Ale, velectění pánové a dámy, hlavní věc, o které jsem chtěl promluviti, je ta, že v té soudní síni v Brně došlo následkem toho, že soudní síň je malá, špatně zařízena a že není vzdušná, k takovým výjevům, k jakým nikde ještě při hlavním porotním líčení nedošlo. A proto prosím pana ministra spravedlnosti, aby tuto věc vzal energicky do rukou. Nechci mluviti o vystavení nové soudní budovy, já jsem fanatikem ve spoření, ale důstojný porotní sál by tam mohl býti zcela dobře vystaven, kdyby jen na př. skleněnou střechou zakryli půl prvého dvora, který se nalézá vedle porotní síně. (Sen. dr Spiegel [německy]: Odstraníte-li porotní soudy, nebudete potřebovati žádných porotních síní!)
Pane kolego, já nesouhlasím s tím malicherným prostředečkem, se kterým dnes vláda přichází. (Hlas: Bravo! Velectění pánové; já nesouhlasím s tím, aby byly zrušeny poroty pro urážku na cti, ale souhlasil bych oběma rukama s tím, aby poroty vůbec byly zrušeny. (Veselost).
Velectění pánové! V tomto ohledu, ať si říká kdo chce, co chce, jsem velkým zpátečníkem, a ve svém zpátečnictví vidím pokrok pro soudnictví, kdyby konečně bylo vzato z rukou, které mu nerozumějí, které nemají pro ně pochopení, a často svědomí, které podléhají všem možným vlivům z ulice, tisku atd. (Sen.Niessner [německy]: Soudcové nepodléhají tomuto tlaku, ještě nikdy nebyl vynesen třídní rozsudek, anebo chybný rozsudek!)
Ale, prosím, ideálního není nic mezi námi, žádné zařízení není ideální, ale ta okolnost, že soudce také někdy špatně soudí, nemůže přesvědčiti o nutnosti, abych vůbec soudcům vzal z rukou vedení a opatřování spravedlnosti, a dal je do rukou, které tomu ještě méně rozumějí, než ti soudcové. Prosím pana ministra spravedlnosti, aby v otázce zřízení důstojné porotní síně v Brně energicky zakročil.
Místopředseda Klofáč (zvoní): K slovu je ještě přihlášen pan sen. dr Spiegel. Uděluji mu je.
Sen. dr. Spiegel (německy): Slavný senáte! Neměl jsem v úmyslu dnes zde promluviti, ale slova pana kolegy dr. Stránského pohnula mne k tomu, abych se uchopil slova, bych k palčivé otázce něco řekl. Ctím názor pana dr. Stránského o porotách; názor, kterýž on hájí, jest v kruzích právníků velice rozšířen; ačkoliv názor ten neschvalují a nesdílím, jest mnoho právníků, kteří se domnívají, že porotní soudnictví není právě dobrým soudnictvím. Ale mám zato, že když již porotní soudnictví existovalo ve vrchnostenském státě, v t. zv. byrokratickém státě, že jest přece podivno, že v demokratickém státě porotní soudnictví má býti odstraněno. Jest samozřejmo, že myšlenka porotních soudů jest demokracii mnohem bližší nežli monarchii. Včera tedy dělalo to dojem, jakoby okamžitá situace byla pohnula koalici k tomu, aby navrhla omezení porotního soudnictví. Ve skutečnosti musíme tu jíti dále nazpět. Již v ústavní listině scházejí pro porotní soudy ústavní záruky, které byly obsaženy v rakouské ústavě. V rakouské ústavě stálo výslovně, že porotci mají rozhodovati o politických a těžkých deliktech a vůbec o zločinech a přečinech, spáchaných tiskem, o tiskových deliktech. Tedy podle rakouské ústavy bylo lze porotní soudnictví omeziti jen změnou ústavy. U nás jsme byli již opatrnější, věc byla uspořádána tak, že možno porotní soudnictví podle potřeby omeziti jak chceme.
Pan dr. Stránský řekl, že porotci nesoudí dobře. To jest správno potud, ježto se porotcům nedostává znalosti paragrafů tak jako soudcům. Ale právě pro tiskové delikty jsou paragrafy tak pružné, že zde právnické vědomosti hrají úlohu mnohem menší nežli na př. při vraždě. Zde se chybné rozsudky, které budí nevůli právníků, přiházejí ještě nejméně, a jestliže se v tomto bodě, kde porotní soudnictví jest ještě nejlepší, zatíná sekera do existence porotních soudců, jest to zjev přece jen velice povážlivý. Jest to jednoduše etapa na cestě reakce, cesta, která se zde nastupuje v demokratickém státě pod firmou demokracie. Ale to by se mělo dobře uvážiti. Jsme zde v senátě přece takřka ve druhé řadě, věc se v poslanecké sněmovně projedná, tam se o ní usnesou a věc přijde k nám, a při povolnosti senátu dlužno počítati s tím, že se věc stane zákonem také tehdy, budou-li senátoři jiného názoru. Proto vítám tuto příležitost, nežli ještě poslanecká sněmovna se o věci usnese, nežli ještě předloha bude podána. pronésti zde slovo proti zamýšlené reformě nebo lépe řečeno proti opaku reformy porotního soudnictví.
Projednáváme zde tedy zákon, který podstatně omezuje veřejnost trestního soudnictví. Nechtěl jsem mluviti k této osnově, ale když jsem se již uchopil slova, chci říci, že se také zde jedná o něco reakcionářského. Z části máme již nyní veřejnost omezenu a to, jak pan dr. Stránský zdůraznil, nedostatečnými prostorami soudních síní. Neznám porotního sálu v Brně, připouštím ochotně, že jest velice malý, ale také pražská porotní síň není naprosto nic znamenitého. Veřejnost jest tedy tím beztak omezena, a nyní k tomu přistupuje ještě další reakcionářské omezení veřejnosti. Od veřejnosti soudnictví závisí důvěra v soudnictví. Činíte vše možné, abyste soudnictví učinili neoblíbeným; omezení porotních soudů, ustanovení státního soudu, omezení veřejnosti - to vše nejsou než zjevy, které mohou ztenčiti popularitu soudnictví. A přece bylo by právě v naší době naléhavě potřebí, aby soudnictví bylo populární, právě v naší době jest potřebí kontroly veřejnosti. Nezměrná škoda vznikla by z toho, kdybychom zbyrokratisovali právě soudnictví, kteréž nejméně snese zbyrokratisování. Připomínám, že budu hlasovati proti zákonu. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Klofáč: Pan sen. dr. Stránský má slovo k věcné poznámce.
Sen. dr. Stránský: Chci k této věci přičiniti věcnou poznámku.
Pánové jsou rozhodnými odpůrci senátního řízení a přívrženci poroty, prý, jak řekl pan kolega dr Spiegel, z důvodů demokracie a svobody. Principielně bych stál také na vašem stanovisku, ale když se jednalo o Baerana, tu jste celému světu oznamovali, že ta porota nestála za nic! (Veselost.)
Místopředseda Klofáč: Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Mám za to, že předlohu nelze nazvati nějakým zákonem reakcionářským. Ona úplně vyhovuje zásadě veřejností, chce však, aby do porotní síně neměly přístupu osoby nedospělé, aby tam neměly přístupu osoby, které se jen povalují po soudních síních a čerpají vědomosti ohledně toho, jak se budou budoucně jako obžalovaní chovati. To není žádný zákon reakcionářský.
Pan prof. Spiegel velmi mluvil pro bývalé ústavní zákony. Zajisté je mu známo, že zde šlo o zákony rámcové; které teprve vyžadovaly provedení; a jak byly provedeny, to víme ze zkušenosti. V naší ústavě jest ustanovení, že spravedlnost vykonává se řádnými soudy. Nikdo nemá nic proti porotě, neboť máme zajisté poroty za takovou instituci, kterou nutno zachovati. Jsou jisté nedostatky porotního řízení, o kterých již psali,profesoři a učenci všech národů a které se týkaly jak obsazování porotních lavic, že tam přišly dejme tomu osoby, které nedávají záruku, že spravedlnost se bude dobře vykonávati, tak také různých těch spoluúčastí mezi porotci a soudci. Jsou zde možná různá mínění a zajisté lze o tom uvažovati, má-li porota jednati o otázce viny, nebo také o otázce trestu, který je jedním z požadavků, má-li sestávati porota jen z osob ad hoc vzatých, nebo mají-li to býti takové >Schöfengerichte< jako v Německu. O tom se dá mluviti, ale tím není řečeno, že by se porota odstraňovala. A jestliže v určitých věcech, kde stojí bezbranný člověk, který se nemůže hájiti, omezí se poroty, nebude to ke škodě ani pánů s německé strany, ani nás.
A tu se ptám p. prof. Spiegela: Kdo to byl, kdo po léta odstranil působnost poroty, kdo to byl, jenž zavedl výjimečné sedmičlenné senáty? Bylo to staré Rakousko. Za Rakouska po dlouhá léta jednalo se bez porot nejen ve výjimečných případech, kde byly poroty pro jistý okruh - jako pro Prahu - vůbec zrušeny, nýbrž i v celém bývalém území rakouském byla působnost porot zrušena. A my jsme po léta soudili v sedmičlenných senátech o těch nejtěžších věcech, a šlo to také. A zajisté byla větší záruka spravedlnosti, když těch sedm zkušených soudců judikovalo za přítomností obhájců a státního zástupce, než když přijde jako členové poroty 12 osob jen pro ten případ a které případně jsou různých názorů, kde nastávají skutečně chybné rozsudky; a tu odpovídám panu kolegovi Nissnerovi, že těch chybných rozsudků porot je náramně mnoho. On nemá těch zkušeností, ale já to tvrdím, a je to známo.
Jinak j sem pro zachování porot, neboť mám za to jako soudce, že v určitých případech je nutno, aby porota byla zachována, ale nestane se žádné neštěstí, když v tiskových věcech se v tom směru stane určité omezení.
Ještě znovu žádám, aby slavný senát při jal vládní návrh tak, jak se o něm usnesla sněmovna poslanecká. (Souhlas.)
Místopředseda Klofáč: Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má 2 články) hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly). Není jich.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest obsažena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a vyznačeném v tisku 1795, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění ve čtení prvém.
Bodem dalším je:
6. Návrh sen. Chlumeckého a soudr. na zřízení dvanáctičlenného výboru k vyšetření t. zv. lihové aféry.
Prosím o jeho přečtení.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
>Senát račiž se usnésti:
K vyšetření korupční aféry lihové zřizuje se dvanáctičlenný výbor. Výbor tento jest permanentní.
Odůvodnění.
Korupční lihová aféra vleče se již od 16. listopadu m. r. Již v předvánočním zasedání 23. listopadu m. r. podal poslanecký klub komunistické strany naléhavou interpelaci (tisk č. 4318) vládě a žádal, aby vláda všechny okolnosti s aférou související podrobila bezohlednému úřednímu šetření a o vyšetřování podala sněmovně podrobnou zprávu. Na tuto naléhavou interpelaci vláda dosud neodpověděla. V senátu Národního shromáždění podal 14. února t. r. klub senátorů komunistické strany dotaz na předsedu senátu o jeho opatření za účelem vyšetření korupční aféry sen. Práška a žádal, aby v zájmu jednotlivých členů senátu, senátu jako celku a v zájmu veřejnosti byla korupční aféra Práškova vyšetřena. Ani tento dotaz nebyl ještě zodpověděn.
Veřejným projednáváním lihové aféry v tisku vyšlo zatím na jevo, že jsou zde tři korupční fondy a to:
1. Družstva hospodářských lihovarů, založený nynějším předsedou senátu Národního shromáždění Donátem a spravovaný později bývalým předsedou senátu Práškem, z něhož byly vydány na politickou korupci 33 miliony Kč. Bylo sice zjištěno, že z tohoto obnosu vydány byly na politickou korupci pro Československou obec Dělnickou 3 miliony Kč prostřednictvím biografu Louvre, není však dosud zjištěno, kdo z politických činitelů, poslanců, senátorů a ministrů byl korumpován zbývajícími 30 miliony Kč.
2. Druhým korupčním fondem tohoto druhu je fond Svazu průmyslových lihovarů, spravovaný drem Rolíčkem, z něhož rovněž vydána byla řada milionů na uplácení politických činitelů, a je důvodné podezření, že také z tohoto fondu byly upláceny některé politické strany, resp. jejich poslanci a senátoři.
3. Třetím korupčním fondem je fond Jednoty rafinerií lihu, spravovaný bývalým posl. dr. Kubíčkem, který má stvrzenky korupčních výdajů tohoto fondu, jimiž lze usvědčiti jednak politické strany a jednak politické činitele z přijímání úplatků.
Korupcí jsou tedy dotčeni političtí činitelé: poslanci, senátoři i ministři, jak dosvědčují všeobecně známé motivy resignace bývalého předsedy senátu Národního shromáždění Práška a demise ministra pošt a telegrafů Tučného. Dnes již známý rozsah lihové korupce jest jistě dostatečným důvodem pro to, aby samy zákonodárné sbory postaraly se o nejrychlejší a nejsvědomitěji vyšetření této korupční aféry. Dokud se tak nestane, bude lpěti na poslancích, senátorech a ministrech podezření z korupce. Zákonodárné sbory v Československu jsou povinny postarati se o nejrychlejší a nejpřesnější vyšetření korupce stejně, jako se stalo v Americe v případě ministra Falla.<
Místopředseda Klofáč: Podle §u 22 jedn. řádu rozhodne senát o tomto návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se).
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je menšina. Návrh se zamítá.
Tím odpadá další hlasování ve smyslu téhož paragrafu o tom, zda zamýšlený výbor má býti permanentní.
Dále je bod
7. Návrh sen. Chlumeckého a soudr. na zvolení dvanáctičlenného výboru k prozkoumání dvorního archivu vídeňského.
Prosím, aby tento návrh pana sen. Chlumeckého a soudr. byl přečten.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte): >Senáte račiž se usnésti:
K prozkoumání části dvorního archivu vídeňského, jež připadla Československé republice, se zřizuje dvanáctičlenný výbor. Tento výbor jest permanentní.
Odůvodnění.
Jednotlivé politické strany dovolávají se často ve svých politických agitacích a kampaních dvorního archivu vídeňského. Poněvadž jest nebezpečí, že by pod jednostrannou správou mohly býti jednotlivé závažné dokumenty z tohoto archivu zavlečeny neb zfalšovány, nebo že by po případě mohly býti nepravé dokumenty do archivu podstrčeny, pokládáme za nutné, aby archiv byl prozkoumán zvláštním výborem složeným se zástupců všech politických stran a dosazeným senátem. Tento návrh je tím odůvodněnější, že obdobným způsobem bylo již dříve naloženo s policejním archivem pražským, pro jehož prozkoumání byl po převratu dosazen zvláštní výbor ustanovený prozatímním Národním shromážděním.<
Místopředseda Klofáč: Podle §u 22 jedn. řádu rozhodne senát o tomto návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je menšina. Návrh se zamítá.
Tím odpadá další hlasování ve smyslu téhož paragrafu o tom, zda zamýšlený výbor má býti permanentní.
Dále jest bod
8. Návrh sen. dr. Hellera a soudr. na dosazení vyšetřujícího výboru.
Žádám o jeho přečtení.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
>Návrh sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na dosazení vyšetřujícího výboru.
Navrhujeme:
Senát se usnáší na dosazení výboru sedmnácti členů, jenž má vyšetřiti obvinění, vznesená proti členům vlády a Národního shromáždění, že jsou účastni na korupcích, a jenž senátu má ve lhůtě jednoho měsíce podati zprávu.
Odůvodnění:
Od několika měsíců hromadí se ve státě případy korupce. Proti členům vlády a Národního shromáždění vzneseno bylo v tisku těžké obvinění, že se korupce veřejného života zúčastnili, že se dopouštějí úplatků, že úplatky přijímali. Mravní atmosféra v republice je otrávena, vážnost státu v cizině podkopávána. Ke všemu to mu vláda a většinové strany mlčí a pokoušejí se znemožniti jakékoli jednání o tom v parlamentě. Otázky, zdali členové vlády a Národního shromáždění mají účastenství na případech korupce, dotýká se však všech státních občanů a všech členů parlamentu bez rozdílu stran. Nynější stav je nesnesitelný. Jen úplné objasnění stavu věci a odstranění vinníků z veřejného života může zde zjednati nápravu. Tato očista jest účelem našeho návrhu.<
Místopředseda Klofáč: Podle §u 22 jedn. řádu rozhodne senát o tomto návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Udělil jsem dovolenou na týden panu sen. Babkovi. O tutéž dovolenou prosím též pro sebe.
Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Dovolené jsou uděleny.
Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý 18. března 1924 o 17. hodině s tímto
denním pořadem:
1. Druhé čtení zprávy ústavno-právneho výboru o usnesení poslaneckej snemovne (tlač. 1794) ohľadom usnesenia senátu Nár. shromaždenia R. Čsl. k vládnemu návrhu zákona o presunu príslušnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podľa z. čl. XLI: 1881. Tisk 1809.
2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1795) a usnesení senátu (tisk 1472) o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení. Tisk 1813.
3. Zpráva I. technicko-dopravního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1797) o vládním návrhu zákona o výkupu místní dráhy v údolí Borže. Tisk 1812.
4. Zpráva I. výboru zahraničního a II. výboru ústavněprávního o vládním návrhu (tisk 1786), kterým se předkládá Národnímu shromáždění smlouva mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků, sjednaná v Bělehradě dne 17.března 1923, s dodatkovým protokolem. Tisk 1814.
5. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 1788), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Spojenými Státy Americkými sjednaná v Praze dne 29. října 1923, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. listopadu 1923, čís. 209 Sb. z. a n. Tisk 1815.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly). Není jich.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 12 hodin 15 minut.