Předseda: Uděluji slovo panu sen. Heckerovi.

Sen. Hecker (německy): Slavný senáte! Předložený zákon obsahuje část toho, co nazýváme hospodářskou konsolidací. Má ten význam, že alespoň v hospodářském ohledu se domáháme se svými sousedními státy onoho srdečného hospodářského poměru, ke kterému zvláště v našem státě urychlenou formou mělo dojíti. Obzvláště dělnictvo, které máme čest zastupovati v tomto domě, postrádalo již od let hospodářského spolužití a spolupráce s našimi sousedy, od kterýchž jsme odvislými, anebo kteří od nás jsou odvislými, a právě zákon, kterým se dnes zabýváme, dokazuje, že naše vláda a koaliční strany s těmito věcmi tak nespěchaly a že to nebraly tak vážně. Povážíme-li, že úmluva sjednána byla v Haagu již v lednu 1923, tedy před 1 1/2 rokem, že dotyčné výbory senátu zákon projednaly již v květnu loňského roku, tedy skoro před 14 měsíci a že teprve dnes po půldruhém roce jest nám možno k této věci zaujmouti stanovisko, působí to zcela zvláštním dojmem. Myslím, že naše národní hospodářství, náš průmysl a všechen náš obchod neměly tak na růžích ustláno, a že tomu také dnes ještě není, že neměli bychom potřebí všechny tyto věci - a nedostává se ještě velmi mnohého, co bychom byli měli vykonati urychleněji - tak dlouho odkládati, abychom náš hospodářský život konsolidovali. Dnes ještě nemáme s četnými státy, které jsou nám hospodářsky a geograficky nejbližší, ještě daleko oněch intimních hospodářských a politických vztahů, jichž by bylo potřebí, abychom mohli pomoci našemu průmyslu a našemu národnímu hospodářství.

Ale, že zákon přes tuto dlouhou dobu dnes přichází k projednávání, má svoji příčinu. My i široká veřejnost nebyli bychom zajisté ještě včera, nebo předevčírem uvěřili, kdyby se nám řeklo, že zákon bude dnes pojednáván. Při této příležitosti nutno přece upamatovati na to, že při převeliké svornosti, která panuje mezi koaličními stranami, jistě se za kulisami dálo něco zvláštního - ačkoli také vítáme, že došlo k projednávání tohoto zákona. Před 24 anebo nejpozději 48 hod. byla ještě veřejnost informována v tom smyslu, že agrárníci nepřipustí usnášeti se o obchodních smlouvách vůbec a o obchodní smlouvě s Holandskem zvlášť potud, pokud nebudou splněny jejich požadavky ohledně obilních cel. A dnes najednou se o tom jedná. Zde bylo by zajisté nutno ve vší formě, a před celou veřejností se otázati: co se dálo za kulisami, jaké koncese byly učiněny agrárníkům, že od svého stanoviska upustili? Nemůže veškeré veřejnosti býti lhostejno, když sbor pěti mužů, jenž sestaven jest z koaličních stran, za kulisami na úkor pracujícího a konsumujícího obyvatelstva uzavřel s agrárníky smlouvu, a když by tím znovu nastati musilo zdražení potravin.

Slavný senáte! Prolistujte parlamentní dějiny nejrůznějších států, zda kdy v některém státě, který k tomu ještě chce míti propachtovánu demokracii, jak naše koaliční strany tvrdí, v některém státě, který spravován jest demokraticky a parlamentárně, bylo by možno, aby pět lidí za zády zástupců lidu, k tomu povolaných, za zády občanů tohoto státu někde - nevíme, zda to bylo v Karlových Varech, v Praze nebo jinde - na něčem se usnášelo, o čem nikdo neví. Také zpravodajové, jak mně bylo řečeno - nejsem bohužel mocen českého jazyka - nepodali o tom žádného vysvětlení jak se stalo, že dnes můžeme zde projednávati tento zákon. Kde bylo by v jiném státě - a to chci říci obzvláště oné koaliční straně, která se označuje jakožto strana socialistická - možno, aby se o prospěchu, a netoliko o prospěchu, nýbrž také o neprospěchu obyvatelstva jednalo, aniž by zástupcové lidu o tom něčeho věděli. Poslanci se pošlou domů, a pak se něco takovéhoto děje. V jiném státě by poslanci hnali k čertu vládu, která něco takového činí. Vláda, která něco takového podniká, aniž by zachovávala jakoukoli parlamentární formu, jest možna jenom zde. Jsme sice v tomto domě již mnohému zvyklí, ale to zde jest nejhorší, i chtěli bychom se vás zde ve vší formě otázati: byla s agrárními stranami uzavřena nějaká úmluva, či nikoli? Je-li tomu tak, v jaké formě? Nevím, zdali vy všichni z koalice jste zpraveni o tom, co se za kulisami dělalo. Byla-li s agrárníky uzavřena úmluva, pak chceme věděti, v jaké formě se to stalo, co bylo agrárníkům za tuto koncesi darováno. Způsob jednání, jaký zde pozorujeme, opětuji to, jest výsměchem pro všechen parlamentarismus.

A nyní, dámy a pánové, v témž okamžiku, kdy se chystáme povoliti agrárníkům, zelené internacionále, jejich požadavky, chystáme se opětně zhoršiti postavení konsumujícího obyvatelstva, dělnictva, kteréž válkou a poválečnou dobou krajně jest vyhladověno a které ani dodnes nedosáhlo mzdy ani životní úrovně podle stavu v roku 1914. Děje se to v okamžiku, kdy průmyslníci v Liberci prohlásili, že za žádných okolností, ať se stane cokoliv, nepovolí ani haléře na zvýšení mzdy dělníků, že dělníky raději vyloučí a nechají stávkovati, nežli by přidali jeden haléř. Děje se to v okamžiku, kdy cifra indexu zůstává ještě alespoň o jednu třetinu pozadu oproti době předválečné, kdy lidé musejí týdně vydávati až 24 korun více za rodinu, v tomto okamžiku má darem, poskytnutým agrárníkům postavení dělnictva býti zase zhoršeno. Před několika hodinami ohlásil nám zde ministr sociální péče, že podpora v nezaměstnanosti má býti zmenšena. Domnívali jsme se vždy, že to vůbec již není možno. Číslicím o počtu nezaměstnaných přece nikdo nevěří. Řekne-li se, že jest již jen 29.000 lidí, kteří požívají státní podpory, pak přece víme, že několikráte 29.000 dělníku jest bez práce, kteří vůbec žádné podpory nedostávají. Ale již těchto 29.000 činí se svými rodinami skoro 100.000 osob; počítáme-li k tomu ještě ostatní, pak jest v státním území několikrát sto tisíc nezaměstnaných. Přes to však chcete klidně přejíti k dennímu pořádku, mezitím co se agrárníkům dávají milionové dary. Přeji každému jeho existenci, ale hůře a bídněji na tom přece není nikdo, nežli nezaměstnaný proletář. Když malorolník anebo velkoagrárník byl poškozen živelními škodami a ocitl se tím v obzvlášťě tísnivém finančním postavení, není přece na tom tak zle jako nezaměstnaný dělník, jenž má ještě méně, nežli nic. Bez své viny je bez práce, to jest také živelní pohroma, i když nepřichází s hůry, nýbrž způsobena jest nepřirozeným našim kapitalistickým systémem. A takovýchto nezaměstnaných nemáme v tomto státě desetitisíce, nýbrž statisíce, kterýmž se podpora zcela, anebo částečně béře..

Při této příležitosti chtěl bych také konstatovati, že naše hospodářská situace není nikterak konsolidována takovým způsobem, jak se to s vládní strany vyličuje. Řekl-li zde pan ministr, že se situace průmyslu lepší, že počtu nezaměstnaných ubývá, pak platí to snad pro jednotlivé kategorie, v přítomném okamžiku snad pro těžký průmysl. Jděte však ven k našim textilním dělníkům v území Liberce a Tanwaldu!Tam podnikatelé skoro denně, hlavně v oboru bavlnářském, ohlašují, že musí zredukovati počet dělnictva na polovici, nenastane-li v nejbližších týdnech zlepšení. Veliké podniky, jako ve Svárově a v Maxově, kde statisíce dělníků pracují jen 3, nejvýše 4 dni v týdnu, ohlašují ještě další omezení. V takovéto době jest přece výsměchem, když pan ministr praví, že se situace zlepšila, když se říká, že náš dovoz a vývoz vzrostl, když se říká, že také v Německu a v Rakousku podpora v nezaměstnanosti není větší, nežli u nás; jest to přece jen špatné srovnání, když poukazujeme právě na státy, které valutárně a hospodářsky nejvíce byly poškozeny, a když tyto státy béřeme za směrnici pro statistiku. Na tento způsob statistika se nemůže shodovati. Když bylo namítáno, jak že tomu jest v Anglii, bylo řečeno, že v Anglii existuje zákonité právo na podporu v nezaměstnanosti. Nuže, my přece máme na to také zákon, a táži se v této souvislosti: odkud pak béře vláda právo, porušovati zákon, který máme, zákon, který není tak příliš špatný, který však nařízeními byl úplně pokažen. Máme zákony patrně jen k tomu, abychom v cizině ukázali, jak jsou krásné. Ale neukazujeme cizině nařízení, ve kterýchž se zákonité právo dělníkům kus po kuse zase odnímá.

Ale ještě o něčem jiném chtěl bych se při této příležitosti zmíniti. Asi před 8 dny projednávalo se zde prodloužení zákona o podpoře v nezaměstnanosti. Na dotazy, zdali se chystá zhoršení podpor, dostalo se vyhýbavé odpovědi a bylo jen řečeno, že není žádného nebezpečí. Při projednávání zde v senátě nenaznačil ani pan zpravodaj ani kdo z vlády ani z daleka, že podpora v nezaměstnanosti má býti zmenšena. Vzhledem k této skutečnosti jest již správné, pak to dnes jistý časopis píše: to jsou triky koňských handlířů. Konejší tak dlouho, až zákon jest přijat a dodatečně, po několika hodinách anebo dnech přijdou a řeknou: prováděti však se bude tak a tak. Když jsme navrhovali vyšší sumu nežli 80 milionů na podporu, bylo to zamítnuto. Dnes, po několika dnech vychází již najevo, že se již tehdy vědělo, že má nastati zmenšení. Neboť pan ministr prohlásil, že se usnesení stalo 23. června, kdežto my jsme o tom jednali 26. června.

Nyní bych chtěl při této příležitosti konstatovati ještě jedno. Jak pan ministr dnes, tak také v různých novinářských zprávách se prohlašovalo, že dělnické organisace byly o věci zpraveny. To zní tak, jako by se to stalo v dohodě s dělnickými organisacemi. Musím však zde s tohoto místa konstatovati: německý svaz odborových organisací a k němu přidružené organisace, druhá největší dělnická organisace v našem státě, to mohu zde klidně jeho jménem prohlásiti, nevěděl ani slova, i jsem povinen zde to konstatovati, poněvadž chcete veřejnost venku o tom klamati, poněvadž chcete nyní svalovati vinu na dělnické organisace. S tohoto místa konstatuji, že německé organisované dělnictvo, německý svaz odborových organisací, se skoro 300.000 členů, o těchto věcech nevěděl ani slova a že ani od ministerstva, aniž nějak jinak byl informován. Byly-li některé dělnické organisace, které to učinily, které o tom věděly a nezahájily nejenergičtější kroky proti tomu, nechť si to vypořádají se svými členy. My bychom si netroufali více předstoupiti našemu dělnictvu před oči, kdybychom si byli vědomi, že jsme na nich provedli takovouto špatnost.

Velevážení! Předložený zákon, pokud se jedná o obchodní smlouvu, pokud se jedná v této otázce o hospodářskou konsolidaci s našimi sousedními státy, s národy jiných států, vítáme ovšem, a přejeme si jen, aby se tak také stalo se státy, se kterými posud takovéto poměry ještě nebyly vytvořeny.

Dovolte mi nyní, abych ke konci promluvil ještě o jiné věci. Že se za zády zastupitelství lidu upravuje takováto hospodářsky hluboce zasahující otázka, aniž by zastupitelství lidu o tom bylo zpraveno, že se největším ubožákům ten kousek bídného chleba, který ještě mají, od úst odnímá,kdežto se agrárníkům, kteří se ve válce obohatili a kteří také dnes ještě jsou těmi, kteří z války nejlépe vyšli, všechno chce dávati, to jest hanba, to jest ostuda.

Ale ještě o třetí věci chci promluviti. Více nežli hodinu... (Výkřiky německých senátorů svazu zemědělců.) Ti nemají žádné bídy, poněvadž se ve válce zbavili všech dluhů, naplnili spořitelny a ochudili dělnictvo; za to prý dnes jsou na tom špatně. (Výkřiky. Hluk.)

Máme však se zmíniti ještě o třetí věci. Čekali jsme 1 1/2 hodiny v kuloárech; proč? Pro samou svornost, kterou koalice jest postižena. Byla, nevím o čem a k vůli čemu, opětovně nějaká porada. Zdali to jednací řád skutečně připouští, aby se zvolení zástupcové lidu zcela jednoduše poslali ze sálu, aby se schůze jednoduše přerušila a udělala přestávka, která má trvati čtvrt hodiny, která však trvá více než 1 1/2 hodiny, aniž by kdo z oposice věděl, o jaké otázky se jedná, že se s námi jedná jako s dětmi, to jest otázka. Také tento stav jest nedůstojný parlamentu, jenž má býti brán vážně. Z tohoto důvodu dovoluji si jménem svých soudruhů oznámiti tento protest: ťJménem klubu německých sociálně-demokratických senátorů protestuji se vší rozhodností proti přerušení schůze. Místo čtvrt hodiny musili členové senátu čekati téměř 1 1/2 hodiny, poněvadž koalice ještě nebyla hotova se smlouváním. Takovýto postup odporuje společenským formám, které jsou obvyklými mezi slušnými lidmi. Odporuje však také jednacímu řádu, jenž zajisté předsedovi nedává právo, aby pro potřebu několika stran zdržoval celé shromáždění v jeho práci. Proti tomuto zneužití jednacího řádu a proti tomuto nedůstojnému zacházení se členy senátu protestujeme co nejrozhodněji a žádáme prohlášení pana předsedy, že se takovéto jednání nebude opakovati.Ť

K tomu, myslím, jsme oprávněni. Ostatně však chci skončiti s tím, že dělnictvo venku rozhodně odmítá, aby se chudým lidem bral také ještě tento žebrácký groš, aby se jím nedávala žádná příležitost k práci, aby se dělnictvo nevinně vydávalo na pospas nouzi. Žádáme i nadále, aby se na podporu v nezaměstnanosti nepohlíželo jako na almužnu, nýbrž žádáme právo dělnictva, aby státem bylo podporováno, bude-li bez zaměstnání. Žádáme nucené pojištění proti nezaměstnanosti v rámci velkého sociálního pojištění. V tomto smyslu bude dělnictvo své požadavky zesilovati a v tomto smyslu to považujte za napomenutí, že si dělnictvo nedá pro vždy a na věky líbiti, aby s ním kde kdo zacházel, jak se mu líbí. (Potlesk německých sociálních demokratů.)

Předseda: Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Výbory senátu projednaly vládní návrh již 6. června m. r. Jestliže přichází tento návrh nyní k projednávání, byly to jiné příčiny, než uváděl předešlý řečník. Byly to příčiny jednak technické, jednak různá jednání s vládou nizozemskou, které vyžadovaly, aby návrh tohoto zákona nebyl dříve u nás projednáván. Mluvil-li o přerušení schůze, pak musím odmítnouti domněnku, že jde o nějaký Kuhhandl. Přerušení schůze stalo se z důvodů velmi důležitých, poněvadž běží o otázku podpory těch, kteří ztratili nejen desítky milionů, nýbrž sta milionů živelními pohromami, dále jde o důležitou otázku prodloužení drobných pachtů, kterážto otázka týká se celých statisíců nejen českých, ale i německých malých zemědělců. Tedy nebylo zde jednáno bez zájmu a přerušení bylo jen proto, aby koaliční strany o některých velmi důležitých otázkách, těchto předložených zákonů se týkajících, se dohodly. Tím končím.

Předseda: Přikročuji k hlasování. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, vyznačeným ve zprávě výborů, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené usnesení přijímá se ve čtení prvém.

Přikročuji k dalšímu bodu našeho pořadu, jímž je:

13. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1929), kterým se mění § 2 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n.. o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění. Tisk 1935.

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hybš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Měl jsem příležitost již loňského roku poukázati na to, jaké hrozné škody způsobily živelní pohromy a dokázal jsem také statisticky, jaké následky měly tyto živelní pohromy.

Živelními pohromami loňského a letošního roku postižena byla naše hospodářství tou měrou, že některá, zvláště drobná, malá hospodářství byla na své existenci bezmála ohrožena. Loňského roku, když měly býti dány podpory se strany vlády, byly tyto podpory velice nepatrné a přicházely také dosti pozdě, nepřišly do té doby, aby si mohli rolníci včas zaopatřiti osivo, kterého bylo potřebí k osetí zničených polí. Loňského roku bylo ustanoveno, že z fondu, který byl přikázán ke zřízení živelního pojišťování, může ministerstvo zemědělství použíti částky k uhrazení těchto náhrad. Loňského roku však ministerstvo zemědělství nepoužilo tohoto zákona, a to proto, že musilo čekati až do konce roku 1923, jestli do té doby nebude zřízena veřejná živelní pojišťovna. Ty podpory byly také proto tak velice malé, poněvadž jak ministerstvo vnitra, tak i ministerstvo zemědělství vládlo velice malými fondy, aby mohlo tyto škody hraditi. Letos, kdy téměř každodenně dočítáme se v novinách, že znovu a znovu a bezmála v týchž okresích jako roku loňského přišly živelní pohromy, zničily úrodu a sáhly na kořen samé existence našeho rolníka, zvláště drobných našich rolníků, přišla vláda s návrhem, aby se z tohoto fondu ke zřízení veřejného pojišťování vyňalo 10 milionů Kč k podpoře postižených.

Národohospodářský výbor ve své schůzi jednal o tomto vládním návrhu a usnesl se doporučiti, aby těchto 10 milionů Kč bylo vyňato z oněch 50 milionů Kč, určených již pro zřízení veřejného živelního pojišťování, a dáno na podporu postižených živelními pohromami. Národohospodářský výbor usnesl se, aby vládní návrh byl přijat v témž znění. Ale byl podán návrh sen. Zavorala a soudr., který zní: ťPodepsaní navrhují, aby čl. I., odst. 2. byl pozměněn tak, že slova ťzbytkuŤ až k ťpojištěníŤ nahradí se slovy ťzbytek budiž reservován ve prospěch fondu pro účely veřejného živelního pojištěníŤ.Ť

My totiž chceme, aby skutečně co nejdříve došlo ke zřízení veřejné státní pojišťovny, poněvadž všecky návrhy, o kterých budu referovati, vyznívají v tu stížnost, že, ač mnozí naši hospodáři jsou pojištěni, a to ve značné míře, přece dosavadní soukromé pojišťovny nelikvidují náhrady v takové míře, jak je škoda odhadnuta. Kromě toho jest soukromé pojištění příliš drahé. Veřejné živelní pojištění má právě tuto vadu odstraniti, aby bylo v prvé řadě laciné a za druhé poskytlo tomu pojištěnci takovou náhradu, jaké ve skutečnosti potřebuje.

Úplně se konformuji s návrhem p. sen. Zavorala a soudr. a prosím slavný senát, aby návrh národohospodářského výboru i návrh sen. Zavorala a soudr. přijal. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Za výbor rozpočtový má slovo pan sen. Kroiher.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Vládní návrh zákona na změnu zákona předešlým referentem citovaného obsahuje určité zhoršení oproti loňskému roku. Kdežto loňského roku bylo možno z fondu 50 milionů, který byl připraven pro pojišťování živelní, vzíti libovolnou sumu a teprve zbytek reservovati pro zřízení pojišťovny, omezuje se suma letos vydatelná pouze na 10 milionů.

Rozpočtový výbor uznal jednomyslně, že tato suma asi nebude postačovati, poněvadž víme, že pouze ze 4 okresů moravských přiléhajících k řece Moravě hlásí se škod. na 5 milionů Kč. A bohužel s pravidelností nyní čím dále tím více se opakující každoročně tyto živelní pohromy u nás stoupají. Z novin víme letos už o celé řadě takových pohrom. Máme již nyní i na dnešním programu a i v budoucích programech budeme míti nové žádosti za náhradu škody, tedy můžeme souditi, že tato suma naprosto nestačí, aby jen nepatrně jednotlivým našim poškozeným zemědělcům nahradila ztráty na jmění, nehledě na ztrátu práce, kterou úplně marně vykonali.

Přes to rozpočtový výbor uznal za vhodno, neměniti nic ani na této cifře ani na obsahu zákona a rozhodl se připojiti se k návrhu výboru národohospodářského. Co se týče návrhu p. sen. Zavorala a soudr., nemám ničeho proti tomu, co řekl předešlý pan referent, a připojuji se také k přání, aby plenum senátu laskavě schválilo jak návrh zákona, tak také změnu ve 2. odstavci navrhovanou.

Předseda: Prosím pány o zaujetí míst. (Děje se.)

osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu sen. Zavorala a soudr. takto:

odst. 1. článku I. podle zprávy výborové,

2. o odstavci 2. článku I. podle návrhu sen. Zavorala a soudr.; bude-li tento návrh zamítnut, podle zprávy výborové,

3. o článku II. osnovy zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tak postupovati.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1. článku I. osnovy zákona zněl podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby odst. 2. článku I. osnovy zákona zněl podle návrhu sen. Zavorala a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh sen. Zavorala a soudr. se přijímá.

Kdo souhlasí, aby článek II. osnovy zákona, jeho nadpis a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Byl na mne vznesen apel z německé strany sociálně demokratické, že neprávem přerušil jsem schůzi a toto přerušení prodloužil. Dovoluji si pánům odpověděti, že podle §§ 10 a 31 jedn. řádu je právem předsedy přerušiti schůzi, a že jsem jako předseda měl jistě vážné důvody k tomu, abych tuto schůzi přerušil; konal jsem tedy jen svou povinnost. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Na 15 minut byla přerušena! - Sen. prof. dr Spiegel [německy]: Důvody se nám musí oznámiti!) Nebylo to v mé moci dodržeti těchto 15 minut, jak jsem měl v úmyslu. (Sen. dr Heller [německy]: Potom má se přece senátu říci proč?)

Přikročuji k bodu dalšímu, jímž je:.

Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Križko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, SIavíka, dr Přikryla, dr Franty, Valouška, Zavorala, dr Procházky, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol. (tisk 1890) na poskytnutí podpor zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami a o návrhu sen. dr A. Procházky, Zavorala, Valouška, Križko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol. na poskytnutí podpor majitelům a uživatelům budov v krajích postižených živelními pohromami (tisk 1902). Tisk 1939.

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Lisý. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Žádný stav není tak vydán velkému nebezpečí ve svém podnikání a výrobě, jako stav zemědělský, který neočekávanými živelními pohromami často bývá připravován o výsledek mnohoměsíční práce v několika hodinách, ano často i v několika minutách. Živelní pohromy, proti nimž nemá zemědělec žádné moci ani ochrany, přímo ničí existenci zejména drobných zemědělců. Letošního roku atmosferické srážky vyvíjejí se tak abnormálně, že živelní pohromy jsou obzvláště časté a intensivní, že v jednotlivých obcích i okresích byla nejen zničena úroda krupobitím a průtrží mračen, ale byla i odplavena ornice a tak pole bylo znehodnoceno na celá léta. Také cesty na mnohých místech byly zničeny. Povodní poškozeny mosty a budovy, které vyžadují nákladných oprav nebo úplného nového zbudování.

Živelní pohromy byly velmi četné a podle soupisu živelních pohrom provedeného ministerstvem vnitra byly postiženy v Čechách tyto politické okresy. Uvedu jen okresy, ze kterých byly podány žádosti k ministerstvu vnitra o nouzovou výpomoc. Jsou to v Čechách okresy: Blatná, Český Brod, Budějovice, Čáslav, Dubá, Frýdland, Chomutov, Chrudim, Jílové, Jindřichův Hradec, Královice, Kolín, Kutná Hora, Klatovy, Litoměřice, Ledeč, Liberec, Mělník, Přibyslav, Nová Paka, Pardubice, Plzeň, Roudnice, Rychnov, Semily, Slané, Smíchov, Tachov, Třeboň, Trutnov, Týn Horšův, Král. Vinohrady.

Na Moravě jsou to okresy: Boskovice, Brno, Uherský Brod, Dašice, Hodonín, Holešov, Uherské Hradiště, Hranice, Hustopeč, Velké Meziříčí, Nové Město na Mor., Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Vyškov.

Ve Slezsku: Opava.

Na Slovensku: Župa košická, Bardiov, Prievidza, Prešov, Sabinov, Svidník, Žilina.

V žádostech těchto nebyla uvedena výše škody, avšak škody v těchto okresích jdou jistě do deseti milionů Kč a je možno, že přesahují dobře přes 100 milionů Kč. Jestliže tedy senát se usnáší, aby ministerstvo zemědělství z fondů dalo pouze 10 milionů Kč, je to naprosto nepatrná částka.

Vážení pánové! Tyto pohromy jsou však většinou staršího data, a máme zprávy v těchto dnech o nových velikých pohromách, které postihly minulou sobotu zejména jihozápadní Moravu, kde krupobití zničilo žito téměř na 70%, kde brambory byly odplaveny, pole vymleta a cesty při tom zničeny.

Přichází nám Jobova zpráva z vysočiny Českomoravské z téže doby, kdy okres německo-brodský, zejména část okresu chotěbořského byly stiženy průtrží mračen a krupobitím v tak veliké míře, že žita jsou vytlučena na 80%, a ovsy, které právě metají, na 50%. To je obrovské neštěstí, které je tím větší, že některé okresy jsou postiženy touto katastrofou letošního roku již podruhé, jako na př. Českomoravská vysočina, kde ke konci dubna byl zničen úplně osev a kde malý, střední i velký rolník nové finanční oběti přinesl, půdu obdělal, znovu zasel a za 2 měsíce přichází nové strašné krupobití, nová průtrž mračen, která ničí podruhé úrodu, na kterou se těšil a myslil, že mu zaplatí ztráty, které na jaře utrpěl.

Otázka živelní pohromy je, vážení pánové, otázkou velmi bolestnou a žalostnou a měl by jí nejen zemědělec, ale i člověk městský a průmyslový věnovati svoji pozornost, neboť přichází-li o úrodu rolník, pak nemá také ani průmyslový dělník a město, pak přichází zdražení potravin. Je to smutný zjev, když se rolník po své práci těší na úrodu a když v několika minutách zachmuří se obloha a zahřmí hrom a všecko je zničeno. Proto žádáme od vlády, aby konečně rozřešila otázku trvalého a stálého pojištění malého a velkého zemědělce proti živelním pohromám.

Národohospodářský výbor doporučuje slavnému senátu, aby se usnesl:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod povstalých následkem četných letošních živelních pohrom:

dala vyšetřiti škody co nejdříve úředními orgány,

Slavný senáte! Klademe zvláštní důraz na to, aby vyšetření bylo urychleno. Víme, že vyšetřování děje se namnoze velmi pozdě, že se to vyšetřuje, když už je úroda ve stodolách, že se to zjišťuje výmlatem a u malého člověka se přichází, když nemá už zrna, poněvadž byl donucen to rychle vymlátit a prodat; pak to nemůže býti zjištěno a je to jen, jak se říká, od oka odhadnuto. Také bychom byli rádi, kdyby se to nevyšetřovalo odděleně, jednak od ministerstva vnitra a jednak od ministerstva zemědělství a tím celá věc se nezdržovala, nýbrž aby se to dalo jedné komisi co nejrychleji, poněvadž jen tak se dá pravá škoda určiti a nemusí býti zemědělec podezírán, že snad škodu, kterou má, ještě zvětšuje. Dále navrhujeme, aby vláda:

prominula postiženým předepsané daně na r. 1924 včetně daně z obratu,

posečkala starší daně,

uvolnila postiženým při kolkování zadržené peníze,

povolila pro postižené kraje 60% slevu na dovozném pro osiva, krmiva, slámu a steliva, event. při požárech i stavebních hmot,

dala pokyn příslušným finančním úřadům, aby při žádostech postižených o snížení dávky z majetku a přírůstku na majetku podle paragrafu 5 zákona ze dne 21. prosince 1923, čís. 6 Sb. z. a n. z r. 1924, vycházely co nejvíce vstříc,

poskytla účinnou a rychlou podporu postiženým zemědělcům,

poskytla přiměřenou podporu obcím a okresům na opravy cest a silnic,

ke dvěma posléze jmenovaným účelům povolila ministerstvu zemědělství resp. ministerstvu veřejných prací dostatečnou mimořádnou úhradu, aby bylo lze zahájiti rozsáhlou pomocnou akci ve prospěch postižených,

ministerstvo sociální péče nechť vychází s největší benevolencí vstříc žádostem vyhořelých o podporu na stavbu nových usedlostí a obytných budov podle zákona ze dne 7. března 1924, čís. 58 Sb. z. a n.,

aby dala také co nejdříve vyšetřiti škody na budovách povodní způsobené a poškozeným přiznala všechny možné slevy daňové, podpory finanční a výhody, jež při škodách způsobených živelními pohromami budou poskytnuty,

aby ministerské předsednictvo působilo, aby státní pozemkový úřad povolil odklad povinných splátek novým nabyvatelům půdy - podle zákona o reformě půdy - kteří byli postiženi v prvém období sklizním živelními pohromami.

Náklad s těmito podporami vzniklý budiž uhrazen z rozpočtu na rok 1924, po případě budiž dodatečně povolen příslušný úvěr.

(Místopředseda dr Franta převzal předsednictví.)

Schválením tohoto návrhu vyřízen je zároveň návrh na poskytnutí podpor majitelům a uživatelům budov v krajích postižených živelními pohromami. (Souhlas.)

Místopředseda dr Franta: Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový panu sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný senáte! Vývody kolegy Lisého za výbor národohospodářský podepsal bych doslova. Přidávám pouze, že zvláště jsem mu vděčen za slova jeho, kterými vám zde řekl, že škoda způsobená zemědělci není pouze škodou zemědělce, že je to škoda celostátní, dotýkající se všech vrstev. On při tom měl na mysli pouze zmenšení množství obilnin. To ovšem při naší dosavadní praktice obchodní a celní by nezpůsobilo přílišné zdražení, poněvadž, jak známo, naše konsumní vrstvy jsou velice - a obchodní ještě více - ochotny, schodek, i takový, který neexistuje, nahraditi dovozem z ciziny. Poukázal bych spíše, že pomoc zemědělci poškozenému touto pohromou je záležitostí celého státu proto, poněvadž následkem pohromy živelní klesá kupní síla zemědělcova a není pouze sedláku, chalupníku, domkáři a čeládce zle v takovém kraji, který je krupobitím, anebo povodní postižen, nýbrž - a to my všichni musíte přisvědčiti - tam je zle každému, ať je to živnostník, ať obchodník, učitel nebo kněz, všichni máme potom menší příjem, poněvadž ten sedlák přirozeně hledí co možná nejvíce omeziti svá vydání a následkem toho tu škodu jeho, způsobenou živelními pohromami, nenese jen on sám, nýbrž nesou to všechny vrstvy a jistě nikde jinde se neukazuje ta pravdivost toho praznámého výroku francouzského tak dobře, jako po kroupách: ťKdyž nemá sedlák, nemá nikdoŤ. Já bych zde, pánové, k tomu přidal ještě politování, že máme až dosud přespříliš přísné, a řekl bych, také do jisté míry nepraktické předpisy stran vyšetřování škody, způsobené živelní pohromou. Naše finanční správa postavila se na stanovisko zdánlivě správné, že totiž bezprostředně po krupobití, nebo jiné živelní pohromě, není možno ještě zjistiti, jakou bude míti ten sedlák škodu, a do jisté míry je to pravda. Někdy se může státi, že se zdá dotyčná pohroma přílišnou a že se potom obilí do jisté míry vzpamatuje, že tedy v tom prvním dojmu by snad mohla býti ta škoda odhadnuta o několik procent výše, nežli potom je škoda skutečná. Na druhé straně má zase toto stanovisko pravdu, proto, poněvadž se může státi, přijde-li na př. ani ne krupobití, nýbrž jen prudký déšť v době, kdy obilí kvete, tedy zdánlivě není způsobena škoda žádná, poněvadž stébla a klasy stojí docela pěkně, ale ty klasy zůstanou hluché a zemědělec sklízí hluchou slámu, ale ne zrna, a pokud zrno snad zbude, tedy je to zadina, která není úplně nic platna. Po této stránce byl by nynější způsob vyšetřování škody správný, jenže tu máme tu chybu, že kdyby se potom měla zkoumati ta škoda, způsobená při krupobití, až při žních, ptám se: Máme my dostatečný aparát, aby toto všecko zpracoval? Je možno, aby takové komise prošly všecky obce, je možno, aby ten rolník snad posečkal se svou sklizní tak dlouho, až komise bude míti čas, do té doby přijíti? Tomu tak není a následkem toho se ukazuje, že tento způsob vyšetřování škody je pro nás, zemědělce, ve velkém počtu případů škodlivým.

Jesliže může pojišťovna soukromá, která je přece vypočítána na zisk a která nemá v úmyslu dávati tomu zemědělci škodu větší, než je zjištěná, ihned po pohromě přijíti a aspoň prozatímně tu škodu zjistiti a určiti a zkoumání při žních užívá pouze jako korektivy toho původního odhadu, tak snad bychom mohli něco podobného také žádati od orgánů státních.

Dále bychom doplnili bod třetí, kde žádá výbor národohospodářský, aby vláda posečkala daně, slovy: ťaby je posečkala bezúročněŤ, poněvadž, kdyby nám měla ty daně posečkati jen v tom smyslu, že by je neexekvovala a počítala nám úroky tak, jak je to při ostatních daních, které poplatník nezaplatí, to bychom se musili za takovou benevolenci poděkovati, poněvadž máme, bohudíky, ve své vlastní úvěrové organisaci místo, kde můžeme dostati peníze laciněji, než zač by nám je stát čekal.

Jiné poznámky k tomu, co zde bylo předneseno jménem výboru národohospodářského, nemám a navrhuji jménem rozpočtového výboru, aby slavný senát ráčil tyto návrhy, jak byly předneseny panem kolegou referentem, schváliti. (Potlesk.)

Místopředseda dr Franta (zvoní): Ke slovu už není nikdo přihlášen.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, jak je vyjádřen ve zprávě výborové, čís. tisku 1939, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.