstranily projevivší se závady, a jiné změny, aby se jimi uplatnily nabyté zkušenosti. To vedlo tedy k důkladné revisi celého tohoto zákona. Osnova obsahuje podrobná ustanovení. Nejpodstatnější věcí jest vedle té prodloužené lhůty, do které mají býti školy postátněny, zejména to, že podle zákona ze 17. února 1922 nebylo možno, aby byly zřizovány nové soukromé školy, a to proto, poněvadž podle výslovného znění mohly by býti zřizovány jen tenkráte, když by stát převzal osobní náklad. A poněvadž stát nemůže převzíti osobní náklad ani za školy dosud stávající, jest zbytečno, aby se zřizovaly nové školy i tam, kde obce a příslušné korporace byly by ochotny takové školy zřizovati úplně svým nákladem.
Novelisace připouští zřizování nových soukromých škol, aniž by ovšem na tyto školy stát při jejich zřízení byl zavázán přispívati.
Dále bylo potřebí upraviti administrativu všech těchto škol, zejména zříditi kuratoria a učiniti opatření ohledně sborů učitelských atd. Rovněž shledalo se potřebným, aby tatáž ustanovení která budou platiti pro veřejné školy, platila potom administrativně také pro školy soukromé, a posléze vidělo ministerstvo školství a národní osvěty, aby se také daly přesné předpisy o t. zv. domácím vyučování, kterým zejména bývaly naše dívky využitkovány velmi často hospodářsky.
V důsledku toho tedy byl předložen vládou návrh novelisace zákona, o němž mluvím, a výbor jej ve velmi podrobné debatě projednal a s malými změnami doporučuje jej ke schválení.
Vedle toho uvážil kulturní výbor, že tyto školy se mohou zřizovati jen ve větších střediscích, ve větších městech, takže dobrodiní tohoto zákona mohou býti účastny jen dívky z rodin místních a okolních a potom jenom dívky z venkovských rodin zámožných.
Proto kulturní výbor usnesl se doporučiti vám ku přijetí resoluci, kterou se ministerstvo školství vyzývá, aby zřizovalo alespoň ve smyslu toho zákona jisté kursy v obvodech určitých měst a příhodných středisek, kterých by se mohly také naše venkovské dívky zúčastniti. To jsou důvody, které vedly kulturní výbor k tomu, aby vám doporučil návrh zákona ku přijetí. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji rozpravu. K slovu je přihlášena paní sen. Perthenová. Uděluji jí slovo.
Sen. Perthenová (německy): Slavný senáte! Vládní návrh, který projednáváme, a jenž upravuje organisaci odborných škol pro ženská povolání, dlužno sám o sobě uvítati. Odpomáhá mnohým vadám, které až dosud existovaly. Byly sice v posledních letech v některých městech zřízeny hospodyňské školy, ale jejich počet jest stále ještě velice nepatrný, a počet těch, kdož tohoto vyučování se mohou zúčastniti, jest tudíž velice omezen. Existují sice školy, ale ty jsou většinou jen pro t. zv. lepší třídu, to jsou pensionáty a vyšší dívčí školy, které méně zámožným stavům jsou takřka uzavřeny. Tyto byly a jsou přístupny výhradně dívkám vyšší společnosti, kterým se dostávalo vyučování o vedení domácnosti, kdežto dcery malých živnostníků a dělníků tohoto vyučování musily zcela postrádati. Dívky pracujících tříd mohou si svojí prací vydělati nejvýš tolik, aby sehnaly nejnutnější potřeby pro živobití, pro nějaké vyšší vzdělání jejich prostředky nedostačují. (Předsednictví převzal místopředseda dr Soukup.)
Zákon dlužno uvítati netoliko z ohledů národohospodářských, nýbrž také zdravotních. Mnohé ženy, obzvláště ženy pracujících tříd, ve všech těchto otázkách jsou naprosto neorientovány. Dívky z pracovních tříd a z malých živností musí často, sotva že škole odrostly, jíti za výdělkem. Jejich rodiče počítají s jejich vystoupením ze školy, aby si tyto dívky svůj chléb mohly vydělati samy. Nemohou následkem toho navštěvovati vyšší školy. Není divu, když potom tyto dívky v otázkách vedení domácnosti často mají vědomosti jen velice nedostatečné; a když potom na ně dolehnou povinnosti hospodyňské, pak tu stojí úplně neorientovány. K tomu přistupuje, že tyto hospodyně pracujících tříd často musí počítati s malými peněžními prostředky a obzvláště, je-1i třeba živiti děti, jest potřebí již velikého umění šetrnosti, aby se vystačilo s několika málo korunami, které se vydělají. Bylo by ovšem pro tuto domácnosti velikou úlevou, kdyby se dívky byly naučily trochu šíti prádlo a šaty. O vaření platí totéž. V chudších domácnostech jest ovšem každodenní strava velice jednotvárná, protože prostředky, se kterými rodina musí vystačiti, jsou malé. Ale jest samozřejmo, že také u pracujících vrstev panuje potřeba nějaké změny.
Jednou z nejdůležitějších kapitol jest v rodině povolání matky. Myslím, že by se při zřizování těchto škol především měl obrátiti zřetel k tomu, vyškoliti v těchto otázkách matku, která přece jest vychovatelkou svých dětí. Pochybené vychování přináší s sebou často mnoho zla. Bohužel se osnova zákona této otázky nedotkla. Bylo by potřebí konati přednášky o péči o kojence, o dětských nemocech a pod. Zákon bude velikou výhodou pro méně zámožné třídy, obzvláště pro dívky, které jdou do ciziny, aby se daly do služeb jako kuchařky, pomocnice v domácnosti, vychovatelky a chůvy. Zajisté mnohé z nich dostanou lépe placené místo, dovedou-li šíti prádlo a šaty.
Co v osnově postrádám, jest to, že nečiní žádného opatření stran konání večerních kursů. Měl by se zde přece vzíti ohled na dívky, které pracují jako kontoristky v kancelářích, jako prodavačky anebo jako tovární dělnice, a kterým není možno navštěvovati denní školy. Podali jsme v té příčině resoluční návrh, i máme za to, že tomuto návrhu vyhovíte. Chtěla bych zde poukázati na praxi. Máme v Podmoklí hospodyňskou školu, kde vedle denního vyučování jest zavedeno také vyučování večerní. Tak zvané večerní kursy, za které se platí jen zcela nepatrné školné, vypočteny jsou hlavně pro takové dívky, které za dne musí jiti za svým výdělkem anebo pro ženy, které se večer nějakým způsobem chtějí dále vzdělávati. Tyto kursy se konají každého večera a trvají 3 hodiny; vyučuje se 5 měsíců vaření a 5 měsíců šití prádla a šatů, jakož i nauce o zdravotnictví. Jak blahodárné jsou tyto kursy, to dokazují každoroční výstavy, které se konají po vyučovacím období, kde možno seznati, jak výhodné bylo toto vyučování pro návštěvnice.
Podali jsme k tomuto zákonu řadu pozměňovacích návrhů, o kterých chci nyní krátce promluviti.
§ 5 odstavec 2 a) má zníti: >že jest učiliště potřebí, o čemž sluší vyslechnouti ministerstvo průmyslu, obchodu a živností a obce, pokud má vysvědčení na odchodnou nahrazovati průkaz způsobilosti při živnostech obecně ženami provozovaných<. Vsunuli jsme zde slova >a obce<, poněvadž obce zajisté nejlépe mohou rozhodovati, kde jest potřebí zříditi takovouto školu. Ministerstvo o tom nikdy nemůže býti tak orientováno jako obce samotné.