Podrobnosti jednotlivých kapitol, velevážení, nemíním zde uváděti. K tomu bude dána příležitost v rozpočtovém výboru. Chtěl bych jen nejnápadnější rozdíly vysvětliti. Ke kap. V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, vykazuje se oproti roku letošnímu zvýšení nákladů osobních, které jest nutné, aby doplněn byl počet systemisovaných míst na stav, jehož konečné vybudování úřadu k provádění zákonem předepsané kontroly nezbytně vyžaduje. Ke kap. VI. Příděly samosprávným svazkům: Nutnost omeziti státní výdaje na míru pokud možno nejmenší byla příčinou, že též na rok 1925 nebyly do návrhu rozpočtu kap. VI pojaty "Všeobecné příděly zemím", neboť i zemím musí býti stejným příkazem šetřiti jako státu. Musí-li stát mnohé potřeby a mnohá přání odkládati na dobu pozdější, může se tak státi též u zemí. Všeobecné příděly zemím nespočívají na zákonném podkladě. Celková suma preliminovaných přídělů samosprávným svazkům na rok 1925 dosahuje úctyhodné výše téměř 795 milionů Kč. Výše těchto přídělů zakládá se výhradně na výnosech daní, po př. poplatků, preliminovaných v kap. XIV, t. j. u ministerstva financí, z nichž zákonem stanovený podíl byl sem plně zařaděn.

Vážení! Nyní přicházím k velice důležitému oddílu, t. j. ke kap. VII. Státní dluh.

Podle finančního zákona na rok 1924 měla býti v tomto roce opatřena úvěrem potřeba

Ke krytí této potřeby byly uzavřeny v roce 1924 tyto půjčky:

6% ní státní pokladniční poukázky splatné 1. srpna 1924 obnosem 300,000.000 Kč;

dále vydaná část investiční půjčky z roku 1923 v obnosu 35,000.000 Kč;

8%ní československá zahraniční půjčka (druhá část) ve výši asi 550,000.000 Kč;

na úpisech IV. státní půjčky v r. 1924 přijato celkem 160,000.000 Kč, tedy oproti dříve uvedené sumě opatřeno krytí 1.045,000.000 Kč.

Naproti tomu splatila finanční správa v roce 1924 tyto státní dluhy:

6% státní pokladniční poukázky splatné 1. července 1924 v obnosu 350,000.000 Kč;

poukázky splatné 1. srpna 1924 v obnosu 200,000.000 Kč; splatné 1. října 1924 v obnosu 19,000.000 Kč;

od 1. ledna do 30. srpna 1924 na valutovou půjčku splaceno asi 140,000,000 Kč, úhrnem tedy splaceno na státní dluh ca 709,000.000 Kč.

Zbylo tedy z výtěžku půjček přibližně 336,000.000 Kč.

Ježto však finanční správa kryla v r. 1924 až dosud zálohou z pokladničních hotovostí investiční potřebu ve výši asi 653,000.000 Kč, jest patrno, že dosavadní běžné hospodářství státní v roce 1924 jest nejen soběstačné, nýbrž umožnilo finanční správě takový pokladniční stav, že z něho mohly býti poskytovány zálohy pro investice.

Hledíc ke státnímu dluhu, nesla se snaha finanční správy v r. 1924 nejen k tomu, aby nebylo třeba uzavírati nové půjčky, nýbrž i k postupné konsolidaci půjček dosavadních. V té příčině podařilo se část dluhů ve výši i více než 1.000,000.000 Kč pokladničních poukázek jednoročních přeměniti v poukázky tříleté, běžící do roku 1927.

Nyní přicházím k cifře, na kterou bych si dovolil zvláště upozorniti členy poslanecké sněmovny. Je to položka 600,000.000 Kč, kteráž, jako bylo loňského roku, i v roce letošním má býti dána na splátku státních dluhů.

Ke kapitole VIII. Pense, poznamenávám:

"Pensijní a zaopatřovací požitky" vykazují oproti roku letošnímu pro rok 1925 zvýšení výdajů o 124 mil. Kč, tedy asi o 2 %. Větší potřeba odůvodněna je zákonnou úpravou služebních požitků a pensí u státních zaměstnanců civilních, vojenských a četnických, jakož i u obecních a obvodních lékařů, při čemž usnadněním odchodu na odpočinek počítá se s větším počtem pensistů.

Za základ výpočtu pensijních a zaopatřovacích požitků pro r. 1925 vzata byla skutečná potřeba v r. 1923 s připočtením přírůstku vzniklého různými zákonnými úpravami platovými a pensijními.

Tomuto zvýšení výdajů odpovídá s druhé strany zvýšení očekávaných příjmů na pensijních příspěvcích o 65 mil. Kč, jež jest odůvodněno tím, že povinnost platiti 8%ní příspěvky pro účely pensijní rozšířena byla na všechny státní zaměstnance v činné službě vůbec.

Ke kapitole IX. Předsednictvo ministerské rady, upozorňuji, že podstatné snížení nastalo u tit. 4 "Státní pozemkový úřad" tím, že odpadlo dotování kolonisačního a náhradového fondu, jelikož příslušné zákony terminovány jsou do konce roku letošního.

Přicházím ke kapitole XI. Ministerstvo národní obrany. Srovnáme-li návrh rozpočtu na rok 1925 kap. XI. "Ministerstvo národní obrany" s rozpočtem na rok 1924, jeví se nám číselně úspora ve výši 484,537.920 Kč celkového loňského výdaje. Této změny dosaženo předně tím, že ve výdajových položkách rozpočtu ministerstva národní obrany nepřicházejí hrubé výdaje státních podniků ve výši 22,925.500 Kč, protože podniky ministerstva národní obrany jsou vesměs aktivní a následkem toho zařazeno je jen jejich aktivní saldo do příjmů resortních.

Vedle toho čs. závody na výrobu zbraní v Brně byly v r. 1924 akcionovány. V rozpočtu na r. 1924 vykázán pak byl hrubý jich výdaj částkou 125,488.760 Kč.

Další úspora nastala zavedením 18měsíční presenční služby vojenské. Podle zákona ze dne 2. července 1924, č. 176 Sb. z. a n., bude počet vojska v době od 1. října do 31. března 150.000 mužů, od 1. dubna do 30. září 90.000 mužů. Tímto opatřením uspoří se proti r. 1924 asi 127,000.000 Kč.

Taktéž do rozpočtu nezařazena částka na žold a stravné, jelikož řešení jich náleží do úprav státního zaměstnanectva a bude současně s těmito vyřešena. Tento obnos pohybuje se v celkové výši asi 68 mil. Kč.

Tudíž naznačenými opatřeními, týkajícími se státních podniků a počtu vojska, nastává v rozpočtu ministerstva národní obrany proti r. 1924 změna asi 343,414.260 Kč.

Zbývající úspory ve výši asi 141 mil. Ke dosaženo tím, že počítá se proti rokům dřívějším s pomalejším doplňováním mobilisačních zásob, s pomalejším vyzbroj o váním armády, jakož i s tím, že při vystrojení a vyzbrojení armády celkem již dobrým materiálem, zmenšují se při menším jeho opotřebení také náklady udržovací.

Ministerstvo školství a nár. osvěty, kapitola XIII.: Rozpočet ministerstva školství a nár. osvěty je v celku nižší než rozpočet na r. 1924, Tohoto snížení bylo dosaženo hlavně tím, že byla vypuštěna položka "Zálohy zemím na zvýšené platy učitelské", ježto stát právně není povinován k tomuto výdaji, v menší míře pak tím, že vybavení ústavů vzdělávacích a vědeckých bylo rozvrženo na delší řadu let.

Naproti tomu nutno zařaditi do rozpočtu náklad na jednorázovou výpomoc učitelům škol nestátních na odpočinku a jich pozůstalým na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle zákonů č. 166 a 167 z r. 1924 a dále dle těchže zákonů náklad na pensijní a zaopatřovací požitky učitelů a dětských opatrovatelek škol nestátních, jakož i pozůstalých po nich, do konečného rozvrhu majetku zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů ve smyslu mírových smluv.

Pokud se týče středních škol, byl rozpočet jejich snížen. V snižování nákladů na tuto kategorii škol je třeba pokračovati, poněvadž, jak se všeobecně dnes již uznává, máme středních škol nadbytek. Vláda je v tomto směru odhodlána plánovitě a postupně rušiti, případně slučovati školy různých kategorií v jednotlivých městech.

Naproti tomu bylo nutno vyhověti potřebám čsl. kolonií v cizině a zvýšiti přiměřeně úvěr k tomuto účelu.

Stejně bylo nutno zvýšiti úvěr pro ochranu památek hlavně v důsledku zařazení nové položky na adaptaci hradu Zvolena. Ve snaze snížiti státní výdaje pro r. 1925 bylo nutno také snižovati i podpory na umění a lidovou výchovu. Stalo se tak jen měrou nejnutnější s plným ohledem k těmto kulturním nezbytnostem.

Do rozpočtu kultu zařazeny byly mimořádné přídavky, poskytované duchovenstvu v důsledku poválečných poměrů hospodářských na podkladě resolucí Národního shromáždění a vyplacené až do zákonné úpravy zálohou obdobně v r. 1924 jednak u položky "Doplňky dotací" a jednak u položky "Jednotný drahotní přídavek".

U kapitoly XIV. Ministerstvo financí mohu poznamenati, že jako u všech ostatních kapitol bylo stejně, ba v mnohém směru více hleděno jen k potřebám prokazatelně nutným a do příjmů zařaděny obnosy stanovené jednak podle průměru r. 1923 a jednak prvé polovice roku 1924. Mohu s potěšením konstatovati, že příjmy státní v r. 1924 pohybovaly se téměř v mezích rozpočtem stanovených nebo něco vyšších nad rozpočet sám. Jest to důkazem, že rozpočet loňský byl sestaven s ohledem na skutečné potřeby. V mnohých význačných složkách rozpočtových jest shoda tato pozoruhodnou.

Ke kapitole XV. Ministerstvo obchodu, připomínám: Naše obchodní bilance byly dosud a doufejme, že budou i v budoucnu, aktivní. Starati se o tuto aktivnost jest přední povinností našeho státu, jehož průmysl při svém značném rozsahu jest převážně odkázán na odbytiště zahraniční. Za účelem umožnění konkurence tohoto průmyslu s průmyslem cizím jest nezbytně nutno starati se pokud možno o přímé spojení našeho výrobce se zahraničním, resp. zámořským obchodníkem, po případě i konsumentem. K účelu tomu nutno v prvé řadě využíti zmezinárodnění našich hlavních řek a přístavních pásem nám mírovými smlouvami v Hamburku a ve Štětíně otevřených. Ovšem nutno tu počítati s tím, že využití toto vyžadovati bude i na státu finančních obětí, zejména nutno počítati s nájemným a zařizovacími náklady přístavišť říčních a námořních, včetně skladišť v Hamburku, Štětíně a jinde a stejně se nelze z důvodů shora uvedených uzavírati nutnosti případného podporování čsl. podnikání říčního i námořního.

Kapitoly XVI. a XVII. Ministerstvo pošt a telegrafů a ministerstvo železnic značně se změnily, poněvadž na novou úpravu těchto dílčích rozpočtů měl podstatný vliv zákon podnikový.

Ministerstvem pošt a telegrafů, včetně s poštovním úřadem šekovým v r. 1924 stanoven byl očekávaný přebytek 286,020.230 Kč, letošní pak vyznačen obnosem 238,573.177 Kč.

U ministerstva železnic vyčíslen byl v roce 1924 přebytek 428,719.660 Kč, kdežto r. 1925 obnosem 148,245.966 Kč.

Pokles očekávaného přebytku proti roku 1924 má důvod hlavně v tom, že provedeno bylo snížení přepravní daně s dřívějších 30 % na 15 %, t. j. o kvótu, která přicházela k dobru z daně této železnicím, a že také úměrně byl snížen březnem 1924 počínajíc tarif pro dopravu zboží a poskytnuty ještě další výhody tarifní, čímž zmenšeny příjmy podniku železničního velmi podstatně takovou měrou, že úbytek ten pravděpodobně nebude vyrovnán ani očekávaným zvětšením dopravy.

Výdaje kapitoly XVIII. Ministerstvo zemědělství, v rozpočtu na rok 1925 po všeobecné "srážce na další interkalář a jiné úspory" činí:

což jest u srovnání s celkovými výdaji v rozpočtu téže kapitoly na r. 1924 obnosem 655,366.342 Kč preliminovanými asi o 44 milionů Kč méně.

Pokud se týče příjmů zmíněné kapitoly, rozpočteny byly celkem na 559,581.592 Kč, z čehož připadá na administrativu 23,452.092 Kč a na podnik státních lesů a statků 536,129.500 Kč, což činí u srovnáni s celkovými příjmy preliminovanými na rok 1924 obnosem 526,476.371 Kč, asi o 33 mil. Kč více. Na tomto zvýšení participuje administrativa obnosem asi 3 mil. Kč, na podnik pak připadá zbývajících 30 milionů Kč, čímž by dosaženo bylo u státních statků a lesů vykázaného přebytku.

Ke kapitole XX. Ministerstvo veřejných prací, jest poznamenati toto:

Ve státním rozpočtu na rok 1924 byly vykázány k této kapitole

Naproti tomu v návrhu státního rozpočtu pro rok 1925 vykazují se u této kapitoly

Menší výdaje i příjmy v této celé kapitole pro rok 1925 mají obdobně jako v některých kapitolách, předchozích důvod svůj v tom, že při podniku "státní báňské a hutnické závody" v sumáři finančního zákona vykazuje se pouze očekávaný výsledek, t. j. rozdíl mezi očekávanými příjmy a výdaji; vzhledem k tomu, že při podniku tom očekává se pro rok 1925 přebytek, vykazuje se jen příslušná částka v rozpočtu na straně příjmů.

Ještě bych se dotkl kapitoly XXI.: Ministerstvo sociální péče. Tato kapitola je nám zvláště, řekl bych, zrcadlem našeho hospodářství novodobého.

Ministerstvo sociální péče jest totiž jedno z ministerstev, které oproti roku 1924 ve výdajích opětně stouplo, a jest nejlepším důkazem vedle ministerstva zdravotnictví, jaké veliké obnosy republika naše jest ochotna obětovati na sociální potřeby.

V tomto ministerstvu zařaděný náklad na stavební ruch dlužno počítati k poválečným břemenům, jež značně zatěžují státní finance. Zatížení toto je tím těžší, jelikož ve svých finančních důsledcích bude trvati ze všech poválečných břemen asi nejdéle, t. j. od 35 do 50 let podle procenta amortisace státní záruky.

Částku 184 milionů Kč pro účel tento v rozpočtu na rok 1925 zařazenou nelze však považovati za definitivní výši roční státní podpory na stavby, jež byly resp. budou provedeny na základě dosavadních zákonů o stavebním ruchu, ježto jednak stavby ty nejsou všechny dosud dokončeny a jednak vyúčtování všech i dokončených staveb není dosud provedeno.

K poválečným břemenům náleží také náklady na péči o válečné poškozence. Dosud, t. j. do 30. června 1924, vyplaceno bylo na celou tuto péči celkem 1,992.655.748 Kč. Roční potřeba na tuto péči dosahuje nyní, kdy konečně vyměřeny byly již všemi zemskými úřady pro válečné poškozence všechny důchody, vrcholu a bude se přirozenými poměry stále - třebas zvolna - snižovati.

Značnou výši této roční potřeby dlužno vysvětliti jednak příliš širokým okruhem osob, jimž nárok na důchod byl přiznán, jednak tím, že k důchodcům dosud je vyplácena drahotní přirážka v neztenčené míře.

K údělům poměrů poválečných dlužno čítati mezi jiným i nezaměstnanost. S pokračující kondolisací hospodářských poměrů klesal a klesá počet nezaměstnaných dosti rychle a lze se důvodně nadíti, že v brzku bude na normální výši mírové.

Dosavadní způsob podpor v nezaměstnanosti vyžádal si od převratu do konce června letošního roku celkového nákladu 1.129,702.990 Kč. Nový způsob poskytování podpor podle způsobu gentského nebude nikdy vyžadovati tak značných finančních nákladů.

Vážený senáte! Souborně vzato je snížení rozpočtu pro každý dílčí rozpočet na rok 1925 poměrně daleko tíživější, než bylo v roce předchozím; nezbývá však, než této železné nutnosti se podrobiti, neboť káže tak dobro státu. Ono přikazuje, aby každý resort upravil účelně své hospodářství podle prostředků k disposici jemu jsoucích, s náležitým ohledem na celek.

Jsem bezpečen, že s prostředky stanovenými v rozpočtu na rok 1925 může býti dobře vystačeno ke správnému vedení hospodářství státního.

Státní hospodářství za rok 1924 značí veliký kus práce na konsolidaci naší milé republiky; pevně věřím, že i rok 1925 bude dalším nezadržitelným pokrokem a že přiblížíme se k žádoucímu cíli.

Končím své výklady k státnímu rozpočtu, jako dovolil jsem si tyto ukončiti v roce minulém:

Blaho republiky budiž nám nejvyšším zákonem. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr. Soukup: Byl mi podán návrh sen. Križka, Hucla, dr. Franty, dr. Brabce, Zavorala, dr. Procházky, Svěceného, dr. Soukupa, Pánka a spol., jakož i návrh sen. dr. Hellera a dr. Mayra-Hartinga a soudr.

žádám pana tajemníka senátu, aby návrhy přečetl.

Senátní tajemník dr. Šafarovič (čte):

"Návrh sen. Križka, Hucla, dr. Franty, dr. Brabce, Zavorala, dr. Procházky, Svěceného, dr. Soukupa, Pánka a spol.:

"Podepsaní navrhují ve smyslu §u 65 jedn. řádu, aby o prohlášení pana ministra zahraničí zahájena byla rozprava v příští schůzi a aby rozprava o prohlášení pana ministra financí sloučena byla s rozpravou o státním rozpočtu a finančním, zákoně na rok 1925."

Návrh sen. dr. Hellera, Reyzla, Hladika a soudr.:

"Navrhujeme, aby o výkladu pana ministra věcí zahraničních byla vykonána rozprava a to v nejbližší schůzi."

Návrh sen. dr. Mayra-Hartinga, Zulegera a spol.:

"Navrhuje se, aby o výkladu ministra věcí zahraničních byla v nejbližší schůzi zahájena rozprava."

Místopředseda dr. Soukup: Navrhuje se, aby o výkladu ministra zahraničních věcí byla v nejbližší schůzi zahájena rozprava.

O tomto návrhu rozhodne senát prostým hlasováním bez rozpravy.

Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Přerušuji jednání a navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 4. listopadu 1924 o 17. hodině s tímto

1. Rozprava o prohlášení pana ministra věcí zahraničních.

2. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1891), jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému hornímu zákonu. Tisk 1994.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Námitek není.

Končím schůzi.