Dále podali jsme k §u 6 osnovy zákona tento pozměňovací návrh: >Při učilištích podle §u 3 b) a c) budiž zřízeno kuratorium, které je jeho správním orgánem. V kuratoriu buďtež vedle vydržovatele zastoupeni: odborové organisace, příslušná obchodní a živnostenská komora, učitelský sbor školy a interesované spolky.< Reklamovali jsme zde také odborové organisace, poněvadž chceme, aby také ony měly v tom nějaké slovo. V odborových organisacích, ať již náleží k té nebo oné straně, jsou zastoupeny dívky ze všech oborů. Mohou tedy nejlépe posouditi, čeho jest těmto školám potřebí. Chtěla bych zde vysloviti přání, aby také ze skupiny žen, které mají největší zájem na školách, přibrány byly zástupkyně. Totéž platí o §u 7; zde také mělo by se vsunouti slovo >obecního zastupitelstva<.
Podali jsme ještě resoluční návrh, který zní: >Vláda se vybízí, aby stanovíc rozvrh hodin měla zřetel k tomu, aby k vyučování dennímu bylo lze připojiti také večerní kursy.< K §u 17 padali jsme návrh, aby bod 3. v odstavci 1. zněl: >prokázati pedagogickou způsobilost pro vedení takovéhoto ústavu<.
Velectěné dámy a pánové! Potřebu těchto návrhů jsem zajisté již zdůraznila, i prosila bych, abyste k těmto resolučním návrhům dali své svolení. Mohu vás ubezpečiti, že pak se skutečně vytvoří něco dobrého pro ubohé méně zámožné dívky. Ostatně budeme hlasovati pro zákon, poněvadž, jak již řečeno, odpomáhá nedostatku, ježto skutečně také dívkám ze středního stavu a z dělnictva se zjednává příležitost, aby se mohly něčemu naučiti. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): K slovu se přihlásil pan sen. dr. Hilgenreiner. Uděluji mu slovo.
Sen. dr Hilgenreiner (německy): Senátoři a senátorky! Je několik slov k tomuto zákonu. Před necelými dvěma léty stalo se zde usnesení o úpravě odborných škol pro ženská povolání. Tento zákon o úpravě odborných škol pro ženská povolání mění se předloženým zákonem a to zrušují se paragrafy první, druhý a třetí úplně. K tomu dostává starý zákon novou hlavu. Nová hlava jest méně pěkná nežli stará, jest mnohem menší nežli stará. Neboť dřívější zákon mluví v §u 3 o >rodinných školách, živnostenských o hospodyňských školách, vyšších školách pro ženská hospodářská povolání a pro službu sociální.< Dnešní zákon naproti tomu mluví pouze o >vyučovacích ústavech pro šití a úpravu prádla, ženského a dětského oděvu, vaření a o školách pro získání potřebných nauk a zručností k vedení domácnosti<. Úloha, kterou dnešní zákon klade takovýmto školám, jest tedy mnohem užší. Vynechal tedy jednoduše řadu škol, které dřívější zákon měl na mysli. Další změnu doznává dřívější zákon tím, že podle něho se mělo během dvou let provésti sestátnění všech stávajících hospodyňských škol, takže po dvou letech nemělo více býti soukromých škol. Nyní však, jak nás před chvílí pan zpravodaj ubezpečoval, dochází státu finanční dech, nemůže více dále. Proto žádá prodloužení lhůty ze dvou let na dvanáct roků; teprve koncem r. 1934 mají všechny soukromé hospodyňské školy býti sestátněny. Tím uvolňuje nový zákon opětně cestu k zakládání soukromých hospodyňských škol. Budou příště moci býti zase tři skupiny hospodyňských škol: veřejné ryze státní, veřejné smíšené, u nichž platí kuratorium věcné náklady, kdežto stát náklady osobní, a konečně čistě soukromé, při nichž korporace - jen veřejné korporace, jako spolky jsou zde přípustny - hradí veškeré náklady. Organisace těchto skupin v zákoně není obsažena, jest úplně ponechána ministerstvu školství. Naleznete vůbec sotva nějaký zákon, který jest tak krátký jako tento zákon, a který se tak často dovolává ministerstva školství; alespoň osmnáctkrát uvádí se ministerstvo školství, které teprve nařízením má vyplniti rámec tohoto zákona.
Ke dvěma paragrafům byl s jiné strany podán návrh, aby při zřizování takovýchto škol slyšeny byly také obce, dále že slyšeny býti mají netoliko obchodní komory v zastoupení podnikatelů, nýbrž také odborové organisace v zastoupení zaměstnanců a dělníků. S tímto návrhem ovšem souhlasíme; my Němci musíme použíti každé možnosti, aby se uplatnily samosprávné korporace, aby se oproti státnímu centralismu posílila samospráva. Státní centralismus znamená dnes ještě >česky<; snad nadejde jednou doba, kdy bude národnostně smíšený; samospráva však dnes více vyhovuje jednotlivým národům, proto musíme my Němci podnikati vše, abychom pokud možno posílili práva samosprávy. Také to, aby se při vzdělání ženské mládeže uplatnily široké vrstvy osob, jež sloučeny jsou v organisacích, jest samozřejmostí, i když také nepopíráme, že tento bod v praxi má jisté potíže, poněvadž organisace různých oborů jest dosud provedena velmi nedostatečně a zavdává také podnět k jistým sporům.
Ostatně můžeme jen uvítati, klade-li se veliká váha na praktické vzdělání ženské mládeže. Domníváme se, že bůh ví co činíme, dáváme-li ženské mládeži vysoké intelektuelní vzdělání, naplňujeme-li dívkám hlavu matematikou, organickou a anorganickou chemií, zeměpisem a dějepisem a podobným. V praxi však shledáváme, že všechno to mnohostranné lycejní vzdělání na konec nemá mnoho trvalého úspěchu, poněvadž se ženská inteligence po mém názoru jen velmi nepatrnou měrou hodí pro některé věci, jako na př. matematku a chemii. (Sen. dr Heller (německy): Madam Curie jest důkazem!) Jest výjimkou! (Sen. Polach (německy): Také geniální mužové jsou výjimkou!) Mezi deseti žačkami najdete sotva jednu, která by měla chuť a také vlohy pro matematiku, a tak jest tomu také v mnohých jiných oborech. (Výkřiky.) Schopnost představy pro analytickou geometrií na příklad shledáváme u dívek jen nepatrnou měrou. Tak jest potom učební osnova příliš přetížena věcmi, které do vyučování dívek nepatří, a to na újmu jiných věcí, které by měly býti zastoupeny, zejména na újmu praktického vzdělání. (Sen. Hecker (německy): Jen když se umějí modliti růženec, to postačí!) Nikoli; žena má býti řádně vzdělána, ale pro své zvláštní povolání, ktéréž jednou v životě má zastupovati. Jestliže rozmnožením hospodyňských škol bude postaráno o to, aby ženy, ať vysokého neb nízkého původu, pro svá zvláštní povolání byly vychovány, musíme to zplna srdce uvítati. V tomto smyslu podporujeme tento zákon a zároveň také pozměňovací návrhy, které s jiné strany byly podány. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr Soukup (zvoni): Debata je skončena. Prosím o přečtení podaných návrhů.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte): Návrhy sen. Perthenové a soudr.:
Návrh č. 1. § 5 (2) a) má zníti: >že jest učiliště potřebí, o čemž sluší vyslechnouti ministerstvo průmyslu, obchodu a živností a obce, pokud má vysvědčení na odchodnou nahrazovati průkaz způsobilosti při živnostech obecně ženami provozovaných.<
Návrh č. 2. § 6 má zníti: >při učilištích podle § 3 b) a c) budiž zřízeno kuratorium, které je jeho správním orgánem. V kuratoriu buďtež vedle vydržovatele zastoupeni: odborové organisace, příslušná obchodní a živnostenská komora, učitelský sbor školy a interesované spolky.<
Návrh č. 3. V § 7 tudíž po slovech >učitelského sboru< vsunuto: >obecního zastupitelstva<.
Návrh č. 4. § 17 odstavec 1. bod 3. má zníti: >Prokázati pedagogickou způsobilost pro vedení takovéhoto ústavu.<
Resoluční návrh sen. Perthenové, Polacha a soudr. k č. t. 1712:
>Vláda se vybízí, aby stanovíc rozvrh hodin měla zřetel k tomu, aby k vyučování dennímu bylo lze připojiti také večerní kursy.<
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj sen. Smrtka: Ano!
Místopředseda dr Soukup: Uděluji slovo panu zpravodaji k doslovu.
Zpravodaj sen. Smrtka: Slavný senáte! Oba předešlí páni řečníci vítají návrh a prohlašují, že budou proň hlasovati, což s povděkem kvituji. Paní sen. Perthenová poukazovala na to, že chudším dítkám se tohoto vzdělání tak snadno nedostává. O té věci jednal kulturní výbor a právě to jej vedlo k tomu, že navrhl resoluci, kterou ku přijetí vám doporučuji. Paní senátorka navrhovala dále, aby byla přijata zvláštní resoluce, která vyslovuje přání, aby zachovány byly posud stávající kursy a aby takové kursy byly zřizovány, a to kursy večerní. Konstatuji, že podle organisačního statusu, který je v platností, takovýchto rozličných kategorií škol je 8 a mezi nimi jsou tyto večerní pětiměsíční kursy, a to, pro domácí výchovu a pro vzdělání kuchařské. Zákon zrušení těchto kursů nenavrhuje a právě tyto kursy zejména má na zřeteli resoluce, kterou kulturní výbor přijal, ale jako referent kulturního výboru mluvím v intencích a v souhlase s usnesením kulturního výboru za tuto resoluci paní kolegyně Perthenové, kteroužto resoluci vám doporučuji ku přijetí.
Pokud se týče výtek, které byly učiněny k jednotlivým paragrafům, dovoluji si sděliti, že tyto výtky byly předmětem podrobného jednání v kulturním výboru, a aby jim kulturní výbor vyhověl, usnesl se pojati do důvodové zprávy přání, kterým se vyslovuje, že ministerstvo školství a národní osvěty, zřizujíc anebo povolujíc nová učiliště, má bráti také při tom v potaz zastupitelstva obcí, okresů a žup, aniž by tím způsoben byl průtah. To se týká zejména § 5, a pokud se týče doplnění návrhu §ů 6 a 7, jež se týče kuratoríí, byla tato věc tolikéž v kulturním výboru prodebatována a bylo shledáno, že změna těchto 2 paragrafů úplně v sobě zahrnuje to, co jest obsaženo v těchto návrzích, jenže je nelze všeobecně generalisovati, takže se musí případ od případu uvážiti, kde se věc upotřebiti dá. Navrhuji proto, aby tyto změny nebyly do zákona pojaty a aby předloha byla přijata v nezměněném znění.
Co se týče výtky pana kol. sen. dr Hilgenreinera, že tyto školy mají administrativu příliš úzce vymezenou a poskytují široké pole působnosti ministerstvu školství, zejména pokud se týče ustanovování kuratorií a podobně, a dále pravil, že není ničeho podobného v zákonech mu známo, dovoluji si upozorniti, že zákon, který novelisujeme, neobsahoval vůbec o tom ničeho a kuratoria se zřizovala. Nynější zákon obsahuje dosti podrobná ustanovení, a to jistě tak široká, jako máme v celé řadě jiných zákonů školských.
Tím svou zprávu končím.
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Debata je skončena, budeme hlasovati. O celé osnově zákona hodlám dáti hlasovati tímto způsobem:
O §§ 1 až 5, odst. 1., podle zprávy výborové.
O § 5, odst. 2., bod lit. a) podle návrhu paní sen. Perthenové a soudr.
O ostatním obsahu § 5 podle zprávy výborové.
O §u 6 podle návrhu paní sen. Perthenové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O §u 7 podle návrhu paní sen. Perthenové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O §u 8 - §u 17, odst. 1., bod 1. a 2. podle zprávy výborové.
O § 17, odstavec 1., bod 3. podle návrhu paní sen. Perthenové, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
O dalším obsahu §u 17, o §u 18 - §u 39, o nadpisech jednotlivých hlav, o nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo souhlasí s tím, aby §§ 1 - 5, odst. 1. zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento je přijat.
Kdo souhlasí, aby § 5, odst. 2., bod a) zněl podle návrhu paní sen. Perthenové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Návrh se většinou hlasů zamítá.
Kdo souhlasí, prosím, s tím, aby tento bod, jakož i další obsah §u 5 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Kdo souhlasí, aby § 6 zněl podle návrhu paní sen. Perthenové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s tím, aby § 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Kdo souhlasí s tím, aby § 7 zněl podle návrhu paní sen. Perthenové a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Návrh se většinou hlasů zamítá.
Kdo souhlasí s tím, aby § 7, § 8 - § 17, odst. 1., bod 1. a 2. zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh se přijímá.
Kdo spuhlasí, aby § 17, odst. 1., bod 3. měl znění podle návrhu paní sen. Perthenové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s tím, aby § 17,odst. 1., bod 3. a další obsah tohoto §u, jakož i §§y 18 až 39, dále nadpisy jednotlivých h1av, nadpis zákona a jeho úvodní formule měly znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je tento návrh přijat a také vyřízen tento bod denního pořadu.
Přikročíme nyní k bodu dalšímu a to je:
3. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Bratislavě č. j. B 5762/1922/13 za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin osočování, spáchaný tiskem podle §§ 1 a 3, odst. II., č. 12, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (uh. zák.) (č. 5982/1923). Tisk 1738.
Zpravodajem je pan sen. dr Krouský, jemuž tímto uděluji slovo.
Zpravodaj sen. dr Krouský: Slavný senáte! Michal Forgáč, bývalý slúžný, nyní notár ze Šiah, podal trestní oznámení na Ferdinanda Bendu, odpovědného redaktora >Robotníckych Novin< pro přečin proti bezpečnosti cti. Ferdinand Benda při prvním odpovědném výslechu udal, že pisatelem dotyčného článku je kolega sen. Zimák. Následkem toho má se nyní vésti řízení proti kol. Zimákovi, a sedrie v Bratislavě žádá za jeho vydání. Zmíněný článek >Robotníckych Novin<, jehož nadpis zní: >Župa hontianská musí byť očistená od korupčníkov a velezrádcov<, má ve stručném výtahu asi toto znění:
Forgach velezrádcem.
Po čas mobilisace v r. 1921 přišel slúžný Forgach za úřední povinností do obce Hokovce-Slatiny. V této obci je notářem jakýsi Michal Berecz. Forgach přišel do notářské kanceláře, kde tehdy by1 přítomen také bývalý maďarský notář Kolink, který se vystěhoval do Jugoslavie. Tito 3 páni rozpředli politickou debatu a při té podle tvrzení článku vyjádřil se Forgach vůči svému podřízenému notářovi následovně: >Ono to všetko tak nezostane, československá armáda stojí za h...o! To bude ešte inakšie!<
Po odchodu slúžného Forgacha sedl si notář Berecz a napsal na slúžného trestní oznámení, které zaslal županovi Ravaszovi. Samozřejmě se domníval, že župan dá Forgacha okamžitě zatknout a že ho suspenduje, ten však ho nedal zatknout, ani ho nesuspendoval, ale naopak ponechal ho v úřadě a posílal ho po čas mobilisace na různé asistenční funkce na hranice.
Notář Berecz byl za své nemožné prý chování vůči svému představenému Forgachovi neustále šikanován a na konec bylo sjednáno, že musí být někam zastrčen, kde by nemohl pánům škodit. (Sen. Babka: Za to, že hájil republiku!) Dne 4. dubna 1922 střetnul se Berecz na nádraží v Šahách s županem Ravaszem. Oba dva byli v čekárně II. třídy a tam Ravasz se obořil na notáře Berecze s divokými posuňky: >To ste si to u mňa moc poškodil, že ste napísal trestné oznámenie na Forgácha.<
Tím bylo potvrzeno, že Ravasz skutecně toto oznámení obdržel, že však je hodil do koše. To je asi obsah naříkaného článku.
Žalobce Michal Forgach byv slyšen jako svědek, hájí se tím, že obvinění v >Robotníckych Novinách< prý nezakládá se na pravdě, že v tom notariátu hokoveckém tenkrát vůbec nebyl a ten notář Kolink, který tam měl býti rozhovoru přítomen, že se zatím odstěhoval do Jugoslavie.
Než kol. Zimák prohlásil imunitnímu výboru, že si výslovně přeje, aby imunitní výbor svolil k jeho vydání, protože hodlá o pravdivosti této zprávy nastoupiti před soudem důkaz pravdy. Vzhledem k této žádosti kol. Zimáka usnesl se imunitní výbor navrhnouti slavnému senátu, aby svolil v tomto případě k trestnímu stíhání kol. Zimáka. Doporučuji přijetí tohoto návrhu slavnému senátu. (Pochvala.)
Místopředseda dr Soukup: K slovu není nikdo přihlášen. Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby pan sen. Zimák k trestnímu stíhání v této věci vydán byl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh imunitního výboru se přijímá.
Tím jest tento bod denního pořadu vyřízen
Navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut po této schůzi s tímto
denním pořadem:
1. Nevyřízený předmět dnešního denního pořadu.
2. Přikázání finančního zákona a státního rozpočtu pro rok 1924.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Končím schůzi.
Konec schůze v 17 hodin 15 minut.