Zpravodaj sen. Kada: Slavny senát! Je nám predložený vládny návrh, ku ktorému dala poslanecká snemovňa svoj súhlas a je potreba, aby taktiež učinil senát. Tento vládny návrh znamená zasa kus právneho sjednotenia v našom štáte. Odstráňuje rôznosti právneho stavu v remeslách a živnostiach, ktoré dosiaľ stávajú v dôsledku zdedených zákonov v jednej časti republiky z Rakúska a v druhej z Uhorska.

Uzákonenou osnovou zruší sa platnosť uhorského zákonného čl. XVII z r. 1884 a predpisov, ktoré ho doplňujú a súborným vydaním doplňujúcich vládnych nariadeni dosiahne sa úplnej kodifikácie a až na malé odchýlky aj úplnej materiálnej unifikácie živnostenského práva v celej republike. S kodifikáciou sľubuje vláda, že predloží Národnému shromáždeniu osnovu zákona, ktorej uzakonenie bude znamenať preniesť už získané žívnostenské oprávnenia so Slovenska o Podkarpatskej Rusi na územie ostatných oblastí republiky.

Bude tedy predložená osnova svojím uzákonením znamenať istý začiatok postupu nielen v unifikovaní právného stavu, lež i v modernizovaní živnostenského zákona v duchu nových politických i národohospodárskych pomerov. Osnova sama znamená pokrok menovite v tom, že zavádza výdatnejšiu ochranu odborne vyučeným remeselníkom oproti živlom nevyučeným. Ustanovuje totiž prísnejší preukaz spôsobilosti pre živnosti remeselné; počet kvalifikovaných remesiel rozširuje, bez toho však, že by sa rušilo to, čo sa na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi vyvinulo ako živnosť remeselná. Nezabúda sa ani na zvláštnosť Slovenska, vyplývajúcu zo smutnej tradicie vysťahovalectva. Remeselníci a živnostníci, ktorí sa vrátia z Ameriky, nebudú pociťovať zprísnené predpisy zákona, ako tomu bolo predtým, že keď sa vrátil, nebola mu daná možnosť provodzovať tú živnosť, ktorej sa v Amerike naučil, lebo župným úradom bude daná právomoc, aby im, pri preukázaní znalosti ich remesla poskytly úľavu od úplného preukazu spôsobilosti. Taktiež počet živností koncesovaných je rozšírený a pre niektoré z nich je zavedený preukaz spôsobilosti, čo budě mať zá následok, že určité živnosti budú prevádzané skutočne len živlami vybranými a kvalifikovanými.

Živnostníctvu slovenskému poskytuje sa možnosť lepšej organizácie v nútených spoločenstvách živnostenských a v dobrovoľných sväzoch týchto spoločenstiev. Tieto spoločenstvá, vybúdované dľa vzoru zemí historickych, budú mať ďaleko väčšie práva než dosavádne priemyselné spolky, ktoré dosiaľ na Slovensku boly sriaďované; budú zúčastnené i na spolupráci s úradmi živnostenskými, budú na pr. môcť nahliadnuť do dokladov a preukazov spôsobilosti a budú mať právo odvolávacie, keď úrad živnostenský rozhodne proti ich dobrozdaniu. Spoločenstvá takto vybudované budú môcť hájiť záujmy toho ktorého stavu živnostenského vydatnejšie než dosiaľ, budú môcť činiť návrhy na stíhanie neoprávneného prevádzania - fušerstva -, pečovať o výchovu dorostu, o dohodu s pomocnictvom atď. Po vybudovani spoločenstiev bude potom zavedená povinná zkúška tovaryšská, prípadne aj majstrovská. To nám ukáže nový zákon, ktorý bude mať platnosť pre celú republiku.

Nové predpisy znamenajú i značný pokrok sociálny; pečlivosť o dorost, t. j. o pomocnictvo i učňovstvo bude vybudované ďaleko intenzivnejšie, čo v dôsledkoch bude znamenať žiaduci rozkvet a väčší rozvoj remesiel a živností, u ktorých je predsa existenčnou otázkou, jakožto stavu stredného náležitá pe-člivosť o výchovu dorostu.

Ďalej bude zavedená inštitúcia spoločenstevných inštruktorov, t. j. úradných osôb, ktoré budú radcami novo tvorených spoločenstiev, ktorí budú povinní udeliť bezplatne právne porady činovníkom spoločenstiev, aby títo doviedli plne využitkovať práv a úkolov spoločenstiev živnostenských.

V partii o riadení pred úradmi živnostenskými má tento zákon radu ustanovenia, ktorými sa chrání legitimný obchod a živnosti.

Dľa týchto predpisov bude možno vydatnejšie stíhať neoprávnené prevádzanie živnosti, čili fušerstvo, nielen peňažitými pokutami, ale v prípade potreby i väzením, lebo uzavrením dielieň bez oprávnenia sriadených, zabavenie nástrojov atď.

Námestkovia a árendátori (pachtýri) v živnostiach budú musieť vždycky preukázať tutiež spôsobilosť, ako živnostníci prevádzajúcí živnosť osobne, pri obchodných spoločnostiach bude kvalifikovaný zástupca musieť byť vždy členom tejto spoločnosti, takže nemôže nastať nešvar, záležajúci v tom, že by spoločnosť nekvalifikovaných podnikateľov nastrčila za seba kvalifikovaného zástupcu, ktorý by bol púhym jej sriadencom.

Zákon šetri tiež práv nadobytých, t. j. živnostenské oprávnenie dosiaľ nadobyté dľa starých predpisov budú môcť byť vykonávané v rozsahu ím povoleném, a že teda prísnejšie predpisy o preukaze spôsobilosti budú sa vzťahovať v prvom rade na dorast, ktorý tým lepšie vyzbrojený a odbornejšie vychovaný bude vykazovať väčšiu konkurenčnú schopnosť.

Len bych rád podotknúl - ale pán minister obchodu nie je tu - aby sa pri prevádzajúcom nariadení, ktoré bude vypracované, prísne dozeralo na živnostníkov na Slovensku, zvlášte niektoré odbory, ktoré nepoužívajú vobec pomocníkov ani tovaryšov, ale výlučne učňov. Sú odvetvia, ktoré výlučne učňov berú. Sám malý živnostník má 20 až 25 učňov, ktorýn vôbec nič nedáva (Hlas: Skandál!) ani nemocenské za nich neplatí. Tí učňovia mu ešte platia a on ich ani nestravuje ani im nedáva bytu. Akonáhle sa vyučí, podľa toho, koľko zaplatí, za dva - tri roky ich prepustí a nových učňov bere. To musí v prevádzajúcom nariadení byť rozhodne im vzaté.

Ďalej žiadame, aby bolo v zákone zdoraznené, aby taký živnostník, ktorý není schopný učňa vyučovať, ako je to v zákone vzpomenuté, aby nemohol toho učňa držať, ponevač ho vykorisťuje. To sú veci, o ktorých by sa ďalo celé hodiny vyprávať, čo sa deje na Slovensku. U nás slovenské živnostníctvo a taktiež i v Podkarpatskej Rusi je spokojné týmto zákonom, len žiada, aby sa prevádzal tak, ako sa to od neho žiada.

Živnostensko-obchodný výbor pojednal o predloženej vládnej osnove v schôdzi dňa 6. októbra konanej a usniesol sa doporučiť túto slávnemu senátu ku schváleníu v tom znení, ako sa na nom usniesla poslanecká snemovňa (tlačivo 1970).

Taktiež prijatú rezolúciu poslaneckej snemovne doporúča živnostensko-obchodný výbor slávnemu senátu ku schváleníu. (Pochvala.)

Místopředseda dr Soukup: Zpravodajem za výbor sociálně - politický je pan sen. dr. Fáček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Jsou různé názory o tom, zdali stěžejní principy, na kterých je zbudován náš živnostenský řád, převzatý z Rakouska, jsou nejúčelnější se stanoviska celkového národního hospodářství. Platí to zejména o průkazu způsobilosti a všem tom, co s tím souvisí, vymezení oborů živností, těch sporech o různá oprávnění živnostenská s těmi nesnázemi, s těmi přechody z jedné živnosti do druhé a podobně. Zejména v dnešní době, kde nám jde o to, aby všechny hospodářské síly dospěly co největší expanse, mohou takové pochybnosti opravdu vznikati. Ale se všemi těmito otázkami příští zákonodárné úpravy nemá přítomný zákon co činit. Tímto zákonem prostě se zavádí naše živnostenské právo také na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tamní kruhy si toho přejí a právem. Tedy ať již o průkazu způsobilosti se soudí jakkoliv, zkušenosti potvrzují, že tento průkaz u nás platně přispěl technickému zdokonalení průmyslové výroby a že i v živnostech obchodních se osvědčil. Tento prospěch přinese zajisté také na Slovensku. Mimo to aplikací našeho živnostenského práva získá živnostnictvo na Slovensku ve společenstvech nucených lépe vyzbrojené orgány pro svou samosprávu, a konečně bude dohoněno na poli dělnické ochrany velmi mnoho, poněvadž právě v této partii živnostenského řádu byly předpisy maďarské velmi nedostatečné. Unifikace ovšem nebude úplná, poněvadž místní poměry a staré zvyklosti na Slovensku. si vynutily, že byly připuštěny jisté odchylky z našeho práva. Nejzávažnější z nich byla ta, že tovaryšské zkoušky se prozatím nezavádějí. Je to přirozené, poněvadž nejsou ještě vybudována společenstva. Zákon dává vládě zmocnění tyto zkoušky po provedení organizace společenstevní na Slovensku zavésti.

Také v jiném směru není unifikace úplná, Je zde dokonce jakási desunifikace v unifikaci. Právě v oboru dělnické ochrany se zavádějí některé novoty oproti našemu právu které u nás budou teprve předmětem úvahy při příští revisi živnostenského řádu našeho. Na příklad jsou vynechány některé důvody, pro které zaměstnavatel je oprávněn propustiti bez výpovědi pomocného dělníka, pro nemoc vzbuzující ošklivost, pro déle trvající zaviněnou nezpůsobilost k práci atd. Také v povinnostech pomocného dělníka škrtá se povinnost věrnosti a poslušnosti, která u nás ještě v zákoně jest. Nejzávažnější změna je vlastně ta, že se pro obchodní pomocnictvo, pro pomocnictvo vyššího řádu zavádí 3 měsíční výpověď. U nás dosud platí 6 nedělní, ovšem ke konci kvartálu. To jest jistá nevýhoda pro zaměstnavatele na Slovensku, ale jak pravím, tamější kruhy byly se všemi těmito změnami srozuměny.

Navrhuji jménem sociálně politického výboru, by předložená osnova zákona byla schválena. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup: Zahajuji rozpravu. K slovu je přihlášen pan sen. Lorenz.

Sen. Lorenz (německy): Slavný senáte! Obsahem předložené nám osnovy zákona jest, že platnost živnostenského řádu, kterého se posud používalo jen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, rozšířena býti má také na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Jsme s tím srozuměni, ovšem bychom si byli přáli, aby při této příležitosti zastaralý živnostenský řád dřívějšího Rakouska byl zrušen a aby byl vytvořen nový živnostenský řád. Zastaralý živnostenský řád obsahuje tak pochybená ustanovení, že se pro dnešní dobu již nehodí, obzvláště ve státě, který se nazývá demokratickou republikou. Ale všechny naše pozměňovací a zlepšovací návrhy,které byly podány v poslanecké sněmovně a také zde ve výboru, byly ovšem přehlasovány a zůstává při vládní předloze. Rychlíkovým tempem musí všechny tyto předlohy býti vyřízeny, jen aby nebyla dána příležitost, která by mohla umožniti,vydatnou a důkladnou rozpravu o tak důležitých věcech, rozpravu, která by musila ukázati, že živnostenský řád má potřebí změn, obvzláště pokud jde o učedníky, učednické školy, o zaměstnání učedníků, pracovní dobu atd., že je potřebí změn, pokud jde o úpravu pracovního poměru, výpovědní lhůty v různých podnicích apod. Máme sice zákonem stanovenu 14 ti denní výpovědní lhůtu, ale soukromou úmluvou může v každém podniku tato výpovědní lhůta býti změněna. Máme dále zastaralá ustanovení, podle kterých akordní dělníci mohou vystoupiti jen potom, když se svojí prací jsou úplně hotovi, bez ohledu na výpovědní lhůtu, t. j. takový dělník musí po případě pracovati dále po uplynutí výpovědní lhůty. Zejména jest, potřebí změny §u 82, kde se praví, že pracovní poměr se zrušuje při nemoci, která trvá déle než 4 týdny. Také to se zajisté již nehodí do dnešní doby. Jest již dosti zlé, když dělník jest nemocen.déle než 4 týdny. Má také ještě za to býti trestán a pozbýti svého pracovního místa? Pozměniti jest zejména také ona ustanovení, která upravují zprostředkování práce, kolektivní smlouvy a jiné takovéto důležité věci. Ale všechny návrhy, které jsme podali, byly ovšem zamítnuty a proto jsme upustili zde v plénu od dalších návrhů.

Při této příležitosti chtěl bych obzvláště poukázati na něco, co se nyní děje v celé řadě naších průmyslových krajin. Vidíme nyní, že v západních Čechách vznikl dosti tuhý boj mezi dělníky v porcelánovém průmyslu a továrníky, poněvadž se porcelánový průmysl nechce v nynější době odhodlati k malému zlepšení mzdy dělníkům. Ukazuje se vůbec v poslední době stupňovaná útočnost podnikatelů proti dělníkům. Jednání se táhne již od července tohoto roku. A nyní, v době všeobecné drahoty došli podnikatelé k úsudku, že zlepšení mzdy nastati nemůže. Naopak, chtějí mzdový tarif snížiti tak, že by nastalo dosti značné snížení mzdy. Podíváme-li se nyní na mzdy, jež dnes mají dělníci a dělnice v průmyslu porcelánovém, shledáme, že mzdy jsou tak nízké, že o nějakém jejich snížení v žádném případě nelze mluviti. Shledáme, že nejlépe kvalifikovaní dělníci při pracovní době více než 48 hodin v týdnu přinesou v nejlepším případě domu výdělek 170-180 Kč. Pracují déle nežli 48 hodin, poněvadž právě pracují v akordě, poněvadž nemohou dodržovati polední přestávku a také večer nemohou včas opustiti práci, chtějí-li nějakou převzatou práci dohotoviti. Mužští pomocní dělníci a to ženatí mají při,nejtěžší práci v palírnách atd. 120-130 Kč. Malíři, vyučení, vysoko kvalifikovaní dělníci mají mzdu 100 korun týdně. (Výkřiky německy: Slyšte!) Dělnice, které konají nejtěžší práci v palírnách, slévárnách atd., mají 80-90 korun, jiní pomocní dělníci 60-70 korun týdně. (Výkřiky německy: Hanebné!) To jsou dnes mzdy dělníků a dělnic v porcelánovém průmyslu, v západočeských průmyslových krajích, a z těchto mezd chtějí podnikatelé dnes ještě strhovati! Když dělnictvo naléhalo, aby se konečně vyjednávalo o úpravu mzdy, navrhli podnikatelé předešlý týden toto: 1%ní zvýšení pro kvalifikované dělníky a 5-15%ní snížení mzdy nekvalifikovaným dělníkům. Kvalifikované dělnictvo činí nejvýš 20% veškerého dělnictva, nekvalifikované 80%. Chtějí tedy 20 procentům dělníků o 1% zlepšiti a 80 procentům mzdy o 5-15% snížiti. (Výkřiky: Skandál!) Samozřejmě nemohli dělníci na tento návrh přistoupiti a následkem toho předešlý týden ve všech továrnách na porcelán zahájili stávku. Myslíme, že tato stávka jest jen příliš ospravedlněna, a vidíme také, že všechny vrstvy obyvatelstva jsou na straně dělníků. Dnes zde byla větší deputace z dotyčných průmyslových míst a byla u různých ministerstev, aby prohlásila, že jsou s dělníky v jejich boji solidárními a že také ostatní vrstvy obyvatelstva stojí na straně stávkujících dělníků. Podnikatelé chtějí nyní obyvatelstvu namluviti, že to přece v továrnách není tak zlé. Že mzdy jsou přiměřené, že prý není drahoty. Ve včerejší ťBohemiiŤ jsme mohli čísti, že syndik hospodářského svazu československého průmyslu porcelánového pan dr Fr. Anders prohlásil, že dělníci sice tvrdí, že rostoucí drahota jest vinou toho, že dělníci nastupují mzdový boj, že však ve skutečnosti lze sice znamenati malý vzestup cen některých druhů zboží, kdežto na druhé straně index četných skupin zboží namnoze klesl. Vezmeme-li do rukou cenový index ze srpna 1924 proti indexu z roku 1923, tu že vyplývá, že ceny zboží všeobecně poklesly; to si troufá syndik porcelánového průmyslu namlouvati obyvatelstvu. (Sen. Stark [německy]: Pro něho patrně drahota neexistuje!) Pro něho patrně nikoli, poněvadž má patrně lepší odměnu nežli nejlépe kvalifikovaný dělník v porcelánovém průmyslu. (Sen. Stark [německy]: Který se musí 5 roků učiti!) Podíváme-li se na ceny, tu,shledáváme, že pravdou jest opak toho,co pan syndik tvrdil. Od června tohoto roku ceny všech potravin až na zcela nepatrné výjimky silně stouply. Vezmeme-li do rukou úřední číslice shledáme, že americké vepřové sádlo, které přece v domácnostech dělníků hraje velkou úlohu z 10.20 stouplo na 14.50 Kč, tedy vzestup o 3.30 Kč od asi tří měsíců, čili o 23%. Sádlo, margarin, omastek, vesměs pro dělníky nepostrádatelné potraviny, stouply rovněž v téže míře. Přihlédneme-li k moučným výrobkům, shledáme, že tuzemská pšeničná mouka stoupla od června do začátku října ze 2.90 na 3.75 Kč, tedy o 85.hal. za kilogram anebo o 23%. Americká pšeničná mouka stoupla od června do října ze 2.52 na 3.45 Kč, tedy o 93 h. za kilogram čili o 24%. Žitná a pšeničná mouka, které je potřebí k výrobě chleba, stoupla od června o 30%, brambory stouply oproti předešlému roku o 30%, brambory stály loni 32 hal. z nakládací stanice a dnes stoji 46 haléřů. Přihlédneme-li k zámořským plodinám, rýži, kávě, jižnímu ovoci atd., tu shledáváme, že rovněž znamenati jest veliký vzestup cen a že vzestup cen zboží.ještě daleko nedosáhl nejvyššího bodu. Chce-li tu někdo tvrditi, že mzdové požadavky dělníků porcelánového průmyslu nejsou ospravedlněny, anebo jak chtějí tvrditi měšťácké noviny, že nenastalo žádné zvýšení cen, pak jest to vědomé klamání veřejnosti. Jenže se tentokráte právě veřejnost nedá klamati, protože přece každý to cítí ve vlastní domácnosti, a také výrobci porcelánového zboží, když se zeptají svých kuchařek jsou přesvědčeni, že tu drahota jest.

Druhým důvodem, proč prý toto malé zvýšení mzdy v porcelánovém průmyslu nemůže nastati, jest poukazování na konkurenci Německa. Zdejší porcelánový průmysl prý v poslední době není schopen konkurence a to zase, jak syndik tvrdí, ježto mzdy jsou příliš vysoké. Můžeme prokázati, že to není pravda. Mzdy v německém porcelánovém průmyslu jsou mnohem vyšší, nežli u nás, a jsou i jiné příčiny, proč zdejší porcelánový průmysl nemůže tak konkurovati s německým průmyslem: ve zdejším porcelánovém průmyslu se stále ještě pracuje podle method pradědů, methodami, podle kterých se pracovalo před 25 a 30 lety. Technické vymoženosti nepřicházejí pro zdejší průmysl v úvahu, protože jejich zavedení by stálo peníze. Pracuje se tedy podle zastaralých method, a když tedy zde nejsme schopni konkurence, nelze to odůvodňovati vysokými mzdami dělnictva, neboť jste přece před chvílí seznali z cifer, jak vysoké jsou mzdy, nýbrž tím, že se průmysl nestaral o technické vymoženosti, jak by bylo bývalo potřebí.Zdejší průmyslníci obracejí veškerý zájem jem k tomu, aby docílili hodně mnoho dividend ze svých podniků, ale nelze je pohnouti k tomu, aby prováděli nějaké novoty. Chceme-li studovati požehnání porcelánového průmyslu, pak musíme jíti do bytů dotyčných dělníků a uviděti, v jak chudobných poměrech musí žíti, v jaké bídě a v jaké nouzi se nalézají, musíme studovati způsob jejich života a musíme obzvláště jíti na hřbitovy dotyčných míst ve Staré Roli, ve Dvorech, Doubí, Dalvicích, Pirkenhammru. Tam můžete viděti, jaké požehnání porcelánový průmysl obyvatelstvu přináší, 50% dělníků umírá ročně tuberkulosou ve stáří od 20 do 30 let. Průměrné stáří těchto dělníků nepřesahuje 30 let. A vejdeme-li na hřbitovy a jdeme od jednoho náhrobního kamene ke druhému, tu shledáme, že 90% zemřelo tuberkulosou. Vidíme tedy, že požehnání porcelánového průmyslu působí zhoubně mezi obyvatelstvem. Není také divu, neboť 80% zaměstnanců v továrnách jsou mladiství dělníci a dělnice mezi 14 a 18 lety. A že tito mladiství dělnici a dělnice, kteří pracují v těchto zaprášených, málo větraných a hygienicky nemoderních místnostech, trpí škodu na svém těle, je přirozeno.Jak řečeno, vidíme, jaké zhoubné účinky jeví nemoc proletářů, tuberkulosa mezi dělnictvem. Měli bychom se domnívati, když věc se má takto, že vláda co nejdříve zasáhne, aby se došlo k sjednocení. (Sen Stark [německy]: Zasáhla s četníky!) Ano, zasáhlo se, ale pokusili se zasáhnouti methodami, jak tomu bylo ve starém Rakousku, přivolají se četníci, četníci hlídají podniky, aby se dělnictvo zastrašilo. To jsou methody, jimiž takovéto boje nelze odstraniti se světa. Četník není nejlepším zprostředkovatelem ve mzdových bojích. Kde vystupuje četník, kde se provokuje, dochází nejvíc ke konfliktům. Stávkový komitét dělníků v porcelánovém průmyslu šel tak daleko, že průmyslníkům přiznal, že může býti převzata surovina, která byla naložena. Uhlí, kaolin se může skládati, jen proti tomu se stávkový komitét ohrazoval aby se vyváželo hotové porcelánové zboží z továrny. Průmyslníci chtějí ovšem vyvážeti hotové zboží, aby mohli dostáti svým závazkům, a proti tomu se brání dělnictvo také právem. Myslíme, že proto ministerstvo pokud možno nejrychleji vydá poukazy, aby došlo k vyjednávání. Dělníci žádají 15%ní zvýšení mzdy; nabídku, kterou učinili průmyslníci, jsem vám přece sdělil, a rozdíl není tak veliký. Myslíme, že při dobré vůli mohlo by dojíti k dorozumění. Upozorňujeme vládu s tohoto místa, aby zasáhla, aby stávka nenabyla větších rozměrů a aby hospodářský život západních Čech neutrpěl větší měrou, než již dosud utrpěl.

Druhá věc, kterou bych také z tohoto místa chtěl přednésti, týká se veliké výluky dělnictva v nýdeckém okresu. V Nýdku jest přádelna na vlněnou přízi, která zaměstnává přes 4.000 dělníků a dělnic. Pro zcela nepatrnou příčinu dojde tam v nejbližších dnech k výluce. Dosud bylo tam řemeslníkům dovoleno, že se mohli 10 minut před ukončením práce ze svých pracovních míst vzdáliti a umýti, takže při skončení práce mohli odejíti současně s jinými dělníky. Náhle napadne správě továrny, aby tento ústupek, který trvá již 25-30 let, dělníkům odňala. Jedná se - při 4.000 dělníků - celkem o 180 dělníků. Že si to dělnictvo nedá klidně líbiti, je ovšem jasno. Nyní přichází tovární správa a vypoví všechny v továrně zaměstnané dělníky. Jest ovšem také zde povinností vlády, aby zakročila, aby nedošlo k této veliké výluce. Nouze a bída v rudohorských vesnicích jest beztoho již veliká, i myslíme, že by neměla býti ještě zveličována frivolní výlukou. Také na tuto skutečnost upozorňujeme vládu a přejeme si, aby co nejrychleji podnikla nějaké kroky, aby tento konflikt v západních Čechách byl urovnán.

Ostatně budeme, ačkoliv tento zákon nám nevyhovuje, hlasovati pro předložený zákon. (Souhlas na levici.)

Místopředseda dr Soukup: Slovo dále má pan sen. Roháček.

Sen. Roháček: Slávny senát! Na Slovensku je stav živnostenský vo veľmi neutešenom stave, jak po stránke hospodárskej, daňovej, tak aj vzdelanostne-odbornej. Svetová vojna zničila malé samostatné existencie živnostenské a zproletarizovala ich. Slovenský remeselník nebol maďarskou vládou dostatočne podporovaný, zvlášte, ked sa priznával ku slovanskej národnosti. Bol úplne vyradený z podnikania. Vláda maďarská podporovala veľkopriemysel a budovala ho na Slovensku veľkymi státnýnymi subvenciami, odpúšťala na dlhé roky dane a poskytovala iné výhody veľkopriemyslu. Už vtedy remeslá na Slovensku hynuly. Po prevrate stav našich živnostníkov sa zhoršil. V Čechách, na Morave a v Sliezsku mali živnostníci tú výhodu, že sa na nich aplikoval rakúsky zákon z roku 1907, ktorý chránil živnostnictvo vyspelými živnostenskými korporáciami pred nekalou konkurenciou a neodborným provodzovaním živnosti. Dóchodková daň vybieraná bola u nás 10%; kdežto v historických zemiach bolo maximum 4%. Odborného vzďelania dorost účastnil sa len zriedka a to len vo väčších mestách. Slovenská a česká inteligencia, zvlášte krúžok priatelov ťJednoty československejŤ videli, jak ztrácame pozicie v mestách, lebo tam nebolo slovensky cítiaceho remeselníctva a po inteligencii a obchodníctve je to veľmi vážna čiastka štátneho obyvateľstva - preto visielali na remeslá mládež do Čiech a Moravy, kde nadobudli nielen dobrej odbornej výchovy, ale aj národného ducha. Toto musíme s vďakou kvitovať. (Výborně!)

Táto predložená osnova zákona postarala sa už lepšie o dorost, ktorý musí navštevovať učňovské školy. Čo chybuje v osnove, že není v nej vypovedané, aby každý mladík, ktorý za učňa ide, mal skončenú meštiansku školu. My ešte stále potrebujeme dobývať slovenské mestá, kde je toľko cudzoty a to je možno len s inteligentným živnostníctvom.

Páni kolegovia, není horšieho biča pre majstra - živnostníka, než surový učeň alebo pomocník a divím sa veľmi, že osnovatelia zákona ešte uvoľnili z discipliny učňovskej a pomocníckej. Všetky predpisy tohoto zákona hovoria, že musí a je povinný majster to a to. My nechceme, aby učňovia nahradzovali služky, ale právom remeselník požaduje od učňa alebo pomocníka poslušnosť a vernosť a tieto slová škrtli z osnovy zákona ľudia takí, čo neboli nikdy samostatní a nedali nikomu nič, nikoho neobživili a neobšili, nikoho neopravili. Predpisovať je ľahko, ale kto bude sa trápiť nabudúce s učňom, za neho platiť jeho živiť a všelijaké sociálné potreby hradiť? Alebo pomocníka nákažlivou nemocou postihnutého neslobodno prepustiť, aby z toho škodu nemal pán pomocník. To sú iste vady toho zákona, ktoré stav živnostenský alespoň v tejto době nepozdvihnú, ale tak sa zdá, že dnešný systém je aj taký, který by rádšej videl všetkých majstrov vo fabrikách. A tam to tiež speje. Vidíme to u obuvníkov, stolárov a čiastočne aj u krajčírov. Len kto bude ale dané platiť a všeťky sociálné inštitúcie snášať? (Hlas: Zcela správně!)

Ako novina na Slovensku bude týmto zákonom donesená, že remeslo a živnosť bude viazaná na preukaz spôsobilosti. Toto vítame. Tak zv. ťfušovanieŤ do remesla bujelo po čas svetovej války, keď doma ostali len slábí a starci, a dobre bolo, že na vonkove mal ktosi vôlu obstarať čiastočne remeselníka. I tu počas války pocítilo remeselníctvo krivdu. Ono muselo dielne zavreť a ísť na frontu a páni továrníci a ich robotníci pracovali väčšinou doma v teple.

Poukazom spósobilosti zamedzí sa konkurencia a zaistí dobrú prácu, zamedzí sa rozširovanie živností ľudmi, ktorí majú k tomu len peniaze ale žiadne vedomosti. Zákon ale nehovorí nič o tých, ktorí budú mať vyše 20 delníkov, totiž ktorí budú už mať továrne. Aký preukaz spósobilosti budú mať títo?

Ďalej nachádzam veľků medzeru v zákone o domácom priemysle. Veď dľa zákona tohoto domáci priemysel móže byť hatený. Povedzme na St. Turej sú tokári, čo robia pípy do sudu a. iný riad kuchyňský; vo Zvoleňskej sú nožiari, hrebeňári, bednári, ktorí po domácku vyrábajú nádobky pre bryndzu a iní a iní. Tu je tiež otvorená otázka drotárska. Je to živnosť či domáci priemysel? Vy v Čechách poznáte túto boľavú otázku slovenskú, to je vlastne žobráčka a musíme sa za to trochu i hanbiť. Abych neopomenúl, vzpomínam tu i dedinského cigáňa - kováča, kto tomu dá preukaz? To je dobré ešte, že v zákone je, že nadobudnuté práva zostávajú v platnosti. Teda všetci remeselníci, obchodníci, krčmári, hostinskí dnešní aťd. ostávajú v nadobudnutých právach. Tu nezbytne treba nápravy a vydať zákon na ochranu a podporu domáceho priemyslu.

S domácím priemyslom v spojení máme aj náš podomový obchod. Tiež možno pochváliť, že do osnovy tohoto zákona boli pojatí aj tak zvaní trhovci so všetkými nadobudnutými právami, dekrétami od Marie Terezie. Jedná sa tu o kraje zvolenské a podjavorinské. Sú to najchudobnejšie kraje horské. Zákazom zničené by bolo 30.000 ludí,ktorí inej živnosti nemajú a podpory v nezamestnanosti by nedostávali. Administrativné úrady by im maly usnadňovať pri pasoch, kdežto z vymáhania pasov pre týchto ľudí žije mnoho príživníkov. Pre budúce generácie má byť tento túlavý život umenšovaný a postavený na stabilný obchod.

Živnostenský riad pre Slovensko a Podkarpatskú Rus je vlastne unifikačný zákon, ktorý srovnáva pomery živnostenské so zemiami historickými a aj pri jeho nedostatkoch znamená pre nás predsa len zlepšenia preto strana naša, ktorá hájí záujmy roľníka a remeselníka, bude za tento zákon hlasovať, aby slovenskí remeselníci videli, že strana republikánska hájí ich záujmy vždy a všade. (Bravo! Potlesk.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Rozzprava je skončena, páni zpravodajové si slova nepřejí, budeme hlasovati.

celé osnově zákona hodlám dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jak byla vyznačena v tisku č. 1970, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona se přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Přikročíme nyní k bodu dalšímu, jímž je:

Druhé čtení zprávy I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1903) k vládnímu návrhu zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Tisk 1989.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Jaroš, za výbor rozpočtový sen. Klečák.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Jaroš: Ne.

Zpravodaj sen. Klečák: Rovněž ne.

Místopředseda dr Soukup: Nemají, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i s úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a s úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

(Bouřlivý potlesk senátorů československé strany sociálně-demokratické a československé strany socialistické, kteří zároveň povstávají.)

Přikročíme k hlasování o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Slovo si vyžádal pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Jaroš: Činím návrh, aby první resoluce pana sen. dr Hilgenreinera byla odkázána sociálně-politickému výboru a ostatní resoluce, aby byly zamítnuty.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Označená resoluce se přijímá.

Kdo souhlasí s první resolucí pana sen. dr Hilgenreinera, aby byla přikázána výboru sociálně-politickému, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přikazuje výboru sociálně-politickému.

Kdo souhlasí s druhou resolucí pana sen. dr Hilgenreinera, nechť zvedne ruku. (Děje se:)

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Hartla, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Resoluce má menšinu. Zamítá se.

Přikročíme k dalšímu odstavci, jímž je

Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1972) k vládnímu návrhu zákona, kterým se zřizuje zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů. Tisk 1992.

Zpravodajem je pan sen.Kroiher. Byla mně předložena dostatečně podporovaná resoluce sen. dr Witta a soudr.

Žádám, aby byla přečtena.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

ťResoluce sen. dr Witta, dr Soukupa,Križka,Slavíka,dr Franty, dr Brabce, Zavorala, dr.Procházky, Pánka a spol. k vládnímu návrhu zákona, kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů(tisk 1972):

ťVládě se ukládá, aby při poskytovaní podpor ku krytí ztrát podle zákona o Zvláštním fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, naléhala na to, aby z vedení peněžních ústavů, kterým se má takové podpory dostati, odstraněny byly všechny osoby, nesoucí vinu na nezdaru podniku, a aby byly bez veškerého ohledu soudně stíhány ony, které se dopustily nějakého trestního skutku.ŤŤ

Místopředseda dr Soukup: Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Kroiher: K této resoluci podotýkám, že se k ní v plném znění připojuji, a prosím slavný senát, aby ji laskavě schválil.

Místopředseda dr Soukup: Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s osnovou zákona také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona se také přijímá ve čtení druhém.

Nyní budeme hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Kdo souhlasí s resolucí pana sen. dr Witta a soudr. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce p. sen. dr Witta a soudr. se přijímá.

Přikročíme k dalšímu odstavci, jímž je:

Druhé čtení zprávy výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1967) o rozpočtového vládním návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje převzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby války. Tisk 1980.

Zpravodajem za nepřítomného pana sen. dr Karasa je pan sen. dr Procházka.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějakých textových změn.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Není změn.

Místopředseda dr Soukup: Změn není. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1994. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému hornímu zákonu (tisk 1891).

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 10. října 1924 o 10. hodině s tímto

denním pořadem:

Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen Križka, Hucla a spol. (tisk 1930) na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a krupobitím na okresech: Německý Brod, Humpolec, Ledeč a Chotěboř. Tisk 1982.

2.Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Sáblíka, Križka, Zavorala, dr Procházky, dr Soukupa, Petříka, Pánka, Lisého, dr Franty, dr Němce a spol. (tisk 1951) na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím a průtrží mračen na Jihlavsku a Znojemsku. Tisk 1983.

Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hybše, Križka, Zavorala, dr Procházky, dr Soukupa, Petříka, Pánka, Kločáka, dr Franty, dr Němce a spol. (tisk 1950), aby dosavadní roční příspěvek Státnímu melioračnímu fondu z 15 mil. Kč byl přiměřeně zvýšen. Tisk 1981.

Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1965) k vládnímu návrhu zákona, kterým se zřizuje ťVšeobecný fond peněžních ústavů v republice ČeskoslovenskéŤ. Tisk 1991.

Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1966) k vládnímu návrhu zákona o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů. Tisk 1990.

Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1964) k vládnímu návrhu zákona o povinnostech bankéřů při úschově cenných papírů. Tisk 1984.

Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1962) k vládnímu návrhu zákona o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejich věřitelů. Tisk 1985.

Druhé čtení zprávy I. živnostensko-obchodného výboru, II. sociálne-politického výboru o usnesení polaneckej snemovne (tlač. 1970) k vládnemu návrhu živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Tisk 1993.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 14 hodin 40 minut.