Předseda: Donát.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr Vlček, Valoušek.

113 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: inž. Bečka, dr Beneš, dr Dolanský, Habrman, Malypetr, inž. Novák, Srba, Udržal; za ministerstvo vnitra odborový přednosta dr Bobek.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda: Zahajuji schůzi.

Předsednictvo senátu došly přípisy předsedy vlády z 26. února 1924, čís, 1144 a 1145, dále přípis předsedy sněmovny representantů ve Washingtoně z 6. února 1924, pak přípis předsedy vlády z 18. února 1924, čís. 958.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Vlčka, aby je přečetl.

Zapisovatel sen. dr Vlček (čte):

>Předsednictvu senátu Národního shromáždění Praze.

President republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 26. února 1924 podle § 30 ústavní listiny zasedání Národního shromáždění za ukončené dnem 27. února 1924.

Náměstek předsedy vlády: Bechyně.<

>Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

President republiky svolal podle § 28 ústavní listiny rozhodnutím ze dne 26. února 1924 senát Národního shromáždění k jarnímu zasedání na den 6. března 1924 do jeho sídla Prahy.

Náměstek předsedy vlády: Bechyně.<

>Předsedům komor Národního shromáždění republiky Československé Praha.

Drazí pánové!

Obdržel jsem Váš kabelogram, projevující Vaší soustrast pří úmrtí bývalého presidenta Wilsona a zasílám Vám s potěšením srdečný projev díků za Vaší laskavou účast.

S výrazem vysoké úcty a přátelství jsem Vám v úctě oddaný F. H. Gillet v. r. předseda sněmovny representantů.<

>Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 18. února 1924 žádosti ministra pošt a telegrafů Aloisa Tučného za zproštění z důvodů zdravotních z úřadu ministra pošt a telegrafů a pověřil řízením ministerstva toho ministra pro zásobování lidu dr Emila Frankeho. O tom kladu si za čest učiniti sdělení.

Předseda vlády: Švehla.<

Předseda: Sděluji, že jsem, udělil dovolenou pro dnešek a zítřek panu sen. Matuščákovi, Časnému, Kroiherovi, dr Schmidtovi, Klečákovi, na týden sen. Zimákovi a Švecovi.

Navrhuji, aby senát udělil zdravotní dovolenou na 2 měsíce panu sen. dr Kovalikovi, na 3 neděle sen. Dulovi, na 4 neděle sen. dr Mudroňovi, na 2 měsíce sen. Šperovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené se udělují.

Sděluji, že za předsedu do výboru národohospodářského zvolen byl sen. Sáblík.

Prosím pana tajemníka, aby přečetl tisky.

Senátní tajemník dr Šafařavič (čte):

Tisk 1810 poštou. Zpráva I.výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o stavebním ruchu (tisk 1798).

Tisk 1811 poštou. Zpráva I. Technicko-dopravního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru a III. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské (tisk 1799).

Tisk 1803-1803/13. Interpellácia sen. Barinka a súdr. na ministra vnútra a ministra s plnou mocou pre správu Slovenska o četnickom terore v Zubáku.

Tisk 1803/1. Interpellácia sen. dr Mudroňa a spol. na pána ministra verejného zdravotnictva v otázke zakúpenia štátom kúpeľov >Trenčianske Teplice<.

Tisk 1803/2. Interpelace sen Perthenové, Reyzla a soudr. na pana ministra sociální péče stran poskytování a výplaty podpor v nezaměstnanosti v okresech děčínském, benešovském, česko-kamenickém a českolipském.

Tisk 1803/3. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra vnitra stran zamýšleného roztržení městské obce Smržovky.

Tisk 1803/4. Interpelace sen. dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela, Zulegera a soudr. na vládu stran styku Zemského správního výboru v Čechách se zastupitelskými okresy.

Tisk 1803/5. Interpelace sen. A. Friedricha, Starka a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran odepření dovolené správci školy Patzakovi v Klášteře.

Tisk 1803/6. Interpelace sen. Fahrnera a soudr. na vládu stran poškození správce panství Hanuše Kirschneka ve Fichtenbachu.

Tisk 1803/7. Interpelace sen. Jelínka a soudr. na pana ministra financí stran zamýšleného rozdělení berní správy v Brně.

Tisk 1803/8. Intertpelace sen. Jelinka a soudr. na pana ministra vnitra stran událostí u I. Moravské spořitelny v Brně.

Tisk 1803/9. Interpelace sen. Jelinka a soudr. na pana ministra financí stran opožděného vydání titrů moučné půjčky.

Tisk 1803/10. Interpelace sen. Jelinka a soudr. na veškerou vládu o tom, že se nedbá jazykového zákona.

Tisk 1803/11. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra věcí zahraničních stran reparačních dluhů Československé republiky.

Tisk 1803/12. Interpelace sen. Hartla, dr Herzigové, K. Friedricha a soudr. na pana ministra vnitra stran protizákonné zvůle při přibírání politických stran k návrhům na utvoření okresních správních komisí.

Tisk 1803/13. Interpelace sen. Thoře a soudr. na vládu republiky Čsl.o zamítnutí podpory všeživnostenské výstavě.

Tisk 1804. Naléhavá interpelace sen. Kotrby a soudr. na vládu Československé republiky ohledně poskytnuté subvence akciové společnosti Hostivařských mlýnů a pekáren.

Tisk 1805. Naléhavá interpelace sen. Kotrby a soudr. na pana ministra vnitra ohledně persekučního vystupování okresních politických správ proti živnostníkům pekařům.

Tisk 1806. Naléhavá interpelace sen. dr Mayra-Hartinga, Jelínka, Zulegera, Fahrnera, Hartla a soudr. na vládu stran lihové aféry.

Tisk 1807. Návrh sen. Zavorala, dr Soukupa, dr Krouského, Hucla, dr Brabce a druhů na změnu §u 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění.

Tisk 1808. Návrh sen.K. Friedricha a soudr. stran obnovení okresních správních komisí.

Tisk 1809. Zpráva ústavno-právného výboru o usnesení poslaneckej snemovne ohľadom usnesenia senátu Nár. shromaždenia republiky Československej k vládnému návrhu zákona o presunu príslušnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podľa z. čl. XLI:1881 (tlač. 1794).

Tisk 1812. Zpráva I. technicko-dopravního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o výkupu místní dráhy v údolí Borže (tisk 1797).

Tisk 1813. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu (tisk 1472) o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení (tisk 1795).

Tisk 1814. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění smlouva mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků, sjednaná v Bělehradě dne 17. března 1923, s dodatkovým protokolem (tisk 1786).

Tisk 1815. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru a vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Spojenými Státy Americkými sjednaná v Praze dne 29. října1923, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. listopadu 1923, čís. 209 Sb, z.a. n., (tisk 1788).

Tisk 1816 Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského vládním návrhu na dodatečné schválení obchodní smlouvy mezi republikou. Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska (tisk 1787).

Tisk 1817. Zpráva I. zahraničního výboru, II. technicko-dopravního výboru o vládním návrhu, kterým předkládá se Národnímu shromáždění republiky Československé:

1. Úmluva a statut o režimu splatných cest mezinárodního významu;

2. dodatečný protokol k této úmluvě;

3. prohlášení, kterým se uznává právo států, jež nemají mořského pobřeží, na vlajku (tisk 1785).

Zápisy o 187.- 190. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 19., 20, a 21. prosince 1923.

Těsnopisecké zprávy o 189.- 192. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 20., 21. prosince 1923 a ze dne 14. února 1924.

Zápisy o 191. a 192. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 1807. Návrh sen. Zavorala, dr Soukupa, dr Krouského, Hucla, dr Brabce a druhů na změnu §u 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění.

Tisk 1808.Návrh sen. K. Friedricha a soudr. stran obnovení okresních správních komisí.

Výboru imunitnímu:

Žádost hlavního státního zastupitelství v Bratislavě po případě sedrie v Nitře z 13. února. 1924, B 1383/1924, za svolení k trestnímu stíhání sen. Svraky pro přečin podle §u 14 čís. 1. a pro zločin podle §u 15 čís. 3. zákona ze dne 19.března 1923, čís. 50 Sb. z. a n.

Žádost hlavního státního zastupitelstva v Bratislavě se žádostí sedrie v Bratislavě ze dne 14. února 1924, B/952, za svolení k trestnímu stíhání sen. Svraky pro přečin utrhání na cti podle §u 1 a 3 čís. 1. a 2. a §u. 9 čís. 6. zákonného článku XLI z r. 1914 a pro přečin podle §u 18 čís. 1., 2. a 3. zákona z 19.března 1923, čís. 50 Sb.z. a n.

Výboru ústavně-právnímu:

Vládní nařízení ze dne 8. února 1924 o prodloužení promlčecí lhůty pro některé pohledávky.

Předseda (zvoní): Přikročuji k programu dnešní schůze, na jehož prvním místě je:

1. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1798) o vládním návrhu zákona o stavebním ruchu. Tisk 1810.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Ecksteinová, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Přihlášení řečníci jsou: Sen. dr Herzigová, dr Hilgenreiner, Löw a Trčka >proti<, sen. Pánek >pro<. Řečnická lhůta stanovena je na půl hodiny. Prosím paní sen. Ecksteinovou, aby se ujala slova.

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Slavný senáte! Jednou z největších útrap, které za poslední desetiletí vinou světové války přímo lavinově se hrnuly na zmučené národy evropské, byla a je tíseň bytová, která u nás v Československé republice, a řekla bych na celém obvodu bývalého Rakouska, byla zvláště palčivá, poněvadž již před válkou u porovnání se sousedním Německem a jinými sociálně lépe vybudovanými státy, než bylo staré Rakousko, bydlilo se velmi nuzně jak v městech, tak také na venkově. Vzpomeňme jenom, že v Rakousku s oblibou ve všech větších střediscích průmyslových se souhlasem vlády stavěly se činžáky o 10 až 15 jednotlivých děrách s t. zv. plotnou o jedné chodbě ve výměře 12, 14, 16 nejvýše 20 čtverečních metrů, do kterých bylo lze umístiti nejvýše jednu postel, kterou sdílely 3 až 4 osoby. Na venkově jste viděli milé nízké, mokré světnice zbudované z latí, prken, plechu, papírů, hadrů a v městě i na venkově tato nuzná obydlí byla sdílená s různými podnájemníky. Ovšem zatím v Německu zákonem byli nuceni, aby oddělili ve spacích místnostech dospělé od nedospělých, podnájemníky od členů rodiny, takže každá i dělnická rodina obývala několik místností. Toto bydlení za Rakouska u nás zavedené stalo se velmi nesnesitelným, když po světové válce, za které se po 5 roků nestavělo, za které se ale přece jenom rodiny rozmnožovaly, bytová tíseň - vlastně bytová trýzeň - stala se mučivější nežli hlad a nežli drahota, a nemůžeme říci, že bytová tíseň přes všechno to, co za posledních 5 roků na její zmírnění u nás v republice v tom směru bylo učiněno, byla by toho druhu, že by se otázka tato stala méně palčivou. Ještě dnes ve větších střediscích a jmenovitě v Praze napořád vidíme případy, že provdané dcery, ženatí synové nadále sdílejí s rodiči nedostatečně veliké místnosti, byt o 1-2 místnostech, že ještě 3-4 rodiny, tvořící sice rodinný celek, tísní se ve dvou až 3 místnostech. Nemůžeme ale také říci, že by se bylo pro odstranění této bytové tísně u nás udělalo málo. Skoro 5 miliard bylo prostaveno stavebníky a postaveno na 18 a ¹/₂ tisíce domů skoro s 31.000 byty. Stát na podporu tohoto stavebního podnikání zatížil se vydáním, které bude činiti v nejbližším 5tiletí 215,000.000 každého roku, které ale bude postupně snižováno po 5ti letech, takže mezi 20-25 lety bude toto zatížení státu činit asi 4 miliony. Nicméně toto vydání, které stát na nejbližší řadu desetiletí zatíží značnou měrou, není možná, aby bylo stupňováno, na druhé straně nebylo by spravedlivo, aby toto stavební podnikání bylo i na příští léta podporováno v té výši, jako se dálo až do té doby, z toho důvodu, že stavební hmoty, práce a pozemky klesly v ceně a že blížíme se ve stavebním podnikání, řekla bych, jisté stabilisaci. Vyžadovalo-li na př. stavební podnikání oproti létům předválečným v prvém a v druhém roce trvání naší republiky desateronásobného nákladu, má se za to, že letos toto podnikání klesne asi na 6 až 7 násobnou paritu oproti létům předválečným. Z toho důvodu přichází vláda při obnovení zákona o stavebním ruchu, který 31. prosince 1923 pozbyl účinnosti, s návrhem nového zákona vzhledem k nemožnosti zatěžovati nadále stát ve stejné míře, jak se to dělo, až po tu dobu a vzhledem k okolnosti, že stavební náklady poklesly, přichází vláda s návrhem zákona, který hoví těmto dvěma hlediskům. Osnova návrhu zákona o stavebním ruchu tak, jak byl přijat v usnesení poslanecké sněmovny, přihlížela k tomu, aby předně mohly býti dokončeny všechny ty stavby, na které bylo do 30. června 1923 žádáno o podporu, za druhé ty stavby, které byly v druhé polovici roku 1923 rozestaveny nebo projektovány, tedy vynaloženy již určité sumy, které nesmí přijíti v zájmu veřejnosti, v zájmu celku na zmar. Dále vládní osnova hledí k těm hlediskům, aby snížila, jak jsem již pravila, podporu na stavby prováděné v r. 1924 úměrně k drahotě stavebních hmot a stavebních prací, takže snižuje zápůjčky na 35 - 55% a zúročení a úmor 1 ¹/₂ až 2 ¹/₂ % na stavbu 25 let, což se rovná 20 - 35 %o celkového stavebního nákladu. Mimo to vládní osnova zákona o stavebním ruchu činí změnu v hlavě IV. zákona o stavebním ruchu ze dne 25. března 1923 v tom směru, že může býti k hrazení výloh bytové péče použito také výnosu losové půjčky pro péči nejen o státní zaměstnance, ale vůbec o jiné veřejné zaměstnance a že z výnosu losové půjčky naproti roku loňskému může býti použito nejen 150 milionů, nýbrž 600 milionů na vystavení obytných budov pro státní a veřejné zaměstnance. Do ustanovení §u 4 hlavy IV. vložila poslanecká sněmovna 2 změny, a to do odstavce b) slova >může býti podpora udělena nejen pro stavby, pro které již byla podpora v r. 1923 udělena, ale pro něž byla alespoň podána žádost za podporu< a dále v odst. d) >může býti z veřejného zájmu podpora udělena také tenkráte, budou-li zahájeny stavby do 30. června 1924 v tom případě, bude-li se jednat o znovuzřízení obytného domu zničeného, nebo poškozeného životní pohromou nebo požárem<.

V §u 4 odst. a) mluví se o té okolnosti, že podpora podle tohoto zákona, jak jest obsažena v usnesení poslanecké sněmovny tisk 4372, může býti udělena pouze těm stavbám, které byly započaty a dokončeny až k první podlaze do 30. dubna 1924 vzhledem k dlouhotrvající zimě. K upozornění rozpočtového výboru bylo usneseno ministerstvem sociální péče, že tento termín v prováděcím nařízení, které bude k tomuto zákonu vydáno, má býti vyložen tak, že nemá býti považována za započatou a oprávněnou k požívání podpory podle tohoto zákona ta stavba, která bude vyzděna k první podlaze, nýbrž že se má podpor podle tohoto zákona dostati každé stavbě, u které do 30. dubna 1924 bude skončeno vykopání základů.

Slavný senáte! Po stránce sociálně-politické byly to zásady, a kterých jednal sociálně-politický výbor a usnesl se slavnému senátu doporučiti, aby tento návrh vládního zákona byl slavným senátem schválen tak, jak je obsažen v usnesení poslanecké sněmovny o stavebním ruchu tisk č. 4372.

Mimo to sociálně-politický výbor doporučil ke přijetí resoluci usnesenou a schválenou poslaneckou sněmovnou dotýkající se téhož předmětu.

Předseda (zvoní): Slovo má zpravodaj za výbor rozpočtový pan sen. dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Nejdůležitější body zákona o stavebním ruchu - a to možnost vyvlastňovati pozemky, ustanovení o rozhodčích soudech mezdních, udílení podpor a osvobození od daně - pozbývají platnosti posledním prosincem roku 1923. Poněvadž důvody, pro které zákon o stavebním ruchu byl vůbec svého času parlamentu předložen, trvají ještě dále, jak již zde referentka za výbor sociálně-politický uvedla, a poněvadž práce začaté loňského roku zejména tam, kde podány sice byly žádosti, ale stavebními úřady nebyly vyřízeny, nemohly býti ponechány in suspenso, předkládá vláda novou osnovu zákona, jíž se mají tyto čtyři body zákona o stavebním ruchu prodloužiti ještě na 1 rok, na rok 1924; k němu pak dodán nový jeden odstavec v § 4, bod d), že i pro žádosti podané nově teprve letošního roku, kde se jedná o znovuzřízení budov přírodními neštěstími zničených, má se také ještě přihlížeti jako k podaným žádostem loňského roku. Za podpory dosavadního zákona byly zbudovány do konce loňského roku podle úřední statistiky, které se držím, a jak také referentka přede mnou uvedla, 17 tisíc budov s 32.000 obydlími. A stát na sebe převzal závazek, že bude ročně platiti až do úmoru, tedy nejméně po 25 let, částku, která dnes obsahuje asi 215 mil. korun, kterážto částka je vložena také do rozpočtu na rok 1924. Tato částka bude rok od roku poněkud klesati, poněvadž příštím rokem budou podpory nižší, zejména následkem menšího percentuelního zúrokování kapitálu. Tedy o úhradu finanční by bylo tímto způsobem úplně postaráno. Ale přítomná předloha má jednu další změnu, že se žádá na stavbu obytných domů pro státní zaměstnance částka vyšší; dosud bylo to 150 mil, na rok, ta je pakatýlek, když se pováží, jaké množství úředníků státních nebydlí anebo musí dojížděti do místa úřadu z dalekého okolí, kde spíše byty dostalo; tato částka se zvyšuje na 600 mil. Kč. Kromě toho se praví, že mají býti byty opatřeny nejenom státním úředníkům, ale i úředníkům veřejným vůbec. Pojem úředníků veřejných není zde udán a byla by v tomto směru pochybnost; myslím však, že tato pochybnost odpadne, když se uváží § 19 zákona z 22. prosince 1922 č. 394, který restringuje platy veřejných zaměstnanců a § 19 se o těchto zaměstnancích zmiňuje, kdo ve smyslu §u 19 má restringované platy, je pokládán za úředníka veřejného a má míti nárok na přikázání bytu v těchto budovách státních. Ale podpory, které se budou udělovati podle zákona, jsou nižší, jak se již referentka zmínila, maximum bude 55 %, tedy více nikdo nedostane. Stát musí zaplatiti 55 % nákladů vůbec anebo za splácení úroku a amortisaci bude poskytovati 2,5 % v těch nejpříznivějších případech, kde půjde o družstva, která staví v zájmu veřejném, ale nikoli o soukromníky. Kromě toho pak je slibováno ještě osvobození daně na 25 let. Podle loňského zákona platilo toto osvobození na 30 let. Je tedy patrno, že se, i v tom směru restringuje příspěvek státní. Důvody, proč se tak stalo, uvedla též referentka.

Ale zákon navrhovaný má ještě další citelnou restrinkci. Podle starého zákona podpory poskytovaly se na přístavbu i nástavbu domů, po případě i přeměnu místností dosud neobydlených v místnosti obyvatelné. Na tyto změny nebude se podpora dále udělovati, nýbrž pouze na novostavby obytných budov. K jinému cíli se dále podpora nedá.

Referentka sociálně-politického výboru se zmínila také o té choulostivé stránce v § 4 dnešního zákona, kde se praví, že dostane podporu jen ten, kdo se stavbou do konce dubna 1924 započal. Pojem, co to znamená započíti se stavbou, vykládá § 11 prováděcího nařízení k stavebnímu zákonu z července 1923, které praví, že musí býti vyzděny základy a sklepy. Vzhledem k počasí, neobvykle dlouho trvající zimě letošního roku, nebude pochybnosti o tom, že v mnohých studenějších krajinách, zejména ve vyšších polohách, jako na Českomoravské vysočině, v Rudohoří a Podkrkonoší, nebude možno se stavbou do dubna započíti. Tedy o tu podporu by žadatelé přišli. Proto vyslovuje rozpočtový výbor přání, aby vláda změnila toto prováděcí nařízení v § 11 a přizpůsobila je těmto letošním poměrům. Může tak učiniti cestou nařizovací a pojem početí se stavbou do konce dubna liberálněji, šířeji vyložiti - aby na př. stačilo položení nějakého kamene a cihel do základů jako >započetí stavby<.

Konečně rozpočtový výbor vzal s pochvalou na vědomí činnost stavebního úřadu, který skutečně za ta 4 poslední léta zmohl látku užasnou. Kdo tak někdy navštívil stavební úřady, zejména stavební úřad druhé instance nebo ministerstvo sociální péče a viděl tam tu ohromnou spoustu aktů a to množství uchazečů, kteří žádají rychlé vyřízení a viděl, s jakou ochotou ti úředníci vycházeli stranám vstříc, přizná, že tato výkonnost úředníků stavebního ruchu uznání si zaslouží.

Zákon předpokládá, že 30. dubna 1924 přestane již podporování stavebního ruchu a že bude stavební ruch teď výlučně ponechán soukromé podnikavosti. My dobře víme, že právě podporování stavebního ruchu bylo v souvislosti s nedostatkem bytů, a dokud nedostatek bytů nebude odstraněn, bude nutna ochrana nájemníků, aby nebylo lichvařeno s tímto skutečně nepostrádatelným předmětem denní potřeby, abych tak všeobecně i tu potřebu bydlení nazval. Dokud trvá tato ochrana nájemníků, tento poslední zbytek vázaného hospodářství toho obhospodařování státního, bude zajisté třeba podporovati stavební ruch. Čtete-li na př. v novinách zprávu, kterou podal městský fysikát v Praze minulého týdne, seznáte, jak ohromné množství pražské chudiny bydlí. Jsou to případy hrozné, takže každý uzná, že podporování stavebního ruchu bude i dále potřeba. Že to není lehký problém, je patrno z toho, že nedostatek bytů je po celém světě. Způsob, jak jednotlivé vlády chtějí odstraňovati nebo zmírňovati tuto krisi, je v různých místech různý, ale faktum je, že dnes trvá ještě všude.

Zmíním se mimochodem o tom způsobu, jak italská vláda zamýšlela stavební ruch zvednouti. Tam sice dosud nepodporují peněžně, tam jen dávají osvobození od daní na 25 let, ale myslím, že rokem 1926 bude úplně uvolněna ochrana nájemníků, takže soukromá podnikavost nabude úplné volnosti, neboť dokud nemá stavební podnikání tuto volnost, nedocílí se staveb ve větším měřítku.

Upozornil bych na jednu ne právě příznivou stránku, jak jsme se dosud na stavební ruch dívali. Podle úřední statistiky je známo, že jsme vystavěli se státní podporou 17 tisíc domů se 32 tisíci bytů. Mezi těmi domy byla malá částka činžovních domů a 8 až 10 bytech, ale většinou domky malé, tak zvané rodinné, kde jsou dva nebo toliko jeden byt. Dělíme-li těch 32,000 bytů počtem domů 17.000, vidíme, že průměrně stavěly se domky o 2 bytech a když byly domky o více bytech než o 2, byla proti tomu řada domků o jednom bytě. Většinou jsme podporovali malé rodinné domky, majetek jednotlivců finančně silnějších, neboť kdo neměl ničeho, do stavby domku sám pustiti se nemohl. Ti, kteří neměli tolik kapitálů, aby si mohli postaviti malý domek, a bydlí tedy v činžovních kasárnách, byli podporováni jen nepatrně.

Bylo by si přáti, aby vláda více podporovala stavby velkých domů a ne toliko stavby rodinné. (Místopředseda Kadlčák ujímá se předsednictví.)

Nesdílím náhledu, že by posledním dubnem roku 1924 mělo přestati podporování stavebního ruchu vůbec, neboť, dokud bude nouze o byty a dokud trvá ochrana nájemníků s tím nerozlučně spojená, bude nutno se strany státní jistou pomocí přispěti. Již jsem se o tom zmínil, jak bytová krise ještě stále trvá a není možno ji odstraniti. Byl podán návrh a stavební povinnosti, aby ten, kdo je finančně silnější, byl donucen stavěti pro své zaměstnance a zřízence byty. Shledalo se však, že to je nepraktické pro naše poměry. Upustilo se tedy od tohoto způsobu podporování stavebního ruchu.

Je patrno, že budeme musiti jiným způsobem stavební ruch podporovati. Když pro naše poměry nejpraktičtější způsob byl ten, že stát buď zaručí se stavebníku za vydlužený kapitál, nebo že jej splácí, myslím, že bude potřeba také dále i po posledním dubnu podporovati stavební ruch. A to bude v souvislosti se zákonem o ochraně nájemníků podle toho, jak ten zákon, dopadne, takže budeme se musiti znovu zabývati tímto zákonem. Není to tedy ještě poslední předloha, která v tomto směru byla u nás projednána. Rozpočtový výbor připojil se k návrhu výboru sociálně-politického a navrhuje slavnému senátu přijetí té osnovy tak, jak byla v poslanecké sněmovně s nepatrnými změnami schválena, ke schválení. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo prvému řečníku >proti< panu sen. dr Hilgenreinerovi.

Sen. dr Hilgenreiner (německy): Senátoři a senátorky! Koncem r. 1923 přestala platnost důležitých ustanovení zákona o stavebním ruchu ze dne 25. ledna 1923, takže se v této příčině již od několika měsíců nalézáme ve stavu ex lex. Tata ustanovení vztahují se na vyvlastnění pozemků, na mzdové soudy a na řadu podpor, které bylo lze uděliti jen do 31. prosince 1923. Vláda podala počátkem prosince novou předlohu a také ji s obdivuhodnou rychlostí probičovala v poslanecké sněmovně. Od té doby uplynuly skoro 3 měsíce, výbory senátu předkládají vám dnes předlohu poslanecké sněmovny. Domníváte se snad, že v těchto 3 měsících bylo velmi mnoha změněno. Bohužel musím konstatovati, že sociálně-politický výbor vyřídil předlohu během 2 hodin, rozpočtový výbor stejně rychle, a nebylo změněno ani písmenky. V čem to záleží? Že dokonce bylo třeba zavésti mimozákonný stav, že po celé týdny jsme musili býti bez zákona - toho vinou jest líh a všechny ty skandální aféry, pro které koalice nemůže dospěti k práci.