Předseda (zvoní): Mají páni zpravodajové nějaký doslov?
Zpravodaj sen. Jaroš: Prosím!
Zpravodaj sen. Klečák: Ano!
Předseda: Dávám slovo panu zpravodaji sen. Jarošovi.
Zpravodaj sen. Jaroš: Slavný senáte V debatě poukázal pan sen. dr Hilgenreiner, že spěch s projednáním předlohy nemusil býti takový, jelikož zákon vejde v účinnost současně se zákonem o samostatných pojištěncích a že tedy bylo dosti času na pečlivější projednání osnovy. Podotýkám, co jsem již řekl ve zprávě sociálně politického výboru, že zákon mohl se státi skutkem jen dohodou stran, že tedy všechny věci, které bylo možno do zákona dostati, jsou náležitě uváženy, a že průtah by byl zbytečný a vracení předlohy poslanecké sněmovně bylo by zbytečnou prací, poněvadž by jen oddálilo uzákonění druhé předlohy. Je jistě každému jasno, že, jakmile tento zákon je hotov, pojištěnci podle tohoto zákona i pojištěnci podle budoucího zákona budou jeviti snahu, aby druhý zákon stal se skutkem, aby co nejdříve oba zákony mohly vejíti v činnost. Dále nelze zapomínati toho, že i když je zákon hotov, že je potřebí k němu obsáhlých prováděcích nařízení. My provádíme tímto zákonem pojištění, kterým se dostáváme na půdu dosud nám neznámou. Aby si pojišťovny věděly rady, aby se nedělaly chyby na škodu pojištěnců a pojišťoven, je potřebí náležité přípravy k prováděcímu nařízení, by nemohly býti uzavírány smlouvy, dokud nebyl tu hotový text zákona sněmovnami schválený. Známe již z jiných zákonů obsáhlejších, že je potřebí někdy několika měsíců, než takové prováděcí nařízení je hotovo. Dále kolega sen. Hladik, dr Hilgenreiner,dr Herzigová a někteří jiní páni poukazovali na tuhou centralisaci, kterou tato osnova provádí. Včera jsem v debatě řekl, že v každém pojištění je centralisace nutná a že je to v zájmu pojištěnců a také zaměstnavatelů, poněvadž jenom veliká tělesa jsou schopna nésti ten veliký úkol, který jim zákon ukládá, a jenom jednotné a velké pojištění zajišťuje jeho láci a správnou prosperitu. Bylo zde však poukázáno, že naše stanovisko ohledně centralisace bylo jiné, dokud bylo Rakousko, a když se projednávala Beckova a Bienerthova předloha ve vídeňském parlamentě. Poukazuji, že přece jenom je tu veliký rozdíl.
Když se projednávaly v rakouském parlamentě předlohy Beckova a Bienerthova, jednalo se předně o to, vedle pokladen zříditi zvláštní okresní pokladny, výhradně pro pojištění starobní a invalidní. Dále jednalo se o sloučení pojištěnců samostatných i nesamostatných a pochopitelně dělníci, tedy nesamostatní pojištěnci, obávali se, že v takovémto souručenství budou míti nad sebou velkou převahu jednak přímo zaměstnavateli, jednak samostatnými pojištěnci. Dále vědělo se, že Vídeň si nedovede nikdy počínat při takovýchto věcech nestranně. My jsme měli své zkušenosti již z centralisace politických a jiných orgánů. (Sen. dr Hilgenreiner: A Praha?) - Pánové, centralisace ve Vídni nebyla založena na poměrném zastoupení (Tak jest!) A to jest veliký rozdíl, když já někomu dávám právo, aby podle početnosti a síly musil býti zastoupen, nebo když já nechám rozhodovati majoritou. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Jsou však ještě také jiné národnostní důvody směrodatnými! - Sen. dr Heller [německy]: Tytéž obavy máme my také!)
Překvapilo však stanovisko, jaké k předloze zaujmul sen. Chlumecký. Ne proto, že předlohu zamítal. To jsme věděli již při jednání v poslanecké sněmovně, jaké je stanovisko jeho strany k předloze. Ale překvapovalo, s jakou lehkostí, a řekl bych přímo lehkomyslností tohoto úkolu se zhostil. V poslanecké sněmovně mluvili dva komunističtí řečníci. Mluvil posl. Kučera, který po stránce odborné činil velmi ostré výtky předloze. Ale jeho obsáhlá řeč svědčila o tom, že se nejenom náležitě zabýval studiem té předlohy a že se snažil sehnati pro každou svou námitku důkazy. A druhý řečník, který s politického stanoviska, bych řekl, přímo brutálně se postavil proti předloze, přece jenom snažil se pro každý svůj argument přinésti důkaz. Ale pan sen. Chlumecký, ten to odbyl několika větami. Ten řekl: jedna třída se neraduje, dělníci budou na to platiti sami, to jest práce zrádců s buržoasií - a byl hotov. (Sen. dr Soukup: Hlasujete proti zákonu pro invalidy a mrzáky, to je skandál! - Sen. Chlumecký: Hanba je. čo vy robíte! - Sen. dr Soukup: Sedíte zde a nepracujete! To je vaše práce! - Hluk!)
Předseda (zvoní): Prosím o klid!
(Ostrá kontroverse mezi sen. F. Jiráskem a sen. Chlumeckým a Matuščákem. Sen.F. Jirásek k sen. Chlumeckému: Ty pitomče! - Sen. Chlumecky k sen. Jiráskovi: Ty. blbče jeden! Ty jsi uličník! Ty kluku mizerná! - Sen. Matuščák: Jděte do hostince a ne v senátě takhle nadávat!)
Zpravodaj sen. Jaroš (pokračuje): Ani jeden z řečníků, kteří předlohu hájili, netvrdil, ze tato předloha je ideálem. Každému známy jsou nedostatky, kterými předloha trpí. Každý jest si vědom... (Hluk.)
Předseda (zvoní): Panu sen. Chlumeckému, p. sen. Jiráskovi a p. sen. Matuščákovi musím uděliti důtku za jejich nedůstojná slova.
Zpravodaj sen. Jaroš (pokračuje):... Tedy jak pravím, každému je také známo, že první pojištěnci každého pojištění jsou na tom hůře než lidé, kteří do pojištění přicházejí po 20 nebo 30 letech. Že by však dělníci se z předlohy neradovali, velmi pochybuji. Nevím, ale myslím, že každý z kolegů měl během projednávání po letech příležitost přijíti do styku s lidmi, kteří se tázali, kdy už předloha bude uzákoněna, kdy už vejde v život, aby měli aspoň kus naděje, že až nebudou moci pracovati, dostanou nějakou rentu. Že by však byla předloha tak špatná, jak ji líčil sen. Chlumecký, že by zasloužila tak všeobecného odsouzení, není přece jen pravda. Vezmeme na příklad člověka, který, když začne platiti do pojištění, se stane za 3 roky invalidním, tedy v nejvyšší třídě zaplatí 684 Kč 40 h za 3 roky, ale nebude-li práce schopný doživotně, má právo ročně na 1350 Kč. Věřím... (Slyšte! - Hlas: To jest pojištění a žádná sinekura! - Sen. Matuščák: Počkejte, či přijměte resoluce, které přijmete, pak dokažte dobrou vůli! - Výkřiky) Velectění přátelé, předloha počítá s pravděpodobností, že v prvním roce nároku, tedy v 5. roce bude důchodců 16.600, v 10. roce 229.500, že po pěti letech bude vyplaceno pojišťovnou 10 milionů, v 10. roce již 145 milionů a v 15. roce již 312 milionů. Příspěvek státní činí v 5. roce 6.664, ale v 10. roce již 75 milionů, takže za prvních 10 let jenom stát bude příplatky, kterých k rentám bude poskytovati, zatížen 246 miliony. Uvážíme-li, že pojišťovna vyplatí daleko přes 1/2 miliardy, vidíme, že pojištěnci do desíti let na premiích vyberou na 1 miliardu. Že budou na tuto předlohu platiti pojištěnci, je pravda, a každá věc sebe nejlepší, která potřebuje finančních prostředků, musí býti odněkud dotována a peníze ty se musejí dříve vydělati. Dělníci musí tedy vydělati na všechno. A to není jen u nás, ale zrovna tak je to v Německu a zrovna také v Rusku, kde si dříve musí na to pojištění vydělati. (Sen. Kouša: Chlumecký pojištění má, on ho nepotřebuje! - Sen. Matuščák: Na státní útraty! - Sen. Kouša: Matuščák má také pojištění a bude hlasovati proti! - Hluk. Předseda zvoní.) Chtěl jsem připomenouti, že panu sen. Chlumeckému se lehko o tom mluví, poněvadž on je ve státním podniku (Slyšte!) a svoji rentu dostati musí. (Sen. Matuščák: A kolik je jich tam z vás?) Nepopírám, že zde sedí mnoho lidí, kteří mají starobní zajištění, a protože mají to starobní zajištění, mají snahu, aby je měl také druhý, kdežto vy jste opáčného názoru. (Tak jest!)
Pan sen. Thoř ve svém referátu měl obavy, že předlohou budou zatíženy výrobní kruhy, a poukazoval, že za Rakouska činila prémie, kterou zaměstnavatel platil, 1 Kč. Je pochopitelno, že poměry před válkou byly jiné, ale i kdyby toho nebylo, předloha, která navržena byla v rakouském parlamentě, nebyla vlastně starobním zajištěním, neboť skýtala pojištěnci největší nárok týdně 10 Kč. Tedy to bylo více almužnictví, než skutečné starobní a invalidní zajištění. A to jistě nechtěl ani pan sen. Thoř, abychom něco podobného my v Československu dělali. Pokud stýskal si, že společenstevní pokladny jsou rušeny a že zejména činěn byl rozdíl mezi zemědělskými pojišťovnami a společenstevními pokladnami, že pro společenstevní pokladny byla stanovena číslice 4000, kdežto u zemědělských nebyla stanovena, předpokládá se, že zemědělské pokladny, jejichž obvod se zrovna tak rozšiřuje jako obvod okresních pojišťoven, poněvadž mají býti napříště jen v sídlech politických okresů, musí býti přirozeně větší, než dosavadní. Že se ruší malá tělesa, to vyplývá z povahy pojištění samého. Statistikami, které se provádějí 35 roků, je nad slunce jasněji dokázáno, že, čím menší těleso, tím dražší správní náklady, tím menší dávky, poskytované pojištěncům. Je to pochopitelno. Pokladna, která má 50 nebo 20.000 reservních fondů, nemůže pro pojištěnce dělati to, co pojišťovna, která má 20 nebo 25 milionů. A zájmy pojištěnců to přímo žádají a nejen zájmy pojištěnců, nýbrž také zájmy zaměstnavatelů. Statistika z roku 1922 právě nám předložena, dokazuje, že náklady na menší pokladny jsou nepoměrně větší než u velkých těles.
Dále poukázal na to, že se nemluvilo s lékaři při projednávání zákona o sociálním pojištění. Pokud je mi známo, s lékaři se mluvilo. Lékaři byli přizváni, aby nejen podali svůj úsudek, ale dříve než zákon vešel v život, než se o něm vůbec počínalo jednati vyslalo ministerstvo zdravotnictví zvláštní komisi do Německa, aby zkoumala, jak se tam provádí lékařská služba, aby v zákoně našem mohlo na to býti pamatováno. Jednalo se zejména o dobrovolnou volbu lékaře. Do toho si stýskala také paní sen. dr Herzigová. Lékaři, kteří do Německa byli vysláni - jsou mezi nimi snad dokonce representanti organisace lékařské - podali úsudek, jenž vyzněl v tom smyslu, že se v Německu svobodná volba neosvědčila. Z těch důvodů bylo ponecháno dosavadní stanovisko, že každý pojišťovací ústav má sjednati s organisaci lékařskou způsob léčby. Ale kdyby ani toho nebylo, máme podle statistiky, zpracované za poslední desetiletí, se svobodnou volbou velmi smutné zkušenosti. Dnes jsou to i lékaři, kteří v mnohých místech do svobodné volby si stěžují proto, poněvadž jsou svobodnou volbou poškozováni. Najde-li se v místě lékař, který, nechci říci jakým způsobem třeba, zjedná si u členstva přízeň a stahuje potom členy k sobě, jsou druzí lékaři poškozováni. Jsou případy, že v místě jsou 4 pokladniční lékaři. Jeden má příjem měsíčně až 10.000 Kč a přes 10.000 Kč a ti druzí živoří ač je o nich prokázáno, že jsou nanejvýše svědomitými a zkušenými lékaři. K svobodné volbě lékaře je potřebí dříve nález té výchovy členstva, ale i výchovy lékařů, že ano? (Výborně!)
Dále poukázala pí. sen. dr Herzigová, že nemocní, kteří byli stižení pohlavními nemocemi, většinou musili si náklady lékařské až dosud platiti sami. Mně není znám ani jeden případ, kde by pokladny odepřely léčbu takového člena. To by bylo přímo proti zákonu. Znal jsem jeden nebo dva případy, kdy odepřela pojišťovna pohlavně stíženému podporu. Ani to není správné, poněvadž to má za následek, že nemocní potom, nedostanou-li podporu, nebo nedostali-li by léčbu, léčí se soukromě, vyhledávají si třeba nové zaměstnání, mohou způsobiti sami nákazu atd., tedy hygienické a jiné a jiné důvody mluví pro to, aby se něco podobného nedálo. Mně není jeden případ znám, kde by se byla opovážila pokladna odepříti léčení takového člena anebo na něm požadovala, aby náklady léčebné si hradil sám.
Paní kolegyně Perthenová si stěžovala, že v novém zákoně není ustanovení, že se prémie poskytují také manželkám členů. Podotýkám, že ustanovení podobné nebylo ani ve starém zákoně. Starý zákon připouštěl tam, kde reservní fondy pokladny to dovolí, poskytovati manželkám určité náhrady, takové menší prémie za kojení. Pokud je mi známo, téměř všechny pokladny to dělaly, poskytovaly jedny větší, druhé menší podle finančního stavu, a poněvadž v návrhu zákona je ustanovení, že to pokladny mohou dělati, jsem přesvědčen, že žádná pokladna od toho neupustí, poněvadž by se dostala do konfliktu se svým členstvem.
Pokud jde o rentu invalidní, již jsem vysvětlil včera, jaké to byly důvody. Zásadně není jednoho člověka, který by si nepřál, aby vdova po invalidovi neměla nároku na rentu, ale kdyby jí byla poskytována, znamenalo by to nepoměrné zvýšení příspěvků, a poněvadž v žádném ještě státě neposkytuje se vdově, která není invalidní, renta, neodhodlali se ani v poslanecké sněmovně k tomu, aby to do zákona pojali.
Pan kolega Slavík poukazoval na to, že se těšil z toho, že konečně zemědělským pokladnám zjednán byl lepší právní stav v tomto zákoně, že mohou existovati, že se mohou rozšiřovati, a dokazoval, že pokladny zemědělské prosperují dobře a že dokonce jejich finanční stav je poměrně lepší než u jiných pokladen. Aby nebylo omylu, konstatuji, že podle poslední statistiky z roku 1922 připadá podle dávek na jednoho člena při okresních pokladnách 80.64 průměrně, u zemědělských pokladen 68.95. Pokud jde o správní náklady, činí průměr u zemědělských pokladen 12.69 na člena, u okresních pojišťoven 9.83. Tím neříkám, že by pokladny zemědělské hospodařily špatně. To vyplývá z povahy věci, poněvadž jsou to malá tělesa, jejichž správní náklady musí býti nepoměrně větší, než těles větších.
K předloze byl podán veliký počet pozměňovacích návrhů. Většinou jsme se zabývali jimi v sociálně-politickém výboru a tam bylo také odůvodněno, proč nelze přistoupiti k jejich meritornímu projednávání. Většina, až na několik návrhů, které mají povahu organisační, směřuje ke zlepšení dávek, ale poněvadž by musila celá podstata finanční býti změněna a poněvadž zájem velí, aby předloha byla již uzákoněna, navrhuji, aby všechny tyto návrhy byly zamítnuty.
Dále navrhuje pan dr Hilgenreiner a soudr. resoluci, jež zní: ťSenát očekává, že osnova zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců v nejbližší době bude vyřízena.Ť
Neměl bych nic proti té resoluci, navrhuji její postoupení sociálně-politickému výboru, ale poukazuji na to, že již v důvodové zprávě je vysloven požadavek sociálně-politického výboru, aby ve smyslu paragrafů, tuším 266 a 268, pojištění s největším urychlením se stalo skutkem.
Dále je zde druhá resoluce téhož pana senátora, kterou se vyslovuje přání, aby se při sestavení výboru ústřední pojišťovny, obzvláště pokud jde o odborníky, kteří mají býti jmenováni, vzat byl náležitý zřetel k národnostním menšinám.
Poukazuji na mírové smlouvy. ve kterých přesně a určitě je vysloveno, že v každém ohledu na národnostní menšiny má býti vzat zřetel.
Věřím pevně, že při vysílání odborníků do výboru bude brán náležitý zřetel také na národnostní menšiny.
Z těch důvodů navrhuji zamítnutí dotyčné resoluce.
Dále byl podán návrh sen. Hartla a soudr., jenž zní:
ťVláda se vybízí, aby do roka předložila osnovu zákona, kterou se zavádí pojištění zaměstnanců a jejich rodin pro případ nezaviněné nezaměstnanosti.
Orgány tohoto pojištění mají býti stávající nemocenské pojišťovny, zemědělské nemocenské pokladny, společenstevní gremiální, spolkové nemocenské pokladny a zapsané pomocné pojišťovny.Ť
K této resoluci připomínám, že příštím dubnem r. 1925 má vejíti v život tak zv. gentský systém, takže musíme dříve vyčkati provádění tohoto zákona. Teprve kdyby se neosvědčil, bylo by snad na místě, aby se jiným způsobem pojištění proti nezaměstnanosti provádělo a aby příslušný návrh buď z kruhů poslanců nebo senátorů nebo vládou byl podán.
Navrhuji tedy, aby i tato resoluce byla zamítnuta. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přikročuji ke způsobu hlasování:
Nejprve konstatuji, že návrhy podané pány senátory Kotrbou, Thořem a Trčkou vykazují pouze podpisy těchto pánů senátorů a že tedy s hlediska §u 48 jedn. řádu nejsou dostatečně podporovány. Vzhledem k tomu nemohu o nich dáti hlasovati.
V ostatním hodlám dáti hlasovati takto:
§u 1 až § 4 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. inž. Klimka a ostatních na doplnění §u 4.
§u 5 podle návrhu sen. inž. Klimka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 6 až 10 podle zprávy výborové.
§u 11 podle návrhu sen. Hladika, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 12 podle zprávy výborové, pak o doplňujícím návrhu k tomuto paragrafu sen. Hladika a soudr.
§u 13 až §u 22 podle zprávy výborové.
§u 23 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 24 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§§ech 25-26 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 27 odst. 1. podle návrhu sen. HIadika a soudr., bude-li zamítnut, o návrhu sen. Hartla a soudr., bude-li tento zamítnut, o návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 27 odst. 2. podle návrhu sen. Hladik a a soudr., jakož i s ním shodného návrhu sen. Hartla a soudr., budou-li tyto návrhy zamítnuty, podle zprávy výborové.
§u 28 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Hartla a soudr., bude-li tento návrh zamítnut, podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., bude-li i tento zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 29 odst. 1. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut podle návrhu sen. Hartla a soudr., bude-li tento zamítnut podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., bude-li tento zamítnut podle zprávy výborové.
§u 29 odst. 2. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Hartla, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 29 odst. 3. a §u 30 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 31 podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., jakož i s ním totožného návrhu sen. Hladika a soudr., budou-li tyto návrhy zamítnuty, podle zprávy výborové.
§u 32 podle zprávy výborové.
§u 33 podle zprávy výborové, pak o doplňujícím návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr. k odst. 1.
§§ech 34-38 podle zprávy výborové.
§u 39 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 40 až §u 62 podle zprávy výborové.
§u 63 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 64 odst. 1. podle zprávy výborové.
§u 64 odst. 2. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut podle zprávy výborové.
§u 64 odst. 3. bod a), b), c) podle zprávy výborové.
§u 64 odst. 3. bod d) podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 64 odst. 3. bod e) podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 64 odst. 3. bod f) a o § 64 odst. 4, pak o §u 65, pak o §u 66 odst. 1. až odst. 4. podle zprávy výborové.
§u 66 odst. 5. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 67 až §u 68 podle zprávy výborové.
§u 69 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 70 odst. 1. až odst. 3. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 70 odst. 4. podle návrhu sen. Hladika a soudr., kterýž se ohledně tohoto odstavce srovnává s návrhem sen. dr Hilgenreinera a soudr., budou-li oba tyto návrhy zamítnuty, podle zprávy výborové.
§u 71 až §u 72 podle zprávy výborové.
§u 73 podle návrhu sen. Hartla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 74 podle návrhu sen. inž. Klimka a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen dr. Hilgenreinera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 75 podle zprávy výborové.
§u 76 podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr. a s ním totožného návrhu sen. Hladika a soudr., budou-li tyto návrhy zamítnuty, podle zprávy výborové.
§u 77 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 78 odst. 1. až odst. 3. podle zprávy výborové.
§u 78 odst. 4. podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr. a s ním totožného návrhu sen. Hladika a soudr., budou-li tyto návrhy zamítnuty, podle zprávy výborové.
§u 78 odst. 5. podle zprávy výborové.
§u 78 odst. 6. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr. na vložení doplňku k tomuto odstavci.
§u 79 odst. 1. podle zprávy výborové.
§u 79 odst. 2. a o odst. 3. bod a), b), c) podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 79 bod d) v případě přijetí návrhu sen. Hladika a soudr. ohledně odstavce 3. bod a), b), c) podle návrhu sen. Hladika a soudr., jinak podle zprávy výborové.
§u 79 bod e) a bod f) podle zprávy výborové.
§u 79 odst. 4. a 5. v případě přijetí návrhu sen. Hladika a soudr. ohledně odstavce 3. bod a), b), c) podle návrhu sen. Hladika a soudr., jinak podle zprávy výborové.
§u 80 podle zprávy výborové.
§u 81 odst. 1. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 81 odst. 2. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 81 odst. 3. a odst. 4. podle zprávy výborové.
§u 82 odst. 1. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 82 odst. 2. až odst. 5., pak o §§ech 83 až 92 podle zprávy výborové.
§u 93 odst. 1. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 93 odst. 2. podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. dr Herzigové a soudr. na vložení nových slov k bodu 5.
§u 93 odst. 3. až odst. 10., pak o §u 94, pak o §u 95 odst. I., čís. 1. podle zprávy výborové.
§u 95, I. 2. v případě, že byl přijat návrh sen. Hladika a soudr. k §u 12 odst. 1., podle návrhu sen. Hladika a soudr., jinak podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., bude-li tento zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 95 odst. II. až odst. Ill., pak o §u 96 až §u 103 podle zprávy výborové.
§u 104 podle návrhu sen. dr Herzigové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§§ech 105 až 106 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Hladika a soudr., na vložení nových odstavců f) a g) do §u 106.
§u 107 podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 108 podle zprávy výborové.
§u 109 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§§ech 110 a 111 odst. 1. podle zprávy výborové.
§u 111 odst. 2. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 111 odst. 3. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-Ii zamítnut, podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 112 podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr. a s ním totožného návrhu sen. Hladika a soudr. a inž. Klimka a soudr., budou-li oba tyto návrhy zamítnuty, podle zprávy výborové.
§u 113 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Hartla a soudr., na vložení nového odst. č. 4.
§u 114 odst. 1. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr. a s ním totožného návrhu sen. Hartla a soudr., budou-li oba tyto návrhy zamítnuty, podle zprávy výborové.
§u 114 odst. 2. a 3. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 115 až §u 119 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Hartla a soudr. na vložení nového odstavce do §u 119.
§u 120 odst. 1. podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr. a s ním totožného návrhu sen. Hladika a soudr., budou-li tyto návrhy zamítnuty, podle zprávy výborové.
§u 120 odst. 2. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 121 podle zprávy výborové, pak jestliže bude přijat návrh sen. Hladika a soudr., aby vloženy byly nové odstavce f) a g) do §u 106, o návrhu sen. Hladika a soudr. na vložení nového §u 121 a).
§u 122 podle zprávy výborové.
§u 123 odst. 1. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 123 odst. 2. a 3. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 123 odst. 4. až odst. 7., pak o §§ech 124 až 140 podle zprávy výborové.
nadpisu oddílu 4. před §em 141 podle návrhu sen. dr Herzigové a soudr.
§u 141 podle návrhu sen. dr Herzigové a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 142 až o §u 158 podle zprávy výborové.
§u 159 podle návrhu sen. Hladika a soudr.. bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§§ech 160 až 173 podle zprávy výborové.
§u 174 podle návrhu sen. Hartla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 175 až §u 179, pak o §u 180 odst. 1. podle zprávy výborové.
§u 180 odst. 2. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 180 odst. 3. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 180 odst. 4. až odst. 5. podle zprávy výborové.
§u 181 až §u 182 odst. 1. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 182 odst. 2. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Hartla a soudr. na vložení nových slov.
§u 183 podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 184 podle návrhu sen. dr HiIgenreinera, bude-li zamítnut o §u 184 až o §u 189 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. HartIa a soudr. na vložení nové věty do odst. 1. §u 189.
§u 190 až 207 podle návrhu zprávy výborové.
§u 208 podle návrhu sen. Hartla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 209 až o §u 223 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Hartla a soudr. na vložení nového odst. č. 4.
§u 224 až o §u 230 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Hartla a soudr. na vložku do odst. 1. §u 230.
§u 231 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Hartla a soudr., na vložení nových konečných slov do odst. 1. § 231.
§u 232 až o §u 273 podle zprávy výborové.
§u 274 až o §u 277 podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 278 až o §u 287 odst. 1. podle zprávy výborové.
§u 287 odst. 2. podle návrhu sen. Hladika a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
§u 287 odst. 3., pak o §u 288 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. inž. Klimka a soudr. na doplnění §u 288.
nadpisu zákona, nadpisu jednotlivých částí a oddílů a paragrafů až k §u 141 podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. dr Herzigové a soudr. na změnu nadpisu oddílu IV. před §em 141, pak o nadpisu jednotlivých částí a oddílů a paragrafů před §em 141 až do §u 288 a o úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou snad nějaké námitky. (Nebyly.) Nejsou.
Budeme tak postupovati.
Přikročuji k hlasování ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby § 1 až § 4 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby přijatý odstavec 1. §u 4 doplněn byl ve smyslu návrhu sen. inž. Klimka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 5 přijat byl ve smyslu návrhu sen. inž. Klimka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby byly přijaty §§y 5-10 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Přijímají se.