K tomu přistupuje bídné hmotné postavení soudců. Musili studovati 12 až 13 let, nežli byli ustanovení, nevydělají si ani potom, čeho k živobytí potřebují, mají za sebou namáhavé a nákladné studium, při čemž vrstvy, z nichž namnoze pocházejí, jsou přece takové, že jen těžce mohou snésti oběti, které jim ukládá studium jejich synů. Naši soudcové s nepatrnými nechvalnými výjimkami - nepodlehli svodům doby, zůstali objektivními a věnují svému povolání všechny své síly. Žaloby, jež dělnictvo jiných zemí dnes vznáší již proti stavu soudcovskému vůbec, přihodily se u nás jen v jednotlivých případech, a počet soudců, kteří ukazují sociální porozumění a cítění, není nepatrný. Také náš personál kancelářský celkem vyhovuje. Požadavky kladené však přesahují síly jednotlivce. Podporujeme snahu soudců po zlepšení jejich existence,

kteráž již ve dlouhé době jejich studia jest plně odůvodněna, a žádáme, aby doba vysokoškolského studia a soudcovské přípravné služby započítána byla do služební doby. Znám soudce, kteří ve prostřed měsíce již nevědí, od čeho mají žíti se svými rodinami, a kteří musí dělati dluhy. Akce na vybavení soudcovského stavu z dluhů za státní pomocí byla by naléhavě na místě.

Jestliže tedy již neblahá hmotná situace vyhání soudce z jejich povolání, dorostu pak soudcovské povolání nejeví se nijak lákavým pak přicházejí zde v úvahu ještě jiné příčiny. Český průmysl, český obchod, český bankovní kapitál dosáhly v 5 letech od trvání státu netušeného rozmachu a tvoří nyní pole, na kterém se mladý muž s mnohem lepšími vyhlídkami pro svoji hmotnou existenci může uplatniti, nežli mu to soudcovský stav a státní služba vůbec poskytuje. To má za následek, že česká inteligence tato povolání zanedbává a před nimi dává přednost výnosnější službě soukromé.

Němce od vstupu do státní služby odstrašují netoliko nesmírně skrovné hmotné vyhlídky, nýbrž také jazykové potíže. Kdo jazyk považuje za prostředek dorozumívací a nikoli za prostředek ke zřízení národnostního cizího panství, musí přiznati, že se zde dějí chyby, které se mstí na konání spravedlnosti, V území, s převážně německým obyvatelstvem jest pro úřední potřebu plné ovládání českého jazyka u všech soudců právě tak zbytečným, jako jest zbytečnou znalost německého jazyka u všech soudců v území s převážné českým obyvatelstvem. Přímo nesmyslnou jest vnitřní česká úřední řeč, která jest napodobením stejně nesmyslné vnitřní německé úřední řeči v Rakousku. Jaký účel má, když německý soudce, řekněme, v Děčíně ve věcí veskrz německy vedené, musí si dopisovati s německým soudcem v Chebu v jazyce českém? Co času a námahy se zde zcela zbytečně vynaloží. Zde nenastalo odrakouštění, nýbrž přerakouštění. Tím se však také do řad německých soudců vnáší nesmírná a zbytečná trpkost. Stejnou trpkost zavinil způsob přikazování výpomocí pro obzvláštní služební výkony, t. zv. odměny za více-práce, jež se naprosto nedálo nestranně.

Justiční správa nepodniká praničeho, aby odpomohla soudcovské bídě a nedostatku soudců, nepodniká ničeho, aby zlepšila přímo zoufalé postavení kancelářských úředníků - znám ženaté kancelářské úředníky se dvěma dětmi, kteří mají měsíčního platu 500 až 700 Kč. Justiční správa zavedla t. zv. jazykové kursy, které spočívají v tom, že se němečtí soudcové přikazují na dobu 6 měsíců českým soudům, aby se tam naučili česky. To samo o sobě dlužno uvítati. Avšak přídavek denních 25 Kč, který se za to ženatým poskytuje, nepostačuje na dvojí byt a dvojí domácnost, i měl by býti přiměřeně zvýšen.

Dále bylo by nezbytně nutno snížiti hranici stáří, pro kterou se vyžaduje osvojení si českého jazyka v plné míře. Mám za to, že lidé, kteří překročili 40. rok věku, kteří po celý den namáhavě musí pracovati ve svém povolání a mají ještě dětí, jichž výchově se musí věnovati, nemohou se již naučiti cizímu jazyku. Z toho však nesmí jim vzniknouti škoda, poněvadž přece nic nemohou za změnu státoprávních poměrů a do soudcovské služby vstoupili za zcela jiných předpokladů. Od mladých lidí, kteří se domáhají vstupu do soudcovské služby, anebo v této službě jsou dobu poměrně krátkou, možno požadovati úplnou znalost služebního jazyka, ačkoli také zde požadavek úplné znalosti jazyka, do posledních důsledků provedený, má svůj původ spíše v nacionalistických pohnutkách, nežli v požadavcích výkonu spravedlnosti.

Velikou vadou jest, že se za soudce, kteří absolvují jazykové kursy, nedává náhrada, že naopak soudcové, kteří u dotyčného soudu zůstanou, musí převzíti také agendu absolventů těchto kursů. Tím nastává nové větší zatížení, kterého beztak přetížení soudcové nesnesou. Zatížení soudců jest, jak vím z vlastní zkušenosti, velíce značné. Bylo vystupňováno tím, že místa kancelářských úředníků byla podstatně omezena, a že soudcové byli nuceni konati práce, jež náleží úředníkům kancelářským. Tak například scházelo u okresního soudu v Teplicích někdy 16 kancelářských úředníků, kteří dodnes sotva z polovice a z části naprosto nedostatečně byli nahrazeni. Je doslova pravdou, že hrozí obava, že starší, zkušení a zdatní kancelářští úředníci fysicky a duševně klesnou pod tíhou práce, a že z části již také klesli. Není naprosto žádnou vzácností, že tito ubozí, špatně placení lidé doma musí do noci pracovati, aby vykonali práci jim svěřenou. Soudcovská služba doznala zákonem na ochranu nájemníků, opětovným přikázáním pozůstalostí soudům, nesčetnými novými zákony značného rozšíření, že se jí dostalo nové a těžké práce. Obzvláště německým soudcům vzata byla jakákoli možnost dalšího vědeckého vzdělávání soudců,jež přece jest tak nutné, a jež podle jednacího řádu se má díti v době služebních hodin, poněvadž se jim rozhodnutí nejvyšších soudů nečiní přístupným v německém jazyce a poněvadž z materielních důvodů nemohou si předpláceti odborné časopisy >Archiv< a pod. Pozorujeme nyní, jak mnoho ubylo na spolehlivosti a kontinuitě naší judikatury, znalostí zákona, na schopností použíti zákonů ve smyslu toho, co zamýšlejí. Následkem toho jest pak nejistota v soudnictví, dobře odůvodněné rozhodnutí stalo se téměř výjimkou. Neostýcháte se však ani toho, poškozovati německé soudce tím, že se jím takřka uzavírají místa přednostů soudů, vždy s odvoláním na nedostatečnou znalost českého jazyka. Systemisování míst VI. hodnostní třídy u okresních soudů vedle přednosty soudu se pro německé soudy zamítá, pro české, jako na příklad v Pardubicích, se povoluje. Postrádáme k svému politování spolupráci justiční správy se svazy a organisacemi soudců a kancelářských úředníků. Ze špatného placení soudců a kancelářských úředníků vůbec, z poškozování německých úředníků pro jejich národnost obzvláště, které se děje pod záminkou nedostatečné znalosti jazyka, hrozí výkonu spravedlnosti, která přece má býti základem států, těžké nebezpečí, a jestliže někde, pak zde platí slova: >Caveant consules, ne quid detrimenti capiat respublica!< (Souhlas na levici.)