Tato úhrada byla mezi súčastěné tři státy, to jest mezi Československo, království SHS a Rumunsko rozdělena zvláštní dohodou, podepsanou téhož dne jako hlavní úmluva.

Závěrečné protokoly k úmluvě a dohodě obsahují interpretační klausule.

V uvážení, že úmluvou a dohodou dostává se občanům republiky Československé příznivého uspokojení jejich pohledávek a že úmluva i dohoda plně vyhovují zájmům státním í po stránce mezinárodní, usnesl se zahraniční výbor doporučiti senátu, aby úmluvu i dohodu se závěrečnými protokoly a přílohami schválil.

O usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922, jednal výbor zahraniční ve své schůzí dne 4. dubna 1924. Výbor ponechal posouzení finanční materie zákona výboru rozpočtovému a usnesl se doporučiti senátu, aby toto usnesení poslanecké sněmovny beze změny schválil. Usnesení poslanecké sněmovny týká se osnovy zákona, kterou se provádí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922. Navržený zákon ustanovuje především, že převod pohledávek a deposit bude proveden podle zásad obsažených v úmluvě hlavní a že osoby fysické i právnické jsou povinny ustanovení úmluvy dbáti. Dále obsahuje ustanovení valutami, jednak o splatnosti pohledávek, které poštovní spořitelna uherská poskytuje jakožto část úhrady, jednak o splatnosti pohledávek věřitelů poštovní spořitelny. Provedením úmluvy pověřuje se poštovní šekový úřad v Praze. Zahraniční výbor doporučuje osnovu zákona senátu ke schválení ve znění senátního tisku čís. 1840. (Pochvala.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Zimák.

Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senát! Na úmluvu o likvidovaní poštovej sporitelne bývalého Maďarska čaká mnoho a mnoho tisíc malých šetriteľov, ktorí si skôr ukladali v maďarskej sporitelne ich haliere. Konečne, dochádza k tomu, že smluva je hotová a čaká sa len na ratifikáciu zákonodárných sborov v Československu a v Maďarsku.

Rozpočtový výbor rozobral tieto smluvné aktá, ktoré vláda predkládá Národnému shromaždeniu a konstatuje, že mohlo by vzniknúť zaťaženie štátu touto úmluvou. Ale toto zaťaženie sa nedá číselne označiť. Zaťaženie môže vzniknúť tým, keď Československá republika vo svojom bloku, tak zvanom národnom bloku, nedostala by dostatok rent. Tento československý blok je sice zaistený rentami maďarskými, ale môže sa stať, že požiadavky československého štátu budou vačšie než 90 milionov, než je to v prípadoch uvedených, takže československý stát bol by nútený prevziať isté papiere od sukcesívnych štátov iných, totiž od Polska, Rumunska a Jugoslávie, kde je horšia valuta. Keby k tomu týmto spôsobom málo dôjsť, tak by sa táto iná mena premenila na Československu korunu a dlh československého státu bol by tým zväčšený. Rozpočtový výbor, keď o tejto záležitosti uvažoval, bral do úvahy, že je potřeba sa tešiť, že konečné prichádza k veľkej likvidácii, k smluve a bárs by to znamenalo zaťaženie státu s ohľadom na to, že sa jedná o drobných šetriteľov, že sa jedná o istú časť, ktorá vedie ku konsolidácii a likvidácii starých pomerov zdedených z monarchie. Tedy doporučuje, aby slavný senát túto úmluvu s maďarskou sporitelnou vzal na vedomie. To je úmluva.

Druhá časť predlohy je prevádzacie nariadenie, ku ktorému nestáva iných dôvodov, a doporučujem menom výboru rozpočtového, aby slavný senát dal súhlas k úmluve tak, ako bola schválená v poslaneckej snemovne. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup: K debatě není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovati, a to nejprve o zprávách výborů zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu, kterým, se předkládají Národnímu shromáždění republiky Československé >1. Úmluva o poštovní spořitelně uherské s přílohami A., B., C.; 2. závěrečný protokol k této úmluvě; 3. dohoda o rozdělení úhrady dané Maďarskem podle čl. 10. a 11. úmluvy sub l.; 4. závěrečný protokol k této úmluvě,< sjednané v Budapešti 7. listopadu 1922. Tisk 1874.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením vyznačeným v tisku č. 1874 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Toto usnesení schvalovací přijímá se ve čtení prvém.

Místopředseda dr Soukup: Má pan zpravodaj nějaké tiskové opravy?

Zpravodaj výboru zahraničního sen. dr Witt: V příloze C. úmluvy pod čís. 228 má státi na místo čís. 239 správně 229 a místo slov >Smreková-Szemerekö< má státi >Roztoka Pastel-Felsöpásztély<.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, s uvedenou tiskovou opravou také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené usnesení schvalovací přijímá se také ve čtení druhém.

Nyní přikročíme k hlasování o zprávách výborů zahraničního a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhů zákona, kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922. Tisk 1873.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou, budeme tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle znění vyznačeného v tisku čís. 1840 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato osnova zákona s nadpisem, a úvodní formulí přijímají se ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Přikročíme k projednávání bodu dalšího, jímž je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti vyšetřujícího soudce sedrie v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Svraky pro přečin utrhání na ctí ve smyslu §§ l, 3, č. l. a č. 2. a § 9, č. 6. zák. čl. XLI z r. 1914 a přečin ve smyslu § 18, č. 1., 2. a 3. zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., (čís. 8731/24). Tisk 1868.

Zpravodajem je pan sen. Lukeš, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Pan sen. Svraka obvinil podle trestního oznámení na veřejné schůzí v Bösi, konané 8. července minulého roku administrativní úřady na Podkarpatské Rusi, že vydaly tajné rozkazy, aby nespolehlivé protistátní živly, jako komunisté, Maďaři a Němci nebyli do stálých voličských seznamů zapisováni, a dále, že vláda na Slovensku vydala nařízení, aby byli ustanoveni špehové, kteří by se starali, aby komunisté do voličských seznamů nebylí zapisováni. Tímto paušálním obviněním veřejných úřadů ze stranickosti a zneužití mocí úřední mohl vážně znepokojit ty občany Podkarpatské Rusi po př. Slovenska, proti nímž nedovolené jednání úřadů mělo směřovati, a zároveň je obvinění to těžkým nařčením zmíněných úřadů. Postavení veřejného úřednictva je této doby beztak velmi těžké, neboť se mnohdy kladou na ně veliké požadavky. Obtížnou svou prácí může úřednictvo jen tehdy zdolati, má-li též důvěru občanstva a je-li jeho autorita dostatečně chráněna. Falešným obviňováním úřadů popuzuje se proti nim lid a ubývá jak důvěry, tak i autority a samo sebou také chuti k práci. Nelze proto připustiti nikomu, ani členům Národního shromáždění, aby bezdůvodně a paušálně veřejné úředníky, a vládu obviňovali a zostouzeli.

Je-li vzneseno proti sen. Svrakovi oznámení, že veřejné úřady na Podkarpatské Rusi a vládu na Slovensku vinil z trestních a nedovolených činů, jest nyní na něm, aby prokázal, že to, co v oznámení stojí, vůbec neřekl, anebo aby řekl-li to, pak dokázal, že to, co tvrdí, je pravda. Obvinění veřejného úřednictva a vlády z trestných a nedovolených činů, když není odůvodněno, nelze pokládati za věcnou kritiku, ani za nějaký politický projev, který by snad člena Národního shromáždění měl exkulpovati.